About: Hiranyagarbha

An Entity of Type: Music107020895, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Hiraṇyagarbha (Sanskrit: हिरण्यगर्भः ; literally the 'golden womb', poetically translated as 'universal womb') is the source of the creation of universe or the manifested cosmos in Vedic philosophy. It finds mention in one hymn of the Rigveda (RV 10.121), known as the Hiraṇyagarbha Sūkta, suggesting a single creator deity (verse 8: yo deveṣv ādhi devā eka āsīt, Griffith: "He is the God of gods, and none beside him."), identified in the hymn as Prajāpati. The concept of the "golden womb" is first mentioned in the Vishvakarma Sūkta (RV 10.82.5,6) which picturized the "primeval womb" as being rested set upon the navel of Vishvakarman. This imagery was later transferred to Vishnu and Surya.

Property Value
dbo:abstract
  • Hiranjagarbha „zlaté vejce“ je v hinduismu prvotní hybatel a zdroj veškerého stvoření spojovaný se Sluncem a prvotními vodami, v kterém je celé stvoření zároveň obsaženo. Často je ztotožňováno s různými božstvy, která jsou chápána jako stvořitelé a vládci vesmíru, například v Rgvédu, kde je poprvé zmiňováno, s Pradžápatim, v pozdějších textech s Brahmou, ale také s Višnuem a Šivou. Motiv kosmického vejce z kterého je stvořen svět se objevuje v mnoha světových mytologiích. Podle existovaly na počátku jen Ápah-Vody, které toužily po plození, a tak zahořely žárem a daly vzniknout zlatému vejci. To rok plulo na Vodách, než z něj vznikl Pradžápati, který stvořil svět. Podle se počáteční To stalo vejcem, které po roce prasklo a rozdělilo se na dvě poloviny. Ze stříbrné vznikl pozemský svět, ze zlaté svět nebeský. Z blány bílku pak vznikly hory, z blány žloutku mlha a oblaka, ze žilek řeky, z tekutiny moře a také Áditjové včetně Súrji-Slunce. Podle Mrgéndra-ágamy je skořápka vejce hranicí Vesmíru, která se nachází za temným oceánem garbhoda. (cs)
  • Hiranyagarbha (Sanskrit हिरण्यगर्भ, Hiraṇyagarbha goldenes Ei, goldener Schoß) ist in der Kosmogonie des Hinduismus eine Schöpfergottheit. Im Rigveda wird Hiranyagarbha als ansonsten unbekannter Schöpfer des Himmels, der Erde und der Götter verehrt, in einer später angefügten Strophe wird er dann mit dem Schöpfergott Prajapati gleichgesetzt. Im Atharvaveda ist Hiranyagarbha ein Keim, der im Urozean entsteht und von einer goldenen Hülle umgeben ist. In den verschiedenen Stufen und Ausprägungen des Hinduismus wurde eine Fülle von Konkretisierungen vorgenommen. In der vom Samkhya geprägten indischen Philosophie gilt das goldene Ei als Produkt des Zusammenwirkens vom geistigen Prinzip Purusha mit dem stofflichen Prinzip Prakriti. In den Upanishaden wird er als makrokosmische Entsprechung der menschlichen Seele zur Seele des Brahman, dem eigentlichen Erschaffer der Welt, umgedeutet. In den Puranas erscheint er als ein Name des Brahman, da dieser aus einem goldenen Ei entstand, beziehungsweise als das kosmische Ei, aus dessen Wasser sich der Urozean bildet. Im Shivaismus gilt Hiranyagarbha als ein Aspekt des Gottes Shiva, der durch das Quirlen des Milchozeans das Entstehen der Welt bewirkt. (de)
