About: Diplomacy

An Entity of Type: person, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Diplomacy comprises spoken or written communication by representatives of states (such as leaders and diplomats) intended to influence events in the international system. Diplomacy is the main instrument of foreign policy which represents the broader goals and strategies that guide a state's interactions with the rest of the world. International treaties, agreements, alliances, and other manifestations of international relations are usually the result of diplomatic negotiations and processes. Diplomats may also help to shape a state by advising government officials.

Property Value
dbo:abstract
  • La diplomàcia és l'organització o procediment per a establir i mantenir relacions internacionals, mitjançant tractes i negociacions, i per a representar-hi un estat. Els diplomàtics són les persones que es dediquen professionalment a l'exercici de la diplomàcia. Amb un ús informal es refereix a la qualitat de persuasió, i per extensió al tacte, l'habilitat a portar un afer delicat sense deixar esclatar un conflicte obert. (ca)
  • الدبلوماسية (مأخوذة من الكلمة اللاتينية diploma، والتي تعني وثيقة رسمية، والتي بدورها مشتقة من الكلمة اليونانية δίπλωμα، والتي تعني ورقة/وثيقة مطوية) هي نظم ووسائل الاتصال بين الدول الأعضاء في الجماعة الدولية، وهي وسيلة إجراء المفاوضات بين الأمم. ويطبق اليوم بعض أهل الأدب هذا التعبير على الخطط والوسائل التي تستخدمها الأمم عندما تتفاوض. فالتفاوض، في هذا المعنى يشتمل على صياغة السياسات التي تتبعها الأمم لكي تؤثر على الأمم الأخرى. وعندما يفشل التفاوض أثناء أزمة كبيرة، فإن الحرب تنشب في أغلب الأحيان. ومن الناحية التقليدية يُشار إلى فن التفاوض على أنه الممارسة الرسمية التي تتبعها معظم الأمم في إرسال ممثلين يعيشون في بلدان أخرى. وهؤلاء الممثلون المفاوضون يُعرفون بالدبلوماسيين، ويساعدون على استمرارية العلاقات اليومية بين بلادهم والبلاد التي يخدمون فيها. وهم يعملون من أجل مكاسب سياسية أو اقتصادية لبلادهم ولتحسين التعامل الدولي. (ar)
  • Pod pojmem diplomacie se rozumí pěstování styků mezi různými státy a řešení mezinárodních problémů. Diplomacie je hlavním nástrojem zahraniční politiky jednotlivých států a mezinárodní politiky. Nazývají se tak rovněž širší cíle a strategie, kterými se řídí interakce státu se zbytkem světa. Mezinárodní smlouvy a spojenectví jsou obvykle výsledkem diplomatických jednání. Diplomaté mohou také pomoci utvářet zahraniční politiku státu radou vládním úředníkům. Vytvářejí často analýzy politické či ekonomické situace v zemi, kde působí, s čímž souvisí také jistý tradiční vztah diplomacie a špionáže. Moderní diplomatické metody, postupy a zásady pocházejí převážně z evropských zvyklostí 17. století. Na počátku 20. století se diplomacie profesionalizovala. Vídeňská úmluva o diplomatických stycích z roku 1961, ratifikovaná většinou suverénních států světa, poskytuje pro diplomatické postupy, metody a chování rámec. Podle této úmluvy diplomatický styk zajišťují akreditovaní úředníci (jejichž jmenování musí hostitelská strana odsouhlasit), většinou velvyslanci (na nižší úrovni konzulové či chargé d'affaires), a to prostřednictvím specializovaného úřadu, obecně řečeno diplomatické mise či zastupitelského úřadu, v praxi obyčejně ambasády (velvyslanectví) nebo konzulátu. Ambasáda má zvláštní status a je považována za území státu, jehož zájmy zastupuje. Nevyžádaný vstup policie, armády či úřadu hostitelského státu na ambasádu je považován za rovný vojenské agresi na území cizího státu. Na velvyslance se rovněž nevztahuje zákonodárství země, kde působí. Disponuje tzv. diplomatickou imunitou. Spáchá-li závažný zločin, je obvykle prohlášen za nežádoucí osobu (persona non grata) a souzen je v mateřské zemi, dle jejích zákonů. Po světě rozmístění diplomaté vytvářejí diplomatický sbor země, ovšem termín diplomat je poněkud širší, obvykle zahrnuje i diplomatický a konzulární personál, úředníky ministerstva zahraničí či reprezentanty a vyjednavače v mezinárodních a nadnárodních organizacích, jako je Organizace spojených národů, NATO, Evropská unie apod., nebo na mezinárodních konferencích (např. Helsinská konference). Někdy je pojem ještě více rozšiřován a rozlišuje se tzv. parlamentní diplomacie (vztahy navazované mezi parlamenty dvou zemí), obchodní diplomacie (na budování vztahů mezi dvěma zeměmi se podílí podnikatelé nebo se naopak diplomaté podílejí na vstupu podnikatelů do jiné země), dále diplomacie městská (např. systém partnerských měst), kulturní, sportovní, nebo dokonce diplomacie "peer-to-peer" (na úrovni jednotlivců). Pojem diplomacie pochází z francouzštiny a má řecký