About: LaserDisc

An Entity of Type: software, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

The LaserDisc (LD) is a home video format and the first commercial optical disc storage medium, initially licensed, sold and marketed as MCA DiscoVision (also known simply as "DiscoVision") in the United States in 1978. Its diameter typically spans 30 cm (12 in). Unlike most optical disc standards, LaserDisc is not fully digital, and instead requires the use of analog video signals.

Property Value
dbo:abstract
  • El Laserdisc o LD va ser el primer sistema d'emmagatzematge en disc òptic comercialitzat, i va ser usat principalment per a reproduir pel·lícules. Es tracta d'n disc fet de plàstic durador, en ambdós costats del qual es troba gravat un llargmetratge. Les imatges d'aquest són llegides per un làser que les transmetrà a una pantalla de televisió i a un equip de so. Així doncs, estan formats per billons de diminutes cavitats, tan juntes, que refracten la llum, fent així visible la imatge. Durant el seu desenvolupament, el format va ser conegut com a Sistema de vídeo disc òptic reflexiu fins que MCA (Music Corporation of America, ara se'l coneix com a Universal Music Group), propietari de la patent, el va rebatejar com a Disc-Vision el 1969. Les vendes de reproductors i discos Laserdisc van començar a la fi de 1978. MCA posseïa els drets sobre el catàleg de pel·lícules més gran del món, i les van distribuir sota aquest format. Pioneer Electronics, gairebé en la mateixa data, va començar a fabricar reproductors i discos imprimibles sota el nom de Laser DiscoVision. L'any 1981, LaserDisc va ser el nom que per fi es va quedar per a aquest format. MCA també va fabricar discos per a altres companyies de cinema a part d'Universal que havia estat la seva sòcia. El format també ha estat conegut com a LV (LaserVision, marca registrada per Philips). De vegades, els seus reproductors també són referits com VDP (Video Disc Players). (ca)
  • Laserdisc (zkratka LD) byl vůbec prvním formátem optických disků, původně licencovaným a prodávaným pod názvem MCA DiscoVision (nebo pouze „DiscoVision“) v USA od roku 1978. Laserdisc měl průměr 30 cm (velikost LP gramofonové desky) a sloužil k záznamu a distribuci filmů a jiných videozáznamů. Laserdisky byly oboustranné. Obraz s horizontálním rozlišením přibližně 400 čar se na ně zaznamenával analogově, zvuk analogově či digitálně, přičemž mohl využívat i prostorové ozvučení ve formátech Dolby Surround, Dolby Digital či DTS. I když Laserdisc byl schopen nabídnout vyšší kvalitu videa a zvuku než obchodní soupeři, videosystémy VHS a Betamax, Laserdisc nikdy nedosáhl větších úspěchů v Severní Americe, převážně kvůli vysokým cenám přehrávačů a samotných filmů. V Evropě a Austrálii také zůstal převážně neznámý. Laserdisc byl nicméně populární v Japonsku a bohatších regionech jihovýchodní Asie jako Hongkong, Malajsie a Singapur. Byl také převládajícím médiem půjčoven filmů v Hongkongu v devadesátých letech. (cs)
  • ليزرديسك (بالإنجليزية: LaserDisc)‏ ، هي قرص ضوئي لعرض مقاطع فيديو من صناعة شركة فيليبس الهولندية، بدأت إصداراتها سنة 1978م، وأنحلت سنة 2001م، وكانت القرص ساهمت لإنتاج بعض ألعاب الفيديو التي تتفاعل مع العرض السينمائي. (ar)
  • La Laserdisc aŭ Laserdisko estis la unua disko legita per lasero kiu estis enkomercigita. Ĝin uzis, ekde 1978 ĉefe por reprodukti filmojn. Dum ĝia vivo, ĝi ankaŭ ricevis la nomojn: Laservision, DiscoVision aŭ Disco-Vision kaj siaj reproduktiloj kelkfoje Video Disc Players. (eo)
