About: Kryts people     Goto   Sponge   NotDistinct   Permalink

An Entity of Type : yago:WikicatEthnicGroupsInAzerbaijan, within Data Space : dbpedia.org associated with source document(s)
QRcode icon
http://dbpedia.org/describe/?url=http%3A%2F%2Fdbpedia.org%2Fresource%2FKryts_people&graph=http%3A%2F%2Fdbpedia.org&graph=http%3A%2F%2Fdbpedia.org

The Kryts (self-designated хърыцӏаь) or Gryz (Azerbaijani: qrızlar) are a people of Azerbaijan who reside in several villages in the Quba, Khachmaz, Ismayilli and Gabala regions, as well as in the cities of Baku and Sumgait. They are one of the peoples that have traditionally been called Shahdagh (along with the Budukh people and Khinalug people). In 2005, the number of Kryts was between 10,000 and 15,000. They speak the Kryts language, which belongs to the Lezgic branch of the Nakh-Dagestan language family. In addition, all speak the Azerbaijani language.

AttributesValues
rdf:type
rdfs:label
  • Kriz (ca)
  • Kryzové (cs)
  • Kryts people (en)
  • Крызы (ru)
  • Кризи (uk)
rdfs:comment
  • The Kryts (self-designated хърыцӏаь) or Gryz (Azerbaijani: qrızlar) are a people of Azerbaijan who reside in several villages in the Quba, Khachmaz, Ismayilli and Gabala regions, as well as in the cities of Baku and Sumgait. They are one of the peoples that have traditionally been called Shahdagh (along with the Budukh people and Khinalug people). In 2005, the number of Kryts was between 10,000 and 15,000. They speak the Kryts language, which belongs to the Lezgic branch of the Nakh-Dagestan language family. In addition, all speak the Azerbaijani language. (en)
  • Els kriz (àzeri Qrızlar rus Крызы Krizi) són una minoria ètnica del Caucas a l'Azerbaidjan. El nom deriva del seu aul, Kriz. Formen part de les cinc petites nacions del Caucas conegudes com a "nacions Xahdagh" (de la muntanya Xahdagh al districte de Konakhkend, on viuen aquests grups) que porten el nom dels seus pobles (auls) principals: , Kriz, Khinalug, Jhek o Dzhek i Khaput o Gaput. Després del cens del 1924 publicat el 1926, aquests grups no tornen a ser esmentats però als anys 70 es va comprovar que només a la regió de Khatxmas i havia 12 pobles de kriz (expedició etnogràfica de l'Acadèmia de Ciències de l'Azerbaidjan). Les nacions xahdagh han podit sobreviure pel seu aïllament a alçades d'entre 2000 i 2300 metres en zones remotes del Caucas. Viuen de la ramaderia i l'horticultura. (ca)
  • Kryzové (rusky: Крызы, крызцы) jsou etnikum žijící v současném Ázerbájdžánu. Podle sčítání lidu jich v roce 2009 bylo okolo 4400. Kryzský jazyk nemá písemnou formu. Kryzové, tak jakoo mnohá malá kavkazská etnika, strácejí postupně svoji národní identitu, tradice a nakonec i svůj jazyk, kterému hrozí zánik vlivem majoritní ázerbájdžánštiny. Za první písemnou zmínku o Kryzech je možné považovat zápis ruského důstojníka německého původu I. Gerbera, účastníka perského tažení Petra I. v letech 1722-1723. Většinové náboženství zde představuje sunnitský islám. (cs)
  • Крызы, крызцы (самоназвание хърыцӏаь) — народ в Азербайджане. Бесписьменный крызский язык принадлежит к лезгинской ветви нахско-дагестанской группы северокавказской языковой семьи. Крызов считают потомками одного из племён, населявших древнюю Кавказскую Албанию. Главное занятие — овцеводство; земледелие и садоводство имеют второстепенное значение. Развиты ремёсла — изготовление ковров, паласов, шерстяных узорчатых носков, шалей, выделка войлока, дубление кожи и изготовление кожаных изделий. По вероисповеданию — мусульмане-сунниты. Сохраняются доисламские (языческие) обряды и традиции. (ru)
  • Кри́зи (власна назва хърыцӏаь, азерб. Qrızlar) — невелика етнічна група, що живе у декількох селищах Губинського (азерб. Quba rayonu) і Хачмазького (азерб. Xaçmaz rayonu) районів Азербайджану. Назва народу походить від назви його головного селища Криз (Гриз, азерб. Qrız). У Губинському районі, крім згаданого села, кризи живуть також в аулах Алік (азерб. Əlik), Джек (азерб. Cek) і Гапут (азерб. Haput). В історичній літературі джеки і гапутлинці іноді розглядаються як самостійні народи. Є також поселення кризів на рівнині, переважно в Хачмазькому районі. (uk)
foaf:name
  • Kryts (en)
  • Хърыцӏаь (en)
