. . . . . . . "\u0410\u0437\u0430\u0434, \u0410\u0431\u0443\u043B \u041A\u0430\u043B\u0430\u043C"@ru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Autograph_of_Maulana_Abul_Kalam_Azad.jpg"@en . . . . . . . . . . "\u963F\u5E03\u00B7\u5361\u62C9\u59C6\u00B7\u963F\u624E\u5FB7\uFF08\u82F1\u8A9E\uFF1AAbul Kalam Azad\uFF0C\u963F\u62C9\u4F2F\u8BED\uFF1A\u0623\u0628\u0648 \u0627\u0644\u0643\u0644\u0627\u0645 \u0622\u0632\u0627\u062F\u200E\uFF0E1888\u5E7411\u670811\u65E5\uFF0D1958\u5E742\u670822\u65E5\uFF09\uFF0C\u751F\u65BC\u5967\u65AF\u66FC\u5E1D\u570B\u9EA5\u52A0\u7684\u4F0A\u65AF\u862D\u5B78\u8853\u4E16\u5BB6\uFF0C\u963F\u62C9\u4F2F\u88D4\uFF0C\u4ED6\u662F\u5370\u5EA6\u7368\u7ACB\u904B\u52D5\u6642\u671F\u5370\u5EA6\u56FD\u6C11\u5927\u4F1A\u515A\u7684\u7A46\u65AF\u6797\u9818\u8896\u4E4B\u4E00\uFF0C\u5176\u4E00\u751F\u81F4\u529B\u4E8E\u8ABF\u548C\u5370\u5EA6\u6559\u5F92\u8207\u806F\u5408\u9769\u547D\u3002\u5370\u5EA6\u7368\u7ACB\u5F8C\u9996\u4EFB\u5167\u95A3\u6559\u80B2\u90E8\u9577\uFF081947-58\uFF09\uFF0C\u5370\u5EA6\u6559\u80B2\u5236\u5EA6\u7684\u5960\u57FA\u8005\u30021923-24\u5E74\u4EFB\u570B\u5927\u9EE8\u9EE8\u9B41\u3002 \u963F\u624E\u5FB7\u6BCD\u8A9E\u963F\u62C9\u4F2F\u8A9E\uFF0C\u4F0A\u65AF\u862D\u5B78\u8853\u4E16\u5BB6\u81EA\u5C11\u7FD2\u6CE2\u65AF\u8A9E\uFF0C\u96A8\u5F8C\u5B78\u6703\u82F1\u8A9E\u3001\u70CF\u723E\u90FD\u8A9E\u3001\u5370\u5730\u8A9E\u3001\u5B5F\u52A0\u62C9\u8A9E\u3002\u5169\u5EA6\u4EE5\u70CF\u723E\u90FD\u8A9E\u8FA6\u5831\uFF0C\u4EA6\u4EE5\u70CF\u723E\u90FD\u8A9E\u5BEB\u4E0B\u591A\u672C\u9F13\u52D5\u9769\u547D\u7684\u66F8\u7C4D\u3002"@zh . "Abul Kalam Azad, n\u00E9 le 11 novembre 1888 \u00E0 La Mecque et mort le 22 f\u00E9vrier 1958 \u00E0 Delhi, est un homme politique indien. Il a \u00E9t\u00E9 un th\u00E9ologien \u00E9minent, un journaliste engag\u00E9 pour l'ind\u00E9pendance de l'Inde. Il a occup\u00E9 des postes importants au sein du Congr\u00E8s national indien. Il est le premier ministre de l'\u00C9ducation de l'Inde ind\u00E9pendante, de 1947 \u00E0 sa mort."@fr . . . . . . "1"^^ . . . "\u963F\u5E03\u00B7\u5361\u62C9\u59C6\u00B7\u963F\u624E\u5FB7"@zh . . . . . . . . . . . "Abul Kalam Muhiyuddin Ahmed Azad (bahasa Bengali: \u0986\u09AC\u09C1\u09B2 \u0995\u09BE\u09B2\u09BE\u09AE \u09AE\u09C1\u09B9\u09BF\u09AF\u09BC\u09C1\u09A6\u09CD\u09A6\u09BF\u09A8 \u0986\u09B9\u09AE\u09C7\u09A6 \u0986\u099C\u09BE\u09A6, ; bahasa Urdu: \u0627\u0628\u0648 \u0627\u0644\u06A9\u0644\u0627\u0645 \u0645\u062D\u06CC \u0627\u0644\u062F\u06CC\u0646 \u0627\u062D\u0645\u062F \u0622\u0632\u0627\u062F Abul Kalam Azad; 11 November 1888\u201322 Februari 1958) adalah seorang sarjana India dan pemimpin politik senior dari gerakan kemerdekaan India. Setelah India merdeka, dia menjadi menteri pendidikan pertama di pemerintahan India. Pada 1992, dia dianugerahi penghargaan Bharat Ratna sebagai salah satu warga negara tertinggi di India."@in . "Abul Kalam Ghulam Muhiyuddin Ahmed bin Khairuddin Al- Hussaini Azad (em bengali: \u0986\u09AC\u09C1\u09B2 \u0995\u09BE\u09B2\u09BE\u09AE \u09AE\u09C1\u09B9\u09BF\u09AF\u09BC\u09C1\u09A6\u09CD\u09A6\u09BF\u09A8 \u0986\u09B9\u09AE\u09C7\u09A6 \u0986\u099C\u09BE\u09A6, em urdu: \u0645\u0648\u0644\u0627\u0646\u0627 \u0627\u0628\u0648\u0627\u0644\u06A9\u0644\u0627\u0645 \u0645\u062D\u06CC \u0627\u0644\u062F\u06CC\u0646 \u0627\u062D\u0645\u062F \u0622\u0632\u0627\u062F\u200E; 11 de Novembro de 1888 \u2013 22 de Fevereiro de 1958) foi um estudioso indiano, te\u00F3logo isl\u00E2mico, ativista da independ\u00EAncia e um l\u00EDder s\u00EAnior do Congresso Nacional Indiano durante a independ\u00EAncia indiana movimento. Ap\u00F3s a independ\u00EAncia da \u00CDndia, ele se tornou o Primeiro Ministro da Educa\u00E7\u00E3o do governo indiano, Ministro do Desenvolvimento de Recursos Humanos (at\u00E9 25 de setembro de 1958, Minist\u00E9rio da Educa\u00E7\u00E3o). Ele \u00E9 comumente lembrado como Maulana Azad; a palavra Maulana \u00E9 um nome honor\u00EDfico que significa 'Nosso Mestre' e ele adotou Azad (Livre) como seu pseud\u00F4nimo. Sua contribui\u00E7\u00E3o para o estabelecimento da funda\u00E7\u00E3o educacional "@pt . . "Ab\u00FAl Kal\u00E1m Azad"@cs . . "Abul Kalam Azad"@ca . . . "Abul Kalam Azad (w\u0142a\u015Bc. Abul Kalam Ghulam Muhiyuddin) (ur. 11 listopada 1888 w Mekce, zm. 22 lutego 1958 w Delhi) \u2013 indyjski polityk i uczony, posiada\u0142 religijny tytu\u0142 ."@pl . . . . "1958-02-22"^^ . "Abul Kalam Azad"@fr . . . . . . . . . "\u041C\u0430\u0443\u043B\u0430\u043D\u0430 \u0410\u0431\u0443\u043B \u041A\u0430\u043B\u0430\u043C \u041C\u0443\u0445\u0443\u0434\u0434\u0438\u043D \u0410\u0445\u043C\u0430\u0434 \u0410\u0437\u0430\u0434 (\u0443\u0440\u0434\u0443 \u0645\u0648\u0644\u0627\u0646\u0627 \u0627\u0628\u0648\u0627\u0644\u06A9\u0644\u0627\u0645 \u0645\u062D\u06CC \u0627\u0644\u062F\u06CC\u0646 \u0627\u062D\u0645\u062F \u0622\u0632\u0627\u062F\u200E, \u0431\u0435\u043D\u0433. \u0986\u09AC\u09C1\u09B2 \u0995\u09BE\u09B2\u09BE\u09AE \u09AE\u09C1\u09B9\u09BF\u09AF\u09BC\u09C1\u09A6\u09CD\u09A6\u09BF\u09A8 \u0986\u09B9\u09AE\u09C7\u09A6 \u0986\u099C\u09BE\u09A6; 11 \u043D\u043E\u044F\u0431\u0440\u044F 1888 \u2014 22 \u0444\u0435\u0432\u0440\u0430\u043B\u044F 1958) \u2014 \u0438\u043D\u0434\u0438\u0439\u0441\u043A\u0438\u0439 \u043F\u043E\u043B\u0438\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0439 \u0434\u0435\u044F\u0442\u0435\u043B\u044C \u0438 \u0443\u0447\u0451\u043D\u044B\u0439. \u041E\u0434\u0438\u043D \u0438\u0437 \u043B\u0438\u0434\u0435\u0440\u043E\u0432 \u0434\u0432\u0438\u0436\u0435\u043D\u0438\u044F \u0437\u0430 \u043D\u0435\u0437\u0430\u0432\u0438\u0441\u0438\u043C\u043E\u0441\u0442\u044C \u0418\u043D\u0434\u0438\u0438 \u0438 \u0441\u0442\u043E\u0440\u043E\u043D\u043D\u0438\u043A \u0438\u043D\u0434\u0443\u0441\u0441\u043A\u043E-\u043C\u0443\u0441\u0443\u043B\u044C\u043C\u0430\u043D\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0435\u0434\u0438\u043D\u0441\u0442\u0432\u0430. \u0421 1912 \u2014 \u0447\u043B\u0435\u043D \u043F\u0430\u0440\u0442\u0438\u0438 \u0418\u043D\u0434\u0438\u0439\u0441\u043A\u0438\u0439 \u043D\u0430\u0446\u0438\u043E\u043D\u0430\u043B\u044C\u043D\u044B\u0439 \u043A\u043E\u043D\u0433\u0440\u0435\u0441\u0441. \u0412 1912\u201214 \u0438\u0437\u0434\u0430\u0432\u0430\u043B \u0430\u043D\u0442\u0438\u0430\u043D\u0433\u043B\u0438\u0439\u0441\u043A\u0443\u044E \u0433\u0430\u0437\u0435\u0442\u0443 \u00AB\u0430\u043B\u044C-\u0425\u0438\u043B\u044F\u043B\u044C\u00BB (\u00AB\u041F\u043E\u043B\u0443\u043C\u0435\u0441\u044F\u0446\u00BB). \u0412 1919\u201222 \u0438 \u0432 1930 \u0410\u0437\u0430\u0434 \u0431\u044B\u043B \u043E\u0434\u043D\u0438\u043C \u0438\u0437 \u0440\u0443\u043A\u043E\u0432\u043E\u0434\u0438\u0442\u0435\u043B\u0435\u0439 \u043A\u0430\u043C\u043F\u0430\u043D\u0438\u0438 \u0433\u0440\u0430\u0436\u0434\u0430\u043D\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u043D\u0435\u043F\u043E\u0432\u0438\u043D\u043E\u0432\u0435\u043D\u0438\u044F. \u0412\u043E \u0432\u0440\u0435\u043C\u044F \u043F\u0435\u0440\u0435\u0433\u043E\u0432\u043E\u0440\u043E\u0432 \u0441 \u0410\u043D\u0433\u043B\u0438\u0435\u0439 \u0432 1942, 1945, 1946 \u0433\u0433. \u0432\u043E\u0437\u0433\u043B\u0430\u0432\u043B\u044F\u043B \u0438\u043D\u0434\u0438\u0439\u0441\u043A\u0443\u044E \u0434\u0435\u043B\u0435\u0433\u0430\u0446\u0438\u044E. \u0410\u0432\u0442\u043E\u0440 \u0440\u0430\u0431\u043E\u0442 \u043F\u043E \u0444\u0438\u043B\u043E\u0441\u043E\u0444\u0438\u0438 \u0438 \u0438\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u0438 \u043B\u0438\u0442\u0435\u0440\u0430\u0442\u0443\u0440\u044B \u0443\u0440\u0434\u0443, \u0430 \u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u0442\u0430\u0444\u0441\u0438\u0440\u0430 \u043A \u041A\u043E\u0440\u0430\u043D\u0443. \u0412 \u0430\u0432\u0433\u0443\u0441\u0442\u0435 1947 \u0441\u0442\u0430\u043B \u043C\u0438\u043D\u0438\u0441\u0442\u0440\u043E\u043C \u043E\u0431\u0440\u0430\u0437\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F \u0418\u043D\u0434\u0438\u0438."@ru . . . . "\u0645\u062D\u064A\u064A \u0627\u0644\u062F\u064A\u0646 \u0623\u062D\u0645\u062F \u0628\u0646 \u062E\u064A\u0631 \u0627\u0644\u062F\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0645\u0634\u0647\u0648\u0631 \u0628\u0644\u0642\u0628 \u0623\u0628\u0648 \u0627\u0644\u0643\u0644\u0627\u0645 \u0622\u0632\u0627\u062F\u060C (1888\u0645 / 1306 \u0647\u0640 - 22 \u0641\u0628\u0631\u0627\u064A\u0631 1958\u0645 / 3 \u0634\u0639\u0628\u0627\u0646 1377 \u0647\u0640). \u0648\u0642\u062F \u0623\u062E\u0630 \u0643\u0646\u064A\u0629 \u0623\u0628\u0648 \u0627\u0644\u0643\u0644\u0627\u0645 \u0644\u0643\u0648\u0646\u0647 \u062E\u0637\u064A\u0628\u0627\u064B \u0628\u0627\u0631\u0639\u0627\u064B\u060C \u0623\u0645\u0627 \u0643\u0644\u0645\u0629 \u0622\u0632\u0627\u062F \u0641\u062A\u0639\u0646\u064A \u0641\u064A \u0627\u0644\u0644\u063A\u0629 \u0627\u0644\u0623\u0631\u062F\u064A\u0629 \u00AB\u0627\u0644\u062D\u0640\u064F\u0631\u00BB. \u064A\u0646\u062D\u062F\u0631 \u0623\u0628\u0648 \u0627\u0644\u0643\u0644\u0627\u0645 \u0645\u0646 \u0623\u0633\u0631\u0629 \u0623\u0641\u063A\u0627\u0646\u064A\u0629 \u0647\u0627\u062C\u0631\u062A \u0625\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0647\u0646\u062F \u0641\u064A \u0632\u0645\u0646 \u0627\u0644\u0625\u0645\u0628\u0631\u0627\u0637\u0648\u0631 \u0628\u0627\u0628\u0631 \u0645\u0624\u0633\u0633 \u0627\u0644\u062F\u0648\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0645\u063A\u0648\u0644\u064A\u0629 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0647\u0646\u062F \u0633\u0646\u0629 1526\u0645 / 932 \u0647\u0640. \u0643\u0627\u0646 \u0623\u0648\u0644 \u0648\u0632\u064A\u0631 \u0644\u0644\u062A\u0639\u0644\u064A\u0645 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0647\u0646\u062F \u0628\u0639\u062F \u0627\u0644\u0627\u0633\u062A\u0642\u0644\u0627\u0644. \u0623\u0644\u0651\u0641 \u0627\u0644\u0639\u062F\u064A\u062F \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0643\u062A\u0628 \u0623\u0647\u0645\u0647\u0627 \u062A\u0641\u0633\u064A\u0631 \u0644\u0644\u0642\u0631\u0622\u0646 \u0628\u0627\u0644\u0644\u063A\u0629 \u0627\u0644\u0623\u0631\u062F\u064A\u0629 \u0628\u0627\u0644\u0625\u0636\u0627\u0641\u0629 \u0625\u0644\u0649 \u062F\u0631\u0627\u0633\u0629 \u0639\u0645\u064A\u0642\u0629 \u0644\u062A\u062D\u062F\u064A\u062F \u0634\u062E\u0635\u064A\u0629 \u0630\u0648 \u0627\u0644\u0642\u0631\u0646\u064A\u0646."@ar . . . . . . . . . . . . . . . "Abul Kalam Azad"@eo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Abul Kalam Ghulam Muhiyuddin Ahmed bin Khairuddin Al- Hussaini Azad (em bengali: \u0986\u09AC\u09C1\u09B2 \u0995\u09BE\u09B2\u09BE\u09AE \u09AE\u09C1\u09B9\u09BF\u09AF\u09BC\u09C1\u09A6\u09CD\u09A6\u09BF\u09A8 \u0986\u09B9\u09AE\u09C7\u09A6 \u0986\u099C\u09BE\u09A6, em urdu: \u0645\u0648\u0644\u0627\u0646\u0627 \u0627\u0628\u0648\u0627\u0644\u06A9\u0644\u0627\u0645 \u0645\u062D\u06CC \u0627\u0644\u062F\u06CC\u0646 \u0627\u062D\u0645\u062F \u0622\u0632\u0627\u062F\u200E; 11 de Novembro de 1888 \u2013 22 de Fevereiro de 1958) foi um estudioso indiano, te\u00F3logo isl\u00E2mico, ativista da independ\u00EAncia e um l\u00EDder s\u00EAnior do Congresso Nacional Indiano durante a independ\u00EAncia indiana movimento. Ap\u00F3s a independ\u00EAncia da \u00CDndia, ele se tornou o Primeiro Ministro da Educa\u00E7\u00E3o do governo indiano, Ministro do Desenvolvimento de Recursos Humanos (at\u00E9 25 de setembro de 1958, Minist\u00E9rio da Educa\u00E7\u00E3o). Ele \u00E9 comumente lembrado como Maulana Azad; a palavra Maulana \u00E9 um nome honor\u00EDfico que significa 'Nosso Mestre' e ele adotou Azad (Livre) como seu pseud\u00F4nimo. Sua contribui\u00E7\u00E3o para o estabelecimento da funda\u00E7\u00E3o educacional na \u00CDndia \u00E9 reconhecida por comemorar seu anivers\u00E1rio como Dia Nacional da Educa\u00E7\u00E3o em toda a \u00CDndia. Quando jovem, Azad comp\u00F4s poesia em urdu, bem como tratados sobre religi\u00E3o e filosofia. Ele ganhou destaque por meio de seu trabalho como jornalista, publicando obras cr\u00EDticas ao Raj brit\u00E2nico e defendendo as causas do nacionalismo indiano. Azad se tornou o l\u00EDder do Movimento Khilafat, durante o qual ele teve contato pr\u00F3ximo com o l\u00EDder indiano Mahatma Gandhi. Azad tornou-se um defensor entusiasta das ideias de Gandhi de desobedi\u00EAncia civil n\u00E3o violenta e trabalhou para organizar o movimento de n\u00E3o coopera\u00E7\u00E3o em protesto contra as Leis Rowlatt de 1919. Azad se comprometeu com os ideais de Gandhi, incluindo a promo\u00E7\u00E3o de Swadeshi produtos (ind\u00EDgenas) e a causa do Swaraj (Autogoverno) para a \u00CDndia. Em 1923, aos 35 anos, ele se tornou o mais jovem a ocupar o cargo de Presidente do Congresso Nacional Indiano. Em outubro de 1920, Azad foi eleito membro do comit\u00EA de funda\u00E7\u00E3o para estabelecer Jamia Millia Islamia em Aligarh, UP, sem receber ajuda do governo colonial brit\u00E2nico. Ele ajudou a mudar o campus da universidade de Aligarh para Nova Delhi em 1934. O port\u00E3o principal (Port\u00E3o n\u00BA 7) para o campus principal da universidade leva o seu nome. Azad foi um dos principais organizadores do Dharasana Satyagraha (foi um protesto contra o imposto brit\u00E2nico sobre o sal na \u00CDndia colonial) em 1931 e emergiu como um dos mais importantes l\u00EDderes nacionais da \u00E9poca, liderando com destaque as causas da unidade hindu-mu\u00E7ulmana, al\u00E9m de defender o secularismo e o socialismo. Ele serviu como presidente do Congresso de 1940 a 1945, durante o qual a rebeli\u00E3o Quit India (exigindo o fim do dom\u00EDnio brit\u00E2nico na \u00CDndia) foi lan\u00E7ada. Azad foi preso, junto com toda a lideran\u00E7a do Congresso. Ele tamb\u00E9m trabalhou pela unidade hindu - mu\u00E7ulmana por meio do jornal Al-Hilal."