| dbo:abstract
|
- Pseudo-Aristòtil és la denominació que s'ha donat als autors d'obres que intentaren fer-se passar per escrits d'Aristòtil, sense ser-ho, o que se li atribuïren en algun determinat moment a ell i després es comprovà que tal atribució era errònia. Alguns d'aquests llibres es poden situar en un marc temporal coetani d'Aristòtil, i altres s'elaboraren en segles posteriors i fins i tot alguns en sorgiren en el món àrab a l'edat mitjana. Dins d'aquestes obres falsament atribuïdes a Aristòtil es distingeixen les que s'integraren en un primer moment en l'anomenat Corpus aristotelicum i les que no hi figuraren. (ca)
- Pseudo-Aristotelés je označení pro skupinu autorů, jejichž spisy byly v antice nebo ve středověku připisovány Aristotelovi, pozdější bádání se však kloní k názoru, že jsou nepravé. Jelikož Aristotelés patřil k nejznámějším autorům antického Řecka a vyjadřoval se k téměř všem tehdejším vědecky zkoumaným tématům, je pravděpodobné, že sepsal více spisů, než kolik jich známe. Proto mu bylo připsáno také množství neautentických spisů (pseudepigrafie), což těmto spisům přineslo vážnost a autoritu. V těchto pseudo-aristotelských spisech jsou zastoupeny částečně i názory, které se silně liší od Aristotelových. Těmi došlo ke zkreslení obrazu Aristotelovy osobnosti i učení. (cs)
- Η ονομασία Ψευδοαριστοτέλης αποδίδεται στους αγνώστους συγγραφείς των ψευδεπίγραφων έργων που παλαιότερα αποδίδονταν στον Αριστοτέλη, κυρίως φιλοσοφικές ή ιατρικές πραγματείες οι οποίες παρότι ψευδεπίγραφες είχαν σημαντική επιρροή ιδιαίτερα κατά τον Μεσαίωνα. (el)
- Pseudo-Aristoteles ist die Bezeichnung für die offene Gruppe der Autoren derjenigen Schriften, die in der Antike oder im Mittelalter Aristoteles zugeschrieben wurden, aber später von der Forschung als unecht erwiesen wurden. Da Aristoteles zu den bekanntesten Autoren gehörte und da er sich zu fast allen damals wissenschaftlich erforschten Themenbereichen geäußert hatte, konnte es als plausibel gelten, dass er mehr Schriften als die allgemein bekannten verfasst hatte. Daher wurde ihm eine Vielzahl von nicht authentischen Werken zugeschrieben (Pseudepigraphie), was diesen Schriften Beachtung und Autorität verschaffte. In diesen pseudo-aristotelischen Werken wurden teilweise Ansichten vertreten, die sich stark von denen des Aristoteles unterschieden. Dadurch wurde für die Nachwelt das Bild von der Persönlichkeit und Lehre des Aristoteles verfälscht. Zu den pseudo-aristotelischen Werken gehören:
* möglicherweise die Schrift Der Staat der Athener, da die Authentizität umstritten ist.
* die Oikonomika („Über die Hauswirtschaft“)
* die Problemata physica („Naturprobleme“), eine Sammlung von rund 890 Problemen aus zahlreichen Wissensgebieten. Dieses Werk hatte durch die mittelalterlichen und humanistischen Übersetzungen ins Lateinische eine starke Nachwirkung.
* der Liber de causis
* die naturphilosophische Schrift De mundo („Über die Welt“)
* De pomo („Über den Apfel“)
* De coloribus („Über die Farben“)
* De lapidibus („Über die Steine“)
* Physiognomonica, ein aus zwei Teilen unterschiedlicher Herkunft zusammengesetztes Werk über Physiognomie
* De plantis („Über die Pflanzen“), eine Schrift, deren Urfassung von dem Peripatetiker Nikolaus von Damaskus stammte. Sie wurde ins Syrische, Arabische, Hebräische und Lateinische übersetzt.
* De virtute („Über die Tugend“), auch De virtutibus („Über die Tugenden“) oder De virtutibus et vitiis („Über die Tugenden und die Laster“) genannt.
