. . . . . . . . . . . . . "Herakleios, Flavius Heraclius Augustus, f\u00F6dd cirka 575, d\u00F6d 11 februari 641, var bysantinsk kejsare fr\u00E5n 5 oktober 610 till 11 februari 641."@sv . . "Heraclius"@en . . . . . "Heraklio (* naski\u011Dis en 575 \u2013 \u2020 11-an de februaro 641) estis unu el la plej signifaj bizancaj imperiestroj (610 - 641). Li haltigis profundan krizon, kies sekvo estis disfalo de malfrue antikva bizanca imperio. Por ke Bizanco povu tiun \u0109i krizon superi, \u011Di devis trairi tra principa renaski\u011Do, \u0109efe \u015Dan\u011Do de malfrue antikva \u015Dtato kaj socio en \u015Dtaton kaj socion mezepokan. Li estas fama pro la definitiva malvenko de la persoj. Li fondis propran dinastion. Fine de lia regado preska\u016D neniigis lian labora\u0135on novaj atakantoj, la araboj. Vidu anka\u016D la Svahilan epopeon Heraklio."@eo . . . . . . . . . . . . . "Herakleios"@de . . . . . . . "Co-emperors"@en . . . . . . . . . "\u0418\u0440\u0430\u0301\u043A\u043B\u0438\u0439 I (575 \u2014 11 \u0444\u0435\u0432\u0440\u0430\u043B\u044F 641) \u2014 \u0432\u0438\u0437\u0430\u043D\u0442\u0438\u0439\u0441\u043A\u0438\u0439 \u0438\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440 (5 \u043E\u043A\u0442\u044F\u0431\u0440\u044F 610 \u2014 11 \u0444\u0435\u0432\u0440\u0430\u043B\u044F 641), \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u0442\u0435\u043B\u044C \u0434\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0438\u0438 \u0418\u0440\u0430\u043A\u043B\u0438\u044F, \u043F\u0440\u0438\u0448\u0435\u0434\u0448\u0438\u0439 \u043A \u0432\u043B\u0430\u0441\u0442\u0438 \u0432 \u0440\u0435\u0437\u0443\u043B\u044C\u0442\u0430\u0442\u0435 \u043F\u0435\u0440\u0435\u0432\u043E\u0440\u043E\u0442\u0430 \u0438 \u0441\u0432\u0435\u0440\u0436\u0435\u043D\u0438\u044F \u0438\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440\u0430 \u0424\u043E\u043A\u0438. \u041F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435 \u0418\u0440\u0430\u043A\u043B\u0438\u044F \u0441\u043E\u043F\u0440\u043E\u0432\u043E\u0436\u0434\u0430\u043B\u043E\u0441\u044C \u0441\u0435\u0440\u044C\u0435\u0437\u043D\u044B\u043C\u0438 \u0432\u043E\u0435\u043D\u043D\u044B\u043C\u0438 \u0443\u0433\u0440\u043E\u0437\u0430\u043C\u0438 \u0438\u043C\u043F\u0435\u0440\u0438\u0438 \u2014 \u043F\u0440\u0438\u0445\u043E\u0434 \u043A \u0432\u043B\u0430\u0441\u0442\u0438 \u0441\u043E\u043F\u0440\u043E\u0432\u043E\u0436\u0434\u0430\u043B\u0441\u044F \u0433\u0440\u0430\u0436\u0434\u0430\u043D\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0432\u043E\u0439\u043D\u043E\u0439, \u043D\u0430 \u0432\u043E\u0441\u0442\u043E\u043A\u0435 \u0448\u043B\u0430 \u0437\u0430\u0442\u044F\u0436\u043D\u0430\u044F \u0418\u0440\u0430\u043D\u043E-\u0432\u0438\u0437\u0430\u043D\u0442\u0438\u0439\u0441\u043A\u0430\u044F \u0432\u043E\u0439\u043D\u0430 (602\u2014628), \u0430\u0440\u0430\u0431\u044B \u0437\u0430\u0432\u043E\u0435\u0432\u0430\u043B\u0438 \u0415\u0433\u0438\u043F\u0435\u0442, \u0421\u0438\u0440\u0438\u044E \u0438 \u041F\u0430\u043B\u0435\u0441\u0442\u0438\u043D\u0443, \u043D\u0430 \u0441\u0435\u0432\u0435\u0440\u0435 \u043F\u043B\u0435\u043C\u0435\u043D\u0430 \u0430\u0432\u0430\u0440\u043E\u0432 \u0438 \u0441\u043B\u0430\u0432\u044F\u043D \u0437\u0430\u0445\u0432\u0430\u0442\u0438\u043B\u0438 \u0411\u0430\u043B\u043A\u0430\u043D\u044B \u0438 \u0434\u0430\u0436\u0435 \u043E\u0441\u0430\u0436\u0434\u0430\u043B\u0438 \u041A\u043E\u043D\u0441\u0442\u0430\u043D\u0442\u0438\u043D\u043E\u043F\u043E\u043B\u044C. \u041A \u043A\u043E\u043D\u0446\u0443 \u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F \u0418\u0440\u0430\u043A\u043B\u0438\u044F \u0412\u0438\u0437\u0430\u043D\u0442\u0438\u044F \u043F\u043E\u0442\u0435\u0440\u044F\u043B\u0430 \u0431\u043E\u043B\u044C\u0448\u0443\u044E \u0447\u0430\u0441\u0442\u044C \u0441\u0432\u043E\u0435\u0439 \u043F\u0440\u0435\u0436\u043D\u0435\u0439 \u0442\u0435\u0440\u0440\u0438\u0442\u043E\u0440\u0438\u0438, \u0441\u043E\u0445\u0440\u0430\u043D\u0438\u0432 \u0432 \u0441\u0432\u043E\u0435\u043C \u0441\u043E\u0441\u0442\u0430\u0432\u0435 \u043F\u0440\u0435\u0438\u043C\u0443\u0449\u0435\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u043E \u0433\u0440\u0435\u043A\u043E-\u044F\u0437\u044B\u0447\u043D\u044B\u0435 \u0437\u0435\u043C\u043B\u0438. \u0418\u0440\u0430\u043A\u043B\u0438\u0439 \u0431\u044B\u043B \u043E\u0434\u043D\u0438\u043C \u0438\u0437 \u043F\u043E\u0441\u043B\u0435\u0434\u043D\u0438\u0445 \u0438\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440\u043E\u0432, \u0432\u043E \u0432\u0440\u0435\u043C\u044F \u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F \u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u043E\u0433\u043E \u043B\u0430\u0442\u044B\u043D\u044C \u0431\u044B\u043B\u0430 \u0433\u043E\u0441\u0443\u0434\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u044B\u043C \u044F\u0437\u044B\u043A\u043E\u043C, \u0430 \u0412\u0438\u0437\u0430\u043D\u0442\u0438\u044F \u0435\u0449\u0451 \u0438\u043C\u0435\u043B\u0430 \u0441\u0438\u043B\u044C\u043D\u043E\u0435 \u0432\u043D\u0435\u0448\u043D\u0435\u0435 \u0441\u0445\u043E\u0434\u0441\u0442\u0432\u043E \u0441 \u0430\u043D\u0442\u0438\u0447\u043D\u043E\u0439 \u0420\u0438\u043C\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0438\u043C\u043F\u0435\u0440\u0438\u0435\u0439. \u0412\u043D\u0430\u0447\u0430\u043B\u0435 \u043F\u0440\u0438 \u043D\u0451\u043C \u0434\u0430\u0436\u0435 \u0431\u044B\u043B\u043E \u0434\u0432\u0430 \u043A\u043E\u043D\u0441\u0443\u043B\u0430, \u0447\u0442\u043E \u043D\u0430\u043F\u043E\u043C\u0438\u043D\u0430\u043B\u043E \u044D\u043F\u043E\u0445\u0443 \u043F\u0440\u0438\u043D\u0446\u0438\u043F\u0430\u0442\u0430. \u041D\u043E \u043E\u0434\u043D\u043E\u0432\u0440\u0435\u043C\u0435\u043D\u043D\u043E \u0446\u0430\u0440\u0441\u0442\u0432\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u0435 \u0418\u0440\u0430\u043A\u043B\u0438\u044F \u043E\u0442\u043A\u0440\u044B\u043B\u043E \u043D\u043E\u0432\u0443\u044E \u044D\u043F\u043E\u0445\u0443 \u0432 \u0438\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u0438 \u0412\u0438\u0437\u0430\u043D\u0442\u0438\u0438, \u00AB\u043F\u043E\u043B\u0430\u0433\u0430\u044E\u0449\u0443\u044E \u0433\u0440\u0430\u043D\u0438\u0446\u0443 \u043C\u0435\u0436\u0434\u0443 \u0441\u0442\u0430\u0440\u044B\u043C \u0438 \u0432\u043D\u043E\u0432\u044C \u043D\u0430\u0440\u043E\u0434\u0438\u0432\u0448\u0438\u043C\u0441\u044F \u0438\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u043C \u0434\u0432\u0438\u0436\u0435\u043D\u0438\u0435\u043C\u00BB. \u0412\u043E \u0432\u0440\u0435\u043C\u044F \u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F \u0435\u0433\u043E \u0434\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0438\u0438 \u0433\u0440\u0435\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0439 \u044F\u0437\u044B\u043A \u0437\u0430\u043D\u044F\u043B \u043C\u0435\u0441\u0442\u043E \u043B\u0430\u0442\u044B\u043D\u0438."@ru . . "Heraklius (bahasa Latin: Flavius Heraclius; bahasa Yunani: \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2, Iraklios) adalah Kaisar Romawi Timur dari tahun 610 sampai tahun 641 M. Heraklius pertama kali tampil di panggung politik pada tahun 617 M, saat memimpin pemberontakan untuk menggulingkan Kaisar Fokas bersama-sama ayahnya, Heraklius Tua. Pada masa pemerintahannya, Kekaisaran Romawi Timur melancarkan sejumlah kampanye militer. Heraklius naik takhta pada saat perbatasan-perbatasan negaranya dirongrong pihak asing. Ia segera melancarkan perang melawan Kekaisaran Persia Sasani yang berlangsung dari tahun 602 sampai 628. Pertempuran-pertempuran pertama dari perang ini dimenangkan pihak Persia. Angkatan bersenjata Persia menerjang sampai ke Selat Bosforus, tetapi Konstantinopel dilindungi tembok-tembok yang kukuh dan angkatan laut yang tangguh sehingga Heraklius luput dari kekalahan telak. Tidak lama kemudian, ia memprakarsai usaha-usaha untuk menata ulang dan memperkuat militer Kekaisaran Romawi Timur. Heraklius akhirnya mampu mengusir bangsa Persia dari , bahkan menerjang masuk ke wilayah kedaulatan Persia dan mengalahkan angkatan bersenjata negara itu secara telak dalam Pertempuran Niniwe pada tahun 627. Syah Khosrau II digulingkan dan dihukum mati putranya sendiri, Syah . Kaisar Persia yang baru ini segera mengupayakan kesepakatan damai dengan menawarkan pengembalian semua daerah yang sudah dicaplok Persia dari Romawi Timur. Lewat cara ini, hubungan damai di antara kedua negara kembali terjalin. Banyak daerah yang baru direbut kembali dari Persia akhirnya jatuh ke tangan pasukan Muslim-Arab. Dari Jazirah Arab, pasukan Muslim menyerbu Kekaisaran Persia Sasani dan berhasil menundukkannya dalam waktu singkat. Pada tahun 634, pasukan Muslim menyerbu Suriah dan mengalahkan , adik Kaisar Heraklius. Dalam rentang waktu yang cukup singkat, pasukan Muslim-Arab mendaulat Mesopotamia, Armenia, dan . Heraklius memprakarsai hubungan diplomatik dengan bangsa Kroasia dan bangsa Serbia di Jazirah Balkan. Ia berusaha mengakhiri skisma antarumat Kristen akibat bidat Monofisit dengan merumuskan sebuah doktrin kompromi yang disebut Monotelitisme. Gereja di Timur (lazim disebut Gereja Nestorian) turut dilibatkan. Pada akhirnya usaha pemulihan kesatuan ini ditolak semua pihak yang bertikai."@in . . . . . . . "Heraklio"@eu . . . . . "0005"^^ . . "0610"^^ . . . . "Herakleios"@nl . . . . . . . . . "Heraclio (en lat\u00EDn: Heraclius; griego: H\u0113rakleios), (Capadocia, c. 575 - Constantinopla, 11 de febrero de 641) fue emperador romano de Oriente desde el 5 de octubre de 610 hasta su muerte el 11 de febrero de 641. Fue responsable de la introducci\u00F3n del idioma griego como la lengua oficial del Imperio romano de oriente, abandonando definitivamente el lat\u00EDn. Su llegada al poder comenz\u00F3 en el a\u00F1o 608, cuando su padre Heraclio el Viejo, exarca de \u00C1frica, lider\u00F3 con \u00E9xito una revuelta contra el emperador Focas."