@pt . . . . "Office Established"@en . . "1950-01-26"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "\u041C\u0430\u0443\u043B\u0430\u043D\u0430 \u0410\u0431\u0443\u043B \u041A\u0430\u043B\u0430\u043C \u0410\u0437\u0430\u0434 (*11 \u043B\u0438\u0441\u0442\u043E\u043F\u0430\u0434\u0430 1888 \u2014 \u202022 \u0441\u0456\u0447\u043D\u044F 1958) \u2014 \u0456\u043D\u0434\u0456\u0439\u0441\u044C\u043A\u0438\u0439 \u043F\u043E\u043B\u0456\u0442\u0438\u0447\u043D\u0438\u0439 \u0434\u0456\u044F\u0447 \u0442\u0430 \u0432\u0447\u0435\u043D\u0438\u0439. \u041E\u0434\u0438\u043D \u0437 \u043B\u0456\u0434\u0435\u0440\u0456\u0432 \u043D\u0430\u0446\u0456\u043E\u043D\u0430\u043B\u044C\u043D\u043E-\u0432\u0438\u0437\u0432\u043E\u043B\u044C\u043D\u043E\u0433\u043E \u0440\u0443\u0445\u0443, \u043F\u043E\u0441\u043B\u0456\u0434\u043E\u0432\u043D\u0438\u0439 \u043F\u0440\u0438\u0445\u0438\u043B\u044C\u043D\u0438\u043A \u0456\u043D\u0434\u0456\u0439\u0441\u044C\u043A\u043E-\u043C\u0443\u0441\u0443\u043B\u044C\u043C\u0430\u043D\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u0454\u0434\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456. \u041F\u043E\u0445\u043E\u0434\u0438\u0432 \u0437\u0456 \u0441\u0442\u0430\u0440\u043E\u0432\u0438\u043D\u043D\u043E\u0433\u043E \u0440\u043E\u0434\u0443 \u0434\u0435\u043B\u0456\u0439\u0441\u044C\u043A\u0438\u0445 \u0443\u043B\u0435\u043C\u0456\u0432. \u041D\u0430 \u043F\u043E\u0447\u0430\u0442\u043A\u0443 \u043F\u043E\u043B\u0456\u0442\u0438\u0447\u043D\u043E\u0457 \u0434\u0456\u044F\u043B\u044C\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456 \u0432 1908 \u0440\u043E\u0446\u0456 \u0431\u0443\u0432 \u043F\u043E\u0432'\u044F\u0437\u0430\u043D\u0438\u0439 \u0437 \u0431\u0435\u043D\u0433\u0430\u043B\u044C\u0441\u044C\u043A\u0438\u043C\u0438 \u0442\u0435\u0440\u043E\u0440\u0438\u0441\u0442\u0430\u043C\u0438. \u0417 1912 \u2014 \u0447\u043B\u0435\u043D, \u0430 \u0432 1923 \u0456 1939\u20131943 \u0440\u043E\u043A\u0430\u0445 \u0433\u043E\u043B\u043E\u0432\u0430 \u0406\u043D\u0434\u0456\u0439\u0441\u044C\u043A\u043E\u0433\u043E \u043D\u0430\u0446\u0456\u043E\u043D\u0430\u043B\u044C\u043D\u043E\u0433\u043E \u043A\u043E\u043D\u0433\u0440\u0435\u0441\u0443. \u0412 1912\u20141914 \u0440\u043E\u043A\u0430\u0445 \u0432\u0438\u0434\u0430\u0432\u0430\u0432 \u0443\u0440\u0434\u0443\u043C\u043E\u0432\u043D\u0443 \u0433\u0430\u0437\u0435\u0442\u0443 \u00AB\u0410\u043B\u044C-\u0425\u0456\u043B\u044F\u043B\u044C\u00BB (\u041F\u0456\u0432\u043C\u0456\u0441\u044F\u0446\u044C) \u2014 \u043E\u0440\u0433\u0430\u043D \u0430\u043D\u0442\u0438\u0430\u043D\u0433\u043B\u0456\u0439\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u043F\u0440\u043E\u043F\u0430\u0433\u0430\u043D\u0434\u0438 \u043D\u0430\u0439\u0440\u0430\u0434\u0438\u043A\u0430\u043B\u044C\u043D\u0456\u0448\u043E\u0457 \u0447\u0430\u0441\u0442\u0438\u043D\u0438 \u043C\u0443\u0441\u0443\u043B\u044C\u043C\u0430\u043D\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u0456\u043D\u0442\u0435\u043B\u0456\u0433\u0435\u043D\u0446\u0456\u0457."@uk . . . . . "Abul Kalam Ghulam Muhiyuddin, genannt Maulana Abul Kalam Azad (* 11. November 1888 in Mekka, Vil\u00E2yet Hedschas, Osmanisches Reich; \u2020 22. Februar 1958) war ein indischer Schriftsteller, Minister und Freiheitsk\u00E4mpfer in der Unabh\u00E4ngigkeitsbewegung Indiens. Als F\u00FChrer der indischen Kongresspartei vertrat er die Interessen der urdusprechenden muslimischen Bev\u00F6lkerung. Nach der Unabh\u00E4ngigkeit war er Erziehungsminister."@de . . . . . . . . . . . . . . . . "\u0645\u062D\u064A\u064A \u0627\u0644\u062F\u064A\u0646 \u0623\u062D\u0645\u062F \u0628\u0646 \u062E\u064A\u0631 \u0627\u0644\u062F\u064A\u0646 \u0627\u0644\u0645\u0634\u0647\u0648\u0631 \u0628\u0644\u0642\u0628 \u0623\u0628\u0648 \u0627\u0644\u0643\u0644\u0627\u0645 \u0622\u0632\u0627\u062F\u060C (1888\u0645 / 1306 \u0647\u0640 - 22 \u0641\u0628\u0631\u0627\u064A\u0631 1958\u0645 / 3 \u0634\u0639\u0628\u0627\u0646 1377 \u0647\u0640). \u0648\u0642\u062F \u0623\u062E\u0630 \u0643\u0646\u064A\u0629 \u0623\u0628\u0648 \u0627\u0644\u0643\u0644\u0627\u0645 \u0644\u0643\u0648\u0646\u0647 \u062E\u0637\u064A\u0628\u0627\u064B \u0628\u0627\u0631\u0639\u0627\u064B\u060C \u0623\u0645\u0627 \u0643\u0644\u0645\u0629 \u0622\u0632\u0627\u062F \u0641\u062A\u0639\u0646\u064A \u0641\u064A \u0627\u0644\u0644\u063A\u0629 \u0627\u0644\u0623\u0631\u062F\u064A\u0629 \u00AB\u0627\u0644\u062D\u0640\u064F\u0631\u00BB. \u064A\u0646\u062D\u062F\u0631 \u0623\u0628\u0648 \u0627\u0644\u0643\u0644\u0627\u0645 \u0645\u0646 \u0623\u0633\u0631\u0629 \u0623\u0641\u063A\u0627\u0646\u064A\u0629 \u0647\u0627\u062C\u0631\u062A \u0625\u0644\u0649 \u0627\u0644\u0647\u0646\u062F \u0641\u064A \u0632\u0645\u0646 \u0627\u0644\u0625\u0645\u0628\u0631\u0627\u0637\u0648\u0631 \u0628\u0627\u0628\u0631 \u0645\u0624\u0633\u0633 \u0627\u0644\u062F\u0648\u0644\u0629 \u0627\u0644\u0645\u063A\u0648\u0644\u064A\u0629 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0647\u0646\u062F \u0633\u0646\u0629 1526\u0645 / 932 \u0647\u0640. \u0643\u0627\u0646 \u0623\u0648\u0644 \u0648\u0632\u064A\u0631 \u0644\u0644\u062A\u0639\u0644\u064A\u0645 \u0641\u064A \u0627\u0644\u0647\u0646\u062F \u0628\u0639\u062F \u0627\u0644\u0627\u0633\u062A\u0642\u0644\u0627\u0644. \u0623\u0644\u0651\u0641 \u0627\u0644\u0639\u062F\u064A\u062F \u0645\u0646 \u0627\u0644\u0643\u062A\u0628 \u0623\u0647\u0645\u0647\u0627 \u062A\u0641\u0633\u064A\u0631 \u0644\u0644\u0642\u0631\u0622\u0646 \u0628\u0627\u0644\u0644\u063A\u0629 \u0627\u0644\u0623\u0631\u062F\u064A\u0629 \u0628\u0627\u0644\u0625\u0636\u0627\u0641\u0629 \u0625\u0644\u0649 \u062F\u0631\u0627\u0633\u0629 \u0639\u0645\u064A\u0642\u0629 \u0644\u062A\u062D\u062F\u064A\u062F \u0634\u062E\u0635\u064A\u0629 \u0630\u0648 \u0627\u0644\u0642\u0631\u0646\u064A\u0646."