About: Qin dynasty

An Entity of Type: place, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

The Qin dynasty (/ˈtʃɪn/ CHIN; Chinese: 秦朝; pinyin: Qín cháo), or Ch'in dynasty in Wade–Giles romanization (Wade–Giles: Ch'in ch'ao), was the first dynasty of Imperial China. Named for its heartland in Qin state (modern Gansu and Shaanxi), the Qin dynasty arose as a fief of the Western Zhou and endured for over five centuries until 221 BCE when it founded its brief empire, which lasted only until 206 BCE. It often causes confusion that the ruling family of the Qin kingdom (what is conventionally called a "dynasty") ruled for over five centuries, while the "Qin Dynasty," the conventional name for the first Chinese empire, comprises the last fourteen years of Qin's existence. The divide between these two periods occurred in 221 BCE when King Zheng of Qin declared himself the First Emperor of

Property Value
dbo:abstract
  • La dinastia Qin (xinès tradicional: 秦朝, xinès simplificat: 秦朝, pinyin: Qín Cháo, Wade-Giles: Ch'in Ch'ao; IPA: ) va ser la primera imperial de la Xina, des del 221 fins al 207 aC. El nom de l'estat Qin derivava de la terra originària de Qin, en el cor de l'estat (l'actual Shaanxi). Va ser fundada per l'emperador Qin Shi Huangdi després de la unificació de la Xina per conquesta de tots els estats veïns. Això va suposar no sols una unificació territorial sinó també política, social i econòmica, per la unificació de pesos, mesures, escriptura, etc. Va ser una dinastia molt curta però molt important, perquè va fundar les bases del sistema feudal i imperial xinès que havien de perdurar fins a l'edat moderna. (ca)
  • Dynastie Čchin (čínsky 秦朝; pinyin Qín Cháo; český přepis čchin čchao; Wade-Giles Ch’in Ch’ao), byla v letech 221–206 př. n. l. první císařskou dynastií vládnoucí sjednocené Číně. Jejím odkazem je centralizovaný byrokratický stát, který s určitými přestávkami přetrval až do pádu císařství v roce 1912. Mezinárodně užívaný výraz pro Čínu též pravděpodobně pochází ze jména této dynastie. V čínských dějinách následuje vláda dynastie Čchin po dvě a půl století trvajícím období válčících států na sklonku dynastie Čou (Zhou) a sama je poté vystřídána dynastií Chan (Han). Dynastie Čchin má svůj počátek již o několik století dříve ve , jednom z mocných válčících států, jehož král z rodu Jing (嬴) v letech 230–221 př. n. l. postupně dobyl šest ostatních států a prohlásil se císařem(皇帝, chuang-ti). Vláda Prvního císaře (221–210) pak představuje velkou část období Čchin. První císař zavedl na území sjednocené Číny namísto dosavadních feudálních pořádků tvrdou centralizaci. Dal spálit státní archívy poražených států. Přebytečné zbraně byly zkonfiskovány a svezeny do metropole Sien-jangu (poblíž dnešního města Si-an), kde z nich byly odlity zvony a sochy; pohraniční opevnění mezi bývalými státy byla pobořena. Země byla rozdělena na 36 (později 42) komanderií (ťün, 郡) a ty dále na okresy (sien ZZ: 县, TZ: 縣). Aby místní představitelé nezískali přílišnou moc, spravovali každou komanderii nezávisle na sobě tři úředníci – civilní guvernér, vojenský velitel a cenzor, kontrolující oba předešlé. Úředníci byli rozděleni do devíti hodnostních tříd, v rámci každé z nich pak ještě existoval vyšší a nižší stupeň. Podobně jako v předchozích obdobích byly úřednické platy udávány (a také vypláceny) v naturáliích, přesněji řečeno v měrných jednotkách obilí. Kupříkladu nižší úředník pobíral měsíčně 50 š' (石, shi), tedy asi 3 000 kg obilí, vysocí úředníci u dvora 2 000 š' a dvojice nejvyšších hodnostářů (první rádce a vrchní velitel) měla stanoven plat 10 000 š'. Centralizace a standardizace, v jejímž prosazování měl hlavní úlohu císařův první rádce Li S' (李斯, Li Si), se netýkala jen státní správy. Místo dosavadních různých regionálních variant písma bylo nařízeno užívat znaky v jednotné podobě (tzv. malé pečetní písmo (小篆, siao čuan). Došlo k zavedení jednotných , velký význam pro dopravu mělo též stanovení jednotného rozchodu kol vozů a budování širokých hlavních silnic. Byly zavedeny jednotné měděné a zlaté mince a zakázána všechna ostatní platidla (jako mušle či jaspis). Státní moc byla organizována na legistických zásadách odměn a především tvrdých trestů, jak je již v předchozích desetiletích formuloval Chan Fej-c' (韓非子, Han Feizi), a veškeré odlišné názory a kritika, zejména ze strany konfuciánských učenců, byly brutálně potlačovány – roku 213 př. n. l. císař přikročil k pálení konfuciánských spisů (ponechány byly jen opisy v císařské knihovně) a několik set nepohodlných učenců dal popravit. Muži od 17 do 60 let věku byli povinni jedním rokem služby ve vojsku. To nemuselo znamenat jen účast na některém z četných tažení proti „barbarským“ kmenům, která rozšířila území říše severním i jižním směrem – vojáci byli též nasazováni na rozsáhlé veřejné práce. Největším z těchto projektů, na nějž bylo z počátku nasazeno 300 000 vojáků, později i statisíce zajatců a trestanců, bylo budování Velké zdi na severních hranicích. Z vojenské povinnosti bylo možno se (za nemalý obnos) vykoupit, nepodléhali jí ani úředníci a držitelé (nyní již jen nominálních) šlechtických titulů. Ohromný rozsah nucených prací na stavbách komunikací, císařských paláců a monumentální panovníkovy hrobky vyvolávaly čím dál větší nespokojenost obyvatel, kterou se však císaři za jeho života dařilo zvládat. První císař, posedlý velikášstvím, stihomamem a touhou po dosažení nesmrtelnosti se v posledních letech úzkostlivě vyhýbal zrakům svých poddaných. Když roku 210 př. n. l. na inspekční cestě po východní Číně ve věku 49 let zemřel, nebylo tak pro vlivného vrchního eunucha (趙高, Zhao Gao) problémem celé týdny utajovat císařovu smrt a zfalšovat jeho poslední vůli. Podle původního odkazu sepsaného krátce před císařovou smrtí byl dědicem trůnu určen nejstarší syn (扶蘇), toho času inspektor vojsk v pohraničí. Čao Kao, vědom si toho, že u dvora nového vládce, který se již dříve netajil svou kritikou vůči otcovým tvrdým metodám a prokázal ve vojenských taženích své schopnosti, by byl rychle zbaven moci, přemluvil prvního rádce Li S'a ke společnému postupu. Sepsali falešnou závěť, ustanovující nástupcem nejmladšího císařova syna (胡亥, Huhai), zatímco Fu Suovi poslali otcovým jménem příkaz k sebevraždě. Nešťastný princ Fu Su se zachoval jako vzor synovské poslušnosti a falešného příkazu i přes naléhání svých přátel bez váhání uposlechl. Nyní byl Druhým císařem prohlášen Chu-chaj, nepříliš schopný mladík se sklony ke krutosti, který se záhy stal loutkou v rukou Čao Kaoa. Čao Kao zařídil, že vlivný Li S' byl obviněn ze spiknutí a s celou rodinou roku 208 př. n. l. popraven. Narůstající daňový a pracovní útlak, vynucovaný krutými tresty, již déle nebylo možno snášet a po smrti Prvního císaře se začali bouřit rolníci, vojáci i šlechta