@es . . "\u5F17\u62C9\u7EF4\u4E4C\u65AF\u00B7\u5E0C\u62C9\u514B\u7565\uFF08\u62C9\u4E01\u8A9E\uFF1AFlavius Heraclius Augustus\uFF0C\u5E0C\u81D8\u8A9E\uFF1A\u03A6\u03BB\u03AC\u03B2\u03B9\u03BF\u03C2 \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2\uFF0C\u5E0C\u814A\u8BED\u62C9\u4E01\u8F6C\u5199\uFF1AFlavios Iraklios\uFF0C\u7EA6575\u5E74\uFF0D641\u5E742\u670811\u65E5\uFF09\uFF0C\u4EA6\u8BD1\u4F5C\u8D6B\u62C9\u514B\u5229\u4E4C\u65AF\uFF0C\u53C8\u7A31\u70BA\u5C0F\u5E0C\u62C9\u514B\u7565\u3002\u7F57\u9A6C\uFF08\u62DC\u5360\u5EAD\uFF09\u7687\u5E1D\uFF08610\uFF0D641\u5E74\u5728\u4F4D\uFF09\u3002608\u5E74\uFF0C\u4ED6\u4E0E\u7236\u4EB2\u963F\u975E\u5229\u52A0\u603B\u7763\u8001\u5E0C\u62C9\u514B\u7565\u4E00\u8D77\u53D1\u52A8\u9488\u5BF9\u7687\u5E1D\u798F\u5361\u65AF\u7684\u53DB\u4E71\uFF0C\u5E76\u4E8E610\u5E74\u8FDB\u519B\u541B\u58EB\u5766\u4E01\u5821\uFF0C\u6253\u8D25\u5E76\u5904\u6B7B\u4E86\u798F\u5361\u65AF\uFF0C\u540C\u5E7410\u67085\u65E5\u52A0\u5195\u79F0\u5E1D\u3002 \u5E0C\u62C9\u514B\u7565\u7684\u7687\u5E1D\u751F\u6DAF\u4E2D\uFF0C\u6700\u91CD\u5927\u7684\u4E8B\u4EF6\u662F\u4E24\u573A\u5927\u89C4\u6A21\u6218\u4E89\uFF0C\u9996\u5148\u662F602\u5E74-628\u5E74\u7684\u4E1C\u7F57\u9A6C-\u8428\u73CA\u6218\u4E89\uFF0C\u8FD9\u573A\u6218\u4E89\u5F00\u59CB\u4E8E\u798F\u5361\u65AF\u5728\u4F4D\u65F6\u671F\uFF0C\u5E0C\u62C9\u514B\u7565\u5373\u4F4D\u65F6\uFF0C\u5E1D\u56FD\u5DF2\u5931\u53BB\u4E86\u4E00\u4E9B\u9886\u571F\uFF0C\u4ED6\u8BD5\u56FE\u53D1\u8D77\u53CD\u51FB\uFF0C\u4F46\u5728\u53D9\u5229\u4E9A\u88AB\u51FB\u8D25\uFF0C\u6CE2\u65AF\u519B\u968F\u540E\u5360\u9886\u4E86\u53D9\u5229\u4E9A\u3001\u5DF4\u52D2\u65AF\u5766\u548C\u57C3\u53CA\uFF0C\u5175\u950B\u76F4\u62B5\u541B\u58EB\u5766\u4E01\u5821\u5BF9\u5CB8\u7684\u8FE6\u514B\u58A9\u3002\u9762\u5BF9\u5371\u6025\u7684\u5F62\u52BF\uFF0C\u4ED6\u91C7\u53D6\u4E00\u7CFB\u5217\u624B\u6BB5\u91CD\u5EFA\u4E86\u4E00\u652F\u6709\u6218\u6597\u529B\u7684\u519B\u961F\u3002622\u5E74\u540E\uFF0C\u5E0C\u62C9\u514B\u7565\u53D1\u8D77\u53CD\u653B\uFF0C\u6570\u6B21\u6DF1\u5165\u6CE2\u65AF\u8FDC\u5F81\uFF0C\u6700\u7EC8\u4E8E627\u5E74\u7684\u5C3C\u5C3C\u5FAE\u6218\u5F79\u4E2D\u6253\u8D25\u6CE2\u65AF\u4EBA\u3002\u968F\u540E\u8428\u73CA\u541B\u4E3B\u5E93\u65AF\u8001\u4E8C\u4E16\u88AB\u513F\u5B50\u6740\u6B7B\uFF0C\u65B0\u738B\u5580\u74E6\u5FB7\u4E8C\u4E16\u5411\u5E0C\u62C9\u514B\u7565\u6C42\u548C\uFF0C\u653E\u5F03\u4E86\u5360\u9886\u7684\u6240\u6709\u4E1C\u7F57\u9A6C\u5E1D\u56FD\u9886\u571F\u3002\u5728\u8FD9\u6B21\u6218\u4E89\u4E2D\uFF0C\u5E0C\u62C9\u514B\u7565\u5C55\u73B0\u4E86\u81EA\u5DF1\u7684\u6218\u4E89\u5929\u624D\uFF0C\u5F97\u5230\u4E86\u5386\u53F2\u5B66\u5BB6\u7684\u8D5E\u7F8E\u3002 \u4F46\u5728\u968F\u540E\u7684\u963F\u62C9\u4F2F\u4EBA\u5165\u4FB5\u4E2D\uFF0C\u4E1C\u7F57\u9A6C\u5E1D\u56FD\u4E00\u8D25\u518D\u8D25\uFF0C\u5230\u5E0C\u62C9\u514B\u7565\u53BB\u4E16\u65F6\uFF0C\u53D9\u5229\u4E9A\u548C\u57C3\u53CA\u7684\u5927\u90E8\u5206\u90FD\u5DF2\u6CA6\u9677\u3002 \u5185\u653F\u4E0A\uFF0C\u5E0C\u62C9\u514B\u7565\u901A\u8FC7\u63A8\u884C\u65B0\u7684\u6298\u8877\u6559\u4E49\u2014\u2014\u57FA\u7763\u4E00\u5FD7\u8BBA\uFF0C\u8BD5\u56FE\u89E3\u51B3\u5E1D\u56FD\u5185\u6B63\u7EDF\u6559\u4E49\u548C\u4E00\u6027\u8BBA\u6D3E\u4E4B\u95F4\u957F\u671F\u7684\u77DB\u76FE\uFF0C\u751A\u81F3\u5E0C\u671B\u628A\u65E9\u5DF2\u5206\u79BB\u7684\u6771\u65B9\u6559\u6703\uFF08\u8042\u65AF\u6258\u5229\u6D3E\uFF0C\u5373\u666F\u6559\uFF09\u4E5F\u56E2\u7ED3\u5230\u7EDF\u4E00\u6559\u4F1A\u4E2D\u6765\u3002\u4F46\u6700\u7EC8\uFF0C\u8FD9\u4E00\u8BA1\u5212\u906D\u5230\u4E86\u5404\u6559\u6D3E\u5171\u540C\u7684\u53CD\u5BF9\u800C\u5931\u8D25\u3002\u5728\u4ED6\u6CBB\u4E0B\uFF0C\u5E1D\u56FD\u5E0C\u814A\u5316\u7684\u7A0B\u5EA6\u7EE7\u7EED\u52A0\u6DF1\uFF0C\u5E0C\u814A\u8BED\u6210\u4E3A\u5B98\u65B9\u8BED\u8A00\uFF0C\u4ED6\u4E5F\u6210\u4E3A\u7B2C\u4E00\u4E2A\u81EA\u79F0\u201C\u5DF4\u897F\u7409\u65AF\u201D\u7684\u4E1C\u7F57\u9A6C\u7687\u5E1D\u3002\u53E6\u5916\uFF0C\u5E0C\u62C9\u514B\u7565\u7684\u4F20\u8BF4\u548C\u6545\u4E8B\u5728\u897F\u6B27\u548C\u4F0A\u65AF\u5170\u793E\u4F1A\u4E2D\u90FD\u6709\u6D41\u4F20\u3002"@zh . . . . . . . . "Herakleios (latinsky Flavius Heraclius; kolem 575 \u2013 11. \u00FAnora 641) byl byzantsk\u00FD c\u00EDsa\u0159 v letech 610 a\u017E 641. P\u0159evratn\u00E9 obdob\u00ED jeho panov\u00E1n\u00ED, vyzna\u010Duj\u00EDc\u00ED se dlouhodob\u00FDmi v\u00E1le\u010Dn\u00FDmi konflikty, b\u00FDv\u00E1 n\u011Bkter\u00FDmi badateli pova\u017Eov\u00E1no za definitivn\u00ED zavr\u0161en\u00ED epochy pozdn\u00ED antiky, a proto je n\u011Bkdy vn\u00EDm\u00E1n jako prvn\u00ED st\u0159edov\u011Bk\u00FD vl\u00E1dce byzantsk\u00E9 \u0159\u00ED\u0161e."@cs . . . . . . . . "Heraklius (bahasa Latin: Flavius Heraclius; bahasa Yunani: \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2, Iraklios) adalah Kaisar Romawi Timur dari tahun 610 sampai tahun 641 M. Heraklius pertama kali tampil di panggung politik pada tahun 617 M, saat memimpin pemberontakan untuk menggulingkan Kaisar Fokas bersama-sama ayahnya, Heraklius Tua."@in . . "575"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . "Heracli - Flavius Heraclius Augustus en llat\u00ED, \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2 H\u0113rakleios, en grec - (Capad\u00F2cia, vers 575 - Constantinoble, 11 de febrer de 641) va ser emperador rom\u00E0 d'Orient des del 5 d'octubre de 610 fins a la seva mort el 641."@ca . . . . . . . . . . . "Heraklio (* naski\u011Dis en 575 \u2013 \u2020 11-an de februaro 641) estis unu el la plej signifaj bizancaj imperiestroj (610 - 641). Li haltigis profundan krizon, kies sekvo estis disfalo de malfrue antikva bizanca imperio. Por ke Bizanco povu tiun \u0109i krizon superi, \u011Di devis trairi tra principa renaski\u011Do, \u0109efe \u015Dan\u011Do de malfrue antikva \u015Dtato kaj socio en \u015Dtaton kaj socion mezepokan. Li estas fama pro la definitiva malvenko de la persoj. Li fondis propran dinastion. Fine de lia regado preska\u016D neniigis lian labora\u0135on novaj atakantoj, la araboj. Vidu anka\u016D la Svahilan epopeon Heraklio."@eo . . . . . . "\u0647\u0631\u0642\u0644\u060C \u0648\u0627\u0633\u0645\u0647 \u0627\u0644\u0643\u0627\u0645\u0644 \u0641\u0644\u0627\u0641\u064A\u0648\u0633 \u0623\u063A\u0633\u0637\u0633 \u0647\u0631\u0642\u0644 (\u0628\u0627\u0644\u0644\u0627\u062A\u064A\u0646\u064A\u0629: Flavius Heraclius Augustus\u061B \u0628\u0627\u0644\u064A\u0648\u0646\u0627\u0646\u064A\u0629: \u03A6\u03BB\u03AC\u03B2\u03B9\u03BF\u03C2 \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2\u061B 575 - 11 \u0641\u0628\u0631\u0627\u064A\u0631 641)\u060C \u0647\u0648 \u0625\u0645\u0628\u0631\u0627\u0637\u0648\u0631 \u0627\u0644\u0625\u0645\u0628\u0631\u0627\u0637\u0648\u0631\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0628\u064A\u0632\u0646\u0637\u064A\u0629\u060C \u0628\u062F\u0623 \u0635\u0639\u0648\u062F\u0647 \u0625\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0633\u0644\u0637\u0629 \u0639\u0627\u0645 608\u060C \u0642\u0627\u062F \u062B\u0648\u0631\u0629 \u0646\u0627\u062C\u062D\u0629 \u0636\u062F \u0627\u0644\u0625\u0645\u0628\u0631\u0627\u0637\u0648\u0631 \u0641\u0648\u0642\u0627\u0633\u060C \u0627\u0644\u0630\u064A \u062A\u0633\u0644\u0651\u0645 \u0627\u0644\u0633\u0644\u0637\u0629 \u0628\u0639\u062F \u062E\u0644\u0639 \u0627\u0644\u0625\u0645\u0628\u0631\u0627\u0637\u0648\u0631 \u0645\u0648\u0631\u064A\u0633\u060C \u0648\u062F\u0648\u0646 \u0634\u0639\u0628\u064A\u0629 \u062A\u0630\u0643\u0631 \u0641\u064A \u0638\u0644 \u0627\u0644\u0642\u0644\u0627\u0642\u0644 \u0627\u0644\u062A\u064A \u0639\u0627\u0646\u062A \u0645\u0646\u0647\u0627 \u0627\u0644\u0625\u0645\u0628\u0631\u0627\u0637\u0648\u0631\u064A\u0629. \u0643\u0627\u0646 \u0648\u0627\u0644\u062F \u0647\u0631\u0642\u0644\u060C \u0648\u0647\u0648 \u0647\u0631\u0642\u0644 \u0627\u0644\u0623\u0643\u0628\u0631\u060C \u0642\u0627\u0626\u062F\u064B\u0627 \u0639\u0633\u0643\u0631\u064A\u064B\u0627 \u0646\u0627\u062C\u062D\u064B\u0627 \u0634\u0627\u0631\u0643 \u0641\u064A \u062D\u0631\u0648\u0628 \u0627\u0644\u0625\u0645\u0628\u0631\u0627\u0637\u0648\u0631 \u0645\u0648\u0631\u064A\u0633\u060C \u0648\u0639\u064A\u0646\u0647 \u0627\u0644\u0645\u0630\u0643\u0648\u0631 \u0641\u064A \u0623\u0639\u0642\u0627\u0628 \u0627\u0644\u062D\u0631\u0628 \u0646\u0627\u0626\u0628\u064B\u0627 \u0625\u0645\u0628\u0631\u0627\u0637\u0648\u0631\u064A\u064B\u0627 \u0639\u0644\u0649 \u0625\u0643\u0633\u0631\u062E\u0633\u064A\u0629 \u0625\u0641\u0631\u064A\u0642\u064A\u0629 \u0648\u0645\u0642\u0631 \u062D\u0643\u0645\u0647 \u0641\u064A \u0642\u0631\u0637\u0627\u062C \u062D\u064A\u062B \u0642\u0636\u0649 \u0647\u0631\u0642\u0644 \u0627\u0644\u0634\u0637\u0631 \u0627\u0644\u0623\u0648\u0644 \u0645\u0646 \u062D\u064A\u0627\u062A\u0647\u060C \u0648\u0628\u0643\u0644 \u0627\u0644\u0623\u062D\u0648\u0627\u0644 \u062A\u0634\u064A\u0631 \u0627\u0644\u0645\u0635\u0627\u062F\u0631 \u0627\u0644\u062A\u0627\u0631\u064A\u062E\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0645\u062A\u0648\u0627\u0641\u0631\u0629 \u0644\u0643\u0648\u0646 \u0647\u0631\u0642\u0644 \u0645\u0646 \u0623\u0635\u0648\u0644 \u0623\u0631\u0645\u0646\u064A\u0629 \u0641\u064A \u0643\u0628\u0627\u062F\u0648\u0643\u064A\u0629\u061B \u0623\u064A\u0636\u064B\u0627 \u064A\u0639\u062A\u0628\u0631 \u0647\u0631\u0642\u0644 \u0645\u0624\u0633\u0633 \u0627\u0644\u0633\u0644\u0627\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0647\u0631\u0627\u0642\u0644\u064A\u0629 \u0627\u0644\u062A\u064A \u0627\u0633\u062A\u0645\u0631\u062A \u0628\u062D\u0643\u0645 \u0627\u0644\u0625\u0645\u0628\u0631\u0627\u0637\u0648\u0631\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0628\u064A\u0632\u0646\u0637\u064A\u0629 \u062D\u062A\u0649 \u0639\u0627\u0645 711."@ar . . . . . . . . . . "Heraclius"@en . . . "Constantine III Heraclius from 613"@en . . "Heracli - Flavius Heraclius Augustus en llat\u00ED, \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2 H\u0113rakleios, en grec - (Capad\u00F2cia, vers 575 - Constantinoble, 11 de febrer de 641) va ser emperador rom\u00E0 d'Orient des del 5 d'octubre de 610 fins a la seva mort el 641. Era fill d', exarca d'\u00C0frica d'origen armeni que fou c\u00E8lebre per les seves vict\u00F2ries sobre els perses, i descendent d', que havia conquerit la Tripolitana als v\u00E0ndals. El 610 el seu pare el va posar al front de la conspiraci\u00F3 contra l'emperador Flavi Focas; el principal conspirador era , el gendre de Focas, que va demanar la cooperaci\u00F3 d'Heracli el vell; durant dos anys l'exarca va rebutjar participar, per\u00F2 finalment s'hi va sumar potser quan Damasc va caure en mans dels perses; el 610 va cancel\u00B7lar les exportacions de gra d'\u00C0frica a Constantinoble creant descontentament entre la poblaci\u00F3 que per aquell temps depenia completament d'aquests subministraments; despr\u00E9s va cancel\u00B7lar els enviaments de les taxes de la prov\u00EDncia, i finalment va acceptar la cooperaci\u00F3 amb Prisc que li havia ofert la corona, per\u00F2 degut a la seva avan\u00E7ada edat va declinar aquesta oferta, i va enviar el seu fill Heracli amb la flota i al seu nebot Nicetes (fill d'un germ\u00E0) i al seu lloctinent Gregori o Gregores amb un ex\u00E8rcit que va sortir de Cartago i va avan\u00E7ar per Egipte, S\u00EDria i Anat\u00F2lia, mentre ell mateix va sortir amb la flota. L'ex\u00E8rcit va trigar uns tres mesos i la flota uns dotze dies. En presentar-se la flota a Constantinoble, Prisc es va revoltar a les prov\u00EDncies orientals; Heracli va for\u00E7ar l'entrada del Corn d'Or i Focas, abandonat pels seus mercenaris, es va refugiar a palau (octubre) i va morir a mans del poble. Constantinoble estava llavors agitada per dues faccions identificades amb els colors de les curses: els blaus i els verds; aquests darrers eren partidaris d'Heracli, que fou aclamat emperador. Prisc va rebre riqueses i honors i li fou confiat el comandament suprem contra els perses. Quan van arribar Nicetes i Gregori la revoluci\u00F3 ja s'havia acabat i van rebre tamb\u00E9 honors. El patrarca Tom\u00E0s fou substitu\u00EFt per Sergi, partidari de les doctrines monotelistes."@ca . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u0418\u0440\u0430\u043A\u043B\u0438\u0439 I"@ru . . . . . . . "Solidus of Emperor Heraclius . Constantinople mint. Struck 610\u2013613."