An Entity of Type: music genre, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Gothic fiction, sometimes called Gothic horror in the 20th century, is a loose literary aesthetic of fear and haunting. The name is a reference to Gothic architecture of the European Middle Ages, which was characteristic of the settings of early Gothic novels.

Property Value
dbo:abstract
  • الرواية القوطية درب من الرواية الرومانتيكية المبكرة يتميز بأجواء الرعب والغموض التي تسوده وبعنصر التشويق الذي يهيمن عليه. ازدهرت في إنكلترا خلال النصف الثاني من القرن الثامن عشر ومطالع القرن التاسع عشر ولدت مع رواية للكاتب الإنكليزي هوراس وولبول (قصر أوترانيو ) Castle of Otranto (عام 1765) ومن أشهر من خاض غمار الرواية القوطية بعد وولبول الكاتبة الإنكليزية آن رادكليف وبخاصة في روايتها الشهيرة (أسرار أودولفو ) The Mysteries of Udolpho (عام 1794) ولا ننسى الروائي الاسباني الراحل كارلوس زافون الذي مثل الأدب القوطي بكل تفاصيله في رباعيته الشهيرة (مقبرة الكتب المنسية) ولذلك أطلق على هذا الضرب من الرواية اسم (الرواية القوطية) لأن أصحابها اتخذوا من القصور والأديرة الوسيطية من الفن القوطي (بما تحفل به من ممرات تحت الأرض subterranean وشرفات مُفَرِّجة مظلمة battlements وأبواب مسحورة trap doors) إطاراً لأعمالهم الحابسة لأنفاس القراء. (ar)
  • Gotický román je literární žánr, resp. subžánr románu, který se objevuje od druhé poloviny 18. století; je typický pro období preromantismu a romantismu. Jedná se o předchůdce moderního hororu. Gotický román je typický zvláště pro Anglii, jakkoli se vyskytuje i v jiných národních literaturách. Prvním gotickým románem vůbec byl The Castle of Otranto (česky Otrantský zámek) anglického spisovatele Horace Walpoleho, vydaný v roce 1764, který se stal hned po svém vydání nesmírně populárním a jehož sláva přetrvala až do začátku 19. století. Otrantský zámek je hororový příběh odehrávající se v dobách křižáckých válek, který se stal prototypem pro své následovníky. Masová záliba v četbě hororových románů inspirovaných rytířskými příběhy přispěla k vytvoření komplexního a svébytného uměleckého stylu – romantismu. Stejně jako Otrantský zámek se řada gotických románů inspirovala ve středověkých legendách a pověstech a často kombinovala rokokovou lehkovážnost a osvícenskou představu o středověku se snahou vyvolat ve čtenáři líčením strašidelného příběhu strach. Typickými atributy gotického románu jsou děs, tajemno, nadpřirozené jevy (duchové, strašidla, kouzla), kletby, šílenství, láska nevinné dívky a udatného rytíře, zřícené gotické hrady a kláštery a jiné funerální a sakrální stavby - právě díky zálibě v gotických kulisách získal žánr svůj název. V době svého vzniku byl Otrantský zámek ojedinělým a originálním zjevem mezi sentimentální romány v dopisech a klasicistní poezií. Díky své popularitě byl však následován dlouhou řadou dalších děl, jejichž literární úroveň byla stále nižší a pro která se používá také název . V české literatuře gotický román nalezneme zejména v dekadentní epoše v díle J. Karáska ze Lvovic (tzv. Romány tří mágů: Román Manfreda Macmillena, 1907, Scarabaeus, 1908, Ganymedes, 1925), oceňován je Nezvalův román Valérie a týden divů. Jasné rysy gotického románu však nese již dílo K. H. Máchy (zvl. Pouť krkonošská) a díla pozdních romantiků (J. J. Kolár a jeho Pekla zplozenci) či některá díla J. Zeyera. V rámci nakladatelství Odeon existovala v 70. letech 20. století edice , v níž vyšlo několik překladů textových zástupců daného žánru. Na gotický román navázala ve Francii ve 20. a 30. letech 19. století tzv. frenetická literatura. (cs)