  • Die Laserdisc (LD), auch Laservisiondisc genannt, ist ein optisches Speichermedium für Videos im Heimgebrauch. Wegen ihrer hohen Qualität wurden LDs auch im professionellen Bereich eingesetzt. Die Abtastung erfolgt berührungslos durch einen Laser. Im Gegensatz zu Tonbändern, Schallplatten, Videobändern und anderen Bildplatten-Techniken gibt es daher mechanisch keine Abnutzung. Das Videosignal wurde im Gegensatz zur Video-CD und DVD analog aufgezeichnet. Dasselbe galt in der Anfangszeit der Laserdisc auch für das Audiosignal, 1987 wurde jedoch neben der analogen Stereo-Audiospur eine digitale eingeführt. Es wurde auch mit digitalen Tonspuren wie zum Beispiel Dolby Digital 5.1 oder DTS experimentiert. Kapitel und Features konnten wie bei der DVD direkt angewählt werden. Mit 30 cm Durchmesser hatte die Laserdisc eine im Vergleich zu anderen optischen Medien durchaus beachtliche Größe. Dieser Durchmesser ist identisch mit dem einer Langspielplatte. Um die Jahrtausendwende wurde sie von der DVD nahezu völlig verdrängt und hat heute nur noch in Sammlerkreisen Bedeutung. (de)
  • El Laserdisc o LD fue el primer sistema de almacenamiento en disco óptico comercializado, y fue usado principalmente para reproducir películas. Comercializado inicialmente como Discovisión en 1978, la tecnología fue licenciada y vendida como Reflective Optical Videodisc, Laser Videodisc, Laservision, Disco-Vision, DiscoVision, y MCA DiscoVision hasta que Pioneer Electronics compró la participación mayoritaria en el formato y comercializó LaserDisc en la segunda mitad de los años 1980. Durante su desarrollo, el formato fue conocido como «sistema de vídeo disco óptico reflexivo» hasta que MCA (Music Corporation of America), propietario de la patente, lo renombró a Disco-Vision en 1969. Posteriormente, se volvería a cambiar el nombre del formato a DiscoVision. Las ventas de reproductores y discos Laserdisc comenzaron a finales de 1978. MCA poseía los derechos sobre el catálogo de películas más grande del mundo, y las distribuyeron bajo este formato. Pioneer Electronics, casi en la misma fecha, empezó a fabricar reproductores y discos imprimibles bajo el nombre de Laser DiscoVision. Por el año 1981, LaserDisc fue el nombre que por fin se quedó para este formato. MCA también fabricó discos para otras compañías del celuloide aparte de Universal Studios con la que se había asociado. El formato también ha sido conocido como LV (LaserVision, marca registrada por Philips). A veces, sus reproductores también son referidos como VDP (Video Disc Players). (es)
  • The LaserDisc (LD) is a home video format and the first commercial optical disc storage medium, initially licensed, sold and marketed as MCA DiscoVision (also known simply as "DiscoVision") in the United States in 1978. Its diameter typically spans 30 cm (12 in). Unlike most optical disc standards, LaserDisc is not fully digital, and instead requires the use of analog video signals. Although the format was capable of offering higher-quality video and audio than its consumer rivals—VHS and Betamax videotape—LaserDisc never managed to gain widespread use in North America, largely due to high costs for the players and the inability to record TV programmes. It eventually did gain some traction in that region and became somewhat popular in the 1990s. It was not a popular format in Europe and Australia. By contrast, the format was much more popular in Japan and in the more affluent regions of Southeast Asia, such as Hong Kong, Singapore and Malaysia, and was the prevalent rental video medium in Hong Kong during the 1990s. Its superior video and audio quality made it a popular choice among videophiles and film enthusiasts during its lifespan. The technologies and concepts behind LaserDisc were the foundation for later optical disc formats, including Compact Disc (CD), DVD and Blu-ray (BD). (en)
