About: Saladin

An Entity of Type: noble, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Yusuf ibn Ayyub ibn Shadi (c. 1137 – 4 March 1193), commonly known by the epithet Saladin, was the founder of the Ayyubid dynasty. Hailing from an ethnic Kurdish family, he was the first sultan of both Egypt and Syria. An important figure of the Third Crusade, he spearheaded the Muslim military effort against the Crusader states in the Levant. At the height of his power, Ayyubid territorial control spanned Egypt, Syria, Upper Mesopotamia, the Hejaz, Yemen, the Maghreb, and Nubia.

Property Value
dbo:abstract
  • الملك الناصر أبو المظفر صلاح الدين والدنيا يوسف بن أيوب بن شاذي بن مروان بن يعقوب الدُويني التكريتي (532 - 589 هـ / 1138 - 1193 م)، المشهور بلقب صلاح الدين الأيوبي قائد مسلم أسس الدولة الأيوبية التي وحدت مصر والشام والحجاز وتهامة واليمن في ظل الراية العباسية، بعد أن قضى على الخلافة الفاطمية التي استمرت 262 سنة. قاد صلاح الدين عدّة حملات ومعارك ضد الفرنجة وغيرهم من الصليبيين الأوروبيين في سبيل استعادة الأراضي المقدسة التي كان الصليبيون قد استولوا عليها في أواخر القرن الحادي عشر، وقد تمكن في نهاية المطاف من استعادة معظم أراضي فلسطين ولبنان بما فيها مدينة القدس، بعد أن هزم جيش بيت المقدس هزيمة منكرة في معركة حطين. كان صلاح الدين يقول بمذهب أهل السنة والجماعة، وروي أن عبد القادر الجيلاني دعا له عندما رآه بالبركة فيه، خلال «زيارة خفية» لنجم الدين أيوب وأسرته ببغداد سنة 533 هـ/1138م، وهذا يفسر أتباعه الطريقة القادرية فيما بعد وبعض العلماء كالمقريزي، وبعض المؤرخين المتأخرين قالوا: إنه كان أشعريًا، وإنه كان يصحب علماء الصوفية الأشاعرة لأخذ الرأي والمشورة، وأظهر العقيدة الأشعرية. يشتهر صلاح الدين بتسامحه ومعاملته الإنسانية لأعدائه، لذا فهو من أكثر الأشخاص تقديرًا واحترامًا في العالمين الشرقي الإسلامي والأوروبي المسيحي، حيث كتب المؤرخون الصليبيون عن بسالته في عدد من المواقف، أبرزها عند حصاره لقلعة الكرك في مؤاب، وكنتيجة لهذا حظي صلاح الدين باحترام خصومه لا سيما ملك إنجلترا ريتشارد الأول «قلب الأسد»، وبدلاً من أن يتحول لشخص مكروه في أوروبا الغربية، استحال رمزًا من رموز الفروسية والشجاعة، وورد ذكره في عدد من القصص والأشعار الإنجليزية والفرنسية العائدة لتلك الحقبة. (ar)
  • Al-Màlik an-Nàssir Abu-l-Mudhàffar Salah-ad-Din Yússuf ibn Ayyub (Tikrit, actual Iraq, 1138 - Damasc, 4 de març de 1193), més conegut simplement com a Salah-ad-Din o, catalanitzat, Saladí, va ser un kurd fundador de la dinastia aiúbida, soldà d'Egipte i de Síria. Gran defensor de l'islam i particularment de l'ortodòxia religiosa representada pels sunnites, unificà políticament i religiosa l'Orient Pròxim, liderant la lluita contra els croats cristians i combatent les doctrines musulmanes més apartades de l'oficial, representades per la dinastia fatimita. És particularment conegut per haver vençut els croats a la batalla de Hattin, retornant Jerusalem als musulmans i reconquerint així Terra Santa. L'impacte d'aquest esdeveniment a Occident va provocar la Tercera Croada, liderada pel famós Ricard Cor de Lleó, que va esdevenir mítica tant per als europeus com per als musulmans. Quan el 1171 va morir Al-Àdid, el darrer califa de la dinastia fatimita (xiïta), Saladí va esdevenir el soldà d'Egipte, instaurant el sunnisme al país. Tot i que nominalment depenia de Síria, en els seus dominis tenia, de fet, un poder absolut. Amb l'excusa d'eliminar la influència dels fatimites, va engrandir el reialme conquerint Líbia, el nord del Sudan i el Iemen. La seva fama va transcendir el seu temps i va esdevenir un símbol de la cavallerositat medieval, fins i tot per als seus enemics cristians. Segueix sent una figura molt admirada en la cultura àrab, kurda i musulmana. (ca)
  • Saladin (1138, Tikrít – 4. března 1193, Damašek; kurdsky: Selahadîne Eyubî; arabsky: Saláh ad-Dín Júsuf ibn Ajjúb; صلاح الدين يوسف ابن ايوب) byl kurdský muslim a vojenský velitel, který žil ve 12. století. Založil dynastii Ajjúbovců, která vládla v Egyptě a Sýrii. Na západě je znám jako „Saladin“, což vzniklo z laqabu, čestného jména Saláh ad-Dín, které lze přeložit jako „Zbožný“. Saladin byl původně ve službách Núr ad-Dína, ale postupně se mu podařilo ovládnout značnou část Zengíovské říše a sjednotit muslimy proti křižákům v Levantě. V roce 1187 zlomil moc křižáckých států v bitvě u Hattínu a přinutil ke kapitulaci Jeruzalém. Na jeho znovudobytí vyhlásil papež Řehoř VIII. třetí křížovou výpravu (1189–92), které se zúčastnili nejslavnější západoevropští panovníci. Později uzavřel s křesťanskými státy smlouvy, které umožňovaly poutníkům Svaté město navštěvovat. Pro svou statečnost a vojenskou zdatnost, jakož i ušlechtilost je uznáván v křesťanských i muslimských zemích. (cs)
