About: Golden jackal

An Entity of Type: mammal, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

The golden jackal (Canis aureus), also called common jackal, is a wolf-like canid that is native to Southeast Europe, Southwest Asia, South Asia, and regions of Southeast Asia. The golden jackal's coat varies in color from a pale creamy yellow in summer to a dark tawny beige in winter. It is smaller and has shorter legs, a shorter tail, a more elongated torso, a less-prominent forehead, and a narrower and more pointed muzzle than the Arabian wolf. It is listed as Least Concern on the IUCN Red List due to its widespread distribution and high density in areas with plenty of available food and optimum shelter.

Property Value
dbo:abstract
  • ابن آوى الذهبي أو ابن آوى الآسيوي أو ابن آوى الشرقي أو ابن آوى الشائع (الاسم العلمي: Canis aureus)، أو كما يسمونه في هنغاريا الذئب النمساوي المجري أو ذئب القصب، حيوان ثديي من رتبة اللواحم وفصيلة الكلبيّات والذي يقطن إفريقيا الشمالية والشرقية بالإضافة لجنوب شرق أوروبا وآسيا الجنوبية حتى بورما. يعتبر ابن آوى الذهبي أكبر أنواع بنات آوى والوحيد الذي ينتشر خارج إفريقيا، وقد تمّ تعريف 12 سلالة منه. ويعرف ابن آوى الذهبي في بلاد الشام أيضا باسم الواوي. أظهرت الأبحاث في مجال علم الوراثة مؤخرا، أن ابن آوى الذهبي لا يرتبط بشكل وثيق بأنواع بنات آوى الأخرى (ابن آوى الأسود الظهر وابن آوى مخطط الجانبين) على الرغم من أنه يُصنف معهم، وإنما يرتبط بمجموعة «الذئاب» من عائلة الكلبيّات التي تضم بالإضافة لهذا النوع الذئب الرمادي (جميع السلالات بما فيها الكلب المستأنس) والقيوط. وتتوافق هذه الأدلّة الجينيّة الجديدة مع شكل جمجمة هذا النوع التي تحمل بضعة علامات تجعلها شبيهة بجماجم الذئاب والقيوط أكثر من باقي أنواع بنات آوى. يظهر ابن آوى الذهبي في العديد من الميثولوجيات للحضارات المختلفة في العالم القديم، وخصوصا تلك المتعلقة بالموت، ولا يزال يُربط ابن آوى - جميع الأنواع منه - حتى اليوم بالموت من قبل الكثير من الناس؛ إلا أن هذا النوع بالتحديد كان له حصة الأسد من هذا الاعتقاد الإنساني، ولعلّ تفسير ذلك هو أنه هذه الحيوانات هي الوحيدة من بنات آوى الموجودة خارج إفريقيا وبالتالي فهي الوحيدة التي احتكت بمعظم الحضارات القديمة. يُعتقد أن السبب الذي جعل البشر يربطون بين هذه الحيوانات والموت في بادئ الأمر كان عادتها في التسكع قرب المقابر (التي كانت غالبا على أطراف القرى والمدن) واقتياتها على الجيفة، بالإضافة لافتراسها المواشي والدواجن المريضة التي كان يهجرها أصحابها أو يطلقوها في البرية، مما جعل هذه الحيوانات تبدو وكأنها جالبة للموت. (ar)
  • El xacal comú (Canis aureus) és una espècie de mamífer carnívor originari del sud-est d'Europa, el sud-oest d'Àsia, el sud d'Àsia i parts del sud-est d'Àsia. Pertany al gènere Canis i el seu pelatge varia, segons la localitat, entre el terrós rogenc i el gris groguenc. El xacal comú té una alimentació molt variada des de petits rosegadors a ocells passant per insectes, rèptils, carronya i escombraries. Habita el sud-est i centre d'Europa (fins a Àustria i Hongria), Àsia menor, el proper orient i est d'Àsia. No està en perill per la gran àrea que ocupa i alimentació variada. És una espècie molt adaptable que també viu al Caucas i boscos de l'Índia. És el xacal més gros i l'únic que viu fora de l'Àfrica. N'hi ha 7 subespècies. Genèticament està més relacionat amb el llop i el coiot que amb altres xacals. (ca)
  • Šakal obecný (Canis aureus) je druh psovité šelmy. Obývá především jihovýchodní Evropu a jihozápadní, jižní Asii, ale i některé regiony jihovýchodní Asie. Nejpozději od roku 2006 byla jeho přítomnost zaznamenaná i v Česku, přičemž pozorování postupně přibývají. Oproti nejmenšímu poddruhu vlka obecného, vlku arabskému (Canis lupus arabs), je šakal menší, má kratší končetiny i ocas, protáhlejší trup a užší čenich. Barva srsti se mění v závislosti na ročním období. Zatímco v létě je krémově žlutá, v zimě se zbarví do tmavé béžové. