An Entity of Type: societal event, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

The Eastern Front of World War II was a theatre of conflict between the European Axis powers against the Soviet Union (USSR), Poland and other Allies, which encompassed Central Europe, Eastern Europe, Northeast Europe (Baltics), and Southeast Europe (Balkans) from 22 June 1941 to 9 May 1945. It was known as the Great Patriotic War in the Soviet Union – and still is in some of its successor states, while almost everywhere else it has been called the Eastern Front. In present-day German and Ukrainian historiography the name German-Soviet War is typically used.

Property Value
dbo:abstract
  • El Front Oriental de la Segona Guerra Mundial són una sèrie d'enfrontaments militars entre el Tercer Reich i els seus veïns orientals, particularment la Unió Soviètica, en el marc de la Segona Guerra Mundial. El conflicte també és conegut pels russos com la Gran Guerra Patriòtica i s'allargà entre 1941 i 1945 en diverses fases. (ca)
  • Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa. V letech 1941–1943 byla jedinou frontou v Evropě a až do konce války byla hlavní frontou. I po otevření západní fronty v Normandii v červnu 1944 až do konce války vázala přes 65 % sil nacistického Německa a jeho evropských spojenců. V Sovětském svazu, v Rusku a v dalších jeho nástupnických státech se pro Východní frontu (v letech 1941-1945) užívá pojem Velká vlastenecká válka. Velká vlastenecká válka vypukla v ranních hodinách 22. června 1941, kdy Německo přepadlo bez vyhlášení války Sovětský svaz, s nímž o necelé dva roky dříve uzavřelo Pakt Ribbentrop–Molotov a následně smlouvu o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie. 23. června vyhlásilo válku SSSR Slovensko, o čtyři dny později se na podkladě incidentu zorganizovaného Němci[zdroj?] připojilo Maďarsko. 4. července se k útoku na SSSR přidalo i Rumunsko a v srpnu Itálie, později španělská Modrá divize. Němci v září oblehli Leningrad a útok poté vyvrcholil bitvou o Moskvu. 6. prosince 1941 však přešla sovětská vojska do protiútoku a německé plány na dobytí klíčových měst a porážky SSSR do konce roku 1941 se neuskutečnily. Na jaře roku 1942 byly boje obnoveny, německá letní ofenzíva začala 28. června a německá vojska postoupila k Stalingradu, na Kavkaz a obsadila Krym. V září začala bitva u Stalingradu, které se na německé straně účastnilo milión a na straně sovětské půldruhého miliónu vojáků. Skončila 30. ledna 1943 kapitulací obklíčené německé armády polního maršála Friedricha Pauluse. Poté Rudá armáda započala postup na Kursk, Charkov a Rostov na Donu. V březnu zahájily německé jednotky protiofenzívu, při které dobyly Charkov zpět. V tomto období do bojů poprvé zasáhla československá vojska, která byla spojenci Sovětů v boji proti nacistickému Německu. 5. července 1943 zahájila německá armáda operaci Citadela, a začala tak bitva v Kurském oblouku, která vyvrcholila 12. července u Prochorovky největší tankovou bitvou v dějinách lidstva. Protiútokem u Kurska zahájila sovětská vojska operaci Kutuzov, která pokračovala tažením k řece Dněpr, kterou Hitler považoval za nedobytný východní val. V září 1943 však sovětská vojska na několika místech řeku Dněpr překročila a počátkem listopadu osvobodila za spoluúčasti československých vojsk Kyjev. Útok na německé jednotky v okolí Leningradu v lednu 1944 prolomil blokádu města, která trvala 882 dní. Počátkem roku byly v SSSR zformovány polské vojenské jednotky dekretem polských komunistů, vedených agentem NKVD Bolesławem Bierutem a dosazených Stalinem, které se tak vedle čs. jednotek staly dalším spojencem Sovětského svazu, ačkoliv polská armáda byla vytvořena v SSSR již dříve v srpnu 1941 pod vedením Władysława Anderse rozhodnutím všemi spojenci uznávavané polské exilové vlády v Londýně. V den výročí napadení SSSR Německem 22. června zahájila Rudá armáda operaci Bagration. Této velké letní ofenzívy, jejíž součástí byla i lvovsko-sandoměřská operace, se účastnilo na sovětské straně 3 600 000 a na německé straně 1 700 000 vojáků, takže šlo o největší vojenskou operaci druhé světové války. Koncem srpna se uskutečnila jašsko-kišiněvská operace, při níž sovětská vojska pronikla do Moldávie a do Rumunska; to uzavřelo se SSSR mír a jeho vojska se přidala na sovětskou stranu. Do konce roku 1944 obsadila Rudá armáda Bulharsko, které bylo německým spojencem, pomohla osvobodit Jugoslávii a pronikla na území Maďarska a východního Pruska. 12. ledna 1945 zahájili Sověti viselsko-oderskou operaci a den poté konečnou fázi útoku na Východní Prusko. Rudá armáda postupovala v Maďarsku, Polsku a na Slovensku, na jaře pronikla do Rakouska a na Moravu. 16. dubna začala bitva o Berlín, která skončila kapitulací berlínské posádky 2. května 1945. 8. května 1945 podepsali Němci za přítomnosti zástupců SSSR, USA, Velké Británie a Francie oficiální kapitulační akt, ovšem některé jednotky německých vojsk v Čechách a v Rakousku kladly odpor až do druhé dekády měsíce května, kdy zazněly poslední výstřely na východní frontě 2. světové války v Evropě. (cs)
  • الجبهة الشرقية للحرب العالمية الثانية هي مسرح الحرب الرئيسي الذي شهد العديد من المعارك بين دول المحور الأوروبية وشريكتهم فنلندا من جهة، والاتحاد السوفيتي وبولندا والنرويج، علاوة على بعض دول الحلفاء بشمال وجنوب وشرق أوروبا من جهة أخرى، في الفترة ما بين 22 يونيو 1941 وحتى 9 مايو 1945، كان الاتحاد السوفيتي وألمانيا النازية القوتين الأساسيتين المتحاربتين في الجبهة الشرقية علاوة عن الدول المتحالفة مع الطرفين، وعلى الرغم من ذلك لم تنخرط دول الحلفاء الغريبة الممثلين في القوات البريطانية والأمريكية وكذلك الفرنسية في المعارك الدائرة على الجبهة إلا أنهم شاركوا في تقديم المساعدات اللازمة للاتحاد السوفيتي في صورة مؤن وأسلحة وأفراد خلال المراحل الأولى للاجتياح الألماني، وكذلك توفير الغطاء والدعم الجوي المناسبين لتحقيق ذلك. وورد ذكر الجبهة الشرقية للحرب العالمية الثانية تحت مسميات عدّة في المصادر التاريخية المختلفة كلٍ بحسب هوية المصدر؛ ولعل أوسع هذه المسميات انتشارًا هو الحرب الوطنية العظمى (بالروسية: Великая Отечественная Война) في الاتحاد السوفيتي السابق وروسيا حاليًا، كما عُرفت في ألمانيا بعدة مسميات أخرى منها الجبهة الشرقية (بالألمانية: die Ostfront) والحملة الشرقية (بالألمانية: der Ostfeldzug) نسبة لوقوع أحداثها ومعاركها جهة الشرق الجغرافي لألمانيا، كما عُرفت أيضا باسم الحملة الروسية (بالألمانية: der Rußlandfeldzug) هذا بخلاف تسميتها مجازيًا الحرب السوفيتية الألمانية (بالإنكليزية: Soviet-German War) على مستوى العالم بأسره، وهو المصطلح الذي دأب المؤرخين، خاصة الغربيين منهم، على استخدامه للإشارة للمعارك الدائرة بين القوات السوفيتية ونظيرتها الألمانية بطول خط المواجهة في شرق أوروبا. شهدت معارك الجبهة الشرقية أكبر الاشتباكات العسكرية على مدار التاريخ والتي اتسمت بالاستخدام المفرط وغير المسبوق للقوة، وما تبعه من دمار شامل وتهجير جماعي وخسائر فادحة في الأفراد سواء بسبب المواجهات العسكرية أو المجاعات أو التعرّض لظروف الطقس القاسية، بخلاف الأمراض والمذابح، كما كانت الجبهة الشرقية مركزًا لأحداث الهولوكوست بما ضمته من معسكرات الإبادة ومواكب الأسرى وأحياء اليهود، علاوة على كونها مسرحًا للعديد من المذابح العنصرية المدبرة ضد مختلف الأقليات؛ فمن إجمالي 70 مليون قتيل حُصدت أرواحهم خلال الحرب العالمية الثانية، فقد أكثر من 30 مليون فرد أرواحهم على الجبهة الشرقية؛ أغلبهم من المدنيين، كما كان للجبهة الشرقية الدور الحاسم في تحديد مُقدرات الحرب العالمية الثانية، حيث كانت العامل الأساسي لهزيمة ألمانيا في الحرب والإطاحة بالرايخ الثالث وتقسيم ألمانيا لقرابة النصف قرن وقيام الاتحاد السوفيتي كقوة عظمى على الصعيدين الصناعي والعسكري على الرغم من عجز الاتحاد السوفيتي نفسه على الاستمرار لأكثر من نصف قرن من الزمان قبيل انهياره مطلع العقد الأخير من القرن العشرين. من جانبها تمتد حدود الجبهة الشرقية شمالًا حتى الحدود السوفيتية الفنلندية المشتركة وذلك باعتبار الحرب السوفيتية الفنلندية والمعروفة باسم حرب الاستمرار جناحًا شماليًا للجبهة، علاوة على العمليات الألمانية الفنلندية المشتركة بطول أقصى شمال الحدود السوفيتية الفنلندية بمنطقة مورمانسك والتي تٌعد هي الأخرى امتدادًا جغرافيًا للحرب على الجبهة الشرقية. (ar)
