. . . . . "3724"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Ji\u017En\u00ED ostrov (anglicky South Island, maorsky Te Wai Pounamu) je jeden ze dvou hlavn\u00EDch ostrov\u016F Nov\u00E9ho Z\u00E9landu. Jeho rozloha \u010Din\u00ED 151 215 km\u00B2, co\u017E jej \u0159ad\u00ED na 12. m\u00EDsto mezi nejv\u011Bt\u0161\u00EDmi ostrovy sv\u011Bta. Nach\u00E1z\u00ED se mezi Tasmanov\u00FDm mo\u0159em a ji\u017En\u00ED \u010D\u00E1st\u00ED Tich\u00E9ho oce\u00E1nu. Od Severn\u00EDho ostrova je odd\u011Blen\u00FD Cookov\u00FDm pr\u016Flivem. Zem\u011Bpisn\u00FD \u00FA\u0159ad Nov\u00E9ho Z\u00E9landu v roce 2013 doporu\u010Dil st\u00E1vaj\u00EDc\u00ED neform\u00E1ln\u00ED anglick\u00FD n\u00E1zev South Island ofici\u00E1ln\u011B kodifikovat a soub\u011B\u017En\u011B s n\u00EDm i maorsk\u00FD n\u00E1zev Te Wai Pounamu (Vody zelen\u00E9ho kamene), podle zdej\u0161\u00EDho nalezi\u0161t\u011B nefritu."@cs . "12"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u042E\u0436\u043D\u044B\u0439 \u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0432 (\u0430\u043D\u0433\u043B. South Island, \u043C\u0430\u043E\u0440\u0438 Te Waipounamu) \u2014 \u0431\u043E\u043B\u044C\u0448\u0438\u0439 \u0438\u0437 \u0434\u0432\u0443\u0445 \u043A\u0440\u0443\u043F\u043D\u0435\u0439\u0448\u0438\u0445 \u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0432\u043E\u0432 \u041D\u043E\u0432\u043E\u0439 \u0417\u0435\u043B\u0430\u043D\u0434\u0438\u0438, \u043D\u043E \u043C\u0435\u043D\u0435\u0435 \u043D\u0430\u0441\u0435\u043B\u0451\u043D\u043D\u044B\u0439, \u0447\u0435\u043C \u0421\u0435\u0432\u0435\u0440\u043D\u044B\u0439 \u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0432. \u041E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0432\u0430 \u0440\u0430\u0437\u0434\u0435\u043B\u0435\u043D\u044B \u043F\u0440\u043E\u043B\u0438\u0432\u043E\u043C \u041A\u0443\u043A\u0430, \u0437\u0430\u043F\u0430\u0434\u043D\u044B\u0439 \u0431\u0435\u0440\u0435\u0433 \u043E\u043C\u044B\u0432\u0430\u0435\u0442\u0441\u044F \u0422\u0430\u0441\u043C\u0430\u043D\u043E\u0432\u044B\u043C \u043C\u043E\u0440\u0435\u043C, \u0432\u043E\u0441\u0442\u043E\u0447\u043D\u044B\u0439 \u0438 \u044E\u0436\u043D\u044B\u0439 \u0422\u0438\u0445\u0438\u043C \u043E\u043A\u0435\u0430\u043D\u043E\u043C. \u041F\u043B\u043E\u0449\u0430\u0434\u044C \u042E\u0436\u043D\u043E\u0433\u043E \u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0432\u0430 \u0441\u043E\u0441\u0442\u0430\u0432\u043B\u044F\u0435\u0442 150 437 \u043A\u043C\u00B2, \u0447\u0442\u043E \u0434\u0435\u043B\u0430\u0435\u0442 \u0435\u0433\u043E 12-\u043C \u0432 \u043C\u0438\u0440\u0435 \u043F\u043E \u0432\u0435\u043B\u0438\u0447\u0438\u043D\u0435. \u041D\u0430 \u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0432\u0435 \u0433\u043E\u0441\u043F\u043E\u0434\u0441\u0442\u0432\u0443\u0435\u0442 \u0443\u043C\u0435\u0440\u0435\u043D\u043D\u044B\u0439 \u043A\u043B\u0438\u043C\u0430\u0442. \u041F\u043E \u043F\u043B\u043E\u0449\u0430\u0434\u0438 \u042E\u0436\u043D\u044B\u0439 \u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0432 \u043F\u0440\u0435\u0432\u043E\u0441\u0445\u043E\u0434\u0438\u0442 \u0421\u0435\u0432\u0435\u0440\u043D\u044B\u0439 \u043D\u0430 32 \u043F\u0440\u043E\u0446\u0435\u043D\u0442\u0430, \u043D\u043E \u043F\u0440\u043E\u0436\u0438\u0432\u0430\u0435\u0442 \u043D\u0430 \u043D\u0451\u043C \u0442\u043E\u043B\u044C\u043A\u043E 23 \u043F\u0440\u043E\u0446\u0435\u043D\u0442\u0430 \u043D\u0430\u0441\u0435\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F \u041D\u043E\u0432\u043E\u0439 \u0417\u0435\u043B\u0430\u043D\u0434\u0438\u0438. \u041D\u0430 \u0440\u0430\u043D\u043D\u0438\u0445 \u044D\u0442\u0430\u043F\u0430\u0445 \u0435\u0432\u0440\u043E\u043F\u0435\u0439\u0441\u043A\u043E\u0439 \u043A\u043E\u043B\u043E\u043D\u0438\u0437\u0430\u0446\u0438\u0438 \u0431\u043E\u0301\u043B\u044C\u0448\u0430\u044F \u0447\u0430\u0441\u0442\u044C \u0435\u0432\u0440\u043E\u043F\u0435\u0439\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u043D\u0430\u0441\u0435\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F \u043F\u043E\u043F\u0430\u0434\u0430\u043B\u0430 \u043D\u0430 \u042E\u0436\u043D\u044B\u0439 \u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0432, \u0433\u043B\u0430\u0432\u043D\u044B\u043C \u043E\u0431\u0440\u0430\u0437\u043E\u043C, \u0438\u0437-\u0437\u0430 \u043D\u0430\u0447\u0430\u0432\u0448\u0435\u0439\u0441\u044F \u0432 1860-\u0435 \u0433\u043E\u0434\u044B \u00AB\u0437\u043E\u043B\u043E\u0442\u043E\u0439 \u043B\u0438\u0445\u043E\u0440\u0430\u0434\u043A\u0438\u00BB. \u041D\u0430\u0441\u0435\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435 \u0421\u0435\u0432\u0435\u0440\u043D\u043E\u0433\u043E \u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0432\u0430 \u043F\u0440\u0435\u0432\u044B\u0441\u0438\u043B\u043E \u043D\u0430\u0441\u0435\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435 \u042E\u0436\u043D\u043E\u0433\u043E \u0432 \u043D\u0430\u0447\u0430\u043B\u0435 XX \u0432\u0435\u043A\u0430, \u0438 \u043D\u0430 \u043F\u0440\u043E\u0442\u044F\u0436\u0435\u043D\u0438\u0438 \u0432\u0441\u0435\u0433\u043E \u0441\u0442\u043E\u043B\u0435\u0442\u0438\u044F \u0438\u043C\u0435\u043B\u0430 \u043C\u0435\u0441\u0442\u043E \u0432\u043D\u0443\u0442\u0440\u0435\u043D\u043D\u044F\u044F \u043C\u0438\u0433\u0440\u0430\u0446\u0438\u044F \u043D\u0430 \u0421\u0435\u0432\u0435\u0440."@ru . . . . . . . . . . "La isla Sur (en ingl\u00E9s, South Island) es una de las dos mayores islas que componen Nueva Zelanda. Se encuentra separada de la isla Norte por el estrecho de Cook. El nombre maor\u00ED para esta isla es Te Wai Pounamu (\u2018las aguas de piedra verde\u2019) o Te Waka o Aoraki (\u2018la canoa de Aoraki\u2019). Tiene un \u00E1rea de 151 215 km\u00B2, ocupando el puesto n\u00FAmero 12 dentro de las mayores islas del mundo, siendo adem\u00E1s la mayor de las que componen Nueva Zelanda. Est\u00E1 atravesada en direcci\u00F3n noreste a suroeste por una cadena monta\u00F1osa llamada Alpes del Sur, siendo el monte Cook el pico m\u00E1s alto del pa\u00EDs."@es . . . . . . "Het Zuidereiland (Engels: South Island, Maori: Te Wai-pounamu) is een van de twee grote eilanden waaruit Nieuw-Zeeland bestaat. Het andere grote eiland is het Noordereiland en beide worden van elkaar gescheiden door de Straat Cook. Naast deze twee eilanden omvat Nieuw-Zeeland nog een groot aantal kleinere eilanden."@nl . . . "An ceann is m\u00F3 de dh\u00E1 mh\u00F3r-oile\u00E1n na Nua-Sh\u00E9alainne is ea An tOile\u00E1n Theas (B\u00E9arla: South Island, Maorais: Te Waipounamu). Is \u00E9 an t-oile\u00E1n is m\u00F3 d'achar den d\u00E1 cheann, ach c\u00F3na\u00EDonn an chuid is m\u00F3 de dhaonra na t\u00EDre ar an Oile\u00E1n Thuaidh. T\u00E1 an caolas Cook \u00F3 thuaidh, an Mhuir Tasman ar an taobh thiar, agus An tAig\u00E9an Ci\u00FAin \u00F3 dheas agus soir. Cl\u00FAda\u00EDonn an t-oile\u00E1n 150,437 cilim\u00E9adar cearnach agus t\u00E9ann i gcion air."@ga . