| rdfs:comment
| - An ice floe (/floʊ/) is a large pack of floating ice often defined as a flat piece at least 20 m across at its widest point, and up to more than 10 km across. Drift ice is a floating field of sea ice composed of several ice floes. They may cause ice jams on freshwater rivers, and in the open ocean may damage the hulls of ships. (en)
- Een ijsschots of ijsschol is een stuk drijfijs dat ontstaat bij de opwarming en het uiteendrijven van voorheen aaneengesloten ijsvlakten rond de polen of op rivieren, zeeën en andere wateren. Ook de enorme ijsbergen en ijsplateaus (schelfijs), die afbreken van de ijskappen op en rond het vasteland in de Arctis of Antarctis (Zuidelijke Oceaan) worden soms als 'ijsschotsen' aangeduid. (nl)
- Kra jest określeniem zjawiska geologicznego lub hydrologicznego, w którym wolnopłynące (dryfujące) po obszarach obniżonej lepkości powierzchniowe fragmenty (płyty) różnych kształtów i rozmiarów mogące przemieszczać się poziomo, tworzą się poprzez odłamywanie od pokrywy. W zależności od składu rozróżniamy m.in.:
* kry powstałe z tafli pokrywy lodowej, które można podzielić na "małe" kry lodowe i "większe" kry lodowcowe,
* kry powstałe z pokrywy litosferycznej, które podzielono pod względem wielkości na kilka wielkich kier litosferycznych oraz kilkanaście małych zwanych mikropłytami. (pl)
- Льди́на — отдельный кусок льда, дрейфующий на поверхности воды. Льдины бывают совершенно разных размеров. В Мировом океане, как правило, в приполярных областях существуют льдины огромных размеров — айсберги. Весной льдины образуются в результате разрушения ледяного покрова, а осенью — в результате смерзания сала, шуги, снежницы и оторвавшихся заберегов. Массовое движение льдин на реках и озёрах под воздействием течения и ветра называется ледоходом, а такое движение в морях и океанах — дрейфом льда. (ru)
- Крижи́на — окремий шматок льоду, дрейфуючий на поверхні води. Крижини бувають різних розмірів. У Світовому океані, зазвичай у приполярних областях, існують крижини величезних розмірів — айсберги. Навесні крижини утворюються внаслідок руйнування крижаного покриву, а восени — внаслідок змерзання сала, шуги, сніжниці та відриву заберегів. Масовий рух крижин на річках і озерах під впливом течії та вітру називається кригоплавом, а такий рух у морях та океанах — дрейфом льоду. (uk)
- Kra je plochý kus ledu tloušťky max. několika metrů vzniklého mrznutím vody na hladině (např. mořský led). Není-li vyvržen na břeh, pohybuje se vlivem větru a proudů, např. mořských. Pokud se ledové kry spojí a společně vytvoří plochu (více než 70% pokrytí) nazývá se tento úkaz jako „pack ice“. Vítr a mořské proudy mohou kry nahromadit do několikametrové výšky. Kry v nivě u říčky Bobrůvky Kry na Labi v Ústí nad Labem, únor 2021 (cs)
- Eisschollen sind flache Stücke Treibeis. Sie entstehen bei Erwärmung und Auseinanderdrift vorher geschlossener Eisflächen auf Still- und Fließgewässern wie Flüssen, Kanälen, Ozeanen, Seen und Pfützen. Das Eis besteht immer aus gefrorenem Süßwasser. Bei der Kristallisation von Salzwasser zu Meereis wird das Salz an das umgebende Wasser abgegeben oder in Salzeinschlüssen konzentriert. Zunächst entsteht Frazil-Eis, das sind Eisnadeln an der Wasseroberfläche. Diese klumpen zu Eisschlamm zusammen. Bei ausreichendem Seegang bildet sich dann Pfannkucheneis, das sind kreisrunde Eisschollen mit wulstigem Rand. (de)
- Un floe (de l'anglais ice floe) est un fragment de glace de mer en forme de radeau plat, de 20 mètres ou plus d’extension horizontale, moins épais que la banquise à proprement parler. Les floes ont deux origines : Le floe peut parfois désigner le chaos de plaques de glace empilées ou enchevêtrées qui s’épaississent et se cimentent progressivement pour former la banquise. Mais on utilise généralement le terme pack (abréviation de l'anglais pack ice). On appelle floeberg une masse flottante de glace constituée d'eau de mer par opposition à un iceberg, qui est une masse constituée d'eau douce.
