About: Physiocracy

An Entity of Type: work, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Physiocracy (French: physiocratie; from the Greek for "government of nature") is an economic theory developed by a group of 18th-century Age of Enlightenment French economists who believed that the wealth of nations derived solely from the value of "land agriculture" or "land development" and that agricultural products should be highly priced. Their theories originated in France and were most popular during the second half of the 18th century. Physiocracy became one of the first well-developed theories of economics.

Property Value
dbo:abstract
  • La fisiocràcia era una escola de pensament econòmic del segle xviii fundada per François Quesnay i Anne Robert Jacques Turgot a França. Afirmava l'existència d'una llei natural per la qual el bon funcionament del sistema econòmic estaria assegurat sense la intervenció del govern. La seva doctrina queda resumida en l'expressió «laissez faire, laissez passer» (deixar fer, deixar passar). L'origen del terme fisiocràcia prové del grec i vol dir "govern de la naturalesa", al considerar els fisiòcrates que les lleis humanes havien d'estar en harmonia amb les lleis de la naturalesa. Això està relacionat amb la idea que només en les activitats agrícoles la naturalesa possibilita que el resultat obtingut sigui superior als recursos utilitzats en la producció sorgint així un excedent econòmic. Els fisiòcrates van denominar d'estèrils a les activitats com la manufactura o el comerç on la producció sols seria suficient per a reposar els recursos utilitzats. (ca)
  • الفيزيوقراطية (Physiocrats)، أو المذهب الطبيعي مذهب نشأ في فرنسا في القرن الثامن عشر، وذهب أصحابه إلى القول بحرية الصناعة والتجارة وبأنّ الأرض هي مصدر الثروة كلها. وزعيم هذا المذهب هو الدكتور فرنسوا كيناي، (1694 - 1778)، (Quesnay)، طبيب الملك لويس الخامس عشر، ومن أنصاره مرسييه دلاريفير (Mercier De La Riviere)، وميرابو (Murabeau)، وديبون دي تيمور (Dupont de Nemours)، وأطلق عليهم الطبيعيون، لاعتقادهم بسيادة القوانين الطبيعية، وقد انتقدوا مذهب التجاريين (المركنتلية) الذين اعتبروا ثروة الأمم أنما تقاس بما تملكه من معادن نفيسة (الذهب والفضة)، وقالوا بان هذين المعدنين ليسا غاية النشاط الاقتصادي وانما هما وسيلة له. وتقوم مباديء المذهب الطبيعي الفيزيوقراطية على الآتي: * الاعتقاد بوجود نظام طبيعي (Natural order)، يستمد قواعده من العناية الآلهية (Providential order)، وهي ليست من صنع البشر. وإن هذه القواعد أو القوانين يمكن أن تسري من تلقاء نفسها دون تدخل الإنسان. * أساس النظام في المذهب الطبيعي هو الملكية الفردية، والحرية الاقتصادية، وشعار الطبيعيون (الفيزوقراطيون) هو: دعه يمر دعه يعمل (Laissez Passer, Laissez Fair). * العمل الزراعي هو العمل المنتج الوحيد، والزراعة هي التي تغل ناتجا صافيا، وإن الصناعة والتجارة هما عبارة عن أعمال خدمية غير منتجة. وكانوا يسمون التجار والصناع وأرباب المهن بالطبقة العقيمة غير المنتجة، لأنها لا تخلق ثروة جديدة، ولهذا فإن أهم ما ترتب على نظرية (الفيزوقراط) أو المذهب الطبيعي من نتائج أنها اختصت بالضرائب.وطالما إن الأرض هي مصدر الثروة فيجب أن تقتصر عليها الضريبة فقط. وكان من رأيهم أن تكون السلطة الدستورية مطلقة للملك وأن تسند هذه السلطة إلى مستبد عادل، وتكون مهمته توجيه الأفراد نحو النظام الطبيعي (Physiocrats)، وكانوا يطالبون بأن تكون الحكومة ملكية ووراثية مطلقة. وكان الفيزوقراط يسمون أنفسهم كذلك بالاقتصاديين (Economistes). (ar)
  • Fyziokratismus (z řeckého fysis = příroda, povaha; kratos = síla, vláda) je ekonomická teorie vyvinutá v 18. století skupinou osvícenských francouzských ekonomů, kteří věřili, že bohatství národů se odvozuje z hodnoty zemědělské půdy a zemědělské produkty by měly být vysoce ceněny. Jejich teorie vznikaly ve Francii a nejpopulárnějšími se staly ve 2. pol. 18. stol. Fyziokratismus lze považovat za první dobře propracovanou ekonomickou teorii. Obzvláště velký vliv na fyziokratické hnutí měli François Quesnay (1694–1774) a Anne Robert Jacques Turgot (1727–1781). Bezprostředně po fyziokratismu se vyvinula první moderní ekonomická škola – klasická ekonomie – jejíž počátkem byla publikace Adama Smitha Pojednání o podstatě a původu bohatství národů z roku 1776. Nejvýznamnějším přínosem fyziokratů bylo, že kladli důraz na produktivní práci jako na zdroj národního bohatství. Toto je odlišuje od předchozích ekonomických škol, především od merkantilismu, které se často zaměřovaly na bohatství panovníků, hromadění zlata a rovnováhu obchodu. Zatímco merkantilisté tvrdil, že hodnota produktů se vytváří až na místě prodeje výměnou produktu za peníze, fyziokraté viděli jako jediný zdroj hodnoty v práci na produktu (ne v produktu samém). Pro fyziokraty byla pouze zemědělská práce zdrojem hodnot, nezemědělské práce považovali za „neproduktivní doplňky“ k práci zemědělské. V době, kdy fyziokraté formulovali své názory, byla ekonomie skoro výhradně zaměřená na zemědělství. Pravděpodobně proto považovali pouze zemědělskou práci za hodnotnou. Fyziokraté viděli produkci statků a služeb jako ekvivalent spotřeby zemědělských nadbytků, protože hlavním zdrojem síly byla síla lidská nebo zvířecí a veškerá energie byla odvozená z přebytků zemědělské produkce. Výnosem v produkci byla pouze renta získávaná majiteli půdy, na které probíhala zemědělská produkce. „Fyziokraté zatracovali města pro jejich umělost a cenili si přírodnějších způsobů žití. Oslavovali rolníky.“ Sami se nazývali Lés Économistes (ekonomové), ale běžně jsou označováni jako fyziokraté, kvůli odlišení od dalších ekonomických škol, které vznikaly po nich. (cs)