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u0627\u0644\u062C\u0632\u064A\u0631\u0629 \u0627\u0644\u062C\u0646\u0648\u0628\u064A\u0629 (\u0628\u0627\u0644\u0625\u0646\u062C\u0644\u064A\u0632\u064A\u0629: South Island)\u200F \u0647\u064A \u0623\u0643\u0628\u0631 \u062C\u0632\u064A\u0631\u062A\u064A\u0646 \u0631\u0626\u064A\u0633\u064A\u062A\u064A\u0646 \u0644\u0646\u064A\u0648\u0632\u064A\u0644\u0646\u062F\u0627 \u0645\u0646 \u062D\u064A\u062B \u0627\u0644\u0645\u0633\u0627\u062D\u0629\u060C \u0648\u0627\u0644\u0623\u062E\u0631\u0649 \u0647\u064A \u0627\u0644\u062C\u0632\u064A\u0631\u0629 \u0627\u0644\u0634\u0645\u0627\u0644\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0623\u0635\u063A\u0631 \u0648\u0644\u0643\u0646 \u0627\u0644\u0623\u0643\u062B\u0631 \u0627\u0643\u062A\u0638\u0627\u0638\u064B\u0627 \u0628\u0627\u0644\u0633\u0643\u0627\u0646. \u064A\u062D\u062F\u0647\u0627 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0634\u0645\u0627\u0644 \u0645\u0636\u064A\u0642 \u0643\u0648\u0643 \u0648\u0645\u0646 \u0627\u0644\u063A\u0631\u0628 \u0648\u0645\u0646 \u0627\u0644\u062C\u0646\u0648\u0628 \u0648\u0627\u0644\u0634\u0631\u0642 \u0627\u0644\u0645\u062D\u064A\u0637 \u0627\u0644\u0647\u0627\u062F\u0626. \u062A\u063A\u0637\u064A \u0627\u0644\u062C\u0632\u064A\u0631\u0629 \u0627\u0644\u062C\u0646\u0648\u0628\u064A\u0629 150\u060C437 \u0643\u064A\u0644\u0648\u0645\u062A\u0631 \u0645\u0631\u0628\u0639 (58\u060C084 \u0645\u064A\u0644 \u0645\u0631\u0628\u0639)\u060C \u0645\u0645\u0627 \u064A\u062C\u0639\u0644 \u062A\u0631\u062A\u064A\u0628\u0647\u0627 \u062B\u0627\u0646\u064A \u0639\u0634\u0631 \u0623\u0643\u0628\u0631 \u062C\u0632\u064A\u0631\u0629 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0639\u0627\u0644\u0645. \u0639\u0644\u0649 \u0627\u0631\u062A\u0641\u0627\u0639\u0627\u062A \u0645\u0646\u062E\u0641\u0636\u0629\u060C \u0644\u062F\u064A\u0647\u0627 \u0645\u0646\u0627\u062E \u0645\u062D\u064A\u0637\u064A."@ar . "840"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Syd\u00F6n (engelska: South Island) \u00E4r den st\u00F6rsta av Nya Zeelands \u00F6ar med en yta p\u00E5 151 215 km\u00B2. \u00D6ns namn p\u00E5 maori \u00E4r Te Wai Pounamu, som betyder \"Gr\u00F6nstensvattnet\", d\u00E4r \"gr\u00F6nsten\" syftar p\u00E5 jade, eller Te Waka a Maui, som betyder \"Mauis kanot\". Syd\u00F6n hyser ungef\u00E4r 25 % av landets befolkning. \u00D6n \u00E4r v\u00E4rldens 12:e st\u00F6rsta \u00F6, och l\u00E4ngs \u00F6ns v\u00E4stra kust l\u00F6per bergskedjan Sydalperna. Mount Cook \u00E4r dess h\u00F6gsta punkt, p\u00E5 3 754 meter \u00F6ver havet."@sv . . . . . . . . . . . . . . . . "\u5357\u5CF6 (\u65B0\u897F\u862D)"@zh . . . . . . . "Isola del Sud"@it . . . . . . "\u03A4\u03BF \u039D\u03CC\u03C4\u03B9\u03BF \u039D\u03B7\u03C3\u03AF (\u03B1\u03B3\u03B3\u03BB\u03B9\u03BA\u03AC: South Island) \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03AD\u03BD\u03B1 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03B1 \u03B4\u03C5\u03BF \u03BC\u03B5\u03B3\u03AC\u03BB\u03B1 \u03BD\u03B7\u03C3\u03B9\u03AC \u03C4\u03B7\u03C2 \u039D\u03AD\u03B1\u03C2 \u0396\u03B7\u03BB\u03B1\u03BD\u03B4\u03AF\u03B1\u03C2. \u03A4\u03BF \u03AC\u03BB\u03BB\u03BF \u03BC\u03B5\u03B3\u03AC\u03BB\u03BF \u03BD\u03B7\u03C3\u03AF \u03B1\u03C0\u03BF\u03BA\u03B1\u03BB\u03B5\u03AF\u03C4\u03B1\u03B9 \u0392\u03CC\u03C1\u03B5\u03B9\u03BF \u039D\u03B7\u03C3\u03AF. \u03A4\u03BF \u03CC\u03BD\u03BF\u03BC\u03B1 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03BD\u03B7\u03C3\u03B9\u03BF\u03CD \u03C3\u03C4\u03B7 \u03B3\u03BB\u03CE\u03C3\u03C3\u03B1 \u03C4\u03C9\u03BD \u039C\u03B1\u03BF\u03C1\u03AF \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 Te Wai Pounamu \u03C0\u03BF\u03C5 \u03C3\u03B7\u03BC\u03B1\u03AF\u03BD\u03B5\u03B9 \u03BF \u00AB\u03A4\u03BF \u039D\u03B5\u03C1\u03CC \u03C4\u03BF\u03C5 \u039D\u03B5\u03C6\u03C1\u03AF\u03C4\u03B7\u00BB, \u03AE Te Waka a M\u0101ui \u03C0\u03BF\u03C5 \u03C3\u03B7\u03BC\u03B1\u03AF\u03BD\u03B5\u03B9 \u00AB\u03A4\u03BF \u039A\u03B1\u03BD\u03CC \u03C4\u03BF\u03C5 \u039C\u03AC\u03BF\u03C5\u03B9\u00BB. \u03A4\u03BF\u03BD 19\u03BF \u03B1\u03B9\u03CE\u03BD\u03B1, \u03BC\u03B5\u03C1\u03B9\u03BA\u03BF\u03AF \u03C7\u03AC\u03C1\u03C4\u03B5\u03C2 \u03BF\u03BD\u03CC\u03BC\u03B1\u03B6\u03B1\u03BD \u03C4\u03BF \u039D\u03CC\u03C4\u03B9\u03BF \u039D\u03B7\u03C3\u03AF \u03C9\u03C2 \u039C\u03AD\u03C3\u03BF \u039D\u03B7\u03C3\u03AF (\u03AE \u039D\u03AD\u03BF \u039F\u03CD\u03BB\u03C3\u03C4\u03B5\u03C1), \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03BF \u03CC\u03BD\u03BF\u03BC\u03B1 \u039D\u03CC\u03C4\u03B9\u03BF \u039D\u03B7\u03C3\u03AF (\u03AE \u039D\u03AD\u03BF \u039B\u03AD\u03B9\u03BD\u03C3\u03C4\u03B5\u03C1) \u03B1\u03C0\u03BF\u03B4\u03B9\u03B4\u03CC\u03C4\u03B1\u03BD \u03C3\u03C4\u03BF \u03C3\u03B7\u03BC\u03B5\u03C1\u03B9\u03BD\u03CC \u039D\u03B7\u03C3\u03AF \u03A3\u03C4\u03B9\u03BF\u03CD\u03B1\u03C1\u03C4/\u03A1\u03B1\u03BA\u03B9\u03BF\u03CD\u03C1\u03B1. \u0391\u03C1\u03BA\u03B5\u03C4\u03AD\u03C2 \u03C4\u03B1\u03B9\u03BD\u03AF\u03B5\u03C2 \u03AD\u03C7\u03BF\u03C5\u03BD \u03B3\u03C5\u03C1\u03B9\u03C3\u03C4\u03B5\u03AF (\u03BA\u03B1\u03C4\u03AC \u03BC\u03B5\u03B3\u03AC\u03BB\u03BF \u03BC\u03AD\u03C1\u03BF\u03C2) \u03C3\u03C4\u03BF \u03BD\u03B7\u03C3\u03AF \u03B1\u03C5\u03C4\u03CC, \u03C3\u03C5\u03BC\u03C0\u03B5\u03C1\u03B9\u03BB\u03B1\u03BC\u03B2\u03B1\u03BD\u03BF\u03BC\u03AD\u03BD\u03C9\u03BD \u03C4\u03C9\u03BD \u03C4\u03B1\u03B9\u03BD\u03B9\u03CE\u03BD \u039F \u0386\u03C1\u03C7\u03BF\u03BD\u03C4\u03B1\u03C2 \u03C4\u03C9\u03BD \u0394\u03B1\u03BA\u03C4\u03C5\u03BB\u03B9\u03B4\u03B9\u03CE\u03BD \u03BA\u03B1\u03B9 ."@el . . "Het Zuidereiland (Engels: South Island, Maori: Te Wai-pounamu) is een van de twee grote eilanden waaruit Nieuw-Zeeland bestaat. Het andere grote eiland is het Noordereiland en beide worden van elkaar gescheiden door de Straat Cook. Naast deze twee eilanden omvat Nieuw-Zeeland nog een groot aantal kleinere eilanden."@nl . . . . . . "Syd\u00F6n"@sv . . . . . . . . "South Island"@en . . . . . . . . . . "150437.0"^^ . . . . . . . . . . . "An ceann is m\u00F3 de dh\u00E1 mh\u00F3r-oile\u00E1n na Nua-Sh\u00E9alainne is ea An tOile\u00E1n Theas (B\u00E9arla: South Island, Maorais: Te Waipounamu). Is \u00E9 an t-oile\u00E1n is m\u00F3 d'achar den d\u00E1 cheann, ach c\u00F3na\u00EDonn an chuid is m\u00F3 de dhaonra na t\u00EDre ar an Oile\u00E1n Thuaidh. T\u00E1 an caolas Cook \u00F3 thuaidh, an Mhuir Tasman ar an taobh thiar, agus An tAig\u00E9an Ci\u00FAin \u00F3 dheas agus soir. Cl\u00FAda\u00EDonn an t-oile\u00E1n 150,437 cilim\u00E9adar cearnach agus t\u00E9ann i gcion air."