  • Le LaserDisc est le premier support de stockage optique, initialement de vidéo, à être commercialisé en 1978 en Amérique du Nord, au début sous le nom de MCA DiscoVision. Bien qu’il offrît une meilleure qualité de son et d’image par rapport aux supports contemporains (notamment les cassettes VHS et Betamax), le LaserDisc n’a connu que peu de succès, en raison principalement du prix élevé des lecteurs, et du fait qu’il ne permettait pas d’enregistrer les programmes de télévision. S’il a été dès son introduction plébiscité par les détenteurs de home-cinema, c’est seulement en Asie (Hong Kong, Malaisie et Singapour), dans les années 1990, que le LaserDisc s’est véritablement diffusé dans les foyers. Néanmoins, c’est à partir de la technologie du LaserDisc qu’ont été élaborés plusieurs supports de stockage optique : notamment les CD, DVD, qui ont connu un succès considérable. (fr)
  • Cakram laser (atau Laserdisc, dan disingkat LD) adalah sebuah piringan optikal berdiameter 11.81 inchi (30 cm) dan dapat digunakan pada kedua sisinya untuk menyimpan video atau film dan dapat diputar kembali dengan laser, dan merupakan media penyimpan data pada cakram optik komersial pertama. Tidak seperti media optik pada saat ini yang menyimpan data dalam format digital, cakram laser menyimpannya dalam format analog. Cakram laser awalnya dinamakan Discovision pada tahun 1978, teknologinya dilisensikan dan dijual dengan nama Reflective Optical Videodisc, Laser Videodisc, Laservision, Disco-Vision, DiscoVision, dan MCA DiscoVision sampai akhirnya memiliki sebagian format ini dan akhirnya dinamai LaserDisc pada pertengahan dan akhir 1980-an. Format ini memiliki kualitas gambar yang lebih tinggi dari format pesaingnya pada masa itu (sistem VHS dan Betamax). Format ini sangat terkenal di wilayah Jepang dan Asia Tenggara dan kurang diminati di wilayah Amerika Utara, Eropa dan Australia. Cakram laser merupakan medium paling umum yang digunakan untuk penyewaan video pada tahun 1990 di wilayah Hong Kong.Perekaman materi dalam videodisk ini menggunakan cara yang sama dengan cara cakram digital diproduksi namun cakram laser hanya dapat digunakan untuk merekam data video bukan untuk data dengan format lain. Konsep dan teknologi yang digunakan dalam cakram laser merupakan pelopor dari cakram digital dan DVD. (in)
  • 레이저디스크(영어: LaserDisc, 문화어: 레이자디스크)는 영화를 저장하기 위한 최초의 상업적 광디스크 포맷이다. 아날로그 비디오 디스크로 직경이 300 mm 두께는 1.8 mm이다. (ko)
  • Il LaserDisc è stato il primo standard di home video e videoregistrazione su disco ottico, creato nel 1978 e uscito di produzione negli anni 2000. Nelle applicazioni home video i dischi sono in sola lettura. Alla vista consiste in un disco di materiali plastici simili a quelli di un compact disc, dal quale differisce per il funzionamento analogico, per la possibilità di essere registrato su entrambe le facce e per le maggiori dimensioni, paragonabili a quelle di un disco in vinile a 33 giri. Il formato era utilizzato soprattutto in Giappone e nelle regioni più ricche del sud-est asiatico; ha avuto limitata popolarità in Nordamerica negli anni '90, e ha avuto una scarsa diffusione in Europa e Australia. In Italia tra il 1990 e il 1998 uscirono circa 300 film in Laserdisc, l'ultimo dei quali fu il famoso Titanic di James Cameron, nell'ottobre 1998. (it)