@en . . . . . . . . . . "\uC774\uB77C\uD074\uB9AC\uC624\uC2A4 \uB610\uB294 \uD5E4\uB77C\uD074\uB9AC\uC6B0\uC2A4(\uB77C\uD2F4\uC5B4: Flavius Heraclius Augustus, \uADF8\uB9AC\uC2A4\uC5B4: \u03A6\u03BB\u03AC\u03B2\u03B9\u03BF\u03C2 \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2, 575\uB144 - 641\uB144 2\uC6D4 11\uC77C)\uB294 610\uB144 \uC545\uC815\uC744 \uD3BC\uCE58\uB358 \uC804\uC784 \uD669\uC81C \uD3EC\uCE74\uC2A4\uB85C\uBD80\uD130 \uC81C\uC704\uB97C \uCC2C\uD0C8\uD558\uC5EC \uB3D9\uB85C\uB9C8 \uD669\uC81C\uAC00 \uB410\uB2E4. \uADF8\uC758 \uCE58\uC138 \uB3D9\uC548 \uB0A8\uCABD\uC758 \uC774\uC2AC\uB78C\uC774 \uBC1C\uD765\uD558\uC5EC \uC2DC\uB9AC\uC544, \uD314\uB808\uC2A4\uD0C0\uC778, \uC774\uC9D1\uD2B8, \uBA54\uC18C\uD3EC\uD0C0\uBBF8\uC544 \uB4F1\uC9C0\uB97C \uC783\uC5C8\uC9C0\uB9CC \uAD70\uAD00\uAD6C\uC81C\uC640 \uB97C \uCD5C\uCD08\uB85C \uC2E4\uC2DC\uD558\uC5EC, \uBB34\uB108\uC838\uAC00\uB294 \uB3D9\uB85C\uB9C8 \uC81C\uAD6D\uC758 \uAD70\uB300\uC640 \uD589\uC815\uC744 \uAC1C\uD3B8\uD558\uACE0 \uB77C\uD2F4\uC5B4 \uB300\uC2E0 \uADF8\uB9AC\uC2A4\uC5B4\uB97C \uACF5\uC6A9\uC5B4\uB85C \uCC44\uD0DD\uD558\uB294 \uB4F1 \uC81C\uAD6D\uC744 \uBBFC\uC2EC\uC5D0 \uB9DE\uAC8C \uBCC0\uD654\uC2DC\uCF30\uB2E4. \uC5F4\uAC15\uACFC \uC774\uBBFC\uC871\uC758 \uCE68\uB7B5\uC73C\uB85C \uD48D\uC804\uB4F1\uD654 \uC0C1\uD0DC\uC600\uB358 \uB3D9\uB85C\uB9C8 \uC81C\uAD6D\uC774 \uADF8\uAC00 \uCC3D\uC548\uD558\uACE0 \uC815\uCC29\uD55C \uAD70\uC0AC\u00B7\uD589\uC815\uC870\uC9C1 \uB355\uBD84\uC73C\uB85C \uC774\uD6C4 800\uB144\uC774\uB098 \uB354 \uC874\uC18D\uD560 \uC218 \uC788\uB294 \uAE30\uBC18\uC774 \uB9CC\uB4E4\uC5B4\uC84C\uB2E4."@ko . "Herakleios, Flavius Heraclius Augustus, f\u00F6dd cirka 575, d\u00F6d 11 februari 641, var bysantinsk kejsare fr\u00E5n 5 oktober 610 till 11 februari 641."@sv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u0406\u0440\u0430\u043A\u043B\u0456\u0439 (\u0433\u0440\u0435\u0446. \u0397\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2), \u0430\u0431\u043E \u0413\u0435\u0440\u0430\u043A\u043B\u0456\u0439 (\u043B\u0430\u0442. Heraklius; 575 \u2014 11 \u043B\u044E\u0442\u043E\u0433\u043E 641) \u2014 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440 \u0421\u0445\u0456\u0434\u043D\u043E\u0457 \u0420\u0438\u043C\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0456\u0457 (610\u2014641). \u0417\u0430\u0441\u043D\u043E\u0432\u043D\u0438\u043A \u0442\u0430\u043A \u0437\u0432\u0430\u043D\u043E\u0457 \u0434\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0456\u0457 \u0406\u0440\u0430\u043A\u043B\u0456\u044F, \u044F\u043A\u0430 \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u043B\u0430 \u0432\u043F\u0440\u043E\u0434\u043E\u0432\u0436 100 \u0440\u043E\u043A\u0456\u0432. \u0406\u0440\u0430\u043A\u043B\u0456\u0439 \u0431\u0443\u0432 \u043E\u0434\u043D\u0438\u043C \u0437 \u043E\u0441\u0442\u0430\u043D\u043D\u0456\u0445 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440\u0456\u0432 \u0421\u0445\u0456\u0434\u043D\u043E\u0457 \u0420\u0438\u043C\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0456\u0457, \u043F\u0456\u0434 \u0447\u0430\u0441 \u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0456\u043D\u043D\u044F \u044F\u043A\u043E\u0433\u043E \u043B\u0430\u0442\u0438\u043D\u0430 \u0431\u0443\u043B\u0430 \u0434\u0435\u0440\u0436\u0430\u0432\u043D\u043E\u044E \u043C\u043E\u0432\u043E\u044E, \u0430 \u0412\u0456\u0437\u0430\u043D\u0442\u0456\u044F \u0449\u0435 \u043C\u0430\u043B\u0430 \u0441\u0438\u043B\u044C\u043D\u0443 \u0437\u043E\u0432\u043D\u0456\u0448\u043D\u044E \u0441\u0445\u043E\u0436\u0456\u0441\u0442\u044C \u0437 \u0430\u043D\u0442\u0438\u0447\u043D\u043E\u044E \u0420\u0438\u043C\u0441\u044C\u043A\u043E\u044E \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0456\u0454\u044E. \u041D\u0430 \u043F\u043E\u0447\u0430\u0442\u043A\u0443 \u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0456\u043D\u043D\u044F \u043F\u0440\u0438 \u043D\u044C\u043E\u043C\u0443 \u043D\u0430\u0432\u0456\u0442\u044C \u0431\u0443\u043B\u043E \u0434\u0432\u0430 \u043A\u043E\u043D\u0441\u0443\u043B\u0430, \u0430 \u0432\u0456\u043D \u043E\u0431\u0456\u0446\u044F\u0432 \u0432\u0456\u0434\u0440\u043E\u0434\u0438\u0442\u0438 \u0435\u043B\u0435\u043C\u0435\u043D\u0442\u0438 \u043F\u0440\u0438\u043D\u0446\u0438\u043F\u0430\u0442\u0443. \u0410\u043B\u0435 \u043E\u0434\u043D\u043E\u0447\u0430\u0441\u043D\u043E \u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0456\u043D\u043D\u044F \u0406\u0440\u0430\u043A\u043B\u0456\u044F \u0432\u0456\u0434\u043A\u0440\u0438\u0432\u0430\u0454 \u043D\u043E\u0432\u0443 \u0435\u043F\u043E\u0445\u0443 \u0432 \u0456\u0441\u0442\u043E\u0440\u0456\u0457 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0456\u0457, \u043A\u043E\u043B\u0438 \u0431\u0443\u043B\u043E \u043F\u0440\u043E\u043A\u043B\u0430\u0434\u0435\u043D\u043E \u043C\u0435\u0436\u0443 \u043C\u0456\u0436 \u0441\u0442\u0430\u0440\u0438\u043C \u0456 \u043D\u043E\u0432\u0438\u043C. \u041F\u0456\u0434 \u0447\u0430\u0441 \u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0456\u043D\u043D\u044F \u0439\u043E\u0433\u043E \u0434\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0456\u0457 \u0433\u0440\u0435\u0446\u044C\u043A\u0430 \u043C\u043E\u0432\u0430 \u043F\u043E\u0432\u043D\u0456\u0441\u0442\u044E \u0437\u0430\u0439\u043D\u044F\u043B\u0430 \u043C\u0456\u0441\u0446\u0435 \u043B\u0430\u0442\u0438\u043D\u0456. \u0422\u0430\u043A\u043E\u0436 \u0406\u0440\u0430\u043A\u043B\u0456\u0439 \u0431\u0443\u0432 \u043E\u0441\u0442\u0430\u043D\u043D\u0456\u043C \u0420\u0438\u043C\u0441\u044C\u043A\u0438\u043C \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440\u043E\u043C, \u044F\u043A\u0438\u0439 \u043A\u043E\u0440\u0438\u0441\u0442\u0443\u0432\u0430\u0432\u0441\u044F \u043F\u043E\u0447\u0435\u0441\u043D\u0438\u043C\u0438 \u0442\u0438\u0442\u0443\u043B\u0430\u043C\u0438 \u043F\u0435\u0440\u0435\u043C\u043E\u0433\u0438. \u0423 612 \u0440\u043E\u0446\u0456 \u0432\u0456\u043D \u043F\u0440\u043E\u0433\u043E\u043B\u043E\u0441\u0438\u0432 \u0441\u0435\u0431\u0435 \u041F\u0435\u0440\u0435\u043C\u043E\u0436\u0446\u0435\u043C \u043D\u0430\u0434 \u0430\u043B\u0435\u043C\u0430\u043D\u0430\u043C\u0438, \u0491\u043E\u0442\u0430\u043C\u0438, \u0444\u0440\u0430\u043D\u043A\u0430\u043C\u0438, \u043D\u0456\u043C\u0446\u044F\u043C\u0438, \u0430\u043D\u0442\u0430\u043C\u0438, \u0430\u043B\u0430\u043D\u0430\u043C\u0438, \u0432\u0430\u043D\u0434\u0430\u043B\u0430\u043C\u0438, \u0433\u0435\u0440\u0443\u043B\u0430\u043C\u0438, \u0433\u0435\u043F\u0456\u0434\u0430\u043C\u0438 \u0442\u0430 \u043F\u0435\u0440\u0435\u043C\u043E\u0436\u0446\u0435\u043C \u0410\u0444\u0440\u0438\u043A\u0438. \u0406\u0440\u0430\u043A\u043B\u0456\u0439 \u0431\u0443\u0432 \u043A\u0430\u043F\u043F\u0430\u0434\u043E\u043A\u0456\u0439\u0441\u044C\u043A\u0438\u043C \u0432\u0456\u0440\u043C\u0435\u043D\u043E\u043C, \u0441\u0438\u043D\u043E\u043C \u0435\u043A\u0437\u0430\u0440\u0445\u0430 \u0410\u0444\u0440\u0438\u043A\u0438 \u0406\u0440\u0430\u043A\u043B\u0456\u044F. \u0412\u0456\u0437\u0430\u043D\u0442\u0456\u0439\u0441\u044C\u043A\u0456 \u0432\u0435\u043B\u044C\u043C\u043E\u0436\u0456 \u043F\u043E\u043A\u043B\u0438\u043A\u0430\u043B\u0438 \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u0442\u0435\u043B\u044F \u0410\u0444\u0440\u0438\u043A\u0438 \u0406\u0440\u0430\u043A\u043B\u0456\u044F \u043F\u0440\u043E\u0442\u0438 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440\u0430 \u0424\u043E\u043A\u0438. \u0406\u0440\u0430\u043A\u043B\u0456\u0439-\u0441\u0442\u0430\u0440\u0448\u0438\u0439 \u043E\u0437\u0431\u0440\u043E\u0457\u0432 \u0432\u0435\u043B\u0438\u043A\u0456 \u0441\u0438\u043B\u0438 \u0456 \u0434\u043E\u0440\u0443\u0447\u0438\u0432 \u0441\u0432\u043E\u0454\u043C\u0443 \u0441\u0438\u043D\u043E\u0432\u0456 \u0406\u0440\u0430\u043A\u043B\u0456\u0454\u0432\u0456 \u043A\u0435\u0440\u0443\u0432\u0430\u0442\u0438 \u043D\u0438\u043C\u0438. \u041C\u043E\u043B\u043E\u0434\u0448\u0438\u0439 \u0406\u0440\u0430\u043A\u043B\u0456\u0439 \u0441\u043A\u0438\u043D\u0443\u0432 \u0424\u043E\u043A\u0443 \u0456 \u0431\u0443\u0432 \u043F\u0440\u043E\u0433\u043E\u043B\u043E\u0448\u0435\u043D\u0438\u0439 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440\u043E\u043C. \u0417\u0430 \u0439\u043E\u0433\u043E \u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0456\u043D\u043D\u044F \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0456\u044F \u0432\u0442\u0440\u0430\u0442\u0438\u043B\u0430 \u043A\u043E\u043D\u0442\u0440\u043E\u043B\u044C \u043D\u0430\u0434 \u041F\u0430\u043B\u0435\u0441\u0442\u0438\u043D\u043E\u044E \u0456 \u0421\u0438\u0440\u0456\u0454\u044E, \u044F\u043A\u0456 \u0437\u0430\u0445\u043E\u043F\u0438\u043B\u0438 \u043C\u0443\u0441\u0443\u043B\u044C\u043C\u0430\u043D\u0438 (634\u2014638)."@uk . . . . . "Heraclius (Greek: \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2, translit. H\u0113r\u00E1kleios; c. 575 \u2013 11 February 641), was Eastern Roman emperor from 610 to 641. His rise to power began in 608, when he and his father, Heraclius the Elder, the exarch of Africa, led a revolt against the unpopular usurper Phocas."@en . . "--10-05"^^ . . . . "0641-02-11"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Heraclio"@es . . "Emperor of the Romans"@en . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Heraclius"@ga . . . . . . . . "Heraklio (latinez: Flavius Heraclius Augustus, grezieraz: \u0397\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2, H\u0113rakleios; Kapadozia, 575 - Konstantinopla, 641eko otsailaren 11) Bizantziar Inperioko agintaria zen, 610eko urriaren 5etik hil zen arte."@eu . . . . "\u039F \u03A6\u03BB\u03AC\u03B2\u03B9\u03BF\u03C2 \u0397\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2 (575 - 11 \u03A6\u03B5\u03B2\u03C1\u03BF\u03C5\u03B1\u03C1\u03AF\u03BF\u03C5 641) \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03B1\u03C5\u03C4\u03BF\u03BA\u03C1\u03AC\u03C4\u03BF\u03C1\u03B1\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0392\u03C5\u03B6\u03B1\u03BD\u03C4\u03B9\u03BD\u03AE\u03C2 \u0391\u03C5\u03C4\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03BF\u03C1\u03AF\u03B1\u03C2 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF 610 \u03AD\u03C9\u03C2 \u03C4\u03BF \u03B8\u03AC\u03BD\u03B1\u03C4\u03CC \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C4\u03BF 641. \u039A\u03B1\u03C4\u03AC \u03C4\u03B7 \u03B2\u03B1\u03C3\u03B9\u03BB\u03B5\u03AF\u03B1 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03B7 \u03B5\u03BB\u03BB\u03B7\u03BD\u03B9\u03BA\u03AE \u03B3\u03BB\u03CE\u03C3\u03C3\u03B1 \u03AD\u03B3\u03B9\u03BD\u03B5 \u03B7 \u03B5\u03C0\u03AF\u03C3\u03B7\u03BC\u03B7 \u03B3\u03BB\u03CE\u03C3\u03C3\u03B1 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03B2\u03C5\u03B6\u03B1\u03BD\u03C4\u03B9\u03BD\u03BF\u03CD \u03BA\u03C1\u03AC\u03C4\u03BF\u03C5\u03C2. \u0397 \u03AC\u03BD\u03BF\u03B4\u03BF\u03C2 \u03C3\u03C4\u03B7\u03BD \u03B5\u03BE\u03BF\u03C5\u03C3\u03AF\u03B1 \u03AC\u03C1\u03C7\u03B9\u03C3\u03B5 \u03C4\u03BF 608, \u03CC\u03C4\u03B1\u03BD \u03BF \u03AF\u03B4\u03B9\u03BF\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03BF \u03C0\u03B1\u03C4\u03AD\u03C1\u03B1\u03C2 \u03C4\u03BF\u03C5, \u03BF \u0397\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2 \u03BF \u03A0\u03C1\u03B5\u03C3\u03B2\u03CD\u03C4\u03B5\u03C1\u03BF\u03C2, \u03BF\u03B4\u03AE\u03B3\u03B7\u03C3\u03B1\u03BD \u03C3\u03B5 \u03B5\u03BE\u03AD\u03B3\u03B5\u03C1\u03C3\u03B7 \u03B5\u03BD\u03AC\u03BD\u03C4\u03B9\u03B1 \u03C3\u03C4\u03BF\u03BD \u03BC\u03B7 \u03B4\u03B7\u03BC\u03BF\u03C6\u03B9\u03BB\u03AE \u0391\u03C5\u03C4\u03BF\u03BA\u03C1\u03AC\u03C4\u03BF\u03C1\u03B1 \u03A6\u03C9\u03BA\u03AC."