základ. Pojem diplo v řečtině znamenal zhruba "týkající se dvou". Souvisel s pojmem diplom, tedy dokument. Diplomat byl totiž ten, který u vládce země vyjednával dokumenty povolující cestu do jeho země (tato funkce diplomatů ostatně nezanikla zcela dosud, často je hlavní funkci zastupitelského úřadu vyřizování víz, tedy povolení ke vstupu do země). Později však pojem diplomacie získal obecnější význam. Na druhou stranu nelze pojem diplomacie zcela ztotožnit s pojmem mezinárodní vztahy, neboť ty formují povětšinou politici. Diplomaté, tedy profesionálové ve vyjednávání s cizími entitami, jsou jen jejich nástrojem. Diplomacie nesmí být zaměňována s diplomatikou (jedna z pomocných historických věd). (cs)
  • Διπλωματία ονομάζεται η τέχνη και πρακτική της διεξαγωγής διαπραγματεύσεων μεταξύ εκπροσώπων ομάδων ή κρατών. Συνήθως αναφέρεται στην διεθνή διπλωματία, τη διεξαγωγή δηλαδή διεθνών σχέσεων μέσω της αλληλεπίδρασης επαγγελματιών διπλωματών σχετικά με θέματα που αφορούν την ειρήνη, το εμπόριο, τον πόλεμο, την οικονομία, τον πολιτισμό, το περιβάλλον και τα ανθρώπινα δικαιώματα. Οι διεθνείς συνθήκες συνήθως διαπραγματεύονται από διπλωμάτες πριν την επικύρωσή τους από τους πολιτικούς. Σε λιγότερο επίσημο ή κοινωνικό επίπεδο η διπλωματία είναι η απόπειρα απόκτησης στρατηγικού πλεονεκτήματος ή εύρεσης κοινά αποδεκτών λύσεων σε μια κοινή πρόκληση, μέσω της παράθεσης επιχειρημάτων και δηλώσεων με ήπιο και ευγενικό τρόπο, χωρίς διαπληκτισμούς. (el)
  • Diplomatio estas hodiaŭ komprenata kiel kunigo de kelkaj diversaj aferoj. Ĝi estas la kulturado de traktado kaj interrilatoj inter reprezentantoj de diversaj ŝtatoj aŭ organizaĵoj, sed precipe por la solvado de internaciaj problemoj. La diplomatio ne devus esti interŝanĝata kun diplomatiko (unu el helpaj historiaj sciencoj) kiu temas pri la studo de malnovaj dokumentoj, kvankam ĝi derivas sian nomon el la sama deveno, sed ties moderna signifo estas tre distinga el la agado de diplomatio. La diplomatio estas rimedo por interkompreniĝo inter ŝtatoj, precipe rimedo por solvi konfliktajn situaciojn per pacaj rimedoj, do helpe de kontraktoj, intertraktatoj, interkonsentoj ks. La diplomatia agado kaj la diplomatiaj interrilatoj estas penseblaj kaj en la internacia nivelo kaj enkadre de diversaj internaciaj organizaĵoj. Rimedoj de profesiaj diplomatoj rilatas al temoj por pac-farado, komerco, milito, ekonomiko, kulturo, medio, kaj homaj rajtoj. Internaciaj traktatoj estas kutime negocataj de diplomatoj pere de neformala aŭ socia senco, diplomatio estas la uzado de takto por akiri strategian avantaĝon aŭ trovi reciprokajn akcepteblajn solvojn por komuna defio, nome serio de iloj estis la redaktado de asertoj laŭ ne-kontraŭstara, aŭ afabla maniero. Malgraŭ tio ĝi ne devus esti interŝanĝata kun la internacia politiko; ĝi havas multon komunan kun ĝi, sed ne temas pri identaj nocioj - diplomatio estas ĉefa instrumento de la internacia politiko. Ofte internaciaj traktatoj kaj programoj kreiĝas de profesiaj diplomatoj, kaj nur poste konsentas regantaj politikistoj. La vorto diplomatio devenis el la greka δίπλωμα diploma kiu signifas faldita dufoje aŭ "oficiala dokumento haviganta privilegion". En Antikva Grekio, diploma estis dokumento pruva por finita edukado. En malnova Romo diploma estis pasportoj aŭ vojaĝdokumentoj. (eo)
  • Diplomatie ist die Kunst und Praxis des Verhandelns zwischen bevollmächtigten Repräsentanten verschiedener Gruppen oder Nationen (Diplomaten). Der Begriff bezieht sich meist auf die internationale Diplomatie, also die Pflege zwischenstaatlicher und überstaatlicher Beziehungen durch Absprachen über Angelegenheiten wie Friedenssicherung, Kultur, Wirtschaft, Handel und Konflikte. Internationale Verträge werden in der Regel von Diplomaten ausgehandelt; dabei handeln diese im Auftrag ihrer Regierungen und vertreten deren Interessen. Im übertragenen Sinne versteht man unter diesem Begriff auch die auf Verhandlungen oder Treffen beruhenden Kontakte zwischen zwei oder mehr Gruppen jedweder Art. Diplomatisches Verhalten nennt man das Tun und Lassen eines Verhandelnden, * das den Agierenden dabei Kompromissbereitschaft und den Willen bescheinigt, die Absichten und die Wünsche jedes Beteiligten zu erkennen; * das sogenannte Win-win-Situationen sucht; * das es möglichst vermeidet, andere Verhandelnde bloßzustellen oder in die Enge zu treiben; * das geeignet ist, den langfristigen Nutzen zu maximieren (es wäre also undiplomatisch, sich einen kurzfristigen Nutzen zu sichern, dabei aber langfristig Nachteile oder Konflikte zu riskieren bzw. in Kauf zu nehmen). Englisch und Französisch gelten heute (wie schon seit Jahrhunderten) als weltweite Sprachen der Diplomatie. Beide sind, neben Arabisch, Chinesisch, Russisch und Spanisch, die Arbeitssprachen der Vereinten Nationen (UN). (de)
