About: Journalism

An Entity of Type: music genre, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Journalism is the production and distribution of reports on the interaction of events, facts, ideas, and people that are the "news of the day" and that informs society to at least some degree. The word, a noun, applies to the occupation (professional or not), the methods of gathering information, and the organizing literary styles. Journalistic media include print, television, radio, Internet, and, in the past, newsreels.

Property Value
dbo:abstract
  • El periodisme és l'activitat de compilar i publicar informació relativa a l'actualitat, especialment fets notables. Com que els fets simultanis són infinits, el periodista està obligat a triar-ne només alguns, sempre amb la intenció de tendir a l'objectivitat. Hi ha un codi deontològic que s'hauria de complir: contrastar les informacions en fonts fiables, donar veu a les parts però no pas donar parer en les informacions. El periodisme pot adquirir diferents formes i transmetre la informació per via de diferents mitjans: així, existeix el periodisme gràfic (premsa escrita), però també oral (ràdio), visual (televisió) o multimèdia (internet). André Gide resumeix bé aquesta activitat i negoci: J'appelle journalisme ce qui sera moins intéressant demain qu'aujourd'hui ('Jo dic periodisme al que serà menys interessant demà que avui'). (ca)
  • الصّحَافَةُ هي المهنة التي تقوم على جمع وتحليل الأخبار والآراء والتحقق من مصداقيتها وتقديمها للجمهور، وغالبا ما تكون هذه الأخبار متعلقة بمستجدات الأحداث على الساحة السياسية أو المحلية أوالثقافية أو الرياضية أو الاجتماعية وغيرها. (ar)
  • Žurnalistika (nebo žurnalismus, obě slova odvozena z původně francouzského slova žurnál – deník) je tvorba a distribuce zpráv o aktuálních událostech, a to prostřednictvím různých forem - tisku, televize, rozhlasu, internetu. Tyto formy jsou souhrnně nazývány masová média (v minulosti se v Československu užíval pojem hromadné sdělovací prostředky). Žurnalistika je také název novinářského povolání a produktů této činnosti. Novinář nemusí pracovat v masovém médiu, může tvořit například pro tiskovou agenturu, která pak své produkty masovým médiím prodává. Obvykle se za součást žurnalistiky považuje i poskytování komentářů, názorů a souvislostí v médiích, které zároveň poskytují zpravodajství (méně již mimo ně, například na blogu nebo v odborném časopise, nicméně hranice je neostrá, existují i žurnalistické produkty na komentáře a analýzy se zaměřující). Žurnalistika a média byly vždy, vzhledem k jejich předpokládanému vlivu na společnost, v silné interakci s politikou a vládní mocí. V některých zemích jsou média ovládána vládou nebo ovlivňována vládními zásahy, často na základě právních norem, které je k tomu přímo zmocňují (cenzura). Jinde právní rámec dává novinářům svobodu slova, ale v praxi si mocenské složky nacházejí cesty, jak média ovlivňovat. V nejliberálnějších zemích jsou média plně nezávislá na vládě, a buď fungují jako soukromý průmysl nebo jako veřejné instituce placené z peněz občanů (tzv. média veřejné služby). V těchto zemích se však diskutuje o vlivu ekonomických subjektů na média soukromá či o roli médií veřejné služby - do jaké míry mají být politicky a kulturně-hodnotově neutrální, vyvážená, nestranná či objektivní. Média jsou obvykle regulována i právními úpravami typu pomluvy, urážky na cti, šíření nenávisti ke skupině občanů apod. V některých právních systémech nicméně funguje princip absolutní svobody slova - verbální trestní čin zde není možné spáchat, kupříkladu ve Spojených státech amerických. Evropské právo má naopak tendenci před médii chránit, především skupiny občanů a menšiny. Média se snaží snížit právní a politický tlak na sebe tím, že si dobrovolně ustavují rozličné etické kodexy (viz žurnalistická etika). Žurnalistika se obvykle dělí podle druhu média (televizní, rozhlasová, fotožurnalistika apod.), podle hodnotové orientace (liberální, konzervativní, levicová), podle míry zájmu o politiku a širší souvislosti (seriózní, bulvární), podle předmětu zájmu (sportovní, kulturní apod.), podle způsobu financování (soukromá-komerční, veřejnoprávní, státní), podle žánrů (zpravodajství, publicistika, moderování) či podle způsobu práce (investigativní žurnalistika apod.). Základními žánry jsou zpráva, reportáž, komentář, rozhovor. K vedlejším žánrům patří recenze, umělecká kritika, portrét, fejeton, esej, soudnička, črta apod., přičemž některé z těchto žánrů z médií již vymizely, nebo jsou na ústupu. V některých kulturních okruzích má novinařina tradičně blízko k literatuře, řada spisovatelů byla zároveň nebo původně novináři (v Česku Jan Neruda, Jaroslav Hašek, Karel Poláček, Karel Čapek, Eduard Bass atd.). Bývá zvykem, že do médií tak či onak přispívají i zástupci jiných profesí a oborů, filozofové, vědci, podnikatelé, umělci, i oni mohou být považováni za publicisty, tedy druh novinářů. Blízko k novinářské profesi má též obor public relations, řada novinářů přechází do něj nebo přichází z něj. Tím, že se novinářská činnost odehrává v tak rozdílných technologických, institucionálních