  • レーザーディスク (LaserDisc, LD) は、直径30cmの光ディスクに両面で最大2時間のアナログ映像を記録できるビデオディスク規格である。メディアは再生のみ可能でレコード並みに大きい反面、VHSより高画質であり、主にマニアや富裕層において普及した。2000年頃から手軽に高画質な映像が視聴できるDVDが一般層にも普及したことにより、役割を終えた。 (ja)
  • De cd-video of laserdisk (afkorting: ld) is een analoge optische schijf voor het bewaren van beeld en geluid. (nl)
  • LaserDisc (LD) – pierwszy komercyjnie dostępny dysk optyczny, opracowany i wprowadzony na rynek w latach 70. XX wieku. Średnica dysku: najczęściej 12 cali (30 cm) – czas odtwarzania 60 minut (w trybie longplay 2 godziny), również 8 cali (20 cm) – czas odtwarzania 20 minut (w trybie longplay 40 minut). Zapis sygnału wizyjnego był analogowy, a dźwięku – analogowy bądź cyfrowy. Płyty były dwustronne. (pl)
  • Laserdisc (LD) é um formato de vídeo doméstico e o primeiro meio de armazenamento de disco óptico comercial, inicialmente licenciado, vendido e comercializado como MCA DiscoVision (também conhecido simplesmente como “DiscoVision”) nos Estados Unidos em 1978. Seu diâmetro normalmente mede 30 centímetros. Ao contrário da maioria dos padrões de disco óptico, o LaserDisc não é totalmente digital e, em vez disso, requer o uso de sinais de vídeo analógicos. Embora o formato fosse capaz de oferecer vídeo e áudio de maior qualidade do que seus rivais de consumo, as fitas de vídeo VHS e Betamax, o LaserDisc nunca conseguiu ser amplamente utilizado na América do Norte, em grande parte devido aos altos custos dos aparelhos reprodutores e dos próprios títulos de vídeo e à incapacidade de gravar programas de TV. No entanto, acabou ganhando alguma força naquela região e se tornou um pouco popular na década de 1990. Também não foi um formato popular na Europa, na Austrália e na América do Sul. Em contraste, o formato foi muito mais popular no Japão e nas regiões mais ricas do Sudeste Asiático, como Hong Kong, Singapura e Malásia, e era o meio de locação de vídeo predominante em Hong Kong durante a década de 1990. Sua qualidade superior de vídeo e áudio tornou-o uma escolha popular entre videófilos e entusiastas de filmes durante sua vida útil. As tecnologias e conceitos por trás do LaserDisc foram a base para formatos de disco óptico posteriores, incluindo Compact Disc (CD), DVD e Blu-ray (BD). (pt)
  • Laserdisc (laserskiva), även skrivet laser disc eller LD, var det första kommersiella optiska lagringsmediet för film, men också använt för TV-spel. Skivorna var oftast i storleken 12 tum, alltså lika stor som en LP-skiva. Det fanns även 8-tumsskivor. (sv)
  • LaserDisc (LD) — первый коммерческий оптический носитель данных, с аналоговой записью изображения и звука (звук — впоследствии цифровой).Предназначался, прежде всего, для домашнего просмотра кинофильмов, однако, несмотря на технологическое превосходство над видеомагнитофонами форматов VHS и Betamax, Laserdisc не имел существенного успеха на мировом рынке: в основном был распространён в США и Японии, в Европе к нему отнеслись прохладно, в СССР (России) лазердиски имели небольшое распространение, в основном среди коллекционеров — любителей видео. Технологии, отработанные в этом формате, затем были использованы в CD и DVD. (ru)
