An Entity of Type: Election, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Impression management is a conscious or subconscious process in which people attempt to influence the perceptions of other people about a person, object or event by regulating and controlling information in social interaction. It was first conceptualized by Erving Goffman in 1959 in The Presentation of Self in Everyday Life, and then was expanded upon in 1967.

Property Value
dbo:abstract
  • إدارة الانطباع، عملية قد تكون شعورية أو لا شعورية يحاول الأفراد بموجبها التأثير على آراء الآخرين بخصوص شخصياتهم أو شيءٍ ما أو حدثٍ ما من خلال تنظيم وضبط المعطيات في التواصل الاجتماعي. أول مَن ذكر المفهوم هو عالم الاجتماع إيرفينغ غوفمان في كتابه «تسويق الذات في الحياة اليومية» الصادر في العام 1959، ثمّ وسّع العمل على المفهوم في 1967. يُنظر إلى كرة القدم كمثال عمليّ في الرياضة على نظرية إدارة الانطباع. ففي حالة مباريات الناشئين، وإذا كانت المباراة ذات أهمية كبيرة، يلجأ اللاعب إلى إبراز مهارته بأفضل ما يمكنه لاحتمال وجود بعض مدرّبي فِرَق الجامعات في مقاعد المتفرّجين في المباراة بحثاً عن لاعبين جدد. وهكذا يحرص اللاعب على ارتداء حذاءٍ رياضي بألوان صارخة، ويميل إلى استعراض مواهبه الرياضية. في هذه الحالة، قد لا يكون الفوز في المباراة ذاتها هو الهدف الرئيسي للاعب اليافع، بل ينصبّ اهتمامه على إثارة إعجاب مدرّبي فِرق الجامعة، لزيادة فرص اختياره. يُستعمل مفهوم إدارة الانطباع أحياناً بشكلٍ مماثلٍ لتقديم الذات أو تسويقها، وهو في جوهره محاولة الفرد التأثير على فكرة الآخرين عنه. في بدايات تطبيق المفهوم، نُفّذ على التفاعل المباشر وجهاً لوجه، ثم جرى توسيعه ليشمل التواصل عبر الكمبيوتر. يُطبّق مفهوم إدارة الانطباع في مجالات أكاديمية مثل علم النفس وعلم الاجتماع وبعض الميادين العملية مثل تواصل الشركات ووسائل الإعلام. (ar)
  • Autoprezentace (z řec. autos = sám; z lat. praesens = přítomný) je stylizované (adaptivní) i spontánní (expresivní) objektivizování sebe sama svými činy a výtvory, kulturou osobního projevu a vystupováním, svým dílem a celým životním slohem (stylem), sebeprezentace. Autoprezentace odkazuje na způsob, kterým se člověk sám pokouší prezentovat ve společnosti za účelem ovlivnění toho, jak o něm ostatní smýšlí a utvořením příznivého dojmu o sobě. Zahrnuje vyjadřování se a chování jednotlivce takovým způsobem, aby vytvořil chtěný dojem na své okolí. Pojem autoprezentace je úzce spojen s pojmem „“, který odkazuje na vědomý či nevědomý proces, při kterém se člověk pokouší ovlivnit jak ostatní lidé vnímají dané osoby, objekty, události – jedná se o kontrolovanou prezentaci informací, týkajících se různých osob, objektů či událostí. Tento koncept poprvé zmínil Erving Goffman v roce 1959 ve svém díle The Presentation of Self in Everyday Life a následně byl prohlouben v roce 1967. Autoprezentace klade důraz převážně na chování, stylizované v souladu s pojetím sebe samého, zabývá se pojetím „já“ v souvislosti s danou osobou a fenomenologicky vyjadřuje sebepoznání a jeho projevy v chování subjektu. (1986) uvádí ve svém díle Struktura „já“ ,že autoprezentace je teoretický pojem, denotující určité objektivně existující psychologické struktury v mysli subjektu nezávisle na tom, zda si je subjekt těchto struktur vědom či nikoli, což znamená, že autoprezentace může být i nevědomá. Podle B. Wojciszka je autoprezentace reprezentací vlastní osoby v sebepoznání (sebepojetí) i v jednání. Současně uvádí, že je jednou z nejčastěji aktivizovaných . Její kognitivní a behaviorální složky mají jednotnou bázi v informačních strukturách jako mechanismech regulace vztahů jedince ke skutečnosti a tvoří tak jednotu poznání a jeho instrumentálního použití a rysy osobnosti se liší stupněm, v jakém jsou „nasyceny“, tj. . (cs)
