About: Prose poetry

An Entity of Type: Band, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Prose poetry is poetry written in prose form instead of verse form, while preserving poetic qualities such as heightened imagery, parataxis, and emotional effects.

Property Value
dbo:abstract
  • La poesia en prosa és una mena de text híbrid que no és ni relat ni poema en el sentit tradicional, la qual cosa en complica la definició. Es considera, però, que forma una unitat.Les fonts de confusió semblen ser: 1. * La identificació d'aquest gènere amb la forma del vers lliure (vegeu Walt Whitman); 2. * La seua identificació amb la lírica antiga (diferent del drama i l'epopeia): vegeu Hölderlin i Novalis; 3. * La seua identificació amb la traducció o transcripció d'obres del folklore o arcaiques (vegeu parts de la Bíblia, pseudo-Ossian) que contenen la força evocativa del llenguatge poètic: vegeu Macpherson i Christian Andersen; 4. * La seua identificació amb el retorn als temes de la quotidianitat en poesia i al seu lèxic: vegeu Heine i Baudelaire. El poema en prosa té el seu origen en la prosa poètica. La prosa poètica continua sent prosa, un recurs suplementari del novel·lista o una marca d'estil, sense formar un poema. (ca)
  • Báseň v próze je obvykle považována za typ poezie, který se z hlediska zvukového a grafického jeví jako próza, tj. je psána jako próza bez veršového členění a nevyužívá obvyklých zvukových znaků poezie (rým, rytmus, byť např. nepostrádá zvukomalebnost řeči). Je ale psána s básnickým způsobem vyjadřování, neobvyklým, metaforickým a symbolickým jazykem, a vůbec důrazem na jazyk básně, je mimo jiné více obrazný a budí větší citový efekt. Definice tohoto žánru je diskutabilní: báseň v próze může být také považována za typ prózy (protože většinou obsahuje vyprávění, charakteristický znak prózy, a mimo jiné také proto, že nechává na čtenáři, aby si zvolil svůj názor na objektivně předkládanou pravdu) nebo za úplně samostatný žánr, vzniklý sloučením prvků prózy a prvků poezie. Většina kritiků ale básně v próze řadí mezi poezii. Báseň v próze jako žánr vznikla ve Francii v 19. století mezi hnutím dekadentů a symbolistů jako forma odporu proti extrémní přísnosti francouzské metriky (téměř jediným kritiky a veřejností uznávaným metrem byl alexandrín, ostatní veršové formy byly pokládány za podřadné). Za jeho vlastní vynálezce bývají pokládáni básníci Aloysius Bertrand a Charles Baudelaire, jehož Malé básně v próze (také pod názvem Pařížský splín) jsou také nejvýznamnějším a patrně nejznámějším příkladem tohoto žánru. Využívali ji i básníci jako Arthur Rimbaud, Stéphane Mallarmé, Francis Jammes či Lautréamont. Mimo francouzské dekadenty tuto formu používalo také britské dekadentní hnutí (například Oscar Wilde) a někteří modernisté. Básni v próze se vybraností jazyka blíží také alegorický román Friedricha Nietzscheho Tak pravil Zarathustra, jako Básně v próze označil své poslední dílo také ruský spisovatel Ivan Sergejevič Turgeněv a řada dalších spisovatelů. Modernistický básník Sherwood Anderson (1876 – 1941) vytvořil na podkladě básně v próze nový, byť velmi podobný žánr tzv. flash fiction, což by se dalo přeložit jako blesková povídka. Ta je definována jako povídka sice kratší než tisíc slov, ale mající všechny obvyklé znaky klasické povídky (protagonista, konflikt, komplikace, pointa). Rozdíl mezi básní v próze a flash fiction je ale