*
* (fr)
|
| has abstract
| - Kra je plochý kus ledu tloušťky max. několika metrů vzniklého mrznutím vody na hladině (např. mořský led). Není-li vyvržen na břeh, pohybuje se vlivem větru a proudů, např. mořských. Pokud se ledové kry spojí a společně vytvoří plochu (více než 70% pokrytí) nazývá se tento úkaz jako „pack ice“. Vítr a mořské proudy mohou kry nahromadit do několikametrové výšky. České sousloví ledová kra je shodné s německým Eisscholle. Běžně se jím označují ledové desky na vnitrozemských vodách či vynesené rozlivem do jejich okolí (v hovorové češtině i bez adjektiva ledová; do geologického označení pro bloky pevnin je toto substantivum jen přeneseno). Anglický termín floe je znám až z průzkumů Arktidy od roku 1817. V odborné terminologii se užívá pro ledové plochy velikosti od 20 m výše. Pak člení na malé - od 20 m do 100 m, střední – od 100 m do 500 m, velké – od 500 m do 2000 m, rozsáhlé – od 2000 m do 10 000 m a gigantické nad 10 000 m. Menší plovoucí mořská kra se označují jako ice cake a při velikosti pod 2 m jako small ice cake, viz oddíl 4.3 v. Kry a pack ice se vyskytují zejména v polárních oblastech. Významně mění svou velikost dle ročního období a trend v jejich rozloze je projevem globální změny klimatu, kterou tento trend též významně ovlivňuje. Přemísťování ledových ker může vyvinout obrovskou sílu, která může způsobit opravdu velké potíže . Může například oddělit lodní šroub od lodi nebo odnést i tak silnou konstrukci, jako je molo. Takové konstrukce být musí vyjímatelné z vody, aby nedošlo k jejich poškození. V poli ker mohou lodě uváznout. Kry v nivě u říčky Bobrůvky Ve vnitrozemí ledové kry vznikají rozlámáním říčního ledu, jejich rozměr často nepřesahuje 1 m. Při tom může dojít k tzv. , který může způsobit i záplavy, pokud se zarazí např. o most. O mapování ledochodů se stará vždy Povodí, na Moravě například Povodí Moravy. Na krách se ještě v 50. letech 20. století vozívaly na jaře odvážné děti. Na moři se tak občas „vezli“ i dospělí (viz např. verneovku Oceánem na kře ledové), putují tak i vědecké výpravy. Kry na Labi v Ústí nad Labem, únor 2021 V dosavadním českém úzu se substantivum „kra“ leckdy užívalo i pro plovoucí kusy ledovcového ledu, které je lépe označovat jako icebergy (ledové hory). Nevznikly mrznutím mořské vody, ale odlamováním (telením) ledovců či šelfových ledovců. Ledovcový led vzniklý stlačením sněhu obsahuje bublinky vzduchu a má tedy nižší objemovou hmotnost než led vzniklý mrznutím kapalné vody. Icebergy mohou mít zpočátku též podobu ledových desek, ovšem tlouštěk desítek až stovek metrů. Menší kusy vzniklé telením či odtáté zbytky icebergů mohou mít složité tvary s vrcholkem vyčnívajícím nad hladinu („špička ledovce“), Na rozdíl od ker se mohou během tání překotit do nové stabilní polohy, cestovat se proto na takových nikoliv plochých tělesech bezpečně nedá, dokonce se nedoporučuje se k nim i přibližovat. Miniaturní (growlery) i větší icebergy mohou být fixované v mořském ledu, viz např. obr. 10.4.5 v . Kry se nevyskytují osamoceně, ale vzhledem způsobu svého vzniku houfech. Dostanou-li se do nižších zeměpisných šířek s vyššími teplotami, ztenčují se a rozlehlé kry se vlnami rozlamují. Ve vodách, jejichž teplota je nad bodem mrazu, se nevyskytují. Naproti tomu mohutné icebergy mohou putovat i dál do oblastí teplejších vod, trvá dlouho, než roztají. Srážka s icebergem, která promáčkla bok Titaniku, se ale odehrála v šířce 41°46′, v níž se onoho dubna výjimečně vyskytoval dle varování jiných lodí i mořský led. Publikace, která to detailně popisuje na str. 8 až 12, dobře vysvětluje i formy ledu na moři se vyskytující. Voda v oblasti srážky měla teplotu pod bodem mrazu, i když článek to uvádí hodnotou 31 stupňů „Celsia“ (záměna obou teplotních stupnic může být někdy nebezpečná, ač to zde čtenáře asi nezmate). (cs)