@ar . . . . "\u041C\u0430\u0443\u043B\u0430\u043D\u0430 \u0410\u0431\u0443\u043B \u041A\u0430\u043B\u0430\u043C \u0410\u0437\u0430\u0434"@uk . . . . . . . . "Abul Kalam Azad (La Meca, 1888 - 1958) fou un pensador musulm\u00E0 i activista pol\u00EDtic que advoc\u00E0 pel basat en la unitat de totes les comunitats \u00E8tnico-religioses del pa\u00EDs. Fou un destacat pol\u00EDtic del i ministre d'ensenyament de l'\u00CDndia. De fam\u00EDlia tradicionalista i llengua materna \u00E0rab, es va dedicar als seus estudis en un ambient isl\u00E0mic ortodox, aconseguint dominar l'urdu, el persa, l'hindi i l'angl\u00E8s. Va escriure nombroses obres com a interpretacions de l'Alcor\u00E0, el , el Fiqh i el Kalam. Creia que totes les religions i \u00E8tnies de l'\u00CDndia, podien crear una harmoniosa federaci\u00F3 de fe i totes les cultures, un estat independent. Azad fou potser, un dels primers intel\u00B7lectuals que va definir i manifestar la idea d'una democr\u00E0cia la\u00EFcista per a l'\u00CDndia emancipada. Es va mostrar certament interessat en les doctrines panisl\u00E0miques i pensaments de Jamal al-Din al-Afghani i , que el van induir a visitar l'Afganistan, l'Iraq, l'Egipte, S\u00EDria i Turquia. A l'Iraq va con\u00E8ixer als revolucionaris exiliats que havien lluitat per a establir un govern constitucional a l'Iran. Va estudiar Muh\u00E0mmad \u00C0bduh. A la seva tornada al pa\u00EDs, Azad es va unir a dos l\u00EDders insurreccionals de l'est de l'\u00CDndia, i , membres del moviment revolucionari en contra del domini brit\u00E0nic. El 1912 inaugur\u00E0 el semanari , escrit en urdu i que atacava obertament l'imperialisme brit\u00E0nic i les seves malifetes a la naci\u00F3. Fou prohibit el 1914 i Azad li va canviar el nom anomenant-lo , amb el mateix objectiu de propagar el nacionalisme hind\u00FA i les idees revolucion\u00E0ries. El 1916, el govern va prohibir tamb\u00E9 aquesta publicaci\u00F3 i va expulsar a Azad de Calcuta, internant-lo en una pres\u00F3 de Ranchi d'on va ser alliberat despr\u00E9s de la Primera Guerra Mundial el 1920. A la fi Azad es va convertir en un entusiasta partidari de les idees de Mohandas Gandhi de desobedi\u00E8ncia civil no violenta, i va treballar activament per a organitzar la primer moviment de protesta no violenta provocat pels anomenats de 1919. Azad es va convertir el 1923 en el president m\u00E9s jove del . Va tornar a exercir el c\u00E0rrec de president del Congr\u00E9s des de 1940 fins a 1945, En comen\u00E7ar la rebel\u00B7li\u00F3 Quit India (Bharat chodo) Azad va ser empresonat pels brit\u00E0nics juntament amb tots els dirigents del Congr\u00E9s Nacional de l'\u00CDndia durant tres anys. Una vegada aconseguida la independ\u00E8ncia de l'\u00CDndia Azad va formar part del govern provisional com a ministre d'ensenyament on va desenvolupar una tasca reconeguda encara avui dia. Tamb\u00E9 va ser pare de la Constituci\u00F3 i assessor del primer ministre Nehru. Durant els greus esdeveniments d'extrema viol\u00E8ncia que van desencadenar la partici\u00F3 de l'\u00CDndia, va ser el musulm\u00E0 m\u00E9s prominent en defensar una soluci\u00F3 federativa al sagnant enfrontament entre musulmans i hind\u00FAs. En mig dels greus disturbis comunals que van provocar milions de morts, Azad va treballar per a l'harmonia religiosa i la cooperaci\u00F3 entre comunitats. Azad va planejar la creaci\u00F3 de programes nacionals de construcci\u00F3 d'escoles i universitats i l'alfabetitzaci\u00F3 de nens i joves. Va ser elegit per a la Cambra Baixa del Parlament indi, el Lok Sabha el 1952 y novament el 1957, Azad va recolzar les pol\u00EDtiques socialistes de Nehru, aix\u00ED com l'aven\u00E7 dels drets socials i oportunitats econ\u00F2miques per a les dones i els nadius marginats. El 1956, va exercir com a president de la Confer\u00E8ncia General de la UNESCO celebrada a Nova Delhi. Azad va passar els darrers anys de la seva vida centrat en l'escriptura del seu llibre \"\u00CDndia guanya Llibertat\", una relaci\u00F3 exhaustiva de la lluita per la llibertat de l'\u00CDndia, que fou publicat el 1957. Despr\u00E9s de la independ\u00E8ncia i partici\u00F3 va ser durament atacat, especialment des del Pakistan, per no haver fet ho suficient per a evitar les matances de musulmans i acusat d'afinitat amb la causa hind\u00FA. No obstant \u00E9s recordat per la hist\u00F2ria com un ferm defensor de la unitat musulmano-hind\u00FA i venerat a l'\u00CDndia com un dels pares de la naci\u00F3. No en va nombroses institucions \u00EDndies porten avui el seu nom: el Maulana Azad Medical College, a Nova Delhi, el Maulana Azad National Institute of Technology a o la Maulana Azad National Urdu University a Kolkata."@ca . . . . . . . "\u0623\u0628\u0648 \u0627\u0644\u0643\u0644\u0627\u0645 \u0622\u0632\u0627\u062F"@ar . . . . . . . . . . . . . "Abul Kalam Azad"@pt . . . . . . . . . "58779"^^ . . . . . . . . . . . . "Maulana Sajido Abul Kalam Ghulam Muhi\u011Duddin Ahmed bin \u0124airuddin Al-Hussaini Azad (11a de Novembro 1888 \u2013 22a de Februaro 1958) estis hindia sendependiga aktivulo, islama teologo, verkisto kaj veterana estro de la Hindia Nacia Kongreso. Post la sendependigo de Hindio, li i\u011Dis la unua Ministro de Edukado en la hindia registaro. Li estas ofte memorita kiel Maulana Azad; la vorto Maulana estas honora titolo kiu signifas 'Nian Mastron' kaj li adoptis Azad (Libera) kiel sian plumnomon. Lia kontribuo al la establado de la eduka fundamento en Barato estas agnoskita per la celebrado de sia naski\u011Dtago kiel Nacia Eduktago tra tuta Barato."@eo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Abul Kalam Ghulam Muhiyuddin, genannt Maulana Abul Kalam Azad (* 11. November 1888 in Mekka, Vil\u00E2yet Hedschas, Osmanisches Reich; \u2020 22. Februar 1958) war ein indischer Schriftsteller, Minister und Freiheitsk\u00E4mpfer in der Unabh\u00E4ngigkeitsbewegung Indiens. Als F\u00FChrer der indischen Kongresspartei vertrat er die Interessen der urdusprechenden muslimischen Bev\u00F6lkerung. Nach der Unabh\u00E4ngigkeit war er Erziehungsminister."