  • Ως Ανατολικό Μέτωπο του B' Παγκοσμίου Πολέμου περιγράφεται το σύνολο των πολεμικών γεγονότων που έλαβαν χώρα ανάμεσα στη Σοβιετική Ένωση και τις ευρωπαϊκές δυνάμεις του Άξονα κατά τα έτη 1941 έως 1945, στο πλαίσιο του Β' Παγκοσμίου Πολέμου. Αποτελεί το σπουδαιότερο πολεμικό γεγονός της σοβιετικής ιστορίας και ένα από τα σπουδαιότερα της παγκόσμιας. Στη ρωσική ιστοριογραφία αναφέρεται συνήθως ως Μεγάλος Πατριωτικός Πόλεμος (ρωσικά: Великая Отечественная война) - ο εν λόγω όρος πρωτοχρησιμοποιήθηκε από την εφημερίδα Πράβντα την επομένη της γερμανικής εισβολής, σε ένα άρθρο που καλούσε τους σοβιετικούς πολίτες να επαναλάβουν το θρίαμβο του Πατριωτικού Πολέμου (η νίκη της Ρωσικής Αυτοκρατορίας επί του Ναπολέοντα). Θέατρο επιχειρήσεων του Ανατολικού μετώπου ήταν κυρίως τα σοβιετικά και προς το τέλος τα κεντροευρωπαϊκά εδάφη. Το ανθρώπινο κόστος του υπήρξε τεράστιο, αφού το Ανατολικό Μέτωπο ήταν το κύριο θέατρο του πολέμου συνολικά (πάνω από το 70% των πολεμικών εχθροπραξιών του Β΄ Π.Π.). Πολλά εκατομμύρια σοβιετικοί πολίτες σκοτώθηκαν ή έμειναν σωματικά ή ψυχικά ανάπηροι. Σχεδόν όλες οι υποδομές της χώρας στο ευρωπαϊκό τμήμα της καταστράφηκαν. (el)
  • Der Deutsch-Sowjetische Krieg war ein Teil des Zweiten Weltkrieges. Im damaligen Deutschen Reich wurde er als Russland- oder Ostfeldzug bezeichnet, in der früheren Sowjetunion, im heutigen Russland und einigen anderen Nachfolgestaaten der Sowjetunion als Großer Vaterländischer Krieg (russisch Великая Отечественная война Welikaja Otetschestwennaja woina). Die Ostfront bildete von 1941 bis 1945 die wichtigste Landfront der Alliierten im Kampf gegen das nationalsozialistische Deutsche Reich und seine Verbündeten. Der Krieg begann am 22. Juni 1941 mit dem deutschen Überfall auf die Sowjetunion und endete nach dem Ende der Schlacht um Berlin am 2. Mai 1945 mit der bedingungslosen Kapitulation der Wehrmacht am 8./9. Mai 1945. Dieses Datum wird in vielen Ländern als Tag der Befreiung, in Russland als Tag des Sieges begangen. Adolf Hitler gab seinen Entschluss zu diesem Angriffskrieg dem Oberkommando der Wehrmacht (OKW) am 31. Juli 1940 bekannt und befahl am 18. Dezember 1940, ihn bis Mai 1941 unter dem Decknamen „Unternehmen Barbarossa“ militärisch vorzubereiten. Dies war ein bewusster Bruch des am 24. August 1939 geschlossenen deutsch-sowjetischen Nichtangriffspaktes. Um für die „arische Herrenrasse“ „Lebensraum im Osten“ zu erobern und den „jüdischen Bolschewismus“ zu vernichten, sollten große Teile der sowjetischen Bevölkerung vertrieben, versklavt und getötet werden. Das NS-Regime nahm den millionenfachen Hungertod sowjetischer Kriegsgefangener und Zivilisten bewusst in Kauf, ließ sowjetische Offiziere und Kommissare auf der Basis völkerrechtswidriger Befehle ermorden und nutzte diesen Krieg zur damals so bezeichneten „Endlösung der Judenfrage“. Nach anfänglichen deutschen Erfolgen leiteten sowjetische Siege in der Schlacht um Moskau Ende 1941 und vor allem in der Schlacht von Stalingrad 1942/43 Deutschlands vollständige Niederlage ein. Nachdem im Sommer 1943 das deutsche „Unternehmen Zitadelle“ gescheitert war, ging die Initiative endgültig auf die Rote Armee über. Nach dem Zusammenbruch der Heeresgruppe Mitte im Sommer 1944, der auf die Eröffnung der lange erwarteten „Zweiten Front“ in Westeuropa (Operation Overlord) durch die westlichen Alliierten der Anti-Hitler-Koalition folgte, war die Wehrmacht militärisch geschlagen und konnte nur noch hinhaltenden Widerstand leisten. Dennoch waren auch die letzten Kriegsmonate noch von äußerst verlustreichen Kämpfen geprägt. Vor allem wegen der von Deutschen geplanten und ausgeführten Massenverbrechen an der Zivilbevölkerung starben im Kriegsverlauf zwischen 24 und 40 Millionen Bewohner der Sowjetunion. Dieser Krieg gilt wegen seiner verbrecherischen Ziele, Kriegsführung und Ergebnisse allgemein als der „ungeheuerlichste Eroberungs-, Versklavungs- und Vernichtungskrieg, den die moderne Geschichte kennt“. (de)
  • La Orienta Fronto de dua mondmilito estas orienteŭropa militfronto de dua mondmilito inter Aliancaj ŝtatoj kaj Akso-ŝtatoj, speciale inter Nazia Germanio kaj Sovetunio inter jaroj 1941 kaj 1945. La 22-an de junio 1941, Germanio atakis Sovetunion post la epoko de la Pakto Ribbentrop-Molotov. Dum la milito, Sovetunio kaj Germanio militis en Orienteŭropo, kio rezultis en multajn perdojn. En majo 1945, post la memmortigo de Hitler kaj malvenko en Batalo je Berlino, Germanio kapitulacis al aliancaj ŝtatoj, Sovetunio kaj aliancaj ŝtatoj venkis en milito. Orienta Fronto de Dua mondmilito ofte estas agnoskita kiel granda milito en milithistorio. (eo)
  • The Eastern Front of World War II was a theatre of conflict between the European Axis powers against the Soviet Union (USSR), Poland and other Allies, which encompassed Central Europe, Eastern Europe, Northeast Europe (Baltics), and Southeast Europe (Balkans) from 22 June 1941 to 9 May 1945. It was known as the Great Patriotic War in the Soviet Union – and still is in some of its successor states, while almost everywhere else it has been called the Eastern Front. In present-day German and Ukrainian historiography the name German-Soviet War is typically used. The battles on the Eastern Front of the Second World War constituted the largest military confrontation in history. They were characterised by unprecedented ferocity and brutality, wholesale destruction, mass deportations, and immense loss of life due to combat, starvation, exposure, disease, and massacres. Of the estimated 70–85 million deaths attributed to World War II, around 30 million occurred on the Eastern Front, including 9 million children. The Eastern Front was decisive in determining the outcome in the European theatre of operations in World War II, eventually serving as the main reason for the defeat of Nazi Germany and the Axis nations. The two principal belligerent powers were Germany and the Soviet Union, along with their respective allies. Though never sending in ground troops to the Eastern Front, the United States and the United Kingdom both provided substantial material aid to the Soviet Union in the form of the Lend-Lease program along with naval and air support. The joint German–Finnish operations across the northernmost Finnish–Soviet border and in the Murmansk region are considered part of the Eastern Front. In addition, the Soviet–Finnish Continuation War is generally also considered the northern flank of the Eastern Front. (en)
  • El frente de la Europa Oriental o frente oriental fue un teatro de operaciones de la Segunda Guerra Mundial en el que entraron en conflicto las potencias del Eje europeo contra la Unión Soviética (URSS), Polonia y otros aliados, que abarcaban Europa Central, Europa del Este, Europa del Noreste (Bálticos) y el Sudeste de Europa (Balcanes). El frente estuvo activo desde el día 1 de septiembre de 1939 hasta el 9 de mayo de 1945. En la Unión Soviética y algunos de sus estados sucesores se la conoce como la Gran Guerra Patria (en ruso, Великая Отечественная война; Velíkaya Otéchestvennaya voyná), mientras que en el resto del mundo se la llama el frente oriental y fue abierto por la Alemania nazi con la operación Barbarroja el 22 de junio de 1941 —o, desde una consideración más amplia, la invadir Polonia el 1 de septiembre de 1939 (manteniéndose inactivo temporalmente en 1940)​ hasta 1945 con la conquista por parte de la Unión Soviética de Berlín, la capital de la Alemania nazi. El frente oriental fue decisivo para determinar el resultado en el teatro de operaciones europeo en la Segunda Guerra Mundial, y finalmente sirvió como la razón principal de la derrota de la Alemania nazi y las naciones del Eje. Debido a que la ideología nazi se oponía a los movimientos eslavos, judíos y comunistas, mientras que el ideario soviético era opuesto al fascismo, la guerra en el frente oriental se caracterizó por la concurrencia de genocidios en casi todos los países ocupados, así como la constante violación de las acuerdos obtenidos en las Convenciones de Ginebra. En este frente perdieron la vida 26 millones de soviéticos, 6,5 millones de alemanes y aliados del Eje y casi 6 millones de polacos (más de la mitad eran polacos judíos), más de un 60 % de las víctimas de esa guerra en todo el mundo. Se estima que en el frente oriental murieron el 73 %​ de los soldados alemanes que murieron en la guerra y, en el caso de Bielorrusia, Ucrania y Polonia, más del 20 % de la población civil fue asesinada. La aniquilación de vidas humanas fue tal, que se llegó a hablar de Rusia como «la tumba del ejército alemán».