  • الخيال القوطي المعروف إلى حد كبير بالنمط الفرعي من الرعب القوطي، هو نوع أو نمط من الأدب والسينما يجمع بين الخيال والرعب والموت والرومانسية في بعض الأحيان. يُنسب أصلها إلى المؤلف الإنجليزي هوراس والبول، مع روايته قلعة أوترانتو التي صدرت عام 1764 بعنوان «قصة قوطية» (في طبعتها الثانية). يميل الخيال القوطي إلى التركيز على كل من العاطفة ونوع ممتع من الرعب، وهو بمثابة امتداد للحركة الأدبية الرومانسية التي كانت جديدة نسبيًا في الوقت الذي نُشرت فيه رواية والبول. كانت أكثر هذه «الملذات» شيوعًا بين القرّاء القوطيين هي السامية- شعور لا يوصف «يأخذنا إلى ما وراء ذواتنا». نشأ النوع الأدبي في إنجلترا في النصف الثاني من القرن الثامن عشر، إذ طُوّر بعد والبول من قبل كلارا ريف وآن رادكليف وويليام توماس بيكفورد وماثيو لويس. حقق هذا النوع نجاحًا كبيرًا في القرن التاسع عشر، وبشكل خاص في العمل النثري فرانكشتاين لماري شيلي وأعمال إدغار آلان بو وكذلك الرواية القصيرة ترنيمة عيد الميلاد لتشارلز ديكنز والأعمال الشعرية لصامويل تايلر كولريدج واللورد بايرون. إحدى الروايات الأخرى المشهورة من هذا النمط والتي تعود إلى أواخر العصر الفيكتوري هي دراكولا لبرام ستوكر. تشير التسمية القوطية، التي تعود في الأصل إلى القوط ثم أصبحت فيما بعد تشير إلى «الألمانية»، إلى العصور الوسطى من التاريخ الأوروبي، وهي الفترة التي تقع فيها أحداث معظم هذه الروايات. كان هذا الشكل المتطرف من الرومانسية شائعًا للغاية في جميع أنحاء أوروبا، وخاصة بين الكتاب والفنانين الذين يتحدثون الإنجليزية والألمانية. وقد أدى الأدب القوطي الإنجليزي إلى ظهور أنواع جديدة من الروايات مثل الشاوررومان الألمانية والرومان نوار الفرنسية. (ar)
  • Η γοτθική μυθοπλασία αποτελεί είδος λογοτεχνίας, που συνδυάζει στοιχεία τρόμου και ρομαντισμού. Θεωρείται πως εφευρέθηκε από τον Άγγλο συγγραφέα Οράτιο Γουάλπολ, ο οποίος συνέγραψε το 1764 το μυθιστόρημα Το Κάστρο του Οτράντο. (el)
  • Eleberri gotikoa literatura generoa da, non beldurrezko eta maitasunezko eleberrien ezaugarriak agertzen diren. Genero gisa Horace Walpole idazle ingelesak hasi omen zuen, The Castle of Otranto eleberria idatzi zuenean 1764an. (eu)
  • Gothic fiction, sometimes called Gothic horror in the 20th century, is a loose literary aesthetic of fear and haunting. The name is a reference to Gothic architecture of the European Middle Ages, which was characteristic of the settings of early Gothic novels. The first work to call itself Gothic was Horace Walpole's 1764 novel The Castle of Otranto, later subtitled "A Gothic Story". Subsequent 18th century contributors included Clara Reeve, Ann Radcliffe, William Thomas Beckford, and Matthew Lewis. The Gothic influence continued into the early 19th century, works by the Romantic poets, and novelists such as Mary Shelley, Charles Maturin, Walter Scott and E. T. A. Hoffmann frequently drew upon gothic motifs in their works. The early Victorian period continued the use of gothic, in novels by Charles Dickens and the Brontë sisters, as well as works by the American writers Edgar Allan Poe and Nathaniel Hawthorne. Later prominent works were Dracula by Bram Stoker, Richard Marsh's The Beetle and Robert Louis Stevenson's Strange Case of Dr Jekyll and Mr Hyde. Twentieth-century contributors include Daphne du Maurier, Stephen King, Shirley Jackson, Anne Rice and Toni Morrison. (en)