  • Ο όρος φυσιοκρατία σχετίζεται με διάφορα σχήματα αντίληψης και θεώρησης των πραγμάτων, τόσο οικονομικών και πολιτικών-νομικών, όσο και φιλοσοφικών. (el)
  • Physiokratie oder Physiokratismus (altgriechisch ‚Herrschaft der Natur‘, Kompositum aus φύσις phýsis, deutsch ‚Natur‘ und κρατία kratía, deutsch ‚Herrschaft‘) ist eine von François Quesnay im Zeitalter der Aufklärung begründete ökonomische Schule mit der Annahme, nach welcher allein die Natur Werte hervorbringe und somit der Grund und Boden der einzige Ursprung des Reichtums eines Landes sei. Somit könne nur die Arbeit in der Landwirtschaft, Forstwirtschaft, Fischerei oder im Bergbau einen Überschuss der Produktion über die Vorleistungen erzielen (die Urproduktion), während das Gewerbe lediglich Vorprodukte umforme. Diese Theorie entwickelte erste systematische Ansätze zur Erklärung volkswirtschaftlicher Strukturen und Prozesse; Quesnays Tableau économique ist die erste Darstellung des Wirtschaftskreislaufs. Ausgangspunkte der Physiokraten waren der Niedergang der Landwirtschaft infolge der merkantilistischen Wirtschaftspolitik Jean-Baptiste Colberts in der späten Regierungszeit Ludwigs XIV. sowie die wirtschaftlichen Turbulenzen in der Zeit Philipps von Orléans unter dem „Lawschen System“. (de)
  • Fiziokratia skolo aperis en la 18-a jarcento kaj estas rigardata kiel la unua scienca ekonomia skolo. Fiziokratio aperis kiel klerisma reago al merkantilismo, ligata al absolutismo, kiu emfazis la eksportadon. Male, la fiziokratiaj ekonomikistoj, rigardis al agrikulturo kiel origina fonto de ĉia riĉeco, ĉar nur ĝi permesus grandan gajnon je malgranda investado. La tero estus la nura vera riĉeco, aliaj ekonomiaj sektoroj nur transformis la produktojn de la tero. La terposedantoj estu rigardataj kiel la veraj agantoj de la riĉeco de la lando. La vorto "fiziokratio" indikis la ideon fundamenta de estreco de naturo (el la greka phýsis, naturo, kratein, estri) kaj libero de agado (el kiu la fama moto laissez faire, laissez passer, lasu fari, lasu agi) male al tre malsimplaj registraraj reguloj de merkantilismo. La ĉefa pensisto de tiu revolucio kontraŭ merkantilismo estis , kortega kuracisto de Ludoviko la 15-a (Francio). Lia teorio aperis en verko "Tableau Economique" ("Ekonomika tabelo"), de 1758, kiu montris la rilatojn inter la ekonomiaj klasoj kaj eroj de socio kaj la "Pagadan flukson". Per la "Tableau", Quesnay kreis la ideon pri ekvilibrio ekonomia, koncepto komenca en la ekonomiaj analizoj ekde tiam. Ŝparo estus malutila, ĉar povus perturbi la ekonomian ekvilibrion kaj la pagadan flukson. Laŭ Quesnay, estas natura ordo esenca al homaj socioj, al kiu estas senutila perturbi per leĝoj kaj reguloj. Lia unua grava disĉiplo estis , Markizo de Mirabeau, kiu verkis "Explication du Tableau économique" ("Klarigo pri la Ekonomia Tabelo") 1759, "Théorie de l'impôt" ("Teorio pri la Imposto"), 1760; kaj "Philosophie rurale" ("Biena Filozofio"), 1763. En 1763 alia juna disĉiplo unuiĝis al skolo, , kiu en 1767 publikigis la verkaron de Quesnay je la titolo "La Physiocratie; ou, constitution naturelle du gouvernement le plus avantageŭ au genre humain" ("La Fiziokratio aŭ, la natura konstituo al registraro la plej avantaĝa al homaro") de kiu la skolo prenis sian nomon. Por turnigi la ekonomion je agrikulturo, estu nur unu imposto pagata de terposedantoj, kiu liberigis la popolon de la granda kvanto da impostoj. Sed pruvo konduki la ekonomion laŭ la fiziokratia doktrino farita de Anne-Robert-Jacques Turgot, ministro de financoj en 1774, fiaskiĝis pro la protestoj de terposedantoj. Kun la eksigo de ministro, malaperis la influo de fiziokratiistoj. (eo)
  • Ekonomian, eskola fisiokratikoa (grekerazko physeikratia edo "naturaren gobernua" esamoldetik), fisiokrazia edo fisiokratismo ere deitua, XVIII. mendean, 1756-1777 urte bitartean zehatzago, eta batik bat Frantzian garatu zen pentsamendu ekonomikoaren eskola bat da. Garaiko krisialdi ekonomikoari erreakzio moduan, fisiokratek edo eskola honetako ekonomilariek ekonomia gobernatu beharko luketen naturaren arauei jarraiki jokatzea defendatzen zuten. Hiru klase bereizita (klase ekoizlea, nekazariak biltzen zituena; klase jabegoduna, lurrak errentan jartzen zituztenak, eta klase antzua), aberastasuna sortzen zuen klasea ekoizlea zela frogatu zuten. Horrela, ekonomian lehenetsi eta bultzatu beharreko sektorea nekazaritza zela pentsatu zuten. Eskola honetako sortzaile eta burua François Quesnay ekonomilari eta medikua izan zen. Eskolako partaide nabarmenak izan ziren ere Mirabeauko markesa, , Du Pont de Nemours, eta . Atzerrian jarraipen eskasa izan zuten, baina irlandarrarengan eragin nabarnema izan zuen pentsamendu fisiokratikoak. (eu)