@ga . . . "\u042E\u0436\u043D\u044B\u0439 \u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0432 (\u0430\u043D\u0433\u043B. South Island, \u043C\u0430\u043E\u0440\u0438 Te Waipounamu) \u2014 \u0431\u043E\u043B\u044C\u0448\u0438\u0439 \u0438\u0437 \u0434\u0432\u0443\u0445 \u043A\u0440\u0443\u043F\u043D\u0435\u0439\u0448\u0438\u0445 \u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0432\u043E\u0432 \u041D\u043E\u0432\u043E\u0439 \u0417\u0435\u043B\u0430\u043D\u0434\u0438\u0438, \u043D\u043E \u043C\u0435\u043D\u0435\u0435 \u043D\u0430\u0441\u0435\u043B\u0451\u043D\u043D\u044B\u0439, \u0447\u0435\u043C \u0421\u0435\u0432\u0435\u0440\u043D\u044B\u0439 \u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0432. \u041E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0432\u0430 \u0440\u0430\u0437\u0434\u0435\u043B\u0435\u043D\u044B \u043F\u0440\u043E\u043B\u0438\u0432\u043E\u043C \u041A\u0443\u043A\u0430, \u0437\u0430\u043F\u0430\u0434\u043D\u044B\u0439 \u0431\u0435\u0440\u0435\u0433 \u043E\u043C\u044B\u0432\u0430\u0435\u0442\u0441\u044F \u0422\u0430\u0441\u043C\u0430\u043D\u043E\u0432\u044B\u043C \u043C\u043E\u0440\u0435\u043C, \u0432\u043E\u0441\u0442\u043E\u0447\u043D\u044B\u0439 \u0438 \u044E\u0436\u043D\u044B\u0439 \u0422\u0438\u0445\u0438\u043C \u043E\u043A\u0435\u0430\u043D\u043E\u043C. \u041F\u043B\u043E\u0449\u0430\u0434\u044C \u042E\u0436\u043D\u043E\u0433\u043E \u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0432\u0430 \u0441\u043E\u0441\u0442\u0430\u0432\u043B\u044F\u0435\u0442 150 437 \u043A\u043C\u00B2, \u0447\u0442\u043E \u0434\u0435\u043B\u0430\u0435\u0442 \u0435\u0433\u043E 12-\u043C \u0432 \u043C\u0438\u0440\u0435 \u043F\u043E \u0432\u0435\u043B\u0438\u0447\u0438\u043D\u0435. \u041D\u0430 \u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0432\u0435 \u0433\u043E\u0441\u043F\u043E\u0434\u0441\u0442\u0432\u0443\u0435\u0442 \u0443\u043C\u0435\u0440\u0435\u043D\u043D\u044B\u0439 \u043A\u043B\u0438\u043C\u0430\u0442."@ru . . "Isla Sur"@es . "Zuidereiland"@nl . "Hego uhartea, (ingelesez: South Island; maorieraz: Te Wai Pounamu) Zeelanda Berriko hegoaldean dagoen uharte nagusia da. XIX. mendean Middle Island eta New Ulster izenak hartu zituen, \"Hego uhartea\" Stewart izanda. 151.215 km2-ko azalera edukita, munduko 12. uharterik handiena da. Biztanle gehienak ekialdeko kostaldean bizi dira, bereziki Christchurch eta Dunedin hirietan (ia 500.000 pertsona). Mendebaldeko kostaldean, aldiz, hiririk handiena da, ia 10.000 biztanlerekin."@eu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u5357\u5CF6 (\u30CB\u30E5\u30FC\u30B8\u30FC\u30E9\u30F3\u30C9)"@ja . . . . . . . . . . "Suda Insulo (Nov-Zelando)"@eo . . . . . . . . "L'\u00EEle du Sud (en anglais : South Island et en maori de Nouvelle-Z\u00E9lande : Te Wai Pounamu) est l'une des deux \u00EEles principales de la Nouvelle-Z\u00E9lande, l'autre \u00E9tant l'\u00EEle du Nord dont elle est s\u00E9par\u00E9e par le d\u00E9troit de Cook. Son nom maori est Te Wai Pounamu, qui signifie : \u00AB La rivi\u00E8re des pierres vertes \u00BB, en raison de la n\u00E9phrite que les Maoris y avaient d\u00E9couverte. Au XIXe si\u00E8cle, plusieurs cartes la d\u00E9signaient sous le nom de Middle Island ou New Munster, le nom \u00EEle du Sud ou New Leinster \u00E9tant attribu\u00E9 \u00E0 ce qui est aujourd'hui l'\u00EEle Stewart.On la connait \u00E9galement sous le nom d'\u00EEle de Jade. L'\u00EEle du Sud est la treizi\u00E8me plus grande \u00EEle au monde. Le long de sa c\u00F4te occidentale se trouvent les Alpes du Sud dont le mont Cook est le point culminant avec 3 724 m d'altitude. Elle est sujette \u00E0 de nombreux et importants s\u00E9ismes, notamment le s\u00E9isme de 2010 et celui de 2011 ayant partiellement d\u00E9truit la capitale Christchurch."@fr . . . "S\u00FCdinsel (Neuseeland)"@de . . . "\u0627\u0644\u062C\u0632\u064A\u0631\u0629 \u0627\u0644\u062C\u0646\u0648\u0628\u064A\u0629"@ar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "South Island"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . "L'illa del Sud \u00E9s una de les dues illes principals de Nova Zelanda, la m\u00E9s extensa, per\u00F2 no la m\u00E9s poblada (hi viu aproximadament una quarta part de la poblaci\u00F3 neozelandesa), i es troba separada de l'illa del Nord per l'estret de Cook. \u00C9s la dotzena illa m\u00E9s gran del m\u00F3n. \u00C9s al Pac\u00EDfic Sud. Al llarg de la seva costa oest transcorre la serralada dels Alps Meridionals, amb el cim principal de Nova Zelanda. La ciutat principal \u00E9s Christchurch, a la costa est, que \u00E9s la segona ciutat m\u00E9s gran de Nova Zelanda despr\u00E9s d'Auckland, a l'illa del Nord. L'illa del Sud est\u00E0 dividida en set regions: Canterbury, Marlborough, Nelson, Otago, Southland, Tasman i West Coast."@ca . . . . . . . . . . "La isla Sur (en ingl\u00E9s, South Island) es una de las dos mayores islas que componen Nueva Zelanda. Se encuentra separada de la isla Norte por el estrecho de Cook. El nombre maor\u00ED para esta isla es Te Wai Pounamu (\u2018las aguas de piedra verde\u2019) o Te Waka o Aoraki (\u2018la canoa de Aoraki\u2019). Tiene un \u00E1rea de 151 215 km\u00B2, ocupando el puesto n\u00FAmero 12 dentro de las mayores islas del mundo, siendo adem\u00E1s la mayor de las que componen Nueva Zelanda. Est\u00E1 atravesada en direcci\u00F3n noreste a suroeste por una cadena monta\u00F1osa llamada Alpes del Sur, siendo el monte Cook el pico m\u00E1s alto del pa\u00EDs."@es . . . . . . . . . . "\u5357\u5CF6\uFF08\u307F\u306A\u307F\u3058\u307E\u3001\u306A\u3093\u3068\u3046\u3001South Island\uFF09\u306F\u3001\u30CB\u30E5\u30FC\u30B8\u30FC\u30E9\u30F3\u30C9\u306E\u5CF6\u3002\u5317\u5CF6 (North Island) \u3068\u3068\u3082\u306B\u3001\u30CB\u30E5\u30FC\u30B8\u30FC\u30E9\u30F3\u30C9\u3092\u69CB\u6210\u3059\u308B\u3002\u30DE\u30AA\u30EA\u8A9E\u3067\"Te Wai Pounamu\"\uFF08\u300C\u30D2\u30B9\u30A4\u306E\u6C34\u300D\u306E\u610F\uFF09\u3002\u9762\u7A4D\u306F150,737\u5E73\u65B9\u30AD\u30ED\u30E1\u30FC\u30C8\u30EB\u3067\u3001\u4E16\u754C12\u4F4D\u306E\u5927\u304D\u3055\u306E\u5CF6\u3002"@ja . . . . "Pulau Selatan (M\u0101ori: ) adalah salah satu dari dua pulau utama yang membentuk Kepulauan Selandia Baru, satunya lagi adalah Pulau Utara. Nama Maori dari pulau ini adalah yang berarti \"Air batu hijau\" (batu hijau berarti jade). Secara geografis batas pulau ini disebelah utara adalah ; sebelah barat dengan Laut Tasman; sebelah timur dan sebelah selatan dengan Samudra Pasifik. Pulau ini memiliki wilayah 151.215 km\u00B2, membuatnya menjadi salah satu pulau terbesar ke-12 di dunia. Jika dibandingkan dengan Indonesia, luas Pulau Selatan hampir 10% lebih besar daripada Pulau Jawa. Di sepanjang pesisir baratnya terdapat pegunungan ; merupakan titik tertinggi, 3.754 di atas permukaan laut."@in . . . . . . . . . . . . . "-43.98333358764648"^^ . . . . . . . . "170.4499969482422"^^ . . . . . . . . . "5842"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "840000.0"^^ . . . . . . . . . . . . . . "Illa del Sud"@ca . . "Hego uhartea"@eu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u041F\u0456\u0432\u0434\u0435\u043D\u043D\u0438\u0439 \u043E\u0441\u0442\u0440\u0456\u0432 (\u0430\u043D\u0433\u043B. South Island, \u043C\u0430\u043E\u0440\u0456: Te Wai Pounamu) \u2014 \u043E\u0434\u0438\u043D \u0437 \u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0432\u0456\u0432 \u043D\u0430 \u044F\u043A\u0438\u0445 \u0440\u043E\u0437\u0442\u0430\u0448\u043E\u0432\u0430\u043D\u0430 \u041D\u043E\u0432\u0430 \u0417\u0435\u043B\u0430\u043D\u0434\u0456\u044F, \u0437\u043D\u0430\u0445\u043E\u0434\u0438\u0442\u044C\u0441\u044F \u0432 \u043F\u0456\u0432\u0434\u0435\u043D\u043D\u0456\u0439 \u0447\u0430\u0441\u0442\u0438\u043D\u0456 \u0422\u0438\u0445\u043E\u0433\u043E \u043E\u043A\u0435\u0430\u043D\u0443 \u043D\u0430 \u043F\u0456\u0432\u0434\u0435\u043D\u043D\u043E\u043C\u0443 \u0441\u0445\u043E\u0434\u0456 \u0432\u0456\u0434 \u0410\u0432\u0441\u0442\u0440\u0430\u043B\u0456\u0457."