About: Dingo

An Entity of Type: insect, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

The dingo (Canis familiaris, Canis familiaris dingo, Canis dingo, or Canis lupus dingo) is an ancient (basal) lineage of dog found in Australia. Its taxonomic classification is debated as indicated by the variety of scientific names presently applied in different publications. It is variously considered a form of domestic dog not warranting recognition as a subspecies, a subspecies of dog or wolf, or a full species in its own right. A dingo pack usually consists of a mated pair, their offspring from the current year, and sometimes offspring from the previous year.

Property Value
dbo:abstract
  • ذئب أسترالية أو دِنكُو أو الكلب الأسترالي أو كلب الدنغو (dingo) حيوان ثديي من عائلة الكلبيات ورتبة اللواحم يقطن البيئات شبه الصحراوية في أستراليا التي ربما يكون قد وصلها مع السكان الأصليين عندما جاؤوها أول مرة. يتميز بكبر حجمه وبلونه الأصفر الذي يبدو متناسقاً بعض الشيء وأحياناً ضارباً إلى الأحمر أو البيج معطفه شائك ووبره قصير أما ذيله فمرتفع نسبياً ومنحنياً من طرفه يبلغ طول رأسه وجسمه حوالي 110 سم أما ذيله فيبلغ طوله 40 سم ويزن نحو 35 كلغ. وهو يحيا منعزلاً أو ضمن أزواجٍ وأحياناً يشكل جماعات كبيرة لا سيما عند مطاردة حيوان كبير الحجم كالكنغارو إذ أن ذلك يتطلب مجهوداً وقوةً ويعتبر الأرنب الغذاء الرئيسي له وتأتي الحيوانات الجرابية بالدرجة الثانية بعد الأرنب. تلد أنثاه من 5 إلى 7 جراء في أوائل الربيع وعادةً ما تدوم فترة الحمل شهرين وهي تلد مرةً واحدة في السنة فقط ويقوم الأبوان برعاية الجراء الصغيرة حتى تصبح قادرة على الاستقلال هذا الحيوان مهدد بالانقراض في كثير من مناطق تواجده الأصلية بسبب مطاردة الإنسان له. وتشير الأدلة إلى أن كلاب الدنغو الأسترالية جاءت في الأصل من شرق آسيا وأنها تكاثرت بينما كانت تعيش في عزلة إلى أن أتت مع المستوطنين الأوروبيين عام 1788. (ar)
  • Dingo (Canis dingo, syn. Canis lupus dingo, syn. Canis familiaris dingo, syn. Canis familiaris), také pes dingo, je psovitá šelma obývající Austrálii a některé oblasti jihovýchodní Asie. Taxonomie druhu je sporná, zvažuje se zařazení druhu pod samostatnou hlavičkou, jako poddruh vlka obecného či jako zdivočelou formu psa domácího. Přestože dingové jsou divoce žijící zvířata, v Austrálii je možné najít i domestikované jedince nebo jejich křížence s domácími psy. Pes dingo byl poprvé popsán německým zoologem Friedrichem Meyerem v roce 1793 jako Canis antarcticus. Od roku 1793 se binomické jméno několikrát měnilo, ve 20. století byl například používán název Canis familiaris dingo, tudíž dingové byli bráni jako poddruh psa domácího. Dingo pochází z jihovýchodní Asie, do Austrálie se dostal asi před 5000 lety. Zde žil v izolaci, kterou narušil až příchod Evropanů. Mimo Austrálii, kde je dingo největší a jedinou nezavlečenou suchozemskou šelmou, byl prokázán výskyt dingů v Thajsku a na Sulawesi. Jako místa výskytu bývají uváděny i Kambodža, Čína, Indie, Indonésie mimo Sulawesi, Laos, Malajsie, Barma, Papua Nová Guinea, Filipíny a Vietnam, existence populací v těchto oblastech je však nejistá. Dingo obývá veškeré biotopy včetně pouští a polopouští s přístupem k vodě. Žije v opuštěných a rozšířených králičích norách nebo podobných podzemních prostorách v blízkosti zdrojů vody. Váží mezi 11 a 22 kg (výjimečně i více). V kohoutku měří mezi 47 až 67 cm. Délka těla dosahuje 70 až 111 cm. Nejběžnější viděnou barvou je žlutá až oranžová. Samci se od samic liší vzrůstem: jsou vyšší, mohutnější i těžší. Jedinci z Austrálie jsou větší než jedinci z Asie. Dingo je převážně noční zvíře. Jedinci mezi sebou komunikují, podobně jako jiné psovité šelmy, mimikou obličeje i těla. Součástí stravy je přes 170 různých druhů zvířat, od hmyzu až po buvoly domácí. Častou kořistí bývají některé druhy klokanů, vombati nebo australské druhy krys. Dingové tvoří několikačlenné smečky, které si zaberou vlastní teritorium. Celou smečku vede alfa pár – samec a samice. Pokud se v teritoriu smečky objeví mladší samec a alfa samce porazí, přebírá jeho místo ve smečce a starý vůdce teritorium opustí. Dingové se v zajetí dožívají až 24 let, avšak ve volné přírodě je to méně. Dle IUCN má pes dingo status zranitelný (VU). Za snižování jejich populace mohou i lidé, například jen v roce 1985 bylo v Thajsku týdně zabito přes 200 dingů na maso. Farmáři většinou vybíjí dingy v blízkém okolí farmy, aby nepřicházeli o dobytek a ovce. Jsou známy i případy, kdy farmáři zabili přes dvacet dingů během několika dní. Dalším vážným ohrožením je neustále rostoucí počet kříženců. Podle odhadů bylo v roce 1980 pouze 17 % populace australských dingů čistokrevných. Dingo hraje významnou roli v kultuře domorodých Australanů (Austrálců). Vystupuje například jako aktér v řadě příběhů. Jeho vyobrazení najdeme na skalních rytinách i jeskynních malbách. Pravděpodobně stojí za vyhynutím vakovlků tasmánských (Thylacinus cynocephalus) na australské pevnině před 2000 lety, ačkoli studie z roku 2008 tento názor zpochybňuje. (cs)