  • La fisiocracia o fisiocratismo era una escuela de pensamiento económico del siglo XVIII fundada por el economista François Quesnay en Francia. Afirmaba la existencia de una ley natural por la cual el buen funcionamiento del sistema económico estaría asegurado sin la intervención del Estado. Su doctrina queda resumida en la expresión laissez faire. El origen del término fisiocracia proviene del griego y quiere decir "gobierno de la naturaleza", al considerar los fisiócratas que las leyes humanas debían estar en armonía con las leyes de la naturaleza. Esto está relacionado con la idea de que solo en las actividades agrícolas la naturaleza posibilita que el producto obtenido sea mayor que los insumos utilizados en la producción surgiendo así un excedente económico. Los fisiócratas calificaron de estériles las actividades como la manufactura o el comercio donde la incautación sería insuficiente para reponer los insumos utilizados. (es)
  • La physiocratie est une école de pensée économique dont la thèse centrale est que la valeur provient de l'agriculture, et que cette dernière doit être laissée à elle-même. Précurseur du libéralisme économique, cette école de pensée a fortement influencé l'école classique, et Adam Smith consacre un livre de la Richesse des nations à réfuter la physiocratie. La physiocratie constitue aussi un important courant de réforme du droit et de la politique au XVIIIe siècle, du fait de ses théories du droit naturel et du despotisme légal. Le mouvement physiocratique connaît son apogée au cours de la seconde moitié du XVIIIe siècle, pour devenir économiquement caduc avec le développement de l'industrie. (fr)
  • Physiocracy (French: physiocratie; from the Greek for "government of nature") is an economic theory developed by a group of 18th-century Age of Enlightenment French economists who believed that the wealth of nations derived solely from the value of "land agriculture" or "land development" and that agricultural products should be highly priced. Their theories originated in France and were most popular during the second half of the 18th century. Physiocracy became one of the first well-developed theories of economics. François Quesnay (1694–1774), the marquis de Mirabeau (1715–1789) and Anne-Robert-Jacques Turgot (1727–1781) dominated the movement, which immediately preceded the first modern school, classical economics, which began with the publication of Adam Smith's The Wealth of Nations in 1776. The physiocrats made a significant contribution in their emphasis on productive work as the source of national wealth. This contrasted with earlier schools, in particular mercantilism, which often focused on the ruler's wealth, accumulation of gold, or the balance of trade. Whereas the mercantilist school of economics held that value in the products of society was created at the point of sale, by the seller exchanging his products for more money than the products had "previously" been worth, the physiocratic school of economics was the first to see labor as the sole source of value. However, for the physiocrats, only agricultural labor created this value in the products of society. All "industrial" and non-agricultural labors were "unproductive appendages" to agricultural labor. Quesnay was likely influenced by his medical training. The earlier work of William Harvey had explained how blood flow and the circulatory system is vital to the human body; Quesnay held that the circulation of wealth was vital to the economy. Societies at the time were also overwhelmingly agrarian. This may be why they viewed agriculture as the primary source of a nation's wealth. This is an idea which Quesnay purported to demonstrate with data, comparing a workshop to a farm. He analyzed "how money flowed between the three classes of farmers, proprietors, and artisans, in the same mechanical way that blood flows between different organs" and claimed only the farm produced a surplus that added to the nation's wealth.Physiocrats viewed the production of goods and services as equivalent to the consumption of the agricultural surplus, since human or animal muscle provided the main source of power and all energy derived from the surplus from agricultural production. Profit in capitalist production was really only the "rent" obtained by the owner of the land on which the agricultural production took place. "The physiocrats damned cities for their artificiality and praised more natural styles of living. They celebrated farmers." They called themselves les Économistes, but are generally referred to as "physiocrats" to distinguish their beliefs from the many schools of economic thought that followed. (en)
