| dbo:abstract
|
- Přechodník (transgresiv) je v lingvistice tvar slovesa vyjadřující současně probíhající nebo navazující děje. V minulosti býval řazen k participiím, protože vyjadřuje participaci (účast) jednoho děje na druhém. Dnes je vedle infinitivu, příčestí minulého a příčestí trpného řazen mezi neurčité slovesné tvary. Pojem příčestí, který roku 1822 vytvořili Josef Dobrovský a Václav Hanka polopřekladem z ruského pričástie, již přechodníky nezahrnoval. Za autora českého slova přechodník je považován Jan Gebauer (1838–1907). Zpřídavnělý přechodník je tvarem přídavného jména odvozeným ze slovesného přechodníku. Ustrnulý přechodník je příslovce nebo předložka vzniklá částečným nebo úplným ustrnutím slovesného přechodníku. V češtině se postupem času přechodníky přestaly běžně používat a nyní jsou považovány za tvary archaické či archaizující. Nejčastěji se objevují v historické a umělecké literatuře. Ve větě zastávají funkci doplňku (vztahují se k přísudku i k podmětu). Běžně se užívají pouze ustrnulé přechodníky (např. vyjma, vkleče, nehledě) a přítomné (současné) zpřídavnělé přechodníky (např. sedící). Slovesný přechodník se používá jen tehdy, mají-li děje společný podmět, např.: Svolavše své plémě vzdali oběť bohům, vynesli obrazy dědů, a rozžehnavše se s otcovskou půdou,… Proto je chybně například věta: Projížděje touto stanicí a hledě z okna, uletěl mi klobouk. Kde není vazba k podmětu zachována, považuje se přechodník za ustrnulý, třebaže si ještě částečně může zachovávat slovesnou valenci, například tvořit vedlejší větu: Soudě podle mraků, bude pršet. Je to nekvalitní, o ceně ani nemluvě. Sešli se všichni zaměstnanci školy, vyjma školníka. (cs)
- Ein Adverbialpartizip (russisch деепричастие) ist eine infinite, von Partizipien abgeleitete Verbform zur Bildung von temporalen Nebensätzen in den slawischen Sprachen. Für die westslawischen Sprachen ist auch der Terminus Transgressiv von lat. transgressivus ‚übergehend‘, ‚überschreitend‘ oder älter auch Modus transgressivus und Transgressivus üblich. Syntaktisch vergleichbar verwendete Formen sind die in anderen indogermanischen Sprachen vorkommenden, ebenfalls aus Partizipien gebildeten Gerundien, sowie die Konverben in außerindogermanischen Sprachen. Die modernen slawischen Adverbialpartizipien haben sich aus dem indogermanischen Absolutivum, das sich auch in den indoiranischen Sprachen findet, und dem altkirchenslawischen Dativus absolutus entwickelt. Adverbialpartizipien bezeichnen einen Nebenvorgang, dessen Hauptvorgang in der Regel durch einen Hauptsatz mit finitem Verb ausgedrückt wird. Der Nebenvorgang kann in Bezug auf den Hauptvorgang vorzeitig, gleichzeitig bzw. auch nachzeitig sein. In der Regel bezieht sich der Nebenvorgang immer auf das Subjekt des Hauptsatzes (sofern es ein Subjekt im Satz gibt). Im Sorbischen und Mazedonischen, sowie umgangssprachlich im Russischen und Polnischen kann sich der Nebenvorgang jedoch auch auf das direkte Objekt des Hauptsatzes beziehen, Es gibt in den slawischen Sprachen meist eine Präsens- und eine Perfektform (tschech. píše, píšíc, píšíce/napsav, napsavši, napsavše „schreibend/geschrieben habend“, poln. pisząc/napisawszy „schreibend/geschrieben habend“, obersorb. pišo, napisawši „schreibend/geschrieben habend“), in einigen slawischen Sprachen oder Dialekten gibt es hingegen nur eine Form, wobei das logische Tempus mit dem Aspekt korreliert (so z. B. in mährischen Dialekten oder im Slowakischen). Im zu den baltischen Sprachen zählenden Litauischen erfüllt bei Subjektgleichheit eine Halbpartizip genannte Form diese Funktion, wobei es aber auch Formen für die explizite Subjektverschiedenheit zwischen Haupt- und Nebensatz gibt, die als Gerundien bezeichnet werden (s. Gerundien und Halbpartizip im Litauischen). (de)
- In linguistic morphology, a transgressive is a special form of verb. It expresses a concurrently proceeding or following action. It is considered to be a kind of infinitive, or participle. It is often used in Balto-Slavic languages. Syntactically it functions as an adverbial. (en)
- 副動詞（ふくどうし）は、動詞の形が変化して副詞の働きをするようになったものである。 ロシア語には、 1.
* 不完了体副動詞（副動詞現在）：不完了体の動詞にяを付けて作る。「○○しながら」の意味。 2.
