| dbo:abstract
|
- Tichá pomoc (německy Die Stille Hilfe für Kriegsgefangene und Internierte; Tichá pomoc pro válečné zajatce a internované osoby) je organizace, která pomáhá zatčeným, souzeným a hledaným osobám z bývalých řad SS. Tuto organizaci zřídila Helena Elizabeth von Isenburg, manželka Wilhelma von Isenburg a Büdingen, v roce 1951. Své aktivity započala již v roce 1946, jakožto tajná skupina pomáhající bývalým nacistům (např. Adolf Eichmann, , nebo Josef Mengele) v útěku do zemí Jižní Ameriky. O pět let později byla oficiálně zaregistrována pod názvem Tichá pomoc jako humanitární organizace. Poté již mohla výrazněji pomoci např. při soudních procesech na právní náklady, zdravotní péči apod. Činnost organizace aktivně podporovala neschválená strana DTSNP, která je známa svou minulostí a vlivem na Západní Berlín a hlavně Gudrun Burwitzová, dcera Heinricha Himmlera. Od roku 2012 se Tichá pomoc veřejně neprojevuje. Výraz Stille Hilfe je v němčině používán v obrazném smyslu pro podporu (finanční) přívrženců národně socialistických ideologií a popíračů holokaustu. (cs)
- Die Stille Hilfe für Kriegsgefangene und Internierte ist eine 1951 von Helene Elisabeth von Isenburg gegründete Hilfsorganisation, die vor allem durch Verharmlosung der NS-Taten und ihre Unterstützung von NS-Tätern in die Kritik geriet. (de)
- Die Stille Hilfe für Kriegsgefangene und Internierte, (Español: "Ayuda silenciosa para prisioneros de guerra y personas internas") y abreviado como Stille Hilfe, es una organización de socorro para miembros arrestados, condenados y fugitivos de las SS, similar a las asociaciones de veteranos, fundada por la princesa (1900-1974). La organización, aunque legalmente aceptada, en gran parte actúa en la clandestinidad, y ha recibido numerosas críticas por su apoyo a criminales nazis y grupos neonazis. La naturaleza clandestina de Stille Hilfe hace que muchas de sus actividades sean fuente de especulación. (es)
- La Stille Hilfe für Kriegsgefangene und Internierte (en français « Aide silencieuse pour les prisonniers de guerre et les internés ») est une organisation d’entraide fondée en 1951 par la princesse Hélène-Élisabeth d'Isembourg (1900-1974) au profit des criminels de guerre nazis arrêtés, condamnés ou en fuite. Dès 1946, des collaborateurs, qui allaient par la suite également devenir ouvertement actifs au sein de Stille Hilfe, soutinrent la fuite de criminels nazis recherchés au travers de filières d’exfiltration essentiellement à destination de l’Amérique latine. Ces filières furent nommées par les Alliés, les rat lines. Ainsi Adolf Eichmann, Johann von Leers, Walter Rauff et Josef Mengele purent gagner l’Argentine. En outre, ces collaborateurs travaillèrent étroitement avec l’évêque Alois Hudal à Rome. En 1949, l’évêque auxiliaire et l’ex-évêque évangélique Theophil Wurm fondèrent l’organisation Christliche Gefangenhilfe (aide chrétienne aux prisonniers). (fr)
- Die Stille Hilfe für Kriegsgefangene und Internierte (English: "Silent assistance for prisoners of war and interned persons"), abbreviated Stille Hilfe, is a relief organization for arrested, condemned and fugitive SS members, similar to the veterans' association HIAG, set up by Helene Elisabeth Princess von Isenburg (1900–1974) in 1951. The organisation has come under criticism for its encouragement and support of Neo-Nazis. The organization has garnered a reputation for being shrouded in secrecy and thus remains a source of speculation. (en)
- Stille Hilfe (Die Stille Hilfe für Kriegsgefangene und Internierte, dal tedesco "assistenza silenziosa per prigionieri di guerra e internati") è stata una organizzazione di soccorso per i membri delle SS arrestati, condannati e fuggiti, istituita nel 1951. L'organizzazione è stata oggetto di critiche per il suo incoraggiamento e il sostegno ai neo-nazisti. (it)