* Secretum secretorum („Geheimnis der Geheimnisse“), eine Sammlung von Ratschlägen, die Aristoteles angeblich Alexander dem Großen erteilte. Übersetzungen dieses Werks erzielten sowohl im arabischsprachigen Raum als auch in der lateinischsprachigen Gelehrtenwelt des Mittelalters eine außerordentlich starke Nachwirkung.
* die Rhetorica ad Alexandrum („Rhetorik an Alexander“), ein Lehrbuch der rhetorischen Technik
* die Theologie des Aristoteles, eine Schrift, die Gedankengut des Neuplatonikers Plotin zusammenfassend wiedergibt
* die Divisiones („Einteilungen“, griechisch dihaireseis), eine Materialsammlung über übergeordnete und untergeordnete Begriffe.
* De Melisso Xenophane Gorgia (abgekürzt De MXG oder MXG)
* Quaestiones mechanicae, eine für die Entwicklung der Mechanik in der Renaissance wichtige Schrift über Mechanik (de)
- Pseudo Aristóteles es la denominación que se ha dado a los autores de diversas obras que trataron de hacerse pasar por escritos de Aristóteles, sin serlo, o que fueron atribuidas en algún determinado momento a él y posteriormente se comprobó que tal atribución era errónea. Algunos de estos libros pueden situarse en un marco temporal contemporáneo de Aristóteles, otros fueron elaborados en los siglos posteriores e incluso algunos surgieron en el mundo árabe durante la Edad Media. Dentro de estas obras que se consideran falsamente atribuidas a Aristóteles pueden distinguirse las que se integraron en un primer momento en el llamado Corpus aristotelicum y las que no figuraron en él. (es)
- Pseudo-Aristotle is a general cognomen for authors of philosophical or medical treatises who attributed their work to the Greek philosopher Aristotle, or whose work was later attributed to him by others. Such falsely attributed works are known as pseudepigrapha. The term Corpus Aristotelicum covers both the authentic and spurious works of Aristotle. (en)
- Pseudo-Aristotele è il nome convenzionale dato ai reali ma sconosciuti autori di una serie di opere filosofiche o trattati di medicina attribuiti in precedenza al filosofo greco Aristotele. (it)
- Pseudo-Aristóteles é um cognome comum de autores de tratados filosóficos ou médicos que tentaram associar suas obras com o filósofo grego Aristóteles, ou cujos trabalhos foram associados a ele por outros. Aristóteles produziu tantos trabalhos em tal variedade de assuntos que escritores em muitos contextos diferentes — especialmente europeus, norte-africanos e árabes da Idade Média — podiam escrever uma obra e atribuí-la a Aristóteles. Dar este nome a uma obra garantia uma certo respeito e aceitação, já que Aristóteles foi provavelmente o escritor antigo com mais autoridade entre os homens educados da Europa cristã e de terras árabes muçulmanas. Em geral não é claro se a atribuição de uma obra posterior a Aristóteles foi feita pelo próprio autor ou por outros que buscavam popularizar tais trabalhas usando seu nome. Alguns Pseudo-Aristóteles notáveis foram o norte-africano Apuleio de Madaura, do século II, e o autor da obra cosmográfica grega Acerca do mundo (em grego Περὶ κόσμου, em latim De mundo). (pt)
- Псе́вдо-Аристо́тель — общее имя для авторов философских и медицинских работ, приписывавших свои труды Аристотелю, а также для тех, чьи работы были позже приняты за работы Аристотеля. В Средние века многие европейские и арабские авторы выдавали свои труды за аристотелевские, так как это приносило их трудам известность и признание. Эти сочинения являются примером псевдоэпиграфики. (ru)
- Псе́вдо-Арісто́тель — загальне ім'я для авторів філософських та медичних робіт, що приписували свої праці Арістотелю, а також для тих, чиї роботи були пізніше прийняті за роботи Арістотеля. У Середньовіччі чимало європейських та арабських авторів видавали свої праці за арістотелевські, оскільки це приносило їхнім працям відомість та визнання. (uk)
|
| rdfs:comment