tenký, někdy až nezřetelný. V sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století zkoušelo tuto formu mnoho amerických a vůbec anglicky píšících básníků včetně Allena Ginsberga. Ve dvacátém století obecně tato forma v zejména anglicky píšících časopisech doznala velkého rozšíření, tento okruh tvorby ale po tak krátké době asi ještě není možné zhodnotit. Pokud jde o českou literaturu, krátké prózy v lyrickém stylu jí nebyly a nejsou cizí (vyskytují se hojně už v díle Karla Hynka Máchy, například v textu Pouť krkonošská), nicméně básně v próze přímo a cíleně byly psány až v devadesátých letech 19. století – Karel Hlaváček (pasáže ve Mstivé kantiléně a dalších dílech), Jiří Karásek ze Lvovic, Otokar Březina, Jakub Deml – a později po celé dvacáté století (Bohuslav Reynek, Vítězslav Nezval, Vladimír Holan, František Halas a řada dalších autorů). (cs)
  • قصيدة النثر هي قطعة نثر، غير موزونة وتأتي القافية فيها في مناطق مختلفة من الابيات وأحياناً تكون غير مقفاة، تحمل صورًا ومعاني شاعرية وأغلبها تكون ذات موضوع واحد. (ar)
  • La prosa poètica és l'escrit que conté elements propis de la lírica dins un text narratiu o descriptiu. Aquest text pot formar part d'un gènere major, com la novel·la o el conte. Els elements lírics no acostumen a dependre de la mètrica, que marcaria el vers, sinó de la capacitat de suggeriment de les paraules, la bellesa de les imatges i l'acumulació de metàfores i altres recursos literaris. S'explota al màxim la funció poètica del llenguatge per evocar sentiments i sensacions en el lector. (ca)
  • Ein Prosagedicht (französisch poème en prose) ist ein Gedicht in Prosa, also ohne die für gebundene Rede konstitutiven Formelemente wie Verse oder Reime. Dennoch weist es Merkmale des Gedichts wie starke Verdichtung und Rhythmisierung der Sprache und lyrische Subjektivität auf. Seine Blüte erlebte das Prosagedicht im Frankreich des 19. und frühen 20. Jahrhunderts. In der deutschen Literatur war die Form um die Jahrhundertwende, im Dadaismus und im Expressionismus beliebt, verstärkt dann wieder ab Mitte des 20. Jahrhunderts. Historisch sieht man die Wurzeln des Prosagedichts in der deutschen Romantik. Der deutsche Begriff wurde in den 1960er Jahren aus dem Französischen übernommen und bleibt in der Literaturwissenschaft umstritten. So lehnt Dieter Lamping den Begriff vollständig ab, da für ihn die Gliederung in Verse für das Gedicht konstitutiv ist. Dagegen wird eingewandt, dass lediglich in Verszeilen umgebrochene Alltagssprache nicht als Gedicht anerkannt werde, der Zeilenfall also nicht das Gedicht ausmachen könne. (de)
  • La poesía en prosa es una forma de texto híbrido que no es ni relato ni poema en el sentido tradicional, lo que complica su definición. Se considera, sin embargo, que constituye una unidad.Las fuentes principales de confusión parecen ser: 1. * La identificación de este género con la forma del verso libre, ver Walt Whitman; 2. * La identificación de este género con el género lírico antiguo (en tanto diferente del drama y la epopeya), ver Hölderlin y Novalis; 3. * La identificación de este género con la traducción o transcripción de obras del folklor o arcaicas (v.g. porciones de la Biblia, pseudo Ossian) que a los ojos del lector participan de la fuerza evocativa y pintoresco del lenguaje poético, ver Macpherson y Christian Andersen; 4. * La identificación de este género con el regreso a los temas de la cotidianidad en poesía y a su léxico, ver Heine y Baudelaire. El poema en prosa tiene su origen en la prosa poética. La prosa poética sigue empero siendo prosa, un recurso suplementario del novelista o una marca de estilo, sin conformar por ello un poema. (es)