  • El dingo (Canis lupus dingo o Canis familiaris dingo), subespècie del llop, és un tipus de cànid australià, descendent probablement del llop del sud-est asiàtic (Canis lupus pallipes). Normalment se'l considera un gos salvatge australià, però, ni està restringit a Austràlia, ni s'hi va originar. Els dingos contemporanis es troben per tot el sud-est asiàtic, principalment en petits reductes de selva, i també a Austràlia, sobretot al nord. Tenen trets en comú tant amb els llops com amb els gossos moderns, i es consideren descendents amb més o menys canvis d'un ancestre dels gossos moderns. El nom «dingo» prové de la dels aborígens australians, que eren els habitants originals de l'àrea de Sydney. El gos cantant de Nova Guinea està classificat també com a Canis lupus dingo. (ca)
  • Το Ντίνγκο (Canis lupus dingo) είναι σαρκοφάγο θηλαστικό που ανήκει στην οικογένεια των Κυνιδών (Canidae). Πρόκειται για είδος άγριου σκύλου που ζει στην Αυστραλία, όπου, σύμφωνα με τις εκτιμήσεις των ειδικών, έφτασε πριν 5.000-8.000 χρόνια από τη νοτιοανατολική Ασία. Λόγω της σχετικής απομόνωσης τους, τα ντίνγκο έχουν διατηρήσει τα πανάρχαια χαρακτηριστικά που τα συνδέουν με τα πρωτόγονα σκυλιά και το λύκο και τα διαφοροποιούν από τον κατοικίδιο σκύλο. Είναι ζώα με ρωμαλέο σώμα, ψηλά και δυνατά πόδια, πλατύ κεφάλι, μυτερό ρύγχος και όρθια αυτιά. Το μήκος του σώματός τους φτάνει τα 1,30 μέτρα και το ύψος τους έως το ακρώμιο τα 60 εκατοστά. Τα αρσενικά είναι συνήθως μεγαλύτερα και βαρύτερα από τα θηλυκά της ίδιας ηλικίας. Το τρίχωμα του ντίνγκο είναι κοντό, πυκνό και το χρώμα του είναι κιτρινωπό έως καστανοκόκκινο και λευκό στην κοιλιά. Η ουρά του είναι μακριά και φουντωτή. Τα ντίνγκο ζουν και κυνηγούν σε αγέλες. Τρέφονται με μικρά θηλαστικά, κατοικίδια ζώα και πουλερικά, τρωκτικά, ερπετά, ακόμα και με έντομα, ενώ παλαιότερα κυνηγούσαν και καγκουρό. Επικοινωνούν μεταξύ τους με ουρλιαχτά. Το θηλυκό γεννάει 3-8 μικρά ύστερα από κύηση 63 ημερών. Τα ντίνγκο εξημερώνονται και παλαιότερα οι Αβορίγινες τα χρησιμοποιούσαν ως κυνηγόσκυλα. Στο παρελθόν κυριάρχησαν στην ηπειρωτική αυστραλία απέναντι στο λύκο της Τασμανίας και το σαρκόφιλο. Σήμερα οι πληθυσμοί τους απειλούνται λόγω του κυνηγιού και της επιμειξίας με τους κατοικίδιους σκύλους. (el)
  • Dingo (Canis lupus dingo) estas tipo de sovaĝa hundo, verŝajne parenca al hinda lupo (Canis lupus pallipes), ankaŭ konatas kiel aŭstralia sovaĝa hundo. La dingo estas konsiderata endanĝerigita speco, ĉar en plejparto de la nuna Aŭstralio ĝi miksiĝas kun simpla hundo. Nur en kelkaj regionoj la vera dingo restas, sed ankaŭ tie ĝi ofte suferas pro ĉasado kaj venenigo kiel danĝera specio — aŭstralia leĝo defendas ĝin nur en malmultaj lokoj (kiel la ĉefurba regiono). Por ne lasi la hundojn migri al sud-oriento de la lando, kie plejmulto da aŭstralianoj loĝas kaj okupiĝas pri ŝafbredado, oni konstruis longegan barilon (5.320 km). Vd. Dinga Barilo. (eo)
  • Der Dingo (Canis lupus dingo) ist ein Haushund, der schon vor Jahrtausenden verwilderte und heute in vielen Teilen seines Verbreitungsgebietes in Südostasien und vor allem Australien vom Menschen völlig unabhängig lebt. Die Bezeichnung Dingo ist meist synonym mit dem Australischen Dingo. Genetische Analysen konnten aber auch Dingopopulationen in Thailand nachweisen, wo die Tiere hauptsächlich in der Nähe der Menschen leben. Daneben gibt es andere Hundepopulationen (z. B. die Neuguinea-Dingos), die zwar eine äußerliche Ähnlichkeit mit Dingos besitzen, bei denen aber bisher nicht nachgewiesen werden konnte, ob es sich tatsächlich um solche handelt. (de)