@uk . . . "\u041F\u0456\u0432\u0434\u0435\u043D\u043D\u0438\u0439 \u043E\u0441\u0442\u0440\u0456\u0432 (\u0430\u043D\u0433\u043B. South Island, \u043C\u0430\u043E\u0440\u0456: Te Wai Pounamu) \u2014 \u043E\u0434\u0438\u043D \u0437 \u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0432\u0456\u0432 \u043D\u0430 \u044F\u043A\u0438\u0445 \u0440\u043E\u0437\u0442\u0430\u0448\u043E\u0432\u0430\u043D\u0430 \u041D\u043E\u0432\u0430 \u0417\u0435\u043B\u0430\u043D\u0434\u0456\u044F, \u0437\u043D\u0430\u0445\u043E\u0434\u0438\u0442\u044C\u0441\u044F \u0432 \u043F\u0456\u0432\u0434\u0435\u043D\u043D\u0456\u0439 \u0447\u0430\u0441\u0442\u0438\u043D\u0456 \u0422\u0438\u0445\u043E\u0433\u043E \u043E\u043A\u0435\u0430\u043D\u0443 \u043D\u0430 \u043F\u0456\u0432\u0434\u0435\u043D\u043D\u043E\u043C\u0443 \u0441\u0445\u043E\u0434\u0456 \u0432\u0456\u0434 \u0410\u0432\u0441\u0442\u0440\u0430\u043B\u0456\u0457."@uk . . . . . . . . . . . . . "L'Isola del Sud (in inglese South Island; in m\u0101ori Te Waipounamu) si trova nell'Oceano Pacifico ed \u00E8, amministrativamente, una delle isole su cui si trova il territorio della Nuova Zelanda.Bench\u00E9 si tratti della pi\u00F9 estesa delle due maggiori isole del Paese (~150000 km\u00B2), essa \u00E8 la meno popolata (poco pi\u00F9 di un milione d'abitanti) nonch\u00E9 quella che ospita il minor mumero di unit\u00E0 amministrative (sette regioni su sedici complessive nel Paese)."@it . . . "\u03A4\u03BF \u039D\u03CC\u03C4\u03B9\u03BF \u039D\u03B7\u03C3\u03AF (\u03B1\u03B3\u03B3\u03BB\u03B9\u03BA\u03AC: South Island) \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03AD\u03BD\u03B1 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03B1 \u03B4\u03C5\u03BF \u03BC\u03B5\u03B3\u03AC\u03BB\u03B1 \u03BD\u03B7\u03C3\u03B9\u03AC \u03C4\u03B7\u03C2 \u039D\u03AD\u03B1\u03C2 \u0396\u03B7\u03BB\u03B1\u03BD\u03B4\u03AF\u03B1\u03C2. \u03A4\u03BF \u03AC\u03BB\u03BB\u03BF \u03BC\u03B5\u03B3\u03AC\u03BB\u03BF \u03BD\u03B7\u03C3\u03AF \u03B1\u03C0\u03BF\u03BA\u03B1\u03BB\u03B5\u03AF\u03C4\u03B1\u03B9 \u0392\u03CC\u03C1\u03B5\u03B9\u03BF \u039D\u03B7\u03C3\u03AF. \u03A4\u03BF \u03CC\u03BD\u03BF\u03BC\u03B1 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03BD\u03B7\u03C3\u03B9\u03BF\u03CD \u03C3\u03C4\u03B7 \u03B3\u03BB\u03CE\u03C3\u03C3\u03B1 \u03C4\u03C9\u03BD \u039C\u03B1\u03BF\u03C1\u03AF \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 Te Wai Pounamu \u03C0\u03BF\u03C5 \u03C3\u03B7\u03BC\u03B1\u03AF\u03BD\u03B5\u03B9 \u03BF \u00AB\u03A4\u03BF \u039D\u03B5\u03C1\u03CC \u03C4\u03BF\u03C5 \u039D\u03B5\u03C6\u03C1\u03AF\u03C4\u03B7\u00BB, \u03AE Te Waka a M\u0101ui \u03C0\u03BF\u03C5 \u03C3\u03B7\u03BC\u03B1\u03AF\u03BD\u03B5\u03B9 \u00AB\u03A4\u03BF \u039A\u03B1\u03BD\u03CC \u03C4\u03BF\u03C5 \u039C\u03AC\u03BF\u03C5\u03B9\u00BB. \u03A4\u03BF\u03BD 19\u03BF \u03B1\u03B9\u03CE\u03BD\u03B1, \u03BC\u03B5\u03C1\u03B9\u03BA\u03BF\u03AF \u03C7\u03AC\u03C1\u03C4\u03B5\u03C2 \u03BF\u03BD\u03CC\u03BC\u03B1\u03B6\u03B1\u03BD \u03C4\u03BF \u039D\u03CC\u03C4\u03B9\u03BF \u039D\u03B7\u03C3\u03AF \u03C9\u03C2 \u039C\u03AD\u03C3\u03BF \u039D\u03B7\u03C3\u03AF (\u03AE \u039D\u03AD\u03BF \u039F\u03CD\u03BB\u03C3\u03C4\u03B5\u03C1), \u03BA\u03B1\u03B9 \u03C4\u03BF \u03CC\u03BD\u03BF\u03BC\u03B1 \u039D\u03CC\u03C4\u03B9\u03BF \u039D\u03B7\u03C3\u03AF (\u03AE \u039D\u03AD\u03BF \u039B\u03AD\u03B9\u03BD\u03C3\u03C4\u03B5\u03C1) \u03B1\u03C0\u03BF\u03B4\u03B9\u03B4\u03CC\u03C4\u03B1\u03BD \u03C3\u03C4\u03BF \u03C3\u03B7\u03BC\u03B5\u03C1\u03B9\u03BD\u03CC \u039D\u03B7\u03C3\u03AF \u03A3\u03C4\u03B9\u03BF\u03CD\u03B1\u03C1\u03C4/\u03A1\u03B1\u03BA\u03B9\u03BF\u03CD\u03C1\u03B1. \u0388\u03C7\u03B5\u03B9 \u03AD\u03BA\u03C4\u03B1\u03C3\u03B7 151.215 \u03C4.\u03C7\u03BB\u03BC, \u03B3\u03B5\u03B3\u03BF\u03BD\u03CC\u03C2 \u03C0\u03BF\u03C5 \u03C4\u03BF \u03BA\u03B1\u03B8\u03B9\u03C3\u03C4\u03AC \u03C4\u03BF 12\u03BF \u03BC\u03B5\u03B3\u03B1\u03BB\u03CD\u03C4\u03B5\u03C1\u03BF \u03BD\u03B7\u03C3\u03AF \u03C3\u03C4\u03BF\u03BD \u03BA\u03CC\u03C3\u03BC\u03BF. \u039A\u03B1\u03C4\u03AC \u03BC\u03AE\u03BA\u03BF\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u03B4\u03C5\u03C4\u03B9\u03BA\u03AE\u03C2 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03B1\u03BA\u03C4\u03AE\u03C2 \u03B4\u03B9\u03B1\u03C4\u03C1\u03AD\u03C7\u03B5\u03C4\u03B1\u03B9 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03B7\u03BD \u03BF\u03C1\u03BF\u03C3\u03B5\u03B9\u03C1\u03AC \u03C4\u03C9\u03BD \u039D\u03BF\u03C4\u03AF\u03C9\u03BD \u0386\u03BB\u03C0\u03B5\u03C9\u03BD. \u03A4\u03BF \u03C5\u03C8\u03B7\u03BB\u03CC\u03C4\u03B5\u03C1\u03BF \u03C3\u03B7\u03BC\u03B5\u03AF\u03BF \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03C4\u03BF \u0391\u03BF\u03C1\u03AC\u03BA\u03B9/\u038C\u03C1\u03BF\u03C2 \u039A\u03BF\u03C5\u03BA, \u03C3\u03C4\u03B1 3.754 \u03BC. \u03C0\u03AC\u03BD\u03C9 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF \u03B5\u03C0\u03AF\u03C0\u03B5\u03B4\u03BF \u03C4\u03B7\u03C2 \u03B8\u03AC\u03BB\u03B1\u03C3\u03C3\u03B1\u03C2. \u03A4\u03BF \u039D\u03CC\u03C4\u03B9\u03BF \u039D\u03B7\u03C3\u03AF \u03B1\u03C0\u03BF\u03BA\u03B1\u03BB\u03B5\u03AF\u03C4\u03B1\u03B9 \u03C3\u03C5\u03C7\u03BD\u03AC \u0397\u03C0\u03B5\u03B9\u03C1\u03C9\u03C4\u03B9\u03BA\u03AE \u03A7\u03CE\u03C1\u03B1 (Mainland) (\u03BA\u03AC\u03C0\u03C9\u03C2 \u03C7\u03B9\u03BF\u03C5\u03BC\u03BF\u03C1\u03B9\u03C3\u03C4\u03B9\u03BA\u03AC) \u03B5\u03C0\u03B5\u03B9\u03B4\u03AE \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03BC\u03B5\u03B3\u03B1\u03BB\u03CD\u03C4\u03B5\u03C1\u03BF \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF \u0392\u03CC\u03C1\u03B5\u03B9\u03BF \u039D\u03B7\u03C3\u03AF, \u03BA\u03B1\u03B9 \u03B5\u03C0\u03B5\u03B9\u03B4\u03AE \u03C3\u03CD\u03BC\u03C6\u03C9\u03BD\u03B1 \u03BC\u03B5 \u03C4\u03BF\u03BD \u03B1\u03BD\u03C4\u03AF\u03C3\u03C4\u03BF\u03B9\u03C7\u03BF \u03C5\u03C0\u03AE\u03C1\u03BE\u03B5 \u03C0\u03C1\u03CE\u03C4\u03BF. \u03A9\u03C3\u03C4\u03CC\u03C3\u03BF, \u03C4\u03BF \u0392\u03CC\u03C1\u03B5\u03B9\u03BF \u039D\u03B7\u03C3\u03AF \u03B5\u03AF\u03BD\u03B1\u03B9 \u03C0\u03BF\u03BB\u03C5\u03C0\u03BB\u03B7\u03B8\u03AD\u03C3\u03C4\u03B5\u03C1\u03BF, \u03CC\u03BD\u03C4\u03B1\u03C2 \u03B7 \u03AD\u03B4\u03C1\u03B1 \u03C4\u03C9\u03BD \u03C4\u03C1\u03B9\u03CE\u03BD \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03B1 \u03C4\u03AD\u03C3\u03C3\u03B5\u03C1\u03B1 \u03B5\u03BA\u03B1\u03C4\u03BF\u03BC\u03BC\u03CD\u03C1\u03B9\u03B1 \u03C4\u03C9\u03BD \u039D\u03B5\u03BF\u03B6\u03B7\u03BB\u03B1\u03BD\u03B4\u03CE\u03BD. \u0391\u03C1\u03BA\u03B5\u03C4\u03AD\u03C2 \u03C4\u03B1\u03B9\u03BD\u03AF\u03B5\u03C2 \u03AD\u03C7\u03BF\u03C5\u03BD \u03B3\u03C5\u03C1\u03B9\u03C3\u03C4\u03B5\u03AF (\u03BA\u03B1\u03C4\u03AC \u03BC\u03B5\u03B3\u03AC\u03BB\u03BF \u03BC\u03AD\u03C1\u03BF\u03C2) \u03C3\u03C4\u03BF \u03BD\u03B7\u03C3\u03AF \u03B1\u03C5\u03C4\u03CC, \u03C3\u03C5\u03BC\u03C0\u03B5\u03C1\u03B9\u03BB\u03B1\u03BC\u03B2\u03B1\u03BD\u03BF\u03BC\u03AD\u03BD\u03C9\u03BD \u03C4\u03C9\u03BD \u03C4\u03B1\u03B9\u03BD\u03B9\u03CE\u03BD \u039F \u0386\u03C1\u03C7\u03BF\u03BD\u03C4\u03B1\u03C2 \u03C4\u03C9\u03BD \u0394\u03B1\u03BA\u03C4\u03C5\u03BB\u03B9\u03B4\u03B9\u03CE\u03BD \u03BA\u03B1\u03B9 ."