An Entity of Type: WikicatHumanRights, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Human rights in Russia have routinely been criticized by international organizations and independent domestic media outlets. Some of the most commonly cited violations include deaths in custody, the widespread and systematic use of torture by security forces and prison guards, hazing rituals (known as dedovshchina, meaning "reign of grandfathers") in the Russian Army, widespread violations of children's rights, violence and discrimination against ethnic minorities, and the killing of journalists.

Property Value
dbo:abstract
  • Nástroje v oblasti lidských práv, včetně Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (úplně) a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (s výjimkami) ztělesňují přednost mezinárodního práva před vnitrostátními právními předpisy podle kapitoly 1 článku 15 Ústavy. Jako člen Rady Evropy a signatář Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod má Rusko mezinárodní závazky vztahující se k problematice lidských práv. V úvodu ke zprávě z roku 2004 o situaci v Rusku komisař pro lidská práva Rady Evropy zaznamenal "nepopiratelně prudké změny od rozpadu Sovětského svazu". Bývalý ombudsman Ruské federace Vladimir Lukin v posledních letech popisoval situaci v Rusku ohledně lidských práv jako nevyhovující. Nicméně dále podle Lukina to snahu nijak neodrazuje, protože budování právního státu a občanské společnosti v tak složité zemi jako je Rusko je tvrdý a dlouhý proces. Freedom House považuje Rusko za částečně svobodnou zemi se známkou 5 v občanských právech a svobodách (1 je nejsvobodnější, 7 nejméně svobodná) v letech 2002-2004; jako nesvobodnou se známkou 6 v oblasti politických práv a se známkou 5 v oblasti občanských svobod v letech 2005-2008 v souladu se zprávou . V roce 2006 zveřejnil týdeník The Economist hodnocení demokracie. Rusko se zde umístilo na 102. místě mezi 167 zeměmi a je definováno jako „hybridní režim s trendem omezování médií a dalších občanských svobod.“ Evropský soud pro lidská práva je případy z Ruska zahlcen. K 1. červnu 2007 bylo 22,5% z nevyřízených případů namířeno proti Ruské federaci. V roce 2006 bylo přijato 151 žádostí proti Rusku (z celkem 1634 případů ze všech země), zatímco v roce 2005 - 110 (z 1036), v letech 2004 - 64 (830), v letech 2003 - 15 (ze 753), v letech 2002 - 12 (z 578). Podle mezinárodních organizací na ochranu lidských práv a také domácího tisku zahrnuje porušování lidských práv v Rusku rozšířené a systematické mučení osob v policejních vazbách, šikana (dědovščina) v ruské armádě, zanedbávání a týrání v ruských sirotčincích a porušování dětských práv. Podle Amnesty International jsou zde případy diskriminace, rasismu a vraždy příslušníků etnických menšin.. Od roku 1992 bylo v celé zemi zabito nejméně 50 novinářů. Od září 1999 během druhé čečenské války docházelo k popravám a "mizení" civilního obyvatelstva v Čečensku. Podle ombudsmana Čečenské republiky, Nurdi Nuchažijeva, k březnu 2007 byl nejsložitější a bolestivý problém najít přes 2700 unesených a energicky držených občanů; analýza stížností občanů Čečenska ukazuje, že sociální problémy přicházejí stále častěji do popředí; před dvěma lety se stížnosti většinou týkaly porušování práva na život. 10. ledna 2006 byly změněny zákony ovlivňující registraci a působení nevládních organizací (NGO) v Rusku. Společnost rusko-čečenského přátelství byla zavřena. Existují případy útoků na demonstracích organizované místními úřady. Velké obavy byla způsobeny vraždami opozičních zákonodárců a novinářů jako Anna Politkovská, Jurij Ščekočichin, Galina Starovojtová, , právník Stanislav Markelov a novinářka Anastasia Baburová, stejně jako žalář pro občansko-právní aktivisty, vědce a novináře jako , , a . (cs)