  • Diplomacy comprises spoken or written communication by representatives of states (such as leaders and diplomats) intended to influence events in the international system. Diplomacy is the main instrument of foreign policy which represents the broader goals and strategies that guide a state's interactions with the rest of the world. International treaties, agreements, alliances, and other manifestations of international relations are usually the result of diplomatic negotiations and processes. Diplomats may also help to shape a state by advising government officials. Modern diplomatic methods, practices, and principles originated largely from 17th-century European custom. Beginning in the early 20th century, diplomacy became professionalized; the 1961 Vienna Convention on Diplomatic Relations, ratified by most of the world's sovereign states, provides a framework for diplomatic procedures, methods, and conduct. Most diplomacy is now conducted by accredited officials, such as envoys and ambassadors, through a dedicated foreign affairs office. Diplomats operate through diplomatic missions, most commonly consulates and embassies, and rely on a number of support staff; the term diplomat is thus sometimes applied broadly to diplomatic and consular personnel and foreign ministry officials. (en)
  • La diplomacia es una profesión cuyo objetivo es representar y velar por los intereses de un Estado y de su nación en relación con otro Estado u organismo internacional.​ El concepto agrupa distintas acepciones de acuerdo con el mayor o menor grado de inclusión de objetivos y prácticas que a través de ella se desarrollan. La práctica diplomática se remonta hasta la Grecia clásica, dándose su evolución paulatinamente de acuerdo con el proporcional incremento de las relaciones internacionales, proceso que se intensifica en nuestros días. La importancia de la práctica diplomática radica en la versatilidad de las funciones desempeñadas por la figura de los embajadores residentes, cuyas funciones giran en torno a la generación de información fidedigna, la minimización de las fricciones potenciales y el fomento de las relaciones amistosas entre los Estados soberanos. La práctica diplomática contemporánea se puede distinguir en cuatro formas: la diplomacia bilateral, la diplomacia ad hoc, la diplomacia directa y aquella llamada multilateral. (es)
  • Diplomazia estatuen edo nazioarteko erakundeen arteko harremanei dagokien politikaren adarra da, bai eta harreman horiek bideratzen dituzten pertsona eta erakundeen multzoa ere. Diplomazia, oro har, nazioarteko negoziazioei dagokio, eta nazioarteko harremanak bideratzean datza. Adar honek antzen dituen gai ohikoenak bakea, gerra, salerosketak, ekonomia eta kultura dira. Diplomazian jarduteko egitekoa duenari diplomazialari esaten zaio. Diplomazia kanpo-politikaren tresna nagusia da, estatu batek munduarekin dituen harremanak bideratzen dituzten helburu eta estrategia zabalagoak ordezkatzen dituena. Nazioarteko itunak, hitzarmenak, aliantzak eta kanpoko politikaren beste erakusgaiak negoziazio eta prozesu diplomatikoen emaitza izan ohi dira. Diplomazialariek estatu baten kanpo-politika egokitzen ere lagun dezakete, gobernamenduko langileei aholkuak emanez. Metodo, praktika eta printzipio diplomatiko modernoak Europako XVII. mendeko ohituretatik sortu ziren neurri handi batean. Mendearen hasieran, diplomazia profesionalizatu egin zen; munduko estatu burujabe gehienek berretsitako prozedura, metodo eta jokabide diplomatikoen esparrua eskaintzen du. Diplomazia gehienak egiaztatutako funtzionarioek zuzentzen dituzte, hala nola kontsul eta enbaxadoreak, atzerriko gaietarako bulego zehatz baten bidez. Diplomatikoek misio diplomatikoen bidez egiten dute lan, gehienetan kontsulatuen eta enbaxaden bidez, eta laguntza-langile ugariren mende daude; beraz, zenbaitetan diplomazia hitza langile diplomatiko eta kontsularrei eta funtzionarioei ezartzen zaie. (eu)