a socio-ekonomických kontextech, je ovšem novinářské povolání velmi různorodé (například moderátor televizní diskuse vykonává úplně jinou činnost než fotograf bulvárního média, nebo komentátor sportovního deníku). To vede k nižší solidaritě a odborové organizovanosti novinářů, byť profesní organizace existují (v Česku např. Syndikát novinářů). Nicméně pokusy omezit práva a činnost novinářů členstvím v nějaké takové organizaci jsou v demokracii obvykle považovány za útok na svobodu slova, v nedemokratických režimech takové organizace naopak často slouží ke kontrole vlády nad médii. I když existuje specializované novinářské vzdělávání, univerzitní i jiné, není jím vstup do profese nijak limitován, ba takové vzdělání bývá u novinářů spíše výjimečné. Žurnalistika je velmi závislá na technologiích a každá technologická změna ji ovlivní a promění. Ve 21. století se především diskutuje o možnosti zániku tištěných médií na úkor internetových a o vlivu sociálních sítí na média a na společnost vůbec. Žurnalistika a masová média jsou také předmětem teoretického a akademického zájmu. Obor, který je studuje, se nazývá obvykle mediologie, případně mediální studia či teorie masové komunikace. Média jsou ovšem rovněž předmětem intenzivního zájmu kulturologie, sociologie, politologie či filozofie. Novinářská profese je též často ztvárňována ve filmu a televizní zábavě (např. Superman, Redakce, Sex ve městě, , , Prázdniny v Římě, Případ Pelikán, Sladký život, Stalo se jedné noci, , Všichni prezidentovi muži, Občan Kane). S tím jsou spjaty různé stereotypy jako "novinářské hyeny" na straně jedné nebo "hlídací psi demokracie" na straně druhé. (cs)
  • Δημοσιογραφία είναι η συγκέντρωση ειδήσεων και πληροφοριών, και η διάδοση τους μέσω των μέσων μαζικής ενημέρωσης με στόχο την κατά το δυνατόν ορθή πληροφόρηση των πολιτών. Η δημοσιογραφία εμπεριέχει την υποκειμενική άποψη αυτού που την ασκεί, από τον τρόπο διαμόρφωσης ή παρουσίασης των συγκεντρωμένων πληροφοριών, μέχρι τον άμεσο σχολιασμό τους. Όποιος ασκεί τη δημοσιογραφία ως επάγγελμα υπόκειται στον κώδικα δημοσιογραφικής δεοντολογίας της ένωσης συντακτών στην οποία ανήκει. Οι τομείς με τους οποίους ασχολείται η δημοσιογραφία καλύπτουν όλα τα ζητήματα της πολιτικής, κοινωνικής, οικονομικής και πολιτιστικής ζωής. Το επάγγελμα του δημοσιογράφου θεωρείται από κάποιους λειτούργημα από την άποψη ότι ο δημοσιογράφος επιτελεί κοινωνικό έργο, εργάζεται προς όφελος του συνόλου της κοινωνίας και συμβάλλει στην εύρυθμη λειτουργία της (π.χ. με την αποκάλυψη σκανδάλων). Στην Ελλάδα το ομώνυμο περιοδικό Δημοσιογραφία (2013-2021) παραμένει ενεργό μέσω της ιστοσελίδας https://dimosiografia.com/ από το Columbia Journalism Review από το Advanced Media Institute και τις Μεταμεσονύκτιες Εκδόσεις υπό την αιγίδα και χορηγία του Ανοικτού Πανεπιστημίου Κύπρου και του ΜΠΣ του «Επικοινωνία και Νέα Δημοσιογραφία». (el)
  • Ĵurnalismo estas kaj profesio, kiu okupiĝas pri la diskonigo de informoj en publikaj medioj, kaj la scienco, kiu esploras ĵurnalisman agadon. Ĵurnalistoj malkovras ekonomiajn, politikajn kaj sociajn eventojn, observadas kaj kontrolas la potenculojn kaj informas la publikon pri novaĵoj. Krome, ĵurnalismo ankaŭ povas havi distran aŭ amuzan celojn. Ĉar ĵurnalismo estas la scienco, kiu esploras ĵurnalisman agadon, estas en universitatoj fakoj kun tiu nomo kaj celo. Tiu estas specialaĵo kiu iĝis ofta kaj komune konata laŭlonge de la dua duono de la 20a jarcento, dum ĵurnalismo ĝenerale kiel socia kaj ekonomia fako disvolviĝis laŭlonge de la unua duono de la 20a jarcento. (eo)
  • Journalismus (abgeleitet von französisch „Journal“) bezeichnet die periodische publizistische Arbeit von Journalisten bei der Presse, in Online-Medien oder im Rundfunk mit dem Ziel, Öffentlichkeit herzustellen und die Öffentlichkeit mit gesellschaftlich relevanten Informationen zu versorgen. (de)
  • Kazetaritza, oro har, informazioa lortzean, tratatzean, interpretatzean, idaztean eta hedatzean datza, gizarte-komunikabideen bidez (prentsa, irratia, telebista, Internet...). Kazetaritzaren helburu nagusia herritarrei informazio egiazkoa eta egokia ematea da, gizartearen aurrean beren eskubideak balia ditzaten. Diziplina gisa duen sailkapena oso eztabaidatua da, oro har, komunikazio-zientzietan sailkatzen ohi da, baina hainbat herrialdetan soziologiari atxikitzen zaio, eta, beste batzuetan aldiz, zientzia politikoari. Kazetaritza egiteko rol egokiaren kontzeptuak aldatu egiten dira herrialdeen artean. Herri batzuetan, albisteak gobernuaren esku-hartzeak kontrolatzen ditu eta ez dira guztiz independenteak. Beste batzuetan, albistegietako hedabideak independenteak dira gobernuarekiko, baina industria pribatu gisa jarduten dute. Hedabideen antolaketak nola kudeatzen eta finantzatzen diren aldatzeaz gain, baliteke herrialdeek adierazpen askatasuna eta kasu libeloak kudeatzen dituzten legeen berezitasunak izatea. Interneten eta smartphoneen hedapenak aldaketa garrantzitsuak ekarri ditu hedabideen paisaiara XXI. mendetik aurrera. Horrek aldaketa bat sortu du inprimatutako komunikazio-kanalen kontsumoan, jendeak gero eta gehiago kontsumitzen baititu albisteak , smartphoneen eta bestelako gailu elektroniko pertsonalen bidez, egunkari, aldizkari edo telebistako albistegietako formatu ohikoenen aurka. Albiste-erakundeek beren hegal digitala monetizatzeko erronka dute, baita inprobisatzeko ere, inprimatzean argitaratzen duten testuinguruari buruz. Egunkariek ikusi dute inprimatze-errentak abiadura handiagoan jaisten direla errenta digitalen hazkunde-erritmoa baino. (eu)