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) se jedná o málo dotčený druh. Předkem šakala obecného je pravděpodobně již vyhynulý Canis arnensis, který obýval jižní Evropu asi před 1,9 miliony lety. Samotný šakal se ale do Evropy dostal nejspíše z Indie a to přibližně před 20 000 lety na konci poslední doby ledové. Z toho období také pochází i nejstarší fosílie, která byla odkryta v archeologickém nalezišti Ksar Akil, vzdáleném asi 10 km severovýchodně od Bejrútu v Libanonu. V Evropě byly nalezeny nejstarší fosílie v Řecku a jejich stáří je odhadováno asi na 7 000 let. Je uváděno sedm poddruhů šakala obecného, které se liší vzhledem i areálem výskytu. I přes shodu jmen není tento druh úzce příbuzný africkému šakalovi čabrakovému (Canis mesomelas) ani šakalovi pruhovanému (Canis adustus), zato jeho blízkými příbuznými jsou vlk africký (Canis anthus), vlček etiopský (Canis simensis) a kojot prérijní (Canis latrans). Obývá otevřené travnaté louky s křovisky, nejčastěji v okolí řek, jezer a v údolích. Šakal obecný je společenské zvíře a žije v malých smečkách tvořených párem a jejich potomky. Aktivní je hlavně v noci. Podobně jako liška obecná (Vulpes vulpes), jeho největší konkurent, má velmi široký jídelníček, který zahrnuje vše od hmyzu až po malé kopytníky. Oba druhy se také snadno dokáží přeorientovat na jinou stravu, pokud je nedostatek. Dalšími hlavními konkurenty jsou kočka bažinná (Felis chaus), na Kavkazu též mýval severní (Procyon lotor) a ve střední Asii kočka stepní (Felis lybica ornata). (cs)
  • Der Goldschakal (Canis aureus) ist eine eng mit dem Wolf verwandte Art der Hunde. Er ist der einzige Schakal, der in Europa verbreitet ist. Bis 2015 wurde ein naher afrikanischer Verwandter, der in Ägypten und Libyen heimisch ist, als Unterart Canis aureus lupaster geführt, inzwischen wird er jedoch als eigene Art mit dem deutschen Namen Afrikanischer Goldwolf (Canis lupaster) betrachtet. (de)
  • Το χρυσό τσακάλι (Canis aureus - Κύων ο χρυσός), ένα από τα τρία είδη τσακαλιού που απαντώνται, είναι ένα μεσαίο θηλαστικό που ανήκει στην οικογένεια των κυνιδών. Απαντάται στη νοτιοανατολική και κεντρική Ευρώπη (μέχρι την Αυστρία και την Ουγγαρία), τη Μικρά Ασία και τη Μέση Ανατολή. Στην Ελλάδα το βρίσκουμε στην Ανατολική Μακεδονία και Θράκη, στις Σέρρες, τη Χαλικιδική, την Αττική, τη Φωκίδα, την Πελοπόννησο και τη Σάμο, ενώ υπάρχουν καταγραφές σε Θεσπρωτία, Πρέβεζα και Αιτωλοακαρνανία. Μέχρι το πρώτο μισό της δεκαετίας του 1990 επιβίωνε ακόμα στην Κέρκυρα. Τα παλαιότερα ευρήματα τσακαλιού στην Ευρώπη βρέθηκαν στους Δελφούς και στον Κίτσο και χρονολογούνται από το 5000-4500 π.Χ.. Είναι παμφάγο και οπορτουνιστικό ζώο, με αποτέλεσμα η διατροφή να διαφέρει ανάλογα με τις εποχές του έτους. Τρέφεται με σκουπίδια, φρούτα, φυτά και μικρά ζώα, όπως αμφίβια, τρωκτικά και έντομα, ενώ μπορεί να φάει και αιγοπρόβατα. Συγγενεύει περισσότερο με το λύκο και με το κογιότ παρά με άλλα ζώα που αποκαλούνται τσακάλια. Έχουν αναγνωριστεί 6 υποείδη. Μέχρι πρόσφατα τα ζώα που έμοιαζαν με τσακάλια στη βόρεια και ανατολική Αφρική κατατάσσονταν στο είδος αυτό, αλλά γονιδιακές έρευνες απέδειξαν ότι αποτελούν ένα νέο είδος λύκου, τον αφρικάνικο χρυσό λύκο Canis anthus. (el)
  • Ora ŝakalo aŭ orŝakalo (Canis aureus) estas specio de kaniso kiu estas indiĝena de Sudorienta Eŭropo, Sudokcidenta Azio, Suda Azio, kaj de regionoj de Sudorienta Azio. Kompare kun la araba lupo, kiu estas la plej malgranda el la grizaj lupoj (Canis lupus), tiu ŝakalo estas pli malgranda kaj havas pli mallongajn krurojn, pli mallongan voston, kaj pli longan dorson, malpli elstaran frunton, kaj pli mallarĝan kaj pli pintecan muzelon. La mantelo de la orŝakalo povas varii en koloro el palkreme flava en somero al malhela grizflava vintre. Ĝi estas listita kiel Malplej Zorgiga en la Internacia Ruĝa Listo de Endanĝeritaj Specioj pro sia disvastigita distribudao kaj tre alta denseco en areoj kun multa disponebla manĝaĵaro kaj optimuma ŝirmejaro. Genetikaj studoj indikas, ke la orŝakalo etendiĝis el Hindio antaŭ 20 000 jaroj je fino de la lasta glaciepoko. La plej antikva fosilio de orŝakalo, trovita je rokŝirmejo de Ksar Akil proksime al Beirut, Libano, estas 7 600 jarojn aĝa. La plej antikvaj fosilioj de orŝakalo en Eŭropo estis trovitaj en Grekio kaj estas 7 000 jarojn aĝa. Estas