z bývalých království. V srpnu roku 209 př. n. l. se pod vedením (陳勝, Chen Sheng) a (吳廣, Wu Guang) vzbouřila vojenská jednotka, jíž za nezaviněný pozdní příchod na místo určení hrozil trest smrti. Jejich povstání zasáhlo rozlehlou oblast, ale bylo po několika měsících potlačeno. Po celé Číně však propukaly další a další vzpoury. Čao Kao v obavě, že bude viněn z neschopnosti vypořádat se s nepokoji, přiměl v říjnu 207 př. n. l. Druhého císaře spáchat sebevraždu (namluvil mu, že palác je obklíčen povstalci) a na trůn rozpadající se říše dosadil Fu Suova syna (子嬰, Ziying). C'-jing se ani nestal Třetím císařem; vládl pod titulem Král Čchin (秦王) pouhých 46 dnů. Při první příležitosti dal zabít Čao Kaoa a vzdal se na milost povstaleckému vůdci 劉邦, Liu Bang). Liou Pang ušetřil C'-jingův život a učinil z něj obyčejného úředníka. Brzy však musel předat hlavní město Sien-jang dalšímu z povstaleckých vůdců Siang Jüovi (ZZ: 项羽, TZ: 項羽, Xiang Yu). Siang Jü tak milosrdný nebyl – zabil C'-jinga, spálil císařské paláce a archivy (přičemž nenávratně vzaly za své poslední kopie „zakázaných“ knih) a vyplenil hrobku Prvního císaře. Po dalších čtyřech letech urputných bojů Siang Jü Liou Pangovi podlehl. Liou Pang vešel do dějin jako císař , zakladatel dynastie Chan (Han). (cs)
  • كانت سلالة تشين، في واد جايلز (بالصينية: 秦朝) أول سلالة في الإمبراطورية الصينية. استمرت هذه السلالة منذ 221 حتى 206 قبل الميلاد. سُميت هذه السلالة نسبةً إلى موطنها الرئيسي في ولاية تشين (قانسو وشنشي الحديثة). أسسها تشين شي هوانج، الإمبراطور الأول لمملكة تشين. زادت قوة دولة تشين بشكل كبير نتيجة للإصلاحات القانونية التي أجراها تشانغ يانغ في القرن الرابع قبل الميلاد، خلال فترة الممالك المتحاربة. في منتصف وأواخر القرن الثالث قبل الميلاد، بدأت دولة تشين سلسلة من الفتوحات السريعة، إذ قضت أولًا على سلالة تشو الضعيفة، وهزمت في النهاية الدول الستة الأخرى من الدول السبعة المتحاربة. استمر حكم السلالة لمدة 15 عامًا، وهي أقصر مدة لسلالة حاكمة رئيسية في تاريخ الصين، وشهدت خلال حكمها إمبراطورَين فقط، وكانت أراضيها حول منطقة نهر الأصفر ويانغتسي، وليس في الصين الحديثة المألوفة في خرائطنا الآن. على الرغم من فترة حكمها القصيرة، لكن كان لها تأثير هام، إذ اعتمدت سلالة هان على الدروس والاستراتيجيات التي طبقتها سلالة تشين، وأصبحت نقطة انطلاق للنظام الإمبراطوري الصيني الذي استمر من 221 قبل الميلاد، حتى عام 1912 بعد الميلاد مع وجود فترات من الانقطاع والتطوير والتكيف. سعت سلالة تشين إلى إنشاء دولة موحدة من خلال سلطة سياسية مركزية منظمة وجيش كبير مدعوم باقتصاد مستقر. حاولت الحكومة المركزية القضاء على الأرستقراطيين وملاك الأراضي بهدف السيطرة المباشرة على الفلاحين، الذين كانوا يشكلون الغالبية العظمى من السكان والقوى العاملة. سمح هذا بمشروعات طموحة تضم ثلاثمئة ألف فلاح ومدان، مثل ربط الجدران على طول الحدود الشمالية، الذي تطور في النهاية إلى سور الصين العظيم، ونظام طرق جديد ضخم في البلاد، بالإضافة إلى ضريح الإمبراطور الأول تشين (أو ما يُعرف بجيش الطين أو جيش التيراكوتا). أجرى تشين مجموعة من الإصلاحات مثل العملة الموحدة والأوزان والمقاييس ونظام الكتابة الموحد، والتي هدفت إلى توحيد الدولة وتعزيز التجارة. بالإضافة إلى ذلك، استخدم الجيش أحدث الأسلحة ووسائل النقل والتكتيكات، على الرغم من البيروقراطية القاسية التي اتصفت بها الحكومة آنذاك. صوّر هان الكونفوشي سلالة تشين على أنها سلالة استبدادية بشكل كامل، خاصة بعد ما نُقل عن حملة التطهير المعروفة باسم حرق الكتب ودفن العلماء، ويشكك بعض العلماء المعاصرين في صحة هذه الروايات. عندما توفي الإمبراطور الأول عام 210 قبل الميلاد، وضع اثنان من مستشاريه وريثًا للعرش في محاولة للتأثير على إدارة الأسرة الحاكمة والسيطرة عليها. تشاجر هؤلاء المستشارون فيما بينهم، مما أدى في النهاية إلى موتهم وموت الإمبراطور تشين الثاني. اندلعت ثورة شعبية وسرعان ما سقطت الإمبراطورية الضعيفة في يد جنرال ولاية تشو، شيانغ يو، الذي أُعلن عن هيمنة ملك ولاية تشو الغربية وليو بانغ (الإمبراطور غاوزو) الذي أسس سلالة هان. (ar)
  • Η Δυναστεία Τσιν (Chinese: 秦朝; πινγίν: Qín Cháo; Wade–Giles: Ch'in2 Ch'ao2), ήταν η πρώτη δυναστεία της Αυτοκρατορικής Κίνας, από το 221 π.Χ. έως το 206 π.Χ. Πήρε το όνομά της από την καρδιά της περιοχής εξουσίας της, Τσιν, στις σημερινές επαρχίες Κανσού και Σαανσί. Η δυναστεία σχηματίστηκε μετά την κατάκτηση έξι άλλων κρατών από το κράτος των Τσιν, ενώ ιδρυτής της ήταν ο Τσιν Σι Χουάνγκ, πρώτος αυτοκράτορας της δυναστείας. Η δύναμη του κράτους των Τσιν αυξήθηκε σημαντικά από τις νομικίστικες μεταρρυθμίσεις του Σανγκ Γιανγκ τον 4ο αιώνα π.Χ., κατά τη διάρκεια της περιόδου των "Εμπόλεμων Κρατών". Στα μέσα και τέλη του 3ου αιώνα π.Χ., οι Τσιν κατάφεραν μια σειρά από γρήγορες κατακτήσεις, τερματίζοντας αρχικώς την ανίσχυρη δυναστεία των Τσόου, και τελικώς κατακτώντας τα υπόλοιπα έξι από τα "Επτά Εμπόλεμα Κράτη", επιβάλλοντας την εξουσία τους στο σύνολο της Κίνας. Από τη δυναστεία αυτή πήρε το όνομά της η Κίνα. (el)
  • En 221 antaǔ la Kristo, post pli ol dumiljara sklava socio, naskiĝis la dinastio Qin, esperantigite Ĉjin, - la unua unueca feǔda dinastio kun centralizita potenco en la historio de Ĉinio. Ĝi sekvis la Dinastion Zhou, kaj ĝin sekvis la Dinastio Han. La naskiĝo de la dinastio Qin havis ekstreme gravan signifon por la ĉina historio. De 225 ĝis 222 antaǔ la Kritsto estis periodo de Militantaj Regnoj en la ĉina historio kaj ankaŭ la lasta periodo de la ĉina sklava socio. Tiam ekzistis multaj regnoj kaj post ilia reciproka aneksado fine restis nur 7 pli grandaj regnoj, nome, Qin, Qi, Chu, Wei, Yan, Han kaj Zhao. Inter la sep dinastioj, la ŝtatforto de Qin en la nordokcidenta Ĉinio rapide potenciĝis pro pli frua praktikado de milita kaj agrikultura reformado. En 247 antaǔ la Kristo, estante nur 13-jara Ying Zheng heredis la reĝ-postenon de Qin kaj en la aĝo de 22 jaroj, li komencis efektivigi grandiozan unuigan strategion kaj aneksis la aliajn ses regnojn. Li vaste varbis talentulojn, enoficigante ilin ĉiujn sur gravajn postenojn. Ekzemple, li enoficigis spionon de Han-regno Zheng Guoxing en la gravan postenon en konstruado de ‘Zhengguo-kanalo’ kaj dank’ al la kanalo, pli ol 40mil hektaroj da alkalaj kampoj fariĝis fekunda kaj riĉrikoltaj agroj malgraǔ trosekeco kaj inundo kaj tio metis solidan materian bazon por unuigo de Ĉinio fare de Qin. En malpli ol 10 jaroj de 230 ĝis 221 antaǔ la Kristo, sinsekve elimininte la ses regnojn, Han, Zhao, Wei, Yan, Chu kaj Qi, Ying Zheng plenumis la grandan aferon de unuigo de Ĉinio. Tiam finiĝis en la ĉina historio la splitiga situacio kaj aperis unueca aǔtokratisma Qin-dinastio kun centralizita potenco. Ying Zheng fariĝis la unua imperiestro en la ĉina historio, nome Shihuangdi. La unuigo de Ĉinio fare de Qin havis ekstreme grandajn kontribuon kaj signifon en la ĉina historio. Unue, politike la unua imperiestro abolis nobeligan sistemon, praktikis distriktodividan sistemon de supergubernio kaj gubernio, dividante la tutan landon en 36 superguberniojn, sub kiuj estis instalitaj gubernioj; ĉiuj oficistoj centraj kaj lokaj estis elektitaj, en- kaj el-oficigitaj persone de la imperiestro