  • يبقى الاتحاد الفيدرالي الروسي بصفته خليفة للاتحاد السوفيتي مُلزمًا بصكوك حقوق الإنسان (التي اعتمدها الاتحاد السوفيتي) مثل العهد الدولي الخاص بالحقوق المدنية والسياسية والعهد الخاص بالحقوق الاقتصادية والاجتماعية والثقافية. صادقت روسيا في نهاية تسعينيات القرن الماضي على العهد الأوروبي الخاص بحقوق الإنسان (مع تحفظات) ومنذ عام 1998 أصبحت المحكمة الأوروبية لحقوق الإنسان في ستراسبورغ آخر محكمة استئناف يلجأ لها المواطنون الروس في نظام العدالة الخاص بهم. وفقًا للفصل الأول المادة الخامسة عشر في الدستور الروسي الذي اعتمد في روسيا في ديسمبر عام 1993 فإن تجسيدات القانون الدولي لها الأولوية على التشريعات الوطنية الفيدرالية. في عام 2006، نشرت صحيفة الإيكونوميست تصنيفًا للديمقراطية، والذي وضع روسيا في المرتبة 102 من بين 167 دولة وتعريفها بأنها «نظام هجين له اتجاه نحو تقليص وسائل الإعلام والحريات المدنية الأخرى». يستمر وضع حقوق الإنسان، وفقًا لتقرير هيومن رايتس ووتش عام 2016، في الاتحاد الفيدرالي الروسي في التدهور. بحلول عام 2016، بعد أربع سنوات من ولاية بوتين الثالثة كرئيس، أصبح الاتحاد الفيدرالي الروسي في المراتب الأخيرة لتصنيف فريدوم هاوس. واصل الكرملين حملة القمع على المجتمع المدني، ما زاد من الضغوط على المنظمات غير الحكومية المحلية، ووصف الصندوق الوطني للديمقراطية ومقره الولايات المتحدة ومجموعتين يدعمهما الملياردير المحسن جورج سوروس بأنهم منظمات غير مرغوب فيها. كما كثف النظام قبضته الصارمة على وسائل الإعلام، حيث تشبع المشهد الإعلامي بالدعاية القومية بينما قُمعت الأصوات البديلة الأكثر شعبية. يقال إنه في عام 2019، مع الجهود المستمرة التي تبذلها فرنسا وألمانيا لإنقاذ موسكو من الطرد من هيئة مراقبة حقوق الإنسان في أوروبا، قد تحتفظ روسيا بمقعدها إذا استأنفت سداد رسوم العضوية. (ar)
  • Die Rechte und Freiheiten der Bürger der Russischen Föderation werden formal in Kapitel 2 der russischen Verfassung von 1993 festgelegt. Russland hat die allgemeine Erklärung der Menschenrechte unterzeichnet und außerdem eine Reihe weiterer Menschenrechtskonventionen ratifiziert wie den internationalen Pakt über bürgerliche und politische Rechte, den Internationalen Pakt über wirtschaftliche, soziale und kulturelle Rechte und die europäische Menschenrechtskonvention. Diese internationalen Abkommen haben gemäß Kapitel 1, Artikel 15 der russischen Verfassung Vorrang vor der nationalen Gesetzgebung. Im April 2006 wurde vom Weltkonzil des Russischen Volkes die Russische Erklärung der Menschenrechte beschlossen, die als russische Lesart der Allgemeinen Menschenrechte verstanden werden kann. Im Juli 2008 schaltete sich die Russisch-Orthodoxe Kirche mit ihrer Grundlagenlehre über die Würde, die Freiheit und die Rechte des Menschen aktiv in die Menschenrechts-Debatte ein. Dennoch wird der russischen Regierung vorgeworfen, die Menschenrechte in der Praxis systematisch zu missachten. Dies umfasst u. a. * willkürliche Inhaftierungen, * systematische Folter von Inhaftierten durch die Polizei, * außergerichtliche Hinrichtungen, * Gefährdung der Pressefreiheit (von Anfang 1992 bis Juli 2009 wurden mindestens 50 Journalisten getötet), * Schikanierung und Misshandlung von Rekruten (Dedowschtschina) im russischen Militär, * Vernachlässigungen und Grausamkeiten in Waisenheimen, * Verletzungen von Kinderrechten, * Diskriminierung, Rassismus, und Morde an Angehörigen von ethnischen Minderheiten. * Frauenrechte: Häusliche Gewalt in Russland bzw. Gewalt gegen Frauen Die Organisation Freedom House schätzt Russland seit 2005 als nicht frei ein. The Economist publizierte 2006 ein Demokratie-Rating, in dem Russland den 102. Platz von insgesamt 167 Ländern belegte. Darin wurde Russland als sogenanntes „Hybrid-Regime mit einem Trend zur Beschneidung von Medien- und anderen bürgerlichen Freiheiten“ charakterisiert. Im Jahr 2021 belegte Russland Platz 124 („Authoritarian“). Im „Index of Economic Freedom“ der Heritage Foundation rangierte Russland 2009 auf Platz 146 von 179 (meist unfrei), im Jahr 2021 Platz 113 (meist unfrei). (de)