sep subspecioj de orŝakalo. La orŝakalo estas pli proksime rilata al la griza lupo, al kojoto, al la afrika orlupo, kaj al la etiopia lupo ol al la nigradorsa ŝakalo aŭ al la striflanka ŝakalo. Ĝi estas kapabla produkti fekundajn hibridojn kaj kun la griza lupo kaj kun la afrika orlupo. Hibridoj de ŝakalo kaj hundo nome Sulimov-hundoj estas uzataj en la Internacia flughaveno Ŝeremetjevo apud Moskvo fare de la rusa flugkompanio Aeroflot por flar-detektado. Oraj ŝakaloj estas abundaj en valoj kaj ĉe riveroj kaj ties alfluantoj, kanaloj, lagoj kaj marbordoj. Ili estas raraj en montetoj. La ora ŝakalo estas socia specio, kies baza socia unuo konsistas el reprodukta paro kaj kelkaj junaj idoj. Ĝi estas tre adaptebla, kun la kapablo ekspluati monĝon el fruktoj kaj insektoj ĝis malgrandaj hufuloj. Ili atakas hejmajn kortobirdojn kaj mamulojn ĝis la grando de idoj de hejmigitaj akvobubaloj. La rivaloj de la ora ŝakalo estas la ruĝa vulpo, la lupo, la ĝangala kato, la sovaĝa kato, en Kaŭkazo la lavurso, kaj en Centra Azio la Azia sovaĝa kato. La ora ŝakalo estas etendante sin trans siaj indiĝenaj teritorioj en Sudorienta Eŭropo al Centra kaj Nordorienta Eŭropo, okupante areojn kie estas malmultaj aŭ neniomaj lupoj. (eo)
  • El chacal común, dorado o moro (Canis aureus) es una especie de mamífero carnívoro de la familia Canidae.​ Es parecido a su pariente próximo el lobo en su aspecto externo, con una longitud comprendida entre 76 y 104 centímetros, una altura que oscila entre los 38 y los 50 centímetros y un peso de entre 8 y 15 kilos en su edad adulta. Sin embargo, a diferencia del lobo habita preferentemente en regiones de clima más cálido, desde los Balcanes en Europa hasta el sur de Rusia, Asia Menor y Central llegando hasta la India y parte de Indochina. En el continente africano está presente en amplias zonas del norte y sobre todo en la región oriental. Habita principalmente en terrenos de maleza espesa y zonas pantanosas y bajas y, sobre todo, en los cañaverales. Es un animal que caza únicamente durante la noche; pero que delata su presencia con sus fuertes y característicos aullidos. Tiene una alimentación muy variada: pequeños roedores, aves que anidan a ras del suelo, insectos, reptiles, carroñas y detritus próximos a los asentamientos humanos. Puede cazar en manadas o en parejas, y entonces ataca con éxito a presas relativamente grandes o sus crías como: corderos, cabras, impalas etc.​ En las regiones donde es abundante, su presencia no resulta muy deseada. Su modo de vida sólo ha podido ser estudiado en una época reciente, especialmente en África oriental. Pasa el día escondido en las madrigueras que excava en la espesura, en las grietas de las rocas o en antiguos refugios abandonados por otros animales. En ellas la hembra pare hacia el mes de marzo unas crías ciegas y sin pelo, que se independizan al cabo de 3 a 4 meses y alcanzan la madurez sexual en el plazo de un año. Tiene temperamento muy agresivo lo que le permite dar pelea y espantar a buitres, también es capaz de atacar hienas y otras especies de cánidos como los zorros orejudos.​ (es)
  • Canis aureus edo txakala otsoaren antza duen animalia da, bera bezala Canidae familiakoa. Leku beroagoetan bizi dira, Afrikako ekialdean, India, Errusia eta Balkanetan. (eu)
  • The golden jackal (Canis aureus), also called common jackal, is a wolf-like canid that is native to Southeast Europe, Southwest Asia, South Asia, and regions of Southeast Asia. The golden jackal's coat varies in color from a pale creamy yellow in summer to a dark tawny beige in winter. It is smaller and has shorter legs, a shorter tail, a more elongated torso, a less-prominent forehead, and a narrower and more pointed muzzle than the Arabian wolf. It is listed as Least Concern on the IUCN Red List due to its widespread distribution and high density in areas with plenty of available food and optimum shelter. Despite its name, the golden jackal is not closely related to the African black-backed jackal or side-striped