  • La prosa poética corresponde al segundo tipo de obras líricas que existen. En ella se pueden encontrar los mismos elementos que en el poema: hablante lírico, actitud lírica, objeto y tema, pero sin los elementos formales (métrica, rima) que caracterizan el verso. Se distingue del poema por estar escrita en prosa y del cuento o del relato, porque su finalidad no es específicamente narrar hechos sino transmitir sentimientos, sensaciones e impresiones. Su iniciador fue el francés Aloysius Bertrand, que en su libro Gaspard de la nuit introdujo los primeros poemas en prosa a la literatura. Sin embargo, el estilo de Bertrand no obtuvo acogida por parte de los poetas románticos, por lo que pasó desapercibido. Fue el poeta Charles Baudelaire, con su libro El Spleen de París, quien revivió la idea de Bertrand y le dio fama a este tipo de poesía, influyendo luego grandemente a varios poetas simbolistas, entre ellos a Arthur Rimbaud, particularmente en el libro Iluminaciones. Muchos microrrelatos están potenciados por su carga poética y, en muchos casos, la frontera con la poesía en prosa es difícil de determinar. Es el caso de muchos textos de Julio Cortázar (p/ej. en Historias de cronopios y de famas), Antonin Artaud, Oliverio Girondo, Giannina Braschi y Rafael Chaparro Madiedo donde el valor poético de las obras predomina sobre la intención de contar el poema. (es)
  • Le poème en prose est une forme poétique qui n’utilise pas les techniques de rimes, de versification et de disposition du texte traditionnellement utilisées en poésie. Il utilise plutôt des figures de style, en particulier les tropes (jeux sur le sens des mots), les effets sonores et rythmiques ou les ruptures de construction. Il se présente comme un discours aux effets poétiques. Suzanne Bernard, dans sa thèse Le Poème en prose de Baudelaire jusqu'à nos jours, le définit comme « un texte en prose, formant une unité et caractérisé par sa « gratuité », c'est-à-dire ne visant pas à raconter une histoire ni à transmettre une information, mais recherchant un effet poétique ». (fr)
  • Prose poetry is poetry written in prose form instead of verse form, while preserving poetic qualities such as heightened imagery, parataxis, and emotional effects. (en)
  • Puisi prosa adalah puisi yang ditulis dalam bentuk prosa ketimbang menggunakan , tetapi melestarikan karakter puitis seperti penggunaan tamsil dan efek emosional yang ditinggikan. (in)
  • 산문시(散文詩)는 운문(韻文)으로 운(韻)·리듬·계조(階調) 등의 형식적 법칙이 있는 보통 시와 달리, 그러한 형식을 떠나서, 더욱 순수한 시적 세계를 만들어 내기 위해서 산문으로 엮은 시를 말한다. 보들레를을 비롯하여, 슈르홀그가 답습하고, 이반 투르게네프나 월트 휘트먼 등이 시도했다. 그 외에도 에이미 로웰의 다색 유리 (Dome of many colored Glasses), 한스 크리스티안 안데르센, 라이너 마리아 릴케, 슈테판 게오르게, 에드거 앨런 포, 모리스 마테를링크, 프란츠 카프카, 게오르크 트라클, H. P. 러브크래프트 등이 시도했다. (ko)
  • Poemat prozą – gatunek liryki, który odrzuca formalne rygory podziału na wersy. Cechy charakterystyczne to: wyrazista kompozycja i rytmika, kunsztowne słownictwo oraz bogactwo metaforyki. Pierwsze utwory tego gatunku powstały w romantyzmie francuskim; pierwszym był Nocny Kasper Aloysiusa Bertranda, a ich rozwój nastąpił w symbolizmie – poematy prozą pisał Charles Baudelaire i Arthur Rimbaud. W literaturze polskiej są to m.in. utwory pisarzy okresu Młodej Polski: Jana Kasprowicza O bohaterskim koniu i walącym się domu, czy Tadeusza Micińskiego Panteista, a także z dwudziestolecia międzywojennego: Juliana Przybosia Pióro z ognia oraz twórczość Zbigniewa Bieńkowskiego. (pl)