* 完了体副動詞（副動詞過去）：完了体の動詞にвやшиを付けて作る。「○○してから」の意味。 の2つがある。 (ja)
- Дееприча́стие — особая форма глагола или самостоятельная часть речи (спорно) в русском языке, обозначающая добавочное действие при основном. Соединяет в себе признаки глагола (вид, залог, переходность и возвратность) и наречия (неизменяемость, синтаксическая роль обстоятельства). Деепричастие ― частный случай конверба. Сходные глагольные формы существуют во многих индоевропейских языках — латинском, французском, а также в тюркских, финно-угорских и других языках. Отвечает на вопросы «Что сделав?», «Что делая?». (ru)
- Imiesłów przysłówkowy współczesny – bezosobowa forma czasownika wyrażająca czynność trwającą równocześnie z inną czynnością. W języku polskim końcówką takiego imiesłowu jest -ąc (np. robiąc, pisząc, jedząc). (pl)
- Дієприслі́вник — невідмінювана форма дієслова, яка, пояснюючи присудок, називає додаткову дію. Дієприслівник відповідає на питання що роблячи? що зробивши? Наприклад: мірку́ючи, пи́шучи, чита́ючи, міркува́вши, писа́вши, чита́вши. Дієприслівник поєднує в собі деякі граматичні ознаки як дієслова, так і прислівника, що відбито й в назві: дієприслівник буквально означає прислівник, що діє, перебуває в дії. Із дієслівних рис йому властиві такі: категорія виду (доконаний — зупинившись, схилившись; недоконаний — говорячи, знаючи), категорія часу (теперішній — знаходячи, виступаючи; минулий — притаївшись, пройшовши). Дієприслівник, як і дієслово, може мати залежні слова. Як і прислівник, дієприслівник не відмінюється (серед дієслівних форм, не відмінюється, зокрема, інфінітив), а також у реченні виконує роль обставини. (uk)
|
| rdfs:comment
|
- In linguistic morphology, a transgressive is a special form of verb. It expresses a concurrently proceeding or following action. It is considered to be a kind of infinitive, or participle. It is often used in Balto-Slavic languages. Syntactically it functions as an adverbial. (en)
- 副動詞（ふくどうし）は、動詞の形が変化して副詞の働きをするようになったものである。 ロシア語には、 1.
* 不完了体副動詞（副動詞現在）：不完了体の動詞にяを付けて作る。「○○しながら」の意味。 2.
* 完了体副動詞（副動詞過去）：完了体の動詞にвやшиを付けて作る。「○○してから」の意味。 の2つがある。 (ja)
- Дееприча́стие — особая форма глагола или самостоятельная часть речи (спорно) в русском языке, обозначающая добавочное действие при основном. Соединяет в себе признаки глагола (вид, залог, переходность и возвратность) и наречия (неизменяемость, синтаксическая роль обстоятельства). Деепричастие ― частный случай конверба. Сходные глагольные формы существуют во многих индоевропейских языках — латинском, французском, а также в тюркских, финно-угорских и других языках. Отвечает на вопросы «Что сделав?», «Что делая?». (ru)
- Imiesłów przysłówkowy współczesny – bezosobowa forma czasownika wyrażająca czynność trwającą równocześnie z inną czynnością. W języku polskim końcówką takiego imiesłowu jest -ąc (np. robiąc, pisząc, jedząc). (pl)
- Přechodník (transgresiv) je v lingvistice tvar slovesa vyjadřující současně probíhající nebo navazující děje. V minulosti býval řazen k participiím, protože vyjadřuje participaci (účast) jednoho děje na druhém. Dnes je vedle infinitivu, příčestí minulého a příčestí trpného řazen mezi neurčité slovesné tvary. Pojem příčestí, který roku 1822 vytvořili Josef Dobrovský a Václav Hanka polopřekladem z ruského pričástie, již přechodníky nezahrnoval. Za autora českého slova přechodník je považován Jan Gebauer (1838–1907). (cs)
- Ein Adverbialpartizip (russisch деепричастие) ist eine infinite, von Partizipien abgeleitete Verbform zur Bildung von temporalen Nebensätzen in den slawischen Sprachen. Für die westslawischen Sprachen ist auch der Terminus Transgressiv von lat. transgressivus ‚übergehend‘, ‚überschreitend‘ oder älter auch Modus transgressivus und Transgressivus üblich. Syntaktisch vergleichbar verwendete Formen sind die in anderen indogermanischen Sprachen vorkommenden, ebenfalls aus Partizipien gebildeten Gerundien, sowie die Konverben in außerindogermanischen Sprachen. (de)
- Дієприслі́вник — невідмінювана форма дієслова, яка, пояснюючи присудок, називає додаткову дію. Дієприслівник відповідає на питання що роблячи? що зробивши? Наприклад: мірку́ючи, пи́шучи, чита́ючи, міркува́вши, писа́вши, чита́вши. (uk)
|