  • Laserdisc (LD) — перший комерційний оптичний носій даних, використовуваний, насамперед, для домашнього перегляду кінофільмів. Технологія Laserdisc із застосуванням світлопропускаючого носія була розроблена у 1958 році (і запатентована в 1961 і 1990 роках). Стандартний лазердиск для домашнього використання має діаметр 30 см (11.81 дюймів) і склеєний з двох односторонніх вкритих пластиком алюмінієвих дисків. Якість зображення та звуку відтворюваних із лазердисків переважає аналогічні параметри у DVD, що в першу чергу пов'язане з тим, що сигнал записаний у аналоговому форматі. Незважаючи на технологічну перевагу над VHS і , Laserdisc не мав істотного успіху на світовому ринку: в основному був розповсюджений у США і Японії, а в Європі і СРСР були поширені мало. Технології, відпрацьовані в цьому форматі, потім були використані в CD і DVD. Пізніше LaserDisc повністю поступився місцем DVD, і виробництво дисків застарілого формату й програвачів для них було припинено. (uk)
  • 雷射影碟(英文:LaserDisc,縮寫:LD),是種於1980至90年代中流行的影像,主要用作儲存電影等錄像影片資料,後來被VCD或數位多功能影音光碟完全代替。 (zh)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 255849 (xsd:integer)
dbo:wikiPageInterLanguageLink
dbo:wikiPageLength
  • 81732 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1123860851 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:capacity
  • 2160.0
dbp:caption
  • A LaserDisc , with a DVD for size comparison, respectively with and of diameter. (en)
dbp:encoding
dbp:extendedTo
dbp:logo
dbp:owner
dbp:read
  • 780 (xsd:integer)
dbp:released
  • 1978-12-11 (xsd:date)
dbp:standard
  • LaserVision (en)
dbp:type
dbp:use
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbp:write
  • Laser on dye; same write mechanism as recordable CD/DVDs (en)
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • ليزرديسك (بالإنجليزية: LaserDisc)‏ ، هي قرص ضوئي لعرض مقاطع فيديو من صناعة شركة فيليبس الهولندية، بدأت إصداراتها سنة 1978م، وأنحلت سنة 2001م، وكانت القرص ساهمت لإنتاج بعض ألعاب الفيديو التي تتفاعل مع العرض السينمائي. (ar)
  • La Laserdisc aŭ Laserdisko estis la unua disko legita per lasero kiu estis enkomercigita. Ĝin uzis, ekde 1978 ĉefe por reprodukti filmojn. Dum ĝia vivo, ĝi ankaŭ ricevis la nomojn: Laservision, DiscoVision aŭ Disco-Vision kaj siaj reproduktiloj kelkfoje Video Disc Players. (eo)
  • 레이저디스크(영어: LaserDisc, 문화어: 레이자디스크)는 영화를 저장하기 위한 최초의 상업적 광디스크 포맷이다. 아날로그 비디오 디스크로 직경이 300 mm 두께는 1.8 mm이다. (ko)
  • レーザーディスク (LaserDisc, LD) は、直径30cmの光ディスクに両面で最大2時間のアナログ映像を記録できるビデオディスク規格である。メディアは再生のみ可能でレコード並みに大きい反面、VHSより高画質であり、主にマニアや富裕層において普及した。2000年頃から手軽に高画質な映像が視聴できるDVDが一般層にも普及したことにより、役割を終えた。 (ja)
  • De cd-video of laserdisk (afkorting: ld) is een analoge optische schijf voor het bewaren van beeld en geluid. (nl)
  • LaserDisc (LD) – pierwszy komercyjnie dostępny dysk optyczny, opracowany i wprowadzony na rynek w latach 70. XX wieku. Średnica dysku: najczęściej 12 cali (30 cm) – czas odtwarzania 60 minut (w trybie longplay 2 godziny), również 8 cali (20 cm) – czas odtwarzania 20 minut (w trybie longplay 40 minut). Zapis sygnału wizyjnego był analogowy, a dźwięku – analogowy bądź cyfrowy. Płyty były dwustronne. (pl)
  • Laserdisc (laserskiva), även skrivet laser disc eller LD, var det första kommersiella optiska lagringsmediet för film, men också använt för TV-spel. Skivorna var oftast i storleken 12 tum, alltså lika stor som en LP-skiva. Det fanns även 8-tumsskivor. (sv)