@el . . . . . . . . . . . "Turbid Waters Surround New Zealand - crop.jpg"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Ilha Sul"@pt . . . . . . . . . . . . "\u5357\u5CF6\uFF08\u82F1\u8A9E\uFF1ASouth Island\uFF1B\u6BDB\u5229\u8A9E\uFF1ATe Wai Pounamu\uFF09\u662F\u7EC4\u6210\u7D10\u897F\u862D\u7684\u4E3B\u8981\u5169\u500B\u6D77\u5CF6\u4E4B\u4E00\uFF0C\u4E0E\u5317\u5CF6\u88AB\u5E93\u514B\u6D77\u5CE1\u9694\u65AD\u3002\u65B0\u897F\u5170\u9996\u90FD\u60E0\u7075\u987F\u5373\u5728\u5357\u5C9B\u5BF9\u5CB8\uFF0C\u798F\u6C83\u6D77\u5CE1\u5728\u5357\u9762\uFF0C\u4F7F\u4E4B\u4E0E\u65AF\u56FE\u5C14\u7279\u5C9B\u5206\u5F00\u3002\u897F\u9762\u4E3A\u5854\u65AF\u66FC\u6D77\uFF0C\u4E1C\u9762\u4E3A\u5357\u592A\u5E73\u6D0B\u3002\u8A72\u5CF6\u7684\u6BDB\u5229\u8A9E\u540D\u5B57\u70BA\u300C\u7279\u74E6\u666E\u7D0D\u59C6\uFF08Te Waipounamu\uFF09\u300D\uFF0C\u610F\u6307\u300C\u7DA0\u77F3\u4E4B\u6C34\u300D\u3002 \u5168\u5C9B\u9762\u7A4D58,093\u5E73\u65B9\u82F1\u54E9\uFF0C\u7565\u5927\u4E8E\u5317\u5C9B\uFF0C\u662F\u4E16\u754C\u7B2C\u5341\u4E8C\u5927\u7684\u6D77\u5CF6\u3002\u897F\u90E8\u7531\u4E00\u7CFB\u5217\u4E1C\u5317-\u897F\u5357\u8D70\u5411\u7684\u5C71\u8109\u6784\u6210\uFF0C\u8FD9\u4E9B\u5C71\u8109\u7EB5\u8D2F\u672C\u5C9B\uFF0C\u5357\u5C9B\u897F\u6D77\u5CB8\u5357\u90E8\u7684\u5357\u963F\u723E\u5351\u65AF\u5C71\u8109\uFF08Southern Alps\uFF09\u662F\u7D10\u897F\u862D\u7684\u6700\u5927\u5C71\u533A\uFF1B\u5176\u4E2D\u4EE5\u822A\u6D77\u5BB6\u5E93\u514B\u8239\u957F\u547D\u540D\u7684\u4E3B\u5CF0\u5E93\u514B\u5C71\uFF08\u6BDB\u5229\u8BED\uFF1AAoraki / \u82F1\u8BED\uFF1AMt Cook\uFF09\u6D77\u62D43,754\u7C73\uFF0C\u662F\u7D10\u897F\u862D\u7684\u6700\u9AD8\u5CF0\u3002\u5357\u5C9B\u7684\u7ECF\u6D4E\u900A\u4E8E\u5317\u5C9B\u3002\u4E3B\u8981\u57CE\u5E02\u6709\u57FA\u7763\u57CE\u3001\u4E39\u5C3C\u4E01\u3002"@zh . . . . . . . . . . "\u5357\u5CF6\uFF08\u82F1\u8A9E\uFF1ASouth Island\uFF1B\u6BDB\u5229\u8A9E\uFF1ATe Wai Pounamu\uFF09\u662F\u7EC4\u6210\u7D10\u897F\u862D\u7684\u4E3B\u8981\u5169\u500B\u6D77\u5CF6\u4E4B\u4E00\uFF0C\u4E0E\u5317\u5CF6\u88AB\u5E93\u514B\u6D77\u5CE1\u9694\u65AD\u3002\u65B0\u897F\u5170\u9996\u90FD\u60E0\u7075\u987F\u5373\u5728\u5357\u5C9B\u5BF9\u5CB8\uFF0C\u798F\u6C83\u6D77\u5CE1\u5728\u5357\u9762\uFF0C\u4F7F\u4E4B\u4E0E\u65AF\u56FE\u5C14\u7279\u5C9B\u5206\u5F00\u3002\u897F\u9762\u4E3A\u5854\u65AF\u66FC\u6D77\uFF0C\u4E1C\u9762\u4E3A\u5357\u592A\u5E73\u6D0B\u3002\u8A72\u5CF6\u7684\u6BDB\u5229\u8A9E\u540D\u5B57\u70BA\u300C\u7279\u74E6\u666E\u7D0D\u59C6\uFF08Te Waipounamu\uFF09\u300D\uFF0C\u610F\u6307\u300C\u7DA0\u77F3\u4E4B\u6C34\u300D\u3002 \u5168\u5C9B\u9762\u7A4D58,093\u5E73\u65B9\u82F1\u54E9\uFF0C\u7565\u5927\u4E8E\u5317\u5C9B\uFF0C\u662F\u4E16\u754C\u7B2C\u5341\u4E8C\u5927\u7684\u6D77\u5CF6\u3002\u897F\u90E8\u7531\u4E00\u7CFB\u5217\u4E1C\u5317-\u897F\u5357\u8D70\u5411\u7684\u5C71\u8109\u6784\u6210\uFF0C\u8FD9\u4E9B\u5C71\u8109\u7EB5\u8D2F\u672C\u5C9B\uFF0C\u5357\u5C9B\u897F\u6D77\u5CB8\u5357\u90E8\u7684\u5357\u963F\u723E\u5351\u65AF\u5C71\u8109\uFF08Southern Alps\uFF09\u662F\u7D10\u897F\u862D\u7684\u6700\u5927\u5C71\u533A\uFF1B\u5176\u4E2D\u4EE5\u822A\u6D77\u5BB6\u5E93\u514B\u8239\u957F\u547D\u540D\u7684\u4E3B\u5CF0\u5E93\u514B\u5C71\uFF08\u6BDB\u5229\u8BED\uFF1AAoraki / \u82F1\u8BED\uFF1AMt Cook\uFF09\u6D77\u62D43,754\u7C73\uFF0C\u662F\u7D10\u897F\u862D\u7684\u6700\u9AD8\u5CF0\u3002\u5357\u5C9B\u7684\u7ECF\u6D4E\u900A\u4E8E\u5317\u5C9B\u3002\u4E3B\u8981\u57CE\u5E02\u6709\u57FA\u7763\u57CE\u3001\u4E39\u5C3C\u4E01\u3002"@zh . . . "August 2021"@en . "The South Island, also officially named Te Waipounamu, is the larger of the two major islands of New Zealand in surface area, the other being the smaller but more populous North Island. It is bordered to the north by Cook Strait, to the west by the Tasman Sea, and to the south and east by the Pacific Ocean. The South Island covers 150,437 square kilometres (58,084 sq mi), making it the world's 12th-largest island. At low altitude, it has an oceanic climate."@en . . "-43.983333333333334 170.45" . . . . . . . . . . . . . . "Die S\u00FCdinsel Neuseelands (englisch South Island, M\u0101ori Te Wai-pounamu) hat eine Fl\u00E4che von 150.437 km\u00B2 und wird durch die 35 km breite Cookstra\u00DFe von der dichter besiedelten Nordinsel getrennt. Auf ihr liegt in den Neuseel\u00E4ndischen Alpen der Aoraki/Mount Cook, mit 3724 m der h\u00F6chste Gipfel Neuseelands sowie Ozeaniens. Im Osten der Insel befinden sich dagegen die sanft abfallenden Canterbury Plains und im S\u00FCden zahlreiche Fjorde. Die S\u00FCdinsel ist nur sp\u00E4rlich besiedelt. Obwohl ihre Fl\u00E4che fast der H\u00E4lfte der Fl\u00E4che Deutschlands entspricht, leben auf der S\u00FCdinsel nur etwa so viele Menschen wie in K\u00F6ln. Die gr\u00F6\u00DFten St\u00E4dte der S\u00FCdinsel sind Christchurch mit 341.469 Einwohnern und Dunedin mit 120.249 Einwohnern (Stand 2013). Der M\u0101ori-Name f\u00FCr die S\u00FCdinsel lautet Te Wai-pounamu (\u201AJadewasser\u2018) oder auch Te Waka-a-M\u0101ui (\u201ADas Kanu von M\u0101ui\u2018). Im 19. Jahrhundert wurde die heutige S\u00FCdinsel als Mittelinsel bezeichnet. Als S\u00FCdinsel galt damals die kleine Stewart Island s\u00FCdlich der heutigen S\u00FCdinsel. Historische Provinzen der S\u00FCdinsel waren \n* Nelson \n* Otago \n* Canterbury \n* Marlborough \n* West Coast \n* SouthlandSt\u00E4dte und Gemeinden auf der S\u00FCdinsel (Auswahl) \n* Ashburton \n* Blenheim \n* Christchurch \n* Dunedin \n* Greymouth \n* Hokitika \n* Invercargill \n* Kaikoura \n* Nelson \n* Oamaru \n* Omarama \n* Te Anau \n* Timaru \n* Queenstown \n* Wanaka \n* Westport"@de . . . . "\uB0A8\uC12C"@ko . . . . "\u041F\u0456\u0432\u0434\u0435\u043D\u043D\u0438\u0439 \u043E\u0441\u0442\u0440\u0456\u0432 (\u041D\u043E\u0432\u0430 \u0417\u0435\u043B\u0430\u043D\u0434\u0456\u044F)"@uk . . "Pulau Selatan (M\u0101ori: ) adalah salah satu dari dua pulau utama yang membentuk Kepulauan Selandia Baru, satunya lagi adalah Pulau Utara. Nama Maori dari pulau ini adalah yang berarti \"Air batu hijau\" (batu hijau berarti jade)."@in . . . . . . . . . . . "23"^^ . . . . . . . . . . . . . . . "7"^^ . . . . . . . . "Wyspa Po\u0142udniowa (maori: Te Wai Pounamu lub Tavai Poenammoo tj. \"Wody Szmaragd\u00F3w\", czasem te\u017C Te Waka a M\u0101ui, \"\u0141\u00F3d\u017A M\u0101ui\") \u2013 najwi\u0119ksza z wysp Nowej Zelandii, o powierzchni 150 523 km\u00B2. Po\u0142o\u017Cona jest pomi\u0119dzy Morzem Tasmana a Oceanem Spokojnym. Od Wyspy P\u00F3\u0142nocnej oddzielona jest cie\u015Bnin\u0105 Cooka. Jest wysp\u0105 g\u00F3rzyst\u0105 - g\u0142\u00F3wnym pasmem s\u0105 Alpy Po\u0142udniowe ze szczytami G\u00F3ra Cooka 3764 m n.p.m. oraz G\u00F3ra Tasmana 3497 m n.p.m. Tereny nizinne wyst\u0119puj\u0105 jedynie na obrze\u017Cach wyspy, zw\u0142aszcza w jej cz\u0119\u015Bci wschodniej i po\u0142udniowej. Na wyspie wyst\u0119puj\u0105 jaskinie nabrze\u017Cne Cathedral Caves."