jackal, which are part of the genus Lupulella. It is instead closer to wolves and coyotes. The ancestor of the golden jackal is believed to be the extinct Arno river dog that lived in southern Europe 1.9 million years ago. It is described as having been a small, jackal-like canine. Genetic studies indicate that the golden jackal expanded from India around 20,000 years ago, towards the end of the last Last Glacial Maximum. The oldest golden jackal fossil, found at the Ksar Akil rock shelter near Beirut, Lebanon, is 7,600 years old. The oldest golden jackal fossils in Europe were found in Greece and are 7,000 years old. There are seven subspecies of the golden jackal. It is capable of producing fertile hybrids with both the gray wolf and the African wolf. Jackal–dog hybrids called Sulimov dogs are in service at the Sheremetyevo Airport near Moscow, where they are deployed by the Russian airline Aeroflot for scent-detection. The golden jackal is abundant in valleys and beside rivers and their tributaries, canals, lakes, and seashores, but rare in foothills and low mountains. It is a social species, the basic social unit of which consists of a breeding pair and any young offspring. It is very adaptable, with the ability to exploit food ranging from fruit and insects to small ungulates. It attacks domestic fowl and domestic mammals up to the size of domestic water buffalo calves. Its competitors are the red fox, steppe wolf, jungle cat, Caucasian wildcat, the raccoon in the Caucasus and in Central Asia, and the Asiatic wildcat. It is expanding beyond its native grounds in Southeast Europe into Central and Northeast Europe into areas where there are few or no wolves. (en)
  • Cainíneach dúchasach don Eoraip oirdheisceart agus lárnach, don Áise Bheag, don Mheán-Oirthear agus an Áise Theas is ea an seacál órga nó Canis aureus. Tá sé liostaithe mar Is lú imní, ar 'Liosta Dearg' an AICD (An tAontas Idirnáisiúnta um Chaomhnú an Dúlra), mar gheall ar a raon forleathan i réimsí ina mbíonn neart beatha agus foscadh ar fáil. (ga)
  • Canis aureus Cet article pourrait être amélioré en traduisant l'article de Wikipédia en anglais : Golden jackal. * anglais - Golden jackal (article labellisé) Si vous connaissez bien la langue suggérée, vous pouvez faire cette traduction. Découvrez comment. Canis aureus Un chacal commun ou doré (Canis aureus) indien dans le parc national Jim Corbett, dans l'État indien de l'Uttarakhand. Espèce Canis aureusLinnaeus, 1758 Statut de conservation UICN LC : Préoccupation mineure Statut CITES Annexe III , Rév. du 16/03/89 Le Chacal doré ou Chacal commun (Canis aureus) est une espèce de chacal de la famille des Canidae. (fr)
  • キンイロジャッカル(Canis aureus) は、食肉目イヌ科イヌ属に分類される食肉類。 ジャッカル類のなかでは最も大型である。またアフリカ以外にも生息する唯一のジャッカルである。 (ja)
  • Lo sciacallo dorato (Canis aureus Linnaeus, 1758) è un canide lupino di medie dimensioni diffuso in Europa sud-orientale e centrale, Asia Minore, Medio Oriente e Asia sud-orientale. Viene classificato dalla IUCN tra le specie a rischio minimo, dato che ha un vastissimo areale dove trova cibo e ripari in abbondanza. È una specie sociale che vive in famiglie nucleari che consistono di coppie accompagnate dai loro cuccioli. Si tratta di un animale molto adattabile, capace di sfruttare numerose fonti di cibo, dai frutti e gli insetti fino ai piccoli ungulati. Sin dal 2005, la MSW ne riconosce 13 sottospecie, ma alcuni studi genetici condotti nel 2015 hanno dimostrato che sei delle supposte sottospecie in Africa fanno invece parte di una specie a sé stante, il Canis lupaster, riducendo così il numero di sottospecie di sciacallo dorato a sette. Benché simile a un lupo grigio di taglia ridotta, lo sciacallo dorato è più snello, con un muso più stretto, una coda più corta e un passo più leggero. Il suo mantello invernale differisce da quello del lupo per le sue sfumature più fulve-rossicce. Malgrado il suo nome informale, non è strettamente imparentato con lo sciacallo dalla gualdrappa e con lo sciacallo striato, essendo invece più imparentato con il lupo grigio, il coyote e il caberù. Può produrre ibridi fertili sia con i lupi grigi che con quelli africani. Lo sciacallo svolge un ruolo importante nel folclore e nella letteratura mediorientale e asiatica, dove viene spesso rappresentato come un ingannatore, analogo della volpe e del coyote nelle fiabe europee e nordamericane. (it)