  • The dingo (Canis familiaris, Canis familiaris dingo, Canis dingo, or Canis lupus dingo) is an ancient (basal) lineage of dog found in Australia. Its taxonomic classification is debated as indicated by the variety of scientific names presently applied in different publications. It is variously considered a form of domestic dog not warranting recognition as a subspecies, a subspecies of dog or wolf, or a full species in its own right. The dingo is a medium-sized canine that possesses a lean, hardy body adapted for speed, agility, and stamina. The dingo's three main coat colourations are light ginger or tan, black and tan, or creamy white. The skull is wedge-shaped and appears large in proportion to the body. The dingo is closely related to the New Guinea singing dog: their lineage split early from the lineage that led to today's domestic dogs, and can be traced back through the Maritime Southeast Asia to Asia. The earliest known dingo fossil, found in Western Australia, dates to 3,450 years ago. However, genomic analysis indicates that the dingo reached Australia 8,300 years ago but the human population which brought them remains unknown. Dingo morphology has not changed over the past 3,500 years: this suggests that no artificial selection has been applied over this period. The dingo's habitat covers most of Australia, but they are absent in the southeast and Tasmania, and an area in the southwest (see map). As Australia's largest extant terrestrial predators, dingoes prey on mammals up to the size of the large red kangaroo, in addition to the grey kangaroo, wombat, wallaby, quoll and most other marsupials; they frequently pursue birds, lizards, fish, crabs, crayfish, eels, snakes, frogs, young crocodiles, larger insects, snails, and sometimes fallen fruits or seeds. Dingos can also be of potential benefit to their environment, as they will hunt Australia’s many introduced/invasive species; this includes human-introduced animals such as deer and their offspring (sambar, sika, chital, red, and roe deer) and water buffalo, in addition to the highly invasive rabbits, red foxes, feral/domestic cats, and some feral/stray dogs. Rarely, a pack of dingoes will pursue the larger, stronger and more dangerous dromedary camel, feral donkey, or wild horse (called the “brumby” in Australia); unattended young animals, or sick, weak, or elderly individuals are at greatest risk to be targeted. The first British colonists who settled at Port Jackson, in 1788, recorded the dingo living with indigenous Australians, and later at Melville Island, in 1818. Furthermore, they were noted at the lower Darling and Murray rivers in 1862, indicating the dingo was possibly semi-domesticated (or at least utilised in a “symbiotic” manner) by aboriginal Australians. When livestock farming began expanding across Australia, in the early 19th century, dingoes began preying on sheep and cattle. Numerous population-control measures have been implemented since then, including a nation-wide fencing project, with only limited success. The dingo is recognised as a native animal under the laws of all Australian jurisdictions. The dingo plays a prominent role in the Dreamtime stories of indigenous Australians; however, ironically, dingo are rarely depicted in their cave paintings, when compared with the extinct thylacine (also known as the Tasmanian wolf or Tasmanian tiger). A dingo pack usually consists of a mated pair, their offspring from the current year, and sometimes offspring from the previous year. (en)
  • Dingo edo dingo txakur (Canis lupus dingo) Australasian bizi den otsoen azpiespeziea da, ziur asko asiar otsoaren (Canis lupus pallipes) ondorengoa. Ezagunenak Australiakoak badira ere, hego-ekialdeko Asia osoan bizi dira eta azken eskualde honetan dute jatorria. Dingo hitzak Australiako aborigenen edo eora hizkuntzetan du jatorria. (eu)
  • El dingo (Canis familiaris, Canis familiaris dingo, Canis dingo, o Canis lupus dingo), es un antiguo linaje (basal) del perro que se encuentra en Australia. Su clasificación taxonómica es debatida, como indica la variedad de nombres científicos que se le aplican actualmente en diferentes publicaciones. Se le ha considerado una forma de perro doméstico que no merece ser reconocida como subespecie, como una subespecie de perro o de lobo (probablemente descendiente del lobo asiático​), o como una especie completa por derecho propio. El dingo es un canino de tamaño medio que posee un cuerpo delgado y resistente adaptado para la velocidad, la agilidad y la resistencia. Las tres principales coloraciones del pelaje del dingo son rojizo claro o marrón, negro y marrón, o blanco crema. El cráneo tiene forma de cuña y parece grande en proporción al cuerpo. El dingo está estrechamente emparentado con el perro cantor de Nueva Guinea o el perro salvaje de las tierras altas de Nueva Guinea: el linaje de todos estos se separó tempranamente del linaje que dio lugar a los perros domésticos actuales, y puede rastrearse a través del archipiélago malayo hasta Asia. El fósil de