@de . . . . . "676919"^^ . . . "Abul Kalam Azad"@en . "November 1946"@en . . . . "\u041C\u0430\u0443\u043B\u0430\u043D\u0430 \u0410\u0431\u0443\u043B \u041A\u0430\u043B\u0430\u043C \u0410\u0437\u0430\u0434 (*11 \u043B\u0438\u0441\u0442\u043E\u043F\u0430\u0434\u0430 1888 \u2014 \u202022 \u0441\u0456\u0447\u043D\u044F 1958) \u2014 \u0456\u043D\u0434\u0456\u0439\u0441\u044C\u043A\u0438\u0439 \u043F\u043E\u043B\u0456\u0442\u0438\u0447\u043D\u0438\u0439 \u0434\u0456\u044F\u0447 \u0442\u0430 \u0432\u0447\u0435\u043D\u0438\u0439. \u041E\u0434\u0438\u043D \u0437 \u043B\u0456\u0434\u0435\u0440\u0456\u0432 \u043D\u0430\u0446\u0456\u043E\u043D\u0430\u043B\u044C\u043D\u043E-\u0432\u0438\u0437\u0432\u043E\u043B\u044C\u043D\u043E\u0433\u043E \u0440\u0443\u0445\u0443, \u043F\u043E\u0441\u043B\u0456\u0434\u043E\u0432\u043D\u0438\u0439 \u043F\u0440\u0438\u0445\u0438\u043B\u044C\u043D\u0438\u043A \u0456\u043D\u0434\u0456\u0439\u0441\u044C\u043A\u043E-\u043C\u0443\u0441\u0443\u043B\u044C\u043C\u0430\u043D\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u0454\u0434\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456. \u041F\u043E\u0445\u043E\u0434\u0438\u0432 \u0437\u0456 \u0441\u0442\u0430\u0440\u043E\u0432\u0438\u043D\u043D\u043E\u0433\u043E \u0440\u043E\u0434\u0443 \u0434\u0435\u043B\u0456\u0439\u0441\u044C\u043A\u0438\u0445 \u0443\u043B\u0435\u043C\u0456\u0432. \u041D\u0430 \u043F\u043E\u0447\u0430\u0442\u043A\u0443 \u043F\u043E\u043B\u0456\u0442\u0438\u0447\u043D\u043E\u0457 \u0434\u0456\u044F\u043B\u044C\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456 \u0432 1908 \u0440\u043E\u0446\u0456 \u0431\u0443\u0432 \u043F\u043E\u0432'\u044F\u0437\u0430\u043D\u0438\u0439 \u0437 \u0431\u0435\u043D\u0433\u0430\u043B\u044C\u0441\u044C\u043A\u0438\u043C\u0438 \u0442\u0435\u0440\u043E\u0440\u0438\u0441\u0442\u0430\u043C\u0438. \u0417 1912 \u2014 \u0447\u043B\u0435\u043D, \u0430 \u0432 1923 \u0456 1939\u20131943 \u0440\u043E\u043A\u0430\u0445 \u0433\u043E\u043B\u043E\u0432\u0430 \u0406\u043D\u0434\u0456\u0439\u0441\u044C\u043A\u043E\u0433\u043E \u043D\u0430\u0446\u0456\u043E\u043D\u0430\u043B\u044C\u043D\u043E\u0433\u043E \u043A\u043E\u043D\u0433\u0440\u0435\u0441\u0443. \u0412 1912\u20141914 \u0440\u043E\u043A\u0430\u0445 \u0432\u0438\u0434\u0430\u0432\u0430\u0432 \u0443\u0440\u0434\u0443\u043C\u043E\u0432\u043D\u0443 \u0433\u0430\u0437\u0435\u0442\u0443 \u00AB\u0410\u043B\u044C-\u0425\u0456\u043B\u044F\u043B\u044C\u00BB (\u041F\u0456\u0432\u043C\u0456\u0441\u044F\u0446\u044C) \u2014 \u043E\u0440\u0433\u0430\u043D \u0430\u043D\u0442\u0438\u0430\u043D\u0433\u043B\u0456\u0439\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u043F\u0440\u043E\u043F\u0430\u0433\u0430\u043D\u0434\u0438 \u043D\u0430\u0439\u0440\u0430\u0434\u0438\u043A\u0430\u043B\u044C\u043D\u0456\u0448\u043E\u0457 \u0447\u0430\u0441\u0442\u0438\u043D\u0438 \u043C\u0443\u0441\u0443\u043B\u044C\u043C\u0430\u043D\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u0456\u043D\u0442\u0435\u043B\u0456\u0433\u0435\u043D\u0446\u0456\u0457. \u0410\u0437\u0430\u0434 \u0431\u0443\u0432 \u043E\u0434\u043D\u0438\u043C \u0437 \u043A\u0435\u0440\u0456\u0432\u043D\u0438\u043A\u0456\u0432 \u043A\u0430\u043C\u043F\u0430\u043D\u0456\u0457 \u0433\u0440\u043E\u043C\u0430\u0434\u044F\u043D\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u043D\u0435\u043F\u043E\u043A\u043E\u0440\u0438 \u0432 1919\u20141922 \u0442\u0430 \u0432 1930 \u0440\u043E\u043A\u0430\u0445. \u041E\u0447\u043E\u043B\u044E\u0432\u0430\u0432 \u0456\u043D\u0434\u0456\u0439\u0441\u044C\u043A\u0443 \u0434\u0435\u043B\u0435\u0433\u0430\u0446\u0456\u044E \u043F\u0456\u0434 \u0447\u0430\u0441 \u043F\u0435\u0440\u0435\u043C\u043E\u0432\u0438\u043D \u0437 \u0412\u0435\u043B\u0438\u043A\u043E\u0457 \u0411\u0440\u0438\u0442\u0430\u043D\u0456\u0454\u044E \u0432 1942, 1945 \u0442\u0430 1946 \u0440\u043E\u043A\u0430\u0445. \u0410\u0432\u0442\u043E\u0440 \u043A\u043E\u043C\u0435\u043D\u0442\u0430\u0440\u0456\u0432 \u0434\u043E \u041A\u043E\u0440\u0430\u043D\u0443 \u0442\u0430 \u0440\u043E\u0431\u0456\u0442 \u0437 \u0444\u0456\u043B\u043E\u0441\u043E\u0444\u0456\u0457 \u0442\u0430 \u0456\u0441\u0442\u043E\u0440\u0456\u0457 \u043B\u0456\u0442\u0435\u0440\u0430\u0442\u0443\u0440\u0438 \u0443\u0440\u0434\u0443. \u0417 1947 \u0440\u043E\u043A\u0443 \u2014 \u043C\u0456\u043D\u0456\u0441\u0442\u0440 \u043E\u0441\u0432\u0456\u0442\u0438 \u0406\u043D\u0434\u0456\u0457."@uk . . . . . . . . . . . . . "1947-08-15"^^ . "Abul Kalam Ghulam Muhiyuddin Ahmed bin Khairuddin Al-Hussaini Azad (; 11 November 1888 \u2013 22 February 1958) was an Indian independence activist, Islamic theologian, writer and a senior leader of the Indian National Congress. Following India's independence, he became the First Minister of Education in the Indian government. He is commonly remembered as Maulana Azad; the word Maulana is an honorific meaning 'Our Master' and he had adopted Azad (Free) as his pen name. His contribution to establishing the education foundation in India is recognised by celebrating his birthday as National Education Day across India."@en . "Ab\u00FAl Kal\u00E1m Azad (11. listopadu 1888 Mekka \u2013 22. \u00FAnora 1958 Dill\u00ED), \u010Destn\u00FDm ozna\u010Den\u00EDm Maul\u00E1na (\u201EN\u00E1\u0161 p\u00E1n\u201C), byl indick\u00FD politik, u\u010Denec, isl\u00E1msk\u00FD teolog, aktivista za nez\u00E1vislost a jeden z v\u016Fdc\u016F Indick\u00E9ho n\u00E1rodn\u00EDho kongresu b\u011Bhem indick\u00E9ho hnut\u00ED za nez\u00E1vislost. Po dosa\u017Een\u00ED nez\u00E1vislosti Indie se stal prvn\u00EDm ministrem \u0161kolstv\u00ED v indick\u00E9 vl\u00E1d\u011B. Jeho narozeniny se v Indii slav\u00ED jako N\u00E1rodn\u00ED den vzd\u011Bl\u00E1v\u00E1n\u00ED. Jako mlad\u00FD mu\u017E psal Azad poezii a pojedn\u00E1n\u00ED o n\u00E1bo\u017Eenstv\u00ED a filozofii v urd\u0161tin\u011B. Proslavil se jako novin\u00E1\u0159 psan\u00EDm \u010Dl\u00E1nk\u016F kritick\u00FDch v\u016F\u010Di britsk\u00E9 koloni\u00E1ln\u00ED vl\u00E1d\u011B a podporuj\u00EDc\u00EDch indick\u00FD nacionalismus. Azad se stal v\u016Fdcem hnut\u00ED Chalif\u00E1t, co\u017E ho dovedlo do bl\u00EDzk\u00E9ho kontaktu s indick\u00FDm v\u016Fdcem Mah\u00E1tmou G\u00E1ndh\u00EDm. Azad se stal nad\u0161en\u00FDm zast\u00E1ncem G\u00E1ndh\u00EDho my\u0161lenek nen\u00E1siln\u00E9 ob\u010Dansk\u00E9 neposlu\u0161nosti. Organizoval protest proti Rowlattov\u00FDm z\u00E1kon\u016Fm z roku 1919 a propagoval