  • De goudjakhals of gewone jakhals (Canis aureus), soms ook goudwolf of rietwolf genoemd, is een middelgrote hondachtige uit het geslacht Canis. Ondanks zijn naam is hij waarschijnlijk niet zeer nauw verwant aan de zadeljakhals (Canis mesomelas) en de gestreepte jakhals (Canis adustus), maar staat hij dichter bij de iets forsere coyote (Canis latrans) en de veel grotere wolf (Canis lupus). Hoewel de goudjakhals oorspronkelijk vooral in Oost-Europa voorkwam, laat hij zich als zwerfgast ook in Nederland en onder andere Duitsland en Denemarken zien. (nl)
  • (Canis aureus, 영어: golden jackal), 커먼자칼(영어: common jackal), 아시아자칼(영어: Asiatic jackal), 황금늑대(영어: gold-wolf)는 아프리카 북부와 북동부, 유럽 중부와 남동부(최대 오스트리아-헝가리 지역으로 알려졌으나 최근에는 에스토니아 북쪽까지 밝혀짐), 소아시아, 중동 및 남아시아에 서식하는 개과의 종이다. 자칼중 유일하게 아시아에도 분포한다. IUCN에서는 황금자칼의 광대한 서식 지역, 최적의 먹이 등으로 인해 관심 필요 등급만을 책정했다. 이름에 자칼이 들어가지만 자칼과 황금자칼은 밀접한 관련이 없고 오히려 늑대와 코요테와 더욱 많은 관련이 있다. 이 종은 기본적인 사회 단위인 한 번식 가능 쌍으로 이루어지며 자손을 낳는다. 황금자칼은 과일, 곤충서부터 작은 유제류까지 광범위한 먹이를 섭취할 수 있다. (ko)
  • Szakal złocisty (Canis aureus) – gatunek drapieżnego ssaka z rodziny psowatych (Canidae), rodzaju wilków. Występuje w południowo-wschodniej Europie i południowej Azji do Mjanmy. Jest największym szakalem i jedynym występującym poza obszarem Afryki. W roku 2015 odnotowano jego obecność także w Polsce. (pl)
  • O Chacal-dourado (Canis aureus), também conhecido como chacal-asiático, lobo da cana, chacal-euroasiático ou chacal-comum é uma espécie de chacal distribuída pela Ásia e África. A espécie está classificado pela IUCN como pouco preocupante, devido à sua escala generalizada em áreas com alimentos variados e condições de abrigo estáveis. Segundo estudos morfológicos e moleculares, o chacal-dourado é um parente próximo do lobo- cinzento. O chacal-dourado é altamente adaptável, sendo capaz de explorar inúmeros alimentos, como frutas, insetos, até pequenos ungulados. (pt)
  • Guldschakal (Canis aureus), även kallad schakal, är en art i familjen hunddjur som är nära släkt med vargen. Den delas in i ett antal underarter, och senare års studier har antytt att individerna i Afrika kan tillhöra en annan djurart än exemplaren i Eurasien. Den afrikanska varianten, som är än mer lik varg, föreslås få namnet afrikansk guldvarg (Canis anthus). (sv)
  • Обыкнове́нный шака́л, или азиа́тский шака́л, или чека́лка (лат. Canis aureus, дословно — «собака золотистая») — млекопитающее из семейства псовых. Успешному распространению шакала способствует высокая миграционная активность зверя, а также способность использовать антропогенные ландшафты. К началу XXI века ареал шакалов в Европе продвинулся далеко на север, достигнув Чехии, Словакии, Румынии, Одесской области Украины, охватил Ростовскую и Астраханскую области России. В 2010-е годы шакалы освоили территорию Белоруссии и были официально включены в список млекопитающих Белоруссии в 2017 году. (ru)
  • 亞洲胡狼(学名:Canis aureus),又名金豺,是歐洲東南部及南亞至緬甸特有的一種胡狼。牠們最大型的胡狼,唯一生活在非洲以外的地方,其下共有7個已知的亞種。雖然與其他胡狼分類在一起,但牠們其實並非近親,根據基因分析顯示灰狼及郊狼才是其近親。亞洲胡狼的頭顱骨亦與灰狼及郊狼的很相似。传统分类认为亚洲胡狼在非洲也有分布,但新的研究将这些地区的“亚洲胡狼”归入一个新的物种:金狼。 亞洲胡狼曾被認為是家犬的直接祖先,但由於牠們很少與狗接觸,而且有不同的叫聲,故此理論被推翻。 (zh)
  • Шакал звичайний або шакал азійський (Canis aureus) — вид родини псових (Canidae), ряду хижих. Вид, що активно розселюється принаймні в останні 20 років на північ, і наразі відомий на більшій частині країн Східної Європи до Естонії включно. Цей соціальний хижак всеїдний, споживає від плодів і комах до малих копитних. У 2015 році дослідження ДНК показали, що шість африканських підвидів C. aureus мають бути виділені в окремий вид, Canis anthus. (uk)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 1554274 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 115998 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1123464427 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:align