  • Le roman gothique est un genre littéraire anglais, né en 1764 avec Le Château d'Otrante d'Horace Walpole (1764) et s'éteignant progressivement à partir de 1830, laissant place en Europe continentale à la vogue du fantastique. Ce genre est considéré comme le précurseur du romantisme noir en français. (fr)
  • Il romanzo gotico è un genere narrativo sviluppatosi dalla seconda metà del Settecento e caratterizzato dall'unione di elementi romantici e dell'orrore. L'espressione "letteratura gotica", riferita alla tendenza culturale sviluppatasi dalla metà del XVIII secolo, è entrata nell'uso comune a partire soprattutto dai paesi anglosassoni e individua solitamente storie ambientate nel Medioevo in castelli diroccati, sotterranei e altri ambienti cupi e tenebrosi. (it)
  • ゴシック小説(ゴシックしょうせつ)とは18世紀末から19世紀初頭にかけて流行した神秘的、幻想的な小説。ゴシック・ロマンス(Gothic Romance)とも呼ばれ、その後ゴシック・ホラーなどのジャンルも含むことがあり、今日のSF小説やホラー小説の源流とも言われる。 (ja)
  • De gothic novel, gotische roman of romantische griezelroman is een literair genre dat mystery, romantiek en horror vermengt. Het ontstond in de tweede helft van de 18e eeuw in Engeland en kende ook nog veel succes tijdens de periode van de romantiek met Mary Shelleys Frankenstein en werken van Edgar Allan Poe. Een latere (uit het victoriaans tijdperk daterende) bekende roman in dit genre is Bram Stokers Dracula. De naam 'gothic' verwijst naar de (pseudo)middeleeuwse gebouwen waarin veel van deze verhalen zich afspelen. Terwijl deze extreme vorm van romantiek in zijn bloeiperiode in Engeland en Duitsland bijzonder geliefd was, waren er in het Nederlandse taalgebied niet zo veel auteurs die zich tot dit genre aangetrokken voelden. De Engelse gothic novel stond echter wel aan de wieg van romantypes als de Duitse Schauerroman en de Franse roman noir. De 'uitvinder' van de gothic novel is de Engelse auteur Horace Walpole, die in 1764 met The Castle of Otranto: A Gothic Story de eerste roman in dit genre schreef. In zijn voetsporen volgde Clara Reeve met haar The Champion of Virtue: A Gothic Story (1777). Hun verhalen spelen zich af in duistere, middeleeuwse kastelen waar bovennatuurlijke gebeurtenissen het lot van de personages bepalen. Heel wat van de schrijvers van gothic novels waren vrouwen; een van de invloedrijkste, Ann Radcliffe, schreef The Mysteries of Udolpho (1794) en The Italian (1797). Na de bloeiperiode van de traditionele gothic novel (midden 18e tot midden 19e eeuw) volgde een periode van verminderde interesse, waarna het genre tijdens het fin de siècle werd geherwaardeerd. Het was vooral onder invloed van het succes van bioscoopfilms en pulpmagazines dat het genre in de 20e eeuw nieuw leven werd ingeblazen. (nl)