mem kaj iliaj postenoj ne estis heredataj. La distriktodivida sistemo de Qin-dinastio poste fariĝis fiksa sistemo de pli ol 2 000 jaroj de la ĉina feǔda historio. Nun en Ĉinio, nomo de multaj gubernioj estas decidita en Qin-dinastio antaǔ pli ol dumil jaroj. Unuigo de ideogramoj estas alia grava kontribuo de Qin-dinastio. Antaǔ Qin-dinastio, ĉiuj regnoj havis siajn proprajn ideogramojn, kiuj kvankam venis de la sama fonto kaj malgrande diferencis en skribado, tamen ankoraŭ kaǔzis maloportunojn en kulturaj komuniko kaj interfluo. Depost la unuiĝo de Ĉinio, oni difinis, ke la malgrandaj sigelstilaj ideogramoj de Qin estu ĝenerale uzataj tra la tuta lando kaj post tiam la evoluado de ĉinaj ideogramoj estis laǔregula. Tio posedis netakseblan signifon por la formiĝo de la ĉina historio kaj heredo de ties kulturo. Kaj cetere, la unua imperiestro unnuigis ankaŭ la sistemon de mezurado kaj pesado. Antaǔe, same kiel la ideogramoj, la unuoj de mezuroj kaj pezoj de diversaj regnoj estis diferencaj kaj kompreneble tio malhelpis la disvolvon de la ekonomio. Adaptiĝinte kun tio, la unua imperiestro unuigis monon kaj leĝon kaj tio kreis kondiĉojn por la ekonomia disvolvo de la tuta lando kaj ankaŭ ege fortigis la pozicion de centralizita potenco de la dinastio. Por fortigi tiranan regadon en ideologio, en 213 antaǔ la Kristo, la unua imperiestro ordonis bruligi ĉiujn historiajn kronikojn, konfuzianismajn klasikaĵojn de aliaj regnoj, ekskluzive de la “Historia Kroniko de Qin-regno” kaj eĉ mortigis la sekretajn konservantojn kaj propagandantojn de tiuj klasikaĵoj. Samtempe kun tio, por eviti invadon de nordaj naciminoritatoj, li ordonis ripari la dekmil-lian Grandan Muron, kunligi ĝiajn sektorojn, konstruitajn de Qin, Zhao, Yan kaj aliaj regnoj, okcidente ĝis dezerto kaj oriente ĝis maro. La unua imperiestro grandskale disvolvis civilan inĝenieradon, mibilizis pli ol 700 milojn da kamparanoj-laboristoj kaj asignis grandan sumon da mono por konstrui Lishan-maǔzoleon. La maǔzoleo Lishan kaj la Muzeo de terakotaj soldatoj kaj ĉevaloj de Qin-dinastio nun estas mondaj heredaĵoj. Unuiginte Ĉinion, la unua imperiestro finis en la ĉina historio longtempe splitigan situacion, starigis potencan multnaciecan imperion Qin kun han-nacieco kiel la ĉefa kaj malfermis novan ĉapitron de la ĉina historio. (eo)
  • La dinastía Qin (chino: 秦朝, Wade-Giles: Ch'in ch'ao, pinyin: Qíncháo) fue la primera dinastía imperial de China, durando desde el año 221 a. C. hasta el 206 a. C. El nombre Qín, que tiene una pronunciación similar en español a "chin", es uno de los posibles orígenes de la palabra China, aunque esto continúa siendo objeto de debate.​ El imperio nació de las conquistas del Estado Qin, que destruyó a la antigua dinastía Zhou y venció en su lucha contra el resto de Reinos combatientes. La unificación de China bajo Qin Shi Huang, el primer Emperador, marcó los comienzos de la China imperial, periodo que duró (con ciertas interrupciones) hasta la caída de la dinastía Qing en 1912. El rey de Qin, Ying Zheng, se autoproclamó como "Primer Emperador" (始皇帝), una fórmula de títulos reservada anteriormente para las deidades y gobernantes mitológicos de China. Es conocido por los historiadores como Qin Shi Huang (秦始皇, "Primer Emperador de Qin"). Su deseo era que sus sucesores gobernaran con los títulos de "Segundo emperador", "Tercer emperador", etc. Sin embargo, su imperio se desmoronó rápidamente tras su muerte. A pesar de esto, la dinastía Qin dejó como legado un estado centralizado y burocrático que sería continuado por las dinastías sucesivas. (es)
  • Die Qin-Dynastie (chinesisch 秦朝, Pinyin Qíncháo, W.-G. Ch’in Ch’ao) war die erste Dynastie des chinesischen Kaiserreiches. Sie entstand aus dem Staat Qin, dem westlichsten der sieben Staaten, die in der Zeit der Streitenden Reiche um die Vorherrschaft rangen. Qin gelang es, bis zum Jahre 221 v. Chr. alle rivalisierenden Reiche zu erobern und somit zum ersten Mal das gesamte von Chinesen besiedelte Territorium unter einer Krone zu vereinigen. Dies war der Höhepunkt einer Entwicklung, die bereits in den vorangegangenen Jahrhunderten eingesetzt hatte, und eines der wichtigsten Ereignisse der Geschichte Chinas. Nach der Reichseinigung nahm der Qin-König Zheng den Kaisertitel an; er ist deshalb als Qin Shihuangdi bekannt. Als eigentlicher Architekt des Einheitsreiches gilt jedoch dessen Kanzler Li Si. Das durch die Qin-Dynastie beherrschte Territorium war viel größer als jenes, das seine Vorgänger, wie etwa die Shang- oder Zhou-Dynastie kontrollieren konnten. Die wenigen Jahre, die die Qin-Dynastie überdauerte, gehören zu den politisch kreativsten Abschnitten der chinesischen Geschichte. Auf der Philosophie des Legalismus aufbauend schuf Qin die Grundzüge des chinesischen Staatswesens, die in den darauffolgenden Jahrhunderten Bestand hatten: die kaiserliche Bürokratie, systematische Erfassung der Bevölkerung und Ländereien zu Besteuerungszwecken, Legitimierung des Kaisertums, Bau einer Mauer zum Schutz gegen die Völker Innerasiens sowie die Verwendung von einheitlichen Maßen, Schrift und Währung im ganzen Reich. Nicht zuletzt leitet sich der Name China vom Wort Qin ab. Nach dem Tod des ersten Kaisers im Jahre 210 v. Chr. brachen im ganzen Land Unruhen aus. Trotz der militärischen Stärke der Qin brachte der folgende Bürgerkrieg die Dynastie zum Fall. Im Jahr 207 v. Chr. ließ der Rebell Xiang Yu den dritten Qin-Kaiser Ziying hinrichten, kurz darauf begründete Liu Bang die Han-Dynastie. Lange Zeit wurde die Qin-Dynastie von der chinesischen Geschichtsschreibung einseitig als barbarisch und militaristisch verurteilt. Auch unter westlichen Wissenschaftlern galten die Qin lange Zeit als ein typisches Beispiel des Totalitarismus. Die Analyse archäologischer Funde hat jedoch in den vergangenen Jahrzehnten zu einem ausgewogeneren Bild geführt. (de)
  • Qin dinastia Txinaren batasuna aldarrikatu zuen lehenengoa izan zen. K.a. 221. urtean euren erregeak bere burua 皇帝 (huángdì) izendatu zuen, enperadore, baina inplikazio erlijiosoak zituen ere. Modu horretan errege (王 wáng) izena albo batera utzi zen. Lehehengo Qin Enperadorearekin Txina batu, zentralizatu eta indartsua sortu zen. Lurraldea 36 (gero 48) probintziatan banatu zen. Neurriak eta pisuak batu ziren eta idazkera ere bateratu zen; dirua tipo bakarrekoa (kobrezko, borobila, laukiko zuloarekin erdian). Aurrekoen liburuak erre ziren K.a. 213an, ez baitzetozen bat pentsaera berriarekin. Gainera, Xiongnu aurre egiteko harresi handia eraikitzea hasi zen. Qin Shi Huangen heriotzaren ondoren semeak (Bigarren Enperadorea) hartu zuen boterea, K.a. 209an. Hala ere presioak handiak ziren eta K.a. 206an Liu Bangek (hasieran funtzionarioa) bere burua enperadore izendatu eta Han dinastiaren erregealdia hasi zen. (eu)
