An Entity of Type: music genre, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

The creative industries refers to a range of economic activities which are concerned with the generation or exploitation of knowledge and information. They may variously also be referred to as the cultural industries (especially in Europe or the creative economy, and most recently they have been denominated as the Orange Economy in Latin America and the Caribbean (Buitrago & Duque 2013).

Property Value
dbo:abstract
  • La indústria cultural o de l'entreteniment fa referència a la visió de la cultura com una mercaderia. Fou utilitzat per primera vegada pels filòsofs Theodor Adorno i Max Horkheimer, dos dels representants més il·lustres de l'Escola de Frankfurt, l'any 1944 en el seu llibre Dialektik der Aufklärung (Dialèctica de la Il·lustració). Aquesta idea es troba dins el marc de la Teoria crítica, proposada pel mateix Horkheimer, on es considerava els mitjans de comunicació com eines de poder i dominació, no com a “servei públic” sinó com a instrument de “control públic”.Amb aquest nou concepte, es considera la cultura com un objecte, una mercaderia subjecta a les lleis de l'oferta i la demanda de l'economia capitalista i produïda industrialment d'acord amb normes de rendiment, seriació, estandardització i divisió de la feina, com les que aplica el capitalisme. Segons Adorno i Horkheimer, els productes dels mitjans de comunicació (cine, premsa, ràdio, publicitat, etc.) tenen un esquema organitzatiu i una planificació idèntica, i un mètode i unes tècniques utilitzades que fan recordar a les fabricacions d'automòbils en sèrie. Aquesta mateixa producció industrial de la cultura entra en la ideologia, consolidant uns principis d'assimilació i conformisme social a través de models simbòlics que, com diu Adorno, fa que la fabricació i producció dels productes culturals no es valori pels seus costos sinó per l'acció sobre els seus receptors, ja que la rendibilització econòmica es conjunta amb la rendibilitat ideològica perquè l'assimilació al sistema beneficia l'economia d'aquest. A més, la indústria cultural fa un esquematisme de les idees tractant igual el tot i les parts, l'ideal consistiria a fer que la vida real no es pogués diferenciar d'un film. (ca)
  • اقتصاد الإبداع مجموعة من الأنشطة التي تستغل الإبداع الجمالي والفني لمجموعات من العمال المبدعين. يوصف اقتصاد الإبداع بأنه رابع قطاعات الاقتصاد. العامل الضروري في اقتصاد الإبداع هو رأس المال الفكري. (ar)
  • Kreativní ekonomie je nová růstová teorie přelomu 20. a 21. století, která doposud nemá jednoznačně akceptované teoretické vymezení. Její nástup vychází z rozvoje nových informačních a komunikačních technologií (ICT), internetu a globalizace. Změny vyplývající z uvedených faktorů vyvolaly transformaci zaběhlých obchodních modelů, ale zároveň způsobily i výrazné společenské změny. Tyto nové skutečnosti zaznamenává právě kreativní ekonomie a rozšiřuje tak již zaběhlé růstové teorie o společensko-kulturní a urbanistický aspekt. (cs)
  • The creative industries refers to a range of economic activities which are concerned with the generation or exploitation of knowledge and information. They may variously also be referred to as the cultural industries (especially in Europe or the creative economy, and most recently they have been denominated as the Orange Economy in Latin America and the Caribbean (Buitrago & Duque 2013). Howkins' creative economy comprises advertising, architecture, art, crafts, design, fashion, film, music, performing arts, publishing, R&D, software, toys and games, TV and radio, and video games . Some scholars consider that the education industry, including public and private services, are forming a part of the creative industries. There remain, therefore, different definitions of the sector. The creative industries have been seen to become increasingly important to economic well-being, proponents suggesting that "human creativity is the ultimate economic resource" , and that "the industries of the twenty-first century will depend increasingly on the generation of knowledge through creativity and innovation" . (en)