​ Tras los cercos de Minsk en julio, Kiev en septiembre y Viazma en octubre de 1941, los alemanes hicieron tres millones de prisioneros soviéticos, que fueron los primeros en ser asesinados en las cámaras de gas de los campos de exterminio. Enfrentado a una guerra total, Stalin no dudó en practicar la táctica de tierra quemada ya probada contra Napoleón en 1812,​ en organizar una guerra de guerrillas, trasladar todas las industrias soviéticas a la retaguardia y en hacer todos los sacrificios necesarios. Tras la paralización de la ofensiva alemana en diciembre de 1941 y con algo de ayuda de los aliados occidentales, la Unión Soviética pudo reconstruir su ejército, movilizar a todo el país en nombre de defensa de la patria, y para 1942 la producción de armamento soviética ya era superior a la alemana. La guerra librada en Europa Oriental durante la Segunda Guerra Mundial puede dividirse en varias etapas: * Apertura del frente: Invasión alemana de Polonia,​invasión soviética de Polonia * Preparaciones soviéticas: Guerra de Invierno, Ocupación de las Repúblicas Bálticas, Ocupación soviética de Besarabia y el norte de Bucovina * Distracción de los Balcanes: Guerra greco-italiana, invasión de Yugoslavia, invasión de Grecia * Invasión de la Unión Soviética: Operación Barbarroja, Batalla de Moscú, Cerco de Leningrado, Guerra de Continuación * Segunda Ofensiva alemana. Con la Operación Azul, los alemanes desarrollan como objetivos estratégicos, durante el segundo año de guerra en la URSS, la conquista del Cáucaso (con sus campos petrolíferos) y la región sur del Volga, zona industrial y de comunicaciones vital para la economía soviética * Punto de inflexión: el contraataque soviético planificado como Operación Urano, derivó en la derrota alemana en la batalla de Stalingrado y la retirada de la Wehrmacht desde el Cáucaso, finalmente los alemanes lanzan en 1943 la Operación Ciudadela, su última gran ofensiva en la Unión Soviética que termina sin que ninguno de sus objetivos estratégicos se cumplan tras la Batalla de Kursk. * Contraataque soviético: Batalla del Dniéper, Ofensiva del Dniéper-Cárpatos, Ofensiva de Leningrado-Nóvgorod, Operación Bagratión. * Avance hacia Alemania: Ofensiva del Vístula-Óder, Ofensiva de Pomerania Oriental, Ofensiva de Prusia Oriental, batalla de Berlín. (es)
  • Ekialdeko Frontea, Bigarren Mundu Gerran, Ekialdeko Europan, batik bat, Alemaniaren eta Sobietar Batasunaren artean burututako borroka izan zen, 1941eko ekainaren 22an hasia eta 1945eko maiatzaren 8an amaitua. Historiako gerra esparru handiena da. Gainera, gerra latz horretan, fronte hau nabarmendu zen oldarkortasunean, suntsipenean eta heriotzaren kopuru handietan. Honen ondorioz, Hirugarren Reicha amaierara helduta, Alemania erdibiturik geratu zen eta Sobietar Batasuna munduko gerra eta industria superbotere bilakatu zen, ia Ekialdeko Europa okupatuta. (eu)
  • Le terme de front de l’Est (européen), désigne, dans le contexte de la Seconde Guerre mondiale, le théâtre d'opérations qui oppose plus particulièrement l'Allemagne nazie à l'Union soviétique entre juin 1941 et mai 1945. Ces deux régimes autocratiques se livrent une guerre totale qui ignore les conventions de Genève et se déroule d'abord en Union soviétique, puis dans les pays de l'Europe de l'Est occupés par les forces de l'Axe ou alliés au Reich, et enfin en Allemagne nazie. L'Allemagne bénéficie au départ du soutien de l'Italie fasciste, de la Hongrie, de la Roumanie et de la Finlande. Du côté des Alliés, l'Union soviétique est soutenue par des unités polonaises et roumaines, puis au fil de la conquête de l'Europe de l'Est par l'Armée rouge, par les armées roumaine, bulgare et yougoslave. Bien qu'ils soient rarement directement engagés dans des actions militaires sur le front de l'Est, le Royaume-Uni et les États-Unis fournissent un soutien économique sensible à l'Union soviétique ; la France est, avec la Roumanie, le seul pays européen à compter des combattants simultanément engagés dans les deux camps lors des opérations en Union soviétique : la Légion des volontaires français et la division Charlemagne soutiennent le Reich et ses alliés, alors que l'escadrille Normandie-Niemen est engagée aux côtés des pilotes soviétiques. Les noms donnés à ce théâtre d'opérations sont nombreux et varient suivant les pays. Les Russes (et les Soviétiques avant eux) appellent ce conflit la « Grande Guerre patriotique » (russe : Великая Отечественная Война), par référence à la guerre patriotique de 1812 contre Napoléon Ier. Les Allemands nomment le conflit front de l'Est (allemand : die Ostfront), campagne orientale (allemand : der Ostfeldzug) ou campagne de Russie (allemand : der Rußlandfeldzug). Les Finlandais, qui combattent aux côtés des Allemands de 1941 à 1944, qualifient la partie des combats qui se déroule alors sur leur territoire de guerre de Continuation, perçue comme prolongation de la guerre d'Hiver de 1939-1940. Ailleurs, on parle également de « front russe ». Il s'agit du plus grand théâtre d'opérations de la Seconde Guerre mondiale et probablement de toute l'histoire militaire. Le front de l'Est est le lieu d'une guerre acharnée, occasionnant d'énormes destructions et des déportations de masse, entraînant par suite de la guerre elle-même, des massacres, famines, maladies et conditions météorologiques extrêmes, d'importantes pertes tant civiles que militaires. Les pertes humaines sur le front de l'Est sont estimées à plus de 30 millions de morts, parmi lesquels on compte au moins 16,9 millions de civils dont 9 millions d'enfants. Les pertes matérielles s'avèrent également colossales avec 1 700 villes et 70 000 villages détruits ou incendiés rien qu'en Union soviétique, où les dégâts totaux avoisinent les 2,6 milliards de roubles. Ce théâtre d'opérations fut essentiellement terrestre et ne sollicita pas le recours aux armes les plus innovantes du moment (missiles V1 et V2, bombes atomiques). Il sera néanmoins déterminant en termes de destructions et de victimes dans la chute du Troisième Reich, préalablement à la guerre soviéto-japonaise qui conduira à la fin de la Seconde Guerre mondiale. La défaite du IIIe Reich à l'Est de l'Europe, conjuguée à l'engagement occidental dans le Pacifique, en Afrique du Nord, en Italie et en Europe occidentale, entraînera la destruction de l'Allemagne comme puissance militaire, sa division pendant plus de quarante ans en deux États antagonistes, la constitution d'un bloc soviétique (derrière le rideau de fer) en Europe de l’Est et en Chine, l'accession de l'Union soviétique au rang de superpuissance mondiale. Le 9 mai, jour de la reddition allemande pour le fuseau horaire de Moscou, demeure une fête nationale tant en Russie post-soviétique que dans certaines des anciennes républiques soviétiques (День Победы, littéralement « le Jour de la Victoire »). (fr)