  • Journalism is the production and distribution of reports on the interaction of events, facts, ideas, and people that are the "news of the day" and that informs society to at least some degree. The word, a noun, applies to the occupation (professional or not), the methods of gathering information, and the organizing literary styles. Journalistic media include print, television, radio, Internet, and, in the past, newsreels. The appropriate role for journalism varies from countries to country, as do perceptions of the profession, and the resulting status. In some nations, the news media are controlled by government and are not independent. In others, news media are independent of the government and operate as private industry. In addition, countries may have differing implementations of laws handling the freedom of speech, freedom of the press as well as slander and libel cases. The proliferation of the Internet and smartphones has brought significant changes to the media landscape since the turn of the 21st century. This has created a shift in the consumption of print media channels, as people increasingly consume news through e-readers, smartphones, and other personal electronic devices, as opposed to the more traditional formats of newspapers, magazines, or television news channels. News organizations are challenged to fully monetize their digital wing, as well as improvise on the context in which they publish in print. Newspapers have seen print revenues sink at a faster pace than the rate of growth for digital revenues. (en)
  • El periodismo es una actividad profesional que consiste en la obtención, interpretación, tratamiento y difusión de informaciones y análisis, a través de los medios de comunicación social como la prensa, la radio, la televisión, el Internet, entre otros.​ El propósito principal del periodismo es dar a los ciudadanos información veraz y oportuna para hacer valer sus derechos ante la sociedad, además, mayormente es utilizada por los medios de comunicación para transmitir noticias, opiniones o críticas que enriquezcan al público. El especialista en Ciencias de la Información José Luis Dader señala que el periodismo, además de ser un método para dar a conocer acontecimientos de relevancia para una sociedad, también es una ciencia que combina la recopilación, verificación, síntesis y clarificación de la información acreditada como relevante y cierta, para servir desinteresadamente a los ciudadanos en su necesidad de un seguimiento preciso de los asuntos de interés público o potencialmente capaces de afectar a sus vidas.​​ Su clasificación como disciplina es muy debatida, en general dentro de las ciencias de la comunicación, pero en varios países se adscribe a la sociología y en ocasiones a la ciencia política dentro de la rama de la comunicación política propia de esta última ciencia social. (es)
  • Is ionann iriseoireacht agus ceird ina ndéantar tuairisciú, scríbhneoireacht, eagarthóireacht nó grianghrafadóireacht ar nuacht, ar mhaithe le craobhscaoileadh. Is gnách go ndéantar í mar ghnó tráchtála. Tugtar iriseoir ar dhuine a bhíonn ag plé leis an gceird seo. Ar an 2 Samhain gach bliain, ceiliúrtar an Lá Idirnáisiúnta um Dheireadh leis an tSaoirse ó Phionós i gcás Coireanna in aghaidh Iriseoirí. (ga)
  • Kewartawanan atau jurnalisme adalah kegiatan menghimpun berita, mencari fakta, dan melaporkan peristiwa. Pengertian jurnalisme dalam konsep media, berasal dari perkataan journal, artinya catatan harian mengenai kejadian sehari-hari, atau bisa juga berarti surat kabar. Jurnal berasal dari perkataan Latin diurnalis, artinya harian atau tiap hari. Di Indonesia, istilah "jurnalistik" dulu dikenal dengan "publisistik". Dua istilah tersebut mulanya kerap saling tertukar, hanya berbeda asalnya saja. Beberapa kampus di Indonesia sempat menggunakannya karena berkiblat kepada Eropa. Seiring waktu, istilah jurnalistik muncul dari Amerika Serikat dan menggantikan istilah publisistik. Publisistik juga digunakan untuk membahas Ilmu Komunikasi. (in)
  • Le journalisme (/ʒuʀnalism/) est l'activité qui consiste à recueillir, vérifier et éventuellement commenter des faits pour les porter à l'attention du public dans les médias en respectant une certaine déontologie du journalisme. La loi Brachard et la loi Cressard ont défini un statut de journaliste professionnel en France unique : mensualisé ou pigiste, payé à l'article ou à la photo, il a les mêmes droits et les mêmes devoirs, son entreprise bénéficiant en contrepartie d'aides à la presse. Dans de nombreux pays, une forme de « journalisme citoyen » est apparue avec le développement d'Internet et de la photographie numérique, permettant à des amateurs de diffuser textes et images sans passer par le filtre des médias. (fr)