  • 散文詩 (さんぶんし、仏:Poème en prose, 英:Prose poetry) は、文学上のジャンルの一つである。フランス近代詩人が『夜のガスパール』にて創出、後にボードレールが『小散文詩』(『パリの憂愁』)で完成させたとされる。日本では萩原朔太郎が初期の重要な散文詩人として知られる。 (ja)
  • Een prozagedicht of gedicht in proza is een gedicht dat niet in versvorm is geschreven. Het heeft dus het uiterlijk van een "gewone" tekst (proza). (nl)
  • Proza poetycka – rodzaj prozy, która obejmuje utwory o charakterze refleksyjnym, liryczno-opisowym. Utwory te są bogate w metafory, wyszukane słownictwo oraz są wyraźnie zrytmizowane, nacechowane powtórzeniami i . Przykładami utworów pisanych prozą poetycką są Księgi narodu polskiego i pielgrzymstwa polskiego Adama Mickiewicza, Wszystko jest poezja Edwarda Stachury czy Jana Kasprowicza.Prozą poetycką pisane są też początkowe fragmenty kolejnych aktów Nie-Boskiej komedii Zygmunta Krasińskiego. (pl)
  • A prosa poética é prosa que quebra algumas das regras normais da mesma para atingir uma imagem mais formal e sofisticada ou uma maior transição emocionalmente tensa. Como forma poética específica, a prosa poética originou-se no século XIX na França. A prosa francesa era atingida por leis tão restritas que quebrando-as era possível criar novas leis que poderiam ser vistas como poesia em prosa. Assim, o poesia em prosa é considerada por muitos críticos como uma primeira quebra de leis, vontade de expressão. A poesia moderna, aconteceu quando poetas se revoltam contra a obrigatoriedade de um código de escrita, o verso, para chegar-se a definição de poesia, propondo o que foi considerado por muitos uma fusão entre gêneros, ou um novo gênero. Poetas como Charles Baudelaire, Arthur Rimbaud e Stephane Mallarmé são considerados alguns dos fundadores desta forma de poesia. Porém, o século XVIII já havia produzido outros poemas em prosa, que exploravam o ritmo musical e harmonioso das frases e parágrafos. Quando Baudelaire escreve sem nenhum ritmo um texto e o intitula de poema, coloca em questão a própria definição de poesia. (pt)
  • En prosadikt eller ett prosapoem är ett kort prosastycke med poetiska element som till exempel rytm, allitteration, assonans eller dylikt. Kompositionsformen odlades under förromantiken, men det var Baudelaires Le Spleen de Paris (1869, med underrubriken Petits poèmes en prose, "små prosadikter") som främst lanserade genren i nyare litteratur. Den skrevs också av Arthur Rimbaud och Stéphane Mallarmé och i Tyskland av Friedrich Hölderlin och Rainer Maria Rilke. Senare har formen använts av bland andra nobelpristagaren Octavio Paz och avantgardisten Giannina Braschi. I Sverige har prosadikter skrivits av till exempel Johannes Edfelt, Erik Lindegren, Gunnar Ekelöf, Birgitta Trotzig och Artur Lundkvist. Sistnämnde gick ett steg längre och strävade i en lång rad böcker efter en slags poesi i romanform. Formen kan ibland vara svår att avgränsa mot andra typer av "kortprosa" som vinjetter, utbyggda aforismer och miniessäer. Ordet "prosadikt" kan även, särskilt i äldre svenska, beteckna diktning på prosa, alltså skönlitteratur i motsats till facklitteratur. (sv)