  • Ο Σαλάχ αντ-Ντιν Γιούσουφ ιμπν Αγιούμπ (1138 - 4 Μαρτίου 1193), γνωστός ως Σαλαντίν, Σαλαδίνος ή Κάσαντιν, ήταν ο πρώτος σουλτάνος της Αιγύπτου και της Συρίας και ο ιδρυτής της δυναστείας των Αγιουβιδών. Σουνίτης μουσουλμάνος κουρδικής καταγωγής, ο Σαλαντίν ηγήθηκε της μουσουλμανικής στρατιωτικής εκστρατείας εναντίον των σταυροφόρων στο Λεβάντε. Στο απόγειο της εξουσίας του, το σουλτανάτο του περιελάμβανε την Αίγυπτο, τη Συρία, τη Χετζάζ, την Υεμένη και άλλα μέρη της Βόρειας Αφρικής. Μέχρι το 1182, είχε ολοκληρώσει την κατάκτηση της μουσουλμανικής Συρίας αφού κατέλαβε το Χαλέπι, αλλά τελικά απέτυχε να καταλάβει το οχυρό της Μοσούλης. (el)
  • Saladino (ĉ. 1138 - 4-a de marto 1193) (arabe Ṣalāḥ ad-Dīn Jūsuf ibn Ajjūb, kurde Selahedînê Eyûbî) fondis la etne kurdan Ajubidan dinastion de Egiptio kaj Sirio, kies unua sultano li estis. (eo)
  • Saladin (arabisch صلاح الدين يوسف بن أيّوب الدوينيّ Salah ad-Din Yusuf ibn Ayyub ad-Dawīnī, DMG Ṣalāḥ ad-Dīn Yūsuf b. Aiyūb ad-Dawīnī ‚Heil der Religion, Yusuf, Sohn Ayyubs aus Dwin‘ mit dem Titel al-Malik an-Nasir / الملك الناصر / al-Malik an-Nāṣir /‚der siegreiche Herrscher‘; geboren 1137/1138 in Tikrit; gestorben am 3. März oder 4. März 1193 in Damaskus) war ab 1171 der erste Sultan von Ägypten und ab 1174 Sultan von Syrien. Als kurdischstämmiger Führer gründete er die Dynastie der Ayyubiden. Unter dem Namen „Sultan Saladin“ wurde er zu einem Mythos der muslimischen Welt und vorbildhaften islamischen Herrscher. Er eroberte im Jahr 1187 Jerusalem; als erfolgreicher Gegenspieler der Kreuzfahrer wurde er oft verklärt und romantisiert. Die moderne Geschichtsschreibung hingegen geht davon aus, dass er seine Rolle als Verteidiger des Islam auch als Legitimation seiner machtpolitischen Ziele benutzte. (de)
  • Al-Nāsir Ṣalāḥ ad-Dīn Yūsuf ibn Ayyūb (en kurdo, Selahedînê Eyûbî; en árabe, صلاح الدين يوسف بن أيوب‎), más conocido en Occidente como Saladino, Saladín, Salahadín o Saladine (2 de febrero del 1137, Tikrit (Irak)-4 de marzo de 1193, Damasco),​ fue uno de los grandes gobernantes del mundo islámico, siendo sultán de Egipto y Siria e incluyendo en sus dominios Palestina, Mesopotamia, Yemen, Hiyaz y Libia.​ Con él comenzó la dinastía ayubí, que gobernaría Egipto y Siria tras su muerte. Defensor del islam y particularmente de la ortodoxia religiosa representada por el sunismo, unificó política y religiosamente el Oriente Próximo al combatir y liderar la lucha contra los cristianos cruzados y acabar con doctrinas alejadas del culto oficial musulmán que representaba el Califato abasí. Es particularmente conocido por haber vencido en la batalla de Hattin a los cruzados, tras lo cual volvió a ocupar Jerusalén para los musulmanes y se tomó Tierra Santa. El impacto de este acontecimiento en Occidente provocó la Tercera Cruzada liderada por Ricardo I de Inglaterra que se convirtió en mítica tanto para cristianos como para musulmanes. Su fama trascendió lo temporal y se convirtió en un símbolo de caballerosidad medieval, incluso para sus enemigos. Sigue siendo una figura muy admirada en la cultura árabe, kurda y religión musulmana. (es)
  • Saladin I.a edo An-Nasir Salah ad-Din Yusuf ibn Ayyub (arabieraz: صلاح الدين يوسف بن أيوب‎, Ṣalāḥ ad-Dīn Yūsuf ibn Ayyūb, «Jusuf, Aiuben semea»; kurdueraz: سەلاحەدینی ئەییووبی, Selahedînê Eyûbî; Tikrit, 1137 - Damasko, 1193ko martxoaren 4a), Egiptoko sultan aiubtarra izan zen 1171-1193 urteetan, eta Siriakoa 1174-1193 bitartean. Historiako agintari islamikorik handienetarikoa izan zen. Islamaren defendatzailea, bereziki sunismoarena, Ekialde Hurbila batu zuen politikaren eta erlijioaren aldetik, kristauei aurre eginez eta Abbastar Kalifa-herriko kultu ofizialetik urrun zeuden edozein doktrina amaiaraziz. Bereziki ezaguna da Lurralde Santuak gurutzatuei kentzeagatik eta Jerusalem musulmanei itzultzeagatik. Gertaera hura kolpe latza izan zen Mendebaldearentzat, eta beste gurutzada bat antolatu zen, Rikardo I.a Ingalaterrakoa buru zela. (eu)
  • Cogaí Coirdíneach Ioslamach ab ea Saladin nó Selaheddînê Eyûbî (as Coirdis), agus aithne air as Araibis mar Ṣalaaḥ ad-Diin Iuusuf Ibn Aiuub (صلاح الدين يوسف ابن ايوب, Seosamh "fíréantacht an Chreidimh" mac Aiub). Rugadh é sa bhliain 1137 nó 1138 i d, áit a bhfuil san Iaráic inniu, agus fuair sé bás i nDamascus sa bhliain 1193. Bhí sé ina cheannaire ar na saighdiúirí Moslamacha a rinne athghabháil ar ríochtaí na gCrosáidithe. (ga)