  • Ba é an Ríshliocht Qin (Sínis: 秦朝; pinyin:Qíncháo) an chéad ríshliocht den tSín Impiriúil, a mhair ó 221 go 206 RC. Ainmníodh é i ndiaidh a chroíláir san stát Qín (Gansu agus Shaanxi an lae inniu), Ba é Qín Shi Huang, an Chéad Impire Qin, a bhunaigh an ríshliocht. Tháinig méadú mór ar neart an stáit Qin de bharr athchóirithe riaracháin Fajia de chuid Shang Yang sa cheathrú haois RC, le linn thréimhse na Stát Cogaíochta. I lár agus go déanach sa tríú haois RC, rinne stát Qin sraith de choncais go gasta, rud a chuir deireadh leis an ríshliocht neamhchumhachtach Zhou, agus ar deireadh thiar, ag cur sé cinn eile de na seacht Stát cogaíochta faoi smacht. Níor mhair an mór-ríshliocht seo ach ar feadh cúig bliana déag agus ba é an ceann ba ghiorra i stair na Síne. I rith an ama sin, ní raibh ach beirt impire ann, ach cuireadh córas impiriúil ar bun a mhair ó 221 RC, le briseadh agus oiriúnú, go dtí 1912 CE. Rinne an Qin iarracht stát a chruthú a bhí aontaithe ag cumhacht pholaitiúil láraithe struchtúrtha agus cumas mór míleata le tacaíocht ó gheilleagar seasmhach. Bhog an rialtas láir chun an bonn a bhaint ón uasalaicme agus úinéirí talún agus chun smacht díreach riaracháin a fháil ar an tuathánaigh, a chuimsigh formhór mór an daonra agus an lucht saothair. Cheadaigh sé seo tionscadail uaillmhianacha a raibh baint ag trí chéad míle peasan agus daoránaigh leo, amhail ballaí a thógáil feadh na teorann thuaidh, ag cruthú, i ndeireadh na dála, Balla Mór na Síne. Thug an Qin réimse leasuithe isteach mar airgeadra caighdeánaithe, meáchain agus tomhais, agus córas aonfhoirmeach scríbhneoireachta, a dhírigh ar an stát a aontú agus tráchtáil a chur chun cinn. Ina theannta sin, bhain a fhórsaí míleata úsáid as an airm, iompar agus teaicticí is nua-aimseartha, cé go raibh an iomarca dianmhaorlathais ag baint leis an rialtas. Léirigh lucht leanúna na gConfúiceach, den ríshliocht Han, na hathchóirithe riaracháin Fajia mar ansmacht ollmhór, ag luadh go háirithe an purgú, ar a dtugtar dó, 'leabhair agus adhlacadh scoláirí', cé go bhfuil roinnt scoláirí nua-aimseartha ag díospóid faoi fhírinne na gcuntas seo. Nuair a fuair an chéad impire bás sa bhliain 210 RC, chuir beirt dá chomhairleoirí oidhre ar an ríchathaoir chun tionchar a imirt ar riaradh ar smachtú riarachán an ríshleachta. Bhí siar agus aniar idir na comhairleoirí seo eatarthu féin, agus mar thoradh air sin maraíodh an bheirt acu, chomh maith leis an dara hImpire Qin. Thosaigh éirí amach a raibh tóir air, agus thit an impireacht lagaithe agus bhain an ginearál Chu, Xiang Yu smacht iomlán amach, a fógraíodh ina Rí-Heigeamaineach ar Iarthair Chu, agus Liu Bang, a bhunaigh an Ríshliocht Han níos déanaí. In ainneoin a réimeas gairid, bhí tionchar mór ag an ríshliocht ar thodhchaí na Síne, go háirithe an Han, agus ceaptar gurb é bunús an ainm Eorpaigh don tSín. (ga)
  • The Qin dynasty (/ˈtʃɪn/ CHIN; Chinese: 秦朝; pinyin: Qín cháo), or Ch'in dynasty in Wade–Giles romanization (Wade–Giles: Ch'in ch'ao), was the first dynasty of Imperial China. Named for its heartland in Qin state (modern Gansu and Shaanxi), the Qin dynasty arose as a fief of the Western Zhou and endured for over five centuries until 221 BCE when it founded its brief empire, which lasted only until 206 BCE. It often causes confusion that the ruling family of the Qin kingdom (what is conventionally called a "dynasty") ruled for over five centuries, while the "Qin Dynasty," the conventional name for the first Chinese empire, comprises the last fourteen years of Qin's existence. The divide between these two periods occurred in 221 BCE when King Zheng of Qin declared himself the First Emperor of Qin, though he had already been king of Qin since 246 BCE. Qin was a minor power for the early centuries of its existence. The strength of the Qin state was greatly increased by the Legalist reforms of Shang Yang in the fourth century BC, during the Warring States period. In the mid and late third century BC, the Qin state carried out a series of swift conquests, destroying the powerless Zhou dynasty and eventually conquering the other six of the Seven Warring States. Its 15 years was the shortest major dynasty in Chinese history, consisting of only two emperors. Despite its short reign, however, the lessons and strategies of the Qin shaped the Han dynasty and became the starting point of the Chinese imperial system that lasted from 221 BC, with interruption, development, and adaptation, until 1912 AD. The Qin sought to create a state unified by structured centralized political power and a large military supported by a stable economy. The central government moved to undercut aristocrats and landowners to gain direct administrative control over the peasantry, who comprised the overwhelming majority of the population and labour force. This allowed ambitious projects involving three hundred thousand peasants and convicts: projects such as connecting walls along the northern border, eventually developing into the Great Wall of China, and a massive new national road system, as well as the city-sized Mausoleum of the First Qin Emperor guarded by the life-sized Terracotta Army. The Qin introduced a range of reforms such as standardized currency, weights, measures and a uniform system of writing, which aimed to unify the state and promote commerce. Additionally, its military used the most recent weaponry, transportation and tactics, though the government was heavy-handedly bureaucratic. Han Confucians portrayed the legalistic Qin dynasty as a monolithic tyranny, notably citing a purge known as the burning of books and burying of scholars although some modern scholars dispute the veracity of these accounts. Qin created a system of administrating people and land that greatly increased the power of the government to transform environment, and it has been argued that the subsequent impact of this system on East Asia's environments makes Qin's rise an important event in China's environmental history. When the first emperor died in 210 BC, two of his advisors placed an heir on the throne in an attempt to influence and control the administration of the dynasty. These advisors squabbled among themselves, resulting in both of their deaths and that of the second Qin Emperor. Popular revolt broke out and the weakened empire soon fell to a Chu general, Xiang Yu, who was proclaimed Hegemon-King of Western Chu and Liu Bang, who founded the Han dynasty. (en)