@el . . . . "\uC774\uB77C\uD074\uB9AC\uC624\uC2A4"@ko . . . . . . . "H\u00E9raclius (en latin Flavius Heraclius Augustus), en grec \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2 (H\u0113rakleios), n\u00E9 vers ou en 575 et mort le 11 f\u00E9vrier 641, est un empereur romain d'Orient de 610 \u00E0 641. Il est le fondateur de la dynastie des H\u00E9raclides qui r\u00E8gne sur l'Empire pendant plus d'un si\u00E8cle (610-711). Le r\u00E8gne d'H\u00E9raclius est l'un des plus fondamentaux de l'histoire byzantine. Il intervient \u00E0 un tournant de l'\u00E9volution de l'Empire. Dernier empereur de l'\u00E9poque romaine tardive, il arrive au pouvoir en 610 au terme d'une r\u00E9bellion dirig\u00E9e par son p\u00E8re, H\u00E9raclius l'Ancien, contre l'empereur Phocas, qui a renvers\u00E9 et tu\u00E9 Maurice quelques ann\u00E9es plus t\u00F4t. Toutes les premi\u00E8res ann\u00E9es de son r\u00E8gne sont consacr\u00E9es, avec la plus grande \u00E9nergie, \u00E0 une lutte \u00E0 mort contre les arm\u00E9es Sassanides qui ont profit\u00E9 des d\u00E9sordres internes de l'Empire pour assaillir et conqu\u00E9rir ses provinces orientales, puis menacer Constantinople avec l'aide des Avars dans les Balkans. Gr\u00E2ce \u00E0 son habilet\u00E9 strat\u00E9gique et diplomatique, H\u00E9raclius renverse progressivement la situation et parvient \u00E0 reconqu\u00E9rir l'ensemble des territoires perdus, ainsi qu'\u00E0 conclure la paix avec les Sassanides entre 628 et 630. Pendant quelques ann\u00E9es, H\u00E9raclius jouit d'une br\u00E8ve p\u00E9riode de paix. Il se consacre au r\u00E9tablissement de l'autorit\u00E9 byzantine en Orient et tente, sans succ\u00E8s, de r\u00E9concilier les diff\u00E9rentes branches du christianisme qui coexistent depuis trois si\u00E8cles au sein de son Empire. Cependant, en 633-634, une nouvelle menace appara\u00EEt. Les arm\u00E9es des Arabes, dirig\u00E9s par les h\u00E9ritiers et compagnons de Mahomet, et port\u00E9s par une nouvelle religion, l'islam, se lancent \u00E0 l'assaut du Proche et du Moyen-Orient. Encore \u00E9puis\u00E9 par la guerre contre les Perses qui l'a laiss\u00E9 exsangue, l'Empire c\u00E8de rapidement. La d\u00E9faite du Yarmouk en 636 oblige H\u00E9raclius \u00E0 abandonner \u00E0 nouveau la province de Syrie, la Palestine et bient\u00F4t l'\u00C9gypte, qui constituaient les derni\u00E8res positions levantines et africaines romaines, ainsi que des territoires cl\u00E9s pour l'\u00E9conomie et l'agriculture de l'Empire. Sans ressources militaires et financi\u00E8res, il ne peut que constater l'effondrement de l'\u0153uvre de son r\u00E8gne et l'abandon des territoires orientaux extra-anatoliens. \u00C0 sa mort, en 641, l'Empire byzantin entre dans une nouvelle \u00E8re. Ses provinces orientales sont perdues ou en passe de l'\u00EAtre. Les Balkans voient l'installation progressive des Slaves qui menacent le contr\u00F4le byzantin dans la r\u00E9gion tandis que la s\u00E9paration entre l'ancien monde romain occidental et l'Empire d'Orient s'affirme. Le grec a alors d\u00E9finitivement supplant\u00E9 le latin comme langue du pouvoir et de l'administration sous H\u00E9raclius. Un premier schisme religieux appara\u00EEt entre Rome et Constantinople, tandis que les anciennes structures administratives h\u00E9rit\u00E9es de l'Empire romain sont contraintes \u00E0 une transformation profonde qui s'\u00E9tale sur toutes les d\u00E9cennies \u00E0 venir. En d\u00E9pit de la p\u00E9riode sombre dans laquelle s'enfonce l'Empire au milieu du VIIe si\u00E8cle, H\u00E9raclius a laiss\u00E9 l'image d'un empereur combattant, d\u00E9termin\u00E9 et capable d'audace strat\u00E9gique pour r\u00E9tablir une situation compromise face aux Sassanides. Dans l'imaginaire chr\u00E9tien occidental, il devient un symbole de la d\u00E9fense de la chr\u00E9tient\u00E9 et en devint aussi un plusieurs si\u00E8cles plus tard pour les Croisades, tandis que la tradition historique musulmane a largement \u00E9pargn\u00E9 celui qui a pourtant \u00E9t\u00E9 un adversaire de l'islam."@fr . . . . . . . . "Heraclius"@en . . "Herakleios"@sv . . . "Herakleios (latinsky Flavius Heraclius; kolem 575 \u2013 11. \u00FAnora 641) byl byzantsk\u00FD c\u00EDsa\u0159 v letech 610 a\u017E 641. P\u0159evratn\u00E9 obdob\u00ED jeho panov\u00E1n\u00ED, vyzna\u010Duj\u00EDc\u00ED se dlouhodob\u00FDmi v\u00E1le\u010Dn\u00FDmi konflikty, b\u00FDv\u00E1 n\u011Bkter\u00FDmi badateli pova\u017Eov\u00E1no za definitivn\u00ED zavr\u0161en\u00ED epochy pozdn\u00ED antiky, a proto je n\u011Bkdy vn\u00EDm\u00E1n jako prvn\u00ED st\u0159edov\u011Bk\u00FD vl\u00E1dce byzantsk\u00E9 \u0159\u00ED\u0161e. Heraklei\u016Fv vzestup zapo\u010Dal v roce 608, kdy se jeho otec, p\u016Fsob\u00EDc\u00ED tehdy jako kartaginsk\u00FD exarcha, vzbou\u0159il proti uzurp\u00E1torovi Fokovi. O dva roky pozd\u011Bji p\u0159iplul Herakleios do Konstantinopole a zbavil Foku tr\u016Fnu. Ihned po nabyt\u00ED moci musel odol\u00E1vat po\u010Detn\u00FDm nep\u0159\u00E1tel\u016Fm v\u00E1\u017En\u011B ohro\u017Euj\u00EDc\u00EDm hranice \u0159\u00ED\u0161e: balk\u00E1nsk\u00E9 provincie ni\u010Div\u011B pusto\u0161ili Ava\u0159i a Slovan\u00E9, zat\u00EDmco rozlehl\u00E1 \u00FAzem\u00ED na v\u00FDchod\u011B padla za ob\u011B\u0165 rozp\u00EDnavosti persk\u00FDch S\u00E1s\u00E1novc\u016F. I p\u0159es c\u00EDsa\u0159ovu energi\u010Dnost a hou\u017Eevnatost st\u00EDhaly \u0159\u00ED\u0161i v jeho prvn\u00EDm desetilet\u00ED por\u00E1\u017Eky a katastrofy. Teprve ve dvac\u00E1t\u00FDch letech byl schopen zah\u00E1jit pozoruhodnou s\u00E9rii ta\u017Een\u00ED, b\u011Bhem nich\u017E, spol\u00E9haje na pevnost hradeb Konstantinopole, uh\u00E1jen\u00E9 roku 626 p\u0159ed n\u00E1porem Avar\u016F, vypudil Per\u0161any z Mal\u00E9 Asie a p\u0159enesl v\u00E1lku na jejich \u00FAzem\u00ED. Mimo\u0159\u00E1dn\u00E9 \u00FAsp\u011Bchy dosa\u017Een\u00E9 v tomto boji korunoval v roce 627 v\u00EDt\u011Bzstv\u00EDm v bitv\u011B u Ninive, v n\u00ED\u017E p\u0159emohl vojsko sv\u00E9ho \u00FAhlavn\u00EDho protivn\u00EDka, s\u00E1s\u00E1novsk\u00E9ho kr\u00E1le Husrava II. Nato ob\u011B krajn\u011B vy\u010Derpan\u00E9 \u0159\u00ED\u0161e uzav\u0159ely m\u00EDr. Rozkol\u00EDsanou konstrukci st\u00E1tu se pokusil stabilizovat hospod\u00E1\u0159sk\u00FDmi a spr\u00E1vn\u00EDmi reformami. Zm\u011Bna ofici\u00E1ln\u00ED c\u00EDsa\u0159sk\u00E9 titulatury, dolo\u017Een\u00E1 Herakleiov\u00FDmi z\u00E1kony, b\u00FDvala vykl\u00E1d\u00E1na jako zavr\u0161en\u00ED grecizace imp\u00E9ria. Herakleios usiloval tak\u00E9 o p\u0159eklenut\u00ED rozpor\u016F mezi v\u00FDchodn\u00EDmi k\u0159es\u0165any prosazov\u00E1n\u00EDm christologick\u00E9 doktr\u00EDny monotheletismu. Tento kompromis se v\u0161ak uk\u00E1zal b\u00FDt nedosta\u010Duj\u00EDc\u00ED pro monofyzity a nep\u0159ijateln\u00FD pro stoupence chalkedonsk\u00E9ho koncilu. Heraklei\u016Fv triumf nad Per\u0161any brzy zast\u00EDnila nov\u011B vyvstal\u00E1 hrozba isl\u00E1msk\u00E9 expanze. Ve t\u0159ic\u00E1t\u00FDch letech 7. stolet\u00ED napadli muslim\u0161t\u00ED Arabov\u00E9 byzantsk\u00E9 provincie v S\u00FDrii a Palestin\u011B. Pot\u00E9, co jim Byzantinci podlehli v bitv\u011B u Jarm\u00FAku v roce 636, byly ob\u011B tyto zem\u011B pro \u0159\u00ED\u0161i trvale ztraceny. V posledn\u00EDch letech Herakleiova panov\u00E1n\u00ED si Arabov\u00E9 d\u00E1le podrobili Mezopot\u00E1mii a ve sv\u00FDch v\u00FDboj\u00EDch pokra\u010Dovali i v Egypt\u011B a Arm\u00E9nii."@cs . . . . . . "55433"^^ . . "610"^^ . . . . "608"^^ . . . . . . . . . "Fl\u00E1vio Her\u00E1clio Augusto (em latim: Flavius Heraclius Augustus), em grego \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2 (H\u0113rakleios), (ca. 575 \u2014 11 de fevereiro de 641), foi um imperador romano do Oriente de 610 a 641. Foi o fundador da dinastia heracliana que governou o Imp\u00E9rio durante mais de um s\u00E9culo (610-711). Tamb\u00E9m \u00E9 conhecido como Her\u00E1clio, o Jovem."@pt . . . . "Epiphania"@en . . . . . . . . . . . . . . "Herakliusz (cesarz bizanty\u0144ski)"@pl . . . . "\u5E0C\u62C9\u514B\u7565"@zh . . . . . . . . . "\u0397\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2"@el . . . . . . . . "H\u00E9raclius (en latin Flavius Heraclius Augustus), en grec \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2 (H\u0113rakleios), n\u00E9 vers ou en 575 et mort le 11 f\u00E9vrier 641, est un empereur romain d'Orient de 610 \u00E0 641. Il est le fondateur de la dynastie des H\u00E9raclides qui r\u00E8gne sur l'Empire pendant plus d'un si\u00E8cle (610-711)."@fr . . . . . . . . . . . . . . "Heracli"@ca . . . . . . . . "Heraclius (Greek: \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2, translit. H\u0113r\u00E1kleios; c. 575 \u2013 11 February 641), was Eastern Roman emperor from 610 to 641. His rise to power began in 608, when he and his father, Heraclius the Elder, the exarch of Africa, led a revolt against the unpopular usurper Phocas. Heraclius's reign was marked by several military campaigns. The year Heraclius came to power, the empire was threatened on multiple frontiers. Heraclius immediately took charge of the Byzantine\u2013Sasanian War of 602\u2013628. The first battles of the campaign ended in defeat for the Byzantines; the Persian army fought their way to the Bosphorus but Constantinople was protected by impenetrable walls and a strong navy, and Heraclius was able to avoid total defeat. Soon after, he initiated reforms to rebuild and strengthen the military. Heraclius drove the Persians out of Asia Minor and pushed deep into their territory, defeating them decisively in 627 at the Battle of Nineveh. The Persian king Khosrow II was overthrown and executed by his son Kavad II, who soon sued for a peace treaty, agreeing to withdraw from all occupied territory. This way peaceful relations were restored to the two deeply strained empires. However, Heraclius soon lost many of his newly regained lands to the Rashidun Caliphate. Emerging from the Arabian Peninsula, the Muslims quickly conquered the Sasanian Empire. In 636, the Muslims marched into Roman Syria, defeating Heraclius's brother Theodore. Within a short period of time, the Arabs conquered Mesopotamia, Armenia and Egypt. Heraclius responded with reforms which allowed his successors to combat the Arabs and avoid total destruction. Heraclius entered diplomatic relations with the Croats and Serbs in the Balkans. He tried to repair the schism in the Christian church in regard to the Monophysites, by promoting a compromise doctrine called Monothelitism. The Church of the East (commonly called Nestorian) was also involved in the process. Eventually this project of unity was rejected by all sides of the dispute."@en . "0641-02-11"^^ . . . . . . . . "\uC774\uB77C\uD074\uB9AC\uC624\uC2A4 \uB610\uB294 \uD5E4\uB77C\uD074\uB9AC\uC6B0\uC2A4(\uB77C\uD2F4\uC5B4: Flavius Heraclius Augustus, \uADF8\uB9AC\uC2A4\uC5B4: \u03A6\u03BB\u03AC\u03B2\u03B9\u03BF\u03C2 \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2, 575\uB144 - 641\uB144 2\uC6D4 11\uC77C)\uB294 610\uB144 \uC545\uC815\uC744 \uD3BC\uCE58\uB358 \uC804\uC784 \uD669\uC81C \uD3EC\uCE74\uC2A4\uB85C\uBD80\uD130 \uC81C\uC704\uB97C \uCC2C\uD0C8\uD558\uC5EC \uB3D9\uB85C\uB9C8 \uD669\uC81C\uAC00 \uB410\uB2E4. \uADF8\uC758 \uCE58\uC138 \uB3D9\uC548 \uB0A8\uCABD\uC758 \uC774\uC2AC\uB78C\uC774 \uBC1C\uD765\uD558\uC5EC \uC2DC\uB9AC\uC544, \uD314\uB808\uC2A4\uD0C0\uC778, \uC774\uC9D1\uD2B8, \uBA54\uC18C\uD3EC\uD0C0\uBBF8\uC544 \uB4F1\uC9C0\uB97C \uC783\uC5C8\uC9C0\uB9CC \uAD70\uAD00\uAD6C\uC81C\uC640 \uB97C \uCD5C\uCD08\uB85C \uC2E4\uC2DC\uD558\uC5EC, \uBB34\uB108\uC838\uAC00\uB294 \uB3D9\uB85C\uB9C8 \uC81C\uAD6D\uC758 \uAD70\uB300\uC640 \uD589\uC815\uC744 \uAC1C\uD3B8\uD558\uACE0 \uB77C\uD2F4\uC5B4 \uB300\uC2E0 \uADF8\uB9AC\uC2A4\uC5B4\uB97C \uACF5\uC6A9\uC5B4\uB85C \uCC44\uD0DD\uD558\uB294 \uB4F1 \uC81C\uAD6D\uC744 \uBBFC\uC2EC\uC5D0 \uB9DE\uAC8C \uBCC0\uD654\uC2DC\uCF30\uB2E4. \uC5F4\uAC15\uACFC \uC774\uBBFC\uC871\uC758 \uCE68\uB7B5\uC73C\uB85C \uD48D\uC804\uB4F1\uD654 \uC0C1\uD0DC\uC600\uB358 \uB3D9\uB85C\uB9C8 \uC81C\uAD6D\uC774 \uADF8\uAC00 \uCC3D\uC548\uD558\uACE0 \uC815\uCC29\uD55C \uAD70\uC0AC\u00B7\uD589\uC815\uC870\uC9C1 \uB355\uBD84\uC73C\uB85C \uC774\uD6C4 800\uB144\uC774\uB098 \uB354 \uC874\uC18D\uD560 \uC218 \uC788\uB294 \uAE30\uBC18\uC774 \uB9CC\uB4E4\uC5B4\uC84C\uB2E4."