  • An-Nashir Salahuddin Yusuf Ibn Ayyub (bahasa Kurdi: سەلاحەدینی ئەییووبی, translit. Selahedînê Eyûbî; bahasa Arab: الناصر صلاح الدين يوسف بن أيوب, translit. an-Nāṣir Ṣalāḥ ad-Dīn Yūsuf ibn Ayyūb‎; (c. 1138 - 4 Maret 1193) adalah seorang panglima perang dan pejuang muslim Kurdi dari Tikrit (daerah utara Irak saat ini). Ia mendirikan Dinasti Ayyubiyyah di Mesir, Suriah, sebagian Yaman, Irak, Mekkah-Medinah Hejaz dan Diyar Bakr Oman Palestina Ia lebih dikenal dengan nama julukannya yaitu, 'Salah Aladin al-Ayyubi/Saladin/Salah ad-Din' (Bahasa Arab: صلاح الدين الأيوبي, Kurdistan: صلاح الدین ایوبی). Salahuddin terkenal di dunia Islam karena memimpin, strategi militer, dan sifatnya yang ksatria dan adil pada saat ia berperang melawan Ksatria Salib. Salahuddin Al Ayyubi juga adalah seorang Ulama. Ia memberikan catatan kaki dan penjelasan kitab sunan hadits Abu Dawud. (in)
  • Yusuf ibn Ayyub ibn Shadi (c. 1137 – 4 March 1193), commonly known by the epithet Saladin, was the founder of the Ayyubid dynasty. Hailing from an ethnic Kurdish family, he was the first sultan of both Egypt and Syria. An important figure of the Third Crusade, he spearheaded the Muslim military effort against the Crusader states in the Levant. At the height of his power, Ayyubid territorial control spanned Egypt, Syria, Upper Mesopotamia, the Hejaz, Yemen, the Maghreb, and Nubia. Alongside his uncle Shirkuh, a military general of the Zengid dynasty, Saladin was sent to Egypt under the Fatimid Caliphate in 1164, on the orders of Nur ad-Din. With their original purpose being to help restore Shawar as the vizier to the teenage Fatimid caliph al-Adid, a power struggle ensued between Shirkuh and Shawar after the latter was reinstated. Saladin, meanwhile, climbed the ranks of the Fatimid government by virtue of his military successes against Crusader assaults as well as his personal closeness to al-Adid. After Shawar was assassinated and Shirkuh died in 1169, al-Adid appointed Saladin as vizier. During his tenure, Saladin, a Sunni Muslim, began to undermine the Fatimid establishment; following al-Adid's death in 1171, he abolished the Cairo-based Shia Islamic Fatimid Caliphate and realigned his power with the Baghdad-based Sunni Islamic Abbasid Caliphate. In the following years, he led forays against the Crusaders in Palestine, commissioned the successful conquest of Yemen, and staved off pro-Fatimid rebellions in Egypt. Not long after Nur ad-Din's death in 1174, Saladin launched his conquest of Syria, peacefully entering Damascus at the request of its governor. By mid-1175, Saladin had conquered Hama and Homs, inviting the animosity of other Zengid lords, who were the official rulers of Syria's various regions; he subsequently defeated the Zengids at the Battle of the Horns of Hama in 1175, and was thereafter proclaimed the "Sultan of Egypt and Syria" by the Abbasid caliph al-Mustadi. Saladin launched further conquests in northern Syria and Jazira, escaping two attempts on his life by the Order of Assassins, before returning to Egypt in 1177 to address local issues there. By 1182, Saladin had completed the conquest of Muslim Syria after capturing Aleppo, but ultimately failed to take over the Zengid stronghold of Mosul. Under Saladin's command, the Ayyubid army defeated the Crusaders at the decisive Battle of Hattin in 1187, capturing Jerusalem and re-establishing Muslim military dominance in the Levant. Although the Crusaders' Kingdom of Jerusalem continued to exist until the late 13th century, the defeat in 1187 marked a turning point in the Christian military effort against Muslim powers in the region. Saladin died in Damascus in 1193, having given away much of his personal wealth to his subjects; he is buried in a mausoleum adjacent to the Umayyad Mosque. Alongside his significance to Muslim culture, Saladin is revered prominently in Kurdish culture, Turkic culture, and Arab culture. He has frequently been described as the most famous Kurdish figure in human history. (en)
  • Saladin ou Ṣalāḥ ad-Dīn Yūsuf (en arabe: صلاح الدين يوسف) et Selahedînê Eyûbî (en kurde: سەلاحەدینی ئەییووبی), né à Tikrit en 1138 et mort à Damas le 4 mars 1193, est le premier dirigeant de la dynastie ayyoubide, dynastie qui tient son nom de son père Najm al-Dīn Ayyūb et qui a régné sur l'Égypte de 1169 à 1250 et sur la Syrie de 1174 à 1260. Saladin dirige l'Égypte de 1169 à 1193, Damas de 1174 à 1193 et Alep de 1183 à 1193. D'origine kurde, Saladin sert d'abord l'émir zengide de Syrie, Nur ad-Din. Envoyé en Égypte, où règne la dynastie fatimide déclinante, il y est nommé vizir en 1169 et abolit le califat fatimide en 1171. Il s'empare du pouvoir en Syrie après la mort de Nur ad-Din en 1174. Il concentre ensuite ses efforts contre les différents États latins d'Orient, dont il est le principal adversaire durant le dernier tiers du XIIe siècle, et mène les musulmans à la reconquête de Jérusalem en 1187. Il affronte ensuite la troisième croisade, menée par les rois de France Philippe Auguste et d'Angleterre Richard Cœur de Lion, et conclut avec Richard une paix qui lui permet de conserver Jérusalem. Son nom entier durant son règne fut Al-Malik an-Nāsir Ṣalāḥ ad-Dīn Yūsuf. An-Nāsir signifie en arabe « celui qui reçoit la victoire de Dieu », et Saladin (Ṣalāḥ ad-Dīn) la « rectitude de la Foi ». (fr)