  • Como un sucesor de la Unión Soviética (URSS), la Federación Rusa permanece atado legalmente a los instrumentos de derechos humanos adoptados por la URSS, tales como el Pacto Internacional de Derechos Civiles y Políticos y el Pacto Internacional de Derechos Económicos, Sociales y Culturales (adoptados completamente). A finales de la década de los 90, también firmó la Convención Europea de Derechos Humanos (con reservas) y, desde 1998, el Tribunal Europeo de Derechos Humanos en Strasbourg se convirtió en la última corte de apelación para los ciudadanos rusos en su sistema nacional de justicia. De acuerdo al Capítulo 1, Artículo 15 de la Constitución de 1993, estas materializaciones del derecho internacional tienen precedencia sobre la legislación nacional.​ Sin embargo, desde el segundo periodo de mandato presidencial de Vladímir Putin (2004-2008), hubo un incremento en los reportes de violaciones a los derechos humanos, y desde las elecciones del Duma Estatal en 2011 y la reasunción de Putin a la presidencia en la primavera del 2012 ha habido una respuesta legislativa desconsiderada hacia muchos derechos constitucionales e internacionales. En diciembre de 2015 pasó una ley que le daría a la legislación nacional precedencia sobre los tratados legales internacionales, que aún no ha sido aplicada. Como miembro del Consejo de Europa y signatario de la Convención Europea de Derechos Humanos, Rusia tiene obligaciones internacionales concernientes al tema de los derechos humanos.​ En la introducción del reporte de 2014 sobre la situación en Rusia, el Comisario de derechos humanos del Consejo de Europa destacó que el «cambio radical desde el colapso de la Unión Soviética era innegable».​ , antiguo Defensor del pueblo de la Federación Rusa, constantemente calificó la situación de derechos humanos en Rusia como insatisfactoria, reconociendo que construir una sociedad civil y estatal regida por la ley en un país tan complejo como Rusia requeriría de un largo y duro proceso.​ Durante 2002-2004, Freedom House consideró a Rusia «parcialmente libre» con calificaciones de 5 tanto en derechos políticos como en libertades civiles (siendo 1 totalmente libre y 7 sin libertad), y «sin libertad» con una calificación de 6 en derechos políticos y de 5 en libertades civiles de 2005-2008, de acuerdo con su Informe Freedom in the World.​ En 2006, la revista The Economist publicó un rating de democracia, colocando a Rusia en el puesto 102 entre 167 países y definiéndola como un «régimen híbrido con una tendencia hacia la restricción de los medios de comunicación y de otras libertades civiles».​ Para el 2016, la Federación Rusa se hundió más en el rango de Freedom House:​ Desde 1998, el Consejo Europeo de Derechos humanos ha sido inundado con casos de Rusia. Para el 1 de junio de 2007, 22.5% de sus casos pendientes eran dirigidos contra la Federación Rusa.​ En 2006 hubo 151 solicitudes admisibles contra Rusia (de 1634 de todos los países), mientras que en 2005 - 110 (de 1036), en 2004 - 64 (de 830), en 2003 - 15 (de 753) y en 2002 - 12 (de 578).​​​ (es)