  • Il giornalismo è l'insieme delle attività e delle tecniche (redazione, pubblicazione, diffusione, ecc.) volte a reperire, diffondere e commentare notizie tramite ogni mezzo di pubblicazione. In senso lato, comprende le attività del giornalista e del fotoreporter, ma anche di altre figure professionali; ad esempio, sul versante del giornalismo televisivo e radiofonico, quelle del teleoperatore, del tecnico del suono e del montatore (vale a dire l'addetto al montaggio dei servizi giornalistici). (it)
  • 報道(ほうどう、英: report)とは、ニュース・出来事・事件・事故などを取材し、記事・番組・本を作成して広く公表・伝達する行為であり、言論活動のひとつである。特に報道やそれに伴う世論の形成の研究を「新聞学」と呼称する。 報道を行う主体を報道機関、報道の媒体をメディアと呼ぶ。報道は不特定多数の大衆の情報を伝達する、いわゆるマスコミュニケーションに含まれるため、報道の媒体はマスメディアと呼ばれることも多い。 (ja)
  • 저널리즘(Journalism, 言論學)은 뉴스를 취재하여 대중에게 보도하는 행위를 일컫는다. 또한 저널리즘을 수행하는 사람을 저널리스트라 한다. (ko)
  • Journalistiek is te omschrijven als het verzamelen van meestal nieuwe of actuele gegevens, ze bewerken en met enige regelmaat publiceren voor het publiek in het algemeen of voor bepaalde publieksgroepen. Daarbij gaat het om gegevens die meestal van algemeen belang zijn, waarbij met name onderwerpen als politiek, economie en veiligheid worden gevolgd, afgezien van plotselinge sterk negatieve en in mindere mate positieve verschijnselen (bijvoorbeeld ongelukken). (nl)
  • Jornalismo é a coleta, investigação e análise de informações para a produção e distribuição de relatórios sobre a interação de eventos, fatos, ideias e pessoas que são notícia e que afetam a sociedade em algum grau. A palavra se aplica à ocupação (profissional ou não), aos métodos de coleta de dados e à organização de . A mídia jornalística inclui: impressão, televisão, rádio, Internet e, no passado, noticiários. Os conceitos do papel apropriado do jornalismo variam de país para país. Em algumas nações, os meios de comunicação de notícias são controlados pelo governo e não são um corpo completamente independente. Em outros, os meios de comunicação são independentes do governo, mas a motivação pelo lucro entra em tensão com as proteções constitucionais da liberdade de imprensa. O acesso à informação livre recolhida por empresas jornalísticas independentes e concorrentes, com normas editoriais transparentes, pode permitir aos cidadãos participarem efetivamente do processo político. Nos Estados Unidos, o jornalismo é protegido pela cláusula de liberdade de imprensa na Primeira Emenda. O papel e o estatuto do jornalismo, juntamente com o dos meios de comunicação de massa, tem sofrido mudanças ao longo das duas últimas décadas com o advento da tecnologia digital e a publicação de notícias na Internet. Isto criou uma mudança no consumo de canais de mídia impressa, à medida que as pessoas consomem cada vez mais notícias através de jornalismo eletrônico, smartphones, computadores, tablets e outros dispositivos, desafiando as organizações de notícias a rentabilizarem totalmente suas versões digitais, bem como a improvisar o contexto no qual elas publicarão notícias na imprensa. Notavelmente, no cenário da mídia estadunidense as redações têm reduzido sua equipe e cobertura em canais de mídia tradicionais, como a televisão, para lidar com a diminuição do público nesses formatos. Esta compacidade na cobertura tem sido associada ao atrito geral do público, uma vez que grande maioria dos entrevistados em estudos recentes mostram mudanças nas preferências no consumo de notícias. A era digital também deu início a um novo tipo de jornalismo no qual os cidadãos comuns desempenham um papel maior no processo de produção de notícias, sendo possível o surgimento do jornalismo cidadão através da Internet. Através do uso de smartphones equipados com câmeras de vídeo, os cidadãos podem gravar imagens de eventos de notícias e enviá-los para canais como o YouTube, que é frequentemente usado por meios de comunicação. Ademais, o acesso fácil às notícias de uma variedade de fontes, como blogs e outras mídias sociais, resultou em leitores que podem escolher entre fontes oficiais e não oficiais, em vez de apenas depender das organizações tradicionais. (pt)
  • Dziennikarstwo – działalność polegająca na zbieraniu i upublicznianiu za pomocą środków masowej komunikacji informacji o wydarzeniach, ludziach oraz problemach. Dziennikarstwo można podzielić na: * profesjonalne (wykonywane przez dziennikarzy) oraz nieprofesjonalne, * prasowe (poprzez prasę), agencyjne (zob. agencja prasowa), radiowe, telewizyjne i internetowe (poprzez tzw. media elektroniczne); * komercyjne (realizowane dla zysku właściciela mediów) oraz niekomercyjne (dla organizacji państwowych, społecznych, religijnych oraz innych non-profit); * lokalne, krajowe i międzynarodowe; * polityczne, gospodarcze, sportowe, kulturalne i inne specjalne. (pl)