  • Поезія у прозі — короткий ліричний твір настроєвого характеру, наближений за формою тексту до прози і водночас за , підвищеною емоційністю та ліричним сюжетом, навіть з фрагментами спорадичного римування — до поезії. Будучи помежовим жанром, вірш у прозі, на відміну від власне вірша, спирається на чергування довгих та коротких відтинків ритмізованого тексту, тяжіє до фонетичної упорядкованості та регулятивності мовлення, до «етюдності» чи філософської медитації тощо. (uk)
  • 散文詩(英語:prose poetry或prose verse,法語:poème en prose)是不分行的詩體,形式上有如散文,卻著重詩的美感,起源於法國,流行於19世紀後期及20世紀初期。散文詩也傳入中國,稱為分段詩。 (zh)
  • Стихотворение в прозе (фр. Poème en prose, petit poème en prose) — литературная форма, в которой прозаический (не осложнённый, как в стихе, дополнительной ритмической организацией) принцип развёртывания речи сочетается с относительной краткостью и лирическим пафосом, свойственными поэзии. Повествовательное начало в этой форме зачастую ослаблено, а внимание к языковой, выразительной стороне текста, в том числе к образности и собственно прозаическому ритму — повышено. При дальнейшем повышении ритмической упорядоченности текста, выходящей за пределы речевой нормы, возникают такие смежные со стихотворением в прозе формы, как версэ и ритмическая проза (в русской традиции ассоциирующаяся, прежде всего, с именем Андрея Белого); по другую сторону стихотворения в прозе лежат сверхкраткие прозаические жанры (в частности, афоризм). Не следует путать стихотворение в прозе со свободным стихом (верлибром), ритмическая структура которого однозначно задана стихоразделами. (ru)
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 174384 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 7007 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1119757060 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • قصيدة النثر هي قطعة نثر، غير موزونة وتأتي القافية فيها في مناطق مختلفة من الابيات وأحياناً تكون غير مقفاة، تحمل صورًا ومعاني شاعرية وأغلبها تكون ذات موضوع واحد. (ar)
  • La prosa poètica és l'escrit que conté elements propis de la lírica dins un text narratiu o descriptiu. Aquest text pot formar part d'un gènere major, com la novel·la o el conte. Els elements lírics no acostumen a dependre de la mètrica, que marcaria el vers, sinó de la capacitat de suggeriment de les paraules, la bellesa de les imatges i l'acumulació de metàfores i altres recursos literaris. S'explota al màxim la funció poètica del llenguatge per evocar sentiments i sensacions en el lector. (ca)
  • Prose poetry is poetry written in prose form instead of verse form, while preserving poetic qualities such as heightened imagery, parataxis, and emotional effects. (en)
  • Puisi prosa adalah puisi yang ditulis dalam bentuk prosa ketimbang menggunakan , tetapi melestarikan karakter puitis seperti penggunaan tamsil dan efek emosional yang ditinggikan. (in)
  • 산문시(散文詩)는 운문(韻文)으로 운(韻)·리듬·계조(階調) 등의 형식적 법칙이 있는 보통 시와 달리, 그러한 형식을 떠나서, 더욱 순수한 시적 세계를 만들어 내기 위해서 산문으로 엮은 시를 말한다. 보들레를을 비롯하여, 슈르홀그가 답습하고, 이반 투르게네프나 월트 휘트먼 등이 시도했다. 그 외에도 에이미 로웰의 다색 유리 (Dome of many colored Glasses), 한스 크리스티안 안데르센, 라이너 마리아 릴케, 슈테판 게오르게, 에드거 앨런 포, 모리스 마테를링크, 프란츠 카프카, 게오르크 트라클, H. P. 러브크래프트 등이 시도했다. (ko)
  • 散文詩 (さんぶんし、仏:Poème en prose, 英:Prose poetry) は、文学上のジャンルの一つである。フランス近代詩人が『夜のガスパール』にて創出、後にボードレールが『小散文詩』(『パリの憂愁』)で完成させたとされる。日本では萩原朔太郎が初期の重要な散文詩人として知られる。 (ja)
  • Een prozagedicht of gedicht in proza is een gedicht dat niet in versvorm is geschreven. Het heeft dus het uiterlijk van een "gewone" tekst (proza). (nl)