@pl . . . . . . . . . "La Suda Insulo estas la pli granda el la du grandaj insuloj, kiuj konsistigas Nov-Zelandon (la alia estas la Norda Insulo). \u011Cia nomo en la maoria lingvo estas Te Wai Pounamu; \u011Di signifas \"la akvo de la verda \u015Dtono\", la verda \u015Dtono estas jado. Eble la nomo evoluis el Te W\u0101hi Pounamu (= la palaco el verda \u015Dtono). En la 19-a jarcento iuj mapoj nomis la insulon angle Middle Island (meza insulo) a\u016D New Ulster; la nomon \"Suda Insulo\" (a\u016D New Leinster) portis la nuna Rakiura Insulo (angle Stewart Island)."@eo . . . . . . . . . . . "Die S\u00FCdinsel Neuseelands (englisch South Island, M\u0101ori Te Wai-pounamu) hat eine Fl\u00E4che von 150.437 km\u00B2 und wird durch die 35 km breite Cookstra\u00DFe von der dichter besiedelten Nordinsel getrennt. Auf ihr liegt in den Neuseel\u00E4ndischen Alpen der Aoraki/Mount Cook, mit 3724 m der h\u00F6chste Gipfel Neuseelands sowie Ozeaniens. Im Osten der Insel befinden sich dagegen die sanft abfallenden Canterbury Plains und im S\u00FCden zahlreiche Fjorde. Der M\u0101ori-Name f\u00FCr die S\u00FCdinsel lautet Te Wai-pounamu (\u201AJadewasser\u2018) oder auch Te Waka-a-M\u0101ui (\u201ADas Kanu von M\u0101ui\u2018)."@de . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Syd\u00F6n (engelska: South Island) \u00E4r den st\u00F6rsta av Nya Zeelands \u00F6ar med en yta p\u00E5 151 215 km\u00B2. \u00D6ns namn p\u00E5 maori \u00E4r Te Wai Pounamu, som betyder \"Gr\u00F6nstensvattnet\", d\u00E4r \"gr\u00F6nsten\" syftar p\u00E5 jade, eller Te Waka a Maui, som betyder \"Mauis kanot\". Syd\u00F6n hyser ungef\u00E4r 25 % av landets befolkning. \u00D6n \u00E4r v\u00E4rldens 12:e st\u00F6rsta \u00F6, och l\u00E4ngs \u00F6ns v\u00E4stra kust l\u00F6per bergskedjan Sydalperna. Mount Cook \u00E4r dess h\u00F6gsta punkt, p\u00E5 3 754 meter \u00F6ver havet."@sv . . . . . . . "Ji\u017En\u00ED ostrov (Nov\u00FD Z\u00E9land)"@cs . . . . "Pulau Selatan"@in . . . . . . . . "\u0627\u0644\u062C\u0632\u064A\u0631\u0629 \u0627\u0644\u062C\u0646\u0648\u0628\u064A\u0629 (\u0628\u0627\u0644\u0625\u0646\u062C\u0644\u064A\u0632\u064A\u0629: South Island)\u200F \u0647\u064A \u0623\u0643\u0628\u0631 \u062C\u0632\u064A\u0631\u062A\u064A\u0646 \u0631\u0626\u064A\u0633\u064A\u062A\u064A\u0646 \u0644\u0646\u064A\u0648\u0632\u064A\u0644\u0646\u062F\u0627 \u0645\u0646 \u062D\u064A\u062B \u0627\u0644\u0645\u0633\u0627\u062D\u0629\u060C \u0648\u0627\u0644\u0623\u062E\u0631\u0649 \u0647\u064A \u0627\u0644\u062C\u0632\u064A\u0631\u0629 \u0627\u0644\u0634\u0645\u0627\u0644\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0623\u0635\u063A\u0631 \u0648\u0644\u0643\u0646 \u0627\u0644\u0623\u0643\u062B\u0631 \u0627\u0643\u062A\u0638\u0627\u0638\u064B\u0627 \u0628\u0627\u0644\u0633\u0643\u0627\u0646. \u064A\u062D\u062F\u0647\u0627 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0634\u0645\u0627\u0644 \u0645\u0636\u064A\u0642 \u0643\u0648\u0643 \u0648\u0645\u0646 \u0627\u0644\u063A\u0631\u0628 \u0648\u0645\u0646 \u0627\u0644\u062C\u0646\u0648\u0628 \u0648\u0627\u0644\u0634\u0631\u0642 \u0627\u0644\u0645\u062D\u064A\u0637 \u0627\u0644\u0647\u0627\u062F\u0626. \u062A\u063A\u0637\u064A \u0627\u0644\u062C\u0632\u064A\u0631\u0629 \u0627\u0644\u062C\u0646\u0648\u0628\u064A\u0629 150\u060C437 \u0643\u064A\u0644\u0648\u0645\u062A\u0631 \u0645\u0631\u0628\u0639 (58\u060C084 \u0645\u064A\u0644 \u0645\u0631\u0628\u0639)\u060C \u0645\u0645\u0627 \u064A\u062C\u0639\u0644 \u062A\u0631\u062A\u064A\u0628\u0647\u0627 \u062B\u0627\u0646\u064A \u0639\u0634\u0631 \u0623\u0643\u0628\u0631 \u062C\u0632\u064A\u0631\u0629 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0639\u0627\u0644\u0645. \u0639\u0644\u0649 \u0627\u0631\u062A\u0641\u0627\u0639\u0627\u062A \u0645\u0646\u062E\u0641\u0636\u0629\u060C \u0644\u062F\u064A\u0647\u0627 \u0645\u0646\u0627\u062E \u0645\u062D\u064A\u0637\u064A. \u062A\u062A\u0634\u0643\u0644 \u0627\u0644\u062C\u0632\u064A\u0631\u0629 \u0627\u0644\u062C\u0646\u0648\u0628\u064A\u0629 \u0645\u0646 \u062C\u0628\u0627\u0644 \u0627\u0644\u0623\u0644\u0628 \u0627\u0644\u062C\u0646\u0648\u0628\u064A\u0629 \u0627\u0644\u062A\u064A \u062A\u0645\u062A\u062F \u0639\u0644\u0649 \u0637\u0648\u0644\u0647\u0627 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0634\u0645\u0627\u0644 \u0625\u0644\u0649 \u0627\u0644\u062C\u0646\u0648\u0628. \u0648\u0647\u064A \u062A\u0634\u0645\u0644 \u0623\u0639\u0644\u0649 \u0642\u0645\u0629 \u0641\u064A \u0646\u064A\u0648\u0632\u064A\u0644\u0646\u062F\u0627\u060C \u0623\u0648\u0631\u0627\u0643\u064A / \u062C\u0628\u0644 \u0643\u0648\u0643 \u0639\u0644\u0649 \u0627\u0631\u062A\u0641\u0627\u0639 3724 \u0645\u062A\u0631\u064B\u0627 (12218 \u0642\u062F\u0645\u064B\u0627). \u062A\u0642\u0639 \u0633\u0644\u0633\u0644\u0629 \u062C\u0628\u0627\u0644 \u0643\u0627\u064A\u0643\u0648\u0631\u0627 \u0627\u0644\u0639\u0627\u0644\u064A\u0629 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0634\u0645\u0627\u0644 \u0627\u0644\u0634\u0631\u0642\u064A. \u0627\u0644\u062C\u0627\u0646\u0628 \u0627\u0644\u0634\u0631\u0642\u064A \u0645\u0646 \u0627\u0644\u062C\u0632\u064A\u0631\u0629 \u0647\u0648 \u0645\u0648\u0637\u0646 \u0644\u0633\u0647\u0648\u0644 \u0643\u0627\u0646\u062A\u0631\u0628\u0631\u064A \u0628\u064A\u0646\u0645\u0627 \u064A\u0634\u062A\u0647\u0631 \u0627\u0644\u0633\u0627\u062D\u0644 \u0627\u0644\u063A\u0631\u0628\u064A \u0628\u0633\u0648\u0627\u062D\u0644\u0647\u0627 \u0627\u0644\u0648\u0639\u0631\u0629 \u0645\u062B\u0644 \u0641\u064A\u0648\u0631\u062F\u0644\u0627\u0646\u062F\u060C \u0648\u0646\u0633\u0628\u0629 \u0639\u0627\u0644\u064A\u0629 \u062C\u062F\u064B\u0627 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0623\u062F\u063A\u0627\u0644 \u0627\u0644\u0645\u062D\u0644\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0645\u062A\u0646\u0632\u0647\u0627\u062A \u0627\u0644\u0648\u0637\u0646\u064A\u0629\u060C \u0648\u0623\u0646\u0647\u0627\u0631 \u0641\u0648\u0643\u0633 \u0648\u0641\u0631\u0627\u0646\u0632 \u062C\u0648\u0632\u064A\u0641 \u0627\u0644\u062C\u0644\u064A\u062F\u064A\u0629. \u0627\u0644\u0645\u0631\u0627\u0643\u0632 \u0627\u0644\u0631\u0626\u064A\u0633\u064A\u0629 \u0647\u064A \u0643\u0631\u0627\u064A\u0633\u062A\u0634\u064A\u0631\u0634 \u0648\u062F\u0648\u0646\u064A\u062F\u064A\u0646. \u064A\u0639\u062A\u0645\u062F \u0627\u0644\u0627\u0642\u062A\u0635\u0627\u062F \u0639\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0632\u0631\u0627\u0639\u0629 \u0648\u0635\u064A\u062F \u0627\u0644\u0623\u0633\u0645\u0627\u0643 \u0648\u0627\u0644\u0633\u064A\u0627\u062D\u0629 \u0648\u0627\u0644\u062A\u0635\u0646\u064A\u0639 \u0648\u0627\u0644\u062E\u062F\u0645\u0627\u062A \u0627\u0644\u0639\u0627\u0645\u0629."@ar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "A Ilha Sul, ou Ilha do Sul (em maori, Te Waipounamu; em ingl\u00EAs South Island), \u00E9 a maior das ilhas neo-zelandesas. Est\u00E1 rodeada a norte pelo Estreito de Cook, a oeste pelo e a sul e a leste pelo Oceano Pac\u00EDfico. Estende-se ao longo de 150 437 km\u00B2, o que a converte na 12.