n\u00E1kupy dom\u00E1c\u00EDch produkt\u016F a samospr\u00E1vu pro Indii. V roce 1923, ve v\u011Bku 35 let, se stal nejmlad\u0161\u00EDm p\u0159edsedou Indick\u00E9ho n\u00E1rodn\u00EDho kongresu. V \u0159\u00EDjnu 1920 byl Azad zvolen za \u010Dlena v\u00FDboru pro zalo\u017Een\u00ED univerzity Jamia Millia Islamia v Aligarhu, ani\u017E by mu k t\u00E9to pozici pomohla britsk\u00E1 koloni\u00E1ln\u00ED vl\u00E1da. V roce 1934 pak pom\u00E1hal univerzitu p\u0159est\u011Bhovat z Aligarhu do Nov\u00E9ho Dill\u00ED. Je po n\u011Bm pojmenov\u00E1na hlavn\u00ED br\u00E1na (br\u00E1na \u010D. 7) hlavn\u00EDho kampusu univerzity. Azad byl jedn\u00EDm z hlavn\u00EDch organiz\u00E1tor\u016F protest\u016Fm proti soln\u00E9 dani v roce 1931 a uk\u00E1zal se jako jeden z nejd\u016Fle\u017Eit\u011Bj\u0161\u00EDch n\u00E1rodn\u00EDch v\u016Fdc\u016F t\u00E9 doby, hlasatel hinduisticko-muslimsk\u00E9 jednoty a zast\u00E1nce sekularismu a socialismu. P\u016Fsobil jako p\u0159edseda Kongresu v letech 1940 a\u017E 1945, b\u011Bhem nich\u017E bylo zah\u00E1jeno povst\u00E1n\u00ED Quit India. Azad byl tehdy spolu s cel\u00FDm veden\u00EDm Kongresu uv\u011Bzn\u011Bn. Prost\u0159ednictv\u00EDm novin Al-Hilal pracoval tak\u00E9 pro hinduisticko-muslimskou jednotu."@cs . . . . . . . . . . . . . "Theologian, scholar, political activist"@en . . . . . . . . . . . . . "1940"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . "1923"^^ . . . . "1122553274"^^ . . . . . . . "Zulaikha Begum"@en . . . . . "2019-04-30"^^ . "Ab\u00FAl Kal\u00E1m Azad (11. listopadu 1888 Mekka \u2013 22. \u00FAnora 1958 Dill\u00ED), \u010Destn\u00FDm ozna\u010Den\u00EDm Maul\u00E1na (\u201EN\u00E1\u0161 p\u00E1n\u201C), byl indick\u00FD politik, u\u010Denec, isl\u00E1msk\u00FD teolog, aktivista za nez\u00E1vislost a jeden z v\u016Fdc\u016F Indick\u00E9ho n\u00E1rodn\u00EDho kongresu b\u011Bhem indick\u00E9ho hnut\u00ED za nez\u00E1vislost. Po dosa\u017Een\u00ED nez\u00E1vislosti Indie se stal prvn\u00EDm ministrem \u0161kolstv\u00ED v indick\u00E9 vl\u00E1d\u011B. Jeho narozeniny se v Indii slav\u00ED jako N\u00E1rodn\u00ED den vzd\u011Bl\u00E1v\u00E1n\u00ED."@cs . . . . . . . . . . "Abul Kalam Azad, detto Maulana (La Mecca, 11 novembre 1888 \u2013 Delhi, 22 febbraio 1958), \u00E8 stato un politico indiano."@it . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Maulana Sajido Abul Kalam Ghulam Muhi\u011Duddin Ahmed bin \u0124airuddin Al-Hussaini Azad (11a de Novembro 1888 \u2013 22a de Februaro 1958) estis hindia sendependiga aktivulo, islama teologo, verkisto kaj veterana estro de la Hindia Nacia Kongreso. Post la sendependigo de Hindio, li i\u011Dis la unua Ministro de Edukado en la hindia registaro. Li estas ofte memorita kiel Maulana Azad; la vorto Maulana estas honora titolo kiu signifas 'Nian Mastron' kaj li adoptis Azad (Libera) kiel sian plumnomon. Lia kontribuo al la establado de la eduka fundamento en Barato estas agnoskita per la celebrado de sia naski\u011Dtago kiel Nacia Eduktago tra tuta Barato. Estante junulo, Azad komponis poezion en urdua, same kiel trakta\u0135ojn pri religio kaj filozofio. Li elstari\u011Dis pro sia laboro kiel \u0135urnalisto, publikigante verkojn kritikajn de Brita Hindio kaj eksponante la idearon de la hindia naciismo. Azad i\u011Dis la estro de la \u0124ilafat Movado, dum kiu li venis en kontakto kun la hindia estro de Mahatma Gandhi. Azad i\u011Dis entuziasma apoganto de la ideoj de Gandhi de neviolenta civila malobeo, kaj kunlaboris por la organizado de la nekunlabora movado kiel protesto kontra\u016D la le\u011Do de 1919 nome \"Rowlatt Acts\". Azad enga\u011Di\u011Dis al la idealoj de Gandhi, kiel promocio de S\u016Dade\u015Di (indi\u011Denaj) produktoj kaj la de Swaraj (memregado) por Hindio. En 1923, estante 35-jara\u011Da, li i\u011Dis la plej juna persono kiu servis kiel prezidanto de la Hindia Nacia Kongreso. En Oktobro 1920, Azad estis elektita kiel membro de fondokomitato por establi la universitaton Jamia Millia Islamia en Aligarh en Utar-Prade\u015Do sen helpo el la Brita kolonia registaro. Li helpis en la translokigo de la kampuso de la universitato el Aligarh \u011Dis Nov-Delhio en 1934. La \u0109efa pordego (Pordego No. 7) al la \u0109efa kampuso de la universitato estis nomita la\u016D li. Azad estis unu el la \u0109efaj organizantoj de la protestomovado \"Dharasana Satyagraha\" en 1931, kaj aperis kiel unu el la plej gravaj naciaj estroj de la epoko, elstare estrante la klopodojn de la Hindu\u2013islama unueco same kiel eksponante sekularismoj kaj socialismon. Li servis kiel Kongres-prezidanto el 1940 \u011Dis 1945, dum kiu oni lan\u0109is la ribelon Quit India. Azad estis enprizonigita, kun la tuta Kongres-estraro. Li laboris anka\u016D po la unueco Hindu\u2013Islama pere de la gazeto Al-Hilal."@eo . "Abul Kalam Azad"@de . . . . . "1958-02-02"^^ . . . . . . . . . "Abul Kalam Azad"@es . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Abul Kalam Azad (en bengal\u00ED, \u0986\u09AC\u09C1\u09B2 \u0995\u09BE\u09B2\u09BE\u09AE \u09AE\u09C1\u09B9\u09BF\u09AF\u09BC\u09C1\u09A6\u09CD\u09A6\u09BF\u09A8 \u0986\u09B9\u09AE\u09C7\u09A6 \u0986\u099C\u09BE\u09A6, en urdu, \u0645\u0648\u0644\u0627\u0646\u0627 \u0627\u0628\u0648\u0627\u0644\u06A9\u0644\u0627\u0645 \u0645\u062D\u06CC \u0627\u0644\u062F\u06CC\u0646 \u0627\u062D\u0645\u062F \u0622\u0632\u0627\u062F\u200E; La Meca, 1888-1958) fue un pensador musulm\u00E1n y activista pol\u00EDtico que abog\u00F3 por el basado en la unidad de todas las comunidades \u00E9tnico-religiosas. Fue un destacado pol\u00EDtico del y ministro de educaci\u00F3n de la India. De familia tradicionalista y lengua materna \u00E1rabe, se dedic\u00F3 a sus estudios en un ambiente isl\u00E1mico ortodoxo, consiguiendo dominar el urdu, el persa, el hindi y el ingl\u00E9s. Escribi\u00F3 muchas obras como reinterpretaciones del Cor\u00E1n, el Hadiz, el Fiqh y el Kalam. Cre\u00EDa que todas las religiones y etnias de la India, pod\u00EDan crear una armoniosa federaci\u00F3n de fe y todas las culturas, un estado independiente. Azad fue quiz\u00E1s, uno de los primeros intelectuales que defini\u00F3 y manifest\u00F3 la idea de una democracia laicista para la India emancipada. Adquiri\u00F3 cierto inter\u00E9s por las doctrinas pan-isl\u00E1micas y pensamientos de Jamal al-Din al-Afghani y Syed Ahmed Khan, que lo indujeron a visitar Afganist\u00E1n, Irak, Egipto, Siria y Turqu\u00EDa. En Irak conoci\u00F3 a los