https://dbpedia.org/sparql?query=define%20sql%3Adescribe-mode%20%22CBD%22%20%20DESCRIBE%20%3Chttp%3A%2F%2Fdbpedia.org%2Fresource%2FDiscriminant_function_analysis%3E&output=application%2Fatom%2Bxml2024-03-29T00:16:54.011442ZOData Service and Descriptor Documenthttp://dbpedia.org/resource/Discriminant_function_analysis2024-03-29T00:16:54.011442ZDiscriminant function analysisДискримінантний аналізDie Diskriminanzanalyse ist eine Methode der multivariaten Verfahren in der Statistik und dient der Unterscheidung von zwei oder mehreren Gruppen, die mit mehreren Merkmalen (auch Variablen) beschrieben werden. Dabei kann sie Gruppen auf signifikante Unterscheidungen ihrer Merkmale prüfen und dafür geeignete oder ungeeignete Merkmale benennen. Sie wurde 1936 von R. A. Fisher zum ersten Mal in The use of multiple measurements in taxonomic problems beschrieben. Eingesetzt wird die Diskriminanzanalyse in der Statistik und im Maschinellen Lernen, um durch Raumtransformation eine gute Darstellung von Merkmalen zu erreichen, und dient als Klassifikator (Diskriminanzfunktion) oder zur Dimensionsreduzierung. Die Diskriminanzanalyse ist verwandt mit der Hauptkomponentenanalyse (PCA), welche ebenfalls eine gute Darstellungsmöglichkeit finden soll, beachtet aber im Gegensatz zu dieser die Klassenzugehörigkeit der Daten.Análisis discriminante833088329DiscriminantanalyseДискримина́нтный ана́лиз — раздел вычислительной математики, представляющий набор методов статистического анализа для решения задач распознавания образов, который используется для принятия решения о том, какие переменные разделяют (то есть «дискриминируют») возникающие наборы данных (так называемые «группы»). В отличие от кластерного анализа в дискриминантном анализе группы известны априори.Discriminantanalyse is in de statistiek een beslissingsprocedure om van een nieuwe waarneming uit te maken bij welk van een aantal gegeven sets waarnemingen deze het beste past. In een eenvoudig geval is van elk van twee populaties een steekproef bekend. Van een nieuwe waarneming is weliswaar bekend dat deze uit een van de beide populaties afkomstig is, maar niet uit welke. Met discriminantanalyse kan een criterium berekend worden, op grond waarvan de waarneming kan worden ingedeeld bij een van de populaties.判別分析(はんべつぶんせき、英: discriminant analysis)は、事前に与えられているデータが異なるグループに分かれる場合、新しいデータが得られた際に、どちらのグループに入るのかを判別するための基準(判別関数)を得るための正規分布を前提とした分類の手法。英語では線形判別分析をLDA、二次判別分析をQDA、混合判別分析をMDAと略す。1936年にロナルド・フィッシャーが線形判別分析を発表し、1996年に Trevor Hastie, Robert Tibshirani が混合判別分析を発表した。 3つ以上のグループの判別は重判別分析や正準判別分析と呼ばれる。L'analisi discriminante è una disciplina statistico-matematica sviluppata per separare oggetti ed osservazioni in classi distinte (clustering) e per allocare nuove osservazioni in una delle classi precedentemente definite (classificazione). Gli oggetti possono essere immagini (come foto, documenti scritti, video), impronte digitali, visi di persone, segnali elettromagnetici, raggi cosmici, esami del sangue o in generale qualsiasi tipo di misurazione che necessita di una classificazione. Quando la classificazione degli oggetti in classi viene operata da sistemi basati sull’intelligenza artificiale (machine intelligence), sistemi cioè realizzati con il preciso scopo di prendere decisioni, tali oggetti vengono indicati con il termine generico di pattern mentre le variabili osservate si dicono判別分析(はんべつぶんせき、英: discriminant analysis)は、事前に与えられているデータが異なるグループに分かれる場合、新しいデータが得られた際に、どちらのグループに入るのかを判別するための基準(判別関数)を得るための正規分布を前提とした分類の手法。英語では線形判別分析をLDA、二次判別分析をQDA、混合判別分析をMDAと略す。1936年にロナルド・フィッシャーが線形判別分析を発表し、1996年に Trevor Hastie, Robert Tibshirani が混合判別分析を発表した。 3つ以上のグループの判別は重判別分析や正準判別分析と呼ばれる。L’analyse factorielle discriminante (AFD) ou simplement analyse discriminante est une technique statistique qui vise à décrire, expliquer et prédire l’appartenance à des groupes prédéfinis (classes, modalités de la variable à prédire…) d’un ensemble d’observations (individus, exemples…) à partir d’une série de variables prédictives (descripteurs, variables exogènes…). L’analyse discriminante est utilisée dans de nombreux domaines.