  • Human rights in Russia have routinely been criticized by international organizations and independent domestic media outlets. Some of the most commonly cited violations include deaths in custody, the widespread and systematic use of torture by security forces and prison guards, hazing rituals (known as dedovshchina, meaning "reign of grandfathers") in the Russian Army, widespread violations of children's rights, violence and discrimination against ethnic minorities, and the killing of journalists. As a successor state of the Soviet Union, the Russian Federation remains bound by the same human rights agreements that were signed and ratified by its predecessor, such as the international covenants on civil and political rights as well as economic, social, and cultural rights. In the late 1990s, Russia also ratified the European Convention on Human Rights (with reservations) and from 1998 onwards the European Court of Human Rights in Strasbourg became a last court of appeal for Russian citizens from their national system of justice. According to Chapter 1, Article 15 of the 1993 Constitution, these embodiments of international law take precedence over national federal legislation. As a former member of the Council of Europe and a signatory of the European Convention on Human Rights, Russia had international obligations related to the issue of human rights. In the introduction to the 2004 report on the situation in Russia, the Commissioner for Human Rights of the Council of Europe noted the "sweeping changes since the collapse of the Soviet Union undeniable". However, from Vladimir Putin's second term as President (2004–2008) onward there were increasing reports of human rights violations. Since the 2011 State Duma elections and Putin's resumption of the presidency in spring 2012, there has been a legislative onslaught on many international and constitutional rights, e.g. Article 20 (Freedom of Assembly and Association) of the Universal Declaration of Human Rights, which is embodied in Articles 30 and 31 of the Constitution of the Russian Federation (1993). A law was passed in December 2015 that gives the Constitutional Court of Russia the right to decide whether Russia can enforce, or ignore, resolutions from intergovernmental bodies such as the European Court of Human Rights. From 16 March 2022 Russia is no more a member state of the Council of Europe. (en)
  • La notion des droits de l'homme en Russie commence à pénétrer dans le pays à la fin du XXe siècle, lorsqu'ils sont accordés par le chapitre 2 de la Constitution de la fédération russe, adoptée en 1993. Jusqu'à nos jours, les droits de l'homme font l'objet dans ce pays de luttes pour leur application, ainsi que de restrictions diverses. (fr)
  • Os direitos e liberdades dos cidadãos russos são, em letra de forma, concedidos pelo capítulo 2 da constituição do país, aprovada em 1993. A Rússia é também um país signatário da Declaração Universal dos Direitos Humanos e também ratificou uma série de outros instrumentos internacionais de direitos humanos, incluindo o Pacto Internacional dos Direitos Civis e Políticos, o Pacto Internacional dos Direitos Econômicos, Sociais e Culturais e a Convenção Europeia dos Direitos Humanos. Estes instrumentos do direito internacional teóricamente prevalecem sobre a legislação nacional de acordo com o Capítulo 1, Artigo 15º da constituição russa. Contudo principalmente desde o segundo mandato de Vladimir Putin como Presidente, tem havido atropelos crescentes aos direitos humanos. Na introdução do relatório de 2004 sobre a situação na Rússia, o Comissário para os Direitos Humanos do Conselho da Europa salientou as "mudanças radicais desde o colapso da União Soviética" e afirmou que "a jovem democracia russa ainda é incipiente, é claro, longe de ser perfeita, mas a sua existência e os seus sucessos não podem ser negados." No entanto, Vladimir Lukin, o atual Comissário de Direitos Humanos do país, caracterizou a situação dos direitos humanos na Rússia nos últimos anos como invariavelmente insatisfatória. Todavia, de acordo