  • Proza poetycka – rodzaj prozy, która obejmuje utwory o charakterze refleksyjnym, liryczno-opisowym. Utwory te są bogate w metafory, wyszukane słownictwo oraz są wyraźnie zrytmizowane, nacechowane powtórzeniami i . Przykładami utworów pisanych prozą poetycką są Księgi narodu polskiego i pielgrzymstwa polskiego Adama Mickiewicza, Wszystko jest poezja Edwarda Stachury czy Jana Kasprowicza.Prozą poetycką pisane są też początkowe fragmenty kolejnych aktów Nie-Boskiej komedii Zygmunta Krasińskiego. (pl)
  • Поезія у прозі — короткий ліричний твір настроєвого характеру, наближений за формою тексту до прози і водночас за , підвищеною емоційністю та ліричним сюжетом, навіть з фрагментами спорадичного римування — до поезії. Будучи помежовим жанром, вірш у прозі, на відміну від власне вірша, спирається на чергування довгих та коротких відтинків ритмізованого тексту, тяжіє до фонетичної упорядкованості та регулятивності мовлення, до «етюдності» чи філософської медитації тощо. (uk)
  • 散文詩(英語:prose poetry或prose verse,法語:poème en prose)是不分行的詩體,形式上有如散文,卻著重詩的美感,起源於法國,流行於19世紀後期及20世紀初期。散文詩也傳入中國,稱為分段詩。 (zh)
  • La poesia en prosa és una mena de text híbrid que no és ni relat ni poema en el sentit tradicional, la qual cosa en complica la definició. Es considera, però, que forma una unitat.Les fonts de confusió semblen ser: El poema en prosa té el seu origen en la prosa poètica. La prosa poètica continua sent prosa, un recurs suplementari del novel·lista o una marca d'estil, sense formar un poema. (ca)
  • Báseň v próze je obvykle považována za typ poezie, který se z hlediska zvukového a grafického jeví jako próza, tj. je psána jako próza bez veršového členění a nevyužívá obvyklých zvukových znaků poezie (rým, rytmus, byť např. nepostrádá zvukomalebnost řeči). Je ale psána s básnickým způsobem vyjadřování, neobvyklým, metaforickým a symbolickým jazykem, a vůbec důrazem na jazyk básně, je mimo jiné více obrazný a budí větší citový efekt. (cs)
  • Ein Prosagedicht (französisch poème en prose) ist ein Gedicht in Prosa, also ohne die für gebundene Rede konstitutiven Formelemente wie Verse oder Reime. Dennoch weist es Merkmale des Gedichts wie starke Verdichtung und Rhythmisierung der Sprache und lyrische Subjektivität auf. (de)
  • La poesía en prosa es una forma de texto híbrido que no es ni relato ni poema en el sentido tradicional, lo que complica su definición. Se considera, sin embargo, que constituye una unidad.Las fuentes principales de confusión parecen ser: El poema en prosa tiene su origen en la prosa poética. La prosa poética sigue empero siendo prosa, un recurso suplementario del novelista o una marca de estilo, sin conformar por ello un poema. (es)
  • La prosa poética corresponde al segundo tipo de obras líricas que existen. En ella se pueden encontrar los mismos elementos que en el poema: hablante lírico, actitud lírica, objeto y tema, pero sin los elementos formales (métrica, rima) que caracterizan el verso. Se distingue del poema por estar escrita en prosa y del cuento o del relato, porque su finalidad no es específicamente narrar hechos sino transmitir sentimientos, sensaciones e impresiones. (es)
  • Le poème en prose est une forme poétique qui n’utilise pas les techniques de rimes, de versification et de disposition du texte traditionnellement utilisées en poésie. Il utilise plutôt des figures de style, en particulier les tropes (jeux sur le sens des mots), les effets sonores et rythmiques ou les ruptures de construction. Il se présente comme un discours aux effets poétiques. (fr)