  • Industria sortzailea edo ekonomia sortzailea, ideia eta ezagutzak sortzea bultzatzen duten ekonomiaren sektoreak dira. Kontzeptu honek (artea, entretenimendua, diseinua, arkitektura, publizitatea, gastronomia) barne hartzen du gehienbat eta bestalde (hezkuntza, , teknologia garaia, informatika, telekomunikazioa, robotika, nanoteknologia, ). (eu)
  • L’économie créative, telle que définie par l'Europe, est un « ensemble d'activités exploitant l'inventivité esthétique et artistique de groupes de travailleurs créatifs »[réf. nécessaire]. Elle est très dépendante du territoire dans laquelle elle s’exerce et varie donc d’un lieu à l’autre. De plus, si celle-ci apparaît comme une solution d’avenir pour l’Europe et l’Unesco par exemple, elle connait aussi ses détracteurs qui soulignent les risques et dangers qui l’accompagnent. La marchandisation de l’art et de la culture est un des risques soulignés. Mais l’économie créative, décrite parfois comme le quatrième secteur de l’économie traditionnelle est aussi porteuse de valeurs plus difficilement mesurables. (fr)
  • La economía creativa o industria creativa es el sector de la economía que involucra la generación de ideas y conocimiento. El concepto abarca esencialmente la industria cultural (arte, entretenimiento, diseño, arquitectura, publicidad, gastronomía) y la economía del conocimiento (educación, investigación y desarrollo, alta tecnología, informática, telecomunicaciones, robótica, nanotecnología, industria aeroespacial). En 2001 John Howkins, durante una entrevista concedida a la Organización Mundial de la Propiedad Intelectual (OMPI) dijo que la economía creativa “es una (…) en la que las ideas son los principales aportes y los principales resultados. (...) es una economía en la que la gente dedica la mayor parte de su tiempo a generar ideas. Es una economía o sociedad en la que la gente se preocupa y reflexiona sobre su capacidad de generar ideas, en la que no se limita a ir a la oficina de 9 a 5 para hacer un trabajo rutinario y repetitivo, como se lleva haciendo desde hace años, ya sea en el campo o en las fábricas. Es una economía en la que la gente, allá donde se encuentre, hablando con los amigos, tomando una copa, al despertarse a las cuatro de la mañana, piensa que puede tener una idea que funcione de verdad, y no sólo una idea por el mero placer esotérico, antes bien, el motor de su carrera, condición e identidad. Por ello se considera a Howkins el padre de la economía creativa y se puede decir que por “economía creativa” se entienden las operaciones que generan los productos creativos (resultantes). Cada operación puede comportar dos valores complementarios: el valor de la propiedad intelectual intangible y el valor de la plataforma física (de haberla). En algunos sectores, como el de los programas informáticos digitales, es mayor el valor de la propiedad intelectual. En otros, como las artes, el valor unitario del objeto físico es más elevado”.​ La economía creativa posee características que la distinguen:​ * Los productos se distinguen por sus cualidades únicas, y no solamente por su funcionalidad y precio. * Posee una gran incertidumbre en cuanto a qué productos funcionarán y cuáles desean los clientes. * El rápido progreso del conocimiento y la sociedad hacen que el factor tiempo sea crucial. * Los trabajadores creativos valoran fuertemente el motivo y significado de su esfuerzo, más allá del crédito económico y social. * La economía creativa exige un enfoque de trabajo multidisciplinario. Para que una economía creativa disponga de trabajadores, requiere de un sistema de educación eficaz y de un contexto de diversidad cultural. (es)