  • Hiraṇyagarbha (Sanskrit: हिरण्यगर्भः ; literally the 'golden womb', poetically translated as 'universal womb') is the source of the creation of universe or the manifested cosmos in Vedic philosophy. It finds mention in one hymn of the Rigveda (RV 10.121), known as the Hiraṇyagarbha Sūkta, suggesting a single creator deity (verse 8: yo deveṣv ādhi devā eka āsīt, Griffith: "He is the God of gods, and none beside him."), identified in the hymn as Prajāpati. The concept of the "golden womb" is first mentioned in the Vishvakarma Sūkta (RV 10.82.5,6) which picturized the "primeval womb" as being rested set upon the navel of Vishvakarman. This imagery was later transferred to Vishnu and Surya. The Upanishad calls it the Soul of the Universe or Brahman, and elaborates that Hiraṇyagarbha floated around in emptiness and the darkness of the non-existence for about a year, and then broke into two halves which formed the Svarga and the Pṛthvi.In Modern science its often compared with principle of big bang theory, where its considered that world is emerged from a single point. In classical Purāṇic Hinduism, Hiraṇyagarbha is the term used in the Vedanta for the "creator". Hiraṇyagarbha is also Brahmā, so called because it is said he was born in a golden egg (Manu Smṛti 1.9), while the Mahābhārata calls it the Manifest. Some classical yoga traditions consider a person named Hiraṇyagarbha as the originator of yoga, though this may also be a name for Rishi Kapila. (en)
  • Hiraṇyagarbha, est un terme sanskrit de l'hindouisme qui se traduit par : œuf d'or matrice d'or ou utérus / ventre d'or ; il correspond au lieu d'où est issu la création, la cause de l'univers d'après le Rig-Veda (X, 121). Hiraṇyagarbha est un qualificatif du dieu créateur Brahmā qui dans l'hindouisme est né d'un œuf d'or. Dans le Vedānta, ce terme est synonyme de mahat ou de Buddhi et correspond au troisième Tattva du Sāṃkhya.La matrice de la création, l'œuf d'or, est le lieu où réside Bindu, fondement de toutes choses. Autour du lingam de sahasrara chakra, l'œuf est représenté[pas clair] . (fr)
  • Hiraṇyagarbha (Sanskerta: हिरण्यगर्भः ; artinya 'rahim emas' atau 'telur emas', secara puitis diterjemahkan menjadi 'benih alam semesta') adalah sumber penciptaan alam semesta dari kosmos yang termanifestasi dalam , serta awataran Wisnu dalam womb' or 'golden egg', poetically translated as 'universal germ') is the source of the creation of or the manifested . Sebutan tersebut disebutkan dalam sebuah himne Rigweda (.121), yang dikenal sebagai Hiraṇyagarbha Sūkta, mensugestikan dewa pencipta tunggal (ayat 8: yo deveṣv ādhi devā eka āsīt, Griffith: "Ia adalah Dewa dari segala dewa, dan tak ada yang disampingnya."), diidentifikasikan dalam himne tersebut sebagai . Konsep "rahim emas" kembali disebutkan dalam Sūkta (RV 10.82). (in)
  • Hiranjagarbha (dewanagari हिरण्यगर्भ, Złoty Zarodek, Złote Dziecię, Złote Ziarno, en Hiranyagarbha) – termin kosmologiczny z mitologii i filozofii indyjskiej opisywany najczęściej jako forma zarodkowa stwórcy, embrion ukryty w wodach. Może być też użyty w znaczeniu imienia lub tattwy. Występuje już w tekście Wed. W jednej z wersji przekazów z hiranjagarbhy ma wyrastać drzewo kosmiczne lub w innych wersjach dwa drzewa - żeńskie i męskie "pipal". (pl)
  • ' 'Хіраньягарбха (деванагарі: हिरण्यगर्भः; буквально «золоте черево» або «золоте яйце», поетично "універсальний зародок" є джерелом створення Всесвіту або проявленоїго космосу в індійській філософії, Він згадується в одному гімні Рігведи ( 0,121), відомий як' Хіраньягарбха сукта', припускаючи, єдине божество творець (вірш 8: років deveṣv АДХІ Діва Ека АСИТ IAST, Гріффітсом: "Він Бог богів і ніхто поруч з ним."), в гімні ідентифікований як Праджапаті. Концепція золотої утроби знову згадана в "Вішвакарма сукті" (Rg 10-82). Упанішади називають це душа всесвіту або Брахман, і уточнює, що Хіраньягарбха плаває в порожнечі і мороку небуття близько року, а потім розпадається в дві половинки, - Сварга і Прітхві. У класичній пуранічному індуїзмі, Хіраньягарбха це ім'я Брахми, тому що він народився із золотого яйця ( 1.9), в той час як Махабхарата називає його Маніфест Пост-класичні традиції йоги вважають Хіраньягарбха творцем йоги. (uk)