com Lukin, isso não é um fator desencorajador, visto que a construção de um estado de direito e da sociedade civil em um país tão complexo como a Rússia é um processo difícil e de longo prazo. O Tribunal Europeu dos Direitos Humanos tornou-se sobrecarregado com casos sobre a Rússia. No dia 1 de junho de 2007, 22,5% dos casos pendentes no tribunal eram dirigidos contra a Federação Russa. De acordo com organizações internacionais de direitos humanos e órgãos da imprensa nacional, as violações dos direitos humanos no país incluem tortura generalizada e sistemática de pessoas sob custódia da polícia, prática de dedovshchina (termo usado para ser referir a um sistema de humilhações e torturas) no exército russo, negligência e crueldade em orfanatos, além de violações de direitos das crianças. De acordo com a Anistia Internacional, há discriminação, racismo e assassinatos de membros de minorias étnicas no país. Desde 1992, ao menos 50 jornalistas foram mortos em todo o país. (pt)
  • Права человека в России — права человека, закреплённые во второй главе Конституции России, а также в ратифицированных Российской Федерацией в международных соглашениях. Человек, считающий, что его конституционное право нарушено нормой того или иного федерального закона, вправе после того, как пройдёт все судебные инстанции, подать жалобу в Конституционный суд Российской Федерации . Кроме того, если человек считает, что в его случае было нарушение его права, предусмотренного Европейской конвенцией о защите прав человека и основных свобод или Международным пактом о гражданских и политических правах, то он был (до 2022-ого года) вправе обратиться соответственно в ЕСПЧ и Комитет ООН по правам человека. Эффективность национальных правозащитных институтов в России (органов прокуратуры, различных Уполномоченных по правам человека) остаётся низкой — по состоянию на 2010-е годы восстановления прав заявителей этим структурам удаётся добиться не более, чем в 6 — 12 % случаев. Согласно докладу Human Rights Watch за 2019 год, в ситуации с правами человека в России наблюдается негативная динамика. За редким исключением, реакция государства на нарастающий гражданский активизм носила репрессивный характер и сводилась к запретам, ужесточению законодательства и политически мотивированным административным и уголовным преследованиям. В России часто встречаются пытки и другие виды недозволенного обращения, в особенности в местах заключения. Также широко распространено домашнее насилие, при недостаточной поддержке для пострадавших. По данным на 2017 год, Россия занимает 2-е место среди стран — членов Совета Европы по числу жалоб, рассматриваемых Европейским судом по правам человека (ЕСПЧ), и лидирует по количеству признанных ЕСПЧ нарушений Европейской конвенции о правах человека. На Россию приходится 60 % всех решений ЕСПЧ о нарушении права на жизнь, половина решений о пытках, бесчеловечном обращении либо неэффективном расследовании жалоб на них и половина решений об отсутствии «эффективных средств правовой защиты», необоснованном задержании, аресте. В опубликованном в 2022 году докладе Бюро ОБСЕ по демократическим институтам и правам человека указывается, что проводившиеся в течение последнего десятилетия законодательные реформы в России существенно изменили условия деятельности гражданского общества: отрезали его от зарубежных и международных партнеров, подавили независимые инициативы и выражение критики в адрес властей, вынудили СМИ замолчать, а также усилили давление на политическую оппозицию. Репрессивность этих мер постепенно возрастала начиная с 2012 года, после протестных акций 2011-2012 года, и достигла пика в 2022 году, после российского вторжения на Украину. Это вынуждает неправительственные организации, борцов с коррупцией, журналистов и других представителей СМИ, правозащитников, юристов и исследователей ограничить или прекратить свою деятельность или покинуть страну. (ru)