@ko . . . . . . . "Impire na Bios\u00E1inte idir 610 agus 641 ab ea Heraclius (575 \u2013 11 Feabhra, 641). Chuir s\u00E9 an Ghr\u00E9igis i bhfeidhm mar theanga oifigi\u00FAil na hImpireachta. Th\u00E1inig s\u00E9 i gcumhacht tar \u00E9is gur ghlac a athair p\u00E1irt in \u00E9ir\u00ED amach i gcoinne an impire . An bhliain a th\u00E1inig s\u00E9 i gcumhacht, \u00E1fach, bh\u00ED an Impireacht i mbaol \u00F3 naimhde \u00E9ags\u00FAla ar dh\u00E1 theorainn ar a laghad. Bh\u00ED air smacht a ghabh\u00E1il i rith an chogaidh idir a impireacht f\u00E9in agus Impireacht na Sas\u00E1nach. C\u00E9 gur chaill na Bios\u00E1naigh na c\u00E9ad cathanna san fheachtas sin, bh\u00ED an t-impire in ann cailleadh ioml\u00E1n a sheachaint tr\u00EDd an \u00FAs\u00E1id a bhain s\u00E9 as agus na balla\u00ED cosanta l\u00E1idre taobh amuigh de Cathair Chonstaint\u00EDn. Ina dhiaidh sin, b'\u00E9igean d\u00F3 an t-arm a l\u00E1idri\u00FA, agus d'\u00E9irigh leis na Sas\u00E1naigh a dh\u00EDbirt amach as an Anat\u00F3il. Sa bhliain 627 fuair s\u00E9 an bua ioml\u00E1n orthu i g agus cuireadh r\u00ED na Sas\u00E1nach, as cumhacht ag a mhac, , a gh\u00E9ill go huile is go hioml\u00E1n do Heraclius sula d'fh\u00E1g s\u00E9 na cr\u00EDocha gafa. Mar sin a th\u00E1inig an ts\u00EDoch\u00E1in faoi r\u00E9im ar\u00EDs. Ina dhiaidh sin bh\u00ED air dul i ngleic le d\u00FAshl\u00E1n nua: . Th\u00E1inig na Moslamaigh \u00F3n Araib chun cr\u00EDocha na Sas\u00E1nach a ghabh\u00E1il. Faoi 634 a bh\u00EDodar sa , \u00E1it a fuair siad an bua ar , dearth\u00E1ir Heraclius. Taobh istigh d'achar gearr, d'\u00E9irigh leo An Mheaspat\u00E1im, An Airm\u00E9in agus An \u00C9igipt a ghabh\u00E1il. Rinne Heraclius iarracht caidreamh taidhleoireachta a bhun\u00FA idir na Cr\u00F3taigh na Seirbiaigh sna Balc\u00E1in. Rinne s\u00E9 iarracht freisin, an siosma sna heaglais\u00ED Cr\u00EDosta\u00ED a r\u00E9iteach. Dhi\u00FAltaigh an d\u00E1 thaobh glacadh leis an r\u00E9iteach seo, \u00E1fach."@ga . "\u0406\u0440\u0430\u043A\u043B\u0456\u0439"@uk . . . . . . . "\u039F \u03A6\u03BB\u03AC\u03B2\u03B9\u03BF\u03C2 \u0397\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2 (575 - 11 \u03A6\u03B5\u03B2\u03C1\u03BF\u03C5\u03B1\u03C1\u03AF\u03BF\u03C5 641) \u03AE\u03C4\u03B1\u03BD \u03B1\u03C5\u03C4\u03BF\u03BA\u03C1\u03AC\u03C4\u03BF\u03C1\u03B1\u03C2 \u03C4\u03B7\u03C2 \u0392\u03C5\u03B6\u03B1\u03BD\u03C4\u03B9\u03BD\u03AE\u03C2 \u0391\u03C5\u03C4\u03BF\u03BA\u03C1\u03B1\u03C4\u03BF\u03C1\u03AF\u03B1\u03C2 \u03B1\u03C0\u03CC \u03C4\u03BF 610 \u03AD\u03C9\u03C2 \u03C4\u03BF \u03B8\u03AC\u03BD\u03B1\u03C4\u03CC \u03C4\u03BF\u03C5 \u03C4\u03BF 641. \u039A\u03B1\u03C4\u03AC \u03C4\u03B7 \u03B2\u03B1\u03C3\u03B9\u03BB\u03B5\u03AF\u03B1 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03B7 \u03B5\u03BB\u03BB\u03B7\u03BD\u03B9\u03BA\u03AE \u03B3\u03BB\u03CE\u03C3\u03C3\u03B1 \u03AD\u03B3\u03B9\u03BD\u03B5 \u03B7 \u03B5\u03C0\u03AF\u03C3\u03B7\u03BC\u03B7 \u03B3\u03BB\u03CE\u03C3\u03C3\u03B1 \u03C4\u03BF\u03C5 \u03B2\u03C5\u03B6\u03B1\u03BD\u03C4\u03B9\u03BD\u03BF\u03CD \u03BA\u03C1\u03AC\u03C4\u03BF\u03C5\u03C2. \u0397 \u03AC\u03BD\u03BF\u03B4\u03BF\u03C2 \u03C3\u03C4\u03B7\u03BD \u03B5\u03BE\u03BF\u03C5\u03C3\u03AF\u03B1 \u03AC\u03C1\u03C7\u03B9\u03C3\u03B5 \u03C4\u03BF 608, \u03CC\u03C4\u03B1\u03BD \u03BF \u03AF\u03B4\u03B9\u03BF\u03C2 \u03BA\u03B1\u03B9 \u03BF \u03C0\u03B1\u03C4\u03AD\u03C1\u03B1\u03C2 \u03C4\u03BF\u03C5, \u03BF \u0397\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2 \u03BF \u03A0\u03C1\u03B5\u03C3\u03B2\u03CD\u03C4\u03B5\u03C1\u03BF\u03C2, \u03BF\u03B4\u03AE\u03B3\u03B7\u03C3\u03B1\u03BD \u03C3\u03B5 \u03B5\u03BE\u03AD\u03B3\u03B5\u03C1\u03C3\u03B7 \u03B5\u03BD\u03AC\u03BD\u03C4\u03B9\u03B1 \u03C3\u03C4\u03BF\u03BD \u03BC\u03B7 \u03B4\u03B7\u03BC\u03BF\u03C6\u03B9\u03BB\u03AE \u0391\u03C5\u03C4\u03BF\u03BA\u03C1\u03AC\u03C4\u03BF\u03C1\u03B1 \u03A6\u03C9\u03BA\u03AC."@el . . . . "Heraklio"@eo . . . . . . . . . . . . . . . . . "H\u00E9raclius"@fr . . . . . "\u30D8\u30E9\u30AF\u30EC\u30A4\u30AA\u30B9\u307E\u305F\u306F\u30D8\u30E9\u30AF\u30EC\u30A4\u30AA\u30B91\u4E16\uFF08\u30AE\u30EA\u30B7\u30A2\u8A9E: \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2, H\u0113rakleios, \u30E9\u30C6\u30F3\u8A9E: Heraclius, 575\u5E74\u9803 - 641\u5E742\u670811\u65E5\uFF09\u306F\u3001\u6771\u30ED\u30FC\u30DE\u5E1D\u56FD\u4E2D\u671F\u306E\u7687\u5E1D\uFF08\u5728\u4F4D\uFF1A610\u5E74 - 641\u5E74\uFF09\u3002\u30D8\u30E9\u30AF\u30EC\u30A4\u30AA\u30B9\u671D\u306E\u958B\u7956\u3002\u300C\u30D8\u30E9\u30AF\u30EC\u30A4\u30AA\u30B9\u300D\u306F\u30AE\u30EA\u30B7\u30A2\u795E\u8A71\u306E\u82F1\u96C4\u30D8\u30E9\u30AF\u30EC\u30B9\u306B\u3061\u306A\u3093\u3060\u540D\u3067\u3001\u4E2D\u4E16\u30AE\u30EA\u30B7\u30A2\u8A9E\u8AAD\u307F\u3067\u306F\u300C\u30A4\u30E9\u30AF\u30EA\u30AA\u30B9\u300D\u3002\u30E9\u30C6\u30F3\u8A9E\u3067\u306F\u300C\u30D8\u30E9\u30AF\u30EA\u30A6\u30B9\u300D\u3068\u306A\u308B\u3002\u307E\u305F\u3001\u79F0\u53F7\u3068\u3057\u3066\u300C\u30D0\u30B7\u30EC\u30A6\u30B9\u300D\u3092\u540D\u4E57\u3063\u305F\u3002 \u30B5\u30FC\u30B5\u30FC\u30F3\u671D\u30DA\u30EB\u30B7\u30A2\u5E1D\u56FD\u3068\u306E26\u5E74\u306B\u308F\u305F\u308B\u6226\u3044\u306B\u52DD\u5229\u3057\u3001\u596A\u308F\u308C\u305F\u9818\u571F\u3092\u56DE\u5FA9\u3057\u305F\u3082\u306E\u306E\u3001\u5F53\u6642\u52C3\u8208\u3057\u3066\u304D\u305F\u30A4\u30B9\u30E9\u30E0\u5E1D\u56FD\u306B\u6557\u308C\u3001\u30B5\u30FC\u30B5\u30FC\u30F3\u671D\u304B\u3089\u596A\u3044\u8FD4\u3057\u305F\u9818\u571F\u306F\u518D\u3073\u5931\u308F\u308C\u305F\u3002 \u307E\u305F\u5F7C\u306E\u6CBB\u4E16\u306F\u3001\u6771\u30ED\u30FC\u30DE\u5E1D\u56FD\u306E\u516C\u7528\u8A9E\u304C\u30E9\u30C6\u30F3\u8A9E\u304B\u3089\u30AE\u30EA\u30B7\u30A2\u8A9E\u3078\u5909\u308F\u308A\u3001\u8ECD\u4E8B\u6A29\u3068\u884C\u653F\u6A29\u304C\u4E00\u4F53\u5316\u3057\u305F\u30C6\u30DE\uFF08\u8ECD\u7BA1\u533A\uFF09\u5236\u304C\u59CB\u307E\u308B\u306A\u3069\uFF08\u30C6\u30DE\u5236\u306E\u8D77\u6E90\u306B\u4ED8\u3044\u3066\u306F\u8AF8\u8AAC\u3042\u308A\uFF09\u3001\u53E4\u4EE3\u306E\u30ED\u30FC\u30DE\u5E1D\u56FD\u304B\u3089\u300C\u30AD\u30EA\u30B9\u30C8\u6559\u5316\u3055\u308C\u305F\u30AE\u30EA\u30B7\u30A2\u4EBA\u306E\u30ED\u30FC\u30DE\u5E1D\u56FD\u300D\u3068\u547C\u3070\u308C\u308B\u3088\u3046\u306A\u3001\u30AE\u30EA\u30B7\u30A2\u7684\u8981\u7D20\u306E\u5F37\u3044\u300C\u4E2D\u4E16\u30ED\u30FC\u30DE\u5E1D\u56FD\u300D\u306E\u5E55\u958B\u3051\u3068\u306A\u3063\u305F\u3002"@ja . . . . . "Heraklio (latinez: Flavius Heraclius Augustus, grezieraz: \u0397\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2, H\u0113rakleios; Kapadozia, 575 - Konstantinopla, 641eko otsailaren 11) Bizantziar Inperioko agintaria zen, 610eko urriaren 5etik hil zen arte."@eu . . . . . . . . . . . . . . . "\u0406\u0440\u0430\u043A\u043B\u0456\u0439 (\u0433\u0440\u0435\u0446. \u0397\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2), \u0430\u0431\u043E \u0413\u0435\u0440\u0430\u043A\u043B\u0456\u0439 (\u043B\u0430\u0442. Heraklius; 575 \u2014 11 \u043B\u044E\u0442\u043E\u0433\u043E 641) \u2014 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440 \u0421\u0445\u0456\u0434\u043D\u043E\u0457 \u0420\u0438\u043C\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0456\u0457 (610\u2014641). \u0417\u0430\u0441\u043D\u043E\u0432\u043D\u0438\u043A \u0442\u0430\u043A \u0437\u0432\u0430\u043D\u043E\u0457 \u0434\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0456\u0457 \u0406\u0440\u0430\u043A\u043B\u0456\u044F, \u044F\u043A\u0430 \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u043B\u0430 \u0432\u043F\u0440\u043E\u0434\u043E\u0432\u0436 100 \u0440\u043E\u043A\u0456\u0432. \u0406\u0440\u0430\u043A\u043B\u0456\u0439 \u0431\u0443\u0432 \u043E\u0434\u043D\u0438\u043C \u0437 \u043E\u0441\u0442\u0430\u043D\u043D\u0456\u0445 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440\u0456\u0432 \u0421\u0445\u0456\u0434\u043D\u043E\u0457 \u0420\u0438\u043C\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0456\u0457, \u043F\u0456\u0434 \u0447\u0430\u0441 \u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0456\u043D\u043D\u044F \u044F\u043A\u043E\u0433\u043E \u043B\u0430\u0442\u0438\u043D\u0430 \u0431\u0443\u043B\u0430 \u0434\u0435\u0440\u0436\u0430\u0432\u043D\u043E\u044E \u043C\u043E\u0432\u043E\u044E, \u0430 \u0412\u0456\u0437\u0430\u043D\u0442\u0456\u044F \u0449\u0435 \u043C\u0430\u043B\u0430 \u0441\u0438\u043B\u044C\u043D\u0443 \u0437\u043E\u0432\u043D\u0456\u0448\u043D\u044E \u0441\u0445\u043E\u0436\u0456\u0441\u0442\u044C \u0437 \u0430\u043D\u0442\u0438\u0447\u043D\u043E\u044E \u0420\u0438\u043C\u0441\u044C\u043A\u043E\u044E \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0456\u0454\u044E. \u041D\u0430 \u043F\u043E\u0447\u0430\u0442\u043A\u0443 \u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0456\u043D\u043D\u044F \u043F\u0440\u0438 \u043D\u044C\u043E\u043C\u0443 \u043D\u0430\u0432\u0456\u0442\u044C \u0431\u0443\u043B\u043E \u0434\u0432\u0430 \u043A\u043E\u043D\u0441\u0443\u043B\u0430, \u0430 \u0432\u0456\u043D \u043E\u0431\u0456\u0446\u044F\u0432 \u0432\u0456\u0434\u0440\u043E\u0434\u0438\u0442\u0438 \u0435\u043B\u0435\u043C\u0435\u043D\u0442\u0438 \u043F\u0440\u0438\u043D\u0446\u0438\u043F\u0430\u0442\u0443. \u0410\u043B\u0435 \u043E\u0434\u043D\u043E\u0447\u0430\u0441\u043D\u043E \u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0456\u043D\u043D\u044F \u0406\u0440\u0430\u043A\u043B\u0456\u044F \u0432\u0456\u0434\u043A\u0440\u0438\u0432\u0430\u0454 \u043D\u043E\u0432\u0443 \u0435\u043F\u043E\u0445\u0443 \u0432 \u0456\u0441\u0442\u043E\u0440\u0456\u0457 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0456\u0457, \u043A\u043E\u043B\u0438 \u0431\u0443\u043B\u043E \u043F\u0440\u043E\u043A\u043B\u0430\u0434\u0435\u043D\u043E \u043C\u0435\u0436\u0443 \u043C\u0456\u0436 \u0441\u0442\u0430\u0440\u0438\u043C \u0456 \u043D\u043E\u0432\u0438\u043C. \u041F\u0456\u0434 \u0447\u0430\u0441 \u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0456\u043D\u043D\u044F \u0439\u043E\u0433\u043E \u0434\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0456\u0457 \u0433\u0440\u0435\u0446\u044C\u043A\u0430 \u043C\u043E\u0432\u0430 \u043F\u043E\u0432\u043D\u0456\u0441\u0442\u044E \u0437\u0430\u0439\u043D\u044F\u043B\u0430 \u043C\u0456\u0441\u0446\u0435 \u043B\u0430\u0442\u0438\u043D\u0456."