|
- Pseudo-Aristotelés je označení pro skupinu autorů, jejichž spisy byly v antice nebo ve středověku připisovány Aristotelovi, pozdější bádání se však kloní k názoru, že jsou nepravé. Jelikož Aristotelés patřil k nejznámějším autorům antického Řecka a vyjadřoval se k téměř všem tehdejším vědecky zkoumaným tématům, je pravděpodobné, že sepsal více spisů, než kolik jich známe. Proto mu bylo připsáno také množství neautentických spisů (pseudepigrafie), což těmto spisům přineslo vážnost a autoritu. V těchto pseudo-aristotelských spisech jsou zastoupeny částečně i názory, které se silně liší od Aristotelových. Těmi došlo ke zkreslení obrazu Aristotelovy osobnosti i učení. (cs)
- Η ονομασία Ψευδοαριστοτέλης αποδίδεται στους αγνώστους συγγραφείς των ψευδεπίγραφων έργων που παλαιότερα αποδίδονταν στον Αριστοτέλη, κυρίως φιλοσοφικές ή ιατρικές πραγματείες οι οποίες παρότι ψευδεπίγραφες είχαν σημαντική επιρροή ιδιαίτερα κατά τον Μεσαίωνα. (el)
- Pseudo-Aristotle is a general cognomen for authors of philosophical or medical treatises who attributed their work to the Greek philosopher Aristotle, or whose work was later attributed to him by others. Such falsely attributed works are known as pseudepigrapha. The term Corpus Aristotelicum covers both the authentic and spurious works of Aristotle. (en)
- Pseudo-Aristotele è il nome convenzionale dato ai reali ma sconosciuti autori di una serie di opere filosofiche o trattati di medicina attribuiti in precedenza al filosofo greco Aristotele. (it)
- Псе́вдо-Аристо́тель — общее имя для авторов философских и медицинских работ, приписывавших свои труды Аристотелю, а также для тех, чьи работы были позже приняты за работы Аристотеля. В Средние века многие европейские и арабские авторы выдавали свои труды за аристотелевские, так как это приносило их трудам известность и признание. Эти сочинения являются примером псевдоэпиграфики. (ru)
- Псе́вдо-Арісто́тель — загальне ім'я для авторів філософських та медичних робіт, що приписували свої праці Арістотелю, а також для тих, чиї роботи були пізніше прийняті за роботи Арістотеля. У Середньовіччі чимало європейських та арабських авторів видавали свої праці за арістотелевські, оскільки це приносило їхнім працям відомість та визнання. (uk)
- Pseudo-Aristòtil és la denominació que s'ha donat als autors d'obres que intentaren fer-se passar per escrits d'Aristòtil, sense ser-ho, o que se li atribuïren en algun determinat moment a ell i després es comprovà que tal atribució era errònia. Alguns d'aquests llibres es poden situar en un marc temporal coetani d'Aristòtil, i altres s'elaboraren en segles posteriors i fins i tot alguns en sorgiren en el món àrab a l'edat mitjana. (ca)
- Pseudo-Aristoteles ist die Bezeichnung für die offene Gruppe der Autoren derjenigen Schriften, die in der Antike oder im Mittelalter Aristoteles zugeschrieben wurden, aber später von der Forschung als unecht erwiesen wurden. Zu den pseudo-aristotelischen Werken gehören: (de)
- Pseudo Aristóteles es la denominación que se ha dado a los autores de diversas obras que trataron de hacerse pasar por escritos de Aristóteles, sin serlo, o que fueron atribuidas en algún determinado momento a él y posteriormente se comprobó que tal atribución era errónea. Algunos de estos libros pueden situarse en un marco temporal contemporáneo de Aristóteles, otros fueron elaborados en los siglos posteriores e incluso algunos surgieron en el mundo árabe durante la Edad Media. (es)
- Pseudo-Aristóteles é um cognome comum de autores de tratados filosóficos ou médicos que tentaram associar suas obras com o filósofo grego Aristóteles, ou cujos trabalhos foram associados a ele por outros. Alguns Pseudo-Aristóteles notáveis foram o norte-africano Apuleio de Madaura, do século II, e o autor da obra cosmográfica grega Acerca do mundo (em grego Περὶ κόσμου, em latim De mundo). (pt)
|