dingo conocido más antiguo, hallado en Australia Occidental, data de hace 3.450 años. Sin embargo, análisis genómicos indican que el dingo llegó a Australia hace 8.300 años, pero la población humana que lo trajo sigue siendo desconocida. La morfología del dingo no ha cambiado en los últimos 3.500 años, lo que sugiere que no se ha aplicado ninguna selección artificial en este periodo. El hábitat del dingo abarca la mayor parte de Australia, pero están ausentes en el sureste y en Tasmania, así como en una zona del suroeste. En tanto son los depredadores terrestres de mayor tamaño que existen en Australia, los dingos se alimentan de mamíferos del tamaño incluso del gran canguro rojo, además de aves, reptiles, peces, cangrejos, ranas, insectos y semillas. Los competidores del dingo son los cuoles (autóctonos), y los zorros rojos europeos y gatos cimarrones (introducidos). Una manada de dingos suele estar formada por una pareja, sus crías del año en curso y, a veces, las del año anterior. Los primeros colonos británicos que se asentaron en Port Jackson en 1788 reportaron la presencia de dingos junto a indígenas australianos, y posteriormente en la isla Melville en 1818, y en la parte baja de los ríos Darling y Murray en 1862, lo que indica que los dingos habían sido parte de algún tipo de domesticación por parte de los aborígenes australianos. Cuando la ganadería empezó a extenderse por Australia a principios del siglo XIX, los dingos empezaron a atacar el ganado ovino y bovino. Desde entonces se han aplicado numerosas medidas de control de la población, con un éxito limitado. El dingo está reconocido como animal autóctono por las leyes de todas las jurisdicciones australianas. El dingo desempeña un papel destacado en las historias del Tiempo del Sueño de los indígenas australianos; sin embargo, rara vez aparece representado en sus pinturas rupestres en comparación con el extinto tilacino, también conocido como lobo o tigre de Tasmania. Tienen características tanto de los lobos como de los perros modernos, y se piensa que su apariencia es similar a la del antecesor de los perros actuales. El nombre dingo viene del o eora, lengua aborigen, hablada en la zona de Sídney.​ (es)
  • Ainmhí is ea an diongó. (ga)
  • Dingo atau warrigal, Canis lupus dingo, adalah tipe anjing liar. (Canis Indica) mungkin merupakan nenek moyang dari Dingo. Dingo umumnya dideskripsikan sebagai anjing liar Australia, tetapi tidak berasal dari Australia. Dingo modern dapat ditemukan di Asia Tenggara, terutama di kantong kecil hutan yang tersisa, dan di Australia, terutama di utara. Mereka memiliki ciri umum dengan serigala dan anjing modern. Nama dingo berasal dari bahasa Eora orang Aborigin yang merupakan penduduk asli daerah Sydney. (in)
  • Canis lupus dingo Canis lupus dingo Mâle dingo adulte en Australie. Sous-espèce Canis lupus dingo(Meyer, 1793) Statut de conservation UICN VU : Vulnérable Synonymes * Canis antarcticus (Kerr, 1792) * Canis australasiae (Desmarest, 1820) * Canis australiae (Gray, 1826) * Canis dingo * Canis dingoides (Matschie, 1915) * Canis familiaris dingo * Canis macdonnellensis (Matschie, 1915) * Canis novaehollandiae (Voigt, 1831) * Canis papuensis (Ramsay, 1879) * Canis tenggerana (Kohlbrugge, 1896) * Canis harappensis (Prashad, 1936) * Canis hallstromi (Troughton, 1957) Statut CITES Annexe I , Rév. du 23/06/2010 Le Dingo (Canis lupus dingo) ou warrigal est une sous-espèce férale de Canis lupus, issus de chiens (Canis lupus familiaris) retournés à l'état sauvage (marronnage) et ayant ainsi formé une nouvelle sous-espèce, plutôt qu'une espèce distincte. Le dingo reste en effet parfaitement interfécond avec le chien domestique et le loup gris commun. Ces chiens domestiques ont été introduits par l'être humain il y a environ quatre mille ans. Leur aire de répartition se situe en Asie du Sud-Est d'où il est originaire, il est également présent en Australie. Synonymes : Canis familiaris dingo, Canis dingo. Les dingos modernes vivent, la plupart du temps, en Asie du Sud-Est, dans de petites poches de forêts naturelles restantes, et en Australie, particulièrement dans le nord du pays. Le dingo présente des caractères communs avec le chien domestique comme avec le loup. Le nom « dingo » vient de la langue des Eora (aborigènes d'Australie), qui ont été les premiers habitants de la région de Sydney. Le Chien chanteur est parfois assimilé au dingo. (fr)