  • Al-Nasir Salah ad-Din Yusuf ibn Ayyub (Arabisch: الناصر صلاح الدين يوسف بن أيوب; Tikrit (in het huidige Irak), 1137 of 1138 – Damascus, 4 maart 1193), algemeen bekend als Salah ad-Din of Europees verbasterd Saladin, was een generaal van Koerdische of afkomst. Zijn bekendste daad is het heroveren van Jeruzalem op de legers van de Rooms-Katholieke kerk, later kruisvaarders genoemd. Saladin werd geboren in een Koerdisch gezin en is de stichter van de islamitische dynastie der Ajjoebiden, die uiteindelijk heerste over delen van Egypte, Syrië en Irak. (nl)
  • サラディン(ユースフ・イブン=アイユーブ・イブン=シャージー、アラビア語: يوسف بن أيوب بن شاذي‎ Yusuf ibn Ayyub ibn Shadi、クルド語:Selaheddînê Eyûbî、1137年または1138年 - 1193年3月4日)は、12世紀から13世紀にかけてエジプト、シリア、イエメンなどの地域を支配したスンナ派のイスラーム王朝であるアイユーブ朝の創始者である。現イラク北部のティクリート出身で、アルメニアのクルド人一族の出自である。エジプトとシリアを支配し、エルサレム王国を1187年に破り、さらに第3回十字軍を破ったことから、イスラム世界の英雄とされる。 (ja)
  • 살라흐 앗딘 유수프 이븐 아이유브(아랍어: صلاح الدين الأيوبي, 쿠르드어: سه‌لاحه ‌دينێ ئه ‌يووبى, 페르시아어: صلاح الدین ایوبی, 튀르키예어: Selahaddin Eyyubi) 또는 살라딘 (1138년? ~ 1193년 3월 4일)은 12세기경 티크리트(현재 이라크 북부) 출신의 쿠르드족 무슬림 장군이자 전사였으며 이집트, 시리아의 술탄이었다. 3차 십자군 원정에 맞서서 이슬람을 이끌었다. 전성기에 그는 이집트, 시리아, 예멘, 이라크, 메카, 헤자즈 등지를 아우르는 아이유브 왕조를 세웠다. 서양에서는 살라딘이라는 이름으로 유명하지만 그의 본명은 유수프(Yousuf)였다. 그는 그의 지도력과 군사적 역량으로 무슬림과 기독교계 모두에게 알려졌으며, 십자군과 맞서 전쟁을 치를 당시에 탐욕스럽고 무자비했던 십자군의 군주들에 비해 온건하고 약속을 잘 지키는 자비로운 군주로 덕망이 높았으며 그가 보인 기사도 정신과 자비심은 서방세계에 널리 전해져 수많은 전설과 기록으로 남았다. 살라딘이라는 그의 이름은 아랍어로 "정의와 신념"을 의미한다. (ko)
  • Saladino (in arabo: صلاح الدين يوسف بن أيوب‎, Ṣalāḥ al-Dīn Yūsuf ibn Ayyūb, in curdo: سەلاحەدینی ئەییووبی; Tikrit, 1137 – Damasco, 4 marzo 1193) è stato un sovrano e condottiero curdo, sultano d'Egitto, Siria, Yemen e Hijaz, dal 1174 alla sua morte, col titolo (laqab) di al-Malik al-Nāṣir ("il sovrano vittorioso"). Ha fondato la dinastia degli Ayyubidi ed è annoverato tra i più grandi strateghi di tutti i tempi. Musulmano sunnita di origine curda, Saladino ha rappresentato l'opposizione islamica alle crociate europee nel Levante. Al culmine del suo potere, il suo sultanato includeva l'Egitto e altre parti del Nordafrica, Siria, Mesopotamia, Hijaz, Yemen. Inviato presso i Fatimidi egiziani dal suo signore zengide Nūr al-Dīn Zengī nel 1163, Saladino scalò presto i ranghi del governo fatimide, diventando loro visir (wāsita), anche in virtù dei suoi successi militari contro gli assalti dei crociati nel territorio egiziano e la sua intimità con l'Imam fatimide al-ʿĀḍid. Quando lo zio di Saladino, Shīrkūh, morì nel 1169, al-ʿĀḍid nominò Saladino visir: evento non tanto straordinario quello di nominare visir un sunnita, vista la consuetudine fatimide di nominare non occasionalmente anche cristiani o ebrei alle più alte cariche non religiose dello Stato sciita ismailita. Durante il suo mandato come visir, Saladino cominciò a minare l'istituzione fatimide e dopo la morte di al-ʿĀḍid nel 1171 assunse il governo in nome del suo signore zengide, proclamando la fedeltà dei territori già fatimidi al califfato di Baghdad. Negli anni successivi, condusse incursioni contro i crociati in Palestina, ordinò la fortunata campagna di conquista dello Yemen e scongiurò ribellioni pro-fatimidi in Egitto. Non molto tempo dopo la morte di Nūr al-Dīn nel 1174, Saladino avviò la conquista della Siria, entrando pacificamente a Damasco su richiesta del sovrano buride della città. Entro la metà del 1175, Saladino aveva conquistato Ḥamā e Homs, attirandosi l'ostilità dei vari zengidi, per nulla favorevoli all'ascesa del loro antico vassallo. Saladino sconfisse però l'esercito zengide in battaglia e fu successivamente proclamato "Sultano di Egitto e Siria" dal califfo abbaside al-Mustaḍīʾ. Portò a termine ulteriori conquiste nel nord della Siria e della Mesopotamia (Jazira), sfuggendo a due attentati alla sua vita perpetrati dagli Assassini, prima di tornare in Egitto nel 1177 per affrontare problemi interni al suo regno. Nel 1182, Saladino consolidò la conquista della Siria con la cattura di Aleppo, anche se non riuscì a conquistare la roccaforte zengide di Mossul. Sotto la guida personale di Saladino, l'esercito ayyubide sconfisse i crociati nella decisiva battaglia di Ḥattīn nel 1187, aprendo la strada alla riconquista musulmana della Palestina dai crociati, che si erano insediati 88 anni prima. Anche se il Regno di Gerusalemme, come regno crociato, avrebbe continuato ad esistere per un periodo prolungato, la sconfitta subita ad Ḥattīn segnò una svolta nel suo conflitto con i poteri musulmani della regione. Per questo, Saladino è diventato una figura di spicco nella cultura musulmana, araba, turca e curda. Nel 1193 morì a Damasco, dopo aver devoluto gran parte della sua ricchezza ai suoi sudditi. Saladino è sepolto in un mausoleo adiacente alla Moschea degli Omayyadi. (it)