@uk . . . "\u0647\u0631\u0642\u0644\u060C \u0648\u0627\u0633\u0645\u0647 \u0627\u0644\u0643\u0627\u0645\u0644 \u0641\u0644\u0627\u0641\u064A\u0648\u0633 \u0623\u063A\u0633\u0637\u0633 \u0647\u0631\u0642\u0644 (\u0628\u0627\u0644\u0644\u0627\u062A\u064A\u0646\u064A\u0629: Flavius Heraclius Augustus\u061B \u0628\u0627\u0644\u064A\u0648\u0646\u0627\u0646\u064A\u0629: \u03A6\u03BB\u03AC\u03B2\u03B9\u03BF\u03C2 \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2\u061B 575 - 11 \u0641\u0628\u0631\u0627\u064A\u0631 641)\u060C \u0647\u0648 \u0625\u0645\u0628\u0631\u0627\u0637\u0648\u0631 \u0627\u0644\u0625\u0645\u0628\u0631\u0627\u0637\u0648\u0631\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0628\u064A\u0632\u0646\u0637\u064A\u0629\u060C \u0628\u062F\u0623 \u0635\u0639\u0648\u062F\u0647 \u0625\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0633\u0644\u0637\u0629 \u0639\u0627\u0645 608\u060C \u0642\u0627\u062F \u062B\u0648\u0631\u0629 \u0646\u0627\u062C\u062D\u0629 \u0636\u062F \u0627\u0644\u0625\u0645\u0628\u0631\u0627\u0637\u0648\u0631 \u0641\u0648\u0642\u0627\u0633\u060C \u0627\u0644\u0630\u064A \u062A\u0633\u0644\u0651\u0645 \u0627\u0644\u0633\u0644\u0637\u0629 \u0628\u0639\u062F \u062E\u0644\u0639 \u0627\u0644\u0625\u0645\u0628\u0631\u0627\u0637\u0648\u0631 \u0645\u0648\u0631\u064A\u0633\u060C \u0648\u062F\u0648\u0646 \u0634\u0639\u0628\u064A\u0629 \u062A\u0630\u0643\u0631 \u0641\u064A \u0638\u0644 \u0627\u0644\u0642\u0644\u0627\u0642\u0644 \u0627\u0644\u062A\u064A \u0639\u0627\u0646\u062A \u0645\u0646\u0647\u0627 \u0627\u0644\u0625\u0645\u0628\u0631\u0627\u0637\u0648\u0631\u064A\u0629. \u0643\u0627\u0646 \u0648\u0627\u0644\u062F \u0647\u0631\u0642\u0644\u060C \u0648\u0647\u0648 \u0647\u0631\u0642\u0644 \u0627\u0644\u0623\u0643\u0628\u0631\u060C \u0642\u0627\u0626\u062F\u064B\u0627 \u0639\u0633\u0643\u0631\u064A\u064B\u0627 \u0646\u0627\u062C\u062D\u064B\u0627 \u0634\u0627\u0631\u0643 \u0641\u064A \u062D\u0631\u0648\u0628 \u0627\u0644\u0625\u0645\u0628\u0631\u0627\u0637\u0648\u0631 \u0645\u0648\u0631\u064A\u0633\u060C \u0648\u0639\u064A\u0646\u0647 \u0627\u0644\u0645\u0630\u0643\u0648\u0631 \u0641\u064A \u0623\u0639\u0642\u0627\u0628 \u0627\u0644\u062D\u0631\u0628 \u0646\u0627\u0626\u0628\u064B\u0627 \u0625\u0645\u0628\u0631\u0627\u0637\u0648\u0631\u064A\u064B\u0627 \u0639\u0644\u0649 \u0625\u0643\u0633\u0631\u062E\u0633\u064A\u0629 \u0625\u0641\u0631\u064A\u0642\u064A\u0629 \u0648\u0645\u0642\u0631 \u062D\u0643\u0645\u0647 \u0641\u064A \u0642\u0631\u0637\u0627\u062C \u062D\u064A\u062B \u0642\u0636\u0649 \u0647\u0631\u0642\u0644 \u0627\u0644\u0634\u0637\u0631 \u0627\u0644\u0623\u0648\u0644 \u0645\u0646 \u062D\u064A\u0627\u062A\u0647\u060C \u0648\u0628\u0643\u0644 \u0627\u0644\u0623\u062D\u0648\u0627\u0644 \u062A\u0634\u064A\u0631 \u0627\u0644\u0645\u0635\u0627\u062F\u0631 \u0627\u0644\u062A\u0627\u0631\u064A\u062E\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0645\u062A\u0648\u0627\u0641\u0631\u0629 \u0644\u0643\u0648\u0646 \u0647\u0631\u0642\u0644 \u0645\u0646 \u0623\u0635\u0648\u0644 \u0623\u0631\u0645\u0646\u064A\u0629 \u0641\u064A \u0643\u0628\u0627\u062F\u0648\u0643\u064A\u0629\u061B \u0623\u064A\u0636\u064B\u0627 \u064A\u0639\u062A\u0628\u0631 \u0647\u0631\u0642\u0644 \u0645\u0624\u0633\u0633 \u0627\u0644\u0633\u0644\u0627\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0647\u0631\u0627\u0642\u0644\u064A\u0629 \u0627\u0644\u062A\u064A \u0627\u0633\u062A\u0645\u0631\u062A \u0628\u062D\u0643\u0645 \u0627\u0644\u0625\u0645\u0628\u0631\u0627\u0637\u0648\u0631\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0628\u064A\u0632\u0646\u0637\u064A\u0629 \u062D\u062A\u0649 \u0639\u0627\u0645 711. \u0634\u0647\u062F \u0639\u0647\u062F \u0647\u0631\u0642\u0644 \u0627\u0644\u0639\u062F\u064A\u062F \u0645\u0646 \u0627\u0644\u062D\u0645\u0644\u0627\u062A \u0627\u0644\u0639\u0633\u0643\u0631\u064A\u0629\u060C \u0641\u0641\u064A \u0627\u0644\u0639\u0627\u0645 \u0627\u0644\u0630\u064A \u062A\u0648\u0651\u062C \u0641\u064A\u0647 \u0647\u0631\u0642\u0644\u060C \u0643\u0627\u0646 \u062C\u064A\u0634 \u0627\u0644\u0625\u0645\u0628\u0631\u0627\u0637\u0648\u0631\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0633\u0627\u0633\u0627\u0646\u064A\u0629 \u0642\u062F \u0628\u0644\u063A \u0642\u0644\u0628 \u0627\u0644\u0625\u0645\u0628\u0631\u0627\u0637\u0648\u0631\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0628\u064A\u0632\u0646\u0637\u064A\u0629 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0623\u0646\u0627\u0636\u0648\u0644\u060C \u0648\u0644\u0630\u0644\u0643 \u0643\u0627\u0646 \u0647\u0631\u0642\u0644 \u0627\u0644\u0645\u0633\u0624\u0648\u0644 \u0627\u0644\u0623\u0648\u0644 \u0639\u0646 \u0625\u0635\u0644\u0627\u062D \u0633\u064A\u0627\u0633\u0629 \u0627\u0644\u062F\u0648\u0644\u0629\u060C \u0648\u062A\u0639\u0628\u0626\u0629 \u0627\u0644\u062C\u064A\u0634\u060C \u0648\u0645\u0646 \u062B\u0645 \u0645\u062D\u0627\u0631\u0628\u0629 \u0627\u0644\u0641\u0631\u0633 \u0627\u0644\u0633\u0627\u0633\u0627\u0646\u064A\u064A\u0646\u061B \u0627\u0646\u062A\u0647\u062A \u0627\u0644\u062C\u0648\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0623\u0648\u0644\u0649 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0645\u0639\u0627\u0631\u0643 \u0628\u0647\u0632\u064A\u0645\u0629 \u0627\u0644\u062F\u0648\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0628\u064A\u0632\u0646\u0637\u064A\u0629\u060C \u0648\u0627\u0642\u062A\u0631\u0628 \u0627\u0644\u062C\u064A\u0634 \u0627\u0644\u0641\u0627\u0631\u0633\u064A \u0645\u0646 \u0645\u0636\u064A\u0642 \u0627\u0644\u0628\u0648\u0633\u0641\u0648\u0631\u060C \u0648\u0644\u0623\u0646 \u0627\u0644\u0642\u0633\u0637\u0646\u0637\u064A\u0646\u064A\u0629 \u0643\u0627\u0646\u062A \u0645\u062D\u0645\u064A\u0629 \u0628\u0634\u0643\u0644 \u062C\u064A\u062F\u060C \u0628\u062D\u064A\u062B \u0644\u0627 \u064A\u0645\u0643\u0646 \u0627\u062E\u062A\u0631\u0627\u0642\u0647\u0627 \u0628\u0633\u0647\u0648\u0644\u0629 \u0645\u0646 \u0642\u0628\u0644 \u0627\u0644\u0645\u062D\u0627\u0635\u0631\u064A\u0646\u060C \u0627\u0633\u062A\u0637\u0627\u0639 \u0647\u0631\u0642\u0644 \u062A\u062C\u0646\u0628 \u0627\u0644\u0647\u0632\u064A\u0645\u0629 \u0627\u0644\u0643\u0627\u0645\u0644\u0629. \u0628\u0639\u062F \u0623\u0646 \u0639\u0642\u062F \u0647\u0631\u0642\u0644 \u0633\u0644\u0627\u0645\u064B\u0627 \u0645\u0639 \u0627\u0644\u0641\u0631\u0633 \u0645\u0642\u0627\u0628\u0644 \u0636\u0631\u064A\u0628\u0629 \u0633\u0646\u0648\u064A\u0629 \u0643\u0628\u064A\u0631\u0629\u060C \u0628\u062F\u0623\u062A \u0625\u0635\u0644\u0627\u062D\u0627\u062A\u0647 \u0627\u0644\u0639\u0633\u0643\u0631\u064A\u0629 \u0648\u0627\u0644\u0645\u062F\u0646\u064A\u0651\u0629\u060C \u0627\u0644\u062A\u064A \u0623\u0637\u0644\u0642 \u0647\u0631\u0642\u0644 \u0641\u064A \u0623\u0639\u0642\u0627\u0628\u0647\u0627 \u062D\u0645\u0644\u062A\u0647 \u0627\u0644\u0639\u0633\u0643\u0631\u064A\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0636\u0627\u062F\u0629 \u0641\u064A \u0622\u0633\u064A\u0627 \u0627\u0644\u0635\u063A\u0631\u0649 \u0648\u0623\u0631\u0645\u064A\u0646\u064A\u0627\u060C \u0645\u062A\u0648\u063A\u0644\u0627\u064B \u0641\u064A \u0623\u0631\u0627\u0636\u064A \u0627\u0644\u062F\u0648\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0633\u0627\u0633\u0627\u0646\u064A\u0629\u060C \u0648\u0645\u062D\u0631\u0632\u064B\u0627 \u0646\u0635\u0631\u064B\u0627 \u0646\u0647\u0627\u0626\u064A\u064B\u0627 \u0639\u0644\u064A\u0647\u0627 \u0641\u064A \u0645\u0639\u0631\u0643\u0629 \u0646\u064A\u0646\u0648\u0649 \u0639\u0627\u0645 627\u060C \u0648\u0627\u0644\u062A\u064A \u0645\u0647\u062F\u062A \u0644\u0639\u0642\u062F \u0627\u0644\u0633\u0644\u0627\u0645 \u0639\u0627\u0645 629 \u0628\u0639\u062F \u0623\u0646 \u0623\u0637\u064A\u062D \u0628\u0627\u0644\u0645\u0644\u0643 \u0627\u0644\u0641\u0627\u0631\u0633\u064A \u0643\u0633\u0631\u0649 \u0627\u0644\u062B\u0627\u0646\u064A\u060C \u0648\u0646\u0635\u0651\u062A \u0645\u0639\u0627\u0647\u062F\u0629 \u0627\u0644\u0633\u0644\u0627\u0645 \u0644\u0639\u0627\u0645 629 \u0639\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0639\u0648\u062F\u0629 \u0625\u0644\u0649 \u062D\u062F\u0648\u062F \u0645\u0627 \u0642\u0628\u0644 \u0627\u0644\u062D\u0631\u0628 \u0639\u0627\u0645 602. \u0628\u0643\u0644 \u0627\u0644\u0623\u062D\u0648\u0627\u0644\u060C \u0641\u0642\u062F \u0648\u0627\u062C\u0647 \u0647\u0631\u0642\u0644 \u0627\u0644\u0647\u0632\u064A\u0645\u0629 \u0628\u0639\u062F \u0641\u062A\u0631\u0629 \u0642\u0635\u064A\u0631\u0629 \u0645\u0646 \u0627\u0646\u062A\u0635\u0627\u0631\u0647 \u0639\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0641\u0631\u0633\u060C \u0647\u0630\u0647 \u0627\u0644\u0645\u0631\u0629 \u0645\u0646 \u0642\u0628\u0644 \u0627\u0644\u062E\u0644\u0627\u0641\u0629 \u0627\u0644\u0631\u0627\u0634\u062F\u0629 \u0627\u0644\u062A\u064A \u062A\u0645\u0643\u0646\u062A \u0645\u0646 \u0637\u0631\u062F \u0627\u0644\u062D\u0643\u0645 \u0627\u0644\u0628\u064A\u0632\u0646\u0637\u064A \u0645\u0646 \u0633\u0648\u0631\u064A\u0627\u060C \u0648\u0645\u0635\u0631\u060C \u0648\u0644\u064A\u0628\u064A\u0627\u060C \u0648\u0645\u0646\u0627\u0637\u0642 \u0623\u062E\u0631\u0649. \u0641\u064A \u0627\u0644\u0645\u0633\u0627\u0626\u0644 \u0627\u0644\u062F\u064A\u0646\u064A\u0629\u060C \u064A\u0630\u0643\u0631 \u0647\u0631\u0642\u0644 \u0643\u0642\u0648\u0629 \u062F\u0627\u0641\u0639\u0629 \u0644\u0646\u0634\u0631 \u0627\u0644\u0645\u0633\u064A\u062D\u064A\u0629 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0628\u0644\u0642\u0627\u0646\u060C \u0648\u0628\u0646\u0627\u0621\u064B \u0639\u0644\u0649 \u0637\u0644\u0628\u0647 \u0623\u0631\u0633\u0644 \u0627\u0644\u0628\u0627\u0628\u0627 \u064A\u0648\u062D\u0646\u0627 \u0627\u0644\u0631\u0627\u0628\u0639 \u0645\u0639\u0644\u0645\u064A\u0646 \u0648\u0645\u0628\u0634\u0631\u064A\u0646 \u0645\u0633\u064A\u062D\u064A\u064A\u0646 \u0625\u0644\u0649 \u0645\u0642\u062F\u0648\u0646\u064A\u0627 \u0648\u0643\u0631\u0648\u0627\u062A\u064A\u0627\u060C \u0643\u0645\u0627 \u062D\u0627\u0648\u0644 \u0625\u0635\u0644\u0627\u062D \u0627\u0644\u0635\u0631\u0627\u0639 \u0627\u0644\u062D\u0627\u0635\u0644 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0645\u062C\u062A\u0645\u0639 \u0648\u0627\u0644\u0643\u0646\u064A\u0633\u0629 \u062D\u0648\u0644 \u0645\u062C\u0645\u0639 \u062E\u0644\u0642\u064A\u062F\u0648\u0646\u064A\u0629 \u0639\u0646 \u0637\u0631\u064A\u0642 \u0627\u0642\u062A\u0631\u0627\u062D\u0647 \u0627\u0644\u0635\u064A\u063A\u0629 \u0627\u0644\u0645\u0648\u0646\u0648\u062B\u064A\u0644\u064A\u0629\u060C \u0625\u0644\u0627 \u0623\u0646\u0647 \u0641\u0634\u0644 \u0641\u064A \u0630\u0644\u0643\u061B \u0648\u062A\u0634\u064A\u0631 \u0627\u0644\u0645\u0635\u0627\u062F\u0631 \u0627\u0644\u0625\u0633\u0644\u0627\u0645\u064A\u0629 \u0625\u0644\u0649 \u0648\u062C\u0648\u062F \u0631\u0633\u0627\u0644\u0629 \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0646\u0628\u064A \u0645\u062D\u0645\u062F \u0625\u0644\u0649 \u0647\u0631\u0642\u0644\u060C \u064A\u062F\u0639\u0648\u0647 \u0641\u064A\u0647\u0627 \u0625\u0644\u0649 \u0627\u0644\u062F\u062E\u0648\u0644 \u0641\u064A \u062F\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0625\u0633\u0644\u0627\u0645."@ar . . . . . . . . . . . . . . "Heraklius"@in . . "Herakleios of Heraclius (Grieks: \u0397\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2 / H\u0113r\u00E1kleios; Latijn: Flavius Heraclius Augustus), was van 5 oktober 610 tot 11 februari 641 de Oost-Romeinse, of beter gezegd Byzantijns keizer. Hij was een van de belangrijkste Byzantijnse heersers en kan tegelijkertijd als laatste heerser van de late oudheid en eerste keizer van het Midden-Byzantijnse Rijk worden beschouwd. De door hem gestichte dynastie zou tot het jaar 711 regeren. Herakleios' regering werd gekenmerkt door voortdurende militaire campagnes in het Midden-Oosten, eerst in de Romeins-Perzische oorlogen en later in de Byzantijns-Arabische oorlogen. Het Latijn wordt door Grieks vervangen."