  • ( 다른 뜻에 대해서는 딩고 (동음이의) 문서를 참고하십시오.) 딩고(영어: Dingo, Canis lupus dingo)는 야생화된 개로, 오스트레일리아에 서식하고 있다. 몸이 비대하며 어깨높이 60cm, 몸길이 90cm, 꼬리길이 30cm 가량이다. 몸무게는 20kg이다. 귀가 쫑긋하고 꼬리가 크다. 몸털은 갈색계의 적갈색·황갈색·흰색·검은색 등 여러 가지를 보인다. (ko)
  • ディンゴ(学名:Canis lupus dingo、英語: dingo)は、オーストラリア大陸とその周辺に生息するタイリクオオカミの亜種であり、広義でいうところの野犬の一種である。 (ja)
  • Il dingo (Canis lupus dingo; al plurale dinghi o invariato) è un mammifero della famiglia dei canidi, introdotto dall'uomo in Australia. Presumibilmente la sua origine è asiatica. I primi resti fossili in Australia datano al 3500 a.C. e si ritiene di conseguenza che il dingo vi si sia stabilito in epoca precedente arrivando via mare insieme all'uomo. La morfologia del dingo non è cambiata nel corso di questi millenni, a riprova della mancanza di un allevamento selettivo da parte dell'uomo. Il dingo è strettamente imparentato con il cosiddetto cane canoro della Nuova Guinea: il loro lignaggio, originario dell'arcipelago malese, si staccò dalla linea che evolvette poi nel cane domestico. Studi genetici hanno evidenziato che i dinghi dell'Australia settentrionale si staccarono dalla linea evolutiva del dingo del sud-est asiatico e del cane canoro nel 6000 a.C. e che queste due linee si divisero circa 500 anni dopo. L'ipotesi dello studio è che si siano verificate due massicce migrazioni di dinghi al tempo in cui la Piattaforma di Sahul che collega Australia e Guinea era facilmente attraversabile grazie al basso livello del mare. Oltre che in Australia il dingo è presente anche in Thailandia, nel sud-est della Cina, nel Laos, in Malaysia, in Indonesia, in Vietnam, in Cambogia, nel Sumatra, nel Borneo, nelle Filippine, in Nuova Guinea e nel nord dell'India. (it)
  • De dingo (Canis lupus dingo) is een verwilderde hond uit Australië die vermoedelijk afstamt van de Indische steppewolf (Canis lupus pallipes). Waarschijnlijk zijn ze door mensen zo'n 5000 jaar geleden als huisdier meegenomen. Ze zijn echter weer verwilderd en hebben zo als exoot een leefwijze ontwikkeld die sterk lijkt op die van wolven. Dingo's zijn een stuk kleiner dan wolven en hebben het gewicht van een middelgrote hond (10 tot 20 kilo). (nl)
  • O dingo (Canis lupus dingo ou Canis dingo) é uma espécie de canídeo selvagem encontrado na Austrália cujo status taxonómico continua a ser alvo de debate por parte da comunidade cientifica. O dingo é o maior predador terrestre da Austrália, e desempenha um papel importante como principal predador. No entanto, o dingo continua ser considerado praga por parte de alguns criadores de gado, devido a ataques aos seus rebanhos. Por outro lado, sua predação sobre coelhos, cangurus e ratos pode ser benéfica para os produtores. Para alguns australianos o dingo é considerado um ícone cultural. A sua introdução é vista como a principal causa para a extinção do tilacino ou tigre da tasmânia há dois mil anos, embora estudos recentes desafiem essa visão. Esses cães selvagens possuem um papel proeminente na cultura dos aborígenes australianos com várias histórias e cerimonias. Eles também são retratados em esculturas e pinturas rupestres. O dingo habita principalmente pastagens, desertos e bordas de florestas. Eles geralmente fazem suas tocas em buracos de coelhos ou troncos caídos, normalmente próximos a cursos d'água permanentes. Apesar de ser um eficiente predador, está listado como vulnerável pela IUCN. Propõe-se que isso seja sobretudo devido à poluição genética: um conceito controverso segundo o qual o cruzamento com cães domésticos pode diluir as adaptações únicas do dingo que lhe permitiram viver no ambiente australiano. (pt)
  • Ди́нго — вторично одичавшая домашняя собака, единственный плацентарный хищник в фауне Австралии до прихода европейцев. Таксономический статус динго спорен. На семинаре, организованном IUCN/SSC Canid Specialist Group в 2019 году, динго были признаны вторично одичавшими собаками (Canis familiaris), из-за чего животное оказалось исключено из Красной книги МСОП. Некоторые авторы, однако, считают, что динго следует классифицировать как полноценный таксон: так, в некоторых источниках эти хищники рассматриваются как самостоятельный вид (Canis dingo), подвид собаки (Canis familiaris dingo) или же как подвид волка (Canis lupus dingo). Название «динго» возникло в начале европейской колонизации Нового Южного Уэльса и, по всей вероятности, происходит от «тинго» — термина, использовавшегося аборигенами Порт-Джексона для описания своих собак. (ru)