  • Хираньягарбха́ (санскр. हिरण्यगर्भ, IAST: hiraṇyagarbha) — в индуизме «золотой зародыш», плававший в космических водах и давший начало жизни. Xираньягарбха находится в центре одной из ранних концепций создания вселенной, выработанных ведийской религией. В «Ригведе» присутствует гимн (X, 121), автором которого по анукрамани является Xираньягарбха, сын Праджапати. Какому конкретному богу посвящён гимн, неизвестно. Сообщается лишь, что он возник как золотой зародыш, то есть как Хираньягарбха, и в дальнейшем сотворил небо и землю. На основании упоминания в конце гимна Праджапати исследователи связывают с ним неизвестного бога, которому посвящён гимн. По этой версии Хираньягарбха выступает как первоначальная форма именно Праджапати. В «Атхарва-веде» (IV, 2) Хираньягарбха уже считается потомком Праджапати В последующей литературе, а именно в брахманах, упанишадах, итихасах, концепция Xираньягарбхи получает дальнейшее развитие. Основная версия такова: из хаоса появляются воды, порождающие Огонь, тождественный Xираньягарбхе. По прошествии года, расколов оболочку на две части, из Хираньягарбхи возникает сам Брахма и создаёт из двух половин небо и землю, а между ними он помещает восемь регионов и воды. В «Законах Ману» Хираньягарбха становится одним из имён этого божественного демиурга. Концепция Xираньягарбхи предшествовала возникновению и развитию образа космического яйца в классическом индуизме. (ru)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 3517209 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 7939 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1124806561 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • Hiraṇyagarbha, est un terme sanskrit de l'hindouisme qui se traduit par : œuf d'or matrice d'or ou utérus / ventre d'or ; il correspond au lieu d'où est issu la création, la cause de l'univers d'après le Rig-Veda (X, 121). Hiraṇyagarbha est un qualificatif du dieu créateur Brahmā qui dans l'hindouisme est né d'un œuf d'or. Dans le Vedānta, ce terme est synonyme de mahat ou de Buddhi et correspond au troisième Tattva du Sāṃkhya.La matrice de la création, l'œuf d'or, est le lieu où réside Bindu, fondement de toutes choses. Autour du lingam de sahasrara chakra, l'œuf est représenté[pas clair] . (fr)
  • Hiraṇyagarbha (Sanskerta: हिरण्यगर्भः ; artinya 'rahim emas' atau 'telur emas', secara puitis diterjemahkan menjadi 'benih alam semesta') adalah sumber penciptaan alam semesta dari kosmos yang termanifestasi dalam , serta awataran Wisnu dalam womb' or 'golden egg', poetically translated as 'universal germ') is the source of the creation of or the manifested . Sebutan tersebut disebutkan dalam sebuah himne Rigweda (.121), yang dikenal sebagai Hiraṇyagarbha Sūkta, mensugestikan dewa pencipta tunggal (ayat 8: yo deveṣv ādhi devā eka āsīt, Griffith: "Ia adalah Dewa dari segala dewa, dan tak ada yang disampingnya."), diidentifikasikan dalam himne tersebut sebagai . Konsep "rahim emas" kembali disebutkan dalam Sūkta (RV 10.82). (in)
  • Hiranjagarbha (dewanagari हिरण्यगर्भ, Złoty Zarodek, Złote Dziecię, Złote Ziarno, en Hiranyagarbha) – termin kosmologiczny z mitologii i filozofii indyjskiej opisywany najczęściej jako forma zarodkowa stwórcy, embrion ukryty w wodach. Może być też użyty w znaczeniu imienia lub tattwy. Występuje już w tekście Wed. W jednej z wersji przekazów z hiranjagarbhy ma wyrastać drzewo kosmiczne lub w innych wersjach dwa drzewa - żeńskie i męskie "pipal". (pl)
