In linguistics, binding is the phenomenon in which anaphoric elements such as pronouns are grammatically associated with their antecedents. For instance in the English sentence "Mary saw herself", the anaphor "herself" is bound by its antecedent "Mary". Binding can be licensed or blocked in certain contexts or syntactic configurations, e.g. the pronoun "her" cannot be bound by "Mary" in the English sentence "Mary saw her". While all languages have binding, restrictions on it vary even among closely related languages. Binding has been a major area of research in syntax and semantics since the 1970s, and was a major for the government and binding theory paradigm.
Attributes | Values |
---|
rdf:type
| |
rdfs:label
| - Vázání (cs)
- Bindungstheorie (Sprachwissenschaft) (de)
- Binding (linguistics) (en)
- Théorie du liage (fr)
- Teoria da ligação (pt)
|
rdfs:comment
| - In linguistics, binding is the phenomenon in which anaphoric elements such as pronouns are grammatically associated with their antecedents. For instance in the English sentence "Mary saw herself", the anaphor "herself" is bound by its antecedent "Mary". Binding can be licensed or blocked in certain contexts or syntactic configurations, e.g. the pronoun "her" cannot be bound by "Mary" in the English sentence "Mary saw her". While all languages have binding, restrictions on it vary even among closely related languages. Binding has been a major area of research in syntax and semantics since the 1970s, and was a major for the government and binding theory paradigm. (en)
- Lingvistický pojem vázání se vztahuje na stanovení podmínek reference zájmen (on, ona) a anaforických výrazů (svůj, sebe) ve větách přirozeného jazyka. Anaforické výrazy musí např. koreferovat ke stejnému objektu jako podmět klauze, v níž se nacházejí. Říkáme, že vyžadují přítomnost výrazu v dané větě, který jejich referenci váže. Pojem vázání byl převzat z matematické logiky, kde proměnná může být „vázána“ kvantifikátorem. (cs)
- Als Bindungstheorie (englisch Binding Theory) wird ein Teilbereich der Linguistik, insbesondere der generativen Linguistik, bezeichnet, der die Distribution von Anaphern, Pronomina und frei referierenden Nominalphrasen zu beschreiben und erklären versucht. Mit Bindung wird dabei die referenzielle Abhängigkeit eines pronominalen Elements von einem sogenannten Antezedenten bezeichnet. Beispielsweise ist es die typische Funktion von Reflexivpronomen, anaphorisch zu referieren. Sie müssen dann innerhalb eines bestimmten Bereichs desselben (mitunter komplexen) Satzes einen Antezedenten haben, mit dem sie koreferent sind. Pronomen hingegen können für gewöhnlich keinen solchen Antezedenten im selben Bereich des Satzes haben. Frei referierende Nominalphrasen, wie beispielsweise Eigennamen, akzepti (de)
- En linguistique, la théorie du liage peut désigner toute théorie ayant pour objet la distribution des éléments pronominaux et anaphoriques. Cette théorie offre des restrictions syntaxiques selon la position du syntagme déterminant (ou nominal). L'idée selon laquelle il devrait y avoir une théorie spécialisée et cohérente s'occupant de ces phénomènes particuliers est apparue dans les travaux autour des grammaires transformationnelles dans les années 1970. Ces travaux culminèrent avec la (en), une théorie générale de la structure linguistique innée dont la version de la théorie du liage est toujours considérée comme une référence, bien qu'elle ne soit plus d'actualité. La quasi-totalité des théories syntactiques génératives (telles que la HPSG et la grammaire lexicale-fonctionnelle) ont à p (fr)
|
dcterms:subject
| |
Wikipage page ID
| |
Wikipage revision ID
| |
Link from a Wikipage to another Wikipage
| |
sameAs
| |
dbp:wikiPageUsesTemplate
| |
has abstract
| - Lingvistický pojem vázání se vztahuje na stanovení podmínek reference zájmen (on, ona) a anaforických výrazů (svůj, sebe) ve větách přirozeného jazyka. Anaforické výrazy musí např. koreferovat ke stejnému objektu jako podmět klauze, v níž se nacházejí. Říkáme, že vyžadují přítomnost výrazu v dané větě, který jejich referenci váže. Pojem vázání byl převzat z matematické logiky, kde proměnná může být „vázána“ kvantifikátorem. Teorie vázání je součástí generativní gramatiky. Jedna verze generativní gramatiky se přímo nazývá Teorie řízenosti a vázání (anglicky Government and Binding). Jejím hlavním autorem je Noam Chomsky. (cs)
- Als Bindungstheorie (englisch Binding Theory) wird ein Teilbereich der Linguistik, insbesondere der generativen Linguistik, bezeichnet, der die Distribution von Anaphern, Pronomina und frei referierenden Nominalphrasen zu beschreiben und erklären versucht. Mit Bindung wird dabei die referenzielle Abhängigkeit eines pronominalen Elements von einem sogenannten Antezedenten bezeichnet. Beispielsweise ist es die typische Funktion von Reflexivpronomen, anaphorisch zu referieren. Sie müssen dann innerhalb eines bestimmten Bereichs desselben (mitunter komplexen) Satzes einen Antezedenten haben, mit dem sie koreferent sind. Pronomen hingegen können für gewöhnlich keinen solchen Antezedenten im selben Bereich des Satzes haben. Frei referierende Nominalphrasen, wie beispielsweise Eigennamen, akzeptieren keinen anderen Ausdruck als Antezedenten. (de)
- In linguistics, binding is the phenomenon in which anaphoric elements such as pronouns are grammatically associated with their antecedents. For instance in the English sentence "Mary saw herself", the anaphor "herself" is bound by its antecedent "Mary". Binding can be licensed or blocked in certain contexts or syntactic configurations, e.g. the pronoun "her" cannot be bound by "Mary" in the English sentence "Mary saw her". While all languages have binding, restrictions on it vary even among closely related languages. Binding has been a major area of research in syntax and semantics since the 1970s, and was a major for the government and binding theory paradigm. (en)
- En linguistique, la théorie du liage peut désigner toute théorie ayant pour objet la distribution des éléments pronominaux et anaphoriques. Cette théorie offre des restrictions syntaxiques selon la position du syntagme déterminant (ou nominal). L'idée selon laquelle il devrait y avoir une théorie spécialisée et cohérente s'occupant de ces phénomènes particuliers est apparue dans les travaux autour des grammaires transformationnelles dans les années 1970. Ces travaux culminèrent avec la (en), une théorie générale de la structure linguistique innée dont la version de la théorie du liage est toujours considérée comme une référence, bien qu'elle ne soit plus d'actualité. La quasi-totalité des théories syntactiques génératives (telles que la HPSG et la grammaire lexicale-fonctionnelle) ont à présent une sous-partie s'occupant de la théorie du liage. (fr)
|
gold:hypernym
| |
prov:wasDerivedFrom
| |
page length (characters) of wiki page
| |
foaf:isPrimaryTopicOf
| |
is rdfs:seeAlso
of | |
is Link from a Wikipage to another Wikipage
of | |