* En médecine, par exemple pour détecter les groupes à hauts risques cardiaques à partir de caractéristiques telles que l’alimentation, le fait de fumer ou non, les antécédents familiaux, etc.
* Dans le domaine bancaire, lorsque l’on veut évaluer la fiabilité d’un demandeur de crédit à partir de ses revenus, du nombre de personnes à charge, des encours de crédits qu’il détient, etc.
* En biologie, lorsque l’on veut affecter un objet à sa famille d’appartenance à partir de ses caractéristiques physiques. Les iris de Sir Ronald Fisher — qui est à l'origine de cette méthode — en est un exemple, il s’agit de reconnaître le type d’iris (setosa, virginica, et versicolor) à partir de la longueur/largeur de ses pétales et sépales.
* En informatique, pour la reconnaissance optique de caractères. L'analyse discriminante est utilisée pour reconnaître un caractère imprimé à partir d'informations simples, comme la présence ou non de symétrie, le nombre d'extrémités… L’analyse discriminante est une technique connue et reconnue, elle est décrite à peu près de manière identique par les différentes communautés du traitement de données : en statistique exploratoire (exploratory data analysis), en analyse des données, en reconnaissance de formes (pattern recognition), en apprentissage automatique (machine learning), en fouille de données (data mining)…Analyse discriminante597839608Discriminantanalyse is in de statistiek een beslissingsprocedure om van een nieuwe waarneming uit te maken bij welk van een aantal gegeven sets waarnemingen deze het beste past. In een eenvoudig geval is van elk van twee populaties een steekproef bekend. Van een nieuwe waarneming is weliswaar bekend dat deze uit een van de beide populaties afkomstig is, maar niet uit welke. Met discriminantanalyse kan een criterium berekend worden, op grond waarvan de waarneming kan worden ingedeeld bij een van de populaties. Discriminantanalyse werd in 1936 voor het eerst beschreven door R. A. Fisher in: "The use of multiple measurements in taxonomic problems".Дискриміна́нтний ана́ліз — різновид багатовимірного аналізу, призначеного для вирішення задач розпізнавання образів. Використовується для прийняття рішення про те, які змінні розділюють (тобто «дискримінують») певні масиви даних (так звані «групи»).判別分析Analisi discriminanteAnaliza dyskryminacyjnaДискримина́нтный ана́лиз — раздел вычислительной математики, представляющий набор методов статистического анализа для решения задач распознавания образов, который используется для принятия решения о том, какие переменные разделяют (то есть «дискриминируют») возникающие наборы данных (так называемые «группы»). В отличие от кластерного анализа в дискриминантном анализе группы известны априори.Analiza dyskryminacyjna (ang. discriminant analysis) – zespół metod wielowymiarowej . Zawiera metody, które czynią z tej techniki niezwykle efektywne narzędzie do zagadnień klasyfikacyjnych i eksploracji danych. Jej zadaniem jest rozstrzyganie, które zmienne niezależne (predyktory) w najlepszy sposób dzielą dany zbiór przypadków na występujące w naturalny sposób grupy, opisane zmienną zależną. W metodzie tej możemy wyróżnić dwa główne etapy: Używane są również w podobnych celach m.in. drzewa klasyfikacyjne, , , maszyny wektorów podpierających (SVM).Дискриминантный анализL'analisi discriminante è una disciplina statistico-matematica sviluppata per separare oggetti ed osservazioni in classi distinte (clustering) e per allocare nuove osservazioni in una delle classi precedentemente definite (classificazione). Gli oggetti possono essere immagini (come foto, documenti scritti, video), impronte digitali, visi di persone, segnali elettromagnetici, raggi cosmici, esami del sangue o in generale qualsiasi tipo di misurazione che necessita di una classificazione. Quando la classificazione degli oggetti in classi viene operata da sistemi basati sull’intelligenza artificiale (machine intelligence), sistemi cioè realizzati con il preciso scopo di prendere decisioni, tali oggetti vengono indicati con il termine generico di pattern mentre le variabili osservate si dicono features. In tale contesto si è soliti riferirsi all’analisi discriminante con il termine di riconoscimento di pattern.