  • Psiokrat ialah kelompok ekonom yang percaya kalau kemakmuran suatu negara hanya bisa dicapai melalui agrikultur. Teori mereka berasal di Prancis dan sangat populer pada paruh kedua dari abad ke 18. Psiokrasi mungkin merupakan teori pertama yang dikembangkan dengan baik dalam bidang ekonomi. Dengan segera mendekati sekolah modern pertama, ekonomi klasik, yang dimulai dengan publikasi The Wealth of Nations karya Adam Smith pada tahun 1776. Kontribusi paling signifikan dari para psiokrat ialah kepedulian mereka dalam karya produktif sebagai sumber kemakmuran nasional. Ini dengan kontras pada sekolah yang berdiri lebih awal, pada merkantilisme tertentu, yang seringnya terfokus pada kemakmuran penguasa, akumulasi dari emas atau keseimbangan perdagangan. Kelemahan terbesar dari sudut pandang ekonomi modern adalah mereka hanya mengikutsertakan buruh agrikultur sebagai aset berharga. Psiokrat memandang produksi barang dan jasa sebagai konsumsi dari surplus pertanian, sedangkan ekonom modern mempertimbangkan ini sebagai aktivitas produktif yang ditambahkan pada penerimaan nasional. Sejarawan menjelaskan, "Para Psiokrat mengutuk kota-kota atas keterbuatan mereka dan memuji gaya hidup yang lebih natural. Mereka merayakan para petani." Mereka memanggil diri mereka sendiri sebagai economistes, tetapi diartikan secara umum sebagai psiokrat untuk membedakan mereka dari banyaknya sekolah pemikiran ekonomi yang banyak mengiokuti mereka. Psiokrat diambil dari Bahasa Yunani untuk "Pemerintahan Alam". (in)
  • 중농주의(重農主義, 프랑스어: physiocratie)는 18세기 계몽주의 시대 프랑스에서 발생한 경제이론이다. 중농주의에 따르면 국가의 부는 오로지 농업의 가치에 의해 발생하며, 농산물의 가격은 높게 책정되어야 한다. 중농주의는 18세기 하반기에 크게 유행했으며, 체계적으로 수립된 최초의 경제이론으로 평가받는다. 중농주의의 영수는 케네(1694 ~ 1774)와 튀르고 남작(1727 ~ 1781)이었다. 스미스가 《국부론》을 출판하여 최초의 근대적 경제학파인 고전경제학을 창시한 것이 1776년이므로, 중농주의는 최후의 전근대적 경제학일 할 수 있다. 중농주의의 가장 큰 유산은, 노동의 결과 만들어지는 생산물을 국부의 원천이라고 방점을 찍은 데 있다. 이 점에서 중농주의는 그 이전까지의 경제학파, 특히 중상주의와 차별화된다. 중상주의는 지배자의 부, 금보유고, 무역수지 등을 중요하게 여겼다. 반면 중농주의 경제학에서는 사회의 생산물은 판매의 그 순간, 판매자가 자신의 생산물을 자신의 생산물의 이전 가치보다 높은 값의 돈을 받고 교환함으로써 만들어지는 것이라 보았다, 중농주의 경제학은 노동을 가치의 발생 원인으로 지목한 첫 번째 시도였다는 데서 유의미하다. 하지만 중농주의자들은 상술한 사회적 가치를 생산할 수 있는 것은 농업 노동뿐이라고 생각한 데서 그 한계를 갖는다. 중농주의에서는 "산업적", 비농업적 노동을 농업노동에 딸린 "비생산적 부록"이라고 판단하였다. 중농주의자들이 자신들의 이념을 만들어가던 시기의 경제는 거의 전적으로 농업에 의존하고 있었다. 이런 이유로 중농주의자들은 농업노동만을 가치를 생산하는 노동이라고 판단한 것 같다. 중농주의자들은 상품과 용역의 생산은 진정한 생산이 아니라 농업의 생산물을 소비하는 행위라고 보았다. 이 시대의 자본가적 생산 이윤은 농업 생산이 이루어지는 농지의 지주가 걷는 지대 뿐이었다. 중농주의자들은 도시의 인공성을 저주하고 자연스러운 삶의 방식을 상찬했으며 농민을 축복했다. 그들은 스스로를 경제학파(프랑스어: économistes)라고 불렀으나, 중농주의 이후에 발생한 경제학 학파들과의 구분을 위해 오늘날 그렇게 일컫는 경우는 거의 없다. (ko)
  • La fisiocrazia è una dottrina economica che si affermò in Francia verso la metà del XVIII secolo, principalmente nel triennio 1756 - 1758, in chiara opposizione al mercantilismo e con lo scopo di risollevare le sorti delle scarse finanze francesi. (it)
  • Fizjokratyzm (fr. physiocratie, z gr. φύσις — przyroda i κράτος — siła, władza) – szkoła ekonomiczna stworzona we Francji przez François Quesnaya w drugiej połowie XVIII wieku. Jej hasła były związane z ideą porządku naturalnego. Fizjokraci akcentowali znaczenie pracy, rolnictwa i ziemi jako jedynych źródeł bogactwa. W XVIII w. nastąpił znaczny wzrost zainteresowania francuskich ekonomistów ziemią jako odmienną formą lokowania kapitału. Przyczyniły się do tego m.in. afery finansowe związane z postacią Johna Law. Etymologii słowa „fizjokratyzm” upatruje się w greckim physis oznaczającym naturę lub przyrodę.Podstawę fizjokratyzmu stanowią prace Maksymy ogólne ekonomicznego rządzenia krajem rolniczym oraz Tablica ekonomiczna (Tableau économique) napisane i wydane przez François Quesnaya. Zwolennikiem fizjokratyzmu wdrażającym w życie jego założenia był cesarz Józef II. Przeprowadził reformę systemu podatkowego w którym powinności chłopskie przeliczone zostały na pieniądze. Według tej reformy 70% dochodu brutto pozostawiano chłopu, natomiast 12% wynosił podatek na rzecz skarbu państwa. Pozostałe 18% przypadało dla pana feudalnego. Reforma wywołała ogromne wzburzenie wśród szlachty, przede wszystkim na Węgrzech. Przyniosła ona jednak wzrost produkcji rolnej i eksportu zboża. (pl)
  • 重農主義(じゅうのうしゅぎ、physiocratie、英: physiocracy)とは、18世紀後半、フランスのフランソワ・ケネーなどによって主張された経済思想およびそれに基づく政策である。「physiocratie、physiocracy」は、「physeos kratesis(自然(の秩序)による統治/支配)」という言葉に由来している。1767年に、デュ・ポン・ド・ヌムールが編纂した『フィジオクラシー、または人類にとってもっとも有益な統治の自然な構成( Physiocratie, ou constitution naturelle du gouvernement le plus avantageux au genre humain)』が出版され、それ以降、この言葉がケネーらの思想を指す呼称として定着していった。それ以前には、この学派は、単に「エコノミスト」と呼ばれていた。日本では、明治時代に「フィジオクラシー」が紹介された当初は「天理学派」「理物学派」などという訳語をあてられていたが、アダム・スミスがこの派の学説を「農業のシステム」と呼んだことが知られるようになって、「重農学派」「重農主義」という訳語が定着するようになった。この学派の関心領域が農業理論に限定されていないことから、木崎喜代治ら現代の研究者は、原語のまま「フィジオクラシー」と呼ぶことが多い。 (ja)