  • Front Timur pada Perang Dunia II adalah medan perang yang mencakup konflik di Eropa Tengah dan Eropa Timur. Beberapa sumber menyertakan pula Perang Jerman-Polandia pada tahun 1939 dalam medan Perang Dunia II ini, namun artikel ini memusatkan perhatian pada konflik jauh lebih besar yang berlangsung antara Juni 1941 hingga Mei 1945 dan melibatkan Jerman Nazi dan Uni Soviet. Konflik ini menyebabkan bangkitnya Uni Soviet sebagai negara adidaya militer dan industri, pendudukan Eropa Timur oleh Soviet, serta . Dalam catatan sejarah Rusia dan Uni Soviet, konflik ini disebut sebagai Perang Patriotik Raya (Великая Отечественная война, Velikaya Otechestvennaya voyna). Nama yang mengacu pada Perang Patriotik Kekaisaran Rusia–Napoleon di tanah Rusia pada tahun 1812. Istilah Perang Patriotik Besar muncul di harian Soviet, Pravda, sehari setelah Jerman Nazi menginvasi Uni Soviet, dalam sebuah artikel berjudul "Perang Patriotik Besar Rakyat Soviet" (bahasa Rusia: Великая Отечественная война cоветского народа). Istilah "perang melawan agresi" digunakan Uni Soviet sebelum Amerika Serikat dan Jepang terlibat. Perang Rusia-Finlandia Perang Kelanjutan dapat dianggap sebagai gugus utara dari Front Timur. Beberapa pakar konflik ini menggunakan istilah Perang Rusia-Jerman, sementara yang lain menggunakan istilah Perang Soviet-Jerman atau Perang Jerman-Soviet. (in)
  • Il fronte orientale (indicato nella storiografia russo-sovietica come grande guerra patriottica, in russo: Великая Отечественная война?, traslitterato: Velikaja Otečestvennaja vojna) rappresentò il più importante teatro bellico della seconda guerra mondiale, nonché uno scenario fondamentale che decise, negli anni tra il 1941 e il 1945, il conflitto in Europa. Le operazioni condotte su questo fronte videro contrapposte da una parte le forze armate della Germania nazista e dei suoi alleati e dall'altro quelle dell'Armata Rossa dell'Unione Sovietica, sostenuta più avanti nel conflitto da nazioni che abbandonarono la loro alleanza con i tedeschi nonché dalle forze insurrezionali di Polonia e Jugoslavia. Il fronte si aprì il 22 giugno 1941 con l'invasione dell'Unione Sovietica da parte della Wehrmacht tedesca, che inizialmente travolse le forze armate sovietiche spingendole, dopo aver subito enormi perdite, a battere in ritirata fino alle porte di Mosca. Sotto la direzione del leader sovietico Iosif Stalin tuttavia, l'Unione Sovietica riuscì lentamente a riorganizzare e potenziare le sue forze e l'Armata Rossa, dopo la grande vittoria nella battaglia di Stalingrado terminata il 2 febbraio 1943, sferrò una continua serie di offensive che, pur a costo di forti perdite, riuscirono a indebolire gradualmente l'esercito tedesco e a liberare i territori invasi. Nel 1944-1945 infine le truppe sovietiche avanzarono inarrestabili in Europa orientale e in Germania, concludendo vittoriosamente la guerra entrando a Berlino e Vienna. Al termine del conflitto, l'Unione Sovietica si elevò al rango di superpotenza, sia industriale sia militare, con l'occupazione de facto dell'Europa orientale, dei Paesi Baltici e la spartizione dell'Europa prefigurata alla Conferenza di Jalta nel febbraio 1945. La locuzione "grande guerra patriottica" è utilizzata in Russia e in alcuni altri stati dell'ex Unione Sovietica per descrivere la resistenza all'invasione nazista. Tale espressione ricorda la "guerra patriottica" combattuta dall'Impero russo contro Napoleone Bonaparte nel 1812 e meglio conosciuta come "campagna di Russia". (it)
  • 제2차 세계 대전 당시의 동부 전선은 추축국이 소련, 폴란드, 체코슬로바키아를 비롯한 다른 연합국과 싸운 전역을 일컫는다. 1941년 6월 22일, 나치 독일의 바르바로사 작전 개시로 전쟁이 시작되었고, 베를린 공방전이 끝난 1945년 5월 9일 전투가 끝나게 되었다. 이 전역은 남유럽과 북유럽, 그리고 동유럽 전체를 전장으로 하고 있다. 구소련권에서는 대조국전쟁(Великая Отечественная война, Velikaya Otechestvennaya voyna) 이라고 부르며 독일에서는 동부 전선(die Ostfront), 동부 전역 (der Ostfeldzug), 러시아 전역 (der Rußlandfeldzug),이라 불리고 있다. 전쟁 당사자국이 아닌 지역에서는 독일-소련 전쟁이라 불리며, 대한민국과 일본 등에서는 이를 축약해 독소전쟁 또는 독소전이라 부른다. 동부 전선의 여러 전투들은 역사상 가장 큰 규모의 군사적 대립으로 여겨진다. 이 전투들은 예상치 못한 흉포함, 대량파괴, 대규모의 이동, 그리고 전투나 기아, 질병, 학살, 또는 폭로로 인한 엄청난 인명 손실로 특징지을 수 있다. 절멸 수용소, 죽음의 행진, , 포그롬 등이 위치한 동부 전선은 홀로코스트의 중심지이기도 했다. 제2차 세계 대전 기간의 인명 손실치인 약 7,000만 명 중 다수가 민간인으로 집계되는 3,000만 명이 동부 전선에서 발생했다. 제2차 세계 대전의 동부 전선은 나치 독일의 패배에 대한 주요 원인이라는 점에서 유럽 전구에 결정적인 영향을 미쳤다. 이 전쟁으로 제3제국은 파괴되었으며, 독일의 재통일이 이루어지기 전까지 독일의 분단 시대가 열렸다. 무엇보다도 소련이 군사 분야와 산업분야에서 강대국으로 떠오르게 되었다. 2개의 주요 교전세력은 나치 독일과 소련이며, 이들의 동맹국도 전쟁에 참여했다. 전투에 직접 참여하지 않았지만, 무기대여법을 통해 미국과 영국도 소련을 지원했다. 핀란드-소련 국경지대와 무르만스크주에서 벌어진 소련의 작전도 동부 전선의 일부로 포함된다. 소련과 핀란드 간의 분쟁인 계속 전쟁 역시 동부 전선의 북측 전역이라 보기도 한다. (ko)
  • Het oostfront was tijdens de Tweede Wereldoorlog, vanuit het Duitse perspectief, de naam voor het toneel van oorlogshandelingen in Centraal- en Oost-Europa, vanaf 22 juni 1941 tot 9 mei 1945. In de geschiedschrijving van de Sovjet-Unie en Rusland wordt het het westelijk front genoemd. Het oostfront is berucht vanwege de vele levens die het geëist heeft en de excessen die sterk het beeld ervan bepaalden. Gebeurtenissen die zich aan het oostfront afspeelden waren onder andere Operatie Barbarossa en de Vervolgoorlog. Het wordt beschouwd als het beslissende strijdtoneel van de gehele Tweede Wereldoorlog en de grootste militaire confrontatie uit de wereldgeschiedenis. De berekende aantallen slachtoffers lopen uiteen en benaderen de 30 miljoen. (nl)
  • 独ソ戦(どくソせん、獨蘇戰、英語: German-Soviet War)、または東部戦線(ドイツ語: die Ostfront)は、第二次世界大戦中の1941年から1945年にかけて、ナチス・ドイツを中心とする枢軸国とソビエト連邦との間で戦われた戦争を指す。 大戦の当初はポーランドを共に占領していたドイツとソ連であったが、1941年6月22日に突如ドイツ国防軍がソ連に侵入し(バルバロッサ作戦)、戦争状態となった。当時のソ連は国民を鼓舞するため、ナポレオン・ボナパルトに勝利した祖国戦争に擬えて大祖国戦争(ロシア語: Великая Отечественная война)と呼称。一方、ドイツ側では主に東部戦線と表現される。 ソ連は首都モスクワ前面まで攻め込まれたものの、英米を主力とする西側連合国とともに反撃に転じ、ベルリンの戦いでナチス・ドイツを敗北させた。戦後はアメリカ合衆国と並ぶ超大国となり、占領した東欧諸国に社会主義政権を樹立して東側ブロックを形成して冷戦に至った。戦場はドイツ東部を含む東欧諸国とソ連西部のほか、北欧(ノルウェー北部およびフィンランド)に広がり、さらに英米からソ連への援助を断つべく通商破壊が北極海やインド洋でも行われた。 (ja)
  • Front wschodni – całokształt działań wojennych podczas II wojny światowej w Europie Północnej, Wschodniej, Środkowej i Południowej pomiędzy III Rzeszą a Związkiem Radzieckim oraz ich sojusznikami, który miał miejsce między 22 czerwca 1941 a 9 maja 1945 roku. W historiografii radzieckiej i rosyjskiej front wschodni jest znany jako wielka wojna ojczyźniana (ros. Великая Отечественная Война), w niemieckiej historiografii jako front wschodni (niem. Ostfront), wschodnia kampania (niem. der Ostfeldzug) lub rosyjska kampania (niem. der Rußlandfeldzug). W historiografii ukraińskiej (ukr. німецько-радянська війна) oraz w innych publikacjach występuje pod nazwą wojna radziecko-niemiecka. Wojna na froncie wschodnim miała głębokie tło i wynikała z aspiracji Hitlera i nazistowskiego kierownictwa do zdobycia tzw. Lebensraum – „przestrzeni życiowej” na Wschodzie oraz ich skrajnie rasistowskich i antysemickich poglądów o „wyższości” ich rasy nad Słowianami i Żydami, ich nienawiści wobec komunizmu oraz wiary w domniemane powiązanie Żydów z komunizmem. Ludność Europy Wschodniej miała zostać wyeksterminowana, deportowana lub zniewolona, a tereny Europy Wschodniej skolonizowane przez Niemców. Była to według nich wojna eksterminacyjna pomiędzy dwiema rasami i ideologiami, w której „rasa niższa” miała zostać zniszczona wszelkimi możliwymi sposobami. Planowanie inwazji rozpoczęło się w drugiej połowie 1940 roku, zakończone mniej więcej na wiosnę 1941 roku. Podczas planowania przygotowano i wydano szereg zbrodniczych planów i rozkazów, według których Niemcy mieli zagłodzić dużą część populacji radzieckiej oraz stosować terror i represje wobec ludności cywilnej, Żydów, oficerów i żołnierzy Armii Czerwonej. Walki na froncie wschodnim rozpoczęły się wraz z inwazją państw Osi na ZSRR 22 czerwca 1941 roku pod kryptonimem „Barbarossa”. Inwazja na ZSRR w 1941 roku zakończyła się zdobyciem przez Niemców olbrzymich terytoriów ZSRR i zadaniem ogromnych strat Armii Czerwonej, ale Niemcom nie udało się pokonać Związku Radzieckiego w szybkiej kampanii Blitzkriegu. W grudniu 1941 roku armia niemiecka poniosła klęskę pod Moskwą, po której Armia Czerwona przeszła do generalnej kontrofensywy najpierw pod Moskwą, a potem wzdłuż całego frontu wschodniego. Po ustaniu radzieckiej