  • right (en)
dbp:authority
dbp:colwidth
  • 30 (xsd:integer)
dbp:image
  • Jackal.ogg (en)
dbp:image2Caption
  • Golden jackals howling (en)
dbp:imageCaption
  • Golden jackal in Tel Aviv (en)
dbp:name
  • Golden jackal (en)
dbp:rangeMap
  • Canis aureus range .png (en)
dbp:rangeMapAlt
  • Refer to the section "Subspecies" and the column "Distribution" (en)
dbp:rangeMapCaption
  • Range of the golden jackal (en)
dbp:status
  • LC (en)
dbp:statusSystem
  • IUCN3.1 (en)
dbp:subdivision
  • * C. a. aureus * C. a. cruesemanni * C. a. ecsedensis * C. a. indicus * C. a. moreoticus * C. a. naria * C. a. syriacus (en)
dbp:subdivisionRanks
  • Subspecies (en)
dbp:taxon
  • Canis aureus (en)
dbp:title
  • Phylogenetic tree of the wolf-like canids with timing in millions of years (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • Der Goldschakal (Canis aureus) ist eine eng mit dem Wolf verwandte Art der Hunde. Er ist der einzige Schakal, der in Europa verbreitet ist. Bis 2015 wurde ein naher afrikanischer Verwandter, der in Ägypten und Libyen heimisch ist, als Unterart Canis aureus lupaster geführt, inzwischen wird er jedoch als eigene Art mit dem deutschen Namen Afrikanischer Goldwolf (Canis lupaster) betrachtet. (de)
  • Canis aureus edo txakala otsoaren antza duen animalia da, bera bezala Canidae familiakoa. Leku beroagoetan bizi dira, Afrikako ekialdean, India, Errusia eta Balkanetan. (eu)
  • Cainíneach dúchasach don Eoraip oirdheisceart agus lárnach, don Áise Bheag, don Mheán-Oirthear agus an Áise Theas is ea an seacál órga nó Canis aureus. Tá sé liostaithe mar Is lú imní, ar 'Liosta Dearg' an AICD (An tAontas Idirnáisiúnta um Chaomhnú an Dúlra), mar gheall ar a raon forleathan i réimsí ina mbíonn neart beatha agus foscadh ar fáil. (ga)
  • キンイロジャッカル(Canis aureus) は、食肉目イヌ科イヌ属に分類される食肉類。 ジャッカル類のなかでは最も大型である。またアフリカ以外にも生息する唯一のジャッカルである。 (ja)
  • De goudjakhals of gewone jakhals (Canis aureus), soms ook goudwolf of rietwolf genoemd, is een middelgrote hondachtige uit het geslacht Canis. Ondanks zijn naam is hij waarschijnlijk niet zeer nauw verwant aan de zadeljakhals (Canis mesomelas) en de gestreepte jakhals (Canis adustus), maar staat hij dichter bij de iets forsere coyote (Canis latrans) en de veel grotere wolf (Canis lupus). Hoewel de goudjakhals oorspronkelijk vooral in Oost-Europa voorkwam, laat hij zich als zwerfgast ook in Nederland en onder andere Duitsland en Denemarken zien. (nl)
  • (Canis aureus, 영어: golden jackal), 커먼자칼(영어: common jackal), 아시아자칼(영어: Asiatic jackal), 황금늑대(영어: gold-wolf)는 아프리카 북부와 북동부, 유럽 중부와 남동부(최대 오스트리아-헝가리 지역으로 알려졌으나 최근에는 에스토니아 북쪽까지 밝혀짐), 소아시아, 중동 및 남아시아에 서식하는 개과의 종이다. 자칼중 유일하게 아시아에도 분포한다. IUCN에서는 황금자칼의 광대한 서식 지역, 최적의 먹이 등으로 인해 관심 필요 등급만을 책정했다. 이름에 자칼이 들어가지만 자칼과 황금자칼은 밀접한 관련이 없고 오히려 늑대와 코요테와 더욱 많은 관련이 있다. 이 종은 기본적인 사회 단위인 한 번식 가능 쌍으로 이루어지며 자손을 낳는다. 황금자칼은 과일, 곤충서부터 작은 유제류까지 광범위한 먹이를 섭취할 수 있다. (ko)
  • Szakal złocisty (Canis aureus) – gatunek drapieżnego ssaka z rodziny psowatych (Canidae), rodzaju wilków. Występuje w południowo-wschodniej Europie i południowej Azji do Mjanmy. Jest największym szakalem i jedynym występującym poza obszarem Afryki. W roku 2015 odnotowano jego obecność także w Polsce. (pl)
  • O Chacal-dourado (Canis aureus), também conhecido como chacal-asiático, lobo da cana, chacal-euroasiático ou chacal-comum é uma espécie de chacal distribuída pela Ásia e África. A espécie está classificado pela IUCN como pouco preocupante, devido à sua escala generalizada em áreas com alimentos variados e condições de abrigo estáveis. Segundo estudos morfológicos e moleculares, o chacal-dourado é um parente próximo do lobo- cinzento. O chacal-dourado é altamente adaptável, sendo capaz de explorar inúmeros alimentos, como frutas, insetos, até pequenos ungulados. (pt)