  • Het fysiocratisme (van het Griekse woord van "regering van de natuur") is een , die in de 18e eeuw werd ontwikkeld door een voornamelijk Franse groep van economen die geloofde dat de rijkdom van een natie haar oorsprong vindt in de waarde van de voor landbouw beschikbare grond. Wilde een natie rijker worden dan moest men of meer land verwerven of door aan landontwikkeling te doen de beschikbare landbouwgrond verbeteren. De aanhangers van het fysiocratisme noemt men fysiocraten. De stroming ontstond in Frankrijk en was gedurende het derde kwart van de 18e eeuw het meest populair. Het fysiocratisme is misschien wel de eerste goed ontwikkelde economische theorie. De beweging werd met name gedomineerd door François Quesnay (1694-1774) en Anne Robert Jacques Turgot (1727-1781). Het fysiocratisme ging onmiddellijk vooraf aan de eerste moderne school, de klassieke economie, die in 1776 haar oorsprong vond in de beroemde The Wealth of Nations van Adam Smith. De belangrijkste bijdrage van de fysiocraten was hun nadruk op productieve arbeid als bron van de nationale rijkdom. Dit in tegenstelling tot eerdere scholen, met name het mercantilisme, dat zich vaak richtte op de rijkdom van de vorst, de accumulatie van goud en een overschot op de handelsbalans. Vanuit het gezichtspunt van de moderne economie is een belangrijke zwakte dat de fysiocraten alleen het agrarische werk waardevol achtten. Fysiocraten bekeken de productie van goederen en diensten als de consumptie (dat wil zeggen het verbruik) van de landbouwoverschotten, terwijl de moderne economen de productie van goederen en diensten ook als productieve activiteiten beschouwen, die bijdragen aan het nationaal inkomen. De geschiedkundige David B. Danbom legt uit: "De fysiocraten veroordeelden steden voor hun kunstmatigheid en prezen meer een meer natuurlijke levensstijl. Zij "vierden" de boeren." Ze noemden zichzelf économistes, maar worden aangeduid als fysiocraten om hen te onderscheiden van de vele scholen in het economisch denken die na hen kwamen. (nl)
  • Fysiokrater (av grekiska fysis, natur, och kratos, kraft) eller ekonomister, var ett antal politiska och nationalekonomiska skriftställare under senare hälften av 1700-talet. De bekämpade den så kallade merkantilismen, som då var rådande i de flesta europeiska stater och särskilt i Frankrike. Det var François Quesnay, Ludvig XV:s livmedikus, som i "Encyclopédie"-artiklarna "Fermiers" (1756) och "Grains" (1757) gav det första egentliga uttrycket åt de fysiokratiska idéerna. Han utvecklade dessa närmare i "Tableau économique" (1758) och "Questions intéressantes sur la population, l'agriculture et le commerce" (1759) samt fick inom kort ett stort antal lärjungar, bland andra Victor Riqueti de Mirabeau, Pierre Samuel Dupont de Nemours, och Nicolas Baudeau samt den av fysiokraterna starkt påverkade Jacques Turgot som minister fick tillfälle att tillämpa en del av deras teorier. Förutom i Frankrike vann de fysiokratiska idéerna anhängare huvudsakligen i Italien och i Tyskland där markgreve Karl Fredrik av Baden i några byar försökte att genomföra dem. (sv)
  • Fisiocracia (do grego "Governo da Natureza") é uma teoria econômica desenvolvida por um grupo de economistas franceses do século XVIII, que acreditavam que a riqueza das nações era derivada unicamente do valor de "terras agrícolas" ou do "desenvolvimento da terra" e que produtos agrícolas deveriam ter preços elevados (já que para eles a agricultura tinha um valor muito grande). A escola é ainda hoje conhecido pelo Quadro econômico. Suas teorias surgiram na França e foram mais populares durante a segunda metade do século XVIII. A fisiocracia talvez seja a primeira teoria bem desenvolvida da economia. A fisiocracia foi formada por filósofos, negociantes, médicos, editores e intelectuais franceses que, sobretudo durante a década de 1760, buscavam realizar um sistema de filosofia fundado na noção de ordem natural e no jusnaturalismo (a existência de leis naturais). No sistema filosófico moderno elaborado pelos fisiocratas, a compreensão dos fenômenos econômicos e sua explicação passa a assumir um papel preponderante. O movimento foi liderado por François Quesnay (1694-1774), mas contava com figuras importantes como Victor Riquetti de Mirabeau, Anne Robert Jacques Turgot, Nicolas Baudeau, Pierre Samuel Du Pont de Nemours e Le Mercier de la Rivière. Esse movimento imediatamente precedeu a primeira escola moderna, a economia clássica, que se iniciou com a publicação do livro de Adam Smith, A Riqueza das Nações, em 1776. A contribuição mais significativa dos fisiocratas era a sua ênfase no trabalho produtivo como fonte de riqueza nacional. Esse pensamento é contrastante em relação ao das escolas anteriores, em particular o mercantilismo, que muitas vezes focava na riqueza do governante, no acúmulo de ouro, ou no saldo da balança comercial. Enquanto a escola Mercantilista de economia dizia que o valor dos produtos da sociedade era criado seu ponto de venda, com o vendedor vendendo seus produtos por mais dinheiro do que estes tinham "originalmente" valido, a escola Fisiocrática de economia foi a primeira a ver o trabalho como a única fonte de valor. No entanto, para os fisiocratas, apenas o trabalho agrícola criava este valor nos produtos da sociedade. Todo o trabalho "industrial" e não agrícola eram "apêndices improdutivos" para o trabalho agrícola. Na época em que fisiocratas estavam formulando suas idéias, a economia era quase totalmente agrária. Esse talvez seja o motivo pelo qual a teoria tenha considerado apenas o trabalho agrícola como sendo valioso. Fisiocratas viam a produção de bens e serviços como consumo do excedente agrícola, uma vez que a principal fonte de energia era o músculo humano ou animal e toda a energia era