  • Saladyn, fr. Saladin, od arab. صلاح الدين (pełne imię: al-Malik an-Nasir Salah ad-Dunja wa-ad-Din Abu al-Muzaffar Jusuf ibn Ajjub ibn Szazi al-Kurdi), ur. 1138 w Tikricie, zm. 4 marca 1193 w Damaszku – sułtan, założyciel dynastii Ajjubidów, panujący w latach 1174–1193. Był synem , Kurda służącego wraz ze swoim bratem najpierw Seldżukom, a następnie Zengidom. Wziął udział w wyprawach swojego wuja do Egiptu i po jego śmierci w 1169 przejął po nim urząd wezyra u ostatniego Fatymidy , zaś po jego obaleniu został namiestnikiem Nur ad-Dina w tym kraju. Po śmierci władcy w 1174, Saladyn wykorzystał Egipt jako bazę do opanowania lub podporządkowania sobie w ciągu następnych dwunastu lat posiadłości Zengidów, a także Artukidów i , tworząc państwo rozciągające się od Egiptu, poprzez Lewant, aż do Al-Dżaziry. W 1187 zadał druzgocącą klęskę wojskom Królestwa Jerozolimskiego w bitwie pod Hittinem, po czym opanował niemal wszystkie ziemie krzyżowców, włącznie z Jerozolimą. W odpowiedzi na utratę Ziemi Świętej w Europie zwołano III krucjatę, która w latach 1189–1192 odbiła z rąk Saladyna Akkę, Jafę i Askalon, jednak okazała się niezdolna do opanowania Jerozolimy. Rozejm zawarty we wrześniu 1192 potwierdzał większość zdobyczy Saladyna, oddając krzyżowcom jedynie wybrzeże Palestyny aż po Jafę. Został pochowany w Meczecie Umajjadów w Damaszku. Po swojej śmierci stał się przedmiotem licznych dzieł o charakterze zarówno historiograficznym, jak i literackim, które zazwyczaj przedstawiały jego uszlachetniony i uromantyczniony wizerunek. W europejskiej literaturze stał się typem "szlachetnego muzułmanina". Jego osoba jest wykorzystywana w dzisiejszym świecie islamu jako przykład walki o muzułmańską Palestynę. (pl)
  • Аль-Ма́лик ан-На́сир Сала́х ад-Дунийа́ ва-д-Дин Абу́ль-Муза́ффар Ю́суф ибн Айю́б ибн Ша́ди аль-Курди́ (араб. الملك الناصر أبو المظفر صلاح الدنيا و الدين يوسف بن أيوب بن شاذي الكردي‎‎, курдск. Selahedînê Eyûbî, سەلاحەدینی ئەییووبی‎), в русской и западной традиции Салади́н (араб. صلاح الدين‎; 1137, Тикрит — 4 марта 1193, Дамаск) — султан Египта и Сирии и др., военачальник, мусульманский лидер XII века. Курд по происхождению. Основатель династии Айюбидов, которая в период своего расцвета правила Египтом, Сирией, Ираком, Хиджазом и Йеменом. В Европе известен именно как Саладин, хотя это даже не имя. Салах ад-Дин — это лакаб — почётное прозвище, означающее «благочестие веры». Собственное имя этого правителя — Юсуф ибн Айюб (Юсуф, сын Айюба). (ru)
  • Nácer Saladim/Saladino Iúçufe ibne Aiube (em árabe: صلاح الدين يوسف بن أيوب; romaniz.: Ṣalāḥ ad-Dīn Yūsuf ibn Ayyūb; em curdo: سه‌لاحه‌دین ئه‌یوبی; romaniz.: Selah'edînê Eyubî; c. 1138 – 4 de março de 1193), mais conhecido como Saladino (em latim: Saladinus), foi um chefe militar curdo muçulmano que se tornou sultão do Egito e da Síria e liderou a oposição islâmica aos cruzados europeus no Levante. No auge de seu poder, seu domínio se estendia pelo Egito, Palestina, Síria, Iraque, Iêmem e pelo Hejaz. Foi responsável por reconquistar Jerusalém das mãos do Reino de Jerusalém, após sua vitória na Batalha de Hatim e, como tal, tornou-se uma figura emblemática na cultura curda, árabe, persa, turca e islâmica em geral. Saladino, adepto do islamismo sunita, tornou-se célebre entre os cronistas cristãos da época por sua conduta cavalheiresca, especialmente nos relatos sobre o sítio de Queraque em Moabe, e apesar de ser a nêmesis dos cruzados, conquistou o respeito de muitos deles, incluindo Ricardo Coração de Leão. Longe de se tornar uma figura odiada na Europa, tornou-se um exemplo célebre dos princípios da cavalaria medieval. (pt)
  • Saladin (Ṣalāḥ ad-Dīn Yūsuf, kurdiska: سه‌لاحه‌دین ئه‌یوبی, Selah'edînê Eyubî, arabiska: صلاح الدين يوسف بن أيوب, Salahuddin), född 1137/1138 i Tikrit, död 1193 i Damaskus, var en kurdisk kejsare av Egypten och Syrien samt muslimernas sultan i samband med det tredje korståget. Han grundade ayyubiddynastin. (sv)
  • 萨拉丁·优素福·伊本·阿尤布(阿拉伯语:صلاح الدين يوسف بن أيوب‎ / :Ṣalāḥ ad-Dīn Yūsuf ibn Ayyūb;庫爾德語:سەلاحەدینی ئەییووبی‎ / ALC-LC:Selahedînê Eyûbî;1130年代-1193年),通称萨拉丁(Saladin),埃及阿尤布王朝的第一位苏丹及敘利亞的第一位苏丹,1174年-1193年在位。阿尤布王朝是得名自他父親。 萨拉丁被視為是埃及歷史的民族英雄,雖然其本身是庫德人而非埃及人。他在阿拉伯人對抗十字軍東征的過程中,表现出卓越的领袖作為、骑士风度、军事才能,因此闻名於基督徒和穆斯林世界。他为人慷慨,从不吝惜钱财,死后的财产只有几个第纳尔,還不够支付葬礼费用。 他是庫爾德族的穆斯林,也是首位成為埃及及敘利亞蘇丹的庫爾德族人,阿尤布王朝的建立者,在中,領導穆斯林及阿拉伯人對抗來自法國與歐洲的十字軍。在權力最鼎盛時期,其蘇丹國包括了埃及、敘利亞、美索不达米亚、库尔德斯坦、希賈茲及也門。 在哈丁戰役中,薩拉丁所領導的軍隊收复了自法蒂瑪王朝期间被十字軍佔領長達八十八年的巴勒斯坦。雖然耶路撒冷的十字軍王國仍持續了一段時期,但他們在哈丁之役中的戰敗,成了這場穆斯林與十字軍戰爭的轉捩點。也因此薩拉丁在庫爾德族、阿拉伯及穆斯林文化中均享有盛名。薩拉丁是虔誠的遜尼派穆斯林,但其義行及高貴的行為在基督教經典中也可發見,尤其是在中的著墨甚多;雖說是十字軍的敵人,也贏得了不少對方的敬重,例如獅心王理查。薩拉丁雖是歐洲人最憎惡的人物,但也是體現古老騎士精神的最好範例。 (zh)