  • Guldschakal (Canis aureus), även kallad schakal, är en art i familjen hunddjur som är nära släkt med vargen. Den delas in i ett antal underarter, och senare års studier har antytt att individerna i Afrika kan tillhöra en annan djurart än exemplaren i Eurasien. Den afrikanska varianten, som är än mer lik varg, föreslås få namnet afrikansk guldvarg (Canis anthus). (sv)
  • Обыкнове́нный шака́л, или азиа́тский шака́л, или чека́лка (лат. Canis aureus, дословно — «собака золотистая») — млекопитающее из семейства псовых. Успешному распространению шакала способствует высокая миграционная активность зверя, а также способность использовать антропогенные ландшафты. К началу XXI века ареал шакалов в Европе продвинулся далеко на север, достигнув Чехии, Словакии, Румынии, Одесской области Украины, охватил Ростовскую и Астраханскую области России. В 2010-е годы шакалы освоили территорию Белоруссии и были официально включены в список млекопитающих Белоруссии в 2017 году. (ru)
  • 亞洲胡狼(学名:Canis aureus),又名金豺,是歐洲東南部及南亞至緬甸特有的一種胡狼。牠們最大型的胡狼,唯一生活在非洲以外的地方,其下共有7個已知的亞種。雖然與其他胡狼分類在一起,但牠們其實並非近親,根據基因分析顯示灰狼及郊狼才是其近親。亞洲胡狼的頭顱骨亦與灰狼及郊狼的很相似。传统分类认为亚洲胡狼在非洲也有分布,但新的研究将这些地区的“亚洲胡狼”归入一个新的物种:金狼。 亞洲胡狼曾被認為是家犬的直接祖先,但由於牠們很少與狗接觸,而且有不同的叫聲,故此理論被推翻。 (zh)
  • Шакал звичайний або шакал азійський (Canis aureus) — вид родини псових (Canidae), ряду хижих. Вид, що активно розселюється принаймні в останні 20 років на північ, і наразі відомий на більшій частині країн Східної Європи до Естонії включно. Цей соціальний хижак всеїдний, споживає від плодів і комах до малих копитних. У 2015 році дослідження ДНК показали, що шість африканських підвидів C. aureus мають бути виділені в окремий вид, Canis anthus. (uk)
  • ابن آوى الذهبي أو ابن آوى الآسيوي أو ابن آوى الشرقي أو ابن آوى الشائع (الاسم العلمي: Canis aureus)، أو كما يسمونه في هنغاريا الذئب النمساوي المجري أو ذئب القصب، حيوان ثديي من رتبة اللواحم وفصيلة الكلبيّات والذي يقطن إفريقيا الشمالية والشرقية بالإضافة لجنوب شرق أوروبا وآسيا الجنوبية حتى بورما. يعتبر ابن آوى الذهبي أكبر أنواع بنات آوى والوحيد الذي ينتشر خارج إفريقيا، وقد تمّ تعريف 12 سلالة منه. ويعرف ابن آوى الذهبي في بلاد الشام أيضا باسم الواوي. (ar)
  • El xacal comú (Canis aureus) és una espècie de mamífer carnívor originari del sud-est d'Europa, el sud-oest d'Àsia, el sud d'Àsia i parts del sud-est d'Àsia. Pertany al gènere Canis i el seu pelatge varia, segons la localitat, entre el terrós rogenc i el gris groguenc. El xacal comú té una alimentació molt variada des de petits rosegadors a ocells passant per insectes, rèptils, carronya i escombraries. (ca)
  • Šakal obecný (Canis aureus) je druh psovité šelmy. Obývá především jihovýchodní Evropu a jihozápadní, jižní Asii, ale i některé regiony jihovýchodní Asie. Nejpozději od roku 2006 byla jeho přítomnost zaznamenaná i v Česku, přičemž pozorování postupně přibývají. Oproti nejmenšímu poddruhu vlka obecného, vlku arabskému (Canis lupus arabs), je šakal menší, má kratší končetiny i ocas, protáhlejší trup a užší čenich. Barva srsti se mění v závislosti na ročním období. Zatímco v létě je krémově žlutá, v zimě se zbarví do tmavé béžové. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) se jedná o málo dotčený druh. (cs)
  • Το χρυσό τσακάλι (Canis aureus - Κύων ο χρυσός), ένα από τα τρία είδη τσακαλιού που απαντώνται, είναι ένα μεσαίο θηλαστικό που ανήκει στην οικογένεια των κυνιδών. Απαντάται στη νοτιοανατολική και κεντρική Ευρώπη (μέχρι την Αυστρία και την Ουγγαρία), τη Μικρά Ασία και τη Μέση Ανατολή. Στην Ελλάδα το βρίσκουμε στην Ανατολική Μακεδονία και Θράκη, στις Σέρρες, τη Χαλικιδική, την Αττική, τη Φωκίδα, την Πελοπόννησο και τη Σάμο, ενώ υπάρχουν καταγραφές σε Θεσπρωτία, Πρέβεζα και Αιτωλοακαρνανία. Μέχρι το πρώτο μισό της δεκαετίας του 1990 επιβίωνε ακόμα στην Κέρκυρα. Τα παλαιότερα ευρήματα τσακαλιού στην Ευρώπη βρέθηκαν στους Δελφούς και στον Κίτσο και χρονολογούνται από το 5000-4500 π.Χ.. Είναι παμφάγο και οπορτουνιστικό ζώο, με αποτέλεσμα η διατροφή να διαφέρει ανάλογα με τις εποχές του έτους. Τρ (el)
