| rdfs:comment
| - Askold (Haskuldr en nòrdic antic oriental i Höskuldr en nòrdic antic occidental) i Dir (Dyri en ambdós dialectes) foren, segons la Crònica de Nèstor, dos dels homes de Rúrik que governaren Kíev a la dècada del 870. La crònica dona a entendre que ni eren familiars ni de sang blava. (ca)
- Askold and Dir (Haskuldr or Hǫskuldr and Dyr or Djur in Old Norse; died in 882), mentioned in both the Primary Chronicle and the Nikon Chronicle, were the earliest known purportedly Norse rulers of Kiev. (en)
- Askold (Haskuldr en nórdico antiguo oriental y Höskuldr en nórdico antiguo occidental) y Dir (Dyri en ambos dialectos del nórdico antiguo) fueron, según la Crónica de Néstor, dos de los hombres de Riúrik que gobernaron Kiev en los años 870. La crónica da a entender que no eran ni parientes entre sí ni de sangre noble. (es)
- Askold en Dir (Oudrussisch: Асколдъ и Диръ, Askold i Dir) zijn semi-legendarische heersers van Kiev, die volgens de Nestorkroniek in de jaren 870 twee van Rurik's vojevodes waren. De kroniek impliceert dat ze niet van vorstelijk bloed waren. (nl)
- Askold i Dir (starorus. Асколдъ, trl. Askoldǔ i Диръ, trl. Dirǔ) – wodzowie ruscy, wymieniani w latopisie Powieść minionych lat jako władcy Kijowa i przywódcy wyprawy na Konstantynopol. (pl)
- Askold e Dir (em nórdico antigo: Hǫskuldr e Dyr), mencionados na Crônica de Nestor e na foram os primeiros governantes conhecidos de Kiev. (pt)
- Askold och Dir hette två rysk-varjagiska hirdsmän som enligt Nestorskrönikan vid mitten av 800-talet med Novgorod som bas erövrade Kiev. (sv)
- Askold († 882) a Dir († 882) byli legendární švédští varjagové, doložení pouze v jediném písemném prameni, a to nejstarším ruském letopisu, známém pod názvem Povesť vremennych let. Skandinávské prameny včetně ság je neznají, proto nelze jejich konkrétní existenci prokázat. Letopis o nich k roku 862 vypráví, že přišli na Rus v Rurikově družině, ale požádali ho, že potáhnout dál na Konstantinopol. Cestou "uzřeli na hoře městečko hražené", Kyjev, jehož obyvatelé platili daně Chazarům, a zmocnili se zde vlády. (cs)
- Selon la Chronique des temps passés, par Nestor, Askold et Dir sont les maîtres de Kiev alors qu'Oleg le Sage se présente aux portes de leur cité en compagnie d'Igor, prince héritier de Riourik. Oleg le Sage confie la cité à ce dernier après avoir attiré, par ruse, Askold et Dir sur la berge. Ils sont ensuite tués. Cet épisode a lieu en 882. Askold était selon la légende l'un des membres de la droujina de Riourik. Toujours selon la chronique de Nestor, Askold et Dir s'étaient avancés jusqu'à Constantinople mais leurs navires furent brisés par une violente tempête. (fr)
- Askold (Haskuldr in norreno orientale o Höskuldr in norreno occidentale) e Dir (Dyri in entrambi i dialetti norreni) furono, secondo la Cronaca degli anni passati, due degli uomini di Rurik che governarono Kiev prima della presa del potere da parte di Oleg nell'882; secondo quanto tramandato, non erano né suoi parenti, né di nobili origini in genere. Quando Rurik morì gli succedette Oleg, che era suo parente e alle cui cure era affidato il figlio di Rurik, Igor; verso l'882 Oleg attaccò e conquistò Kiev, uccidendo Askold e Dir e segnando l'inizio dello stato della Rus' di Kiev. (it)
|
| has abstract
| - Askold (Haskuldr en nòrdic antic oriental i Höskuldr en nòrdic antic occidental) i Dir (Dyri en ambdós dialectes) foren, segons la Crònica de Nèstor, dos dels homes de Rúrik que governaren Kíev a la dècada del 870. La crònica dona a entendre que ni eren familiars ni de sang blava. (ca)
- Askold († 882) a Dir († 882) byli legendární švédští varjagové, doložení pouze v jediném písemném prameni, a to nejstarším ruském letopisu, známém pod názvem Povesť vremennych let. Skandinávské prameny včetně ság je neznají, proto nelze jejich konkrétní existenci prokázat. Letopis o nich k roku 862 vypráví, že přišli na Rus v Rurikově družině, ale požádali ho, že potáhnout dál na Konstantinopol. Cestou "uzřeli na hoře městečko hražené", Kyjev, jehož obyvatelé platili daně Chazarům, a zmocnili se zde vlády. Podle Povesti vremennych let podnikli Askold a Dir se svými muži roku 866 první historicky známý nájezd Rusů na Konstantinopol a oblehli ji. Byzantské prameny, z nichž nejdůvěryhodnější jsou dvě dochovaná kázání tehdejšího konstantinopolského patriarchy Fótia, kladou tuto událost již do prvních letních dní roku 860. Město samo se Rusům sice dobýt nepodařilo, jejich bojovníci však několik týdnů pustošili pobřeží, dokud se císař Michael III. nevrátil z výpravy proti Arabům a útočníky nezahnal. Jde o první v pramenech doloženou vojenskou výpravu varjagů-Rusů proti Byzanci. Jména jejich velitelů nejsou ve Fótiových kázáních ani v jiných pramenech doložena. Roku 882 „přitáhl k horám Kyjevským Oleg a shledal, že tu panují Askold a Dir.“ Vylákal je lstí z města a když k němu přišli, řekli jim: „Vy nejste knížata, ani rodu knížecího, ale já jsem rodu knížecího a tento jest syn Rurikův,“ a ukázal jim malého Igora. Tak byli Askold a Dir zabiti a vlády v Kyjevě se ujal jménem Rurikova následníka Igora Oleg. Tato událost je považována za počátek státnosti Kyjevské Rusi. (cs)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)