  • Journalistik kallas den framställning, insamling, urval och bearbetning av innehåll som präglas av rapportering från verkliga, och ofta aktuella, händelser, nyheter. Materialet sammanställs av journalister och sprids genom press, etermedia eller via internet och anses vara en av de främsta källorna till information och åsikter i det nutida samhället, vilket ofta brukar sammanfattas med att media är den tredje statsmakten. Journalistik är också den vetenskap som studerar hur journalister arbetar, hur det dagliga arbetet som journalist ser ut och hur media agerar gentemot censur, statliga restriktioner, yttrandefrihet, pressetiska regler och osynliggörande av vissa samhällsgrupper. Bland de mest kända forskarna finns Walter Lippmann. Den teknik som kan sägas utgöra journalistik består främst i att svara på frågorna vad?, var?, när?, vem? och hur?, samt gärna även varför?. (sv)
  • Журнали́стика (от фр. journaliste ← journal ← лат. diurnalis, diurnale «ежедневное известие, весть») — деятельность по сбору, обработке и распространению информации с помощью СМИ (интернет, печать, радио, телевидение, кино и др.). Во 2-й половине XIX — начале XX вв. появились фото- и киножурналистика, в 1920–40-е гг. — радио- и тележурналистика. Журналистика институционально является частью средств массовой информации, то есть входит в многофункциональные институты общества, такие, как пресса, телевидение, радио, интернет и др. Часть исследователей считает, что существуют два основных направления журналистики — журналистика исследования и журналистика расследования. Журналист-исследователь, как правило, работает с открытыми (доступными) источниками информации, а в расследовании журналист вторгается в область закрытой (недоступной) информации. Соответственно методики работы в том и другом направлениях различны. В демократических странах журналистов-расследователей принято называть «цепными псами демократии» или «разгребателями грязи». Биполярный подход к направлениям журналистики сегодня оспаривается и признаётся упрощённым. Журналистика как наука — система художественных, культурологических, исторических, социологических и др. дисциплин, охватывающая полный цикл создания и управления практической журналистикой в обществе, её влияния на изменения общественных процессов. Следующей тенденцией в современной журналистике становится ее вражда с политикой. Так, выборы в Парламент в 2019 году в Великобритании показали, как политические деятели эффективно обходят контроль со стороны журналистов и постоянно клевещут на представителей СМИ. Тогда же независимая организация Великобритании Full Fact назвала их кампанию неудачной и неуместной. Более того, организация разоблачила аккаунт партии в Twitter. Политики выставляли лейбористов в невыгодном свете, подчеркивая их якобы неопределенную позицию относительно Брексита.Конечно, СМИ тщательно проверяли политические факты и старались скрупулезно отбирать материал, но политические дебаты смотрел весьма низкий процент аудитории. А связано это с тем, что политики стали передавать всю информацию напрямую в социальных сетях. Это позволяет им обходить СМИ, а новости, которые публикуются газетами, и так уже знают.Третья тенденция – сокращение лимита доверия к социальным сетям. Сегодня основная проблема многих интернет-ресурсов – фейковые новости. Они включают в себя не только фальсификацию фактов и данных, но и ложный монтаж видео- и фото материалов. Так, во время президентских выборов в США Google, Facebook и Twitter подверглись критике за распространение ложных данных и кандидатах Хиллари Клинтон и Дональде Трампе. Как результат – снижение доверия к этим интернет-ресурсам. Согласно опросу, на 2020 год в Европе лишь 17% аудитории доверяют Facebook, еще 18% верят Youtube. А вот у Google и Twitter доверие выросло (34% и 41% соответственно). У Google это связано, прежде всего, с удобством алгоритмов, которые позволяют авторскому контенту выходить в лидеры. У Twitter, возможно, из-за запрета публикации любой политической рекламы.Четвертой тенденцией современных СМИ становится образование новых форматов потребления информации. Прежде всего, это онлайн-трансляции и подкасты. Если раньше подкасты были популярны исключительно в США, то сейчас второй страной мира по величине рынка подкастов стала Бразилия. Прямые эфиры и подкасты позволяют аудитории непосредственно чувствовать себя участником коммуникации и обеспечить человека «фоновым прослушиванием» материала.Таким образом, стремление упростить доступ к информации за последнее десятилетие существенно изменило журналистику. Эти тенденции меняют систему ценности аудитории и общества, формируют потребности в самореализации и новом уровне доходов. Соответственно, такое развитие не может не воздействовать на аудиторию и на самих журналистов с точки зрения психологии. СМИ могут стать «заместителем», но полностью не решат вопрос.Интересно, что масс-медиа постоянно находятся под вниманием общественности и становятся объектами гуманитарных исследований. С точки зрения психологии журналистики это определяет способы и формы анализа массово-коммуникационной практики. К основным видам психологических исследований в СМИ относят:• Контент-анализ материала (например, определение героев материала, оценку «географии» публикации информации и т.д.)• Фокус-группы (это, прежде всего, поиск ответа на вопрос «Что становится причиной формирования именно таких установок у аудитории и почему они влияют на поведение людей?»)