derivada a partir do excedente de produção agrícola. O lucro na produção capitalista era apenas o "aluguel" obtido pelo proprietário do terreno em que a produção agrícola estava ocorrendo. A percepção do reconhecimento dos Fisiocratas da importância fundamental do terreno foi reforçada no meio século seguinte, quando os combustíveis fósseis foram aproveitados por meio do uso da máquina a vapor. A produtividade aumentou consideravelmente. Ferrovias, e sistemas de abastecimento de água e saneamento a vapor, possíveis cidades de vários milhões de pessoas com valores da terra muitas vezes maior do que as terras agrícolas. Assim, enquanto os economistas modernos também reconhecem manufatura e serviços como produtivos e geradores de riqueza, os princípios estabelecidas pelos fisiocratas permanecem válidos. A Fisiocracia também tem uma relevância contemporânea importante em que toda a vida permanece dependente da produtividade do solo bruto e a capacidade do meio ambiente natural se renovar. O historiador explica: "Os fisiocratas condenavam as cidades pela sua artificialidade e elogiavam estilos mais naturais de vida. Eles celebravam os agricultores". Eles se chamavam "économistes", mas são geralmente referidos como fisiocratas para distingui-los das muitas escolas do pensamento econômico que os seguia. (pt)
  • Физиокра́тия (фр. physiocrates, от др.-греч. φύσις — природа и κράτος — сила, власть, господство, то есть «господство природы») — французская школа экономистов второй половины XVIII века, основанная около 1750 года Франсуа Кенэ. Термин «физиократы» вошел в употребление лишь в XIX веке; при жизни Кенэ и его учеников они себя называли «экономистами», а своё учение — «политической экономией». Название «физиократия» дано Дюпон де Немуром — первым издателем сочинений Кенэ — ввиду того, что единственным самостоятельным фактором производства эта школа считала почву, природу. Впрочем, это название могло бы характеризовать учение физиократов и в другом отношении, так как они были сторонниками «естественного порядка» (ordre naturel) в хозяйственной жизни общества — идеи, родственной понятиям естественного права или естественного закона в рационалистическом смысле философии XVIII века. Статьи Кенэ, посвященные вопросам цен на хлеб и налогам, были помещены в «Энциклопедии» Д. Дидро. Существенная заслуга физиократов, и прежде всего Кенэ, по мнению К. Маркса, состояла в том, что «… они в пределах буржуазного кругозора дали анализ капитала. Эта-то заслуга и делает их настоящими отцами современной политической экономии». (ru)
  • Фізіокра́ти (грец. Φυσιοκράτες) — течія серед французьких економістів другої половини XVIII ст. — часу з-перед Великої французької революції. Головною заслугою фізіократів є те, що на відміну від меркантилістів джерелом багатства вони вважали не торгівлю, а виробництво. Тож вони досліджували не сферу обігу, а сферу виробництва, обмежившись лише сільським господарством. У Франції до останньої треті XVIII століття зберігався феодальний лад, що, можливо, вплинуло на погляди школи . Засновником школи є Франсуа Кене, що був лікарем короля Франції. Він консультував цього короля також на політичні теми. Так, Франсуа Кене дійшов до висновку, що головним економічним ресурсом є земля. Фізіократія, в буквальному розумінні, означає "влада природи". До фізіокритів відносять таких мислителів, як Віктор Мірабо (1715-1789), П'єр Дюпон де Немур (1739-1817), Анн Робер Жак Тюрго (1727-1781). (uk)
  • 重农主义(英語:Physiocracy,其希臘字源為Physio(自然)-cracy(治理),也称作重农学派)的经济理论認為,國家财富的根本來源為土地生產及土地發展,偏重以農業勞動為主的自然秩序的概念。該理論以1750年代~1770年代初的法国弗朗索瓦·魁奈和杜爾哥为主要代表,這和“科尔贝尔主义”偏重國家以關稅管制貿易並鼓勵及控制工商製造业不同,重農主義者傾向降低關稅(特別是農產品)及經濟自由放任主義。 (zh)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 45440 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 20492 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1112989865 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:align
  • right (en)
dbp:caption
  • François Quesnay, a physician who is considered the founding father of physiocracy, published the "Tableau économique" in 1758 (en)
  • Pierre Samuel du Pont de Nemours, a prominent physiocrat. In his book La Physiocratie, du Pont advocated low tariffs and free trade. (en)
dbp:direction
  • horizontal (en)
dbp:footerAlign
  • centre (en)
dbp:image
  • Pierre Samuel du Pont de Nemours .jpg (en)
  • Quesnay Portrait.jpg (en)
dbp:totalWidth
  • 400 (xsd:integer)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:isPartOf
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • Ο όρος φυσιοκρατία σχετίζεται με διάφορα σχήματα αντίληψης και θεώρησης των πραγμάτων, τόσο οικονομικών και πολιτικών-νομικών, όσο και φιλοσοφικών. (el)
  • La fisiocrazia è una dottrina economica che si affermò in Francia verso la metà del XVIII secolo, principalmente nel triennio 1756 - 1758, in chiara opposizione al mercantilismo e con lo scopo di risollevare le sorti delle scarse finanze francesi. (it)