dcterms:subject
Wikipage page ID
Wikipage revision ID
Link from a Wikipage to another Wikipage
sameAs
dbp:wikiPageUsesTemplate
group
  • Kryts (en)
  • Хърыцӏаь (en)
languages
population
related
  • Shahdagh people and Northeast Caucasian peoples (en)
pop
has abstract
  • Els kriz (àzeri Qrızlar rus Крызы Krizi) són una minoria ètnica del Caucas a l'Azerbaidjan. El nom deriva del seu aul, Kriz. Formen part de les cinc petites nacions del Caucas conegudes com a "nacions Xahdagh" (de la muntanya Xahdagh al districte de Konakhkend, on viuen aquests grups) que porten el nom dels seus pobles (auls) principals: , Kriz, Khinalug, Jhek o Dzhek i Khaput o Gaput. Després del cens del 1924 publicat el 1926, aquests grups no tornen a ser esmentats però als anys 70 es va comprovar que només a la regió de Khatxmas i havia 12 pobles de kriz (expedició etnogràfica de l'Acadèmia de Ciències de l'Azerbaidjan). Les nacions xahdagh han podit sobreviure pel seu aïllament a alçades d'entre 2000 i 2300 metres en zones remotes del Caucas. Viuen de la ramaderia i l'horticultura. La llengua kriz forma amb el khaput i el la subdivisió dzhek del grup (format pel lesguià, agul, rútul, tsakhur, tabarsaran, i ) de la família de del nord-est. Al cens soviètic de 1926 només 5 persones es declaraven ètnicament kriz però parlaven la llengua (incloent-hi i khaput) 4.348 persones. El 1954 els kriz s'estimaven en alguns centenars que vivien a aul kriz en la zona superior del riu Kudayl Txay de la regió de Xahdagh o Xakhdagh, al districte de Konakhend a l'Azerbaidjan. La seva religió és musulmana, de la branca sunnita, escola xafiïta. (ca)
  • Kryzové (rusky: Крызы, крызцы) jsou etnikum žijící v současném Ázerbájdžánu. Podle sčítání lidu jich v roce 2009 bylo okolo 4400. Kryzský jazyk nemá písemnou formu. Kryzové, tak jakoo mnohá malá kavkazská etnika, strácejí postupně svoji národní identitu, tradice a nakonec i svůj jazyk, kterému hrozí zánik vlivem majoritní ázerbájdžánštiny. Za první písemnou zmínku o Kryzech je možné považovat zápis ruského důstojníka německého původu I. Gerbera, účastníka perského tažení Petra I. v letech 1722-1723. Hlavním způsobem obživy Kryzů byl chov zvířat (hlavně ovec), dále také zelinářství a zemědělství. Hlavní úlohu při rozhodování sehrávala komunitní rada starších. Zbytky tradičních kmenových zvyků a patriarchální národní kultury přetrvaly až do současnosti. Většinové náboženství zde představuje sunnitský islám. (cs)
  • The Kryts (self-designated хърыцӏаь) or Gryz (Azerbaijani: qrızlar) are a people of Azerbaijan who reside in several villages in the Quba, Khachmaz, Ismayilli and Gabala regions, as well as in the cities of Baku and Sumgait. They are one of the peoples that have traditionally been called Shahdagh (along with the Budukh people and Khinalug people). In 2005, the number of Kryts was between 10,000 and 15,000. They speak the Kryts language, which belongs to the Lezgic branch of the Nakh-Dagestan language family. In addition, all speak the Azerbaijani language. (en)
  • Крызы, крызцы (самоназвание хърыцӏаь) — народ в Азербайджане. Бесписьменный крызский язык принадлежит к лезгинской ветви нахско-дагестанской группы северокавказской языковой семьи. Крызов считают потомками одного из племён, населявших древнюю Кавказскую Албанию. На основании общности происхождения, истории и традиционной территории расселения объединяются в так называемую Шахдагскую группу с соседними народами — будухами и хиналугцами. Крызы — жители, уроженцы и потомки населения высокогорных селений Крыз (азерб. Qrız), Алык (азерб. Əlik), Джек (азерб. Cek), (азерб. Haput) и , расположенных в районе горы Шахдаг. Крызы также проживают в нескольких селениях Исмаиллинского, Гусарского, Хачмазского районов, а также в городах Баку и Сумгаит. В конце XIX — первой половине XX вв. в качестве самостоятельных народов со своими собственными языками рассматривались собственно крызы (жители и уроженцы селения Крыз), алыкцы, джекцы (джеки), гапутлинцы (хапутлинцы, хапуты) и ергюджцы — этнические группы, именуемые по названиям своих родовых селений и считающиеся в наши дни субэтносами крызского народа. Исследователи сходятся во мнении, что древнейшим известным