kontrofensywy wiosną 1942 roku Niemcy rozpoczęli 28 czerwca tego samego roku operację „Blau” – letnią ofensywę na Kaukaz i Stalingrad. Jej finałem była potężna klęska Niemców pod Stalingradem w lutym 1943 roku, która była punktem zwrotnym w działaniach na froncie wschodnim i w wojnie w Europie. Po zwycięstwie w bitwie stalingradzkiej Armia Czerwona przeszła do kontrofensywy na południowym odcinku frontu wschodniego, ale znowu została powstrzymana przez Niemców do wiosny 1943 roku. 5 lipca tego samego roku w rejonie miasta Kursk rozpoczęła się ogromna bitwa wojsk pancernych obu stron, zainicjowana przez kolejną wielką ofensywę letnią Niemców o kryptonimie „Cytadela”. Bitwa na łuku kurskim zakończyła się decydującym i strategicznym sukcesem ZSRR, w wyniku którego Armia Czerwona przejęła inicjatywę strategiczną na froncie wschodnim i utrzymała ją do końca wielkiej wojny ojczyźnianej. Po bitwie tej Armia Czerwona rozpoczęła generalną kontrofensywę, która do końca 1943 roku wyzwoliła Smoleńsk, wschodnią Ukrainę i Kijów. Rok 1944 przyniósł olbrzymi i spektakularny sukces Armii Czerwonej, która do końca tego roku w ofensywie za ofensywą odblokowała Leningrad, wyzwoliła zachodnią Ukrainę, Białoruś, państwa nadbałtyckie, wschodnią Polskę, Rumunię, Bułgarię, wschodnią Jugosławię, wschodnie Węgry i rejony polarne na zachód od Murmańska oraz weszła na terytorium Czechosłowacji i Niemiec w Prusach Wschodnich. W 1945 roku Armia Czerwona kontynuowała swój zwycięski marsz na zachód zdobywając Prusy Wschodnie, zajmując zachodnią Polskę, Czechosłowację, zachodnie Węgry, wschodnią Austrię i ostatecznie w maju 1945 roku zdobyła Berlin kończąc wojnę na froncie wschodnim i w Europie. Wojna na froncie wschodnim należy do największych konfrontacji militarnych w historii. Doszło w niej do największych i najważniejszych bitew II wojny światowej – pod Moskwą, pod Stalingradem i pod Kurskiem. Walki w tym teatrze działań wojennych charakteryzowały się niespotykanym okrucieństwem, całkowitą destrukcją, masowymi deportacjami i olbrzymią śmiertelnością z powodu walk, głodu, wykrwawienia, chorób i masakr. Na zapleczu frontu wschodniego znajdowało się wiele obozów koncentracyjnych i zagłady oraz gett, okupanci niemieccy przeprowadzili olbrzymią liczbę masowych egzekucji i deportacji ludności żydowskiej i radzieckiej oraz marszów śmierci więźniów obozów koncentracyjnych. Na froncie wschodnim Niemcy ponieśli swoje największe straty podczas wojny, jednocześnie śmierć poniosło, w zależności od wyliczeń, od prawie 30 do ponad 40 milionów obywateli radzieckich, w tym do 27 mln. żołnierzy. Walki prowadzone przez Armię Czerwoną na froncie wschodnim i zwycięstwa odniesione tam przez nią miały decydujące znaczenie dla zwycięstwa aliantów w Europie podczas II wojny światowej i były one najważniejszą przyczyną klęski Niemiec podczas wojny. (pl)
  • A Frente da Europa Oriental ou Frente Oriental (Frente Leste) foi a principal frente europeia durante a Segunda Guerra Mundial, e teatro de guerra entre Alemanha Nazista e outras Potências do Eixo contra a União Soviética (URSS), Polônia e outros Aliados, que incluíam a Europa Central e Oriental a partir de 22 de junho de 1941 a 9 de maio de 1945. A propaganda nazi apelidou o conflito de "batalha pela sobrevivência contra o bolchevismo" ou "cruzada contra o bolchevismo". Em todas as propagandas soviéticas e na maioria das fontes russas, o conflito militar no Leste da Europa é referido como Grande Guerra Patriótica, mas às vezes essa expressão também inclui operações contra o Japão Imperial em 1945 (em russo: Великая Отечественная война, transliterado Velikaya Otechestvennaya Voyna). A frente cobriu a Europa Central e Oriental, foi aberta pela Alemanha nazista ao invadir a Polónia em 1939 e encerrada pela União Soviética ao capturar Berlim em 1945. Manteve-se temporariamente inativa em 1940. Foi o maior teatro de guerra na história, e foi famoso por sua ferocidade sem precedentes, destruição e enorme perda de vidas. Suportou a maior parte do Holocausto, dos campos de extermínio, marchas de morte, guetos e a maioria dos pogroms. Mais pessoas lutaram e morreram na Frente Oriental do que em todos os outros teatros da Segunda Guerra Mundial combinados. Cerca de 88% de todos os mortos em combate alemães na Segunda Guerra, pereceram nesta frente. Das várias dezenas de milhões de mortos estimados na Segunda Guerra Mundial, a maioria civis, a Frente Oriental representou mais de um terço deste total, tendo os nazistas ali praticado uma guerra de extermínio. Desta frente resultou a destruição do Terceiro Reich, a posterior divisão da Alemanha, e ascensão da União Soviética como superpotência militar e industrial. Devido à ideologia nazista que se opunha aos movimentos eslavos, judeus e comunistas, a ideologia soviética era oposta ao fascismo. A guerra na frente oriental foi caracterizada pela ocorrência de genocídios em quase todos os países ocupados, bem como constante violação dos acordos alcançados em todas as Convenções de Genebra (que não foram reconhecidos pela União Soviética). Nesta frente perderam a vida 27 milhões de soviéticos, 2 milhões de alemães e cerca de 6 milhões de polacos (mais de metade eram judeus poloneses), mais de 60% das vítimas de guerra em todo o mundo. Estima-se que na frente oriental morreram 80% dos soldados alemães que morreram na guerra, no caso da Bielorrússia, Ucrânia e na Polónia, mais de 20% da população foi assassinada. A série de eventos que precedem a abertura da Frente Oriental incluíam a invasão da Polónia em 1939 pela Alemanha nazista e da consequente quarta partição da Polônia, quando a União Soviética utilizou a invasão como um pretexto para anexar o regiões orientais do país, habitado por uma maioria de ucranianos e bielorrussos étnica e por minorias polonesas, tal como descrito no codicilo secreto de agosto de 1939 no Pacto Soviético-Alemão de não agressão, que também preparou o caminho para as ocupações soviéticas de 1940: ocupação soviética dos Estados Bálticos e ocupação soviética da Bessarábia. Após os cercos de Minsk, em julho, Kiev, em setembro e Viazma em outubro, os alemães fizeram 3 milhões de prisioneiros soviéticos, que foram os primeiros a serem mortos em câmaras de gás nos campos de extermínio. Confrontado com uma guerra total, Stalin não hesitou em praticar a táctica de terra queimada já testada em 1812, e organizar uma guerrilha, e deslocar todas as indústrias para a retaguarda e sacrificar todos os homens se necessário. Após o bloqueio da ofensiva alemã, em dezembro de 1941, a União Soviética pôde reconstruir as suas forças militares, a fim de mobilizar o país inteiro em nome da defesa da pátria e em 1942 a produção de armamento soviético foi superior ao alemão. Embora o Exército Vermelho conseguisse conter a ofensiva alemã no verão de 1942 e expulsar os alemães da Ucrânia durante 1943 e início dos 1944, estes últimos não puderam ser derrotados até que se abrisse a segunda frente na França. A guerra na Europa Oriental durante a Segunda Guerra Mundial pode ser dividida em várias etapas: * Frente de Abertura: Invasão da Polônia; * Preparação Soviética: Guerra de Inverno, Invasão soviética da Polônia, Ocupação das Repúblicas Bálticas; * Distração dos Balcãs: , invasão da Iugoslávia, invasão da Grécia; * Invasão da União Soviética: Operação Barbarossa, Batalha de Moscou, Cerco a Leningrado, ; * Ponto de inflexão: Batalha de Stalingrado, Batalha de Kursk; * Contra-ataque soviético: Operação Bagration; * Avanços no sentido da Alemanha: Ofensiva do Vistula–Oder, Revolta de Varsóvia, Batalha de Berlim. Os países que enviaram um número significativo dos seus exércitos nesta frente foram os seguintes: Alemanha, Finlândia, Hungria, Itália, Polónia, Roménia e União Soviética, nessa últimas incluem as tropas da Bielorrússia, Estónia, Letónia, Lituânia, Mongólia e Ucrânia. Tropas e voluntários da Croácia, Bélgica, Eslováquia, Espanha, Grécia e outros países aliados das forças do Eixo também foram envolvidas, embora as suas contribuições não foram decisivas. O envolvimento dos partidários da Iugoslávia foi muito importante, mas só adquiriu a natureza de um exército perto do fim da guerra. Tanto o Reino Unido como os Estados Unidos enviaram quantidades industriais de armas, aviões e veículos para a União Soviética. (pt)