- Eisschollen sind flache Stücke Treibeis. Sie entstehen bei Erwärmung und Auseinanderdrift vorher geschlossener Eisflächen auf Still- und Fließgewässern wie Flüssen, Kanälen, Ozeanen, Seen und Pfützen. Das Eis besteht immer aus gefrorenem Süßwasser. Bei der Kristallisation von Salzwasser zu Meereis wird das Salz an das umgebende Wasser abgegeben oder in Salzeinschlüssen konzentriert. Zunächst entsteht Frazil-Eis, das sind Eisnadeln an der Wasseroberfläche. Diese klumpen zu Eisschlamm zusammen. Bei ausreichendem Seegang bildet sich dann Pfannkucheneis, das sind kreisrunde Eisschollen mit wulstigem Rand. In Schlesien und Brandenburg werden runde Eisschollen mit wulstigem Rand auf Flüssen „Brieger Gänse“ genannt. Der Name leitet sich vom regelmäßigen Auftreten dieser Form auf der Oder bei Brzeg (deutsch Brieg) und den Geräuschen ab, den diese Eisschollen erzeugen, wenn sie gegen Buhnen und Brückenpfeiler stoßen. Auf Flüssen treibende Eisschollen können eine Gefahr für Brücken werden. Sie können sich als sogenannter Eisstoß zwischen den Pfeilern aufstauen und so hohe Belastungen auf das Bauwerk ausüben. Auch die riesigen vom Kontinentaleis der Arktis oder Antarktis abbrechenden Eismassen (Eisberge) werden umgangssprachlich manchmal als Eisschollen bezeichnet. Ein Phänomen ist bislang das gelegentliche Auftreten kreisrunder Eisschollen, so genannter Eiskreise, die nicht aus vorher geschlossenen Eisflächen entstehen. (de)
- An ice floe (/floʊ/) is a large pack of floating ice often defined as a flat piece at least 20 m across at its widest point, and up to more than 10 km across. Drift ice is a floating field of sea ice composed of several ice floes. They may cause ice jams on freshwater rivers, and in the open ocean may damage the hulls of ships. (en)
- Un floe (de l'anglais ice floe) est un fragment de glace de mer en forme de radeau plat, de 20 mètres ou plus d’extension horizontale, moins épais que la banquise à proprement parler. Les floes ont deux origines :
* ils peuvent être une étape de la formation de la banquise, en se formant par une accumulation de frasil, ils sont alors de forme plus ou moins arrondie et sont entourés de soupe de glace ;
* ou ils peuvent être le résultat de la débâcle, ou de l’éclatement de la banquise (à la suite d'une mer agitée, de l'action du vent ou des courants, ou même à cause du réchauffement de la planète) et sont alors de forme nette polygonale et entourés d'eau libre. Le floe peut parfois désigner le chaos de plaques de glace empilées ou enchevêtrées qui s’épaississent et se cimentent progressivement pour former la banquise. Mais on utilise généralement le terme pack (abréviation de l'anglais pack ice). On appelle floeberg une masse flottante de glace constituée d'eau de mer par opposition à un iceberg, qui est une masse constituée d'eau douce.
* Floes polygonaux de débâcle le long de la Péninsule Antarctique.
* Floes d'embâcle (lors de la formation de la banquise) au Groenland. (fr)
- Een ijsschots of ijsschol is een stuk drijfijs dat ontstaat bij de opwarming en het uiteendrijven van voorheen aaneengesloten ijsvlakten rond de polen of op rivieren, zeeën en andere wateren. Ook de enorme ijsbergen en ijsplateaus (schelfijs), die afbreken van de ijskappen op en rond het vasteland in de Arctis of Antarctis (Zuidelijke Oceaan) worden soms als 'ijsschotsen' aangeduid. (nl)
- Kra jest określeniem zjawiska geologicznego lub hydrologicznego, w którym wolnopłynące (dryfujące) po obszarach obniżonej lepkości powierzchniowe fragmenty (płyty) różnych kształtów i rozmiarów mogące przemieszczać się poziomo, tworzą się poprzez odłamywanie od pokrywy. W zależności od składu rozróżniamy m.in.:
* kry powstałe z tafli pokrywy lodowej, które można podzielić na "małe" kry lodowe i "większe" kry lodowcowe,
* kry powstałe z pokrywy litosferycznej, które podzielono pod względem wielkości na kilka wielkich kier litosferycznych oraz kilkanaście małych zwanych mikropłytami. (pl)
- Льди́на — отдельный кусок льда, дрейфующий на поверхности воды. Льдины бывают совершенно разных размеров. В Мировом океане, как правило, в приполярных областях существуют льдины огромных размеров — айсберги. Весной льдины образуются в результате разрушения ледяного покрова, а осенью — в результате смерзания сала, шуги, снежницы и оторвавшихся заберегов. Массовое движение льдин на реках и озёрах под воздействием течения и ветра называется ледоходом, а такое движение в морях и океанах — дрейфом льда. (ru)
- Крижи́на — окремий шматок льоду, дрейфуючий на поверхні води. Крижини бувають різних розмірів. У Світовому океані, зазвичай у приполярних областях, існують крижини величезних розмірів — айсберги. Навесні крижини утворюються внаслідок руйнування крижаного покриву, а восени — внаслідок змерзання сала, шуги, сніжниці та відриву заберегів. Масовий рух крижин на річках і озерах під впливом течії та вітру називається кригоплавом, а такий рух у морях та океанах — дрейфом льоду. (uk)
|
.jpg)
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)