@nl . . . . . "Herakleios of Heraclius (Grieks: \u0397\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2 / H\u0113r\u00E1kleios; Latijn: Flavius Heraclius Augustus), was van 5 oktober 610 tot 11 februari 641 de Oost-Romeinse, of beter gezegd Byzantijns keizer. Hij was een van de belangrijkste Byzantijnse heersers en kan tegelijkertijd als laatste heerser van de late oudheid en eerste keizer van het Midden-Byzantijnse Rijk worden beschouwd. De door hem gestichte dynastie zou tot het jaar 711 regeren."@nl . . . . . "\u0647\u0631\u0642\u0644"@ar . "--05-22"^^ . . . . . . . . . . "Her\u00E1clio"@pt . . . . . . . . . . "Eraclio I"@it . . . . . . . "Herakleios (lateinisch Flavius Heraclius; mittelgriechisch \u03A6\u03BB\u03AC\u03B2\u03B9\u03BF\u03C2 \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2 Flavios Heraklios; * um 575 in Kappadokien; \u2020 11. Februar 641 in Konstantinopel) war vom 5. Oktober 610 bis zu seinem Tod ostr\u00F6mischer bzw. byzantinischer Kaiser. Er war einer der bedeutendsten ostr\u00F6mischen Herrscher und kann zugleich als der letzte Herrscher der Sp\u00E4tantike und der erste Kaiser des mittelbyzantinischen Reiches gelten. Die von ihm begr\u00FCndete Dynastie regierte bis zum Jahre 711."@de . . . . "--06-24"^^ . "Herakleios"@cs . . . "Herakliusz (\u0142ac. Flavius Heraclius, gr. \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2 \u2013 Herakleios, arab. \u200F\u0647\u0631\u0642\u0644\u200E; ur. ok. 574, zm. 11 lutego 641) \u2013 cesarz wschodniorzymski (bizantyjski) panuj\u0105cy w latach 610\u2013641. Syn Herakliusza, egzarchy Kartaginy. Za\u0142o\u017Cyciel dynastii heraklijskiej. Herakliusza cz\u0119sto uwa\u017Ca si\u0119 za pierwszego cesarza bizanty\u0144skiego, a nie wschodniorzymskiego, poniewa\u017C zast\u0105pi\u0142 on u\u017Cywany dot\u0105d \u0142aci\u0144ski tytu\u0142 cesarski caesar imperator augustus greckim terminem basileus oraz zast\u0105pi\u0142 \u0142acin\u0119 u\u017Cywan\u0105 w roli j\u0119zyka urz\u0119dowego grek\u0105."@pl . "Herakleios (lateinisch Flavius Heraclius; mittelgriechisch \u03A6\u03BB\u03AC\u03B2\u03B9\u03BF\u03C2 \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2 Flavios Heraklios; * um 575 in Kappadokien; \u2020 11. Februar 641 in Konstantinopel) war vom 5. Oktober 610 bis zu seinem Tod ostr\u00F6mischer bzw. byzantinischer Kaiser. Er war einer der bedeutendsten ostr\u00F6mischen Herrscher und kann zugleich als der letzte Herrscher der Sp\u00E4tantike und der erste Kaiser des mittelbyzantinischen Reiches gelten. Die von ihm begr\u00FCndete Dynastie regierte bis zum Jahre 711. Herakleios\u2019 gesamte Regierungszeit war gepr\u00E4gt von einem milit\u00E4rischen Abwehrkampf gegen \u00E4u\u00DFere Aggressoren, zuerst gegen die Perser und die Awaren, sp\u00E4ter dann gegen die Araber. Im Inneren vollzog sich die Wandlung hin zum nun vollst\u00E4ndig gr\u00E4zisierten Imperium, wobei Staat und Gesellschaft tiefen Ver\u00E4nderungen unterworfen waren."@de . . . . . . . . . . . . . . . "\u0418\u0440\u0430\u0301\u043A\u043B\u0438\u0439 I (575 \u2014 11 \u0444\u0435\u0432\u0440\u0430\u043B\u044F 641) \u2014 \u0432\u0438\u0437\u0430\u043D\u0442\u0438\u0439\u0441\u043A\u0438\u0439 \u0438\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440 (5 \u043E\u043A\u0442\u044F\u0431\u0440\u044F 610 \u2014 11 \u0444\u0435\u0432\u0440\u0430\u043B\u044F 641), \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u0442\u0435\u043B\u044C \u0434\u0438\u043D\u0430\u0441\u0442\u0438\u0438 \u0418\u0440\u0430\u043A\u043B\u0438\u044F, \u043F\u0440\u0438\u0448\u0435\u0434\u0448\u0438\u0439 \u043A \u0432\u043B\u0430\u0441\u0442\u0438 \u0432 \u0440\u0435\u0437\u0443\u043B\u044C\u0442\u0430\u0442\u0435 \u043F\u0435\u0440\u0435\u0432\u043E\u0440\u043E\u0442\u0430 \u0438 \u0441\u0432\u0435\u0440\u0436\u0435\u043D\u0438\u044F \u0438\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440\u0430 \u0424\u043E\u043A\u0438. \u041F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435 \u0418\u0440\u0430\u043A\u043B\u0438\u044F \u0441\u043E\u043F\u0440\u043E\u0432\u043E\u0436\u0434\u0430\u043B\u043E\u0441\u044C \u0441\u0435\u0440\u044C\u0435\u0437\u043D\u044B\u043C\u0438 \u0432\u043E\u0435\u043D\u043D\u044B\u043C\u0438 \u0443\u0433\u0440\u043E\u0437\u0430\u043C\u0438 \u0438\u043C\u043F\u0435\u0440\u0438\u0438 \u2014 \u043F\u0440\u0438\u0445\u043E\u0434 \u043A \u0432\u043B\u0430\u0441\u0442\u0438 \u0441\u043E\u043F\u0440\u043E\u0432\u043E\u0436\u0434\u0430\u043B\u0441\u044F \u0433\u0440\u0430\u0436\u0434\u0430\u043D\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0432\u043E\u0439\u043D\u043E\u0439, \u043D\u0430 \u0432\u043E\u0441\u0442\u043E\u043A\u0435 \u0448\u043B\u0430 \u0437\u0430\u0442\u044F\u0436\u043D\u0430\u044F \u0418\u0440\u0430\u043D\u043E-\u0432\u0438\u0437\u0430\u043D\u0442\u0438\u0439\u0441\u043A\u0430\u044F \u0432\u043E\u0439\u043D\u0430 (602\u2014628), \u0430\u0440\u0430\u0431\u044B \u0437\u0430\u0432\u043E\u0435\u0432\u0430\u043B\u0438 \u0415\u0433\u0438\u043F\u0435\u0442, \u0421\u0438\u0440\u0438\u044E \u0438 \u041F\u0430\u043B\u0435\u0441\u0442\u0438\u043D\u0443, \u043D\u0430 \u0441\u0435\u0432\u0435\u0440\u0435 \u043F\u043B\u0435\u043C\u0435\u043D\u0430 \u0430\u0432\u0430\u0440\u043E\u0432 \u0438 \u0441\u043B\u0430\u0432\u044F\u043D \u0437\u0430\u0445\u0432\u0430\u0442\u0438\u043B\u0438 \u0411\u0430\u043B\u043A\u0430\u043D\u044B \u0438 \u0434\u0430\u0436\u0435 \u043E\u0441\u0430\u0436\u0434\u0430\u043B\u0438 \u041A\u043E\u043D\u0441\u0442\u0430\u043D\u0442\u0438\u043D\u043E\u043F\u043E\u043B\u044C. \u041A \u043A\u043E\u043D\u0446\u0443 \u043F\u0440\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F \u0418\u0440\u0430\u043A\u043B\u0438\u044F \u0412\u0438\u0437\u0430\u043D\u0442\u0438\u044F \u043F\u043E\u0442\u0435\u0440\u044F\u043B\u0430 \u0431\u043E\u043B\u044C\u0448\u0443\u044E \u0447\u0430\u0441\u0442\u044C \u0441\u0432\u043E\u0435\u0439 \u043F\u0440\u0435\u0436\u043D\u0435\u0439 \u0442\u0435\u0440\u0440\u0438\u0442\u043E\u0440\u0438\u0438, \u0441\u043E\u0445\u0440\u0430\u043D\u0438\u0432 \u0432 \u0441\u0432\u043E\u0435\u043C \u0441\u043E\u0441\u0442\u0430\u0432\u0435 \u043F\u0440\u0435\u0438\u043C\u0443\u0449\u0435\u0441\u0442\u0432\u0435\u043D\u043D\u043E \u0433\u0440\u0435\u043A\u043E-\u044F\u0437\u044B\u0447\u043D\u044B\u0435 \u0437\u0435\u043C\u043B\u0438."@ru . . . . . . . . "Impire na Bios\u00E1inte idir 610 agus 641 ab ea Heraclius (575 \u2013 11 Feabhra, 641). Chuir s\u00E9 an Ghr\u00E9igis i bhfeidhm mar theanga oifigi\u00FAil na hImpireachta. Th\u00E1inig s\u00E9 i gcumhacht tar \u00E9is gur ghlac a athair p\u00E1irt in \u00E9ir\u00ED amach i gcoinne an impire . An bhliain a th\u00E1inig s\u00E9 i gcumhacht, \u00E1fach, bh\u00ED an Impireacht i mbaol \u00F3 naimhde \u00E9ags\u00FAla ar dh\u00E1 theorainn ar a laghad. Bh\u00ED air smacht a ghabh\u00E1il i rith an chogaidh idir a impireacht f\u00E9in agus Impireacht na Sas\u00E1nach. C\u00E9 gur chaill na Bios\u00E1naigh na c\u00E9ad cathanna san fheachtas sin, bh\u00ED an t-impire in ann cailleadh ioml\u00E1n a sheachaint tr\u00EDd an \u00FAs\u00E1id a bhain s\u00E9 as agus na balla\u00ED cosanta l\u00E1idre taobh amuigh de Cathair Chonstaint\u00EDn. Ina dhiaidh sin, b'\u00E9igean d\u00F3 an t-arm a l\u00E1idri\u00FA, agus d'\u00E9irigh leis na Sas\u00E1naigh a dh\u00EDbirt amach as an Anat\u00F3il. Sa bhliain 627 fu"@ga . "Herakliusz (\u0142ac. Flavius Heraclius, gr. \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2 \u2013 Herakleios, arab. \u200F\u0647\u0631\u0642\u0644\u200E; ur. ok. 574, zm. 11 lutego 641) \u2013 cesarz wschodniorzymski (bizantyjski) panuj\u0105cy w latach 610\u2013641. Syn Herakliusza, egzarchy Kartaginy. Za\u0142o\u017Cyciel dynastii heraklijskiej. Herakliusza cz\u0119sto uwa\u017Ca si\u0119 za pierwszego cesarza bizanty\u0144skiego, a nie wschodniorzymskiego, poniewa\u017C zast\u0105pi\u0142 on u\u017Cywany dot\u0105d \u0142aci\u0144ski tytu\u0142 cesarski caesar imperator augustus greckim terminem basileus oraz zast\u0105pi\u0142 \u0142acin\u0119 u\u017Cywan\u0105 w roli j\u0119zyka urz\u0119dowego grek\u0105."@pl . "\u5F17\u62C9\u7EF4\u4E4C\u65AF\u00B7\u5E0C\u62C9\u514B\u7565\uFF08\u62C9\u4E01\u8A9E\uFF1AFlavius Heraclius Augustus\uFF0C\u5E0C\u81D8\u8A9E\uFF1A\u03A6\u03BB\u03AC\u03B2\u03B9\u03BF\u03C2 \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2\uFF0C\u5E0C\u814A\u8BED\u62C9\u4E01\u8F6C\u5199\uFF1AFlavios Iraklios\uFF0C\u7EA6575\u5E74\uFF0D641\u5E742\u670811\u65E5\uFF09\uFF0C\u4EA6\u8BD1\u4F5C\u8D6B\u62C9\u514B\u5229\u4E4C\u65AF\uFF0C\u53C8\u7A31\u70BA\u5C0F\u5E0C\u62C9\u514B\u7565\u3002\u7F57\u9A6C\uFF08\u62DC\u5360\u5EAD\uFF09\u7687\u5E1D\uFF08610\uFF0D641\u5E74\u5728\u4F4D\uFF09\u3002608\u5E74\uFF0C\u4ED6\u4E0E\u7236\u4EB2\u963F\u975E\u5229\u52A0\u603B\u7763\u8001\u5E0C\u62C9\u514B\u7565\u4E00\u8D77\u53D1\u52A8\u9488\u5BF9\u7687\u5E1D\u798F\u5361\u65AF\u7684\u53DB\u4E71\uFF0C\u5E76\u4E8E610\u5E74\u8FDB\u519B\u541B\u58EB\u5766\u4E01\u5821\uFF0C\u6253\u8D25\u5E76\u5904\u6B7B\u4E86\u798F\u5361\u65AF\uFF0C\u540C\u5E7410\u67085\u65E5\u52A0\u5195\u79F0\u5E1D\u3002 \u5E0C\u62C9\u514B\u7565\u7684\u7687\u5E1D\u751F\u6DAF\u4E2D\uFF0C\u6700\u91CD\u5927\u7684\u4E8B\u4EF6\u662F\u4E24\u573A\u5927\u89C4\u6A21\u6218\u4E89\uFF0C\u9996\u5148\u662F602\u5E74-628\u5E74\u7684\u4E1C\u7F57\u9A6C-\u8428\u73CA\u6218\u4E89\uFF0C\u8FD9\u573A\u6218\u4E89\u5F00\u59CB\u4E8E\u798F\u5361\u65AF\u5728\u4F4D\u65F6\u671F\uFF0C\u5E0C\u62C9\u514B\u7565\u5373\u4F4D\u65F6\uFF0C\u5E1D\u56FD\u5DF2\u5931\u53BB\u4E86\u4E00\u4E9B\u9886\u571F\uFF0C\u4ED6\u8BD5\u56FE\u53D1\u8D77\u53CD\u51FB\uFF0C\u4F46\u5728\u53D9\u5229\u4E9A\u88AB\u51FB\u8D25\uFF0C\u6CE2\u65AF\u519B\u968F\u540E\u5360\u9886\u4E86\u53D9\u5229\u4E9A\u3001\u5DF4\u52D2\u65AF\u5766\u548C\u57C3\u53CA\uFF0C\u5175\u950B\u76F4\u62B5\u541B\u58EB\u5766\u4E01\u5821\u5BF9\u5CB8\u7684\u8FE6\u514B\u58A9\u3002\u9762\u5BF9\u5371\u6025\u7684\u5F62\u52BF\uFF0C\u4ED6\u91C7\u53D6\u4E00\u7CFB\u5217\u624B\u6BB5\u91CD\u5EFA\u4E86\u4E00\u652F\u6709\u6218\u6597\u529B\u7684\u519B\u961F\u3002622\u5E74\u540E\uFF0C\u5E0C\u62C9\u514B\u7565\u53D1\u8D77\u53CD\u653B\uFF0C\u6570\u6B21\u6DF1\u5165\u6CE2\u65AF\u8FDC\u5F81\uFF0C\u6700\u7EC8\u4E8E627\u5E74\u7684\u5C3C\u5C3C\u5FAE\u6218\u5F79\u4E2D\u6253\u8D25\u6CE2\u65AF\u4EBA\u3002\u968F\u540E\u8428\u73CA\u541B\u4E3B\u5E93\u65AF\u8001\u4E8C\u4E16\u88AB\u513F\u5B50\u6740\u6B7B\uFF0C\u65B0\u738B\u5580\u74E6\u5FB7\u4E8C\u4E16\u5411\u5E0C\u62C9\u514B\u7565\u6C42\u548C\uFF0C\u653E\u5F03\u4E86\u5360\u9886\u7684\u6240\u6709\u4E1C\u7F57\u9A6C\u5E1D\u56FD\u9886\u571F\u3002\u5728\u8FD9\u6B21\u6218\u4E89\u4E2D\uFF0C\u5E0C\u62C9\u514B\u7565\u5C55\u73B0\u4E86\u81EA\u5DF1\u7684\u6218\u4E89\u5929\u624D\uFF0C\u5F97\u5230\u4E86\u5386\u53F2\u5B66\u5BB6\u7684\u8D5E\u7F8E\u3002 \u4F46\u5728\u968F\u540E\u7684\u963F\u62C9\u4F2F\u4EBA\u5165\u4FB5\u4E2D\uFF0C\u4E1C\u7F57\u9A6C\u5E1D\u56FD\u4E00\u8D25\u518D\u8D25\uFF0C\u5230\u5E0C\u62C9\u514B\u7565\u53BB\u4E16\u65F6\uFF0C\u53D9\u5229\u4E9A\u548C\u57C3\u53CA\u7684\u5927\u90E8\u5206\u90FD\u5DF2\u6CA6\u9677\u3002"@zh . . . . . "1123443023"^^ . . . . . . . . . "De Administrando Imperio. Chapter 32: \"[Of the Serbs and of the country they now dwell in]\". \"the emperor brought elders from Rome and baptized them and taught them fairly to perform the works of piety and expounded to them the faith of the Christians\"."