населённым пунктом крызов было селение Крыз, из которого в своё время отселились предки нынешних джекцев, алыкцев и хапутлинцев. Переселение крызов в равнинные районы Азербайджана, начавшееся ещё до Октябрьской революции, как отмечается исследователями, приводит к постепенной утрате ими этнического своеобразия, национальных традиций и собственного языка, которому грозит исчезновение. Этому способствует отсутствие письменности и даже начального обучения на родном языке. Школьное обучение ведётся исключительно на азербайджанском языке. Для большинства крызов (особенно проживающих за пределами шахдагской зоны) характерно двуязычие, при этом использование родного языка ограничивается в основном бытовой сферой. Главное занятие — овцеводство; земледелие и садоводство имеют второстепенное значение. Развиты ремёсла — изготовление ковров, паласов, шерстяных узорчатых носков, шалей, выделка войлока, дубление кожи и изготовление кожаных изделий. По вероисповеданию — мусульмане-сунниты. Сохраняются доисламские (языческие) обряды и традиции. (ru)
  • Кри́зи (власна назва хърыцӏаь, азерб. Qrızlar) — невелика етнічна група, що живе у декількох селищах Губинського (азерб. Quba rayonu) і Хачмазького (азерб. Xaçmaz rayonu) районів Азербайджану. Назва народу походить від назви його головного селища Криз (Гриз, азерб. Qrız). У Губинському районі, крім згаданого села, кризи живуть також в аулах Алік (азерб. Əlik), Джек (азерб. Cek) і Гапут (азерб. Haput). В історичній літературі джеки і гапутлинці іноді розглядаються як самостійні народи. Є також поселення кризів на рівнині, переважно в Хачмазькому районі. Говорять кризькою мовою, що належить до лезгинської групи нахсько-дагестанських мов. Майже всі кризи знають також азербайджанську. Останньою ведеться викладання у школах. За віросповіданням кризи — мусульмани—суніти. Головне заняття — тваринництво, переважно вівчарство. Землеробство має другорядне значення. Розвинуті ремесла — виготовлення килимових паласів, шерстяних з візерунками шкарпеток. В рівнинних районах основним заняттям місцевих кризів є садівництво. Кризькі аули стоять терасами. Особливо тісною забудовою відзначається селище Гапут, будинки в ньому розташовуються уступами один над одним. Вулиць, крім однієї головної, фактично немає. Будинки стоять дуже тісно, так що лишаються тільки вузькі проходи. Селища поділяються на квартали. Традиційні будинки в аулах Криз і Джек зведені із сирцевої цегли, в аулах Алік і Гапут — із каменю. Через гірський рельєф будинки з фасадного боку мають два поверхи, а з боку гори — один. Нижній поверх використовується під хлів і господарські приміщення, другий поверх житловий. На другий поверх ведуть сходи, прилаштовані ззовні до будинку. Типовий кризький будинок має 2—3 житлові кімнати, вікна в них розташовані з боку фасаду. Дах плоский, земляний. Опалюється традиційне житло відкритим вогнищем, топлять кізяками. За даними М. Зейдлиця, чисельність кризів 1886 року становила 7 767 осіб. Перепис 1926 року зафіксував 2 600 кризів. У переписі 1959 року як окремий народ вони не значились і надалі зараховувались до складу азербайджанців. Знову з'явилися кризи окремим рядком у переписі населення Азербайджану 2009 року. Цей перепис зафіксував 4 400 кризів, що проживали в Азербайджані, в їх числі 3 540 осіб у Хачмазькому районі і 778 осіб у Губинському районі. (uk)
religions
prov:wasDerivedFrom
page length (characters) of wiki page
total population
language
population place
related
religion
foaf:isPrimaryTopicOf
is Link from a Wikipage to another Wikipage of
Faceted Search & Find service v1.17_git139 as of Feb 29 2024


Alternative Linked Data Documents: ODE     Content Formats:   [cxml] [csv]     RDF   [text] [turtle] [ld+json] [rdf+json] [rdf+xml]     ODATA   [atom+xml] [odata+json]     Microdata   [microdata+json] [html]    About   
This material is Open Knowledge   W3C Semantic Web Technology [RDF Data] Valid XHTML + RDFa
OpenLink Virtuoso version 08.03.3330 as of Mar 19 2024, on Linux (x86_64-generic-linux-glibc212), Single-Server Edition (378 GB total memory, 43 GB memory in use)
Data on this page belongs to its respective rights holders.
Virtuoso Faceted Browser Copyright © 2009-2024 OpenLink Software