  • Вели́кая Оте́чественная война́ (22 июня 1941 — 9 мая 1945) — война Союза Советских Социалистических Республик против нацистской Германии и её европейских союзников (Венгрии, Италии, Румынии, Словакии, Финляндии, Хорватии), начавшаяся с самого крупного сухопутного вторжения в мировой истории их войск на советскую территорию и закончившаяся освобождением от фашизма стран Центральной и Восточной Европы. По своим масштабам — это был самый крупный и кровопролитный вооружённый конфликт в мировой истории. Восточный фронт являлся главной составной частью Второй мировой войны, завершившейся победой Красной армии и безоговорочной капитуляцией вооружённых сил Германии. В западных странах именуется «Восточным фронтом», в Германии — также «германо-советской войной». Военно-политическое руководство нацистской Германии, рассчитывая на стратегию молниеносной войны («блицкриг»), подготовило план агрессии против Советского Союза, получивший кодовое именование «Директива № 21. План „Барбаросса“». В войне против СССР ставилась цель ликвидировать советское государство, завладеть его богатствами и «германизировать» территорию страны вплоть до Урала. Для народов Советского Союза Великая Отечественная война стала справедливой войной за свободу и независимость своей Родины, гимном которой явилась песня «Священная война». В ходе войны Советский Союз в составе антигитлеровской коалиции нанёс наибольший ущерб вооружённым силам Германии и её европейским союзникам, тем самым сыграв решающую роль в их разгроме в Европе. На протяжении трёх лет (1941—1944) против СССР были задействованы около 90 % всех сил Германии. После высадки в Нормандии в июне 1944 года союзных войск по антигитлеровской коалиции, на Восточном фронте продолжали оставаться ⅔ германских войск. Нюрнбергский трибунал, состоявшийся в 1945—1946 годах, дал оценку развязанной Германией агрессивной войне, военным преступлениям, преступлениям против человечности и вынес приговор нацистским преступникам. (ru)
  • Östfronten är den allmänna beteckningen på den del av andra världskriget som fördes i Östeuropa, vilket i huvudsak innebär kriget mellan Axelmakterna och Sovjetunionen. Striderna på östfronten inleddes med operation Barbarossa (ty. Fall Barbarossa, jfr Fredrik Barbarossa, "Fredrik Rödskägg") som var kodnamnet för Nazitysklands invasion av Sovjetunionen under andra världskriget. Operation Barbarossa blev inledningen på ett nästan fyra år långt krig mellan Nazityskland, dess allierade (Axelmakterna) och Sovjetunionen (där konflikten är känd som stora fosterländska kriget). Östfronten var den i särklass största krigsskådeplatsen under andra världskriget och anses allmänt vara den blodigaste konflikten i historien mellan två stater, med totalt minst 30 miljoner dödsoffer eller åtminstone 75 % av samtliga dödsoffer i den europeiska delen av andra världskriget. Cirka 4,3 miljoner av totalt 5,3 miljoner tyska soldater som miste livet i andra världskriget stupade eller dog i kriget mot Sovjetunionen. (sv)
  • 蘇德戰爭(德國方面稱為東方戰線,德語:die Ostfront;蘇聯方面稱為偉大的衛國戰爭(或愛國戰爭),俄語:Великая Отечественная Война,而「衛國戰爭」本指1812年的俄法戰爭)是第二次世界大戰期間蘇聯与德國及雙方盟國之間發生的戰爭,時間從1941年6月22日德國開始進攻蘇聯、至1945年5月9日德國向苏联无条件投降為止。 (zh)
  • Німе́цько-радя́нська війна́ — війна між Німеччиною та Радянським Союзом, що тривала від 22 червня 1941 року до 8 травня 1945 року. Складова східноєвропейського театру воєнних дій Другої світової війни. На боці Німеччини виступили Італія, Угорщина, Румунія, Хорватія, Болгарія, Словаччина і Фінляндія. Радянський Союз підтримували держави-союзники, насамперед США та Велика Британія. Бої німецько-радянської війни є одними з наймасштабніших у воєнній історії ХХ століття. Війна мала тотальний характер і супроводжувалася надзвичайною жорстокістю, масштабними руйнуваннями населених пунктів, знищенням великих груп населення, депортаціями тощо. Близько третини усіх загиблих у Другій світовій війні припадає на німецько-радянську війну.[джерело?] Перебіг війни зумовив поразку Німеччини, а з нею усіх країн Осі у Другій світовій війні. Результати війни спричинили посилення СРСР та сприяли створенню в Східній Європі низки залежних від нього комуністичних режимів. (uk)
dbo:causalties
  • See [[#Casualties
  • 4.5 million captured
  • 5.1 million dead
dbo:combatant
  • Czechoslovakia
  • Allies:
  • Axis:
  • Poland
  • Former Axis powers:
dbo:commander
dbo:date
  • 1941-06-22 (xsd:date)
dbo:isPartOfMilitaryConflict
dbo:place
dbo:result
  • * Beginning ofanti-Communist insurgencies
  • * Fall of theThird Reich
  • * Beginning of theCold Warand creation of theEastern Blocand theIron Curtain
  • Soviet victory as part of the Allied victory in the European theatre of World War II
dbo:strength
  • 1942
  • 1944
  • 1941
  • 1943
  • 1945
  • (Front) 2,680,000 troops
  • (Front) 5,313,000 troops
  • (Front) 6,724,000 troops
  • 1,960,000 troops
  • 3,370,000 troops
  • 3,720,000 troops
  • 3,767,000 troops
  • 3,933,000 troops
  • 6,410,000 troops
  • 6,800,000 troops
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 519489 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 198215 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1122923805 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:caption
  • Clockwise from top left: Soviet T-34 tanks storming Berlin; German Tiger I tanks during the Battle of Kursk; German Stuka dive bombers on the Eastern Front, December 1943; Ivanhorod Einsatzgruppen photograph of German death squads murdering Jews in Ukraine; Wilhelm Keitel signing the German Instrument of Surrender; Soviet troops in the Battle of Stalingrad (en)
dbp:casualties
  • 4.100000 (xsd:double)
  • 8.700000 (xsd:double)
  • 18 (xsd:integer)
  • 4500000 (xsd:integer)
  • 5100000 (xsd:integer)
  • Civilian casualties: (en)
  • See [[#Casualties (en)
dbp:combatant
  • Czechoslovakia (en)
  • Poland (en)
  • (en)
  • Allies: (en)
  • Axis: (en)
  • Former Axis powers: (en)
dbp:commander
  • Adolf Hitler (en)
  • Benito Mussolini (en)
  • Erich Raeder (en)
  • Hermann Göring (en)
  • Joseph Stalin (en)
  • (en)
  • Ivan Bagramyan (en)
  • Risto Ryti (en)
  • Ludvík Svoboda (en)
  • Walther von Brauchitsch (en)
  • Heinz Guderian (en)
  • Ivan Konev (en)
  • Semyon Budyonny (en)
  • Hans Jeschonnek (en)
  • Pavel Zhigarev (en)
  • Aleksandr Vasilevsky (en)
  • Aleksei Antonov (en)
  • Michael I (en)
  • Gerd von Rundstedt (en)
  • Ernst Busch (en)
  • Ante Pavelić (en)
  • Georgy Zhukov (en)
  • Karl Dönitz (en)
  • Nikolai Kuznetsov (en)
  • Maximilian von Weichs (en)
  • Georg von Küchler (en)
  • Leonid Govorov (en)
  • Vladimir Tributs (en)
  • Fedor von Bock (en)
  • Dmitry Pavlov (en)
  • Erich von Manstein (en)
  • Ewald von Kleist (en)
  • Ferdinand Schörner (en)
  • Günther von Kluge (en)
  • Kliment Voroshilov (en)
  • Konstantin Rokossovsky (en)
  • Mikhail Kirponos (en)
  • Nikolai Vatutin (en)
  • Semyon Timoshenko (en)
  • Vasily Chuikov (en)
  • Zygmunt Berling (en)
  • Boris Shaposhnikov (en)
  • C. G. E. Mannerheim (en)
  • Filipp Oktyabrsky (en)
  • Franz Halder (en)
  • Friedrich Paulus (en)
  • Fyodor Tolbukhin (en)
  • Ion Antonescu (en)
  • Italo Gariboldi (en)
  • Kirill Meretskov (en)
  • Miklós Horthy (en)
  • Alexander Golovanov (en)
  • Alexander Novikov (en)
  • Ferenc Szálasi (en)
  • Ivan Isakov (en)
  • Jozef Tiso (en)
  • Kimon Georgiev (en)
  • Kurt Zeitzler (en)
  • Michał Rola-Żymierski (en)
  • Nicolae Rădescu (en)
  • Sergei Khudyakov (en)