  • La diplomatie est la conduite de négociations et de reconnaissances diplomatiques entre les personnes, les groupes ou les nations en vue de définir un accord, par exemple pour résoudre un conflit sans violence. Utilisée formellement, elle se rapporte habituellement à la diplomatie internationale, la conduite des relations internationales par l’entremise (habituellement) de diplomates professionnels. Une distinction importante existe entre la diplomatie et la politique étrangère, même si elles sont étroitement liées, complémentaires et indispensables l’une à l’autre. La politique étrangère correspond aux choix stratégiques et politiques des plus hautes autorités de l’État. En France, elle relève du chef de l’État, du Premier ministre et du ministre des Affaires étrangères et européennes. La diplomatie est la mise en œuvre de la politique étrangère par l’intermédiaire des diplomates. La diplomatie du Saint-Siège est l’un des plus anciens services diplomatiques au monde, opérant depuis le Ve siècle, et le plus ancien en Europe. Les plus anciens se retrouvent en Orient, on observait en effet en Asie très tôt déjà, le développement de missions expéditionnaires et diplomatiques, en particulier avec l’expansion de la Chine impériale. (fr)
  • Diplomasi adalah praktik mempengaruhi keputusan dan perilaku pemerintah asing atau organisasi antar pemerintah melalui dialog, negosiasi, dan cara non-kekerasan lainnya. Diplomasi biasanya mengacu pada hubungan internasional yang dilakukan oleh antar diplomat profesional dengan memperhatikan berbagai isu dan topik yang dibahas antar kedua belah pihak. Praktisinya disebut seorang Diplomat. Biasanya, orang menganggap diplomasi sebagai cara mendapatkan keuntungan dengan kata-kata yang halus. Perjanjian-perjanjian internasional umumnya dirundingkan oleh para diplomat terlebih dahulu sebelum disetujui oleh pejabat-pejabat tinggi negaranya. Istilah Diplomacy diperkenalkan ke dalam bahasa Inggris oleh Edward Burke pada tahun 1796 berdasarkan sebuah kata dari bahasa Prancis yaitu diplomatie. (in)
  • La diplomazia, secondo il dizionario enciclopedico italiano, è l'attività di trattare, per conto dello Stato, affari di politica estera. Più concretamente, può essere definita come l'insieme dei procedimenti attraverso i quali uno Stato mantiene le normali relazioni con altri soggetti (esterni) di diritto internazionale (Stati esteri e altri enti aventi personalità internazionale), al fine di contemperarne gli interessi in contrasto e di favorire la reciproca collaborazione per la soddisfazione di comuni bisogni". (it)
  • 外交(がいこう、英語: diplomacy)とは、国家間の関係のマネジメント。国家間の関係のマネージに関する活動や技術などのこと。 (ja)
  • ( 외교(外敎)에 대해서는 이교 (종교) 문서를 참고하십시오.) 외교(外交, 영어: diplomacy)는 일반적으로 한 나라가 외국과 교섭하는 경우의 기술 또는 활동을 말한다. 그 나라의 정책에 따라서 일국의 원수·외무부 장관·외교 사절 등이 자국의 목적·이익을 달성하기 위하여 외국의 특정한 대표자와 회담하고 또한 여러 가지 수단을 써서 활동하는 것이다. 국가적 이익이란 그 국가의 자유·독립과 안전을 유지하는 것이며, 이것이 외교 정책의 제1의적 임무이다. 현대에 들어서 외교는 단순한 개인적 '기술'만이 아니라 한 나라나 국가 연합의 총력·정치력·무력·경제·금융력·문화 선전력 등의 총체로서 행한다. (ko)
  • Diplomatie is de kunst en kunde van het voeren van overleg tussen twee groepen om daarmee een bepaald doel te bereiken. Meer specifiek worden met diplomatie de geformaliseerde relaties tussen (meestal onafhankelijke) politieke entiteiten bedoeld, meestal staten. (nl)
  • Dyplomacja – czynności prowadzone między państwami, w celu zawarcia umów handlowych oraz pozyskania wsparcia wojskowego dla reprezentowanego kraju. Dyplomacja wiąże się też z rozwiązywaniem w pokojowy sposób problemów między państwami. Dwa tysiące lat temu rzymski prawnik i filozof, Cyceron powiedział: „Istnieją dwa sposoby rozstrzygania sporów: jeden przy pomocy argumentów, drugi przy użyciu siły; a ponieważ pierwszy z nich jest właściwy człowiekowi, a drugi dzikim zwierzętom, należy uciec się do drugiego sposobu tylko wówczas, gdy nie możemy użyć pierwszego”. Inaczej mówiąc, siła argumentów, a nie argument siły – oto kwintesencja dyplomacji. Dyplomaci pracują głównie w ambasadach i konsulatach, gdzie w razie potrzeby pomagają obywatelom państw, które reprezentują. Dyplomacja jest sztuką poszukiwania możliwego do przyjęcia dla stron negocjacji kompromisu. Dyplomacja (ang. diplomacy, franc. diplomatie, niem. Diplomatie, hiszp. diplomacia, ros. dipłomatija) to termin międzynarodowy – działalność instytucji państwowych czy międzynarodowych, regulujących stosunki z innymi państwami czy organizacjami międzynarodowymi; w średniowieczu umiejętność stwierdzenia autentyczności dokumentów (obecnie dyplomatyka). Dyplomacja to forma kontaktów między państwami (między rządzącymi), która pojawiła się jeszcze w starożytności. Dyplomację uprawiali już faraonowie przeszło 2 tysiące lat przed naszą erą. Z okresu starożytnych Indii pochodzą pierwsze zachowane instrukcje na temat zadań dyplomaty (rozpoznawać i informować) oraz cech dyplomaty (wykształcony, zręczny, zjednujący sobie ludzi). Dyplomację stosowali już starożytni Grecy, od których wywodzi się termin „diplóos” oznaczający złożony we dwoje dokument – rodzaj