• Оценка с использованием экспериментов эффективности (т.е. анализ с помощью факторов «раздражительности» и т.д.)• Оценка деятельности СМИ (например, установочные и поведенческие последствия)Сегодня в бесконечном потоке информации весьма сложно найти именно то, что заинтересует аудиторию. Возникает информационный хаос. Журналисты постоянно ищут сенсацию, что-то, что могло бы удовлетворить существенный процент потребителей. Многие стараются уйти от шаблонного мышления, добавить в свой итоговый продукт оригинальность и новизну.Если в качестве главного признака современной информационной эпохи рассматривать появление технических средств (радио, телевидение, интернет), то привычный всем текст мы заменили на слово message.message – не просто информация, которую люди передают друг другу, но и тот смысл, который они туда вкладывают.Получается, что с одной стороны люди под влиянием глобализации стремятся к единому языку коммуникации, а с другой стороны из-за стремления к индивидуализации создают новые методы идентификации текстов. Прежде всего, это связано с изменениями в мышлении и поведении людей. Исходя из этого, мы можем сделать вывод: выбор средств массовой коммуникации - в определенном смысле личностная проблема, а следовательно, предметом исследования психологии.На рубеже веков возникает целое научное направление — психология журналистского творчества. Ранее творчество журналистов не изучали с точки зрения научного анализа, его рассматривали исключительно как проявление и отражение человеческого духа в тексте.Сейчас же механизмы рождения нового продукта, как психология журналистского творчества в целом, стали областью научного и прикладного знания. Профессор факультета журналистики МГУ Е.Е.Пронина в своем исследовании «Психология журналистского творчества» высказывает важную для понимания современной коммуникативистики мысль: «Чем более массовой становится коммуникация, тем сильнее и яростнее проявление в ней психосоциальных элементов».Однако, главным средством современных журналистов становится message. Что это? Журналистский «message» — это готовый продукт, предназначенный для массовой аудитории, основой которого является собранная информация, прошедшая ту или иную обработку.Естественно каждый такой продукт несет в себе определенную ценность. Получается, что журналистский message – это идея, которая изменила свой масштаб из-за средств и приемов обработки и передачи информации массовой аудитории, а также с помощью различных способов психологического влияния на аудиторию. Слово журналистика введено в русский язык Николаем Полевым. (ru)
  • 新聞學,或译为报道学(日译)或言論學(韩译),是一種包含搜集、撰寫及報導新聞的學科。在廣義上,它亦包含了編輯和演示新聞專題的過程。新聞學在報業、電視、電台以及网络新媒体等各種傳播媒介上均起著重要的作用。多數的傳媒機構皆希望「先發制人」,爭先發佈資訊,而處於這種壓力下,傳媒機構通常會先對新聞進行編輯和校對,以使其內容符合該機構在準確性、素質和式樣等方面的標準。有很多傳媒機構均聲稱他們是政府機關和官員的監察者,由此監督政府對人民負責,並為這傳統感到自豪。但同時,批評者則對傳媒本身能否向大眾負責而提出質疑。 二十世纪初,傳統新聞工作者都是受僱的畢業於相關學士學位的專業人士。可是到了九十年代,隨著新聞製作數碼化及互聯網的普及程度日益上升,傳統、專業的新聞文化正在受到挑戰。民間記者的概念應運而生,網絡上的記者可以透過不同渠道來把自己製作的新聞發放,而不只限於透過專業的媒體渠道。 前華盛頓郵報編輯形容以消息導向的新聞寫作是「歷史初稿」,因為每當重大歷史事件發生時,新聞工作者都把它們記錄下來,接著把該些專題報道在短時間內製成,而這與寫作歷史的初稿無異。 (zh)
  • Журналі́стика — соціальний інститут, створений з метою забезпечення всебічного й об'єктивного інформування всіх суб'єктів суспільного життя про соціальну дійсність, що необхідне для оптимального функціонування всіх інших соціальних інститутів і суспільства в цілому як саморегульованої системи. (uk)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 15928 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 60724 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1118523464 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
rdf:type
rdfs:comment
  • الصّحَافَةُ هي المهنة التي تقوم على جمع وتحليل الأخبار والآراء والتحقق من مصداقيتها وتقديمها للجمهور، وغالبا ما تكون هذه الأخبار متعلقة بمستجدات الأحداث على الساحة السياسية أو المحلية أوالثقافية أو الرياضية أو الاجتماعية وغيرها. (ar)
  • Journalismus (abgeleitet von französisch „Journal“) bezeichnet die periodische publizistische Arbeit von Journalisten bei der Presse, in Online-Medien oder im Rundfunk mit dem Ziel, Öffentlichkeit herzustellen und die Öffentlichkeit mit gesellschaftlich relevanten Informationen zu versorgen. (de)
  • Is ionann iriseoireacht agus ceird ina ndéantar tuairisciú, scríbhneoireacht, eagarthóireacht nó grianghrafadóireacht ar nuacht, ar mhaithe le craobhscaoileadh. Is gnách go ndéantar í mar ghnó tráchtála. Tugtar iriseoir ar dhuine a bhíonn ag plé leis an gceird seo. Ar an 2 Samhain gach bliain, ceiliúrtar an Lá Idirnáisiúnta um Dheireadh leis an tSaoirse ó Phionós i gcás Coireanna in aghaidh Iriseoirí. (ga)
  • Il giornalismo è l'insieme delle attività e delle tecniche (redazione, pubblicazione, diffusione, ecc.) volte a reperire, diffondere e commentare notizie tramite ogni mezzo di pubblicazione. In senso lato, comprende le attività del giornalista e del fotoreporter, ma anche di altre figure professionali; ad esempio, sul versante del giornalismo televisivo e radiofonico, quelle del teleoperatore, del tecnico del suono e del montatore (vale a dire l'addetto al montaggio dei servizi giornalistici). (it)