  • 고딕물(gothic fiction)은 공포물 장르의 하위 장르로서, 죽음에 대한 주제와 낭만주의가 결합된 것이다. 그 기원은 잉글랜드의 작가 의 1764년 장편소설 《》 제2판 부제가 "고딕 이야기"라고 되어 있었던 것에 연유한다. 고딕물은 당대 새로운 관념이었던 낭만문학적 쾌락의 연장선인 공포를 즐기는 쾌감에 바탕해 발달했다. 고딕물은 18세기 하반기에 잉글랜드에서 발생하였고 19세기에 크게 발전하여 메리 셸리의 《프랑켄슈타인》, 에드거 앨런 포의 여러 단편소설들 같은 걸작을 배출했다. 또 브램 스토커의 《드라큘라》 역시 고딕물의 산물이라 할 수 있다. "고딕"이란 고딕 건축 양식에서 비롯된 말로, 대부분의 고딕물이 고딕 양식의 오래된 건물들을 배경으로 삼고 있기 때문이다. 암흑낭만주의의 극단적 형태인 고딕물은 잉글랜드와 독일에서 매우 유행했다. 고딕물은 오늘날에도 명맥을 이어오고 있으며, 《슬리피 할로우》, 《뱀파이어와의 인터뷰》. 《프롬 헬》 등 근세를 배경으로 한 기괴한 창작물들이 이에 속한다고 할 수 있다. (ko)
  • 고딕 소설 (때때로 고딕 호러라고도 한다) 은 공포 소설과 로맨스의 요소가 결합된 문학장르이다. 하나의 장르로서 이것은 일반적으로 영국작가인 이 발명해 냈다고 알려져 있다. 고딕소설의 효시가 되는 작품은 호레이스가 1764년에 펴낸 소설 "오트란토의 성"(The Castle of Otranto)이다. 18세기 후반에서 19세기 초반까지 특히 성행했으며, 고딕소설이란 명칭은 중세의 건축물이 주는 폐허스런 분위기에서 소설적 상상력을 이끌어 냈다는 의미에서 붙여진 것이다.오늘날 고딕소설이라는 용어는 중세적 배경을 갖고 있지 않더라도 공포스런 분위기를 자아내어 섬뜩하고 무시무시한 인간의 이상 심리를 다룬 소설의 유형까지 광범위하게 적용된다. (ko)
  • Powieść gotycka – odmiana powieści uprawiana głównie na przełomie XVIII i XIX wieku, nazywana również romansem grozy. Typowymi jej elementami były: tajemnicza czy wręcz upiorna atmosfera narracji, odczuwane podczas lektury poczucie grozy (stąd również nazwa „powieść grozy”), nawiedzone budowle, średniowieczne gotyckie zamki (stąd nazwa „powieść gotycka”), pułapki, śmierć, choroba, szaleństwo, klątwa itp., zaś bohaterami zazwyczaj była jakaś antynomiczna para, gdzie jeden biegun reprezentowany był przez osobnika o wyraźnie demonicznych cechach (jak na przykład Manfred w utworze Walpole’a), zaś drugim biegunem była czysta i niewinna osoba (zazwyczaj jakaś dziewica), jak Antonia w Mnichu. Istotnym elementem powieści gotyckiej był fakt zaistnienia jakiejś ciemnej zbrodni, która odciskała piętno na fabule, a także wymowie ideowej powieści. Powieść gotycka była modyfikacją powieści sentymentalnej XVIII wieku. Wywarła znaczny wpływ na rozwój literatury romantycznej, a także horroru. Stanowiła również istotny element współczesnego prądu kulturalnego zwanego gotycyzmem. Powieść gotycka była reakcją na racjonalizm epoki oświecenia, a pierwsze książki powstały w Anglii. Za wyznacznik i jednocześnie wzorzec gatunku uważa się Zamczysko w Otranto. Powieść gotycka (tyt. oryg. The Castle of Otranto, 1764, wydanie polskie 1974) autorstwa Horacego Walpole’a. Podtytuł nadany przez Walpole’a stał się nazwą dla całej rodziny tego typu powieści. Jednak pierwszy prawdziwy sukces powieść gotycka odniosła dopiero w realizacji Ann Radcliffe. Do najbardziej znanych utworów tego nurtu należą Mnich Matthew Gregory’ego Lewisa, a także wspomnianej już Ann Radcliffe. Powieścią gotycką jest też Frankenstein Mary Shelley, jakkolwiek zawiera on pogłębioną refleksję na temat życia ludzkiego. Elementy powieści gotyckiej są zauważalne w Wichrowych wzgórzach Emily Brontë. W Polsce powieść gotycką zainicjowała w XIX wieku Anna Mostowska, uprawiał ją także Zygmunt Krasiński. Popularność powieści gotyckiej zanikła jednak z początkiem XX wieku. Literaturoznawcy wyróżniają trzy odmiany powieści gotyckiej: * powieść historyczną (historical novel), gdzie na pierwszy plan wysuwa się kostium historyczny (np. Zamczysko w Otranto, spośród polskich utworów wliczana tu bywa Wita Tadeusza Micińskiego); * powieść sentymentalną (sentimental novel), gdzie nadrzędnym czynnikiem jest sentymentalna w charakterze historia miłosna (np. powieści Ann Radcliffe); * powieść terroru (terror novel), gdzie wyróżnikiem jest frenezja i satanistyczna aura (np. Mnich M.G. Lewisa). (pl)