  • Industri kreatif dapat diartikan sebagai kumpulan aktivitas ekonomi yang terkait dengan penciptaan atau penggunaan pengetahuan dan informasi. Di Eropa Industri kreatif juga dikenal dengan nama lain sebagai Industri Budaya atau Ekonomi Kreatif. Kementerian Perdagangan Indonesia menyatakan bahwa industri kreatif adalah industri yang berasal dari pemanfaatan kreativitas, keterampilan serta bakat individu untuk menciptakan kesejahteraan serta lapangan pekerjaan dengan menghasilkan dan mengeksploitasi daya kreasi dan daya cipta individu tersebut. Menurut Howkins, Ekonomi Kreatif terdiri dari periklanan, arsitektur, seni, kerajinan. desain, fashion, film, musik, seni pertunjukkan, penerbitan, Penelitian dan Pengembangan (R&D), perangkat lunak, mainan dan permainan, Televisi dan Radio, dan Permainan Video. Muncul pula definisi yang berbeda-beda mengenai sektor ini. Namun sejauh ini penjelasan Howkins masih belum diakui secara internasional. Industri kreatif dipandang semakin penting dalam mendukung kesejahteraan dalam perekonomian. Berbagai pihak berpendapat bahwa "kreativitas manusia adalah sumber daya ekonomi utama" dan bahwa industri abad kedua puluh satu akan tergantung pada produksi pengetahuan melalui kreativitas dan inovasi. Berbagai pihak memberikan definisi yang berbeda-beda mengenai kegiatan-kegiatan yang termasuk dalam industri kreatif. Bahkan penamaannya sendiri pun menjadi isu yang diperdebatkan dengan adanya perbedaan yang signifikan sekaligus tumpang tindih antara istilah industri kreatif, industri budaya, dan ekonomi kreatif (in)
  • 創造産業(そうぞうさんぎょう)またはクリエイティブ産業(英語:creative industries)とは、芸術、映画、コンピュータゲーム、服飾デザイン、広告など知的財産権を有した生産物の生産に関わる産業である。 創造産業に対する政策的補助は1990年代後半から各国で盛んになった。1997年のイギリス労働党のトニー・ブレア首相政権誕生後の「クール・ブリタニア」政策における創造産業活性化や、韓国の金大中大統領政権下で進められた映画・コンピュータゲームなどのコンテンツ産業育成、法整備やコンテンツ振興院の設置、日本大衆文化開放政策と同時に進んだ韓国製コンテンツの輸出などがその一例である。同様な政策は、製造業の地位低下への対処や、自国製品への付加価値追加などを目的に、欧州、アメリカ、日本、台湾(中華民国)など各地で施行されている。 (ja)
  • 창조 산업(創造産業,영어: creative industries)은 지식과 정보를 개발하는 것과 관련된 경제 활동 범위를 일컫는 용어이다. (ko)
  • De creatieve industrie is een verzamelnaam voor de beroepen en bedrijfstypen gericht op de exploitatie van kunstzinnigheid en intellectueel eigendom. Voorbeelden hiervan zijn sectoren als beeldende kunst, ambachten, muziek, reclame, vormgeving en softwareontwikkeling. (nl)
  • Sektor kreatywny, przemysły kreatywne – część rynku tworzona przez podmioty prowadzące działalność gospodarczą związaną z kulturą i technologią, łączące działalność artystyczną z przedsiębiorczością. (pl)
  • Креативные индустрии (Креативная экономика или экономика знаний) — особый сектор экономики, основанный на продаже товаров и услуг, являющихся результатом интеллектуальной деятельности. Существенную роль в производстве этих товаров и услуг играет развитие технологий и инноваций. Мировая капитализация креативных индустрий к 2019 году составляет $2,3 трлн. (ru)
  • Креативні індустрії (англ. Creative industries) — це перелік видів економічної діяльності, що мають потенціал до створення доданої вартості та робочих місць через культурне (мистецьке) та/або креативне вираження, а їх продукти та послуги є наслідком індивідуальної творчості, навичок і таланту. В Міністерстві культури України з 2017 року працює сектор розвитку креативних індустрій, а з 2018 працює Директорат креативних індустрій. Британським департамент культури, медіа та спорту визначив креативні індустрії як: "такі індустрії, які походять з індивідуальної креативності, вміння і таланту, і які мають потенціал до багатства і створення робочих місць через генерування та використання інтелектуальної власності". ЮНЕСКО визначив креативні індустрії як індустрії, метою яких є "створення, виробництво і комерціалізацію творчих (креативного) змістів, які є нематеріальними і культурними за своєю природою. Такі змісти зазвичай захищені правом інтелектуальної власності і вони можуть набрати форми продукту чи послуги". Основні характеристики і тренди креативних індустрій: * індикатори руху від інформаційного до