- Stille Hilfe är en organisation grundad av Elizabeth von Isenburg 1951 med syftet att hjälpa SS-soldater på flykt eller satta i fängelse. Namnet är en förkortning av Die Stille Hilfe für Kriegsgefangene und Internierte (tyska för "tyst hjälp till krigsfångar och internerade personer") som var organisationens ursprungliga benämning. (sv)
- Die Stille Hilfe für Kriegsgefangene und Internierte (em português: Assistência silenciosa para prisioneiros de guerra e pessoas internadas), abreviado Stille Hilfe, é uma organização de ajuda para presos, condenados e fugitivos nazis que outrora pertenceram às SS. A organização tem sido criticada pelo seu encorajamento e apoio a neo-nazis, tendo ganho a reputação de estar envolta em secretismo. (pt)
- Stille Hilfe (pol. Cicha Pomoc, oficj. Stille Hilfe für Kriegsgefangene und Internierte – Cicha Pomoc dla Jeńców Wojennych i Internowanych) – niemiecka organizacja wspierająca po zakończeniu II wojny światowej byłych funkcjonariuszy III Rzeszy. Organizacja została założona przez księżną , żonę nazistowskiego naukowca . Aktywność rozpoczęto od 1946. Pierwotnie jej działalność była utajniona i skupiała się na pomocy dawnym nazistom w ucieczce do krajów Ameryki Południowej. Cicha Pomoc została oficjalnie zarejestrowana w 1951, co umożliwiło jej przeprowadzanie zbiórek pieniędzy „na więźniów wojennych i inne osoby internowane”. Cicha Pomoc prowadziła działania w celu ratowania nazistów przed grożącymi im wyrokami (m.in. pokrywała koszty prawne, sądowe) oraz opiekowała się nimi na starość po opuszczeniu przez nich więzień (staranie o miejsca w domach starców, zapewnienie utrzymania i opieki lekarskiej). Działalność organizacji wspierała Gudrun Burwitz, córka Heinricha Himmlera, szefa SS. Wśród osób, które chroniono i wspierano byli: Adolf Eichmann, Anton Malloth, Erich Priebke, Erna Wallisch, Josef Mengele, Josef Schwammberger, Klaus Barbie, Walter Rauff. (pl)
|
| dbo:affiliation
| |
| dbo:headquarter
| |
| dbo:language
| |
| dbo:leaderFunction
| |
| dbo:location
| |
| dbo:purpose
|
- Assistance for prisoners of war and interned persons.
|
| dbo:status
| |
| dbo:thumbnail
| |
| dbo:wikiPageExternalLink
| |
| dbo:wikiPageID
| |
| dbo:wikiPageLength
|
- 14087 (xsd:nonNegativeInteger)
|
| dbo:wikiPageRevisionID
| |
| dbo:wikiPageWikiLink
| |
| dbp:affiliations
| |
| dbp:formation
| |
| dbp:headquarters
| |
| dbp:language
| |
| dbp:leaderTitle
| |
| dbp:location
| |
| dbp:mcaption
| |
| dbp:name
| |
| dbp:purpose
|
- Assistance for prisoners of war and interned persons. (en)
|
| dbp:regionServed
| |
| dbp:status
| |
| dbp:type
| |
| dbp:wikiPageUsesTemplate
| |
| dcterms:subject
| |
| gold:hypernym
| |
| schema:sameAs
| |
| rdf:type
| |
| rdfs:comment
|
- Die Stille Hilfe für Kriegsgefangene und Internierte ist eine 1951 von Helene Elisabeth von Isenburg gegründete Hilfsorganisation, die vor allem durch Verharmlosung der NS-Taten und ihre Unterstützung von NS-Tätern in die Kritik geriet. (de)
- Die Stille Hilfe für Kriegsgefangene und Internierte, (Español: "Ayuda silenciosa para prisioneros de guerra y personas internas") y abreviado como Stille Hilfe, es una organización de socorro para miembros arrestados, condenados y fugitivos de las SS, similar a las asociaciones de veteranos, fundada por la princesa (1900-1974). La organización, aunque legalmente aceptada, en gran parte actúa en la clandestinidad, y ha recibido numerosas críticas por su apoyo a criminales nazis y grupos neonazis. La naturaleza clandestina de Stille Hilfe hace que muchas de sus actividades sean fuente de especulación. (es)