  • Gotisk fiktion är en genre, ursprungligen inom skönlitteraturen, i vilken skräck och romantik blandas. (sv)
  • Готи́чний рома́н — роман, в якому зображено незвичні ситуації, життя привидів та інші обставини потойбічного життя, страхіття пекла, жахаюча жорстокість, великі таємниці, що перетворюють людину на іграшку надприродних сил. Готичний роман — один із попередників сучасної детективної літератури, містики та фантастики жахів. (uk)
  • 哥特小说(英語:Gothic fiction或Gothic horror),十八世紀開始的英语文学流派。 一般認為哥德小說的濫觴是霍勒斯·渥波爾所寫的《奧托蘭多城堡》。哥德小說可以說是西方人恐怖電影的鼻祖,更重要的是,它使我们今天习惯地将哥特式(Gothic)与黑暗、恐怖联系在一起。隨著哥德與萬聖節等的持續發展,現在显著的流行哥特小说元素包括恐怖的形象、吸血鬼、狼人、神秘、超自然力量、厄运、死亡、颓废、住着幽灵的鬧鬼洋樓、癫狂、家族诅咒、貓、有意志的樹等混合在一起。 (zh)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 12622 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 84241 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1124793568 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:align
  • right (en)
dbp:date
  • 2017-12-18 (xsd:date)
dbp:quote
  • 'Tis now the very witching time of night, When churchyards yawn, and hell itself breathes out Contagion to this world. Now could I drink hot blood, And do such bitter business as the day Would quake to look on. (en)
dbp:source
  • — Lines from Shakespeare's ''Hamlet (en)
dbp:url
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • Η γοτθική μυθοπλασία αποτελεί είδος λογοτεχνίας, που συνδυάζει στοιχεία τρόμου και ρομαντισμού. Θεωρείται πως εφευρέθηκε από τον Άγγλο συγγραφέα Οράτιο Γουάλπολ, ο οποίος συνέγραψε το 1764 το μυθιστόρημα Το Κάστρο του Οτράντο. (el)
  • Eleberri gotikoa literatura generoa da, non beldurrezko eta maitasunezko eleberrien ezaugarriak agertzen diren. Genero gisa Horace Walpole idazle ingelesak hasi omen zuen, The Castle of Otranto eleberria idatzi zuenean 1764an. (eu)
  • Le roman gothique est un genre littéraire anglais, né en 1764 avec Le Château d'Otrante d'Horace Walpole (1764) et s'éteignant progressivement à partir de 1830, laissant place en Europe continentale à la vogue du fantastique. Ce genre est considéré comme le précurseur du romantisme noir en français. (fr)
  • Il romanzo gotico è un genere narrativo sviluppatosi dalla seconda metà del Settecento e caratterizzato dall'unione di elementi romantici e dell'orrore. L'espressione "letteratura gotica", riferita alla tendenza culturale sviluppatasi dalla metà del XVIII secolo, è entrata nell'uso comune a partire soprattutto dai paesi anglosassoni e individua solitamente storie ambientate nel Medioevo in castelli diroccati, sotterranei e altri ambienti cupi e tenebrosi. (it)
  • ゴシック小説(ゴシックしょうせつ)とは18世紀末から19世紀初頭にかけて流行した神秘的、幻想的な小説。ゴシック・ロマンス(Gothic Romance)とも呼ばれ、その後ゴシック・ホラーなどのジャンルも含むことがあり、今日のSF小説やホラー小説の源流とも言われる。 (ja)