revolucionarios exiliados que lucharon por establecer un gobierno constitucional en Ir\u00E1n. En Egipto se encontr\u00F3 con Muhammad Abduh, y otros activistas revolucionarios del Mundo \u00E1rabe. A su regreso del extranjero, Azad se uni\u00F3 a dos l\u00EDderes de insurrecci\u00F3n del este de la India, y , miembros del movimiento revolucionario en contra del dominio brit\u00E1nico. En 1912 inaugur\u00F3 el semanario , escrito en urdu y que atacaba abiertamente al imperialismo brit\u00E1nico y sus fechor\u00EDas en la naci\u00F3n. Fue silenciado en 1914 y Azad le cambi\u00F3 de nombre llam\u00E1ndolo , con el mismo fin de propagar el nacionalismo hind\u00FA y las ideas revolucionarias. En 1916, el gobierno prohibi\u00F3 tambi\u00E9n esta publicaci\u00F3n y expuls\u00F3 a Azad de Calcuta, intern\u00E1ndolo en una prisi\u00F3n de Ranchi de donde fue liberado despu\u00E9s de la Primera Guerra Mundial en 1920. Fue reconocido por Gandhi como uno de sus tenientes m\u00E1s leales, siendo el m\u00E1s \u00EDntimo de sus asesores durante la tempestuosa pol\u00EDtica de la India entre los a\u00F1os 1930 y 1940. \n* Datos: Q196617 \n* Multimedia: Maulana Abul Kalam Azad / Q196617"@es . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "1888-11-11"^^ . . . "Abul Kalam Azad"@in . . . . . . . "\u041C\u0430\u0443\u043B\u0430\u043D\u0430 \u0410\u0431\u0443\u043B \u041A\u0430\u043B\u0430\u043C \u041C\u0443\u0445\u0443\u0434\u0434\u0438\u043D \u0410\u0445\u043C\u0430\u0434 \u0410\u0437\u0430\u0434 (\u0443\u0440\u0434\u0443 \u0645\u0648\u0644\u0627\u0646\u0627 \u0627\u0628\u0648\u0627\u0644\u06A9\u0644\u0627\u0645 \u0645\u062D\u06CC \u0627\u0644\u062F\u06CC\u0646 \u0627\u062D\u0645\u062F \u0622\u0632\u0627\u062F\u200E, \u0431\u0435\u043D\u0433. \u0986\u09AC\u09C1\u09B2 \u0995\u09BE\u09B2\u09BE\u09AE \u09AE\u09C1\u09B9\u09BF\u09AF\u09BC\u09C1\u09A6\u09CD\u09A6\u09BF\u09A8 \u0986\u09B9\u09AE\u09C7\u09A6 \u0986\u099C\u09BE\u09A6; 11 \u043D\u043E\u044F\u0431\u0440\u044F 1888 \u2014 22 \u0444\u0435\u0432\u0440\u0430\u043B\u044F 1958) \u2014 \u0438\u043D\u0434\u0438\u0439\u0441\u043A\u0438\u0439 \u043F\u043E\u043B\u0438\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0439 \u0434\u0435\u044F\u0442\u0435\u043B\u044C \u0438 \u0443\u0447\u0451\u043D\u044B\u0439. \u041E\u0434\u0438\u043D \u0438\u0437 \u043B\u0438\u0434\u0435\u0440\u043E\u0432 \u0434\u0432\u0438\u0436\u0435\u043D\u0438\u044F \u0437\u0430 \u043D\u0435\u0437\u0430\u0432\u0438\u0441\u0438\u043C\u043E\u0441\u0442\u044C \u0418\u043D\u0434\u0438\u0438 \u0438 \u0441\u0442\u043E\u0440\u043E\u043D\u043D\u0438\u043A \u0438\u043D\u0434\u0443\u0441\u0441\u043A\u043E-\u043C\u0443\u0441\u0443\u043B\u044C\u043C\u0430\u043D\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0435\u0434\u0438\u043D\u0441\u0442\u0432\u0430. \u0421 1912 \u2014 \u0447\u043B\u0435\u043D \u043F\u0430\u0440\u0442\u0438\u0438 \u0418\u043D\u0434\u0438\u0439\u0441\u043A\u0438\u0439 \u043D\u0430\u0446\u0438\u043E\u043D\u0430\u043B\u044C\u043D\u044B\u0439 \u043A\u043E\u043D\u0433\u0440\u0435\u0441\u0441. \u0412 1912\u201214 \u0438\u0437\u0434\u0430\u0432\u0430\u043B \u0430\u043D\u0442\u0438\u0430\u043D\u0433\u043B\u0438\u0439\u0441\u043A\u0443\u044E \u0433\u0430\u0437\u0435\u0442\u0443 \u00AB\u0430\u043B\u044C-\u0425\u0438\u043B\u044F\u043B\u044C\u00BB (\u00AB\u041F\u043E\u043B\u0443\u043C\u0435\u0441\u044F\u0446\u00BB). \u0412 1919\u201222 \u0438 \u0432 1930 \u0410\u0437\u0430\u0434 \u0431\u044B\u043B \u043E\u0434\u043D\u0438\u043C \u0438\u0437 \u0440\u0443\u043A\u043E\u0432\u043E\u0434\u0438\u0442\u0435\u043B\u0435\u0439 \u043A\u0430\u043C\u043F\u0430\u043D\u0438\u0438 \u0433\u0440\u0430\u0436\u0434\u0430\u043D\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u043D\u0435\u043F\u043E\u0432\u0438\u043D\u043E\u0432\u0435\u043D\u0438\u044F. \u0412\u043E \u0432\u0440\u0435\u043C\u044F \u043F\u0435\u0440\u0435\u0433\u043E\u0432\u043E\u0440\u043E\u0432 \u0441 \u0410\u043D\u0433\u043B\u0438\u0435\u0439 \u0432 1942, 1945, 1946 \u0433\u0433. \u0432\u043E\u0437\u0433\u043B\u0430\u0432\u043B\u044F\u043B \u0438\u043D\u0434\u0438\u0439\u0441\u043A\u0443\u044E \u0434\u0435\u043B\u0435\u0433\u0430\u0446\u0438\u044E. \u0410\u0432\u0442\u043E\u0440 \u0440\u0430\u0431\u043E\u0442 \u043F\u043E \u0444\u0438\u043B\u043E\u0441\u043E\u0444\u0438\u0438 \u0438 \u0438\u0441\u0442\u043E\u0440\u0438\u0438 \u043B\u0438\u0442\u0435\u0440\u0430\u0442\u0443\u0440\u044B \u0443\u0440\u0434\u0443, \u0430 \u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u0442\u0430\u0444\u0441\u0438\u0440\u0430 \u043A \u041A\u043E\u0440\u0430\u043D\u0443. \u0412 \u0430\u0432\u0433\u0443\u0441\u0442\u0435 1947 \u0441\u0442\u0430\u043B \u043C\u0438\u043D\u0438\u0441\u0442\u0440\u043E\u043C \u043E\u0431\u0440\u0430\u0437\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F \u0418\u043D\u0434\u0438\u0438."@ru . . . . . . "Abul Kalam Azad"@it . "Abul Kalam Azad, n\u00E9 le 11 novembre 1888 \u00E0 La Mecque et mort le 22 f\u00E9vrier 1958 \u00E0 Delhi, est un homme politique indien. Il a \u00E9t\u00E9 un th\u00E9ologien \u00E9minent, un journaliste engag\u00E9 pour l'ind\u00E9pendance de l'Inde. Il a occup\u00E9 des postes importants au sein du Congr\u00E8s national indien. Il est le premier ministre de l'\u00C9ducation de l'Inde ind\u00E9pendante, de 1947 \u00E0 sa mort."@fr . . . . . . . . "Member of the Constituent Assembly of India"@en . . . "Abul Kalam Azad, detto Maulana (La Mecca, 11 novembre 1888 \u2013 Delhi, 22 febbraio 1958), \u00E8 stato un politico indiano."@it . . "Abul Kalam Azad (w\u0142a\u015Bc. Abul Kalam Ghulam Muhiyuddin) (ur. 11 listopada 1888 w Mekce, zm. 22 lutego 1958 w Delhi) \u2013 indyjski polityk i uczony, posiada\u0142 religijny tytu\u0142 ."