  • LaserDisc (LD) — первый коммерческий оптический носитель данных, с аналоговой записью изображения и звука (звук — впоследствии цифровой).Предназначался, прежде всего, для домашнего просмотра кинофильмов, однако, несмотря на технологическое превосходство над видеомагнитофонами форматов VHS и Betamax, Laserdisc не имел существенного успеха на мировом рынке: в основном был распространён в США и Японии, в Европе к нему отнеслись прохладно, в СССР (России) лазердиски имели небольшое распространение, в основном среди коллекционеров — любителей видео. Технологии, отработанные в этом формате, затем были использованы в CD и DVD. (ru)
  • 雷射影碟(英文:LaserDisc,縮寫:LD),是種於1980至90年代中流行的影像,主要用作儲存電影等錄像影片資料,後來被VCD或數位多功能影音光碟完全代替。 (zh)
  • El Laserdisc o LD va ser el primer sistema d'emmagatzematge en disc òptic comercialitzat, i va ser usat principalment per a reproduir pel·lícules. Es tracta d'n disc fet de plàstic durador, en ambdós costats del qual es troba gravat un llargmetratge. Les imatges d'aquest són llegides per un làser que les transmetrà a una pantalla de televisió i a un equip de so. Així doncs, estan formats per billons de diminutes cavitats, tan juntes, que refracten la llum, fent així visible la imatge. (ca)
  • Laserdisc (zkratka LD) byl vůbec prvním formátem optických disků, původně licencovaným a prodávaným pod názvem MCA DiscoVision (nebo pouze „DiscoVision“) v USA od roku 1978. Laserdisc měl průměr 30 cm (velikost LP gramofonové desky) a sloužil k záznamu a distribuci filmů a jiných videozáznamů. Laserdisky byly oboustranné. Obraz s horizontálním rozlišením přibližně 400 čar se na ně zaznamenával analogově, zvuk analogově či digitálně, přičemž mohl využívat i prostorové ozvučení ve formátech Dolby Surround, Dolby Digital či DTS. (cs)
  • Die Laserdisc (LD), auch Laservisiondisc genannt, ist ein optisches Speichermedium für Videos im Heimgebrauch. Wegen ihrer hohen Qualität wurden LDs auch im professionellen Bereich eingesetzt. Die Abtastung erfolgt berührungslos durch einen Laser. Im Gegensatz zu Tonbändern, Schallplatten, Videobändern und anderen Bildplatten-Techniken gibt es daher mechanisch keine Abnutzung. Das Videosignal wurde im Gegensatz zur Video-CD und DVD analog aufgezeichnet. Dasselbe galt in der Anfangszeit der Laserdisc auch für das Audiosignal, 1987 wurde jedoch neben der analogen Stereo-Audiospur eine digitale eingeführt. Es wurde auch mit digitalen Tonspuren wie zum Beispiel Dolby Digital 5.1 oder DTS experimentiert. Kapitel und Features konnten wie bei der DVD direkt angewählt werden. Mit 30 cm Durchmesser (de)
  • El Laserdisc o LD fue el primer sistema de almacenamiento en disco óptico comercializado, y fue usado principalmente para reproducir películas. Comercializado inicialmente como Discovisión en 1978, la tecnología fue licenciada y vendida como Reflective Optical Videodisc, Laser Videodisc, Laservision, Disco-Vision, DiscoVision, y MCA DiscoVision hasta que Pioneer Electronics compró la participación mayoritaria en el formato y comercializó LaserDisc en la segunda mitad de los años 1980. (es)
  • The LaserDisc (LD) is a home video format and the first commercial optical disc storage medium, initially licensed, sold and marketed as MCA DiscoVision (also known simply as "DiscoVision") in the United States in 1978. Its diameter typically spans 30 cm (12 in). Unlike most optical disc standards, LaserDisc is not fully digital, and instead requires the use of analog video signals. (en)