  • Dingo australijski, dingo (Canis dingo) (wcześniej Canis lupus dingo) – przedstawiciel rodziny psowatych, zamieszkuje Australię, Nową Gwineę, a ostatnio stwierdzono, że najprawdopodobniej należą do tego podgatunku również dzikie psy z obszaru Azji Południowo-Wschodniej i Filipin. Podobny do psa domowego, z którym daje płodne krzyżówki, różni się jednak od niego wieloma istotnymi cechami, m.in. ma inną budowę czaszki i nie umie szczekać. Znakomicie przystosowany do warunków środowiska; ani australijska, ani azjatycka populacja dingo nie wykazuje tendencji spadkowych. Żywi się królikami, małymi torbaczami, kangurami i zwierzętami domowymi. Żyje do 14 lat. (pl)
  • Dingo (Canis lupus dingo) är en omkringströvande vildhund endemisk för kontinenten Australien. Dess förfäder tros ha varit hundar som anlände till kontinenten tillsammans med människan från sydöstra Asien för tusentals år sedan, när hunden fortfarande var relativt vild och mer närbesläktad med det asiatiska beståndet av gråvarg (Canis lupus). Den är en uthållig jägare och det största landlevande rovdjuret i Australien. (sv)
  • Динго (Canis lupus dingo) — дикий австралійський собака, австралійський підвид вовка. Єдиний в Австралії плацентарний (не сумчастий) ссавець-хижак. Динго походить з невеликої популяції псів та сформувався протягом австронезійської експансії до Південно-Східної Азії близько 5000 років тому, а його прибуття до Австралії відбулося 3500-4000 років тому. Динго повернувся до дикого способу життя та поширився на великій території. Хоча часто групу називають австралійською, її ареал не обмежений Австралією і включає острови Австралазії, Південно-Східну Азію та Нову Гвінею (новогвінейський динго), хоча там є лише окремі невеликі популяції на ділянках, де залишилися природні ліси. Динго тісно пов'язані з культурою австралійських аборигенів, які часто тримали їх у господарстві та включали до свого фольклору як брехливих та злісних істот, здатних до знищення всього навколо. Хоча після прибуття європейців популяція динго спочатку збільшилася завдяки інтродукції кролів та овець, зараз динго перебуває під загрозою зникнення через змішування з іншими породами псів. (uk)
  • 丁格犬(學名:Canis lupus dingo)是一群史前已经野化的犬,是狼的次级亚种,可能源自伊朗狼(Canis lupus pallipes),尽管丁格犬或叫做澳洲野犬,但其分布並不限於澳大利亞,也不是澳大利亞的原生物種。 (zh)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 62893 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 157263 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1122999996 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:authority
  • Meyer, 1793 (en)
dbp:fossilRange
  • Holocene (en)
dbp:genus
  • Canis (en)
dbp:imageCaption
  • Dingo at Glen Helen Gorge, NT (en)
dbp:rangeMap
  • Dingo-Distribution-Fleming.png (en)
dbp:rangeMapCaption
  • Distribution of the dingo: dingoes south of the dingo fence may have a higher prevalence of hybridisation (en)
dbp:species
  • dingo (en)
dbp:synonyms
  • Canis familiaris Linnaeus, 1758 (en)
  • Canis familiaris dingo Meyer, 1793 (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • El dingo (Canis lupus dingo o Canis familiaris dingo), subespècie del llop, és un tipus de cànid australià, descendent probablement del llop del sud-est asiàtic (Canis lupus pallipes). Normalment se'l considera un gos salvatge australià, però, ni està restringit a Austràlia, ni s'hi va originar. Els dingos contemporanis es troben per tot el sud-est asiàtic, principalment en petits reductes de selva, i també a Austràlia, sobretot al nord. Tenen trets en comú tant amb els llops com amb els gossos moderns, i es consideren descendents amb més o menys canvis d'un ancestre dels gossos moderns. El nom «dingo» prové de la dels aborígens australians, que eren els habitants originals de l'àrea de Sydney. El gos cantant de Nova Guinea està classificat també com a Canis lupus dingo. (ca)
  • Dingo edo dingo txakur (Canis lupus dingo) Australasian bizi den otsoen azpiespeziea da, ziur asko asiar otsoaren (Canis lupus pallipes) ondorengoa. Ezagunenak Australiakoak badira ere, hego-ekialdeko Asia osoan bizi dira eta azken eskualde honetan dute jatorria. Dingo hitzak Australiako aborigenen edo eora hizkuntzetan du jatorria. (eu)
  • Ainmhí is ea an diongó. (ga)
  • Dingo atau warrigal, Canis lupus dingo, adalah tipe anjing liar. (Canis Indica) mungkin merupakan nenek moyang dari Dingo. Dingo umumnya dideskripsikan sebagai anjing liar Australia, tetapi tidak berasal dari Australia. Dingo modern dapat ditemukan di Asia Tenggara, terutama di kantong kecil hutan yang tersisa, dan di Australia, terutama di utara. Mereka memiliki ciri umum dengan serigala dan anjing modern. Nama dingo berasal dari bahasa Eora orang Aborigin yang merupakan penduduk asli daerah Sydney. (in)