@pl . . . . "Abul Kalam Azad"@pl . . . . . "Abul Kalam Muhiyuddin Ahmed Azad (bahasa Bengali: \u0986\u09AC\u09C1\u09B2 \u0995\u09BE\u09B2\u09BE\u09AE \u09AE\u09C1\u09B9\u09BF\u09AF\u09BC\u09C1\u09A6\u09CD\u09A6\u09BF\u09A8 \u0986\u09B9\u09AE\u09C7\u09A6 \u0986\u099C\u09BE\u09A6, ; bahasa Urdu: \u0627\u0628\u0648 \u0627\u0644\u06A9\u0644\u0627\u0645 \u0645\u062D\u06CC \u0627\u0644\u062F\u06CC\u0646 \u0627\u062D\u0645\u062F \u0622\u0632\u0627\u062F Abul Kalam Azad; 11 November 1888\u201322 Februari 1958) adalah seorang sarjana India dan pemimpin politik senior dari gerakan kemerdekaan India. Setelah India merdeka, dia menjadi menteri pendidikan pertama di pemerintahan India. Pada 1992, dia dianugerahi penghargaan Bharat Ratna sebagai salah satu warga negara tertinggi di India. Ketika masih muda, Azad mengkombinasikan puisi dalam bahasa Urdu dengan risalah tentang agama dan filsafat. Dia mengembangkan popularitasnya melalui karya-karyanya sebagai seorang jurnalis, mempublikasikan karya-karya yang mengkritik Britania Raj dan mengemban penyebab-penyebab nasionalisme India. Azad menjadi pemimpin Gerakan Khilafat, pada saat ia bertemu langsung dengan pemimpin India Mahatma Gandhi. Pada 1923, di usia 35 tahun, ia menjadi orang termuda yang menjabat sebagai Kongres Nasional India. Azad adalah salah satu pengurus utama pada 1931, dan menjadikannya salah satu pemimpin nasional paling berpengaruh pada waktu itu, yang dikenal memimpin penyebab-penyebab kesatuan Hindu-Muslim serta mengemban sekularisme dan sosialisme. Hari Pendidikan Nasional (India) yang diperingati secara tahunan di India memperingati peringatan hari kelahiran Maulana Abul Kalam Azad, menteri pendidikan pertama India ketika sudah merdeka, yang menjabat dari 15 Agustus 1947 sampai 2 Februari 1958. Hari Pendidikan Nasional India dirayakan pada 11 November setiap tahun di India."@in . "Delhi, India"@en . . . . . . . . . . . . . . . . "\u963F\u5E03\u00B7\u5361\u62C9\u59C6\u00B7\u963F\u624E\u5FB7\uFF08\u82F1\u8A9E\uFF1AAbul Kalam Azad\uFF0C\u963F\u62C9\u4F2F\u8BED\uFF1A\u0623\u0628\u0648 \u0627\u0644\u0643\u0644\u0627\u0645 \u0622\u0632\u0627\u062F\u200E\uFF0E1888\u5E7411\u670811\u65E5\uFF0D1958\u5E742\u670822\u65E5\uFF09\uFF0C\u751F\u65BC\u5967\u65AF\u66FC\u5E1D\u570B\u9EA5\u52A0\u7684\u4F0A\u65AF\u862D\u5B78\u8853\u4E16\u5BB6\uFF0C\u963F\u62C9\u4F2F\u88D4\uFF0C\u4ED6\u662F\u5370\u5EA6\u7368\u7ACB\u904B\u52D5\u6642\u671F\u5370\u5EA6\u56FD\u6C11\u5927\u4F1A\u515A\u7684\u7A46\u65AF\u6797\u9818\u8896\u4E4B\u4E00\uFF0C\u5176\u4E00\u751F\u81F4\u529B\u4E8E\u8ABF\u548C\u5370\u5EA6\u6559\u5F92\u8207\u806F\u5408\u9769\u547D\u3002\u5370\u5EA6\u7368\u7ACB\u5F8C\u9996\u4EFB\u5167\u95A3\u6559\u80B2\u90E8\u9577\uFF081947-58\uFF09\uFF0C\u5370\u5EA6\u6559\u80B2\u5236\u5EA6\u7684\u5960\u57FA\u8005\u30021923-24\u5E74\u4EFB\u570B\u5927\u9EE8\u9EE8\u9B41\u3002 \u963F\u624E\u5FB7\u6BCD\u8A9E\u963F\u62C9\u4F2F\u8A9E\uFF0C\u4F0A\u65AF\u862D\u5B78\u8853\u4E16\u5BB6\u81EA\u5C11\u7FD2\u6CE2\u65AF\u8A9E\uFF0C\u96A8\u5F8C\u5B78\u6703\u82F1\u8A9E\u3001\u70CF\u723E\u90FD\u8A9E\u3001\u5370\u5730\u8A9E\u3001\u5B5F\u52A0\u62C9\u8A9E\u3002\u5169\u5EA6\u4EE5\u70CF\u723E\u90FD\u8A9E\u8FA6\u5831\uFF0C\u4EA6\u4EE5\u70CF\u723E\u90FD\u8A9E\u5BEB\u4E0B\u591A\u672C\u9F13\u52D5\u9769\u547D\u7684\u66F8\u7C4D\u3002"@zh . . . . . . . . . . . "Abul Kalam Azad"@en . . . . . . . . . . . . . . "Abul Kalam Ghulam Muhiyuddin Ahmed bin Khairuddin Al-Hussaini Azad (; 11 November 1888 \u2013 22 February 1958) was an Indian independence activist, Islamic theologian, writer and a senior leader of the Indian National Congress. Following India's independence, he became the First Minister of Education in the Indian government. He is commonly remembered as Maulana Azad; the word Maulana is an honorific meaning 'Our Master' and he had adopted Azad (Free) as his pen name. His contribution to establishing the education foundation in India is recognised by celebrating his birthday as National Education Day across India. As a young man, Azad composed poetry in Urdu, as well as treatises on religion and philosophy. He rose to prominence through his work as a journalist, publishing works critical of the British Raj and espousing the causes of Indian nationalism. Azad became the leader of the Khilafat Movement, during which he came into close contact with the Indian leader Mahatma Gandhi. After the failure of the Khilafat Movement, he became closer to the Congress. Azad became an enthusiastic supporter of Gandhi's ideas of non-violent civil disobedience, and worked to organise the non-co-operation movement in protest of the 1919 Rowlatt Acts. Azad committed himself to Gandhi's ideals, including promoting Swadeshi (indigenous) products and the cause of Swaraj (Self-rule) for India. In 1923, at an age of 35, he became the youngest person to serve as the President of the Indian National Congress. In October 1920, Azad was elected as a member of foundation committee to establish Jamia Millia Islamia at Aligarh in U. P. without taking help from British colonial government. He assisted in shifting the campus of the university from Aligarh to New Delhi in 1934. The main gate (Gate No. 7) to the main campus of the university is named after him. Azad was one of the main organizers of the Dharasana Satyagraha in 1931, and emerged as one of the most important national leaders of the time, prominently leading the causes of Hindu\u2013Muslim unity as well as espousing secularism and socialism. He served as Congress president from 1940 to 1945, during which the Quit India rebellion was launched. Azad was imprisoned, together with the entire Congress leadership. He also worked for Hindu\u2013Muslim unity through the Al-Hilal newspaper."@en . . "Abul Kalam Azad (en bengal\u00ED, \u0986\u09AC\u09C1\u09B2 \u0995\u09BE\u09B2\u09BE\u09AE \u09AE\u09C1\u09B9\u09BF\u09AF\u09BC\u09C1\u09A6\u09CD\u09A6\u09BF\u09A8 \u0986\u09B9\u09AE\u09C7\u09A6 \u0986\u099C\u09BE\u09A6, en urdu, \u0645\u0648\u0644\u0627\u0646\u0627 \u0627\u0628\u0648\u0627\u0644\u06A9\u0644\u0627\u0645 \u0645\u062D\u06CC \u0627\u0644\u062F\u06CC\u0646 \u0627\u062D\u0645\u062F \u0622\u0632\u0627\u062F\u200E; La Meca, 1888-1958) fue un pensador musulm\u00E1n y activista pol\u00EDtico que abog\u00F3 por el basado en la unidad de todas las comunidades \u00E9tnico-religiosas. Fue un destacado pol\u00EDtico del y ministro de educaci\u00F3n de la India. De familia tradicionalista y lengua materna \u00E1rabe, se dedic\u00F3 a sus estudios en un ambiente isl\u00E1mico ortodoxo, consiguiendo dominar el urdu, el persa, el hindi y el ingl\u00E9s. \n* Datos: Q196617 \n* Multimedia: Maulana Abul Kalam Azad / Q196617"@es . . . . . . . . . . . . . "Abul Kalam Azad (La Meca, 1888 - 1958) fou un pensador musulm\u00E0 i activista pol\u00EDtic que advoc\u00E0 pel basat en la unitat de totes les comunitats \u00E8tnico-religioses del pa\u00EDs. Fou un destacat pol\u00EDtic del i ministre d'ensenyament de l'\u00CDndia. De fam\u00EDlia tradicionalista i llengua materna \u00E0rab, es va dedicar als seus estudis en un ambient isl\u00E0mic ortodox, aconseguint dominar l'urdu, el persa, l'hindi i l'angl\u00E8s."@ca . . . . . . . . .