  • 고딕물(gothic fiction)은 공포물 장르의 하위 장르로서, 죽음에 대한 주제와 낭만주의가 결합된 것이다. 그 기원은 잉글랜드의 작가 의 1764년 장편소설 《》 제2판 부제가 "고딕 이야기"라고 되어 있었던 것에 연유한다. 고딕물은 당대 새로운 관념이었던 낭만문학적 쾌락의 연장선인 공포를 즐기는 쾌감에 바탕해 발달했다. 고딕물은 18세기 하반기에 잉글랜드에서 발생하였고 19세기에 크게 발전하여 메리 셸리의 《프랑켄슈타인》, 에드거 앨런 포의 여러 단편소설들 같은 걸작을 배출했다. 또 브램 스토커의 《드라큘라》 역시 고딕물의 산물이라 할 수 있다. "고딕"이란 고딕 건축 양식에서 비롯된 말로, 대부분의 고딕물이 고딕 양식의 오래된 건물들을 배경으로 삼고 있기 때문이다. 암흑낭만주의의 극단적 형태인 고딕물은 잉글랜드와 독일에서 매우 유행했다. 고딕물은 오늘날에도 명맥을 이어오고 있으며, 《슬리피 할로우》, 《뱀파이어와의 인터뷰》. 《프롬 헬》 등 근세를 배경으로 한 기괴한 창작물들이 이에 속한다고 할 수 있다. (ko)
  • 고딕 소설 (때때로 고딕 호러라고도 한다) 은 공포 소설과 로맨스의 요소가 결합된 문학장르이다. 하나의 장르로서 이것은 일반적으로 영국작가인 이 발명해 냈다고 알려져 있다. 고딕소설의 효시가 되는 작품은 호레이스가 1764년에 펴낸 소설 "오트란토의 성"(The Castle of Otranto)이다. 18세기 후반에서 19세기 초반까지 특히 성행했으며, 고딕소설이란 명칭은 중세의 건축물이 주는 폐허스런 분위기에서 소설적 상상력을 이끌어 냈다는 의미에서 붙여진 것이다.오늘날 고딕소설이라는 용어는 중세적 배경을 갖고 있지 않더라도 공포스런 분위기를 자아내어 섬뜩하고 무시무시한 인간의 이상 심리를 다룬 소설의 유형까지 광범위하게 적용된다. (ko)
  • Gotisk fiktion är en genre, ursprungligen inom skönlitteraturen, i vilken skräck och romantik blandas. (sv)
  • Готи́чний рома́н — роман, в якому зображено незвичні ситуації, життя привидів та інші обставини потойбічного життя, страхіття пекла, жахаюча жорстокість, великі таємниці, що перетворюють людину на іграшку надприродних сил. Готичний роман — один із попередників сучасної детективної літератури, містики та фантастики жахів. (uk)
  • 哥特小说(英語:Gothic fiction或Gothic horror),十八世紀開始的英语文学流派。 一般認為哥德小說的濫觴是霍勒斯·渥波爾所寫的《奧托蘭多城堡》。哥德小說可以說是西方人恐怖電影的鼻祖,更重要的是,它使我们今天习惯地将哥特式(Gothic)与黑暗、恐怖联系在一起。隨著哥德與萬聖節等的持續發展,現在显著的流行哥特小说元素包括恐怖的形象、吸血鬼、狼人、神秘、超自然力量、厄运、死亡、颓废、住着幽灵的鬧鬼洋樓、癫狂、家族诅咒、貓、有意志的樹等混合在一起。 (zh)
  • الخيال القوطي المعروف إلى حد كبير بالنمط الفرعي من الرعب القوطي، هو نوع أو نمط من الأدب والسينما يجمع بين الخيال والرعب والموت والرومانسية في بعض الأحيان. يُنسب أصلها إلى المؤلف الإنجليزي هوراس والبول، مع روايته قلعة أوترانتو التي صدرت عام 1764 بعنوان «قصة قوطية» (في طبعتها الثانية). يميل الخيال القوطي إلى التركيز على كل من العاطفة ونوع ممتع من الرعب، وهو بمثابة امتداد للحركة الأدبية الرومانسية التي كانت جديدة نسبيًا في الوقت الذي نُشرت فيه رواية والبول. كانت أكثر هذه «الملذات» شيوعًا بين القرّاء القوطيين هي السامية- شعور لا يوصف «يأخذنا إلى ما وراء ذواتنا». (ar)
  • الرواية القوطية درب من الرواية الرومانتيكية المبكرة يتميز بأجواء الرعب والغموض التي تسوده وبعنصر التشويق الذي يهيمن عليه. ازدهرت في إنكلترا خلال النصف الثاني من القرن الثامن عشر ومطالع القرن التاسع عشر ولدت مع رواية للكاتب الإنكليزي هوراس وولبول (قصر أوترانيو ) Castle of Otranto (عام 1765) ومن أشهر من خاض غمار الرواية القوطية بعد وولبول الكاتبة الإنكليزية آن رادكليف وبخاصة في روايتها الشهيرة (أسرار أودولفو ) The Mysteries of Udolpho (عام 1794) ولا ننسى الروائي الاسباني الراحل كارلوس زافون الذي مثل الأدب القوطي بكل تفاصيله في رباعيته الشهيرة (مقبرة الكتب المنسية) ولذلك أطلق على هذا الضرب من الرواية اسم (الرواية القوطية) لأن أصحابها اتخذوا من القصور والأديرة الوسيطية من الفن القوطي (بما تحفل به من ممرات تحت الأرض subterranean وشرفات مُفَرِّجة مظلمة battlements وأبواب مسحورة trap doors) إطارا (ar)