  • 俄羅斯的人權狀況經常受到國際組織和國內獨立媒體的批評。一些最常見的侵權行為包括拘留期間死亡、安全部隊和獄警普遍和系統地使用酷刑,俄羅斯軍隊中的欺凌儀式(被稱為dedovshchina,意為“祖父統治”)、普遍侵犯兒童權利,對少數民族的暴力和歧視,以及殺害記者。 作為蘇聯的繼承國,俄羅斯聯邦仍然受其前身簽署和批准的相同人權協定的約束,例如關於公民權利和政治權利以及經濟、社會和文化權利的國際公約。1990年代後期,俄羅斯還批准了《歐洲人權公約》(有保留),從1998年起,位於斯特拉斯堡的歐洲人權法院成為俄羅斯公民從其國家司法系統中上訴的最後一個上訴法院。根據1993年憲法第1章第15條,這些國際法的體現優先於國家聯邦立法。然而,從弗拉基米爾·普京的第二個總統任期(2004-2008年)開始,關於侵犯人權的報導越來越多。 自2011年國家杜馬選舉和普京於2012年春季恢復總統職位以來,許多國際和憲法權利受到立法衝擊,例如《世界人權宣言》第20條(集會和結社自由),具體體現在《俄羅斯聯邦憲法》(1993年)第30條和第31條中,2015年12月通過了一項法律,賦予俄羅斯憲法法院決定俄羅斯是否可以執行或無視歐洲人權法院等政府間機構的決議的權利。 作為歐洲委員會的前成員和《歐洲人權公約》的簽署國,俄羅斯負有與人權問題相關的國際義務。歐洲委員會人權專員在2004年俄羅斯局勢報告的導言中指出,“不可否認,自蘇聯解體以來發生了翻天覆地的變化”。 (zh)
  • Права людини в Росії — юридичні норми з прав людини, закріплені в Конституції Росії та ратифікованих Російською Федерацією міжнародних угодах, та практика щодо забезпечення цих норм. (uk)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 785595 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 165526 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1124758445 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:date
  • August 2021 (en)
dbp:reason
  • All references are over ten years old (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
rdf:type
rdfs:comment
  • La notion des droits de l'homme en Russie commence à pénétrer dans le pays à la fin du XXe siècle, lorsqu'ils sont accordés par le chapitre 2 de la Constitution de la fédération russe, adoptée en 1993. Jusqu'à nos jours, les droits de l'homme font l'objet dans ce pays de luttes pour leur application, ainsi que de restrictions diverses. (fr)
  • Права людини в Росії — юридичні норми з прав людини, закріплені в Конституції Росії та ратифікованих Російською Федерацією міжнародних угодах, та практика щодо забезпечення цих норм. (uk)
  • يبقى الاتحاد الفيدرالي الروسي بصفته خليفة للاتحاد السوفيتي مُلزمًا بصكوك حقوق الإنسان (التي اعتمدها الاتحاد السوفيتي) مثل العهد الدولي الخاص بالحقوق المدنية والسياسية والعهد الخاص بالحقوق الاقتصادية والاجتماعية والثقافية. صادقت روسيا في نهاية تسعينيات القرن الماضي على العهد الأوروبي الخاص بحقوق الإنسان (مع تحفظات) ومنذ عام 1998 أصبحت المحكمة الأوروبية لحقوق الإنسان في ستراسبورغ آخر محكمة استئناف يلجأ لها المواطنون الروس في نظام العدالة الخاص بهم. وفقًا للفصل الأول المادة الخامسة عشر في الدستور الروسي الذي اعتمد في روسيا في ديسمبر عام 1993 فإن تجسيدات القانون الدولي لها الأولوية على التشريعات الوطنية الفيدرالية. (ar)
  • Nástroje v oblasti lidských práv, včetně Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (úplně) a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (s výjimkami) ztělesňují přednost mezinárodního práva před vnitrostátními právními předpisy podle kapitoly 1 článku 15 Ústavy. 10. ledna 2006 byly změněny zákony ovlivňující registraci a působení nevládních organizací (NGO) v Rusku. Společnost rusko-čečenského přátelství byla zavřena. (cs)
  • Die Rechte und Freiheiten der Bürger der Russischen Föderation werden formal in Kapitel 2 der russischen Verfassung von 1993 festgelegt. Russland hat die allgemeine Erklärung der Menschenrechte unterzeichnet und außerdem eine Reihe weiterer Menschenrechtskonventionen ratifiziert wie den internationalen Pakt über bürgerliche und politische Rechte, den Internationalen Pakt über wirtschaftliche, soziale und kulturelle Rechte und die europäische Menschenrechtskonvention. Diese internationalen Abkommen haben gemäß Kapitel 1, Artikel 15 der russischen Verfassung Vorrang vor der nationalen Gesetzgebung. (de)