  • ( 다른 뜻에 대해서는 딩고 (동음이의) 문서를 참고하십시오.) 딩고(영어: Dingo, Canis lupus dingo)는 야생화된 개로, 오스트레일리아에 서식하고 있다. 몸이 비대하며 어깨높이 60cm, 몸길이 90cm, 꼬리길이 30cm 가량이다. 몸무게는 20kg이다. 귀가 쫑긋하고 꼬리가 크다. 몸털은 갈색계의 적갈색·황갈색·흰색·검은색 등 여러 가지를 보인다. (ko)
  • ディンゴ(学名:Canis lupus dingo、英語: dingo)は、オーストラリア大陸とその周辺に生息するタイリクオオカミの亜種であり、広義でいうところの野犬の一種である。 (ja)
  • De dingo (Canis lupus dingo) is een verwilderde hond uit Australië die vermoedelijk afstamt van de Indische steppewolf (Canis lupus pallipes). Waarschijnlijk zijn ze door mensen zo'n 5000 jaar geleden als huisdier meegenomen. Ze zijn echter weer verwilderd en hebben zo als exoot een leefwijze ontwikkeld die sterk lijkt op die van wolven. Dingo's zijn een stuk kleiner dan wolven en hebben het gewicht van een middelgrote hond (10 tot 20 kilo). (nl)
  • Dingo (Canis lupus dingo) är en omkringströvande vildhund endemisk för kontinenten Australien. Dess förfäder tros ha varit hundar som anlände till kontinenten tillsammans med människan från sydöstra Asien för tusentals år sedan, när hunden fortfarande var relativt vild och mer närbesläktad med det asiatiska beståndet av gråvarg (Canis lupus). Den är en uthållig jägare och det största landlevande rovdjuret i Australien. (sv)
  • 丁格犬(學名:Canis lupus dingo)是一群史前已经野化的犬,是狼的次级亚种,可能源自伊朗狼(Canis lupus pallipes),尽管丁格犬或叫做澳洲野犬,但其分布並不限於澳大利亞,也不是澳大利亞的原生物種。 (zh)
  • ذئب أسترالية أو دِنكُو أو الكلب الأسترالي أو كلب الدنغو (dingo) حيوان ثديي من عائلة الكلبيات ورتبة اللواحم يقطن البيئات شبه الصحراوية في أستراليا التي ربما يكون قد وصلها مع السكان الأصليين عندما جاؤوها أول مرة. يتميز بكبر حجمه وبلونه الأصفر الذي يبدو متناسقاً بعض الشيء وأحياناً ضارباً إلى الأحمر أو البيج معطفه شائك ووبره قصير أما ذيله فمرتفع نسبياً ومنحنياً من طرفه يبلغ طول رأسه وجسمه حوالي 110 سم أما ذيله فيبلغ طوله 40 سم ويزن نحو 35 كلغ. وتشير الأدلة إلى أن كلاب الدنغو الأسترالية جاءت في الأصل من شرق آسيا وأنها تكاثرت بينما كانت تعيش في عزلة إلى أن أتت مع المستوطنين الأوروبيين عام 1788. (ar)
  • Dingo (Canis dingo, syn. Canis lupus dingo, syn. Canis familiaris dingo, syn. Canis familiaris), také pes dingo, je psovitá šelma obývající Austrálii a některé oblasti jihovýchodní Asie. Taxonomie druhu je sporná, zvažuje se zařazení druhu pod samostatnou hlavičkou, jako poddruh vlka obecného či jako zdivočelou formu psa domácího. Přestože dingové jsou divoce žijící zvířata, v Austrálii je možné najít i domestikované jedince nebo jejich křížence s domácími psy. (cs)
  • Der Dingo (Canis lupus dingo) ist ein Haushund, der schon vor Jahrtausenden verwilderte und heute in vielen Teilen seines Verbreitungsgebietes in Südostasien und vor allem Australien vom Menschen völlig unabhängig lebt. (de)
  • Το Ντίνγκο (Canis lupus dingo) είναι σαρκοφάγο θηλαστικό που ανήκει στην οικογένεια των Κυνιδών (Canidae). Πρόκειται για είδος άγριου σκύλου που ζει στην Αυστραλία, όπου, σύμφωνα με τις εκτιμήσεις των ειδικών, έφτασε πριν 5.000-8.000 χρόνια από τη νοτιοανατολική Ασία. Λόγω της σχετικής απομόνωσης τους, τα ντίνγκο έχουν διατηρήσει τα πανάρχαια χαρακτηριστικά που τα συνδέουν με τα πρωτόγονα σκυλιά και το λύκο και τα διαφοροποιούν από τον κατοικίδιο σκύλο. Είναι ζώα με ρωμαλέο σώμα, ψηλά και δυνατά πόδια, πλατύ κεφάλι, μυτερό ρύγχος και όρθια αυτιά. Το μήκος του σώματός τους φτάνει τα 1,30 μέτρα και το ύψος τους έως το ακρώμιο τα 60 εκατοστά. Τα αρσενικά είναι συνήθως μεγαλύτερα και βαρύτερα από τα θηλυκά της ίδιας ηλικίας. Το τρίχωμα του ντίνγκο είναι κοντό, πυκνό και το χρώμα του είναι κιτρ (el)
  • Dingo (Canis lupus dingo) estas tipo de sovaĝa hundo, verŝajne parenca al hinda lupo (Canis lupus pallipes), ankaŭ konatas kiel aŭstralia sovaĝa hundo. La dingo estas konsiderata endanĝerigita speco, ĉar en plejparto de la nuna Aŭstralio ĝi miksiĝas kun simpla hundo. Nur en kelkaj regionoj la vera dingo restas, sed ankaŭ tie ĝi ofte suferas pro ĉasado kaj venenigo kiel danĝera specio — aŭstralia leĝo defendas ĝin nur en malmultaj lokoj (kiel la ĉefurba regiono). (eo)
  • The dingo (Canis familiaris, Canis familiaris dingo, Canis dingo, or Canis lupus dingo) is an ancient (basal) lineage of dog found in Australia. Its taxonomic classification is debated as indicated by the variety of scientific names presently applied in different publications. It is variously considered a form of domestic dog not warranting recognition as a subspecies, a subspecies of dog or wolf, or a full species in its own right. A dingo pack usually consists of a mated pair, their offspring from the current year, and sometimes offspring from the previous year. (en)