концептуального віку, де головною цінністю будуть ідеї (концепти): все менше людей будуть працювати на роботодавців, все більше на себе самих. * найбільш виразно і ефективно проявляються в середовищі окремого міста. Тобто це міський феномен. * стирають межі між наукою і мистецтвом, креативністю та інноваціями, між країнами. * ті міста, які зараз активно використовують креативні індустрії, використовували і використовують свою унікальність і приклали зусилля як мінімум одного покоління. * культура та креативність, ввічливість та інтелект, атмосферність і людська теплота - це ті ресурси, якими живляться креативні індустрії. * швидкий вільний доступ до Інтернету для забезпечення обміну і доступу до величезних інформаційних потоків. * дизайн та архітектура наповнені творчістю, зручністю, інноваційністю. * спирання на малий, а не на великий бізнес. * відкритість і теплота громадських місць. * органічна культурна та етнічна різноманітність, яка дозволяє створювати нові унікальні ідеї та бачення світу. У секторі культурних індустрій виділяють ряд груп: реклама,архітектура,художній та антикварний ринок,ремесла,дизайн,мода,виробництво кіно- та відеопродукції,програмування, в том числі створення розважальних та інтерактивних програм і комп’ютерних іграшок,музика,виконавчі мистецтва,видавнича справа,теле-, радіо- та Інтернет- трансляції. Культурні індустрії охоплюють такі види діяльності: аудіовізуальна творчість (фільми, ТБ, радіо, нові медіа, музика);туризм;спорт;книги і преса;спадщина (музеї, бібліотеки, архіви та історичне середовище);перформативні мистецтва (театр, виконавське мистецтво і танок);візуальні мистецтва (галереї, архітектура, дизайн і ремесла). Організатори Другого міжнародного ярмарку грантів у сфері культури визначили такі сфери культурних креативних індустрій: * Візуальне мистецтво (живопис, графіка, мозаїка, естамп, інсталяція, плакат, літографія, муралізм, стрит-арт, ленд-арт, скульптура, фотографія, паблік-арт) * Аудіальне мистецтво (жива/відтворена музика, саунд-арт, радіо) * Аудіовізуальне мистецтво (кіно, телебачення, реклама, відеоарт, диджитал-арт, нові медіа, відеоігри, віджеїнг) * Дизайн (інтер'єрів, прикладний, графічний, ландшафтний, саунд-дизайн, мода, архітектура) * Сценічне та перформативне мистецтво (театр, балет, танець, цирк, карнавал, музичні вистави (мюзикл, опера), перформанс, гепенінг) * Культурна спадщина (бібліотеки, музейна справа, архіви, ремесла, матеріальна та нематеріальна культурна спадщина) * Література та видавнича справа (книги, періодика, журнали, друковані ЗМІ, літературні фестивалі) * Креативні індустрії (фестивалі та заходи, культурні та креативні простори, креативне підприємництво, інновації) Згідно зі статистичними даними ЄС, у 2003 році культурний і творчий сектор в європейському масштабі виробив продукції на суму понад 654 мільярдів євро. Це відповідно становило 2,6 % ВНП ЄС. При цьому частка текстильної промисловості у ВНП становить 0,5 %, а харчова промисловість, разом з виробництвом тютюну і напоїв — 1,9 %. При цьому загальне зростання сектору у 1999—2003 роках перевищило 19,7 %, що було на 12,3 % вище, ніж ріст загальної економіки. Станом на 2004 рік у секторі було зайнято 5,8 мільйона людей, що становить 3,1 % загальної зайнятості. Національне бюро програми ЄС «Креативна Європа» в Україні в анонсі серії вебінарів, присвячених конкурсам нової програми ЄС «Креативна Європа» 2021-2027 виділяє такі 12 секторів культурних та креативних індустрій: 1. * Перформативні види мистецтва (театр, танець, балет, оперні та музичні вистави) 2. * Образотворче мистецтво (живопис, скульптура, малюнок, друк, фотографія) 3. * Ремесла (текстиль, кераміка, дерево, метал, скло, графіка) 4. * Культурна спадщина (матеріальна і нематеріальна спадщина, об'єкти спадщини, археологія, музеї, бібліотеки, архіви 5. * Аудіо-візуальний сектор (фільми та відео) 6. * Інтерактивне програмне забезпечення/IT/навчальні програми 7. * Розробка комп'ютерних та відеоігор 8. * Музика (жива і відтворена) 9. * Дизайн і мода (виробники одягу і інші, хто спеціалізується на модній індустрії та дизайні інтер'єру 10. * Література та видавництво (книги, журнали, періодичні видання) 11. * Архітектура (будівництво і ландшафтна архітектура) 12. * ЗМІ мовлення, реклама (телебачення, радіо, газети) (uk)