  • Cakram laser (atau Laserdisc, dan disingkat LD) adalah sebuah piringan optikal berdiameter 11.81 inchi (30 cm) dan dapat digunakan pada kedua sisinya untuk menyimpan video atau film dan dapat diputar kembali dengan laser, dan merupakan media penyimpan data pada cakram optik komersial pertama. Tidak seperti media optik pada saat ini yang menyimpan data dalam format digital, cakram laser menyimpannya dalam format analog. Cakram laser awalnya dinamakan Discovision pada tahun 1978, teknologinya dilisensikan dan dijual dengan nama Reflective Optical Videodisc, Laser Videodisc, Laservision, Disco-Vision, DiscoVision, dan MCA DiscoVision sampai akhirnya memiliki sebagian format ini dan akhirnya dinamai LaserDisc pada pertengahan dan akhir 1980-an. (in)
  • Le LaserDisc est le premier support de stockage optique, initialement de vidéo, à être commercialisé en 1978 en Amérique du Nord, au début sous le nom de MCA DiscoVision. Bien qu’il offrît une meilleure qualité de son et d’image par rapport aux supports contemporains (notamment les cassettes VHS et Betamax), le LaserDisc n’a connu que peu de succès, en raison principalement du prix élevé des lecteurs, et du fait qu’il ne permettait pas d’enregistrer les programmes de télévision. S’il a été dès son introduction plébiscité par les détenteurs de home-cinema, c’est seulement en Asie (Hong Kong, Malaisie et Singapour), dans les années 1990, que le LaserDisc s’est véritablement diffusé dans les foyers. (fr)
  • Il LaserDisc è stato il primo standard di home video e videoregistrazione su disco ottico, creato nel 1978 e uscito di produzione negli anni 2000. Nelle applicazioni home video i dischi sono in sola lettura. Alla vista consiste in un disco di materiali plastici simili a quelli di un compact disc, dal quale differisce per il funzionamento analogico, per la possibilità di essere registrato su entrambe le facce e per le maggiori dimensioni, paragonabili a quelle di un disco in vinile a 33 giri. Il formato era utilizzato soprattutto in Giappone e nelle regioni più ricche del sud-est asiatico; ha avuto limitata popolarità in Nordamerica negli anni '90, e ha avuto una scarsa diffusione in Europa e Australia. In Italia tra il 1990 e il 1998 uscirono circa 300 film in Laserdisc, l'ultimo dei quali (it)
  • Laserdisc (LD) é um formato de vídeo doméstico e o primeiro meio de armazenamento de disco óptico comercial, inicialmente licenciado, vendido e comercializado como MCA DiscoVision (também conhecido simplesmente como “DiscoVision”) nos Estados Unidos em 1978. Seu diâmetro normalmente mede 30 centímetros. Ao contrário da maioria dos padrões de disco óptico, o LaserDisc não é totalmente digital e, em vez disso, requer o uso de sinais de vídeo analógicos. (pt)
  • Laserdisc (LD) — перший комерційний оптичний носій даних, використовуваний, насамперед, для домашнього перегляду кінофільмів. Технологія Laserdisc із застосуванням світлопропускаючого носія була розроблена у 1958 році (і запатентована в 1961 і 1990 роках). (uk)
rdfs:label
  • LaserDisc (en)
  • ليزرديسك (ar)
  • Laserdisc (ca)
  • Laserdisc (cs)
  • Laserdisc (de)
  • Laserdisko (eo)
  • Laserdisc (es)
  • Cakram laser (in)
  • LaserDisc (it)
  • LaserDisc (fr)
  • 레이저디스크 (ko)
  • レーザーディスク (ja)
  • Laserdisc (pl)
  • Cd-video (nl)
  • LaserDisc (pt)
  • LaserDisc (ru)
  • Laserdisc (sv)
  • Laserdisc (uk)
  • 鐳射影碟 (zh)
owl:differentFrom
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:industry of
is dbo:product of
is dbo:service of
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:extendedFrom of
is dbp:family of
is dbp:media of
is dbp:platforms of
is dbp:products of
is dbp:services of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License