  • 重農主義(じゅうのうしゅぎ、physiocratie、英: physiocracy)とは、18世紀後半、フランスのフランソワ・ケネーなどによって主張された経済思想およびそれに基づく政策である。「physiocratie、physiocracy」は、「physeos kratesis(自然(の秩序)による統治/支配)」という言葉に由来している。1767年に、デュ・ポン・ド・ヌムールが編纂した『フィジオクラシー、または人類にとってもっとも有益な統治の自然な構成( Physiocratie, ou constitution naturelle du gouvernement le plus avantageux au genre humain)』が出版され、それ以降、この言葉がケネーらの思想を指す呼称として定着していった。それ以前には、この学派は、単に「エコノミスト」と呼ばれていた。日本では、明治時代に「フィジオクラシー」が紹介された当初は「天理学派」「理物学派」などという訳語をあてられていたが、アダム・スミスがこの派の学説を「農業のシステム」と呼んだことが知られるようになって、「重農学派」「重農主義」という訳語が定着するようになった。この学派の関心領域が農業理論に限定されていないことから、木崎喜代治ら現代の研究者は、原語のまま「フィジオクラシー」と呼ぶことが多い。 (ja)
  • 重农主义(英語:Physiocracy,其希臘字源為Physio(自然)-cracy(治理),也称作重农学派)的经济理论認為,國家财富的根本來源為土地生產及土地發展,偏重以農業勞動為主的自然秩序的概念。該理論以1750年代~1770年代初的法国弗朗索瓦·魁奈和杜爾哥为主要代表,這和“科尔贝尔主义”偏重國家以關稅管制貿易並鼓勵及控制工商製造业不同,重農主義者傾向降低關稅(特別是農產品)及經濟自由放任主義。 (zh)
  • الفيزيوقراطية (Physiocrats)، أو المذهب الطبيعي مذهب نشأ في فرنسا في القرن الثامن عشر، وذهب أصحابه إلى القول بحرية الصناعة والتجارة وبأنّ الأرض هي مصدر الثروة كلها. وزعيم هذا المذهب هو الدكتور فرنسوا كيناي، (1694 - 1778)، (Quesnay)، طبيب الملك لويس الخامس عشر، ومن أنصاره مرسييه دلاريفير (Mercier De La Riviere)، وميرابو (Murabeau)، وديبون دي تيمور (Dupont de Nemours)، وأطلق عليهم الطبيعيون، لاعتقادهم بسيادة القوانين الطبيعية، وقد انتقدوا مذهب التجاريين (المركنتلية) الذين اعتبروا ثروة الأمم أنما تقاس بما تملكه من معادن نفيسة (الذهب والفضة)، وقالوا بان هذين المعدنين ليسا غاية النشاط الاقتصادي وانما هما وسيلة له. (ar)
  • La fisiocràcia era una escola de pensament econòmic del segle xviii fundada per François Quesnay i Anne Robert Jacques Turgot a França. Afirmava l'existència d'una llei natural per la qual el bon funcionament del sistema econòmic estaria assegurat sense la intervenció del govern. La seva doctrina queda resumida en l'expressió «laissez faire, laissez passer» (deixar fer, deixar passar). (ca)
  • Fyziokratismus (z řeckého fysis = příroda, povaha; kratos = síla, vláda) je ekonomická teorie vyvinutá v 18. století skupinou osvícenských francouzských ekonomů, kteří věřili, že bohatství národů se odvozuje z hodnoty zemědělské půdy a zemědělské produkty by měly být vysoce ceněny. Jejich teorie vznikaly ve Francii a nejpopulárnějšími se staly ve 2. pol. 18. stol. Fyziokratismus lze považovat za první dobře propracovanou ekonomickou teorii. Obzvláště velký vliv na fyziokratické hnutí měli François Quesnay (1694–1774) a Anne Robert Jacques Turgot (1727–1781). (cs)
  • Physiokratie oder Physiokratismus (altgriechisch ‚Herrschaft der Natur‘, Kompositum aus φύσις phýsis, deutsch ‚Natur‘ und κρατία kratía, deutsch ‚Herrschaft‘) ist eine von François Quesnay im Zeitalter der Aufklärung begründete ökonomische Schule mit der Annahme, nach welcher allein die Natur Werte hervorbringe und somit der Grund und Boden der einzige Ursprung des Reichtums eines Landes sei. Somit könne nur die Arbeit in der Landwirtschaft, Forstwirtschaft, Fischerei oder im Bergbau einen Überschuss der Produktion über die Vorleistungen erzielen (die Urproduktion), während das Gewerbe lediglich Vorprodukte umforme. (de)
  • Fiziokratia skolo aperis en la 18-a jarcento kaj estas rigardata kiel la unua scienca ekonomia skolo. Fiziokratio aperis kiel klerisma reago al merkantilismo, ligata al absolutismo, kiu emfazis la eksportadon. Male, la fiziokratiaj ekonomikistoj, rigardis al agrikulturo kiel origina fonto de ĉia riĉeco, ĉar nur ĝi permesus grandan gajnon je malgranda investado. La tero estus la nura vera riĉeco, aliaj ekonomiaj sektoroj nur transformis la produktojn de la tero. La terposedantoj estu rigardataj kiel la veraj agantoj de la riĉeco de la lando. (eo)
  • La fisiocracia o fisiocratismo era una escuela de pensamiento económico del siglo XVIII fundada por el economista François Quesnay en Francia. Afirmaba la existencia de una ley natural por la cual el buen funcionamiento del sistema económico estaría asegurado sin la intervención del Estado. Su doctrina queda resumida en la expresión laissez faire. Los fisiócratas calificaron de estériles las actividades como la manufactura o el comercio donde la incautación sería insuficiente para reponer los insumos utilizados. (es)
  • Ekonomian, eskola fisiokratikoa (grekerazko physeikratia edo "naturaren gobernua" esamoldetik), fisiokrazia edo fisiokratismo ere deitua, XVIII. mendean, 1756-1777 urte bitartean zehatzago, eta batik bat Frantzian garatu zen pentsamendu ekonomikoaren eskola bat da. Garaiko krisialdi ekonomikoari erreakzio moduan, fisiokratek edo eskola honetako ekonomilariek ekonomia gobernatu beharko luketen naturaren arauei jarraiki jokatzea defendatzen zuten. Hiru klase bereizita (klase ekoizlea, nekazariak biltzen zituena; klase jabegoduna, lurrak errentan jartzen zituztenak, eta klase antzua), aberastasuna sortzen zuen klasea ekoizlea zela frogatu zuten. Horrela, ekonomian lehenetsi eta bultzatu beharreko sektorea nekazaritza zela pentsatu zuten. Eskola honetako sortzaile eta burua François Quesnay ek (eu)
  • Physiocracy (French: physiocratie; from the Greek for "government of nature") is an economic theory developed by a group of 18th-century Age of Enlightenment French economists who believed that the wealth of nations derived solely from the value of "land agriculture" or "land development" and that agricultural products should be highly priced. Their theories originated in France and were most popular during the second half of the 18th century. Physiocracy became one of the first well-developed theories of economics. (en)