  • Салах ед Дін, в європейській традиції Саладін, араб. صلاح الدين يوسف ابن ايوب‎, Салах ад дін Юсуф ібн Аюб; власне ім'я — Юсуф, син Аюба, а Салах ад дін — почесна назва, що означає «Правота віри» (1137 чи 1138, Тікрит— 4 березня 1193, Дамаск) — султан Єгипту, мусульманський полководець, засновник династії Аюбідів в Єгипті та Сирії, керівник мусульманського протистояння хрестоносцям. Здобувши перемогу над військами Єрусалимського королівства, Салах ед Дін відвоював у християн Палестину. Є важливою постаттю в курдській, арабській та, загалом, мусульманській культурі. Водночас його шанують в Європі за лицарство і шляхетне ставлення до своїх супротивників. (uk)
dbo:activeYearsEndYear
  • 1193-01-01 (xsd:gYear)
dbo:activeYearsStartYear
  • 1174-01-01 (xsd:gYear)
dbo:child
dbo:parent
dbo:predecessor
dbo:spouse
dbo:successor
dbo:thumbnail
dbo:title
  • Al-Malik an-Nasir (en)
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 26983 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 101321 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1121050012 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:align
  • right (en)
dbp:as
dbp:before
dbp:birthPlace
dbp:burialPlace
  • Umayyad Mosque, Damascus (en)
dbp:caption
  • Sculpture depicting Saladin (en)
dbp:coronation
  • 1174 (xsd:integer)
dbp:date
  • 2012-12-11 (xsd:date)
dbp:deathDate
  • 0001-03-04 (xsd:gMonthDay)
dbp:deathPlace
dbp:dynasty
dbp:father
dbp:first
  • Ramazan (en)
  • R. Stephen (en)
dbp:fullName
  • Al-Nasir Ṣalāḥ al-Dīn Yūsuf ibn Ayyūb (en)
dbp:issue
dbp:last
  • Humphreys (en)
  • Şeşen (en)
dbp:name
  • Saladin (en)
dbp:pages
  • 780 (xsd:integer)
dbp:predecessor
dbp:quote
  • It is equally true that his generosity, his piety, devoid of fanaticism, that flower of liberality and courtesy which had been the model of our old chroniclers, won him no less popularity in Frankish Syria than in the lands of Islam. (en)
dbp:reason
  • Persistent disruptive editing (en)
dbp:reign
  • 0001-03-04 (xsd:gMonthDay)
dbp:religion
dbp:small
  • yes (en)
dbp:source
  • René Grousset (en)
dbp:spouse
dbp:succession
dbp:successor
dbp:title
dbp:url
dbp:volume
  • 6 (xsd:integer)
  • 36 (xsd:integer)
dbp:width
  • 25 (xsd:integer)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbp:wordnet_type
dbp:years
  • 1169 (xsd:integer)
  • 1171 (xsd:integer)
  • 1174 (xsd:integer)
dcterms:subject
gold:hypernym
schema:sameAs
rdf:type
rdfs:comment
  • Saladino (ĉ. 1138 - 4-a de marto 1193) (arabe Ṣalāḥ ad-Dīn Jūsuf ibn Ajjūb, kurde Selahedînê Eyûbî) fondis la etne kurdan Ajubidan dinastion de Egiptio kaj Sirio, kies unua sultano li estis. (eo)
  • Cogaí Coirdíneach Ioslamach ab ea Saladin nó Selaheddînê Eyûbî (as Coirdis), agus aithne air as Araibis mar Ṣalaaḥ ad-Diin Iuusuf Ibn Aiuub (صلاح الدين يوسف ابن ايوب, Seosamh "fíréantacht an Chreidimh" mac Aiub). Rugadh é sa bhliain 1137 nó 1138 i d, áit a bhfuil san Iaráic inniu, agus fuair sé bás i nDamascus sa bhliain 1193. Bhí sé ina cheannaire ar na saighdiúirí Moslamacha a rinne athghabháil ar ríochtaí na gCrosáidithe. (ga)
  • Al-Nasir Salah ad-Din Yusuf ibn Ayyub (Arabisch: الناصر صلاح الدين يوسف بن أيوب; Tikrit (in het huidige Irak), 1137 of 1138 – Damascus, 4 maart 1193), algemeen bekend als Salah ad-Din of Europees verbasterd Saladin, was een generaal van Koerdische of afkomst. Zijn bekendste daad is het heroveren van Jeruzalem op de legers van de Rooms-Katholieke kerk, later kruisvaarders genoemd. Saladin werd geboren in een Koerdisch gezin en is de stichter van de islamitische dynastie der Ajjoebiden, die uiteindelijk heerste over delen van Egypte, Syrië en Irak. (nl)
  • サラディン(ユースフ・イブン=アイユーブ・イブン=シャージー、アラビア語: يوسف بن أيوب بن شاذي‎ Yusuf ibn Ayyub ibn Shadi、クルド語:Selaheddînê Eyûbî、1137年または1138年 - 1193年3月4日)は、12世紀から13世紀にかけてエジプト、シリア、イエメンなどの地域を支配したスンナ派のイスラーム王朝であるアイユーブ朝の創始者である。現イラク北部のティクリート出身で、アルメニアのクルド人一族の出自である。エジプトとシリアを支配し、エルサレム王国を1187年に破り、さらに第3回十字軍を破ったことから、イスラム世界の英雄とされる。 (ja)
  • 살라흐 앗딘 유수프 이븐 아이유브(아랍어: صلاح الدين الأيوبي, 쿠르드어: سه‌لاحه ‌دينێ ئه ‌يووبى, 페르시아어: صلاح الدین ایوبی, 튀르키예어: Selahaddin Eyyubi) 또는 살라딘 (1138년? ~ 1193년 3월 4일)은 12세기경 티크리트(현재 이라크 북부) 출신의 쿠르드족 무슬림 장군이자 전사였으며 이집트, 시리아의 술탄이었다. 3차 십자군 원정에 맞서서 이슬람을 이끌었다. 전성기에 그는 이집트, 시리아, 예멘, 이라크, 메카, 헤자즈 등지를 아우르는 아이유브 왕조를 세웠다. 서양에서는 살라딘이라는 이름으로 유명하지만 그의 본명은 유수프(Yousuf)였다. 그는 그의 지도력과 군사적 역량으로 무슬림과 기독교계 모두에게 알려졌으며, 십자군과 맞서 전쟁을 치를 당시에 탐욕스럽고 무자비했던 십자군의 군주들에 비해 온건하고 약속을 잘 지키는 자비로운 군주로 덕망이 높았으며 그가 보인 기사도 정신과 자비심은 서방세계에 널리 전해져 수많은 전설과 기록으로 남았다. 살라딘이라는 그의 이름은 아랍어로 "정의와 신념"을 의미한다. (ko)