  • 報道(ほうどう、英: report)とは、ニュース・出来事・事件・事故などを取材し、記事・番組・本を作成して広く公表・伝達する行為であり、言論活動のひとつである。特に報道やそれに伴う世論の形成の研究を「新聞学」と呼称する。 報道を行う主体を報道機関、報道の媒体をメディアと呼ぶ。報道は不特定多数の大衆の情報を伝達する、いわゆるマスコミュニケーションに含まれるため、報道の媒体はマスメディアと呼ばれることも多い。 (ja)
  • 저널리즘(Journalism, 言論學)은 뉴스를 취재하여 대중에게 보도하는 행위를 일컫는다. 또한 저널리즘을 수행하는 사람을 저널리스트라 한다. (ko)
  • Journalistiek is te omschrijven als het verzamelen van meestal nieuwe of actuele gegevens, ze bewerken en met enige regelmaat publiceren voor het publiek in het algemeen of voor bepaalde publieksgroepen. Daarbij gaat het om gegevens die meestal van algemeen belang zijn, waarbij met name onderwerpen als politiek, economie en veiligheid worden gevolgd, afgezien van plotselinge sterk negatieve en in mindere mate positieve verschijnselen (bijvoorbeeld ongelukken). (nl)
  • Dziennikarstwo – działalność polegająca na zbieraniu i upublicznianiu za pomocą środków masowej komunikacji informacji o wydarzeniach, ludziach oraz problemach. Dziennikarstwo można podzielić na: * profesjonalne (wykonywane przez dziennikarzy) oraz nieprofesjonalne, * prasowe (poprzez prasę), agencyjne (zob. agencja prasowa), radiowe, telewizyjne i internetowe (poprzez tzw. media elektroniczne); * komercyjne (realizowane dla zysku właściciela mediów) oraz niekomercyjne (dla organizacji państwowych, społecznych, religijnych oraz innych non-profit); * lokalne, krajowe i międzynarodowe; * polityczne, gospodarcze, sportowe, kulturalne i inne specjalne. (pl)
  • 新聞學,或译为报道学(日译)或言論學(韩译),是一種包含搜集、撰寫及報導新聞的學科。在廣義上,它亦包含了編輯和演示新聞專題的過程。新聞學在報業、電視、電台以及网络新媒体等各種傳播媒介上均起著重要的作用。多數的傳媒機構皆希望「先發制人」,爭先發佈資訊,而處於這種壓力下,傳媒機構通常會先對新聞進行編輯和校對,以使其內容符合該機構在準確性、素質和式樣等方面的標準。有很多傳媒機構均聲稱他們是政府機關和官員的監察者,由此監督政府對人民負責,並為這傳統感到自豪。但同時,批評者則對傳媒本身能否向大眾負責而提出質疑。 二十世纪初,傳統新聞工作者都是受僱的畢業於相關學士學位的專業人士。可是到了九十年代,隨著新聞製作數碼化及互聯網的普及程度日益上升,傳統、專業的新聞文化正在受到挑戰。民間記者的概念應運而生,網絡上的記者可以透過不同渠道來把自己製作的新聞發放,而不只限於透過專業的媒體渠道。 前華盛頓郵報編輯形容以消息導向的新聞寫作是「歷史初稿」,因為每當重大歷史事件發生時,新聞工作者都把它們記錄下來,接著把該些專題報道在短時間內製成,而這與寫作歷史的初稿無異。 (zh)
  • Журналі́стика — соціальний інститут, створений з метою забезпечення всебічного й об'єктивного інформування всіх суб'єктів суспільного життя про соціальну дійсність, що необхідне для оптимального функціонування всіх інших соціальних інститутів і суспільства в цілому як саморегульованої системи. (uk)
  • El periodisme és l'activitat de compilar i publicar informació relativa a l'actualitat, especialment fets notables. Com que els fets simultanis són infinits, el periodista està obligat a triar-ne només alguns, sempre amb la intenció de tendir a l'objectivitat. Hi ha un codi deontològic que s'hauria de complir: contrastar les informacions en fonts fiables, donar veu a les parts però no pas donar parer en les informacions. El periodisme pot adquirir diferents formes i transmetre la informació per via de diferents mitjans: així, existeix el periodisme gràfic (premsa escrita), però també oral (ràdio), visual (televisió) o multimèdia (internet). André Gide resumeix bé aquesta activitat i negoci: J'appelle journalisme ce qui sera moins intéressant demain qu'aujourd'hui ('Jo dic periodisme al que (ca)
  • Žurnalistika (nebo žurnalismus, obě slova odvozena z původně francouzského slova žurnál – deník) je tvorba a distribuce zpráv o aktuálních událostech, a to prostřednictvím různých forem - tisku, televize, rozhlasu, internetu. Tyto formy jsou souhrnně nazývány masová média (v minulosti se v Československu užíval pojem hromadné sdělovací prostředky). Žurnalistika je také název novinářského povolání a produktů této činnosti. Novinář nemusí pracovat v masovém médiu, může tvořit například pro tiskovou agenturu, která pak své produkty masovým médiím prodává. Obvykle se za součást žurnalistiky považuje i poskytování komentářů, názorů a souvislostí v médiích, které zároveň poskytují zpravodajství (méně již mimo ně, například na blogu nebo v odborném časopise, nicméně hranice je neostrá, existují i (cs)
  • Δημοσιογραφία είναι η συγκέντρωση ειδήσεων και πληροφοριών, και η διάδοση τους μέσω των μέσων μαζικής ενημέρωσης με στόχο την κατά το δυνατόν ορθή πληροφόρηση των πολιτών. Η δημοσιογραφία εμπεριέχει την υποκειμενική άποψη αυτού που την ασκεί, από τον τρόπο διαμόρφωσης ή παρουσίασης των συγκεντρωμένων πληροφοριών, μέχρι τον άμεσο σχολιασμό τους. Όποιος ασκεί τη δημοσιογραφία ως επάγγελμα υπόκειται στον κώδικα δημοσιογραφικής δεοντολογίας της ένωσης συντακτών στην οποία ανήκει. (el)
  • Ĵurnalismo estas kaj profesio, kiu okupiĝas pri la diskonigo de informoj en publikaj medioj, kaj la scienco, kiu esploras ĵurnalisman agadon. Ĵurnalistoj malkovras ekonomiajn, politikajn kaj sociajn eventojn, observadas kaj kontrolas la potenculojn kaj informas la publikon pri novaĵoj. Krome, ĵurnalismo ankaŭ povas havi distran aŭ amuzan celojn. (eo)
  • El periodismo es una actividad profesional que consiste en la obtención, interpretación, tratamiento y difusión de informaciones y análisis, a través de los medios de comunicación social como la prensa, la radio, la televisión, el Internet, entre otros.​ El propósito principal del periodismo es dar a los ciudadanos información veraz y oportuna para hacer valer sus derechos ante la sociedad, además, mayormente es utilizada por los medios de comunicación para transmitir noticias, opiniones o críticas que enriquezcan al público. (es)
