| dbo:abstract
|
- Středověká židovská filosofie je označení filosofické zkoumání, jež se nějakým způsobem odkazovalo na tradiční židovské texty (zejména na Bibli a Talmud) a jež se tyto texty snažily s filosofií uvést v soulad. Produktem středověké židovské filosofie byly zřídkakdy čistě filosofické texty, mnohem častěji se jednalo o biblické či talmudické komentáře. Středověká židovská filosofie se vyvíjela ve čtyřech fázích. Zrodila se v 9. století v islámském prostředí, v němž se inspirovala zejména islámským racionalistickým proudem nazývaným . Židé se snažili prostředky vytvořenými kalámem obhajovat svou víru nejen proti ostatním náboženstvím, nýbrž také proti konkurenčním proudům uvnitř judaismu (soupeřili spolu zejména rabanité a karaité). Hlavním představitelem židovského kalámu se stal Saadja Gaon. Druhou fází se stal židovský neoplatonismus, jenž přijímal podněty mnohdy zprostředkovaně přes muslimské myslitele. Židovský neoplatonismus reprezentoval Šlomo ibn Gabirol, jenž originálním způsobem přetvořil neoplatonský emanační princip. V polovině 12. století byl neoplatonismus zatlačen do pozadí aristotelismem. Přejmutím principů řecké filosofie se v židovském aristotelismu ještě více než v neoplatonismu ukázal rozpor mezi židovským náboženstvím a filosofií. Židovští filosofové jako například Maimonides se pokoušeli tyto rozpory překlenout, na počátku 14. století však byl neúspěch této snahy jasný. V poslední fázi se někteří filosofové ještě snažili najít novou cestu, jak smířit filosofii s judaismem, židovští myslitelé však stále více věnovali spíše než filosofii pozornost mystickému kabalistickému proudu. Filosofii navíc nepřály ani vnější podmínky, neboť centrem židovské filosofie bylo Španělsko, kde židé stále silněji zažívali útlak ze strany křesťanů, kteří nakonec židy roku 1492 ze Španělska zcela vypověděli. Znovu se židovská filosofie začala rozvíjet až s příchodem osvícenství a se vznikem haskaly v 18. století. (cs)
- This article covers the conversations between Arabic philosophy and Jewish philosophy, and mutual influence on each other in response to questions and challenges brought into wide circulation through Aristotelianism, Neo-platonism, and the Kalam, focusing especially on the period from 800–1400 CE. (en)
- Średniowieczna filozofia żydowska – filozofia uprawiana od IX do XV wieku przez myślicieli zamieszkujących kraje islamu i chrześcijaństwa. Poddana była wpływom m.in. filozofów Starożytnej Grecji i Rzymu, oraz w okresie schyłkowym – przez chrześcijańską myśl scholastyczną. Filozofia ta zajmowała się klasycznymi kwestiami teologii i filozofii (problem wolności, prawa żydowskiego), ale także językiem hebrajskim jako takim. Średniowieczna filozofia żydowska płynie zasadniczo tym samym nurtem, co filozofia arabska. Filozofia żydowska, pozostając bliska arabskiej, nie rozpływa się w niej, lecz zachowuje samodzielne znaczenie. Podobnie do islamistycznego kalamu, teologia żydowska rozpada się na kierunek rabinacki i karaimski. (pl)
|
| dbo:wikiPageID
| |
| dbo:wikiPageLength
|
- 19457 (xsd:nonNegativeInteger)
|
| dbo:wikiPageRevisionID
| |
| dbo:wikiPageWikiLink
| |
| dbp:wikiPageUsesTemplate
| |
| dcterms:subject
| |
| rdf:type
| |
| rdfs:comment
|
- This article covers the conversations between Arabic philosophy and Jewish philosophy, and mutual influence on each other in response to questions and challenges brought into wide circulation through Aristotelianism, Neo-platonism, and the Kalam, focusing especially on the period from 800–1400 CE. (en)
- Středověká židovská filosofie je označení filosofické zkoumání, jež se nějakým způsobem odkazovalo na tradiční židovské texty (zejména na Bibli a Talmud) a jež se tyto texty snažily s filosofií uvést v soulad. Produktem středověké židovské filosofie byly zřídkakdy čistě filosofické texty, mnohem častěji se jednalo o biblické či talmudické komentáře. Druhou fází se stal židovský neoplatonismus, jenž přijímal podněty mnohdy zprostředkovaně přes muslimské myslitele. Židovský neoplatonismus reprezentoval Šlomo ibn Gabirol, jenž originálním způsobem přetvořil neoplatonský emanační princip. (cs)
- Średniowieczna filozofia żydowska – filozofia uprawiana od IX do XV wieku przez myślicieli zamieszkujących kraje islamu i chrześcijaństwa. Poddana była wpływom m.in. filozofów Starożytnej Grecji i Rzymu, oraz w okresie schyłkowym – przez chrześcijańską myśl scholastyczną. Filozofia ta zajmowała się klasycznymi kwestiami teologii i filozofii (problem wolności, prawa żydowskiego), ale także językiem hebrajskim jako takim. (pl)
|
| rdfs:label
|
- Středověká židovská filozofie (cs)
- Judeo-Islamic philosophies (800–1400) (en)
- Średniowieczna filozofia żydowska (pl)
|
| owl:sameAs
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is dbo:wikiPageRedirects
of | |
| is dbo:wikiPageWikiLink
of | |
| is rdfs:seeAlso
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