  • Saladin (Ṣalāḥ ad-Dīn Yūsuf, kurdiska: سه‌لاحه‌دین ئه‌یوبی, Selah'edînê Eyubî, arabiska: صلاح الدين يوسف بن أيوب, Salahuddin), född 1137/1138 i Tikrit, död 1193 i Damaskus, var en kurdisk kejsare av Egypten och Syrien samt muslimernas sultan i samband med det tredje korståget. Han grundade ayyubiddynastin. (sv)
  • Салах ед Дін, в європейській традиції Саладін, араб. صلاح الدين يوسف ابن ايوب‎, Салах ад дін Юсуф ібн Аюб; власне ім'я — Юсуф, син Аюба, а Салах ад дін — почесна назва, що означає «Правота віри» (1137 чи 1138, Тікрит— 4 березня 1193, Дамаск) — султан Єгипту, мусульманський полководець, засновник династії Аюбідів в Єгипті та Сирії, керівник мусульманського протистояння хрестоносцям. Здобувши перемогу над військами Єрусалимського королівства, Салах ед Дін відвоював у християн Палестину. Є важливою постаттю в курдській, арабській та, загалом, мусульманській культурі. Водночас його шанують в Європі за лицарство і шляхетне ставлення до своїх супротивників. (uk)
  • الملك الناصر أبو المظفر صلاح الدين والدنيا يوسف بن أيوب بن شاذي بن مروان بن يعقوب الدُويني التكريتي (532 - 589 هـ / 1138 - 1193 م)، المشهور بلقب صلاح الدين الأيوبي قائد مسلم أسس الدولة الأيوبية التي وحدت مصر والشام والحجاز وتهامة واليمن في ظل الراية العباسية، بعد أن قضى على الخلافة الفاطمية التي استمرت 262 سنة. قاد صلاح الدين عدّة حملات ومعارك ضد الفرنجة وغيرهم من الصليبيين الأوروبيين في سبيل استعادة الأراضي المقدسة التي كان الصليبيون قد استولوا عليها في أواخر القرن الحادي عشر، وقد تمكن في نهاية المطاف من استعادة معظم أراضي فلسطين ولبنان بما فيها مدينة القدس، بعد أن هزم جيش بيت المقدس هزيمة منكرة في معركة حطين. (ar)
  • Al-Màlik an-Nàssir Abu-l-Mudhàffar Salah-ad-Din Yússuf ibn Ayyub (Tikrit, actual Iraq, 1138 - Damasc, 4 de març de 1193), més conegut simplement com a Salah-ad-Din o, catalanitzat, Saladí, va ser un kurd fundador de la dinastia aiúbida, soldà d'Egipte i de Síria. La seva fama va transcendir el seu temps i va esdevenir un símbol de la cavallerositat medieval, fins i tot per als seus enemics cristians. Segueix sent una figura molt admirada en la cultura àrab, kurda i musulmana. (ca)
  • Saladin (1138, Tikrít – 4. března 1193, Damašek; kurdsky: Selahadîne Eyubî; arabsky: Saláh ad-Dín Júsuf ibn Ajjúb; صلاح الدين يوسف ابن ايوب) byl kurdský muslim a vojenský velitel, který žil ve 12. století. Založil dynastii Ajjúbovců, která vládla v Egyptě a Sýrii. Na západě je znám jako „Saladin“, což vzniklo z laqabu, čestného jména Saláh ad-Dín, které lze přeložit jako „Zbožný“. (cs)
  • Ο Σαλάχ αντ-Ντιν Γιούσουφ ιμπν Αγιούμπ (1138 - 4 Μαρτίου 1193), γνωστός ως Σαλαντίν, Σαλαδίνος ή Κάσαντιν, ήταν ο πρώτος σουλτάνος της Αιγύπτου και της Συρίας και ο ιδρυτής της δυναστείας των Αγιουβιδών. Σουνίτης μουσουλμάνος κουρδικής καταγωγής, ο Σαλαντίν ηγήθηκε της μουσουλμανικής στρατιωτικής εκστρατείας εναντίον των σταυροφόρων στο Λεβάντε. Στο απόγειο της εξουσίας του, το σουλτανάτο του περιελάμβανε την Αίγυπτο, τη Συρία, τη Χετζάζ, την Υεμένη και άλλα μέρη της Βόρειας Αφρικής. (el)
  • Saladin (arabisch صلاح الدين يوسف بن أيّوب الدوينيّ Salah ad-Din Yusuf ibn Ayyub ad-Dawīnī, DMG Ṣalāḥ ad-Dīn Yūsuf b. Aiyūb ad-Dawīnī ‚Heil der Religion, Yusuf, Sohn Ayyubs aus Dwin‘ mit dem Titel al-Malik an-Nasir / الملك الناصر / al-Malik an-Nāṣir /‚der siegreiche Herrscher‘; geboren 1137/1138 in Tikrit; gestorben am 3. März oder 4. März 1193 in Damaskus) war ab 1171 der erste Sultan von Ägypten und ab 1174 Sultan von Syrien. Als kurdischstämmiger Führer gründete er die Dynastie der Ayyubiden. (de)
  • Al-Nāsir Ṣalāḥ ad-Dīn Yūsuf ibn Ayyūb (en kurdo, Selahedînê Eyûbî; en árabe, صلاح الدين يوسف بن أيوب‎), más conocido en Occidente como Saladino, Saladín, Salahadín o Saladine (2 de febrero del 1137, Tikrit (Irak)-4 de marzo de 1193, Damasco),​ fue uno de los grandes gobernantes del mundo islámico, siendo sultán de Egipto y Siria e incluyendo en sus dominios Palestina, Mesopotamia, Yemen, Hiyaz y Libia.​ Con él comenzó la dinastía ayubí, que gobernaría Egipto y Siria tras su muerte. (es)
  • Saladin I.a edo An-Nasir Salah ad-Din Yusuf ibn Ayyub (arabieraz: صلاح الدين يوسف بن أيوب‎, Ṣalāḥ ad-Dīn Yūsuf ibn Ayyūb, «Jusuf, Aiuben semea»; kurdueraz: سەلاحەدینی ئەییووبی, Selahedînê Eyûbî; Tikrit, 1137 - Damasko, 1193ko martxoaren 4a), Egiptoko sultan aiubtarra izan zen 1171-1193 urteetan, eta Siriakoa 1174-1193 bitartean. Historiako agintari islamikorik handienetarikoa izan zen. (eu)
  • Saladin ou Ṣalāḥ ad-Dīn Yūsuf (en arabe: صلاح الدين يوسف) et Selahedînê Eyûbî (en kurde: سەلاحەدینی ئەییووبی), né à Tikrit en 1138 et mort à Damas le 4 mars 1193, est le premier dirigeant de la dynastie ayyoubide, dynastie qui tient son nom de son père Najm al-Dīn Ayyūb et qui a régné sur l'Égypte de 1169 à 1250 et sur la Syrie de 1174 à 1260. Saladin dirige l'Égypte de 1169 à 1193, Damas de 1174 à 1193 et Alep de 1183 à 1193. (fr)