  • Indústrias criativas referem-se a uma série de atividades econômicas ligadas à geração ou exploração do conhecimento e da informação. (pt)
  • 文化创意产业,或稱文化及创意产业(英文:Cultural and Creative Industry,或The Cultural and Creative Industries),簡稱文創產業,中文詞彙最早由中華民國行政院於2002年5月依照〈挑戰2008:國家發展重點計畫〉的子計畫「發展文化創意產業計畫」所確定。文化創意產業為臺灣官方定名,而文化及創意產業則為香港官方定名,但世界各國與各學術層面的定義不同,文化及創意產業有時被稱為文化產業、創意產業、內容產業、數位內容產業、文化內容產業、創意工業、版權產業與時尚流行產業等。目前推動文化創意產業的國家較出名者,如有英國、韓國、美國、日本、芬蘭、法國、德國、意大利、澳大利亞、紐西蘭、丹麥、瑞典、荷蘭、比利時等。 (zh)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 674483 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 32551 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1124785911 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:isPartOf
dcterms:subject
rdf:type
rdfs:comment
  • اقتصاد الإبداع مجموعة من الأنشطة التي تستغل الإبداع الجمالي والفني لمجموعات من العمال المبدعين. يوصف اقتصاد الإبداع بأنه رابع قطاعات الاقتصاد. العامل الضروري في اقتصاد الإبداع هو رأس المال الفكري. (ar)
  • Kreativní ekonomie je nová růstová teorie přelomu 20. a 21. století, která doposud nemá jednoznačně akceptované teoretické vymezení. Její nástup vychází z rozvoje nových informačních a komunikačních technologií (ICT), internetu a globalizace. Změny vyplývající z uvedených faktorů vyvolaly transformaci zaběhlých obchodních modelů, ale zároveň způsobily i výrazné společenské změny. Tyto nové skutečnosti zaznamenává právě kreativní ekonomie a rozšiřuje tak již zaběhlé růstové teorie o společensko-kulturní a urbanistický aspekt. (cs)
  • Industria sortzailea edo ekonomia sortzailea, ideia eta ezagutzak sortzea bultzatzen duten ekonomiaren sektoreak dira. Kontzeptu honek (artea, entretenimendua, diseinua, arkitektura, publizitatea, gastronomia) barne hartzen du gehienbat eta bestalde (hezkuntza, , teknologia garaia, informatika, telekomunikazioa, robotika, nanoteknologia, ). (eu)
  • 創造産業(そうぞうさんぎょう)またはクリエイティブ産業(英語:creative industries)とは、芸術、映画、コンピュータゲーム、服飾デザイン、広告など知的財産権を有した生産物の生産に関わる産業である。 創造産業に対する政策的補助は1990年代後半から各国で盛んになった。1997年のイギリス労働党のトニー・ブレア首相政権誕生後の「クール・ブリタニア」政策における創造産業活性化や、韓国の金大中大統領政権下で進められた映画・コンピュータゲームなどのコンテンツ産業育成、法整備やコンテンツ振興院の設置、日本大衆文化開放政策と同時に進んだ韓国製コンテンツの輸出などがその一例である。同様な政策は、製造業の地位低下への対処や、自国製品への付加価値追加などを目的に、欧州、アメリカ、日本、台湾(中華民国)など各地で施行されている。 (ja)
  • 창조 산업(創造産業,영어: creative industries)은 지식과 정보를 개발하는 것과 관련된 경제 활동 범위를 일컫는 용어이다. (ko)
  • De creatieve industrie is een verzamelnaam voor de beroepen en bedrijfstypen gericht op de exploitatie van kunstzinnigheid en intellectueel eigendom. Voorbeelden hiervan zijn sectoren als beeldende kunst, ambachten, muziek, reclame, vormgeving en softwareontwikkeling. (nl)
  • Sektor kreatywny, przemysły kreatywne – część rynku tworzona przez podmioty prowadzące działalność gospodarczą związaną z kulturą i technologią, łączące działalność artystyczną z przedsiębiorczością. (pl)
  • Креативные индустрии (Креативная экономика или экономика знаний) — особый сектор экономики, основанный на продаже товаров и услуг, являющихся результатом интеллектуальной деятельности. Существенную роль в производстве этих товаров и услуг играет развитие технологий и инноваций. Мировая капитализация креативных индустрий к 2019 году составляет $2,3 трлн. (ru)
  • Indústrias criativas referem-se a uma série de atividades econômicas ligadas à geração ou exploração do conhecimento e da informação. (pt)
  • 文化创意产业,或稱文化及创意产业(英文:Cultural and Creative Industry,或The Cultural and Creative Industries),簡稱文創產業,中文詞彙最早由中華民國行政院於2002年5月依照〈挑戰2008:國家發展重點計畫〉的子計畫「發展文化創意產業計畫」所確定。文化創意產業為臺灣官方定名,而文化及創意產業則為香港官方定名,但世界各國與各學術層面的定義不同,文化及創意產業有時被稱為文化產業、創意產業、內容產業、數位內容產業、文化內容產業、創意工業、版權產業與時尚流行產業等。目前推動文化創意產業的國家較出名者,如有英國、韓國、美國、日本、芬蘭、法國、德國、意大利、澳大利亞、紐西蘭、丹麥、瑞典、荷蘭、比利時等。 (zh)