@en . . . . . . . . . . . . . . . "Flavio Eraclio (latino Flavius Heraclius, greco \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2; Cappadocia, 575 \u2013 Costantinopoli, 11 febbraio 641), meglio noto come Eraclio I o come Eraclio il Grande, \u00E8 stato un imperatore romano d'oriente. Eraclio incontr\u00F2 i compagni di Maometto con i quali discusse sull'Islam. Successivamente combatt\u00E9 battaglie contro Umar e Khalid ibn Walid."@it . . . . . . . . . . . . . . . . "\u30D8\u30E9\u30AF\u30EC\u30A4\u30AA\u30B9\u307E\u305F\u306F\u30D8\u30E9\u30AF\u30EC\u30A4\u30AA\u30B91\u4E16\uFF08\u30AE\u30EA\u30B7\u30A2\u8A9E: \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2, H\u0113rakleios, \u30E9\u30C6\u30F3\u8A9E: Heraclius, 575\u5E74\u9803 - 641\u5E742\u670811\u65E5\uFF09\u306F\u3001\u6771\u30ED\u30FC\u30DE\u5E1D\u56FD\u4E2D\u671F\u306E\u7687\u5E1D\uFF08\u5728\u4F4D\uFF1A610\u5E74 - 641\u5E74\uFF09\u3002\u30D8\u30E9\u30AF\u30EC\u30A4\u30AA\u30B9\u671D\u306E\u958B\u7956\u3002\u300C\u30D8\u30E9\u30AF\u30EC\u30A4\u30AA\u30B9\u300D\u306F\u30AE\u30EA\u30B7\u30A2\u795E\u8A71\u306E\u82F1\u96C4\u30D8\u30E9\u30AF\u30EC\u30B9\u306B\u3061\u306A\u3093\u3060\u540D\u3067\u3001\u4E2D\u4E16\u30AE\u30EA\u30B7\u30A2\u8A9E\u8AAD\u307F\u3067\u306F\u300C\u30A4\u30E9\u30AF\u30EA\u30AA\u30B9\u300D\u3002\u30E9\u30C6\u30F3\u8A9E\u3067\u306F\u300C\u30D8\u30E9\u30AF\u30EA\u30A6\u30B9\u300D\u3068\u306A\u308B\u3002\u307E\u305F\u3001\u79F0\u53F7\u3068\u3057\u3066\u300C\u30D0\u30B7\u30EC\u30A6\u30B9\u300D\u3092\u540D\u4E57\u3063\u305F\u3002 \u30B5\u30FC\u30B5\u30FC\u30F3\u671D\u30DA\u30EB\u30B7\u30A2\u5E1D\u56FD\u3068\u306E26\u5E74\u306B\u308F\u305F\u308B\u6226\u3044\u306B\u52DD\u5229\u3057\u3001\u596A\u308F\u308C\u305F\u9818\u571F\u3092\u56DE\u5FA9\u3057\u305F\u3082\u306E\u306E\u3001\u5F53\u6642\u52C3\u8208\u3057\u3066\u304D\u305F\u30A4\u30B9\u30E9\u30E0\u5E1D\u56FD\u306B\u6557\u308C\u3001\u30B5\u30FC\u30B5\u30FC\u30F3\u671D\u304B\u3089\u596A\u3044\u8FD4\u3057\u305F\u9818\u571F\u306F\u518D\u3073\u5931\u308F\u308C\u305F\u3002 \u307E\u305F\u5F7C\u306E\u6CBB\u4E16\u306F\u3001\u6771\u30ED\u30FC\u30DE\u5E1D\u56FD\u306E\u516C\u7528\u8A9E\u304C\u30E9\u30C6\u30F3\u8A9E\u304B\u3089\u30AE\u30EA\u30B7\u30A2\u8A9E\u3078\u5909\u308F\u308A\u3001\u8ECD\u4E8B\u6A29\u3068\u884C\u653F\u6A29\u304C\u4E00\u4F53\u5316\u3057\u305F\u30C6\u30DE\uFF08\u8ECD\u7BA1\u533A\uFF09\u5236\u304C\u59CB\u307E\u308B\u306A\u3069\uFF08\u30C6\u30DE\u5236\u306E\u8D77\u6E90\u306B\u4ED8\u3044\u3066\u306F\u8AF8\u8AAC\u3042\u308A\uFF09\u3001\u53E4\u4EE3\u306E\u30ED\u30FC\u30DE\u5E1D\u56FD\u304B\u3089\u300C\u30AD\u30EA\u30B9\u30C8\u6559\u5316\u3055\u308C\u305F\u30AE\u30EA\u30B7\u30A2\u4EBA\u306E\u30ED\u30FC\u30DE\u5E1D\u56FD\u300D\u3068\u547C\u3070\u308C\u308B\u3088\u3046\u306A\u3001\u30AE\u30EA\u30B7\u30A2\u7684\u8981\u7D20\u306E\u5F37\u3044\u300C\u4E2D\u4E16\u30ED\u30FC\u30DE\u5E1D\u56FD\u300D\u306E\u5E55\u958B\u3051\u3068\u306A\u3063\u305F\u3002"@ja . . . "Flavio Eraclio (latino Flavius Heraclius, greco \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2; Cappadocia, 575 \u2013 Costantinopoli, 11 febbraio 641), meglio noto come Eraclio I o come Eraclio il Grande, \u00E8 stato un imperatore romano d'oriente. Il suo regno fu segnato da diverse campagne militari. L'anno in cui Eraclio sal\u00EC al potere, l'impero fu minacciato su pi\u00F9 frontiere.Eraclio scacci\u00F2 i persiani dall'Asia Minore e si spinse in profondit\u00E0 nel loro territorio, sconfiggendoli decisamente nel 627 nella battaglia di Ninive. Il re persiano Cosroe II fu rovesciato e giustiziato da suo figlio Kavad II, che presto fece causa per un trattato di pace, accettando di ritirarsi da tutti i territori occupati. In questo modo le relazioni pacifiche furono ripristinate ai due imperi profondamente tesi. Eraclio incontr\u00F2 i compagni di Maometto con i quali discusse sull'Islam. Successivamente combatt\u00E9 battaglie contro Umar e Khalid ibn Walid. Eraclio entr\u00F2 in rapporti diplomatici con arabi, croati e serbi nei Balcani. Tent\u00F2 di riparare lo scisma nella chiesa cristiana nei confronti dei monofisiti, promuovendo una dottrina di compromesso chiamata monotelismo. Anche la Chiesa d'Oriente (comunemente chiamata Nestoriana) fu coinvolta nel processo. Alla fine questo progetto di unit\u00E0 fu respinto da tutte le parti della disputa."@it . . . . "\u30D8\u30E9\u30AF\u30EC\u30A4\u30AA\u30B9"@ja . . . . . . . . . "Heraclio (en lat\u00EDn: Heraclius; griego: H\u0113rakleios), (Capadocia, c. 575 - Constantinopla, 11 de febrero de 641) fue emperador romano de Oriente desde el 5 de octubre de 610 hasta su muerte el 11 de febrero de 641. Fue responsable de la introducci\u00F3n del idioma griego como la lengua oficial del Imperio romano de oriente, abandonando definitivamente el lat\u00EDn. Su llegada al poder comenz\u00F3 en el a\u00F1o 608, cuando su padre Heraclio el Viejo, exarca de \u00C1frica, lider\u00F3 con \u00E9xito una revuelta contra el emperador Focas. El reinado de Heraclio estuvo marcado por diversas campa\u00F1as militares. El a\u00F1o en el que Heraclio accedi\u00F3 al trono el imperio se ve\u00EDa amenazado en m\u00FAltiples fronteras. Heraclio hizo frente en primer lugar a los Sas\u00E1nidas, con quienes el imperio se encontraba en guerra desde el a\u00F1o 602. Las primeras batallas de la campa\u00F1a supusieron derrotas para los bizantinos, y el ej\u00E9rcito persa logr\u00F3 penetrar hasta el B\u00F3sforo. Sin embargo, Heraclio logr\u00F3 evitar la derrota total gracias a que Constantinopla se encontraba protegida por sus grandes murallas y su potente armada. Poco despu\u00E9s puso en marcha una serie de reformas militares para reconstruir y fortalecer el ej\u00E9rcito. Heraclio logr\u00F3 expulsar a los persas del Asia Menor y penetr\u00F3 dentro de su territorio, derrot\u00E1ndolos definitivamente en 627 en la batalla de N\u00EDnive. El rey persa Cosroes II fue asesinado poco despu\u00E9s, y se restaur\u00F3 la paz entre los dos agotados imperios. Sin embargo, poco despu\u00E9s de esta victoria Heraclio se enfrent\u00F3 a una nueva amenaza, la expansi\u00F3n musulmana. Emergiendo desde la pen\u00EDnsula ar\u00E1biga, los musulmanes conquistaron r\u00E1pidamente al debilitado Imperio persa, y en el a\u00F1o 634 invadieron la provincia de Siria, derrotando al general Teodoro. En un corto periodo de tiempo los \u00E1rabes conquistaron tambi\u00E9n Mesopotamia, Armenia y Egipto. En materia religiosa, Heraclio es recordado por entablar relaciones diplom\u00E1ticas con los serbios y los croatas, y por ser la fuerza que llev\u00F3 la conversi\u00F3n a estos pueblos que emigraban a la pen\u00EDnsula balc\u00E1nica. A petici\u00F3n suya, el papa Juan IV (640-642) envi\u00F3 profesores y misioneros cristianos a Dalmacia, una nueva provincia croata creada y gobernada por y su clan, que practicaban el paganismo eslavo. Intent\u00F3 reparar el cisma en la Iglesia cristiana por la cuesti\u00F3n del monofisismo, promocionando una doctrina de compromiso conocida como monotelismo, involucrando tambi\u00E9n en el proceso a la Iglesia de Oriente (generalmente llamada nestoriana).\u200B Sin embargo, este proceso de unificaci\u00F3n ser\u00EDa rechazado por todas las partes de la disputa. Heraclio fue el primer emperador bizantino en enfrentarse a los musulmanes y en la tradici\u00F3n isl\u00E1mica se lo refleja como un gobernante idealizado."@es . . . . . . . . . . "13956"^^ . "Fl\u00E1vio Her\u00E1clio Augusto (em latim: Flavius Heraclius Augustus), em grego \u1F29\u03C1\u03AC\u03BA\u03BB\u03B5\u03B9\u03BF\u03C2 (H\u0113rakleios), (ca. 575 \u2014 11 de fevereiro de 641), foi um imperador romano do Oriente de 610 a 641. Foi o fundador da dinastia heracliana que governou o Imp\u00E9rio durante mais de um s\u00E9culo (610-711). Tamb\u00E9m \u00E9 conhecido como Her\u00E1clio, o Jovem. O reinado de Her\u00E1clio \u00E9 um dos mais fundamentais da hist\u00F3ria bizantina, chegando a ser um ponto de viragem na evolu\u00E7\u00E3o do Imp\u00E9rio. O \u00FAltimo imperador do falecido per\u00EDodo romano, chegou ao poder em 610 ap\u00F3s uma rebeli\u00E3o liderada pelo seu pai, Her\u00E1clio, o Velho, contra o Imperador Focas, que havia derrubado e matado o imperador Maur\u00EDcio alguns anos antes. Todos os primeiros anos do seu reinado foram dedicados a uma luta at\u00E9 \u00E0 morte contra os ex\u00E9rcitos sass\u00E2nidas que se aproveitaram das desordens internas do Imp\u00E9rio para atacar e conquistar as suas prov\u00EDncias orientais, amea\u00E7ando depois Constantinopla com a ajuda dos \u00C1varos nos Balc\u00E3s. Gra\u00E7as \u00E0 sua habilidade estrat\u00E9gica e diplom\u00E1tica, Her\u00E1clio inverteu gradualmente a situa\u00E7\u00E3o e conseguiu recuperar todos os territ\u00F3rios perdidos, bem como concluir a paz com os sass\u00E2nidas entre 628 e 630. Ap\u00F3s o fim da guerra com a P\u00E9rsia, Her\u00E1clio goza de um breve per\u00EDodo de paz, dedicando-se \u00E0 restaura\u00E7\u00E3o da autoridade bizantina no Oriente e tentando, sem sucesso, reconciliar os diferentes ramos do cristianismo que tinham coexistido durante tr\u00EAs s\u00E9culos dentro do seu Imp\u00E9rio. Contudo, em 633-634, surgiu uma nova amea\u00E7a. Os ex\u00E9rcitos dos \u00E1rabes, liderados pelos herdeiros e companheiros de Maom\u00E9, e apoiados por uma nova religi\u00E3o, o Isl\u00E3o, propuseram-se atacar o Pr\u00F3ximo e M\u00E9dio Oriente. Ainda exausto pela guerra contra os persas, que o tinha deixado sem recursos, o Imp\u00E9rio rapidamente cedeu. A derrota do ex\u00E9rcito romano na Batalha de Jarmuque em 636 for\u00E7ou Her\u00E1clio a abandonar mais uma vez as prov\u00EDncias da S\u00EDria, Palestina e em breve o Egito, territ\u00F3rios-chave para a economia e agricultura do Imp\u00E9rio. Sem recursos militares e financeiros, s\u00F3 poderia testemunhar o colapso do trabalho do seu reinado e o abandono dos territ\u00F3rios orientais fora da Anat\u00F3lia. Quando ele morreu em 641, o Imp\u00E9rio Bizantino entrou numa nova era. As suas prov\u00EDncias orientais estavam perdidas ou \u00E0 beira de se perderem, enquanto nos Balc\u00E3s o estabelecimento gradual dos eslavos amea\u00E7ava o controlo bizantino na regi\u00E3o. Al\u00E9m disso se afirmava a separa\u00E7\u00E3o entre o antigo mundo romano ocidental e o Imp\u00E9rio Oriental. O grego substituiu ent\u00E3o definitivamente o latim como l\u00EDngua administrativa sob Her\u00E1clio. Uma primeira cis\u00E3o religiosa surgiu entre Roma e Constantinopla, enquanto as antigas estruturas administrativas herdadas do Imp\u00E9rio Romano eram for\u00E7adas a sofrer uma profunda transforma\u00E7\u00E3o que duraria d\u00E9cadas ainda por vir. Apesar do per\u00EDodo negro em que o Imp\u00E9rio se afundou, Her\u00E1clio deixou a imagem de um imperador lutador, determinado e capaz de ousar estrategicamente restabelecer uma situa\u00E7\u00E3o comprometida contra os sass\u00E2nidas. No imagin\u00E1rio crist\u00E3o ocidental, tornou-se um s\u00EDmbolo da defesa do cristianismo e v\u00E1rios s\u00E9culos mais tarde tornou-se um modelo para os Cruzados, enquanto a tradi\u00E7\u00E3o hist\u00F3rica mu\u00E7ulmana o poupou em grande parte, apesar de ter sido um advers\u00E1rio do Isl\u00E3o."@pt . . . . . . . . .