Closure or need for closure (NFC), used interchangeably with need for cognitive closure (NFCC), are social psychological terms that describe an individual's desire for a clear, firm answer to a question and an aversion toward ambiguity.
| Attributes | Values |
|---|
| rdf:type
| |
| rdfs:label
| - Potřeba kognitivního uzavření (cs)
- Closure (psychology) (en)
- Cierre cognitivo (psicología) (es)
- Closure (psychologie) (fr)
|
| rdfs:comment
| - El cierre cognitivo o necesidad de cierre cognitivo (expresiones usadas indistintamente; en inglés, need for closure (NFC) o need for cognitive closure (NFCC)) son enunciados de la ciencia psicológica que describen la necesidad del individuo de obtener una respuesta firme y directa a determinadas preguntas personales o vitales, así como la aversión hacia la ambigüedad de sentido o inseguridad cognitiva en distintos aspectos de la existencia. El término "necesidad" denota una tendencia motivada a la búsqueda de información satisfactoria. (es)
- La closure est une notion de psychologie populaire. Cet anglicisme, parfois traduit en français par « fermeture », fait référence à la conclusion d'un épisode ou d'une expérience traumatique dans la vie d'une personne. Le terme est devenu populaire dans les années 1990 à travers son utilisation dans les médias.
* Portail de la psychologie (fr)
- Potřeba kognitivního uzavření (někdy též potřeba uzavření, kognitivní uzavření či NFC z angl. Need for Cognitive Closure) je psychologický termín zavedený A. W. Kruglanskim, který popisuje touhu lidí po jednoznačnosti a tendenci vyhýbat se nejednoznačnosti. Lidé s vyšší mírou NFC preferují rychlá, jednoznačná rozhodnutí, zvažují méně alternativ. Lidé s nižší mírou NFC jsou kreativnější, produkují více alternativních hypotéz o pozorovaných jevech. NFC slabě a negativně souvisí s (Need for Cognition), naopak nesouvisí například s inteligencí. Potřeba kognitivního uzavření je důležitá při studiu postojů a zejména předsudků, protože tendence k vytváření pevných, jednoznačných a nedostatečně podložených závěrů (tedy právě stereotypů vůči minoritám) je jednou z charakteristik osob s vyšší mírou (cs)
- Closure or need for closure (NFC), used interchangeably with need for cognitive closure (NFCC), are social psychological terms that describe an individual's desire for a clear, firm answer to a question and an aversion toward ambiguity. (en)
|
| dcterms:subject
| |
| Wikipage page ID
| |
| Wikipage revision ID
| |
| Link from a Wikipage to another Wikipage
| |
| Link from a Wikipage to an external page
| |
| sameAs
| |
| dbp:wikiPageUsesTemplate
| |
| has abstract
| - Potřeba kognitivního uzavření (někdy též potřeba uzavření, kognitivní uzavření či NFC z angl. Need for Cognitive Closure) je psychologický termín zavedený A. W. Kruglanskim, který popisuje touhu lidí po jednoznačnosti a tendenci vyhýbat se nejednoznačnosti. Lidé s vyšší mírou NFC preferují rychlá, jednoznačná rozhodnutí, zvažují méně alternativ. Lidé s nižší mírou NFC jsou kreativnější, produkují více alternativních hypotéz o pozorovaných jevech. NFC slabě a negativně souvisí s (Need for Cognition), naopak nesouvisí například s inteligencí. Potřeba kognitivního uzavření je důležitá při studiu postojů a zejména předsudků, protože tendence k vytváření pevných, jednoznačných a nedostatečně podložených závěrů (tedy právě stereotypů vůči minoritám) je jednou z charakteristik osob s vyšší mírou NFC. (cs)
- Closure or need for closure (NFC), used interchangeably with need for cognitive closure (NFCC), are social psychological terms that describe an individual's desire for a clear, firm answer to a question and an aversion toward ambiguity. The term "need" denotes a motivated tendency to seek out information. The need for closure is the motivation to find an answer to an ambiguous situation. This motivation is enhanced by the perceived benefits of obtaining closure, such as the increased ability to predict the world and a stronger basis for action. This motivation is also enhanced by the perceived costs of lacking closure, such as dealing with uncertainty. A sense of closure is not usually possible with ambiguous loss, such as a missing person, and the hoped-for benefits, such as a sense of relief after the death of a person who inflicted harm, are not necessarily obtained. Because of this mismatch between what individuals hope will happen if they achieve closure and what they actually experience, the idea of getting closure has been described as a myth. The level of the need for cognitive closure is a fairly stable individual characteristic. It can affect what information individuals seek out and how they process it. This need can be affected by situational factors. For example, in the presence of circumstances that increase the need for closure, individuals are more likely to use simple cognitive structures to process information. According to Kruglanski et al., need for closure exerts its effects via two general tendencies: the urgency tendency (the inclination to attain closure as quickly as possible) and the permanence tendency (the tendency to maintain it for as long as possible). Together, these tendencies may produce the inclinations to seize and then freeze on early judgmental cues, reducing the extent of information processing and hypothesis generation and introducing biases in thinking. (en)
- El cierre cognitivo o necesidad de cierre cognitivo (expresiones usadas indistintamente; en inglés, need for closure (NFC) o need for cognitive closure (NFCC)) son enunciados de la ciencia psicológica que describen la necesidad del individuo de obtener una respuesta firme y directa a determinadas preguntas personales o vitales, así como la aversión hacia la ambigüedad de sentido o inseguridad cognitiva en distintos aspectos de la existencia. El término "necesidad" denota una tendencia motivada a la búsqueda de información satisfactoria. (es)
- La closure est une notion de psychologie populaire. Cet anglicisme, parfois traduit en français par « fermeture », fait référence à la conclusion d'un épisode ou d'une expérience traumatique dans la vie d'une personne. Le terme est devenu populaire dans les années 1990 à travers son utilisation dans les médias.
* Portail de la psychologie (fr)
|
| gold:hypernym
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| page length (characters) of wiki page
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is Link from a Wikipage to another Wikipage
of | |
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)