  • Poemat prozą – gatunek liryki, który odrzuca formalne rygory podziału na wersy. Cechy charakterystyczne to: wyrazista kompozycja i rytmika, kunsztowne słownictwo oraz bogactwo metaforyki. Pierwsze utwory tego gatunku powstały w romantyzmie francuskim; pierwszym był Nocny Kasper Aloysiusa Bertranda, a ich rozwój nastąpił w symbolizmie – poematy prozą pisał Charles Baudelaire i Arthur Rimbaud. (pl)
  • A prosa poética é prosa que quebra algumas das regras normais da mesma para atingir uma imagem mais formal e sofisticada ou uma maior transição emocionalmente tensa. Como forma poética específica, a prosa poética originou-se no século XIX na França. A prosa francesa era atingida por leis tão restritas que quebrando-as era possível criar novas leis que poderiam ser vistas como poesia em prosa. Assim, o poesia em prosa é considerada por muitos críticos como uma primeira quebra de leis, vontade de expressão. A poesia moderna, aconteceu quando poetas se revoltam contra a obrigatoriedade de um código de escrita, o verso, para chegar-se a definição de poesia, propondo o que foi considerado por muitos uma fusão entre gêneros, ou um novo gênero. (pt)
  • Стихотворение в прозе (фр. Poème en prose, petit poème en prose) — литературная форма, в которой прозаический (не осложнённый, как в стихе, дополнительной ритмической организацией) принцип развёртывания речи сочетается с относительной краткостью и лирическим пафосом, свойственными поэзии. Повествовательное начало в этой форме зачастую ослаблено, а внимание к языковой, выразительной стороне текста, в том числе к образности и собственно прозаическому ритму — повышено. При дальнейшем повышении ритмической упорядоченности текста, выходящей за пределы речевой нормы, возникают такие смежные со стихотворением в прозе формы, как версэ и ритмическая проза (в русской традиции ассоциирующаяся, прежде всего, с именем Андрея Белого); по другую сторону стихотворения в прозе лежат сверхкраткие прозаическ (ru)
  • En prosadikt eller ett prosapoem är ett kort prosastycke med poetiska element som till exempel rytm, allitteration, assonans eller dylikt. Kompositionsformen odlades under förromantiken, men det var Baudelaires Le Spleen de Paris (1869, med underrubriken Petits poèmes en prose, "små prosadikter") som främst lanserade genren i nyare litteratur. Den skrevs också av Arthur Rimbaud och Stéphane Mallarmé och i Tyskland av Friedrich Hölderlin och Rainer Maria Rilke. Formen kan ibland vara svår att avgränsa mot andra typer av "kortprosa" som vinjetter, utbyggda aforismer och miniessäer. (sv)
rdfs:label
  • Prose poetry (en)
  • نثيرة (ar)
  • Poema en prosa (ca)
  • Prosa poètica (ca)
  • Báseň v próze (cs)
  • Prosagedicht (de)
  • Poezia prozo (eo)
  • Proza poemo (eo)
  • Poema en prosa (es)
  • Prosa poética (es)
  • Puisi prosa (in)
  • Poème en prose (fr)
  • 散文詩 (ja)
  • 산문시 (ko)
  • Proza poetycka (pl)
  • Prozagedicht (nl)
  • Poemat prozą (pl)
  • Prosa poética (pt)
  • Стихотворение в прозе (ru)
  • Prosadikt (sv)
  • Вірш прозою (uk)
  • 散文詩 (zh)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:field of
is dbo:genre of
is dbo:literaryGenre of
is dbo:movement of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:genre of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License