listów uwierzytelniających w które wyposażany był poseł. Ze starożytnej Grecji pochodzi również przywilej nietykalności posła i poselstwa (immunitet), które już wtedy były uznawane za zasadę będącą elementem prawa narodów. Pierwotną formą quasi-dyplomacji była wymiana posłów przez społeczności plemienne w celu przekazania i wyjaśnienia przekazu mocodawcy, lub wynegocjowania jakiegoś porozumienia (np. o zakończeniu wojny). Również od najdawniejszych czasów datuje się zwyczaj wysyłania specjalnych posłów w misjach ceremonialnych, np. z okazji koronacji, ślubów czy pogrzebów przywódców innych państw. Dyplomację uprawiały już w starożytności takie państwa jak Chiny, Persja, Asyria, Indie, Babilon, Grecja, Rzym. W wiekach średnich dyplomacja kwitła w Bizancjum.Pierwotną i najstarszą formą dyplomacji były misje specjalne – doraźne i krótkotrwałe reprezentujące państwa wysyłające, które przez tysiąclecia były jedyną formą dyplomatycznych kontaktów między państwami. Biblia wspomina już o wielu doraźnych misjach wysokiej rangi, wśród nich np. o przybyciu w X w p.n.e. królowej Szeby (Saby) do króla Izraela Salomona. Pewną stabilność form osiągają stosunki dyplomatyczne w starożytnej Grecji, gdzie państwa-miasta tak często wymieniały misje specjalne, że w p.n.e. nabrały one niemal charakteru stałych stosunków dyplomatycznych. Kolejna forma dyplomacji – stałe misje dyplomatyczne, a wraz z nimi nowożytna dyplomacja zawodowa, narodziła się w drugiej połowie XV w. w miastach-republikach włoskich (Wenecji, Mediolanie, Genui, Florencji). Stamtąd też wywodzi się praktyka ustanawiania stałych poselstw, która następnie rozpowszechniła się w całej Europie. Pierwsze stałe ambasady w nowoczesnym rozumieniu zostały utworzone przez państwa włoskie w latach 1450-1460. Polska zaczęła wysyłać pierwsze długotrwałe poselstwa w XVI w. Stałe misje dyplomatyczne rozpowszechniły się w Europie w wieku XVII, zwłaszcza po zawarciu traktatu westfalskiego (1648 r.). Ukształtowanie się stałych misji dyplomatycznych pociągnęło za sobą konieczność rozwoju prawa dyplomatycznego: procedury, ceremoniału rozpoczęcia i zakończenia misji, instytucji przywilejów i immunitetów dyplomatycznych, zasad kurtuazji i precedencji, oraz rozwój wewnętrznych organów państw koordynujących pracę stałych misji zagranicznych. Dyplomacja jest instrumentem, za pomocą którego państwo wyraża i prowadzi swą politykę zagraniczną w stosunkach zewnętrznych. Obecnie najistotniejszą podstawą prawną w dyplomacji jest konwencja wiedeńska o stosunkach dyplomatycznych z 16 kwietnia 1961 roku. Uporządkowała, rozszerzyła i skodyfikowała ona w formie traktatowej obowiązujące wcześniej zwyczajowe normy prawa dyplomatycznego. (pl)
  • A Diplomacia é um instrumento da política externa, para o estabelecimento e desenvolvimento dos contatos pacíficos entre os governos de diferentes Estados, pelo emprego de intermediários, mutuamente reconhecidos pelas respectivas partes. Geralmente, é empreendida por intermédio de diplomatas de carreira e envolve assuntos de guerra e paz, comércio exterior, promoção cultural, coordenação em organizações internacionais e outras organizações. As relações diplomáticas são definidas no plano do direito internacional pela Convenção de Viena sobre Relações Diplomáticas (CVRD), de 1961. Convém distinguir entre diplomacia e política externa — a primeira é uma dimensão da segunda. A política externa é definida em última análise pela Chefia de Governo de um país ou pela alta autoridade política de um sujeito de direito internacional; já a diplomacia pode ser entendida como uma ferramenta dedicada a planejar e executar a política externa, por meio da atuação de diplomatas. Figurativamente, ou de forma coloquial, chama-se diplomacia o uso de delicadeza ou os bons modos, ou, ainda, astúcia para tratar qualquer negócio. O padroeiro dos diplomatas e do exercício da diplomacia é o São Gabriel. Três famosos diplomatas brasileiros foram José Maria da Silva Paranhos Júnior, o Barão do Rio Branco, João Cabral de Melo Neto e Vinicius de Moraes. (pt)
  • Диплома́тія — засіб здійснення зовнішньої політики, держави, народної дипломатії, що являє собою сукупність невоєнних практичних заходів, прийомів і методів, застосовуваних з урахуванням конкретних умов і характеру розв'язуваних задач; офіційна діяльність глав держав і урядів, міністрів закордонних справ, відомств іноземних справ, дипломатичних представництв за кордоном та державі, делегацій, представництв на міжнародних конференціях із захисту прав та інтересів держави, його установ і громадян за кордоном та у державі. З поняттям диплома́тії пов'язують мистецтво ведення переговорів для запобігання чи врегулювання конфліктів, пошуків компромісів і взаємоприйнятих рішень, розширення і поглиблення міжнародного співробітництва та в самій державі. (uk)