  • Dinasti Qin (Hanzi: 秦朝, hanyu pinyin: Qin Chao) (221 SM - 206 SM) adalah satu dari tiga dinasti yang paling berpengaruh di Tiongkok sepanjang sejarahnya. Dinasti Qin terkenal sebagai dinasti yang pendek umurnya, tetapi meletakkan dasar-dasar kekaisaran yang kemudian akan diteruskan selama 2000 tahun oleh dinasti-dinasti setelahnya. Dinasti ini juga adalah dinasti pertama yang mempersatukan suku bangsa beragam di Tiongkok ke dalam entitas tunggal nasional Tiongkok. Karena lemahnya kemiliteran, dinasti ini tidak bertahan lama. Setelah kematian kaisar yang pertama di 210 SM, putranya digantikan oleh dua penasihat kerajaan sebelumnya, yang mengatur semua masalah administrasi di wilayah dinasti. Keduanya bertengkar, dan menyebabkan kematian keduanya dan kematian dari kaisar kedua Dinasti Qin. Pemberontakan muncul, dan kepemimpinan yang lemah ini dilimpahkan kepada , yang akhirnya mendirikan Dinasti Han. Meski terjadi keakhiran yang cepat, dinasti ini telah membawa pengaruh besar untuk dinasti-dinasti berikutnya, dan nama China dari Eropa diyakini diambil dari dinasti ini. (in)
  • La dynastie Qin (chinois : 秦朝 ; pinyin : Qín Cháo ; Wade : Ch'in Ch'ao ; EFEO : Ts'in) est la première dynastie impériale de la Chine, qui dure de 221 à 206 av. J.-C. C'est la conquête des six États issus de la chute de la dynastie Zhou par l'État de Qin, conquête unifiant de facto le pays, qui l'installe au pouvoir. Les quatorze années de règne de son fondateur, Qin Shi Huang, le premier empereur de l'histoire de la Chine, et de son fils Qin Er Shi, représentent, malgré cette brièveté, un tournant capital dans l'histoire nationale : cette courte période inaugure l'ère impériale qui voit se succéder de nombreuses autres dynasties jusqu'à la chute des Qing en 1912 avec la proclamation de la république. L'empire Qin est le produit des évolutions de l’État de Qin qui apparaît dans les régions occidentales au début du IXe siècle av. J.-C.. Il s'impose peu à peu comme la première puissance militaire de la période des Royaumes combattants. Ce sont les réformes légistes de Shang Yang, au milieu du IVe siècle av. J.-C., qui assurent la supériorité de son armée, d'autant qu'elles sont poursuivies au cours des décennies suivantes. De nombreuses mesures centralisatrices visant à la cohésion du nouvel empire accompagnent la politique d'unification de la Chine : standardisation des poids et des mesures, adoption d'une seule monnaie et d'une seule écriture, construction de la Grande Muraille qui fixe le territoire impérial. Il arrive qu'en appliquant ce programme, le pouvoir se comporte de manière brutale et autoritaire, notamment à l'égard des lettrés de la tradition confucianiste. L'image d'une dynastie despotique et immorale que vont laisser les Qin s'explique en partie par le ressentiment des élites cultivées. Malgré sa puissance militaire, la dynastie Qin ne s'impose pas durablement. À la mort du Premier Empereur en 210 av. J.-C., son fils monte sur le trône avec le soutien de deux conseillers de son père, Li Si et Zhao Gao, qui comptent bien le manipuler. La rivalité entre les deux hommes affaiblit l'État. Les deux intrigants subissent l'un après l'autre la peine capitale et l'instabilité politique ainsi créée profite au général Liu Bang, qui fonde la dynastie Han en 206 av. J.-C.. Celle-ci, tout en cherchant à se démarquer idéologiquement de celle qui la précède, reprend l'essentiel de sa politique unificatrice et en assure la pérennité. (fr)
  • La dinastia Qin (cinese: 秦朝; pinyin: Qín Cháo) regnò in Cina dal 221 a.C. al 206 a.C. Fu preceduta dalla dinastia Zhou (e anche dal Periodo degli Stati Combattenti) e seguita dalla dinastia Han. L'unificazione della Cina nel 221 a.C. sotto il primo imperatore Qin Shi Huangdi segnò l'inizio della Cina imperiale, che sarebbe perdurato per almeno duemila anni, fino alla caduta della dinastia Qing nel 1912. La dinastia Qin lasciò in eredità alle dinastie successive una struttura statale centralizzata e burocratica e, al culmine del suo potere, regnò su una popolazione di circa 40 milioni di persone. (it)
  • ( 다른 뜻에 대해서는 진나라 (동음이의) 문서를 참고하십시오.) 진(秦, 기원전 900년경 ~ 기원전 206년)은 중국 최초의 통일 왕조로, 동아시아 최초의 국가원수를 황제로 지칭한 제국이다. 국성은 영성 조씨(嬴姓趙氏) 또는 영성 진씨(嬴姓秦氏)다. 본래 춘추전국시대의 국가 중 하나였던 진나라는 기원전 4세기 쯤 전국 시대 때 상앙이 행한 법가에 따른 개혁에 의해 급속도로 강성해졌고, 기원전 221년에 진 시황제에 의해 전국 시대를 통일하면서 중국 역사상 최초의 통일 국가가 되었다. 진나라의 지배기간 동안, 중국에서는 무역이 증가하였고 농업이 발전되었으며 치안이 강화되었다. 또한 토지 지주제를 폐지하여 중앙정부가 국민들을 직접 통치할 수 있었다. 진시황은 만리장성, 아방궁, 진시황릉, 병마용갱과 같은 대규모의 토목공사들을 벌였으며, 화폐, 도량형 등을 통일하며 중국을 단일한 문화권으로 묶는데 큰 기여를 하였다. 군사력 역시 발전하여, 전술이나 무기, 운송체계 등이 발전하게 되었다. 다만 황제의 입맛에 맞지 않는 학문들을 탄압하였으며, 정부에 반항하는 학자들을 압살하며 분서갱유와 같은 학문적 탄압도 벌였다. 진나라는 강성했지만, 통일 이후 오래가지 못했다. 기원전 210년, 진시황이 사망한 뒤 그의 아들 호해가 황제의 자리에 올랐고, 환관 조고와 같은 탐관오리들은 호해를 이용해 권력을 휘두르려 했다. 이들은 부정부패를 저지르며 국정을 어지럽혔으며, 전국 곳곳에서는 이들에 불만을 품고 반란이 일어났다. 결국 진나라는 마지막 황제인 자영이 초패왕 항우에게 항복하며 멸망하였으며, 진나라의 뒤는 유방이 세운 한나라가 이었다. 진나라는 중국을 15년이라는 극히 짧은 기간 동안 통치하였으나, 통일 왕조의 기반을 놓고 황제 체제를 확립하였다는 점에서 중국 역사 전반에 크나큰 영향을 미쳤다. (ko)
  • 秦朝(しんちょう)は、中国初の統一王朝である。紀元前221年から前206年まで存在し、秦朝を建てた皇帝は、始皇帝として知られている。秦は現在の甘粛省や陝西省の秦の拠点に由来した。その文化的起源については、周の東克後に東方から移住した人々が始めたという「東来説」と西方から来たという「西来説」とで長年議論が交わされていたが、現在では殷文化、周文化、西戎文化といった多元的な文化を起源に持つと考えられている。 秦の強さは、戦国時代の紀元前4世紀の商鞅の法家改革により大いに高められた。紀元前3世紀中葉と後半に、秦は一連の迅速な征服を成し遂げ、弱体化した周を終わらせ、結局戦国七雄の6国を征服して全中国を支配した。 中国支配で秦は、強大な軍備を維持できる高度に形作られた権力と、安定した経済により統一された帝国を創造することを試みた。秦の中央政府は、貴族と地主の役割を極小化し人口の絶対多数を占める農民に対する直接的な支配をし広範な労働部隊への秦の関与を認めることで支配しようとした。このことは現在万里の長城として知られる北の国境の壁のような大規模事業の建設を可能とした。秦朝は通貨や度量衡が標準化され筆記の形態の統一が行われるような数個の改革も主導した。批判を制限し古い王朝の名残は全て粛清する企図は、後世の学者に大いに批判されている悪名高い焚書坑儒へと発展した。政府は高圧的で官僚主義的であったが、秦の軍事は、最新鋭の兵器や輸送手段、戦術を用いる点で革命的でもあった。 秦朝は全国を36郡に分けた。領土を広げるごとに、中央政府が支配する新たな郡を次々に置いた。五嶺の南、南越を支配した領土には、南海・桂林及び象郡の3郡を、北に匈奴を攻めて陰山以南を切り取った地には九原郡(現在の包頭市一帯)を置いた。 軍事的には強大であったとはいえ、秦朝は長く続かなかった。始皇帝が紀元前210年に死ぬと、始皇帝の息子である胡亥が、胡亥を通じて全王朝の行政に影響を及ぼし支配する企図を持って皇帝の元顧問の内の2人により皇帝に担ぎ上げられた。しかしこの顧問は二人とも死去し秦の第2代皇帝も死去することになる論争に巻き込まれた。大衆的な反乱は、2年後に発生し、弱体化した帝国は、漢の建国につながる楚の副官(劉邦)に暫くして降伏した。急速に終焉を迎えたとはいえ、秦朝は後世の帝国特に漢に影響を与え、中国の欧州名は、秦に由来すると考えられている。 (ja)
  • De Qin-dynastie (Hanyu pinyin Qín Cháo, Traditioneel Chinees 秦朝, Wade-Giles Ch'in Ch'ao) (spreek uit: tsjin) werd opgericht in 221 v.Chr. en kwam in 206 v.Chr. ten val. Zij werd voorafgegaan door de Oostelijke Zhou-dynastie en gevolgd door de Westelijke Han-dynastie. De naam China is van Qin afgeleid. (nl)
  • Qindynastin (秦朝; Qíncháo) var Kinas första kejsardynasti och varade 221 f.Kr. till 206 f.Kr. Dynastin grundades ur feodalstaten Qin efter att Kinas första kejsare Qin Shi Huangdi enat Kina efter Qins föreningskrig under epoken De stridande staterna. Qindynastin byggde på legalismen, och reformerna under Qindynastin fick stor påverkan på hur Kina kom att styras under mer än 2 000 år. Under Qindynastin gjordes många stora byggnadsprojekt såsom kinesiska muren, Terrakottaarmén, Epangpalatset, Lingqukanalen och ett riksomfattande vägnät. Efter Qindynastins fall 206 f.Kr. följde Handynastin. (sv)