  • Hiranjagarbha „zlaté vejce“ je v hinduismu prvotní hybatel a zdroj veškerého stvoření spojovaný se Sluncem a prvotními vodami, v kterém je celé stvoření zároveň obsaženo. Často je ztotožňováno s různými božstvy, která jsou chápána jako stvořitelé a vládci vesmíru, například v Rgvédu, kde je poprvé zmiňováno, s Pradžápatim, v pozdějších textech s Brahmou, ale také s Višnuem a Šivou. Motiv kosmického vejce z kterého je stvořen svět se objevuje v mnoha světových mytologiích. (cs)
  • Hiranyagarbha (Sanskrit हिरण्यगर्भ, Hiraṇyagarbha goldenes Ei, goldener Schoß) ist in der Kosmogonie des Hinduismus eine Schöpfergottheit. Im Rigveda wird Hiranyagarbha als ansonsten unbekannter Schöpfer des Himmels, der Erde und der Götter verehrt, in einer später angefügten Strophe wird er dann mit dem Schöpfergott Prajapati gleichgesetzt. Im Atharvaveda ist Hiranyagarbha ein Keim, der im Urozean entsteht und von einer goldenen Hülle umgeben ist. (de)
  • Hiraṇyagarbha (Sanskrit: हिरण्यगर्भः ; literally the 'golden womb', poetically translated as 'universal womb') is the source of the creation of universe or the manifested cosmos in Vedic philosophy. It finds mention in one hymn of the Rigveda (RV 10.121), known as the Hiraṇyagarbha Sūkta, suggesting a single creator deity (verse 8: yo deveṣv ādhi devā eka āsīt, Griffith: "He is the God of gods, and none beside him."), identified in the hymn as Prajāpati. The concept of the "golden womb" is first mentioned in the Vishvakarma Sūkta (RV 10.82.5,6) which picturized the "primeval womb" as being rested set upon the navel of Vishvakarman. This imagery was later transferred to Vishnu and Surya. (en)
  • ' 'Хіраньягарбха (деванагарі: हिरण्यगर्भः; буквально «золоте черево» або «золоте яйце», поетично "універсальний зародок" є джерелом створення Всесвіту або проявленоїго космосу в індійській філософії, Він згадується в одному гімні Рігведи ( 0,121), відомий як' Хіраньягарбха сукта', припускаючи, єдине божество творець (вірш 8: років deveṣv АДХІ Діва Ека АСИТ IAST, Гріффітсом: "Він Бог богів і ніхто поруч з ним."), в гімні ідентифікований як Праджапаті. Концепція золотої утроби знову згадана в "Вішвакарма сукті" (Rg 10-82). Пост-класичні традиції йоги вважають Хіраньягарбха творцем йоги. (uk)
  • Хираньягарбха́ (санскр. हिरण्यगर्भ, IAST: hiraṇyagarbha) — в индуизме «золотой зародыш», плававший в космических водах и давший начало жизни. Xираньягарбха находится в центре одной из ранних концепций создания вселенной, выработанных ведийской религией. В «Ригведе» присутствует гимн (X, 121), автором которого по анукрамани является Xираньягарбха, сын Праджапати. Какому конкретному богу посвящён гимн, неизвестно. Сообщается лишь, что он возник как золотой зародыш, то есть как Хираньягарбха, и в дальнейшем сотворил небо и землю. На основании упоминания в конце гимна Праджапати исследователи связывают с ним неизвестного бога, которому посвящён гимн. По этой версии Хираньягарбха выступает как первоначальная форма именно Праджапати. В «Атхарва-веде» (IV, 2) Хираньягарбха уже считается потомком (ru)
rdfs:label
  • Hiranjagarbha (cs)
  • Hiranyagarbha (de)
  • Hiranyagarbha (in)
  • Hiranyagarbha (en)
  • Hiranyagarbha (fr)
  • Hiranjagarbha (pl)
  • Хираньягарбха (ru)
  • Хіраньягарбха (uk)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License