  • Como un sucesor de la Unión Soviética (URSS), la Federación Rusa permanece atado legalmente a los instrumentos de derechos humanos adoptados por la URSS, tales como el Pacto Internacional de Derechos Civiles y Políticos y el Pacto Internacional de Derechos Económicos, Sociales y Culturales (adoptados completamente). A finales de la década de los 90, también firmó la Convención Europea de Derechos Humanos (con reservas) y, desde 1998, el Tribunal Europeo de Derechos Humanos en Strasbourg se convirtió en la última corte de apelación para los ciudadanos rusos en su sistema nacional de justicia. (es)
  • Human rights in Russia have routinely been criticized by international organizations and independent domestic media outlets. Some of the most commonly cited violations include deaths in custody, the widespread and systematic use of torture by security forces and prison guards, hazing rituals (known as dedovshchina, meaning "reign of grandfathers") in the Russian Army, widespread violations of children's rights, violence and discrimination against ethnic minorities, and the killing of journalists. (en)
  • Os direitos e liberdades dos cidadãos russos são, em letra de forma, concedidos pelo capítulo 2 da constituição do país, aprovada em 1993. A Rússia é também um país signatário da Declaração Universal dos Direitos Humanos e também ratificou uma série de outros instrumentos internacionais de direitos humanos, incluindo o Pacto Internacional dos Direitos Civis e Políticos, o Pacto Internacional dos Direitos Econômicos, Sociais e Culturais e a Convenção Europeia dos Direitos Humanos. Estes instrumentos do direito internacional teóricamente prevalecem sobre a legislação nacional de acordo com o Capítulo 1, Artigo 15º da constituição russa. Contudo principalmente desde o segundo mandato de Vladimir Putin como Presidente, tem havido atropelos crescentes aos direitos humanos. Na introdução do rela (pt)
  • Права человека в России — права человека, закреплённые во второй главе Конституции России, а также в ратифицированных Российской Федерацией в международных соглашениях. Человек, считающий, что его конституционное право нарушено нормой того или иного федерального закона, вправе после того, как пройдёт все судебные инстанции, подать жалобу в Конституционный суд Российской Федерации . Кроме того, если человек считает, что в его случае было нарушение его права, предусмотренного Европейской конвенцией о защите прав человека и основных свобод или Международным пактом о гражданских и политических правах, то он был (до 2022-ого года) вправе обратиться соответственно в ЕСПЧ и Комитет ООН по правам человека. Эффективность национальных правозащитных институтов в России (органов прокуратуры, различных (ru)
  • 俄羅斯的人權狀況經常受到國際組織和國內獨立媒體的批評。一些最常見的侵權行為包括拘留期間死亡、安全部隊和獄警普遍和系統地使用酷刑,俄羅斯軍隊中的欺凌儀式(被稱為dedovshchina,意為“祖父統治”)、普遍侵犯兒童權利,對少數民族的暴力和歧視,以及殺害記者。 作為蘇聯的繼承國,俄羅斯聯邦仍然受其前身簽署和批准的相同人權協定的約束,例如關於公民權利和政治權利以及經濟、社會和文化權利的國際公約。1990年代後期,俄羅斯還批准了《歐洲人權公約》(有保留),從1998年起,位於斯特拉斯堡的歐洲人權法院成為俄羅斯公民從其國家司法系統中上訴的最後一個上訴法院。根據1993年憲法第1章第15條,這些國際法的體現優先於國家聯邦立法。然而,從弗拉基米爾·普京的第二個總統任期(2004-2008年)開始,關於侵犯人權的報導越來越多。 自2011年國家杜馬選舉和普京於2012年春季恢復總統職位以來,許多國際和憲法權利受到立法衝擊,例如《世界人權宣言》第20條(集會和結社自由),具體體現在《俄羅斯聯邦憲法》(1993年)第30條和第31條中,2015年12月通過了一項法律,賦予俄羅斯憲法法院決定俄羅斯是否可以執行或無視歐洲人權法院等政府間機構的決議的權利。 (zh)
rdfs:label
  • Human rights in Russia (en)
  • حقوق الإنسان في روسيا (ar)
  • Lidská práva v Rusku (cs)
  • Menschenrechte in Russland (de)
  • Derechos humanos en Rusia (es)
  • Droits de l'homme en Russie (fr)
  • Права человека в России (ru)
  • Direitos humanos na Rússia (pt)
  • Права людини в Росії (uk)
  • 俄罗斯人权 (zh)
rdfs:seeAlso
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:knownFor of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License