  • Dynastia Qin (chiń. upr. 秦朝; chiń. trad. 秦朝; pinyin Qín Cháo; Wade-Giles Ch’in Ch’ao; wym. [tɕʰǐn ʈʂʰǎu]) – pierwsza dynastia zjednoczonego Cesarstwa Chińskiego, założona w 221 r. p.n.e. przez Pierwszego Cesarza (który dokonał zjednoczenia). Aczkolwiek krótkotrwała, stworzyła silny, scentralizowany aparat państwowy, oparty na ujednoliconym prawie, pieniądzu i służbie administracyjnej. Obalona na skutek ludowego powstania w roku 206 p.n.e., ale zwycięzcy wykorzystali osiągnięcia państwowości Qin, by na tej podstawie zbudować długotrwałą i potężną dynastię Han. (pl)
  • Империя Цинь (кит. упр. 秦朝, пиньинь Qín Cháo, палл. Цинь чао) — самая первая империя во всей истории всего Китая. (ru)
  • Дина́стія Ці́нь (кит. 秦朝, пін. Qíncháo) — династія і держава в Китаї, що існувала у 221 до н. е. — 206 до н. е.. Заснована першим китайським імператором Ши Хуан-ді, який відновив єдину централізовану державу внаслідок анексії існуючих шести держав: Хань, Вей, Чжао, Чу, Янь і Ці, поклавши край так званому періоду «Семи царств», що тривав майже 800 років. Імператор мав титул — Перший величний правитель Цінь. Згідно з його наказами почала розбудовуватися централізована держава, у якій правителями були чиновники, а не аристократія. Країну поділили на округи і повіти. Реформа передбачила уніфікацію виміру ваги, простору, грошей, а також письма. Внаслідок цього полегшилась торгівля і усунулись регіональні відмінності. Династія Хань замістила Цінь у 206 до н. е. (uk)
  • A dinastia Qin (em chinês, 秦朝), também conhecida como dinastia Chin, foi uma dinastia que governou a China entre 221 a.C. e 206 a.C., e que normalmente figura nos livros de História como a primeira dinastia burocrática ou protoburocrática da história da China. O período abrangido pelo governo da dinastia pode, igualmente, corresponder a uma subdivisão da história chinesa. O primeiro rei dessa dinastia, Zheng, é reconhecido pela historiografia por seus grandes feitos, como a unificação violenta da China, e por seu governo cruel, tendo adotado o título de Shi Huangdi ("Primeiro Imperador") após conquistar os estados de Zhao, Wei, Chu, Yan e Qi. Muitos autores defendem que a reunificação da China sob um governo burocrático nessa ocasião se deveu em certa medida aos constantes ataques das tribos nômades do norte dirigidos para pilhar os bens da civilização chinesa, que aumentaram consideravelmente a partir do século III a. C. (pt)
  • 秦朝(前221年9月10日-前207年11月17日),是中國歷史上首个大一統中央集权的帝國。秦朝皇室為嬴姓趙氏,所以史書又称嬴秦。秦朝源自周朝諸侯國秦國。公元前905年,秦非子因善于养马,得到周孝王的赏识,受爵获封秦地,成为秦国始封君,建立秦國,号称秦嬴。前770年,秦襄公在東周周平王東遷時有功,受封於关中平原,成为一方诸侯。战国時期,秦國根据礼记总结的“今天下车同轨,书同文,行同輪”,推行车辆统一道路,书籍统一文字,行为统一伦理,并在政治、軍事、經濟、交通方面,实施商鞅变法,成為天下第一強國。前230年至前221年,到秦王嬴政陸續攻滅其他六個主要諸侯國,一統中原,史称秦朝。 秦王政建立秦朝後自稱「始皇帝」(即秦始皇),從此中國有了皇帝的稱號,並且發起一系列的改革以鞏固管治。而後南征百越、北伐匈奴。疆域為東起遼東,西至臨洮,北抵長城,南達象郡(今越南北部)。雖然秦朝外表十分強盛,但由於秦始皇嚴重集權、過度擴張、勞役諸國百姓,所以秦朝之統治不免帶有苛急、暴虐之特點,讓天下百姓飽受苛政之苦而想要叛變。秦二世繼位後,秦廷被掌權的趙高掌控而混亂不堪。此時秦末民變爆發,六國有力的軍人各自復國,雖然秦將章邯努力平亂,但秦將王離於鉅鹿之戰被楚將項羽擊敗,秦軍主力投降。前207年十月,新任秦王子嬰於咸陽向劉邦投降,後項羽率軍抵達關中,殺死秦王子嬰,焚燒咸陽宮,秦朝於秦始皇死後3年滅亡。而後至西漢統一全國之期間稱秦漢之際,又稱西楚時期。西楚霸王項羽重建封國制體系,分封十八諸侯。但項羽分封不公,劉邦、田榮等諸侯繼而起兵反抗,演變成楚漢戰爭。前202年漢王劉邦擊滅項羽,受諸侯擁戴為皇帝,開啟漢朝。 秦朝為了鞏固遼闊但各地文化不一的帝國,在政治、軍事、經濟、交通方面,都推行政策與改革。政治制度建立有皇帝制度、三公九卿制與郡縣制為基礎的中央集權制,取代过去不同诸侯豪门的爵位制度。法律基本延續秦國法律,增加了皇帝握有生殺大權,丞相僅僅是輔佐。防务方面,興建長城以鞏固北方,毀六國長城與城墩等防禦工事,沒收天下百姓武器鑄成十二金人,先後五次東巡以安定關東各地區。交通方面,興建馳道與靈渠等交通要道以便軍隊前往各地平亂,也有利各地區運輸物資。經濟方面,秦朝延續商鞅變法的政策,推行重農輕商,鼓勵農民增產糧食,甚至有機會獲爵位。工商業方面統一貨幣(秦半兩)與度量衡,實行鹽鐵專賣,但不完全禁止商業,也鼓勵如經營畜牧業的烏氏倮與丹砂的巴地寡婦清等商人。 在文化思想方面,秦朝的政治思想以法家為尊,推行融合「法、術、勢」的君主專制,另有發揚陰陽家的五德始終說以神化皇帝,宗教以傳統崇拜上帝、祖先、山神、河神等眾神以及巫術、占卜與占星等,而神仙方術受秦始皇所迷信。為了箝制人民叛亂、统一中央集權思想、報復欺騙秦始皇的方士們,先後發生焚書坑儒事件,這是先秦文化與諸子百家思想的一大浩劫。 秦朝的建立使中國由一個抽象的地理名稱轉為具體的大一統帝國,為融合中原文化、秦文化、荊楚文化與齊魯文化等文化打下基礎,使得「秦」成為中國文化的象徵之一。該時代所遺留下的驪山秦始皇陵與秦始皇兵馬俑也受後世注目,其中兵馬俑被列入《世界遺產名錄》。 (zh)
dbo:capital
dbo:currency
dbo:governmentType
dbo:religion
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 43461 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 47013 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1124292704 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:align
  • right (en)
dbp:bpmf
  • ㄑㄧㄣˊ (en)
dbp:c
  • 小篆, (en)
dbp:capital
dbp:commonLanguages
dbp:commonName
  • Qin, Ch'in or Kin dynasty (en)
dbp:conventionalLongName
  • Qin (en)
dbp:currency
dbp:date
  • September 2022 (en)
dbp:dateEvent
  • 210 (xsd:integer)
dbp:deputy
dbp:era
dbp:event
  • (en)
  • Death of Qin Shi Huang (en)
dbp:eventEnd
  • (en)
  • Surrender to Liu Bang (en)
dbp:eventStart
  • (en)
  • Accession of Qin Shi Huang (en)
dbp:flagBorder
  • no (en)
dbp:governmentType
dbp:gr
  • Chyn (en)
dbp:imageMap
  • File:QinEmpireWithOrdos.jpg (en)
dbp:imageMap2Caption
  • Territories of the Qin Empire. (en)
dbp:j
  • Ceon4 (en)
dbp:leader
dbp:myr
  • Chín (en)
dbp:ocBs
  • * (en)
dbp:p
  • Zhou dynasty (en)
  • Qin (en)
  • Qín (en)
  • xiǎozhuàn (en)
dbp:pic
  • Qin .svg (en)
dbp:piccap
  • "Qin" in seal script and regular Chinese characters (en)
dbp:picupright
  • 0.275000 (xsd:double)
dbp:poj
  • Chîn (en)
dbp:quote
  • The spirits are seen off to the zhu zhu of the musics, (en)
  • A host of flags and kingfisher banners. (en)
  • And the brilliant event finishes. (en)
  • And the warp and weft of the world fall dark. (en)
  • Are intoned as harmonious sounds. (en)
  • Floating on high in every direction, (en)
  • Metal stalks with elegant blossoms, (en)
  • Music fills the hall and court. (en)
  • Purified thoughts grow hidden and still, (en)
  • Suddenly the spirits ride off on the darkness, (en)
  • The cloudy scene an obscure darkness. (en)
  • The incense sticks are a forest of feathers, (en)
  • The spirits coming to feast and frolic. (en)
  • Thus one can almost hear (en)
  • Which purifies and refines human feelings. (en)
  • The music of the "Seven Origins" and "Blossoming Origins" (en)
dbp:reason
  • incidence is normally used only in the singular form, perhaps incidence, incidents, or instances was intended (en)
dbp:religion
dbp:s
  • Han dynasty (en)
  • Nanyue (en)
  • Eighteen Kingdoms (en)
dbp:showflag
  • p (en)
dbp:source
  • Han shu, p. 1046 (en)
dbp:statArea
  • 2300000 (xsd:integer)
dbp:statYear
  • 220 (xsd:integer)
dbp:status
  • Empire (en)
dbp:title
dbp:titleDeputy
dbp:titleLeader
dbp:tl
  • Tsîn (en)
dbp:today
dbp:tp
  • Cín (en)
dbp:w
  • Chʻin2 (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbp:wuu
  • Zin (en)
dbp:y
  • Chèuhn (en)
dbp:yearDeputy
  • 208 (xsd:integer)
  • 221 (xsd:integer)
dbp:yearEnd
  • 206 (xsd:integer)
dbp:yearLeader
  • 210 (xsd:integer)
  • 221 (xsd:integer)
dbp:yearStart
  • 221 (xsd:integer)
dbp:years
  • 221 (xsd:integer)
dcterms:subject
gold:hypernym
schema:sameAs
rdf:type
rdfs:comment
  • La dinastia Qin (cinese: 秦朝; pinyin: Qín Cháo) regnò in Cina dal 221 a.C. al 206 a.C. Fu preceduta dalla dinastia Zhou (e anche dal Periodo degli Stati Combattenti) e seguita dalla dinastia Han. L'unificazione della Cina nel 221 a.C. sotto il primo imperatore Qin Shi Huangdi segnò l'inizio della Cina imperiale, che sarebbe perdurato per almeno duemila anni, fino alla caduta della dinastia Qing nel 1912. La dinastia Qin lasciò in eredità alle dinastie successive una struttura statale centralizzata e burocratica e, al culmine del suo potere, regnò su una popolazione di circa 40 milioni di persone. (it)