  • Journalism is the production and distribution of reports on the interaction of events, facts, ideas, and people that are the "news of the day" and that informs society to at least some degree. The word, a noun, applies to the occupation (professional or not), the methods of gathering information, and the organizing literary styles. Journalistic media include print, television, radio, Internet, and, in the past, newsreels. (en)
  • Kazetaritza, oro har, informazioa lortzean, tratatzean, interpretatzean, idaztean eta hedatzean datza, gizarte-komunikabideen bidez (prentsa, irratia, telebista, Internet...). Kazetaritzaren helburu nagusia herritarrei informazio egiazkoa eta egokia ematea da, gizartearen aurrean beren eskubideak balia ditzaten. Diziplina gisa duen sailkapena oso eztabaidatua da, oro har, komunikazio-zientzietan sailkatzen ohi da, baina hainbat herrialdetan soziologiari atxikitzen zaio, eta, beste batzuetan aldiz, zientzia politikoari. (eu)
  • Kewartawanan atau jurnalisme adalah kegiatan menghimpun berita, mencari fakta, dan melaporkan peristiwa. Pengertian jurnalisme dalam konsep media, berasal dari perkataan journal, artinya catatan harian mengenai kejadian sehari-hari, atau bisa juga berarti surat kabar. Jurnal berasal dari perkataan Latin diurnalis, artinya harian atau tiap hari. (in)
  • Le journalisme (/ʒuʀnalism/) est l'activité qui consiste à recueillir, vérifier et éventuellement commenter des faits pour les porter à l'attention du public dans les médias en respectant une certaine déontologie du journalisme. La loi Brachard et la loi Cressard ont défini un statut de journaliste professionnel en France unique : mensualisé ou pigiste, payé à l'article ou à la photo, il a les mêmes droits et les mêmes devoirs, son entreprise bénéficiant en contrepartie d'aides à la presse. (fr)
  • Jornalismo é a coleta, investigação e análise de informações para a produção e distribuição de relatórios sobre a interação de eventos, fatos, ideias e pessoas que são notícia e que afetam a sociedade em algum grau. A palavra se aplica à ocupação (profissional ou não), aos métodos de coleta de dados e à organização de . A mídia jornalística inclui: impressão, televisão, rádio, Internet e, no passado, noticiários. (pt)
  • Journalistik kallas den framställning, insamling, urval och bearbetning av innehåll som präglas av rapportering från verkliga, och ofta aktuella, händelser, nyheter. Materialet sammanställs av journalister och sprids genom press, etermedia eller via internet och anses vara en av de främsta källorna till information och åsikter i det nutida samhället, vilket ofta brukar sammanfattas med att media är den tredje statsmakten. Den teknik som kan sägas utgöra journalistik består främst i att svara på frågorna vad?, var?, när?, vem? och hur?, samt gärna även varför?. (sv)
  • Журнали́стика (от фр. journaliste ← journal ← лат. diurnalis, diurnale «ежедневное известие, весть») — деятельность по сбору, обработке и распространению информации с помощью СМИ (интернет, печать, радио, телевидение, кино и др.). Во 2-й половине XIX — начале XX вв. появились фото- и киножурналистика, в 1920–40-е гг. — радио- и тележурналистика. Журналистика институционально является частью средств массовой информации, то есть входит в многофункциональные институты общества, такие, как пресса, телевидение, радио, интернет и др. Слово журналистика введено в русский язык Николаем Полевым. (ru)
rdfs:label
  • Journalism (en)
  • صحافة (ar)
  • Periodisme (ca)
  • Žurnalistika (cs)
  • Journalismus (de)
  • Δημοσιογραφία (el)
  • Ĵurnalismo (eo)
  • Kazetaritza (eu)
  • Periodismo (es)
  • Iriseoireacht (ga)
  • Jurnalisme (in)
  • Journalisme (fr)
  • Giornalismo (it)
  • 報道 (ja)
  • 저널리즘 (ko)
  • Journalistiek (nl)
  • Dziennikarstwo (pl)
  • Jornalismo (pt)
  • Журналистика (ru)
  • Journalistik (sv)
  • Журналістика (uk)
  • 新闻学 (zh)
owl:sameAs
skos:closeMatch
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:academicDiscipline of
is dbo:almaMater of
is dbo:constituencyDistrict of
is dbo:education of
is dbo:field of
is dbo:format of
is dbo:genre of
is dbo:industry of
is dbo:knownFor of
is dbo:literaryGenre of
is dbo:mainInterest of
is dbo:nonFictionSubject of
is dbo:occupation of
is dbo:picture of
is dbo:profession of
is dbo:service of
is dbo:type of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:awardedFor of
is dbp:category of
is dbp:discipline of
is dbp:distinctions of
is dbp:education of
is dbp:field of
is dbp:fields of
is dbp:focus of
is dbp:format of
is dbp:free of
is dbp:genre of
is dbp:genres of
is dbp:industry of
is dbp:knownFor of
is dbp:mainInterests of
is dbp:major of
is dbp:occupation of
is dbp:occupations of
is dbp:patronage of
is dbp:profession of
is dbp:purpose of
is dbp:services of
is dbp:subject of
is dbp:type of
is dbp:websiteType of
is dc:subject of
is gold:hypernym of
is rdfs:seeAlso of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License