  • W. Ritter von Leeb (en)
  • W.F. von Richthofen (en)
dbp:commons
  • y (en)
dbp:commonsSearch
  • Eastern Front (en)
dbp:conflict
  • Eastern Front (en)
dbp:date
  • 1941-06-22 (xsd:date)
  • (en)
dbp:imageSize
  • 300 (xsd:integer)
dbp:partof
  • the European theatre of World War II (en)
dbp:place
  • Europe east of Germany: Central and Eastern Europe, in later stages: Germany and Austria (en)
dbp:portal
  • Hungary (en)
  • Military of Germany (en)
  • Poland (en)
  • Romania (en)
  • Soviet Union (en)
  • World War II (en)
dbp:result
  • Soviet victory as part of the Allied victory in the European theatre of World War II * Fall of the Third Reich * Beginning of the Cold War and creation of the Eastern Bloc and the Iron Curtain * Beginning of anti-Communist insurgencies (en)
dbp:strength
  • 1941 (xsd:integer)
  • 1942 (xsd:integer)
  • 1943 (xsd:integer)
  • 1944 (xsd:integer)
  • 1945 (xsd:integer)
  • 1960000 (xsd:integer)
  • 2680000 (xsd:integer)
  • 3370000 (xsd:integer)
  • 3720000 (xsd:integer)
  • 3767000 (xsd:integer)
  • 3933000 (xsd:integer)
  • 5313000 (xsd:integer)
  • 6410000 (xsd:integer)
  • 6724000 (xsd:integer)
  • 6800000 (xsd:integer)
  • (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbp:wordnet_type
dcterms:subject
rdf:type
rdfs:comment
  • El Front Oriental de la Segona Guerra Mundial són una sèrie d'enfrontaments militars entre el Tercer Reich i els seus veïns orientals, particularment la Unió Soviètica, en el marc de la Segona Guerra Mundial. El conflicte també és conegut pels russos com la Gran Guerra Patriòtica i s'allargà entre 1941 i 1945 en diverses fases. (ca)
  • La Orienta Fronto de dua mondmilito estas orienteŭropa militfronto de dua mondmilito inter Aliancaj ŝtatoj kaj Akso-ŝtatoj, speciale inter Nazia Germanio kaj Sovetunio inter jaroj 1941 kaj 1945. La 22-an de junio 1941, Germanio atakis Sovetunion post la epoko de la Pakto Ribbentrop-Molotov. Dum la milito, Sovetunio kaj Germanio militis en Orienteŭropo, kio rezultis en multajn perdojn. En majo 1945, post la memmortigo de Hitler kaj malvenko en Batalo je Berlino, Germanio kapitulacis al aliancaj ŝtatoj, Sovetunio kaj aliancaj ŝtatoj venkis en milito. Orienta Fronto de Dua mondmilito ofte estas agnoskita kiel granda milito en milithistorio. (eo)
  • Ekialdeko Frontea, Bigarren Mundu Gerran, Ekialdeko Europan, batik bat, Alemaniaren eta Sobietar Batasunaren artean burututako borroka izan zen, 1941eko ekainaren 22an hasia eta 1945eko maiatzaren 8an amaitua. Historiako gerra esparru handiena da. Gainera, gerra latz horretan, fronte hau nabarmendu zen oldarkortasunean, suntsipenean eta heriotzaren kopuru handietan. Honen ondorioz, Hirugarren Reicha amaierara helduta, Alemania erdibiturik geratu zen eta Sobietar Batasuna munduko gerra eta industria superbotere bilakatu zen, ia Ekialdeko Europa okupatuta. (eu)
  • Het oostfront was tijdens de Tweede Wereldoorlog, vanuit het Duitse perspectief, de naam voor het toneel van oorlogshandelingen in Centraal- en Oost-Europa, vanaf 22 juni 1941 tot 9 mei 1945. In de geschiedschrijving van de Sovjet-Unie en Rusland wordt het het westelijk front genoemd. Het oostfront is berucht vanwege de vele levens die het geëist heeft en de excessen die sterk het beeld ervan bepaalden. Gebeurtenissen die zich aan het oostfront afspeelden waren onder andere Operatie Barbarossa en de Vervolgoorlog. Het wordt beschouwd als het beslissende strijdtoneel van de gehele Tweede Wereldoorlog en de grootste militaire confrontatie uit de wereldgeschiedenis. De berekende aantallen slachtoffers lopen uiteen en benaderen de 30 miljoen. (nl)
  • 独ソ戦(どくソせん、獨蘇戰、英語: German-Soviet War)、または東部戦線(ドイツ語: die Ostfront)は、第二次世界大戦中の1941年から1945年にかけて、ナチス・ドイツを中心とする枢軸国とソビエト連邦との間で戦われた戦争を指す。 大戦の当初はポーランドを共に占領していたドイツとソ連であったが、1941年6月22日に突如ドイツ国防軍がソ連に侵入し(バルバロッサ作戦)、戦争状態となった。当時のソ連は国民を鼓舞するため、ナポレオン・ボナパルトに勝利した祖国戦争に擬えて大祖国戦争(ロシア語: Великая Отечественная война)と呼称。一方、ドイツ側では主に東部戦線と表現される。 ソ連は首都モスクワ前面まで攻め込まれたものの、英米を主力とする西側連合国とともに反撃に転じ、ベルリンの戦いでナチス・ドイツを敗北させた。戦後はアメリカ合衆国と並ぶ超大国となり、占領した東欧諸国に社会主義政権を樹立して東側ブロックを形成して冷戦に至った。戦場はドイツ東部を含む東欧諸国とソ連西部のほか、北欧(ノルウェー北部およびフィンランド)に広がり、さらに英米からソ連への援助を断つべく通商破壊が北極海やインド洋でも行われた。 (ja)
  • 蘇德戰爭(德國方面稱為東方戰線,德語:die Ostfront;蘇聯方面稱為偉大的衛國戰爭(或愛國戰爭),俄語:Великая Отечественная Война,而「衛國戰爭」本指1812年的俄法戰爭)是第二次世界大戰期間蘇聯与德國及雙方盟國之間發生的戰爭,時間從1941年6月22日德國開始進攻蘇聯、至1945年5月9日德國向苏联无条件投降為止。 (zh)
  • الجبهة الشرقية للحرب العالمية الثانية هي مسرح الحرب الرئيسي الذي شهد العديد من المعارك بين دول المحور الأوروبية وشريكتهم فنلندا من جهة، والاتحاد السوفيتي وبولندا والنرويج، علاوة على بعض دول الحلفاء بشمال وجنوب وشرق أوروبا من جهة أخرى، في الفترة ما بين 22 يونيو 1941 وحتى 9 مايو 1945، كان الاتحاد السوفيتي وألمانيا النازية القوتين الأساسيتين المتحاربتين في الجبهة الشرقية علاوة عن الدول المتحالفة مع الطرفين، وعلى الرغم من ذلك لم تنخرط دول الحلفاء الغريبة الممثلين في القوات البريطانية والأمريكية وكذلك الفرنسية في المعارك الدائرة على الجبهة إلا أنهم شاركوا في تقديم المساعدات اللازمة للاتحاد السوفيتي في صورة مؤن وأسلحة وأفراد خلال المراحل الأولى للاجتياح الألماني، وكذلك توفير الغطاء والدعم الجوي المناسبين لتحقيق ذلك. (ar)
  • Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa. V letech 1941–1943 byla jedinou frontou v Evropě a až do konce války byla hlavní frontou. I po otevření západní fronty v Normandii v červnu 1944 až do konce války vázala přes 65 % sil nacistického Německa a jeho evropských spojenců. V Sovětském svazu, v Rusku a v dalších jeho nástupnických státech se pro Východní frontu (v letech 1941-1945) užívá pojem Velká vlastenecká válka. (cs)
  • Ως Ανατολικό Μέτωπο του B' Παγκοσμίου Πολέμου περιγράφεται το σύνολο των πολεμικών γεγονότων που έλαβαν χώρα ανάμεσα στη Σοβιετική Ένωση και τις ευρωπαϊκές δυνάμεις του Άξονα κατά τα έτη 1941 έως 1945, στο πλαίσιο του Β' Παγκοσμίου Πολέμου. Αποτελεί το σπουδαιότερο πολεμικό γεγονός της σοβιετικής ιστορίας και ένα από τα σπουδαιότερα της παγκόσμιας. Στη ρωσική ιστοριογραφία αναφέρεται συνήθως ως Μεγάλος Πατριωτικός Πόλεμος (ρωσικά: Великая Отечественная война) - ο εν λόγω όρος πρωτοχρησιμοποιήθηκε από την εφημερίδα Πράβντα την επομένη της γερμανικής εισβολής, σε ένα άρθρο που καλούσε τους σοβιετικούς πολίτες να επαναλάβουν το θρίαμβο του Πατριωτικού Πολέμου (η νίκη της Ρωσικής Αυτοκρατορίας επί του Ναπολέοντα). (el)
  • The Eastern Front of World War II was a theatre of conflict between the European Axis powers against the Soviet Union (USSR), Poland and other Allies, which encompassed Central Europe, Eastern Europe, Northeast Europe (Baltics), and Southeast Europe (Balkans) from 22 June 1941 to 9 May 1945. It was known as the Great Patriotic War in the Soviet Union – and still is in some of its successor states, while almost everywhere else it has been called the Eastern Front. In present-day German and Ukrainian historiography the name German-Soviet War is typically used. (en)
  • Der Deutsch-Sowjetische Krieg war ein Teil des Zweiten Weltkrieges. Im damaligen Deutschen Reich wurde er als Russland- oder Ostfeldzug bezeichnet, in der früheren Sowjetunion, im heutigen Russland und einigen anderen Nachfolgestaaten der Sowjetunion als Großer Vaterländischer Krieg (russisch Великая Отечественная война Welikaja Otetschestwennaja woina). Die Ostfront bildete von 1941 bis 1945 die wichtigste Landfront der Alliierten im Kampf gegen das nationalsozialistische Deutsche Reich und seine Verbündeten. Der Krieg begann am 22. Juni 1941 mit dem deutschen Überfall auf die Sowjetunion und endete nach dem Ende der Schlacht um Berlin am 2. Mai 1945 mit der bedingungslosen Kapitulation der Wehrmacht am 8./9. Mai 1945. Dieses Datum wird in vielen Ländern als Tag der Befreiung, in Russland (de)