  • De Qin-dynastie (Hanyu pinyin Qín Cháo, Traditioneel Chinees 秦朝, Wade-Giles Ch'in Ch'ao) (spreek uit: tsjin) werd opgericht in 221 v.Chr. en kwam in 206 v.Chr. ten val. Zij werd voorafgegaan door de Oostelijke Zhou-dynastie en gevolgd door de Westelijke Han-dynastie. De naam China is van Qin afgeleid. (nl)
  • Qindynastin (秦朝; Qíncháo) var Kinas första kejsardynasti och varade 221 f.Kr. till 206 f.Kr. Dynastin grundades ur feodalstaten Qin efter att Kinas första kejsare Qin Shi Huangdi enat Kina efter Qins föreningskrig under epoken De stridande staterna. Qindynastin byggde på legalismen, och reformerna under Qindynastin fick stor påverkan på hur Kina kom att styras under mer än 2 000 år. Under Qindynastin gjordes många stora byggnadsprojekt såsom kinesiska muren, Terrakottaarmén, Epangpalatset, Lingqukanalen och ett riksomfattande vägnät. Efter Qindynastins fall 206 f.Kr. följde Handynastin. (sv)
  • Dynastia Qin (chiń. upr. 秦朝; chiń. trad. 秦朝; pinyin Qín Cháo; Wade-Giles Ch’in Ch’ao; wym. [tɕʰǐn ʈʂʰǎu]) – pierwsza dynastia zjednoczonego Cesarstwa Chińskiego, założona w 221 r. p.n.e. przez Pierwszego Cesarza (który dokonał zjednoczenia). Aczkolwiek krótkotrwała, stworzyła silny, scentralizowany aparat państwowy, oparty na ujednoliconym prawie, pieniądzu i służbie administracyjnej. Obalona na skutek ludowego powstania w roku 206 p.n.e., ale zwycięzcy wykorzystali osiągnięcia państwowości Qin, by na tej podstawie zbudować długotrwałą i potężną dynastię Han. (pl)
  • Империя Цинь (кит. упр. 秦朝, пиньинь Qín Cháo, палл. Цинь чао) — самая первая империя во всей истории всего Китая. (ru)
  • Дина́стія Ці́нь (кит. 秦朝, пін. Qíncháo) — династія і держава в Китаї, що існувала у 221 до н. е. — 206 до н. е.. Заснована першим китайським імператором Ши Хуан-ді, який відновив єдину централізовану державу внаслідок анексії існуючих шести держав: Хань, Вей, Чжао, Чу, Янь і Ці, поклавши край так званому періоду «Семи царств», що тривав майже 800 років. Імператор мав титул — Перший величний правитель Цінь. Згідно з його наказами почала розбудовуватися централізована держава, у якій правителями були чиновники, а не аристократія. Країну поділили на округи і повіти. Реформа передбачила уніфікацію виміру ваги, простору, грошей, а також письма. Внаслідок цього полегшилась торгівля і усунулись регіональні відмінності. Династія Хань замістила Цінь у 206 до н. е. (uk)
  • كانت سلالة تشين، في واد جايلز (بالصينية: 秦朝) أول سلالة في الإمبراطورية الصينية. استمرت هذه السلالة منذ 221 حتى 206 قبل الميلاد. سُميت هذه السلالة نسبةً إلى موطنها الرئيسي في ولاية تشين (قانسو وشنشي الحديثة). أسسها تشين شي هوانج، الإمبراطور الأول لمملكة تشين. زادت قوة دولة تشين بشكل كبير نتيجة للإصلاحات القانونية التي أجراها تشانغ يانغ في القرن الرابع قبل الميلاد، خلال فترة الممالك المتحاربة. في منتصف وأواخر القرن الثالث قبل الميلاد، بدأت دولة تشين سلسلة من الفتوحات السريعة، إذ قضت أولًا على سلالة تشو الضعيفة، وهزمت في النهاية الدول الستة الأخرى من الدول السبعة المتحاربة. استمر حكم السلالة لمدة 15 عامًا، وهي أقصر مدة لسلالة حاكمة رئيسية في تاريخ الصين، وشهدت خلال حكمها إمبراطورَين فقط، وكانت أراضيها حول منطقة نهر الأصفر ويانغتسي، وليس في الصين الحديثة المألوفة في خرائطنا الآن. على الرغم من (ar)
  • La dinastia Qin (xinès tradicional: 秦朝, xinès simplificat: 秦朝, pinyin: Qín Cháo, Wade-Giles: Ch'in Ch'ao; IPA: ) va ser la primera imperial de la Xina, des del 221 fins al 207 aC. El nom de l'estat Qin derivava de la terra originària de Qin, en el cor de l'estat (l'actual Shaanxi). (ca)
  • Dynastie Čchin (čínsky 秦朝; pinyin Qín Cháo; český přepis čchin čchao; Wade-Giles Ch’in Ch’ao), byla v letech 221–206 př. n. l. první císařskou dynastií vládnoucí sjednocené Číně. Jejím odkazem je centralizovaný byrokratický stát, který s určitými přestávkami přetrval až do pádu císařství v roce 1912. Mezinárodně užívaný výraz pro Čínu též pravděpodobně pochází ze jména této dynastie. V čínských dějinách následuje vláda dynastie Čchin po dvě a půl století trvajícím období válčících států na sklonku dynastie Čou (Zhou) a sama je poté vystřídána dynastií Chan (Han). (cs)
  • Η Δυναστεία Τσιν (Chinese: 秦朝; πινγίν: Qín Cháo; Wade–Giles: Ch'in2 Ch'ao2), ήταν η πρώτη δυναστεία της Αυτοκρατορικής Κίνας, από το 221 π.Χ. έως το 206 π.Χ. Πήρε το όνομά της από την καρδιά της περιοχής εξουσίας της, Τσιν, στις σημερινές επαρχίες Κανσού και Σαανσί. Η δυναστεία σχηματίστηκε μετά την κατάκτηση έξι άλλων κρατών από το κράτος των Τσιν, ενώ ιδρυτής της ήταν ο Τσιν Σι Χουάνγκ, πρώτος αυτοκράτορας της δυναστείας. Από τη δυναστεία αυτή πήρε το όνομά της η Κίνα. (el)
  • Die Qin-Dynastie (chinesisch 秦朝, Pinyin Qíncháo, W.-G. Ch’in Ch’ao) war die erste Dynastie des chinesischen Kaiserreiches. Sie entstand aus dem Staat Qin, dem westlichsten der sieben Staaten, die in der Zeit der Streitenden Reiche um die Vorherrschaft rangen. Qin gelang es, bis zum Jahre 221 v. Chr. alle rivalisierenden Reiche zu erobern und somit zum ersten Mal das gesamte von Chinesen besiedelte Territorium unter einer Krone zu vereinigen. Dies war der Höhepunkt einer Entwicklung, die bereits in den vorangegangenen Jahrhunderten eingesetzt hatte, und eines der wichtigsten Ereignisse der Geschichte Chinas. Nach der Reichseinigung nahm der Qin-König Zheng den Kaisertitel an; er ist deshalb als Qin Shihuangdi bekannt. Als eigentlicher Architekt des Einheitsreiches gilt jedoch dessen Kanzler (de)
  • En 221 antaǔ la Kristo, post pli ol dumiljara sklava socio, naskiĝis la dinastio Qin, esperantigite Ĉjin, - la unua unueca feǔda dinastio kun centralizita potenco en la historio de Ĉinio. Ĝi sekvis la Dinastion Zhou, kaj ĝin sekvis la Dinastio Han. En malpli ol 10 jaroj de 230 ĝis 221 antaǔ la Kristo, sinsekve elimininte la ses regnojn, Han, Zhao, Wei, Yan, Chu kaj Qi, Ying Zheng plenumis la grandan aferon de unuigo de Ĉinio. Tiam finiĝis en la ĉina historio la splitiga situacio kaj aperis unueca aǔtokratisma Qin-dinastio kun centralizita potenco. (eo)
  • La dinastía Qin (chino: 秦朝, Wade-Giles: Ch'in ch'ao, pinyin: Qíncháo) fue la primera dinastía imperial de China, durando desde el año 221 a. C. hasta el 206 a. C. El nombre Qín, que tiene una pronunciación similar en español a "chin", es uno de los posibles orígenes de la palabra China, aunque esto continúa siendo objeto de debate.​ El imperio nació de las conquistas del Estado Qin, que destruyó a la antigua dinastía Zhou y venció en su lucha contra el resto de Reinos combatientes. La unificación de China bajo Qin Shi Huang, el primer Emperador, marcó los comienzos de la China imperial, periodo que duró (con ciertas interrupciones) hasta la caída de la dinastía Qing en 1912. (es)