  • Ora ŝakalo aŭ orŝakalo (Canis aureus) estas specio de kaniso kiu estas indiĝena de Sudorienta Eŭropo, Sudokcidenta Azio, Suda Azio, kaj de regionoj de Sudorienta Azio. Kompare kun la araba lupo, kiu estas la plej malgranda el la grizaj lupoj (Canis lupus), tiu ŝakalo estas pli malgranda kaj havas pli mallongajn krurojn, pli mallongan voston, kaj pli longan dorson, malpli elstaran frunton, kaj pli mallarĝan kaj pli pintecan muzelon. La mantelo de la orŝakalo povas varii en koloro el palkreme flava en somero al malhela grizflava vintre. Ĝi estas listita kiel Malplej Zorgiga en la Internacia Ruĝa Listo de Endanĝeritaj Specioj pro sia disvastigita distribudao kaj tre alta denseco en areoj kun multa disponebla manĝaĵaro kaj optimuma ŝirmejaro. (eo)
  • The golden jackal (Canis aureus), also called common jackal, is a wolf-like canid that is native to Southeast Europe, Southwest Asia, South Asia, and regions of Southeast Asia. The golden jackal's coat varies in color from a pale creamy yellow in summer to a dark tawny beige in winter. It is smaller and has shorter legs, a shorter tail, a more elongated torso, a less-prominent forehead, and a narrower and more pointed muzzle than the Arabian wolf. It is listed as Least Concern on the IUCN Red List due to its widespread distribution and high density in areas with plenty of available food and optimum shelter. (en)
  • El chacal común, dorado o moro (Canis aureus) es una especie de mamífero carnívoro de la familia Canidae.​ Es parecido a su pariente próximo el lobo en su aspecto externo, con una longitud comprendida entre 76 y 104 centímetros, una altura que oscila entre los 38 y los 50 centímetros y un peso de entre 8 y 15 kilos en su edad adulta. Sin embargo, a diferencia del lobo habita preferentemente en regiones de clima más cálido, desde los Balcanes en Europa hasta el sur de Rusia, Asia Menor y Central llegando hasta la India y parte de Indochina. En el continente africano está presente en amplias zonas del norte y sobre todo en la región oriental. Habita principalmente en terrenos de maleza espesa y zonas pantanosas y bajas y, sobre todo, en los cañaverales. Es un animal que caza únicamente duran (es)
  • Canis aureus Cet article pourrait être amélioré en traduisant l'article de Wikipédia en anglais : Golden jackal. * anglais - Golden jackal (article labellisé) Si vous connaissez bien la langue suggérée, vous pouvez faire cette traduction. Découvrez comment. Canis aureus Un chacal commun ou doré (Canis aureus) indien dans le parc national Jim Corbett, dans l'État indien de l'Uttarakhand. Espèce Canis aureusLinnaeus, 1758 Statut de conservation UICN LC : Préoccupation mineure Statut CITES Annexe III , Rév. du 16/03/89 (fr)
  • Lo sciacallo dorato (Canis aureus Linnaeus, 1758) è un canide lupino di medie dimensioni diffuso in Europa sud-orientale e centrale, Asia Minore, Medio Oriente e Asia sud-orientale. Viene classificato dalla IUCN tra le specie a rischio minimo, dato che ha un vastissimo areale dove trova cibo e ripari in abbondanza. È una specie sociale che vive in famiglie nucleari che consistono di coppie accompagnate dai loro cuccioli. Si tratta di un animale molto adattabile, capace di sfruttare numerose fonti di cibo, dai frutti e gli insetti fino ai piccoli ungulati. Sin dal 2005, la MSW ne riconosce 13 sottospecie, ma alcuni studi genetici condotti nel 2015 hanno dimostrato che sei delle supposte sottospecie in Africa fanno invece parte di una specie a sé stante, il Canis lupaster, riducendo così il (it)
rdfs:label
  • Golden jackal (en)
  • ابن آوى الذهبي (ar)
  • Xacal comú (ca)
  • Šakal obecný (cs)
  • Goldschakal (de)
  • Χρυσό τσακάλι (el)
  • Ora ŝakalo (eo)
  • Canis aureus (es)
  • Canis aureus (eu)
  • Seacál órga (ga)
  • Chacal doré (fr)
  • Canis aureus (it)
  • キンイロジャッカル (ja)
  • 황금자칼 (ko)
  • Goudjakhals (nl)
  • Szakal złocisty (pl)
  • Chacal-dourado (pt)
  • Обыкновенный шакал (ru)
  • Guldschakal (sv)
  • 亞洲胡狼 (zh)
  • Шакал звичайний (uk)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:imageCaption of
is dbp:name of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License