Дискриміна́нтний ана́ліз — різновид багатовимірного аналізу, призначеного для вирішення задач розпізнавання образів. Використовується для прийняття рішення про те, які змінні розділюють (тобто «дискримінують») певні масиви даних (так звані «групи»).DiskriminanzanalyseDiscriminant analysisL’analyse factorielle discriminante (AFD) ou simplement analyse discriminante est une technique statistique qui vise à décrire, expliquer et prédire l’appartenance à des groupes prédéfinis (classes, modalités de la variable à prédire…) d’un ensemble d’observations (individus, exemples…) à partir d’une série de variables prédictives (descripteurs, variables exogènes…). L’analyse discriminante est utilisée dans de nombreux domaines.Analiza dyskryminacyjna (ang. discriminant analysis) – zespół metod wielowymiarowej . Zawiera metody, które czynią z tej techniki niezwykle efektywne narzędzie do zagadnień klasyfikacyjnych i eksploracji danych. Jej zadaniem jest rozstrzyganie, które zmienne niezależne (predyktory) w najlepszy sposób dzielą dany zbiór przypadków na występujące w naturalny sposób grupy, opisane zmienną zależną. W metodzie tej możemy wyróżnić dwa główne etapy:
* etap uczenia / budowy modelu – w którym znajdujemy reguły klasyfikacyjne w oparciu o tak zwany zbiór uczący (próbę statystyczną)
* etap klasyfikacji / wykorzystania modelu – w którym dokonujemy klasyfikacji zasadniczego zbioru obiektów, których przynależność jest nam nieznana, w oparciu o znalezione charakterystyki klas. Sposób budowy modelu najczęściej polega na krokowym (postępująca lub wsteczna ) budowaniu , której wartość pozwala przypisać obserwację do danej klasy. Najczęściej wykorzystywane są funkcje liniowe (LDA). W tym podejściu opisowym obiekt przydzielany jest do tej klasy, dla której funkcja dyskryminacyjna osiąga największą wartość. Zaletą klasycznej analizy dyskryminacyjnej jest prostota jak i wysoka skuteczność na , wadą natomiast nieprzenośność i brak skuteczności na niehomogenicznych danych. Używane są również w podobnych celach m.in. drzewa klasyfikacyjne, , , maszyny wektorów podpierających (SVM).Die Diskriminanzanalyse ist eine Methode der multivariaten Verfahren in der Statistik und dient der Unterscheidung von zwei oder mehreren Gruppen, die mit mehreren Merkmalen (auch Variablen) beschrieben werden. Dabei kann sie Gruppen auf signifikante Unterscheidungen ihrer Merkmale prüfen und dafür geeignete oder ungeeignete Merkmale benennen. Sie wurde 1936 von R. A. Fisher zum ersten Mal in The use of multiple measurements in taxonomic problems beschrieben.Diskriminační analýza (DA, discriminant analysis) je jednou z metod (MSA, multivariate statistical analysis), která slouží k diskriminaci (rozlišení) objektů pocházejících z konečného počtu tříd (kategorií) na základě objektů z jisté podmnožiny všech objektů, tzv. trénovací množiny, sestavením rozhodovacího pravidla a k následné klasifikaci (zařazení) objektů zbylých (těch mimo trénovací množinu) aplikací získaného pravidla do jiných tříd, které představují odhad skutečných tříd. Pod pojmem objekty je možné si představovat buď osoby, nebo živočichy, nebo rostliny, digitální fotografie, tvary, apod.; pojem třída by pak například u rostlin stejné čeledi mohl znamenat druhové jméno rostliny. Všechny objekty jsou charakterizovány sérií znaků, které na nich můžeme pozorovat. U rostlin například bychom mohli sledovat velikost, tvar, barvu květu, tvar listu, atd. Přitom předpokládáme, že objekty ze stejné třídy vykazují „podobné“ znaky, a o objektech mimo trénovací množinu předem nevíme, do které třídy patří. Součástí DA by také měl být odhad spolehlivosti výsledné klasifikace. Pro přesnější formulaci vizte sekci Základní principy DA. DA úzce souvisí s dalšími metodami MSA, jako jsou shluková analýza (CA, cluster analysis), faktorová analýza (FA, factor analysis), zde speciálně s analýzou hlavních komponent (PCA, principal component analysis). V molekulární biologii je využívána kombinace analýz PCA a DA jako tzv. DAPC - diskriminační analýza hlavních komponent. DA dále např. souvisí s lineární regresí a logistickou regresí. Fisherova DA pak využívá techniky známé z (MANOVA, multivariate analysis of variance). Ideově je postup DA podobný metodám neuronových sítí.Diskriminační analýza (DA, discriminant analysis) je jednou z metod (MSA, multivariate statistical analysis), která slouží k diskriminaci (rozlišení) objektů pocházejících z konečného počtu tříd (kategorií) na základě objektů z jisté podmnožiny všech objektů, tzv. trénovací množiny, sestavením rozhodovacího pravidla a k následné klasifikaci (zařazení) objektů zbylých (těch mimo trénovací množinu) aplikací získaného pravidla do jiných tříd, které představují odhad skutečných tříd. Pod pojmem objekty je možné si představovat buď osoby, nebo živočichy, nebo rostliny, digitální fotografie, tvary, apod.; pojem třída by pak například u rostlin stejné čeledi mohl znamenat druhové jméno rostliny. Všechny objekty jsou charakterizovány sérií znaků, které na nich můžeme pozorovat. U rostlin napříklaDiskriminační analýza