  • Диплома́тия — деятельность глав государств, правительств и специальных органов внешних сношений по осуществлению целей и задач внешней политики государств, а также по защите интересов государства за границей. Дипломатия является средством осуществления внешней политики государств. Представляет собой совокупность практических мероприятий, приёмов и методов, применяемых с учётом конкретных условий и характера решаемых задач. (ru)
  • Diplomati är den utrikespolitiska eller mellanstatliga underhandlande verksamhet som gäller staters och deras regeringars ömsesidiga förbindelser. Den diplomatiska representationen för ett land kan ha rang av ambassad, delegation eller konsulat. Det övergripande syftet med diplomati är att lösa internationella konflikter på fredlig väg, och i förebyggande syfte genom att upprätthålla maktbalansen. Diplomatin gestaltar sig i dialoger och överenskommelser. Ordet ”diplomati” kommer från grekiskan, diploma, vika ihop. I antikens Grekland var ett diploma ett certifikat som intygade fullgjorda studier, karakteristiskt hopvikt. Under Romerska republiken var diploma officiella resedokument, olika slags pass vilka stämplades med dubbla plåtar. Senare utvidgades betydelsen till fördrag och andra formella dokument. På 1700-talet kallade Frankrike sitt ämbetsorgan för utrikes ärenden, diplomatique. 1791 förekommer ordet på svenska i den betydelsen första gången: ”Sina Colleguer af den Diplomatiska Corpsen” (Hist. extract. 14: 5) I talspråk eller i sociala sammanhang avser diplomati ett taktiskt utspel för att erhålla ett strategiskt övertag, ett sätt att framlägga åsikter artigt, utan konfrontation, vilket föranledde tidningsredaktören Caskie Stinnett att anmärka: "En diplomat är en person som kan be dig att dra åt helvete på ett sätt som gör att du faktiskt ser fram emot resan." (sv)
  • 外交(英語:Diplomacy)是指一個國家、城市或組織等在國際關係上的活動,其目的在於建立能夠滿足彼此需求的關係。如互派使節、進行談判、會談。一般來說,外交是國家之間通過外交官就和平、文化、經濟、科技、貿易或戰爭等問題進行協商的過程。一般而言,國際條約首先是由外交官協商而成,再由國家的政治家(如總統、領袖、元首)批准簽署後才生效的。國家、國際間的外交為邦交或國交,城市、城際間的外交為友好城市。 (zh)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 28165911 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 59518 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1121622597 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:isPartOf
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • La diplomàcia és l'organització o procediment per a establir i mantenir relacions internacionals, mitjançant tractes i negociacions, i per a representar-hi un estat. Els diplomàtics són les persones que es dediquen professionalment a l'exercici de la diplomàcia. Amb un ús informal es refereix a la qualitat de persuasió, i per extensió al tacte, l'habilitat a portar un afer delicat sense deixar esclatar un conflicte obert. (ca)
  • Διπλωματία ονομάζεται η τέχνη και πρακτική της διεξαγωγής διαπραγματεύσεων μεταξύ εκπροσώπων ομάδων ή κρατών. Συνήθως αναφέρεται στην διεθνή διπλωματία, τη διεξαγωγή δηλαδή διεθνών σχέσεων μέσω της αλληλεπίδρασης επαγγελματιών διπλωματών σχετικά με θέματα που αφορούν την ειρήνη, το εμπόριο, τον πόλεμο, την οικονομία, τον πολιτισμό, το περιβάλλον και τα ανθρώπινα δικαιώματα. Οι διεθνείς συνθήκες συνήθως διαπραγματεύονται από διπλωμάτες πριν την επικύρωσή τους από τους πολιτικούς. Σε λιγότερο επίσημο ή κοινωνικό επίπεδο η διπλωματία είναι η απόπειρα απόκτησης στρατηγικού πλεονεκτήματος ή εύρεσης κοινά αποδεκτών λύσεων σε μια κοινή πρόκληση, μέσω της παράθεσης επιχειρημάτων και δηλώσεων με ήπιο και ευγενικό τρόπο, χωρίς διαπληκτισμούς. (el)
  • La diplomazia, secondo il dizionario enciclopedico italiano, è l'attività di trattare, per conto dello Stato, affari di politica estera. Più concretamente, può essere definita come l'insieme dei procedimenti attraverso i quali uno Stato mantiene le normali relazioni con altri soggetti (esterni) di diritto internazionale (Stati esteri e altri enti aventi personalità internazionale), al fine di contemperarne gli interessi in contrasto e di favorire la reciproca collaborazione per la soddisfazione di comuni bisogni". (it)
  • 外交(がいこう、英語: diplomacy)とは、国家間の関係のマネジメント。国家間の関係のマネージに関する活動や技術などのこと。 (ja)
  • ( 외교(外敎)에 대해서는 이교 (종교) 문서를 참고하십시오.) 외교(外交, 영어: diplomacy)는 일반적으로 한 나라가 외국과 교섭하는 경우의 기술 또는 활동을 말한다. 그 나라의 정책에 따라서 일국의 원수·외무부 장관·외교 사절 등이 자국의 목적·이익을 달성하기 위하여 외국의 특정한 대표자와 회담하고 또한 여러 가지 수단을 써서 활동하는 것이다. 국가적 이익이란 그 국가의 자유·독립과 안전을 유지하는 것이며, 이것이 외교 정책의 제1의적 임무이다. 현대에 들어서 외교는 단순한 개인적 '기술'만이 아니라 한 나라나 국가 연합의 총력·정치력·무력·경제·금융력·문화 선전력 등의 총체로서 행한다. (ko)