  • Impression Management (IM) ist die bewusste oder unbewusste Steuerung des Eindrucks, den Personen oder Organisationen auf andere machen. Impression Management wird zunehmend auch als Konzept der Public Relations eingesetzt. Impression Management kann als Handlungskonzept Images erzeugen oder verändern. In der deutschsprachigen sozialpsychologischen Literatur ist synonym auch der Begriff der Selbstdarstellung geläufig. (de)
  • Impression management is a conscious or subconscious process in which people attempt to influence the perceptions of other people about a person, object or event by regulating and controlling information in social interaction. It was first conceptualized by Erving Goffman in 1959 in The Presentation of Self in Everyday Life, and then was expanded upon in 1967. Impression management behaviors include accounts (providing "explanations for a negative event to escape disapproval"), excuses (denying "responsibility for negative outcomes"), and opinion conformity ("speak(ing) or behav(ing) in ways consistent with the target"), along with many others. By utilizing such behaviors, those who partake in impression management are able to control others' perception of them or events pertaining to them. Impression management is possible in nearly any situation, such as in sports (wearing flashy clothes or trying to impress fans with their skills), or on social media (only sharing positive posts). Impression management can be used with either benevolent or malicious intent. Impression management is usually used synonymously with self-presentation, in which a person tries to influence the perception of their image. The notion of impression management was first applied to face-to-face communication, but then was expanded to apply to computer-mediated communication. The concept of impression management is applicable to academic fields of study such as psychology and sociology as well as practical fields such as corporate communication and media. (en)
  • Manajemen kesan adalah usaha seseorang untuk menampilkan pertama yang disukai pada orang lain. Manajemen kesan memiliki manfaat yaitu orang yang menunjukkan manajemen kesan yang baik mendapat keuntungan dalam berbagai . (in)
  • En psychologie sociale, la gestion de l'impression est la gestion de l'image que les individus se font d'un autre individu. Il convient de noter que la perception fait appel à des mécanismes cognitifs, et en particulier à des biais cognitifs. La réalité pour les autres est l'impression donnée à ces derniers. Ces autres vont se baser sur cette impression pour organiser leurs idées, leurs réactions et leurs actions au sujet d'un individu. Souvent, c'est la première impression qui est considérée. L'idée de gérer l'impression s'ensuit naturellement. (fr)
  • L'impression management (lett. "gestione dell'impressione") è il processo attraverso il quale gli individui tentano di controllare l'impressione che lasciano negli altri. Questo concetto è stato introdotto da Erving Goffman nel 1959, e si è diffuso a partire dal 1967. L'impression management trova applicazione in diversi campi, persino nel calcio: ad esempio, durante una partita importante, un calciatore potrebbe volersi mettere nella migliore luce possibile per fare bella impressione sugli osservatori che guardano la partita. L'atleta in questione cercherà di dimostrare le sue abilità mettendosi in mostra. L'obbiettivo, infatti, potrebbe essere di impressionare l'osservatore in modo da massimizzare le proprie possibilità di essere reclutato, piuttosto che vincere la partita. L'impression management può essere identificato anche come self-presentation (lett. autopresentazione), il processo in cui una persona cerca di manipolare la percezione che gli altri hanno della sua immagine. Il concetto di impression management è stato messo in pratica per la prima volta nella face-to-face communication (lett. comunicazione faccia a faccia), ma poi si è espanso anche nel campo della computer-mediated communication (lett. comunicazione mediata da computer). Il concetto di impression management è applicabile nei campi di studio come la psicologia e la sociologia, e anche in campi più pratici come nella comunicazione aziendale e nei media. (it)