  • La indústria cultural o de l'entreteniment fa referència a la visió de la cultura com una mercaderia. Fou utilitzat per primera vegada pels filòsofs Theodor Adorno i Max Horkheimer, dos dels representants més il·lustres de l'Escola de Frankfurt, l'any 1944 en el seu llibre Dialektik der Aufklärung (Dialèctica de la Il·lustració). A més, la indústria cultural fa un esquematisme de les idees tractant igual el tot i les parts, l'ideal consistiria a fer que la vida real no es pogués diferenciar d'un film. (ca)
  • The creative industries refers to a range of economic activities which are concerned with the generation or exploitation of knowledge and information. They may variously also be referred to as the cultural industries (especially in Europe or the creative economy, and most recently they have been denominated as the Orange Economy in Latin America and the Caribbean (Buitrago & Duque 2013). (en)
  • La economía creativa o industria creativa es el sector de la economía que involucra la generación de ideas y conocimiento. El concepto abarca esencialmente la industria cultural (arte, entretenimiento, diseño, arquitectura, publicidad, gastronomía) y la economía del conocimiento (educación, investigación y desarrollo, alta tecnología, informática, telecomunicaciones, robótica, nanotecnología, industria aeroespacial). La economía creativa posee características que la distinguen:​ (es)
  • Industri kreatif dapat diartikan sebagai kumpulan aktivitas ekonomi yang terkait dengan penciptaan atau penggunaan pengetahuan dan informasi. Di Eropa Industri kreatif juga dikenal dengan nama lain sebagai Industri Budaya atau Ekonomi Kreatif. Kementerian Perdagangan Indonesia menyatakan bahwa industri kreatif adalah industri yang berasal dari pemanfaatan kreativitas, keterampilan serta bakat individu untuk menciptakan kesejahteraan serta lapangan pekerjaan dengan menghasilkan dan mengeksploitasi daya kreasi dan daya cipta individu tersebut. (in)
  • L’économie créative, telle que définie par l'Europe, est un « ensemble d'activités exploitant l'inventivité esthétique et artistique de groupes de travailleurs créatifs »[réf. nécessaire]. Elle est très dépendante du territoire dans laquelle elle s’exerce et varie donc d’un lieu à l’autre. De plus, si celle-ci apparaît comme une solution d’avenir pour l’Europe et l’Unesco par exemple, elle connait aussi ses détracteurs qui soulignent les risques et dangers qui l’accompagnent. La marchandisation de l’art et de la culture est un des risques soulignés. (fr)
  • Креативні індустрії (англ. Creative industries) — це перелік видів економічної діяльності, що мають потенціал до створення доданої вартості та робочих місць через культурне (мистецьке) та/або креативне вираження, а їх продукти та послуги є наслідком індивідуальної творчості, навичок і таланту. В Міністерстві культури України з 2017 року працює сектор розвитку креативних індустрій, а з 2018 працює Директорат креативних індустрій. Основні характеристики і тренди креативних індустрій: У секторі культурних індустрій виділяють ряд груп: Культурні індустрії охоплюють такі види діяльності: (uk)
rdfs:label
  • اقتصاد الإبداع (ar)
  • Indústria de l'entreteniment (ca)
  • Kreativní ekonomie (cs)
  • Economía creativa (es)
  • Creative industries (en)
  • Industria sortzaile (eu)
  • Économie créative (fr)
  • Industri kreatif (in)
  • 창조산업 (ko)
  • 創造産業 (ja)
  • Sektor kreatywny (pl)
  • Creatieve sector (nl)
  • Indústrias criativas (pt)
  • Креативные индустрии (ru)
  • Креативні індустрії (uk)
  • 文化創意產業 (zh)
owl:sameAs
skos:closeMatch
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:genre of
is dbo:industry of
is dbo:service of
is dbo:specialist of
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:industries of
is dbp:industry of
is dbp:services of
is dbp:specialist of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License