  • Diplomatie is de kunst en kunde van het voeren van overleg tussen twee groepen om daarmee een bepaald doel te bereiken. Meer specifiek worden met diplomatie de geformaliseerde relaties tussen (meestal onafhankelijke) politieke entiteiten bedoeld, meestal staten. (nl)
  • Диплома́тия — деятельность глав государств, правительств и специальных органов внешних сношений по осуществлению целей и задач внешней политики государств, а также по защите интересов государства за границей. Дипломатия является средством осуществления внешней политики государств. Представляет собой совокупность практических мероприятий, приёмов и методов, применяемых с учётом конкретных условий и характера решаемых задач. (ru)
  • 外交(英語:Diplomacy)是指一個國家、城市或組織等在國際關係上的活動,其目的在於建立能夠滿足彼此需求的關係。如互派使節、進行談判、會談。一般來說,外交是國家之間通過外交官就和平、文化、經濟、科技、貿易或戰爭等問題進行協商的過程。一般而言,國際條約首先是由外交官協商而成,再由國家的政治家(如總統、領袖、元首)批准簽署後才生效的。國家、國際間的外交為邦交或國交,城市、城際間的外交為友好城市。 (zh)
  • الدبلوماسية (مأخوذة من الكلمة اللاتينية diploma، والتي تعني وثيقة رسمية، والتي بدورها مشتقة من الكلمة اليونانية δίπλωμα، والتي تعني ورقة/وثيقة مطوية) هي نظم ووسائل الاتصال بين الدول الأعضاء في الجماعة الدولية، وهي وسيلة إجراء المفاوضات بين الأمم. ويطبق اليوم بعض أهل الأدب هذا التعبير على الخطط والوسائل التي تستخدمها الأمم عندما تتفاوض. فالتفاوض، في هذا المعنى يشتمل على صياغة السياسات التي تتبعها الأمم لكي تؤثر على الأمم الأخرى. وعندما يفشل التفاوض أثناء أزمة كبيرة، فإن الحرب تنشب في أغلب الأحيان. (ar)
  • Pod pojmem diplomacie se rozumí pěstování styků mezi různými státy a řešení mezinárodních problémů. Diplomacie je hlavním nástrojem zahraniční politiky jednotlivých států a mezinárodní politiky. Nazývají se tak rovněž širší cíle a strategie, kterými se řídí interakce státu se zbytkem světa. Diplomacie nesmí být zaměňována s diplomatikou (jedna z pomocných historických věd). (cs)
  • Diplomatie ist die Kunst und Praxis des Verhandelns zwischen bevollmächtigten Repräsentanten verschiedener Gruppen oder Nationen (Diplomaten). Der Begriff bezieht sich meist auf die internationale Diplomatie, also die Pflege zwischenstaatlicher und überstaatlicher Beziehungen durch Absprachen über Angelegenheiten wie Friedenssicherung, Kultur, Wirtschaft, Handel und Konflikte. Internationale Verträge werden in der Regel von Diplomaten ausgehandelt; dabei handeln diese im Auftrag ihrer Regierungen und vertreten deren Interessen. (de)
  • Diplomatio estas hodiaŭ komprenata kiel kunigo de kelkaj diversaj aferoj. Ĝi estas la kulturado de traktado kaj interrilatoj inter reprezentantoj de diversaj ŝtatoj aŭ organizaĵoj, sed precipe por la solvado de internaciaj problemoj. La diplomatio ne devus esti interŝanĝata kun diplomatiko (unu el helpaj historiaj sciencoj) kiu temas pri la studo de malnovaj dokumentoj, kvankam ĝi derivas sian nomon el la sama deveno, sed ties moderna signifo estas tre distinga el la agado de diplomatio. (eo)
  • Diplomacy comprises spoken or written communication by representatives of states (such as leaders and diplomats) intended to influence events in the international system. Diplomacy is the main instrument of foreign policy which represents the broader goals and strategies that guide a state's interactions with the rest of the world. International treaties, agreements, alliances, and other manifestations of international relations are usually the result of diplomatic negotiations and processes. Diplomats may also help to shape a state by advising government officials. (en)
  • La diplomacia es una profesión cuyo objetivo es representar y velar por los intereses de un Estado y de su nación en relación con otro Estado u organismo internacional.​ El concepto agrupa distintas acepciones de acuerdo con el mayor o menor grado de inclusión de objetivos y prácticas que a través de ella se desarrollan. La práctica diplomática se remonta hasta la Grecia clásica, dándose su evolución paulatinamente de acuerdo con el proporcional incremento de las relaciones internacionales, proceso que se intensifica en nuestros días. La importancia de la práctica diplomática radica en la versatilidad de las funciones desempeñadas por la figura de los embajadores residentes, cuyas funciones giran en torno a la generación de información fidedigna, la minimización de las fricciones potencial (es)