  • 인상 관리(impression management)란 사회적, 심리적, 물질적 목표를 달성하기 위하여 자신의 이미지를 통제하고 노력하는 행위, 타인의 지각에 영향을 미치도록 의도적으로 디자인된 행동을 말한다. (ko)
  • Autoprezentacja – sposób, w jaki każdy człowiek poprzez swoje wypowiedzi, zachowania i sygnały niewerbalne komunikuje na zewnątrz kim jest, albo za kogo chciałby być uważany. Autoprezentacja jest podejmowana również w sytuacjach, które nie przynoszą namacalnych zysków, ale pozwalają budować pozytywną opinię o sobie u innych, dzięki czemu jednostka może kształtować i podtrzymywać swoją pożądaną tożsamość. Niektórzy autorzy dzielą techniki autoprezentacji na dwie grupy: techniki obronne i asertywno-zdobywcze. Obronne techniki autoprezentacji są zachowaniami, które są ukierunkowane na obronę, ochronę i utrzymanie zaatakowanej lub zagrożonej tożsamości i naszej wartości. Z kolei asertywno-zdobywcze techniki autoprezentacji są zachowaniami ukierunkowanymi na zbudowanie, uzyskanie i utrwalenie nowej tożsamości swojej osoby. Autoprezentacja to zdolność takiej prezentacji siebie samego, która kształtuje pożądany przez nas obraz. W pracach nad tak sformułowanym wizerunkiem wykorzystywane są elementy wyglądu zewnętrznego, ale także komunikacja niewerbalna (np. minimka twarzy, gesty, proksemika, chronemika), czy werbalna (tembr głosu, jego siła, ton, barwa). Elementy te mają wpływ na ostateczny efekt, w tym pierwsze wrażenie. (pl)
  • Самопрезентация (с лат. — «самоподача») — процесс представления человеком собственного образа в социальном мире, характеризующийся намеренностью и направленностью на создание у окружающих определенного впечатления о себе. (ru)
  • 印象管理(英語:Impression management)是一個有意識或潛意識歷程 (unconscious process),在這個歷程中,人們試圖通過調節和控制社會互動中的資訊來影響其他人對一個人、一個物體或一個事件的看法。 它首先由厄文·高夫曼(Erving Goffman)於 1959 年在《日常生活中的自我呈現》(英語:The Presentation of Self in Everyday Life) 中被概念化,然後在 1967 年得到擴展。 印象管理行為包括說明(提供“對負面事件的解釋以逃避不認可”)、藉口(否認“對負面結果的責任”)和意見一致性(“以與目標一致的方式說話或行為”)等。 透過利用這些行為,參與印象管理的人能夠控制他人對他們或與他們有關的事件的看法。印象管理幾乎可以在任何情況下進行,例如在運動中(穿著華麗的衣服或試圖用他們的技能給人們留下深刻印象),或在社交媒體上(只分享正面帖子)。此外,印象管理理論可用於善意和惡意意圖。 印象管理理論的另一個例子出現在當今的社交媒體世界中。用戶可以創建個人資料並與他們的朋友、家人或世界分享他們喜歡的任何內容。如果願意,用戶可以選擇忽略負面生活事件並突出正面事件。 印象管理通常與自我展示同義使用,其中一個人試圖影響對其形象的感知。印象管理的概念首先應用於面對面的交流,但隨後被擴展到電腦中介傳播交流中。印象管理的概念適用於心理學和社會學等學術研究領域以及企業溝通和傳播媒體等實踐領域。 (zh)
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 601795 (xsd:integer)
dbo:wikiPageInterLanguageLink
dbo:wikiPageLength
  • 63308 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1121935337 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • Impression Management (IM) ist die bewusste oder unbewusste Steuerung des Eindrucks, den Personen oder Organisationen auf andere machen. Impression Management wird zunehmend auch als Konzept der Public Relations eingesetzt. Impression Management kann als Handlungskonzept Images erzeugen oder verändern. In der deutschsprachigen sozialpsychologischen Literatur ist synonym auch der Begriff der Selbstdarstellung geläufig. (de)
  • Manajemen kesan adalah usaha seseorang untuk menampilkan pertama yang disukai pada orang lain. Manajemen kesan memiliki manfaat yaitu orang yang menunjukkan manajemen kesan yang baik mendapat keuntungan dalam berbagai . (in)