  • Psiokrat ialah kelompok ekonom yang percaya kalau kemakmuran suatu negara hanya bisa dicapai melalui agrikultur. Teori mereka berasal di Prancis dan sangat populer pada paruh kedua dari abad ke 18. Psiokrasi mungkin merupakan teori pertama yang dikembangkan dengan baik dalam bidang ekonomi. Dengan segera mendekati sekolah modern pertama, ekonomi klasik, yang dimulai dengan publikasi The Wealth of Nations karya Adam Smith pada tahun 1776. (in)
  • La physiocratie est une école de pensée économique dont la thèse centrale est que la valeur provient de l'agriculture, et que cette dernière doit être laissée à elle-même. Précurseur du libéralisme économique, cette école de pensée a fortement influencé l'école classique, et Adam Smith consacre un livre de la Richesse des nations à réfuter la physiocratie. (fr)
  • 중농주의(重農主義, 프랑스어: physiocratie)는 18세기 계몽주의 시대 프랑스에서 발생한 경제이론이다. 중농주의에 따르면 국가의 부는 오로지 농업의 가치에 의해 발생하며, 농산물의 가격은 높게 책정되어야 한다. 중농주의는 18세기 하반기에 크게 유행했으며, 체계적으로 수립된 최초의 경제이론으로 평가받는다. 중농주의의 영수는 케네(1694 ~ 1774)와 튀르고 남작(1727 ~ 1781)이었다. 스미스가 《국부론》을 출판하여 최초의 근대적 경제학파인 고전경제학을 창시한 것이 1776년이므로, 중농주의는 최후의 전근대적 경제학일 할 수 있다. (ko)
  • Het fysiocratisme (van het Griekse woord van "regering van de natuur") is een , die in de 18e eeuw werd ontwikkeld door een voornamelijk Franse groep van economen die geloofde dat de rijkdom van een natie haar oorsprong vindt in de waarde van de voor landbouw beschikbare grond. Wilde een natie rijker worden dan moest men of meer land verwerven of door aan landontwikkeling te doen de beschikbare landbouwgrond verbeteren. De aanhangers van het fysiocratisme noemt men fysiocraten. De stroming ontstond in Frankrijk en was gedurende het derde kwart van de 18e eeuw het meest populair. Het fysiocratisme is misschien wel de eerste goed ontwikkelde economische theorie. (nl)
  • Fisiocracia (do grego "Governo da Natureza") é uma teoria econômica desenvolvida por um grupo de economistas franceses do século XVIII, que acreditavam que a riqueza das nações era derivada unicamente do valor de "terras agrícolas" ou do "desenvolvimento da terra" e que produtos agrícolas deveriam ter preços elevados (já que para eles a agricultura tinha um valor muito grande). A escola é ainda hoje conhecido pelo Quadro econômico. (pt)
  • Fizjokratyzm (fr. physiocratie, z gr. φύσις — przyroda i κράτος — siła, władza) – szkoła ekonomiczna stworzona we Francji przez François Quesnaya w drugiej połowie XVIII wieku. Jej hasła były związane z ideą porządku naturalnego. Fizjokraci akcentowali znaczenie pracy, rolnictwa i ziemi jako jedynych źródeł bogactwa. (pl)
  • Физиокра́тия (фр. physiocrates, от др.-греч. φύσις — природа и κράτος — сила, власть, господство, то есть «господство природы») — французская школа экономистов второй половины XVIII века, основанная около 1750 года Франсуа Кенэ. Статьи Кенэ, посвященные вопросам цен на хлеб и налогам, были помещены в «Энциклопедии» Д. Дидро. Существенная заслуга физиократов, и прежде всего Кенэ, по мнению К. Маркса, состояла в том, что «… они в пределах буржуазного кругозора дали анализ капитала. Эта-то заслуга и делает их настоящими отцами современной политической экономии». (ru)
  • Fysiokrater (av grekiska fysis, natur, och kratos, kraft) eller ekonomister, var ett antal politiska och nationalekonomiska skriftställare under senare hälften av 1700-talet. De bekämpade den så kallade merkantilismen, som då var rådande i de flesta europeiska stater och särskilt i Frankrike. Förutom i Frankrike vann de fysiokratiska idéerna anhängare huvudsakligen i Italien och i Tyskland där markgreve Karl Fredrik av Baden i några byar försökte att genomföra dem. (sv)
  • Фізіокра́ти (грец. Φυσιοκράτες) — течія серед французьких економістів другої половини XVIII ст. — часу з-перед Великої французької революції. Головною заслугою фізіократів є те, що на відміну від меркантилістів джерелом багатства вони вважали не торгівлю, а виробництво. Тож вони досліджували не сферу обігу, а сферу виробництва, обмежившись лише сільським господарством. У Франції до останньої треті XVIII століття зберігався феодальний лад, що, можливо, вплинуло на погляди школи . (uk)
rdfs:label
  • فيزيوقراطية (ar)
  • Fisiocràcia (ca)
  • Fyziokratismus (cs)
  • Physiokratie (de)
  • Φυσιοκρατία (el)
  • Fiziokratio (eo)
  • Eskola fisiokratiko (eu)
  • Fisiocracia (es)
  • Psiokrat (in)
  • Physiocratie (fr)
  • Fisiocrazia (it)
  • 중농주의 (ko)
  • 重農主義 (ja)
  • Physiocracy (en)
  • Fysiocratisme (nl)
  • Fizjokratyzm (pl)
  • Fisiocracia (pt)
  • Физиократия (ru)
  • Fysiokrater (sv)
  • Фізіократи (uk)
  • 重农主义 (zh)
owl:sameAs
skos:exactMatch
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:philosophicalSchool of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:schoolTradition of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License