  • Qin dinastia Txinaren batasuna aldarrikatu zuen lehenengoa izan zen. K.a. 221. urtean euren erregeak bere burua 皇帝 (huángdì) izendatu zuen, enperadore, baina inplikazio erlijiosoak zituen ere. Modu horretan errege (王 wáng) izena albo batera utzi zen. Qin Shi Huangen heriotzaren ondoren semeak (Bigarren Enperadorea) hartu zuen boterea, K.a. 209an. Hala ere presioak handiak ziren eta K.a. 206an Liu Bangek (hasieran funtzionarioa) bere burua enperadore izendatu eta Han dinastiaren erregealdia hasi zen. (eu)
  • Ba é an Ríshliocht Qin (Sínis: 秦朝; pinyin:Qíncháo) an chéad ríshliocht den tSín Impiriúil, a mhair ó 221 go 206 RC. Ainmníodh é i ndiaidh a chroíláir san stát Qín (Gansu agus Shaanxi an lae inniu), Ba é Qín Shi Huang, an Chéad Impire Qin, a bhunaigh an ríshliocht. Tháinig méadú mór ar neart an stáit Qin de bharr athchóirithe riaracháin Fajia de chuid Shang Yang sa cheathrú haois RC, le linn thréimhse na Stát Cogaíochta. I lár agus go déanach sa tríú haois RC, rinne stát Qin sraith de choncais go gasta, rud a chuir deireadh leis an ríshliocht neamhchumhachtach Zhou, agus ar deireadh thiar, ag cur sé cinn eile de na seacht Stát cogaíochta faoi smacht. Níor mhair an mór-ríshliocht seo ach ar feadh cúig bliana déag agus ba é an ceann ba ghiorra i stair na Síne. I rith an ama sin, ní raibh ach (ga)
  • The Qin dynasty (/ˈtʃɪn/ CHIN; Chinese: 秦朝; pinyin: Qín cháo), or Ch'in dynasty in Wade–Giles romanization (Wade–Giles: Ch'in ch'ao), was the first dynasty of Imperial China. Named for its heartland in Qin state (modern Gansu and Shaanxi), the Qin dynasty arose as a fief of the Western Zhou and endured for over five centuries until 221 BCE when it founded its brief empire, which lasted only until 206 BCE. It often causes confusion that the ruling family of the Qin kingdom (what is conventionally called a "dynasty") ruled for over five centuries, while the "Qin Dynasty," the conventional name for the first Chinese empire, comprises the last fourteen years of Qin's existence. The divide between these two periods occurred in 221 BCE when King Zheng of Qin declared himself the First Emperor of (en)
  • La dynastie Qin (chinois : 秦朝 ; pinyin : Qín Cháo ; Wade : Ch'in Ch'ao ; EFEO : Ts'in) est la première dynastie impériale de la Chine, qui dure de 221 à 206 av. J.-C. C'est la conquête des six États issus de la chute de la dynastie Zhou par l'État de Qin, conquête unifiant de facto le pays, qui l'installe au pouvoir. Les quatorze années de règne de son fondateur, Qin Shi Huang, le premier empereur de l'histoire de la Chine, et de son fils Qin Er Shi, représentent, malgré cette brièveté, un tournant capital dans l'histoire nationale : cette courte période inaugure l'ère impériale qui voit se succéder de nombreuses autres dynasties jusqu'à la chute des Qing en 1912 avec la proclamation de la république. (fr)
  • Dinasti Qin (Hanzi: 秦朝, hanyu pinyin: Qin Chao) (221 SM - 206 SM) adalah satu dari tiga dinasti yang paling berpengaruh di Tiongkok sepanjang sejarahnya. Dinasti Qin terkenal sebagai dinasti yang pendek umurnya, tetapi meletakkan dasar-dasar kekaisaran yang kemudian akan diteruskan selama 2000 tahun oleh dinasti-dinasti setelahnya. Dinasti ini juga adalah dinasti pertama yang mempersatukan suku bangsa beragam di Tiongkok ke dalam entitas tunggal nasional Tiongkok. (in)
  • 秦朝(しんちょう)は、中国初の統一王朝である。紀元前221年から前206年まで存在し、秦朝を建てた皇帝は、始皇帝として知られている。秦は現在の甘粛省や陝西省の秦の拠点に由来した。その文化的起源については、周の東克後に東方から移住した人々が始めたという「東来説」と西方から来たという「西来説」とで長年議論が交わされていたが、現在では殷文化、周文化、西戎文化といった多元的な文化を起源に持つと考えられている。 秦の強さは、戦国時代の紀元前4世紀の商鞅の法家改革により大いに高められた。紀元前3世紀中葉と後半に、秦は一連の迅速な征服を成し遂げ、弱体化した周を終わらせ、結局戦国七雄の6国を征服して全中国を支配した。 秦朝は全国を36郡に分けた。領土を広げるごとに、中央政府が支配する新たな郡を次々に置いた。五嶺の南、南越を支配した領土には、南海・桂林及び象郡の3郡を、北に匈奴を攻めて陰山以南を切り取った地には九原郡(現在の包頭市一帯)を置いた。 (ja)
  • ( 다른 뜻에 대해서는 진나라 (동음이의) 문서를 참고하십시오.) 진(秦, 기원전 900년경 ~ 기원전 206년)은 중국 최초의 통일 왕조로, 동아시아 최초의 국가원수를 황제로 지칭한 제국이다. 국성은 영성 조씨(嬴姓趙氏) 또는 영성 진씨(嬴姓秦氏)다. 본래 춘추전국시대의 국가 중 하나였던 진나라는 기원전 4세기 쯤 전국 시대 때 상앙이 행한 법가에 따른 개혁에 의해 급속도로 강성해졌고, 기원전 221년에 진 시황제에 의해 전국 시대를 통일하면서 중국 역사상 최초의 통일 국가가 되었다. 진나라의 지배기간 동안, 중국에서는 무역이 증가하였고 농업이 발전되었으며 치안이 강화되었다. 또한 토지 지주제를 폐지하여 중앙정부가 국민들을 직접 통치할 수 있었다. 진시황은 만리장성, 아방궁, 진시황릉, 병마용갱과 같은 대규모의 토목공사들을 벌였으며, 화폐, 도량형 등을 통일하며 중국을 단일한 문화권으로 묶는데 큰 기여를 하였다. 군사력 역시 발전하여, 전술이나 무기, 운송체계 등이 발전하게 되었다. 다만 황제의 입맛에 맞지 않는 학문들을 탄압하였으며, 정부에 반항하는 학자들을 압살하며 분서갱유와 같은 학문적 탄압도 벌였다. (ko)
  • A dinastia Qin (em chinês, 秦朝), também conhecida como dinastia Chin, foi uma dinastia que governou a China entre 221 a.C. e 206 a.C., e que normalmente figura nos livros de História como a primeira dinastia burocrática ou protoburocrática da história da China. O período abrangido pelo governo da dinastia pode, igualmente, corresponder a uma subdivisão da história chinesa. O primeiro rei dessa dinastia, Zheng, é reconhecido pela historiografia por seus grandes feitos, como a unificação violenta da China, e por seu governo cruel, tendo adotado o título de Shi Huangdi ("Primeiro Imperador") após conquistar os estados de Zhao, Wei, Chu, Yan e Qi. Muitos autores defendem que a reunificação da China sob um governo burocrático nessa ocasião se deveu em certa medida aos constantes ataques das tri (pt)
  • 秦朝(前221年9月10日-前207年11月17日),是中國歷史上首个大一統中央集权的帝國。秦朝皇室為嬴姓趙氏,所以史書又称嬴秦。秦朝源自周朝諸侯國秦國。公元前905年,秦非子因善于养马,得到周孝王的赏识,受爵获封秦地,成为秦国始封君,建立秦國,号称秦嬴。前770年,秦襄公在東周周平王東遷時有功,受封於关中平原,成为一方诸侯。战国時期,秦國根据礼记总结的“今天下车同轨,书同文,行同輪”,推行车辆统一道路,书籍统一文字,行为统一伦理,并在政治、軍事、經濟、交通方面,实施商鞅变法,成為天下第一強國。前230年至前221年,到秦王嬴政陸續攻滅其他六個主要諸侯國,一統中原,史称秦朝。 在文化思想方面,秦朝的政治思想以法家為尊,推行融合「法、術、勢」的君主專制,另有發揚陰陽家的五德始終說以神化皇帝,宗教以傳統崇拜上帝、祖先、山神、河神等眾神以及巫術、占卜與占星等,而神仙方術受秦始皇所迷信。為了箝制人民叛亂、统一中央集權思想、報復欺騙秦始皇的方士們,先後發生焚書坑儒事件,這是先秦文化與諸子百家思想的一大浩劫。 秦朝的建立使中國由一個抽象的地理名稱轉為具體的大一統帝國,為融合中原文化、秦文化、荊楚文化與齊魯文化等文化打下基礎,使得「秦」成為中國文化的象徵之一。該時代所遺留下的驪山秦始皇陵與秦始皇兵馬俑也受後世注目,其中兵馬俑被列入《世界遺產名錄》。 (zh)
rdfs:label
  • Qin dynasty (en)
  • سلالة تشين الحاكمة (ar)
  • Dinastia Qin (ca)
  • Dynastie Čchin (cs)
  • Qin-Dynastie (de)
  • Δυναστεία Τσιν (el)
  • Dinastio Qin (eo)
  • Dinastía Qin (es)
  • Qin dinastia (eu)
  • Ríshliocht Qín (ga)
  • Dinasti Qin (in)
  • Dynastie Qin (fr)
  • Dinastia Qin (it)
  • 秦朝 (ja)
  • 진나라 (ko)
  • Qin-dynastie (nl)
  • Dynastia Qin (pl)
  • Dinastia Chin (pt)
  • Цинь (империя) (ru)
  • Qindynastin (sv)
  • 秦朝 (zh)
  • Династія Цінь (uk)
rdfs:seeAlso
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
foaf:name
  • Qin (en)
  • Qin, Ch'in or Kin dynasty (en)
is dbo:ethnicGroup of
is dbo:founder of
is dbo:territory of
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:birthPlace of
is dbp:built of
is dbp:combatant of
is dbp:dynasty of
is dbp:establishedEvent of
is dbp:ethnicGroups of
is dbp:event of
is dbp:founder of
is dbp:house of
is dbp:mainInterests of
is dbp:parentHouse of
is dbp:succession of
is dbp:used of
is owl:differentFrom of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License