  • En psychologie sociale, la gestion de l'impression est la gestion de l'image que les individus se font d'un autre individu. Il convient de noter que la perception fait appel à des mécanismes cognitifs, et en particulier à des biais cognitifs. La réalité pour les autres est l'impression donnée à ces derniers. Ces autres vont se baser sur cette impression pour organiser leurs idées, leurs réactions et leurs actions au sujet d'un individu. Souvent, c'est la première impression qui est considérée. L'idée de gérer l'impression s'ensuit naturellement. (fr)
  • 인상 관리(impression management)란 사회적, 심리적, 물질적 목표를 달성하기 위하여 자신의 이미지를 통제하고 노력하는 행위, 타인의 지각에 영향을 미치도록 의도적으로 디자인된 행동을 말한다. (ko)
  • Самопрезентация (с лат. — «самоподача») — процесс представления человеком собственного образа в социальном мире, характеризующийся намеренностью и направленностью на создание у окружающих определенного впечатления о себе. (ru)
  • إدارة الانطباع، عملية قد تكون شعورية أو لا شعورية يحاول الأفراد بموجبها التأثير على آراء الآخرين بخصوص شخصياتهم أو شيءٍ ما أو حدثٍ ما من خلال تنظيم وضبط المعطيات في التواصل الاجتماعي. أول مَن ذكر المفهوم هو عالم الاجتماع إيرفينغ غوفمان في كتابه «تسويق الذات في الحياة اليومية» الصادر في العام 1959، ثمّ وسّع العمل على المفهوم في 1967. (ar)
  • Autoprezentace (z řec. autos = sám; z lat. praesens = přítomný) je stylizované (adaptivní) i spontánní (expresivní) objektivizování sebe sama svými činy a výtvory, kulturou osobního projevu a vystupováním, svým dílem a celým životním slohem (stylem), sebeprezentace. Autoprezentace odkazuje na způsob, kterým se člověk sám pokouší prezentovat ve společnosti za účelem ovlivnění toho, jak o něm ostatní smýšlí a utvořením příznivého dojmu o sobě. Zahrnuje vyjadřování se a chování jednotlivce takovým způsobem, aby vytvořil chtěný dojem na své okolí. (cs)
  • Impression management is a conscious or subconscious process in which people attempt to influence the perceptions of other people about a person, object or event by regulating and controlling information in social interaction. It was first conceptualized by Erving Goffman in 1959 in The Presentation of Self in Everyday Life, and then was expanded upon in 1967. (en)
  • L'impression management (lett. "gestione dell'impressione") è il processo attraverso il quale gli individui tentano di controllare l'impressione che lasciano negli altri. Questo concetto è stato introdotto da Erving Goffman nel 1959, e si è diffuso a partire dal 1967. (it)
  • Autoprezentacja – sposób, w jaki każdy człowiek poprzez swoje wypowiedzi, zachowania i sygnały niewerbalne komunikuje na zewnątrz kim jest, albo za kogo chciałby być uważany. Autoprezentacja jest podejmowana również w sytuacjach, które nie przynoszą namacalnych zysków, ale pozwalają budować pozytywną opinię o sobie u innych, dzięki czemu jednostka może kształtować i podtrzymywać swoją pożądaną tożsamość. (pl)
  • 印象管理(英語:Impression management)是一個有意識或潛意識歷程 (unconscious process),在這個歷程中,人們試圖通過調節和控制社會互動中的資訊來影響其他人對一個人、一個物體或一個事件的看法。 它首先由厄文·高夫曼(Erving Goffman)於 1959 年在《日常生活中的自我呈現》(英語:The Presentation of Self in Everyday Life) 中被概念化,然後在 1967 年得到擴展。 印象管理行為包括說明(提供“對負面事件的解釋以逃避不認可”)、藉口(否認“對負面結果的責任”)和意見一致性(“以與目標一致的方式說話或行為”)等。 透過利用這些行為,參與印象管理的人能夠控制他人對他們或與他們有關的事件的看法。印象管理幾乎可以在任何情況下進行,例如在運動中(穿著華麗的衣服或試圖用他們的技能給人們留下深刻印象),或在社交媒體上(只分享正面帖子)。此外,印象管理理論可用於善意和惡意意圖。 印象管理理論的另一個例子出現在當今的社交媒體世界中。用戶可以創建個人資料並與他們的朋友、家人或世界分享他們喜歡的任何內容。如果願意,用戶可以選擇忽略負面生活事件並突出正面事件。 (zh)
rdfs:label
  • إدارة الانطباع (ar)
  • Autoprezentace (cs)
  • Impression-Management (de)
  • Manajemen kesan (in)
  • Impression management (en)
  • Gestion de l'impression (fr)
  • Impression management (it)
  • 인상 관리 (ko)
  • Autoprezentacja (pl)
  • Самопрезентация (ru)
  • Gerenciamento de Impressões Pessoais (pt)
  • 印象管理 (zh)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:knownFor of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License