  • Gotický román je literární žánr, resp. subžánr románu, který se objevuje od druhé poloviny 18. století; je typický pro období preromantismu a romantismu. Jedná se o předchůdce moderního hororu. Gotický román je typický zvláště pro Anglii, jakkoli se vyskytuje i v jiných národních literaturách. V rámci nakladatelství Odeon existovala v 70. letech 20. století edice , v níž vyšlo několik překladů textových zástupců daného žánru. Na gotický román navázala ve Francii ve 20. a 30. letech 19. století tzv. frenetická literatura. (cs)
  • Gothic fiction, sometimes called Gothic horror in the 20th century, is a loose literary aesthetic of fear and haunting. The name is a reference to Gothic architecture of the European Middle Ages, which was characteristic of the settings of early Gothic novels. (en)
  • De gothic novel, gotische roman of romantische griezelroman is een literair genre dat mystery, romantiek en horror vermengt. Het ontstond in de tweede helft van de 18e eeuw in Engeland en kende ook nog veel succes tijdens de periode van de romantiek met Mary Shelleys Frankenstein en werken van Edgar Allan Poe. Een latere (uit het victoriaans tijdperk daterende) bekende roman in dit genre is Bram Stokers Dracula. De naam 'gothic' verwijst naar de (pseudo)middeleeuwse gebouwen waarin veel van deze verhalen zich afspelen. Terwijl deze extreme vorm van romantiek in zijn bloeiperiode in Engeland en Duitsland bijzonder geliefd was, waren er in het Nederlandse taalgebied niet zo veel auteurs die zich tot dit genre aangetrokken voelden. De Engelse gothic novel stond echter wel aan de wieg van roma (nl)
  • Powieść gotycka – odmiana powieści uprawiana głównie na przełomie XVIII i XIX wieku, nazywana również romansem grozy. Typowymi jej elementami były: tajemnicza czy wręcz upiorna atmosfera narracji, odczuwane podczas lektury poczucie grozy (stąd również nazwa „powieść grozy”), nawiedzone budowle, średniowieczne gotyckie zamki (stąd nazwa „powieść gotycka”), pułapki, śmierć, choroba, szaleństwo, klątwa itp., zaś bohaterami zazwyczaj była jakaś antynomiczna para, gdzie jeden biegun reprezentowany był przez osobnika o wyraźnie demonicznych cechach (jak na przykład Manfred w utworze Walpole’a), zaś drugim biegunem była czysta i niewinna osoba (zazwyczaj jakaś dziewica), jak Antonia w Mnichu. Istotnym elementem powieści gotyckiej był fakt zaistnienia jakiejś ciemnej zbrodni, która odciskała piętn (pl)
rdfs:label
  • Gothic fiction (en)
  • رعب قوطي (ar)
  • خيال قوطي (ar)
  • Novel·la gòtica (ca)
  • Gotický román (cs)
  • Γοτθική μυθοπλασία (el)
  • Eleberri gotiko (eu)
  • Roman gothique (fr)
  • Romanzo gotico (it)
  • ゴシック小説 (ja)
  • 고딕물 (ko)
  • 고딕 소설 (ko)
  • Gothic novel (nl)
  • Powieść gotycka (pl)
  • Готический роман (ru)
  • Gotisk fiktion (sv)
  • Готичний роман (uk)
  • 哥特小说 (zh)
rdfs:seeAlso
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:genre of
is dbo:literaryGenre of
is dbo:movement of
is dbo:nonFictionSubject of
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:genre of
is dbp:genres of
is dbp:movement of
is dbp:stylisticOrigins of
is dbp:subject of
is rdfs:seeAlso of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License