\u00AA maior do mundo. Possui um clima temperado. A sua \u00E1rea terrestre supera em 32% a da Ilha Norte, raz\u00E3o pela qual \u00E9 apelidada ocasionalmente de \"Nova Zel\u00E2ndia continental\", especialmente por habitantes da Ilha Sul, apesar de acolher apenas 23% da popula\u00E7\u00E3o neo-zelandesa. Nas fases iniciais da coloniza\u00E7\u00E3o europeia do pa\u00EDs, a Ilha Sul serviu de lar \u00E0 maioria da popula\u00E7\u00E3o e riqueza europeias gra\u00E7as \u00E0 febre do ouro da d\u00E9cada de 60 do s\u00E9culo XIX. Pelo in\u00EDcio do s\u00E9culo XX, 56% da popula\u00E7\u00E3o residia na Ilha Norte, e o \u00EAxodo econ\u00F3mico e populacional continuou no decorrer do s\u00E9culo."@pt . . . . . . . . . . "South Islander"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "106284"^^ . "NZ-S"@en . . . . . . . . . . . . "Oile\u00E1n Theas"@ga . . . "L'Isola del Sud (in inglese South Island; in m\u0101ori Te Waipounamu) si trova nell'Oceano Pacifico ed \u00E8, amministrativamente, una delle isole su cui si trova il territorio della Nuova Zelanda.Bench\u00E9 si tratti della pi\u00F9 estesa delle due maggiori isole del Paese (~150000 km\u00B2), essa \u00E8 la meno popolata (poco pi\u00F9 di un milione d'abitanti) nonch\u00E9 quella che ospita il minor mumero di unit\u00E0 amministrative (sette regioni su sedici complessive nel Paese)."@it . . . . . . . . . . . . . . "A Ilha Sul, ou Ilha do Sul (em maori, Te Waipounamu; em ingl\u00EAs South Island), \u00E9 a maior das ilhas neo-zelandesas. Est\u00E1 rodeada a norte pelo Estreito de Cook, a oeste pelo e a sul e a leste pelo Oceano Pac\u00EDfico. Estende-se ao longo de 150 437 km\u00B2, o que a converte na 12.\u00AA maior do mundo. Possui um clima temperado."@pt . . . "New Zealand"@en . . . . . . . . . . . . . . . "\uB0A8\uC12C(\uC601\uC5B4: South Island, \uB9C8\uC624\uB9AC\uC5B4: Te Wai Pounamu \uD14C\uC640\uC774\uD3EC\uC6B0\uB098\uBB34)\uC740 \uB274\uC9C8\uB79C\uB4DC\uB97C \uC774\uB8E8\uB294 \uB450 \uC12C \uC911 \uD558\uB098\uC774\uB2E4. \uBA74\uC801 150,737km2\uB85C \uC138\uACC4\uC5D0\uC11C 12\uBC88\uC9F8\uB85C \uD070 \uC12C\uC774\uB2E4. \uBD81\uC12C\uACFC\uB294 \uD3ED 23km\uC758 \uCFE1 \uD574\uD611\uC744 \uC0AC\uC774\uC5D0 \uB450\uACE0 \uC788\uB2E4. \uC11C\uCABD \uAE30\uC2AD\uC744 \uB530\uB77C \uB0A8\uC54C\uD504\uC2A4 \uC0B0\uB9E5\uC774 \uBC1C\uB2EC\uD574 \uC788\uC73C\uBA70, 3,754 m\uC758 \uCFE1 \uC0B0\uC774 \uAC00\uC7A5 \uB192\uB2E4. 2010\uB144 \uADDC\uBAA8 7.2\uC758 \uAC15\uC9C4\uC73C\uB85C \uC778\uD574, \uBE44\uC0C1\uC0AC\uD0DC\uAC00 \uC120\uD3EC\uB418\uC5C8\uB2E4."@ko . . . . "POINT(170.44999694824 -43.983333587646)"^^ . . . "The South Island, also officially named Te Waipounamu, is the larger of the two major islands of New Zealand in surface area, the other being the smaller but more populous North Island. It is bordered to the north by Cook Strait, to the west by the Tasman Sea, and to the south and east by the Pacific Ocean. The South Island covers 150,437 square kilometres (58,084 sq mi), making it the world's 12th-largest island. At low altitude, it has an oceanic climate. The South Island is shaped by the Southern Alps which run along it from north to south. They include New Zealand's highest peak, Aoraki / Mount Cook at 3,724 metres (12,218 ft). The high Kaik\u014Dura Ranges lie to the northeast. The east side of the island is home to the Canterbury Plains while the West Coast is famous for its rough coastlines such as Fiordland, a very high proportion of native bush and national parks, and the Fox and Franz Josef Glaciers. The main centres are Christchurch and Dunedin. The economy relies on agriculture and fishing, tourism, and general manufacturing and services. Although it constitutes 56% of New Zealand's land area, the South Island is home to only 23% of New Zealand's 5.1 million inhabitants. After the 1860s gold rushes in the early stages of P\u0101keh\u0101 (European) settlement of the country, the South Island had the majority of the European population and wealth. The North Island's population overtook the South Island's in the early 20th century, with 56% of the New Zealand population living in the North Island in 1911. The drift north of people and businesses continued throughout the twentieth century."@en . . . "\u5357\u5CF6\uFF08\u307F\u306A\u307F\u3058\u307E\u3001\u306A\u3093\u3068\u3046\u3001South Island\uFF09\u306F\u3001\u30CB\u30E5\u30FC\u30B8\u30FC\u30E9\u30F3\u30C9\u306E\u5CF6\u3002\u5317\u5CF6 (North Island) \u3068\u3068\u3082\u306B\u3001\u30CB\u30E5\u30FC\u30B8\u30FC\u30E9\u30F3\u30C9\u3092\u69CB\u6210\u3059\u308B\u3002\u30DE\u30AA\u30EA\u8A9E\u3067\"Te Wai Pounamu\"\uFF08\u300C\u30D2\u30B9\u30A4\u306E\u6C34\u300D\u306E\u610F\uFF09\u3002\u9762\u7A4D\u306F150,737\u5E73\u65B9\u30AD\u30ED\u30E1\u30FC\u30C8\u30EB\u3067\u3001\u4E16\u754C12\u4F4D\u306E\u5927\u304D\u3055\u306E\u5CF6\u3002"@ja . . . . . . . . . . . "Ji\u017En\u00ED ostrov (anglicky South Island, maorsky Te Wai Pounamu) je jeden ze dvou hlavn\u00EDch ostrov\u016F Nov\u00E9ho Z\u00E9landu. Jeho rozloha \u010Din\u00ED 151 215 km\u00B2, co\u017E jej \u0159ad\u00ED na 12. m\u00EDsto mezi nejv\u011Bt\u0161\u00EDmi ostrovy sv\u011Bta. Nach\u00E1z\u00ED se mezi Tasmanov\u00FDm mo\u0159em a ji\u017En\u00ED \u010D\u00E1st\u00ED Tich\u00E9ho oce\u00E1nu. Od Severn\u00EDho ostrova je odd\u011Blen\u00FD Cookov\u00FDm pr\u016Flivem. Zem\u011Bpisn\u00FD \u00FA\u0159ad Nov\u00E9ho Z\u00E9landu v roce 2013 doporu\u010Dil st\u00E1vaj\u00EDc\u00ED neform\u00E1ln\u00ED anglick\u00FD n\u00E1zev South Island ofici\u00E1ln\u011B kodifikovat a soub\u011B\u017En\u011B s n\u00EDm i maorsk\u00FD n\u00E1zev Te Wai Pounamu (Vody zelen\u00E9ho kamene), podle zdej\u0161\u00EDho nalezi\u0161t\u011B nefritu."@cs . . . . "L'\u00EEle du Sud (en anglais : South Island et en maori de Nouvelle-Z\u00E9lande : Te Wai Pounamu) est l'une des deux \u00EEles principales de la Nouvelle-Z\u00E9lande, l'autre \u00E9tant l'\u00EEle du Nord dont elle est s\u00E9par\u00E9e par le d\u00E9troit de Cook. L'\u00EEle du Sud est la treizi\u00E8me plus grande \u00EEle au monde. Le long de sa c\u00F4te occidentale se trouvent les Alpes du Sud dont le mont Cook est le point culminant avec 3 724 m d'altitude. Elle est sujette \u00E0 de nombreux et importants s\u00E9ismes, notamment le s\u00E9isme de 2010 et celui de 2011 ayant partiellement d\u00E9truit la capitale Christchurch."@fr . . . . . . . . . "South Island"@en . "La Suda Insulo estas la pli granda el la du grandaj insuloj, kiuj konsistigas Nov-Zelandon (la alia estas la Norda Insulo). \u011Cia nomo en la maoria lingvo estas Te Wai Pounamu; \u011Di signifas \"la akvo de la verda \u015Dtono\", la verda \u015Dtono estas jado. Eble la nomo evoluis el Te W\u0101hi Pounamu (= la palaco el verda \u015Dtono). En la 19-a jarcento iuj mapoj nomis la insulon angle Middle Island (meza insulo) a\u016D New Ulster; la nomon \"Suda Insulo\" (a\u016D New Leinster) portis la nuna Rakiura Insulo (angle Stewart Island). La Suda Insulo havas areon de 151 215 (la\u016D aliaj 151 757) km\u00B2 kaj pro tio \u011Di estas la 12a plej granda insulo en la mondo. La\u016D \u011Dia okcidenta bordo etendi\u011Das la monto\u0109eno de la Sudaj Alpoj, kie situas monto Cook, alta 3 754 metrojn super marnivelo. De la Norda Insulo disigas \u011Dis la Markolo de Cook, la plej mallonga distanco inter la insuloj estas 35 km. La\u016D la mitologio de la maorioj la Suda Insulo ekzistis anta\u016D kiam la Norda Insulo levi\u011Dis el la ondoj de la maro. Vivas tie \u0109irka\u016D kvarono de la nov-zelanda lo\u011Dantaro. Historie, sed anka\u016D aktuale aktivas movado por la sendependeco de la Suda Insulo, kiu postulas specon de financa kaj administra mem-regado de la insulo. Geografie aparte elstara parto de la insulo estas la montaro Sudaj Alpoj, al kiuj inter alie apartenas la monto Aoraki, la plej alta punkto de Novzelando, kaj multaj lagoj kaj lagetoj, inter ili ekzemple la Abela Lago."