  • El dingo (Canis familiaris, Canis familiaris dingo, Canis dingo, o Canis lupus dingo), es un antiguo linaje (basal) del perro que se encuentra en Australia. Su clasificación taxonómica es debatida, como indica la variedad de nombres científicos que se le aplican actualmente en diferentes publicaciones. Se le ha considerado una forma de perro doméstico que no merece ser reconocida como subespecie, como una subespecie de perro o de lobo (probablemente descendiente del lobo asiático​), o como una especie completa por derecho propio. (es)
  • Canis lupus dingo Canis lupus dingo Mâle dingo adulte en Australie. Sous-espèce Canis lupus dingo(Meyer, 1793) Statut de conservation UICN VU : Vulnérable Synonymes * Canis antarcticus (Kerr, 1792) * Canis australasiae (Desmarest, 1820) * Canis australiae (Gray, 1826) * Canis dingo * Canis dingoides (Matschie, 1915) * Canis familiaris dingo * Canis macdonnellensis (Matschie, 1915) * Canis novaehollandiae (Voigt, 1831) * Canis papuensis (Ramsay, 1879) * Canis tenggerana (Kohlbrugge, 1896) * Canis harappensis (Prashad, 1936) * Canis hallstromi (Troughton, 1957) Statut CITES (fr)
  • Il dingo (Canis lupus dingo; al plurale dinghi o invariato) è un mammifero della famiglia dei canidi, introdotto dall'uomo in Australia. Presumibilmente la sua origine è asiatica. I primi resti fossili in Australia datano al 3500 a.C. e si ritiene di conseguenza che il dingo vi si sia stabilito in epoca precedente arrivando via mare insieme all'uomo. La morfologia del dingo non è cambiata nel corso di questi millenni, a riprova della mancanza di un allevamento selettivo da parte dell'uomo. (it)
  • Dingo australijski, dingo (Canis dingo) (wcześniej Canis lupus dingo) – przedstawiciel rodziny psowatych, zamieszkuje Australię, Nową Gwineę, a ostatnio stwierdzono, że najprawdopodobniej należą do tego podgatunku również dzikie psy z obszaru Azji Południowo-Wschodniej i Filipin. Podobny do psa domowego, z którym daje płodne krzyżówki, różni się jednak od niego wieloma istotnymi cechami, m.in. ma inną budowę czaszki i nie umie szczekać. Znakomicie przystosowany do warunków środowiska; ani australijska, ani azjatycka populacja dingo nie wykazuje tendencji spadkowych. (pl)
  • O dingo (Canis lupus dingo ou Canis dingo) é uma espécie de canídeo selvagem encontrado na Austrália cujo status taxonómico continua a ser alvo de debate por parte da comunidade cientifica. O dingo é o maior predador terrestre da Austrália, e desempenha um papel importante como principal predador. No entanto, o dingo continua ser considerado praga por parte de alguns criadores de gado, devido a ataques aos seus rebanhos. Por outro lado, sua predação sobre coelhos, cangurus e ratos pode ser benéfica para os produtores. (pt)
  • Ди́нго — вторично одичавшая домашняя собака, единственный плацентарный хищник в фауне Австралии до прихода европейцев. Таксономический статус динго спорен. На семинаре, организованном IUCN/SSC Canid Specialist Group в 2019 году, динго были признаны вторично одичавшими собаками (Canis familiaris), из-за чего животное оказалось исключено из Красной книги МСОП. Некоторые авторы, однако, считают, что динго следует классифицировать как полноценный таксон: так, в некоторых источниках эти хищники рассматриваются как самостоятельный вид (Canis dingo), подвид собаки (Canis familiaris dingo) или же как подвид волка (Canis lupus dingo). (ru)
  • Динго (Canis lupus dingo) — дикий австралійський собака, австралійський підвид вовка. Єдиний в Австралії плацентарний (не сумчастий) ссавець-хижак. Динго походить з невеликої популяції псів та сформувався протягом австронезійської експансії до Південно-Східної Азії близько 5000 років тому, а його прибуття до Австралії відбулося 3500-4000 років тому. Динго повернувся до дикого способу життя та поширився на великій території. (uk)
rdfs:label
  • Dingo (en)
  • كلب أسترالي (ar)
  • Dingo (ca)
  • Dingo (cs)
  • Dingo (de)
  • Ντίνγκο (el)
  • Dingo (eo)
  • Canis lupus dingo (es)
  • Dingo (eu)
  • Diongó (ga)
  • Dingo (in)
  • Dingo (chien sauvage) (fr)
  • Canis lupus dingo (it)
  • 딩고 (ko)
  • ディンゴ (ja)
  • Dingo australijski (pl)
  • Dingo (nl)
  • Dingo (pt)
  • Динго (ru)
  • Dingo (sv)
  • 澳洲野犬 (zh)
  • Динго (uk)
rdfs:seeAlso
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:homepage
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is rdfs:seeAlso of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License