- Die Stille Hilfe für Kriegsgefangene und Internierte (English: "Silent assistance for prisoners of war and interned persons"), abbreviated Stille Hilfe, is a relief organization for arrested, condemned and fugitive SS members, similar to the veterans' association HIAG, set up by Helene Elisabeth Princess von Isenburg (1900–1974) in 1951. The organisation has come under criticism for its encouragement and support of Neo-Nazis. The organization has garnered a reputation for being shrouded in secrecy and thus remains a source of speculation. (en)
- Stille Hilfe (Die Stille Hilfe für Kriegsgefangene und Internierte, dal tedesco "assistenza silenziosa per prigionieri di guerra e internati") è stata una organizzazione di soccorso per i membri delle SS arrestati, condannati e fuggiti, istituita nel 1951. L'organizzazione è stata oggetto di critiche per il suo incoraggiamento e il sostegno ai neo-nazisti. (it)
- Stille Hilfe är en organisation grundad av Elizabeth von Isenburg 1951 med syftet att hjälpa SS-soldater på flykt eller satta i fängelse. Namnet är en förkortning av Die Stille Hilfe für Kriegsgefangene und Internierte (tyska för "tyst hjälp till krigsfångar och internerade personer") som var organisationens ursprungliga benämning. (sv)
- Die Stille Hilfe für Kriegsgefangene und Internierte (em português: Assistência silenciosa para prisioneiros de guerra e pessoas internadas), abreviado Stille Hilfe, é uma organização de ajuda para presos, condenados e fugitivos nazis que outrora pertenceram às SS. A organização tem sido criticada pelo seu encorajamento e apoio a neo-nazis, tendo ganho a reputação de estar envolta em secretismo. (pt)
- Tichá pomoc (německy Die Stille Hilfe für Kriegsgefangene und Internierte; Tichá pomoc pro válečné zajatce a internované osoby) je organizace, která pomáhá zatčeným, souzeným a hledaným osobám z bývalých řad SS. Tuto organizaci zřídila Helena Elizabeth von Isenburg, manželka Wilhelma von Isenburg a Büdingen, v roce 1951. Činnost organizace aktivně podporovala neschválená strana DTSNP, která je známa svou minulostí a vlivem na Západní Berlín a hlavně Gudrun Burwitzová, dcera Heinricha Himmlera. (cs)
- La Stille Hilfe für Kriegsgefangene und Internierte (en français « Aide silencieuse pour les prisonniers de guerre et les internés ») est une organisation d’entraide fondée en 1951 par la princesse Hélène-Élisabeth d'Isembourg (1900-1974) au profit des criminels de guerre nazis arrêtés, condamnés ou en fuite. (fr)
- Stille Hilfe (pol. Cicha Pomoc, oficj. Stille Hilfe für Kriegsgefangene und Internierte – Cicha Pomoc dla Jeńców Wojennych i Internowanych) – niemiecka organizacja wspierająca po zakończeniu II wojny światowej byłych funkcjonariuszy III Rzeszy. Cicha Pomoc prowadziła działania w celu ratowania nazistów przed grożącymi im wyrokami (m.in. pokrywała koszty prawne, sądowe) oraz opiekowała się nimi na starość po opuszczeniu przez nich więzień (staranie o miejsca w domach starców, zapewnienie utrzymania i opieki lekarskiej). (pl)
|
| rdfs:label
|
- Tichá pomoc (cs)
- Stille Hilfe für Kriegsgefangene und Internierte (de)
- Stille Hilfe (es)
- Stille Hilfe (fr)
- Stille Hilfe (it)
- Stille Hilfe (pt)
- Stille Hilfe (pl)
- Stille Hilfe (en)
- Stille Hilfe (sv)
|
| owl:sameAs
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| foaf:depiction
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| foaf:name
| |
| is dbo:wikiPageDisambiguates
of | |
| is dbo:wikiPageRedirects
of | |
| is dbo:wikiPageWikiLink
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