  • El frente de la Europa Oriental o frente oriental fue un teatro de operaciones de la Segunda Guerra Mundial en el que entraron en conflicto las potencias del Eje europeo contra la Unión Soviética (URSS), Polonia y otros aliados, que abarcaban Europa Central, Europa del Este, Europa del Noreste (Bálticos) y el Sudeste de Europa (Balcanes). El frente estuvo activo desde el día 1 de septiembre de 1939 hasta el 9 de mayo de 1945. En la Unión Soviética y algunos de sus estados sucesores se la conoce como la Gran Guerra Patria (en ruso, Великая Отечественная война; Velíkaya Otéchestvennaya voyná), mientras que en el resto del mundo se la llama el frente oriental y fue abierto por la Alemania nazi con la operación Barbarroja el 22 de junio de 1941 —o, desde una consideración más amplia, la invadi (es)
  • Le terme de front de l’Est (européen), désigne, dans le contexte de la Seconde Guerre mondiale, le théâtre d'opérations qui oppose plus particulièrement l'Allemagne nazie à l'Union soviétique entre juin 1941 et mai 1945. Ces deux régimes autocratiques se livrent une guerre totale qui ignore les conventions de Genève et se déroule d'abord en Union soviétique, puis dans les pays de l'Europe de l'Est occupés par les forces de l'Axe ou alliés au Reich, et enfin en Allemagne nazie. L'Allemagne bénéficie au départ du soutien de l'Italie fasciste, de la Hongrie, de la Roumanie et de la Finlande. Du côté des Alliés, l'Union soviétique est soutenue par des unités polonaises et roumaines, puis au fil de la conquête de l'Europe de l'Est par l'Armée rouge, par les armées roumaine, bulgare et yougoslav (fr)
  • Front Timur pada Perang Dunia II adalah medan perang yang mencakup konflik di Eropa Tengah dan Eropa Timur. Beberapa sumber menyertakan pula Perang Jerman-Polandia pada tahun 1939 dalam medan Perang Dunia II ini, namun artikel ini memusatkan perhatian pada konflik jauh lebih besar yang berlangsung antara Juni 1941 hingga Mei 1945 dan melibatkan Jerman Nazi dan Uni Soviet. Konflik ini menyebabkan bangkitnya Uni Soviet sebagai negara adidaya militer dan industri, pendudukan Eropa Timur oleh Soviet, serta . (in)
  • Il fronte orientale (indicato nella storiografia russo-sovietica come grande guerra patriottica, in russo: Великая Отечественная война?, traslitterato: Velikaja Otečestvennaja vojna) rappresentò il più importante teatro bellico della seconda guerra mondiale, nonché uno scenario fondamentale che decise, negli anni tra il 1941 e il 1945, il conflitto in Europa. Le operazioni condotte su questo fronte videro contrapposte da una parte le forze armate della Germania nazista e dei suoi alleati e dall'altro quelle dell'Armata Rossa dell'Unione Sovietica, sostenuta più avanti nel conflitto da nazioni che abbandonarono la loro alleanza con i tedeschi nonché dalle forze insurrezionali di Polonia e Jugoslavia. (it)
  • 제2차 세계 대전 당시의 동부 전선은 추축국이 소련, 폴란드, 체코슬로바키아를 비롯한 다른 연합국과 싸운 전역을 일컫는다. 1941년 6월 22일, 나치 독일의 바르바로사 작전 개시로 전쟁이 시작되었고, 베를린 공방전이 끝난 1945년 5월 9일 전투가 끝나게 되었다. 이 전역은 남유럽과 북유럽, 그리고 동유럽 전체를 전장으로 하고 있다. 구소련권에서는 대조국전쟁(Великая Отечественная война, Velikaya Otechestvennaya voyna) 이라고 부르며 독일에서는 동부 전선(die Ostfront), 동부 전역 (der Ostfeldzug), 러시아 전역 (der Rußlandfeldzug),이라 불리고 있다. 전쟁 당사자국이 아닌 지역에서는 독일-소련 전쟁이라 불리며, 대한민국과 일본 등에서는 이를 축약해 독소전쟁 또는 독소전이라 부른다. (ko)
  • Front wschodni – całokształt działań wojennych podczas II wojny światowej w Europie Północnej, Wschodniej, Środkowej i Południowej pomiędzy III Rzeszą a Związkiem Radzieckim oraz ich sojusznikami, który miał miejsce między 22 czerwca 1941 a 9 maja 1945 roku. W historiografii radzieckiej i rosyjskiej front wschodni jest znany jako wielka wojna ojczyźniana (ros. Великая Отечественная Война), w niemieckiej historiografii jako front wschodni (niem. Ostfront), wschodnia kampania (niem. der Ostfeldzug) lub rosyjska kampania (niem. der Rußlandfeldzug). W historiografii ukraińskiej (ukr. німецько-радянська війна) oraz w innych publikacjach występuje pod nazwą wojna radziecko-niemiecka. (pl)
  • A Frente da Europa Oriental ou Frente Oriental (Frente Leste) foi a principal frente europeia durante a Segunda Guerra Mundial, e teatro de guerra entre Alemanha Nazista e outras Potências do Eixo contra a União Soviética (URSS), Polônia e outros Aliados, que incluíam a Europa Central e Oriental a partir de 22 de junho de 1941 a 9 de maio de 1945. A propaganda nazi apelidou o conflito de "batalha pela sobrevivência contra o bolchevismo" ou "cruzada contra o bolchevismo". Em todas as propagandas soviéticas e na maioria das fontes russas, o conflito militar no Leste da Europa é referido como Grande Guerra Patriótica, mas às vezes essa expressão também inclui operações contra o Japão Imperial em 1945 (em russo: Великая Отечественная война, transliterado Velikaya Otechestvennaya Voyna). (pt)
  • Östfronten är den allmänna beteckningen på den del av andra världskriget som fördes i Östeuropa, vilket i huvudsak innebär kriget mellan Axelmakterna och Sovjetunionen. Striderna på östfronten inleddes med operation Barbarossa (ty. Fall Barbarossa, jfr Fredrik Barbarossa, "Fredrik Rödskägg") som var kodnamnet för Nazitysklands invasion av Sovjetunionen under andra världskriget. Operation Barbarossa blev inledningen på ett nästan fyra år långt krig mellan Nazityskland, dess allierade (Axelmakterna) och Sovjetunionen (där konflikten är känd som stora fosterländska kriget). (sv)
  • Вели́кая Оте́чественная война́ (22 июня 1941 — 9 мая 1945) — война Союза Советских Социалистических Республик против нацистской Германии и её европейских союзников (Венгрии, Италии, Румынии, Словакии, Финляндии, Хорватии), начавшаяся с самого крупного сухопутного вторжения в мировой истории их войск на советскую территорию и закончившаяся освобождением от фашизма стран Центральной и Восточной Европы. По своим масштабам — это был самый крупный и кровопролитный вооружённый конфликт в мировой истории. Восточный фронт являлся главной составной частью Второй мировой войны, завершившейся победой Красной армии и безоговорочной капитуляцией вооружённых сил Германии. В западных странах именуется «Восточным фронтом», в Германии — также «германо-советской войной». (ru)
  • Німе́цько-радя́нська війна́ — війна між Німеччиною та Радянським Союзом, що тривала від 22 червня 1941 року до 8 травня 1945 року. Складова східноєвропейського театру воєнних дій Другої світової війни. На боці Німеччини виступили Італія, Угорщина, Румунія, Хорватія, Болгарія, Словаччина і Фінляндія. Радянський Союз підтримували держави-союзники, насамперед США та Велика Британія. Перебіг війни зумовив поразку Німеччини, а з нею усіх країн Осі у Другій світовій війні. Результати війни спричинили посилення СРСР та сприяли створенню в Східній Європі низки залежних від нього комуністичних режимів. (uk)
rdfs:label
  • Eastern Front (World War II) (en)
  • الجبهة الشرقية (الحرب العالمية الثانية) (ar)
  • Front Oriental de la Segona Guerra Mundial (ca)
  • Východní fronta (druhá světová válka) (cs)
  • Deutsch-Sowjetischer Krieg (de)
  • Ανατολικό μέτωπο (Β΄ Παγκόσμιος Πόλεμος) (el)
  • Orienta Fronto (Dua mondmilito) (eo)
  • Frente oriental (Segunda Guerra Mundial) (es)
  • Ekialdeko Frontea Bigarren Mundu Gerran (eu)
  • Front Timur (Perang Dunia II) (in)
  • Front de l'Est (Seconde Guerre mondiale) (fr)
  • Fronte orientale (1941-1945) (it)
  • 동부 전선 (제2차 세계 대전) (ko)
  • 独ソ戦 (ja)
  • Front wschodni (II wojna światowa) (pl)
  • Oostfront (Tweede Wereldoorlog) (nl)
  • Frente Oriental (Segunda Guerra Mundial) (pt)
  • Великая Отечественная война (ru)
  • Östfronten under andra världskriget (sv)
  • Німецько-радянська війна (uk)
  • 苏德战争 (zh)
rdfs:seeAlso
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
foaf:name
  • Eastern Front (en)
is dbo:battle of
is dbo:country of
is dbo:deathPlace of
is dbo:isPartOfMilitaryConflict of
is dbo:usedInWar of
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:battles of
is dbp:campaign of
is dbp:deathPlace of
is dbp:event of
is dbp:keyEvents of
is dbp:operation of
is dbp:partof of
is dbp:wars of
is rdfs:seeAlso of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License