  • Diplomazia estatuen edo nazioarteko erakundeen arteko harremanei dagokien politikaren adarra da, bai eta harreman horiek bideratzen dituzten pertsona eta erakundeen multzoa ere. Diplomazia, oro har, nazioarteko negoziazioei dagokio, eta nazioarteko harremanak bideratzean datza. Adar honek antzen dituen gai ohikoenak bakea, gerra, salerosketak, ekonomia eta kultura dira. Diplomazian jarduteko egitekoa duenari diplomazialari esaten zaio. (eu)
  • La diplomatie est la conduite de négociations et de reconnaissances diplomatiques entre les personnes, les groupes ou les nations en vue de définir un accord, par exemple pour résoudre un conflit sans violence. Utilisée formellement, elle se rapporte habituellement à la diplomatie internationale, la conduite des relations internationales par l’entremise (habituellement) de diplomates professionnels. Une distinction importante existe entre la diplomatie et la politique étrangère, même si elles sont étroitement liées, complémentaires et indispensables l’une à l’autre. (fr)
  • Diplomasi adalah praktik mempengaruhi keputusan dan perilaku pemerintah asing atau organisasi antar pemerintah melalui dialog, negosiasi, dan cara non-kekerasan lainnya. Diplomasi biasanya mengacu pada hubungan internasional yang dilakukan oleh antar diplomat profesional dengan memperhatikan berbagai isu dan topik yang dibahas antar kedua belah pihak. Praktisinya disebut seorang Diplomat. (in)
  • Dyplomacja – czynności prowadzone między państwami, w celu zawarcia umów handlowych oraz pozyskania wsparcia wojskowego dla reprezentowanego kraju. Dyplomacja wiąże się też z rozwiązywaniem w pokojowy sposób problemów między państwami. Dwa tysiące lat temu rzymski prawnik i filozof, Cyceron powiedział: „Istnieją dwa sposoby rozstrzygania sporów: jeden przy pomocy argumentów, drugi przy użyciu siły; a ponieważ pierwszy z nich jest właściwy człowiekowi, a drugi dzikim zwierzętom, należy uciec się do drugiego sposobu tylko wówczas, gdy nie możemy użyć pierwszego”. Inaczej mówiąc, siła argumentów, a nie argument siły – oto kwintesencja dyplomacji. (pl)
  • A Diplomacia é um instrumento da política externa, para o estabelecimento e desenvolvimento dos contatos pacíficos entre os governos de diferentes Estados, pelo emprego de intermediários, mutuamente reconhecidos pelas respectivas partes. Geralmente, é empreendida por intermédio de diplomatas de carreira e envolve assuntos de guerra e paz, comércio exterior, promoção cultural, coordenação em organizações internacionais e outras organizações. As relações diplomáticas são definidas no plano do direito internacional pela Convenção de Viena sobre Relações Diplomáticas (CVRD), de 1961. (pt)
  • Диплома́тія — засіб здійснення зовнішньої політики, держави, народної дипломатії, що являє собою сукупність невоєнних практичних заходів, прийомів і методів, застосовуваних з урахуванням конкретних умов і характеру розв'язуваних задач; офіційна діяльність глав держав і урядів, міністрів закордонних справ, відомств іноземних справ, дипломатичних представництв за кордоном та державі, делегацій, представництв на міжнародних конференціях із захисту прав та інтересів держави, його установ і громадян за кордоном та у державі. (uk)
  • Diplomati är den utrikespolitiska eller mellanstatliga underhandlande verksamhet som gäller staters och deras regeringars ömsesidiga förbindelser. Den diplomatiska representationen för ett land kan ha rang av ambassad, delegation eller konsulat. Det övergripande syftet med diplomati är att lösa internationella konflikter på fredlig väg, och i förebyggande syfte genom att upprätthålla maktbalansen. Diplomatin gestaltar sig i dialoger och överenskommelser. (sv)
rdfs:label
  • Diplomacy (en)
  • دبلوماسية (ar)
  • Diplomàcia (ca)
  • Diplomacie (cs)
  • Diplomatie (de)
  • Διπλωματία (el)
  • Diplomatio (eo)
  • Diplomacia (es)
  • Diplomazia (eu)
  • Diplomasi (in)
  • Diplomatie (fr)
  • Diplomazia (it)
  • 외교 (ko)
  • 外交 (ja)
  • Diplomatie (nl)
  • Dyplomacja (pl)
  • Дипломатия (ru)
  • Diplomacia (pt)
  • Diplomati (sv)
  • Дипломатія (uk)
  • 外交 (zh)
rdfs:seeAlso
owl:sameAs
skos:exactMatch
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:academicDiscipline of
is dbo:education of
is dbo:knownFor of
is dbo:mainInterest of
is dbo:nonFictionSubject of
is dbo:occupation of
is dbo:profession of
is dbo:service of
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:distinctions of
is dbp:field of
is dbp:focus of
is dbp:knownFor of
is dbp:mainInterests of
is dbp:occupation of
is dbp:policyAreas of
is dbp:profession of
is dbp:purpose of
is dbp:role of
is dbp:services of
is dbp:skills of
is dbp:specialization of
is dbp:subDiscipline of
is dbp:subject of
is gold:hypernym of
is rdfs:seeAlso of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License