  • An-Nashir Salahuddin Yusuf Ibn Ayyub (bahasa Kurdi: سەلاحەدینی ئەییووبی, translit. Selahedînê Eyûbî; bahasa Arab: الناصر صلاح الدين يوسف بن أيوب, translit. an-Nāṣir Ṣalāḥ ad-Dīn Yūsuf ibn Ayyūb‎; (c. 1138 - 4 Maret 1193) adalah seorang panglima perang dan pejuang muslim Kurdi dari Tikrit (daerah utara Irak saat ini). Ia mendirikan Dinasti Ayyubiyyah di Mesir, Suriah, sebagian Yaman, Irak, Mekkah-Medinah Hejaz dan Diyar Bakr Oman Palestina (in)
  • Yusuf ibn Ayyub ibn Shadi (c. 1137 – 4 March 1193), commonly known by the epithet Saladin, was the founder of the Ayyubid dynasty. Hailing from an ethnic Kurdish family, he was the first sultan of both Egypt and Syria. An important figure of the Third Crusade, he spearheaded the Muslim military effort against the Crusader states in the Levant. At the height of his power, Ayyubid territorial control spanned Egypt, Syria, Upper Mesopotamia, the Hejaz, Yemen, the Maghreb, and Nubia. (en)
  • Saladino (in arabo: صلاح الدين يوسف بن أيوب‎, Ṣalāḥ al-Dīn Yūsuf ibn Ayyūb, in curdo: سەلاحەدینی ئەییووبی; Tikrit, 1137 – Damasco, 4 marzo 1193) è stato un sovrano e condottiero curdo, sultano d'Egitto, Siria, Yemen e Hijaz, dal 1174 alla sua morte, col titolo (laqab) di al-Malik al-Nāṣir ("il sovrano vittorioso"). Ha fondato la dinastia degli Ayyubidi ed è annoverato tra i più grandi strateghi di tutti i tempi. (it)
  • Saladyn, fr. Saladin, od arab. صلاح الدين (pełne imię: al-Malik an-Nasir Salah ad-Dunja wa-ad-Din Abu al-Muzaffar Jusuf ibn Ajjub ibn Szazi al-Kurdi), ur. 1138 w Tikricie, zm. 4 marca 1193 w Damaszku – sułtan, założyciel dynastii Ajjubidów, panujący w latach 1174–1193. (pl)
  • Nácer Saladim/Saladino Iúçufe ibne Aiube (em árabe: صلاح الدين يوسف بن أيوب; romaniz.: Ṣalāḥ ad-Dīn Yūsuf ibn Ayyūb; em curdo: سه‌لاحه‌دین ئه‌یوبی; romaniz.: Selah'edînê Eyubî; c. 1138 – 4 de março de 1193), mais conhecido como Saladino (em latim: Saladinus), foi um chefe militar curdo muçulmano que se tornou sultão do Egito e da Síria e liderou a oposição islâmica aos cruzados europeus no Levante. No auge de seu poder, seu domínio se estendia pelo Egito, Palestina, Síria, Iraque, Iêmem e pelo Hejaz. Foi responsável por reconquistar Jerusalém das mãos do Reino de Jerusalém, após sua vitória na Batalha de Hatim e, como tal, tornou-se uma figura emblemática na cultura curda, árabe, persa, turca e islâmica em geral. Saladino, adepto do islamismo sunita, tornou-se célebre entre os cronistas cr (pt)
  • Аль-Ма́лик ан-На́сир Сала́х ад-Дунийа́ ва-д-Дин Абу́ль-Муза́ффар Ю́суф ибн Айю́б ибн Ша́ди аль-Курди́ (араб. الملك الناصر أبو المظفر صلاح الدنيا و الدين يوسف بن أيوب بن شاذي الكردي‎‎, курдск. Selahedînê Eyûbî, سەلاحەدینی ئەییووبی‎), в русской и западной традиции Салади́н (араб. صلاح الدين‎; 1137, Тикрит — 4 марта 1193, Дамаск) — султан Египта и Сирии и др., военачальник, мусульманский лидер XII века. Курд по происхождению. Основатель династии Айюбидов, которая в период своего расцвета правила Египтом, Сирией, Ираком, Хиджазом и Йеменом. (ru)
  • 萨拉丁·优素福·伊本·阿尤布(阿拉伯语:صلاح الدين يوسف بن أيوب‎ / :Ṣalāḥ ad-Dīn Yūsuf ibn Ayyūb;庫爾德語:سەلاحەدینی ئەییووبی‎ / ALC-LC:Selahedînê Eyûbî;1130年代-1193年),通称萨拉丁(Saladin),埃及阿尤布王朝的第一位苏丹及敘利亞的第一位苏丹,1174年-1193年在位。阿尤布王朝是得名自他父親。 萨拉丁被視為是埃及歷史的民族英雄,雖然其本身是庫德人而非埃及人。他在阿拉伯人對抗十字軍東征的過程中,表现出卓越的领袖作為、骑士风度、军事才能,因此闻名於基督徒和穆斯林世界。他为人慷慨,从不吝惜钱财,死后的财产只有几个第纳尔,還不够支付葬礼费用。 他是庫爾德族的穆斯林,也是首位成為埃及及敘利亞蘇丹的庫爾德族人,阿尤布王朝的建立者,在中,領導穆斯林及阿拉伯人對抗來自法國與歐洲的十字軍。在權力最鼎盛時期,其蘇丹國包括了埃及、敘利亞、美索不达米亚、库尔德斯坦、希賈茲及也門。 (zh)
rdfs:label
  • Saladin (en)
  • صلاح الدين الأيوبي (ar)
  • Saladí (ca)
  • Saladin (cs)
  • Saladin (de)
  • Σαλαντίν (el)
  • Saladino (eo)
  • Saladin I.a (eu)
  • Saladino (es)
  • Saladin (ga)
  • Salahuddin Ayyubi (in)
  • Saladin (fr)
  • Saladino (it)
  • 살라딘 (ko)
  • サラーフッディーン (ja)
  • Saladin (nl)
  • Saladyn (pl)
  • Saladino (pt)
  • Салах ад-Дин (ru)
  • Saladin (sv)
  • 萨拉丁 (zh)
  • Салах ед Дін (uk)
rdfs:seeAlso
owl:sameAs
skos:exactMatch
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
foaf:name
  • Saladin (en)
is dbo:builder of
is dbo:commander of
is dbo:garrison of
is dbo:occupation of
is dbo:parent of
is dbo:predecessor of
is dbo:related of
is dbo:successor of
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:after of
is dbp:basedOn of
is dbp:before of
is dbp:commander of
is dbp:father of
is dbp:firstMonarch of
is dbp:founder of
is dbp:leader of
is dbp:pastCommanders of
is dbp:predecessor of
is dbp:related of
is dbp:shipNamesake of
is dbp:successor of
is rdfs:seeAlso of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License