@eo . . . . "New Zealand"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . "\uB0A8\uC12C(\uC601\uC5B4: South Island, \uB9C8\uC624\uB9AC\uC5B4: Te Wai Pounamu \uD14C\uC640\uC774\uD3EC\uC6B0\uB098\uBB34)\uC740 \uB274\uC9C8\uB79C\uB4DC\uB97C \uC774\uB8E8\uB294 \uB450 \uC12C \uC911 \uD558\uB098\uC774\uB2E4. \uBA74\uC801 150,737km2\uB85C \uC138\uACC4\uC5D0\uC11C 12\uBC88\uC9F8\uB85C \uD070 \uC12C\uC774\uB2E4. \uBD81\uC12C\uACFC\uB294 \uD3ED 23km\uC758 \uCFE1 \uD574\uD611\uC744 \uC0AC\uC774\uC5D0 \uB450\uACE0 \uC788\uB2E4. \uC11C\uCABD \uAE30\uC2AD\uC744 \uB530\uB77C \uB0A8\uC54C\uD504\uC2A4 \uC0B0\uB9E5\uC774 \uBC1C\uB2EC\uD574 \uC788\uC73C\uBA70, 3,754 m\uC758 \uCFE1 \uC0B0\uC774 \uAC00\uC7A5 \uB192\uB2E4. 2010\uB144 \uADDC\uBAA8 7.2\uC758 \uAC15\uC9C4\uC73C\uB85C \uC778\uD574, \uBE44\uC0C1\uC0AC\uD0DC\uAC00 \uC120\uD3EC\uB418\uC5C8\uB2E4."@ko . . . . "Why is this units of length? Should it be units of area?"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "MI"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u00CEle du Sud"@fr . . . . . . . . . "\u039D\u03CC\u03C4\u03B9\u03BF \u039D\u03B7\u03C3\u03AF (\u039D\u03AD\u03B1 \u0396\u03B7\u03BB\u03B1\u03BD\u03B4\u03AF\u03B1)"@el . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u042E\u0436\u043D\u044B\u0439 (\u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0432, \u041D\u043E\u0432\u0430\u044F \u0417\u0435\u043B\u0430\u043D\u0434\u0438\u044F)"@ru . . . . . . . . . "3724.0"^^ . . . . . . . "62049"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . "150437000000.0"^^ . . . . . . "150437"^^ . . "L'illa del Sud \u00E9s una de les dues illes principals de Nova Zelanda, la m\u00E9s extensa, per\u00F2 no la m\u00E9s poblada (hi viu aproximadament una quarta part de la poblaci\u00F3 neozelandesa), i es troba separada de l'illa del Nord per l'estret de Cook. \u00C9s la dotzena illa m\u00E9s gran del m\u00F3n. \u00C9s al Pac\u00EDfic Sud. Al llarg de la seva costa oest transcorre la serralada dels Alps Meridionals, amb el cim principal de Nova Zelanda. La ciutat principal \u00E9s Christchurch, a la costa est, que \u00E9s la segona ciutat m\u00E9s gran de Nova Zelanda despr\u00E9s d'Auckland, a l'illa del Nord. L'illa del Sud est\u00E0 dividida en set regions: Canterbury, Marlborough, Nelson, Otago, Southland, Tasman i West Coast. El nom maori de l'illa del Sud, Te Wai Pounamu, significa \"les Aig\u00FCes de la Pedra Verda\" (aqu\u00ED la \"pedra verda\" es refereix al jade), i possiblement \u00E9s una derivaci\u00F3 de Te W\u0101hi Pounamu, \"el Lloc de la Pedra Verda\". Tamb\u00E9 es coneix amb el nom de Te Waka a M\u0101ui, \"la Canoa de M\u0101ui\", segons una llegenda maori sobre l'origen de les illes de Nova Zelanda. Al segle xix, alguns mapes anomenaven l'illa en angl\u00E8s com a Middle Island (l'illa del Mig) o New Ulster, segons la regi\u00F3 irlandesa del mateix nom, mentre que el nom de South Island el reservaven per a la que ara es coneix com a illa Stewart o Rakiura, situada m\u00E9s al sud. L'illa del Sud, amb una superf\u00EDcie de 150.437 km2, \u00E9s la massa terrestre m\u00E9s gran de Nova Zelanda; cont\u00E9 aproximadament una quarta part de la poblaci\u00F3 de Nova Zelanda i \u00E9s la 12a illa m\u00E9s gran del m\u00F3n. Est\u00E0 dividit al llarg de la seva longitud pels Alps del Sud, el cim m\u00E9s alt dels quals \u00E9s Aoraki / Mount Cook amb 3724 m, la qual cosa la converteix en la novena illa m\u00E9s alta, amb les altes serralades de Kaik\u014Dura al nord-est. Hi ha divuit cims de m\u00E9s de 3000 m a l'illa del sud. El costat est de l'illa \u00E9s la llar de les planes de Canterbury, mentre que la costa oest \u00E9s famosa per les seves costes aspres com Fiordland, una proporci\u00F3 molt alta de matolls nadius, i les glaceres Fox i Franz Josef. El paisatge dram\u00E0tic de l'illa del Sud l'ha convertit en un lloc popular per a la producci\u00F3 de diverses pel\u00B7l\u00EDcules, com ara la trilogia El Senyor dels Anells i Les Cr\u00F2niques de N\u00E0rnia: el lle\u00F3, la bruixa i l'armari. Es troba a latituds similars a Tasm\u00E0nia (una illa al sud de la part continental d'Austr\u00E0lia) i parts de la Patag\u00F2nia a Am\u00E8rica del Sud."@ca . . . . . . . . "Hego uhartea, (ingelesez: South Island; maorieraz: Te Wai Pounamu) Zeelanda Berriko hegoaldean dagoen uharte nagusia da. XIX. mendean Middle Island eta New Ulster izenak hartu zituen, \"Hego uhartea\" Stewart izanda. 151.215 km2-ko azalera edukita, munduko 12. uharterik handiena da. Biztanle gehienak ekialdeko kostaldean bizi dira, bereziki Christchurch eta Dunedin hirietan (ia 500.000 pertsona). Mendebaldeko kostaldean, aldiz, hiririk handiena da, ia 10.000 biztanlerekin."@eu . . . . . . . . . . . . . . . . . "1119588174"^^ . . . "Wyspa Po\u0142udniowa (maori: Te Wai Pounamu lub Tavai Poenammoo tj. \"Wody Szmaragd\u00F3w\", czasem te\u017C Te Waka a M\u0101ui, \"\u0141\u00F3d\u017A M\u0101ui\") \u2013 najwi\u0119ksza z wysp Nowej Zelandii, o powierzchni 150 523 km\u00B2. Po\u0142o\u017Cona jest pomi\u0119dzy Morzem Tasmana a Oceanem Spokojnym. Od Wyspy P\u00F3\u0142nocnej oddzielona jest cie\u015Bnin\u0105 Cooka. Jest wysp\u0105 g\u00F3rzyst\u0105 - g\u0142\u00F3wnym pasmem s\u0105 Alpy Po\u0142udniowe ze szczytami G\u00F3ra Cooka 3764 m n.p.m. oraz G\u00F3ra Tasmana 3497 m n.p.m. Tereny nizinne wyst\u0119puj\u0105 jedynie na obrze\u017Cach wyspy, zw\u0142aszcza w jej cz\u0119\u015Bci wschodniej i po\u0142udniowej. D\u0142ugo\u015B\u0107 linii brzegowej wynosi 3704 km. Szczeg\u00F3lnie rozbudowana linia brzegowa wyst\u0119puje w cz\u0119\u015Bci po\u0142udniowo-zachodniej, gdzie wysokie g\u00F3ry schodz\u0105 wprost do morza (liczne fiordy) oraz na kra\u0144cu p\u00F3\u0142nocnym wyspy. Na wyspie, zw\u0142aszcza w jej cz\u0119\u015Bci centralnej i po\u0142udniowo-zachodniej, wyst\u0119puje wiele jezior, wype\u0142niaj\u0105cych g\u0142\u00F3wnie w\u0105skie, kr\u0119te doliny polodowcowe. Najwi\u0119kszym powierzchniowo jeziorem na wyspie jest po\u0142o\u017Cone w jej cz\u0119\u015Bci po\u0142udniowo-zachodniej jezioro Te Anau (344 km\u00B2). Drugim co do wielko\u015Bci na wyspie jest jezioro Wakatipu (291 km\u00B2). Pomi\u0119dzy miejscowo\u015Bciami Arrowtown i Queenstown znajduje si\u0119 niewielkie, lustrzane jezioro . Na wyspie wyst\u0119puj\u0105 jaskinie nabrze\u017Cne Cathedral Caves."@pl . . . . . . . . "Wyspa Po\u0142udniowa (Nowa Zelandia)"@pl .