An Entity of Type: settlement, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

The Quinisext Council (Latin: Concilium Quinisextum; Koine Greek: Πενθέκτη Σύνοδος, Penthékti Sýnodos), i.e. the Fifth-Sixth Council, often called the Council in Trullo, Trullan Council, or the Penthekte Synod, was a church council held in 692 at Constantinople under Justinian II. It is known as the "Council in Trullo" because, like the Sixth Ecumenical Council, it was held in a domed hall in the Imperial Palace (τρούλος [troulos] meaning a cup or dome). Both the Fifth and the Sixth Ecumenical Councils had omitted to draw up disciplinary canons, and as this council was intended to complete both in this respect, it took the name of Quinisext. It was attended by 215 bishops, mostly from the Eastern Roman Empire. Basil of Gortyna in Crete belonged to the Roman patriarchate and called himself

Property Value
dbo:abstract
  • هييرية هي أحد ضواحي مدينة القسطنطينية إسطنبول حالياً في الزمن القديم، وتقع محلها اليوم ضاحية . كان مجمع هييرية لتحطيم الأيقونات مجمعاً مسيحياً عُقد في عام 754 للميلاد ورأى في نفسه مجمعاً مسكونياً، لكنه رُفض فيما بعد من قبل الكنيستين الأرثوذوكسية الشرقية والروم الكاثوليكية. تمت الدعوة إليه من قِبل الإمبراطور البيزنطي قسطنطين الخامس في 754م في قصر هييرية المقابل للقسطنطينية. قام المجمع بدعم موقف الإمبراطور المؤيد لتحطيم الأيقونات في بدعة تحطيم الأيقونات البيزنطية. (ar)
  • El concili de Trullo o concili in Trullo, pel lloc on es va celebrar, o Concili Quintisext (llatí: Concilium Quinisextum; grec antic: Πενθέκτη Σύνοδος, Penthékti Sýnodos) fou un concili que es va celebrar a Constantinoble el 692. Les disposicions aprovades per aquest concili es consideren, pels ortodoxos, no com un nou concili ecumènic, sinó com un complement a les decisions dels Concilis Ecumènics de Constantinoble de 553 i 680-681. (ca)
  • Trullská synoda, zvaná též quinisext, byla synoda, kterou svolal císař Justinián II. do klenutého zasedacího sálu (in trullo) císařského paláce v Konstantinopoli v roce 692. Důvodem svolání byla skutečnost, že Druhý a Třetí konstantinopolský koncil (který se sešel v témže sále jako trullská synoda) nedokázaly vytvořit závazné normy církevní discipliny. Pravoslaví uznává trullskou synodu (coby součást či dovršení 5. a 6. ekumenického koncilu) za ekumenický koncil. Západní církev nikdy tuto synodu jako ekumenickou neuznala. Synody se neúčastnil žádný ze západních biskupů, ačkoli jistý Basil z Gortyny z Ilýrie se vydával za papežského legáta. Koncil dovolil kněžím, aby se ženili, avšak biskupům nařizoval celibát. Zasedání také odsoudilo veškeré církevní zvyklosti, které nejsou v souladu se zvyklostmi konstantinopolskými. V předzvěsti pozdějšího obrazoborectví zakázal koncil veškeré nefigurální zpodobení Ježíše Krista (např. jako velikonočního beránka). 102 koncilních kánonů tvoří základ pravoslavného církevního práva a jsou významným svědectvím o životě církve v 7. století. (cs)
  • Koncil v Hiereii byl v roce 754 svolán ikonoklastickým císařem Konstantinem V. za účelem odsouzení uctívání ikon. Koncil zavrhl ikonodulii jako herezi a exkomunikoval Jana z Damašku a někdejšího konstantinopolského patriarchu Germana. Jeho závěry byly revidovány Druhým nikajským koncilem, uspořádaným roku 787, jímž bylo znovu povoleno uctívání obrazů. (cs)
  • El Concili de Hièria fou un concili convocat per l'emperador romà d'Orient Constantí V l'any 754 dC per condemnar l'iconodulisme. Tingué lloc del 10 de febrer al 8 d'agost, i hi participaren 338 bisbes presidits pel bisbe d'Efes, atès que el patriarca de Constantinoble havia mort poc abans i no se n'havia nomenat cap de nou. Les seves conclusions foren condemnades pel Segon Concili de Nicea, que reafirmà el culte a les imatges, matisant el llenguatge emprat per referir-se a tal veneració. (ca)
  • Das Konzil von Hiereia wurde von Kaiser Konstantin V. im Jahr 754 in Hiereia (heute Fenerbahçe/Istanbul) bei Konstantinopel einberufen. Das Konzil unter dem Vorsitz des Metropoliten von Ephesos, Theodosios (ein Sohn Kaiser Tiberios’ II.), verurteilte die Bilderverehrung und exkommunizierte Johannes von Damaskus und Germanus von Konstantinopel. Das Zweite Konzil von Nicäa verwarf das Konzil von Hiereia 33 Jahre später als „Pseudosynode“. Konstantin V. war Ikonoklast. Nach einer Rebellion seines Schwagers Artabasdos eroberte er Konstantinopel zurück und soll hart gegen die Ikonodulen vorgegangen sein. Da allerdings nur Quellen der Bilderfreunde erhalten sind, ist diese Darstellung offensichtlich tendenziös (siehe Byzantinischer Bilderstreit). Es fehlt an belastbaren Belegen dafür, dass es zu Verfolgungen aufgrund der Bilderverehrung gekommen ist. Wahrscheinlicher sind politische Gegner des Kaisers im Nachhinein zu Märtyrern der Bilderfreunde verklärt worden. Die Beschlüsse des Konzils scheinen auch kein hartes Vorgehen gegen die Bilderfreunde zur Folge gehabt zu haben. Vandalismus gegen kirchliche Einrichtungen wurde sogar explizit untersagt. Ob die Politik des Kaisers zudem wirklich auf Ablehnung in der Bevölkerung stieß, wie dies die späteren Quellen suggerieren, ist unklar. Ein gnadenloser Bilderstürmer scheint der Kaiser jedenfalls nicht gewesen zu sein. (de)
  • Πενθέκτη Οικουμενική ονομάζεται η Σύνοδος επισκόπων που συνεκλήθη το 692 στην Κωνσταντινούπολη από τον αυτοκράτορα Ιουστινιανό Β', ο οποίος επευφημήθηκε από τη σύνοδο ως «αρχιερέας βασιλιάς». Είναι γνωστή επίσης ως Εν Τρούλω Σύνοδος, γιατί συνεκλήθη στην ειδική αίθουσα που έφερε θολωτή στέγη καλούμενη «αίθουσα Τρούλου», στο Ιερό Παλάτι. Καθώς οι δύο προηγούμενες Οικουμενικές Σύνοδοι (Πέμπτη και Έκτη) δεν ασχολήθηκαν με τη σύνταξη κανόνων, αυτή επιχείρησε να συμπληρώσει αυτό το κενό, πράγμα στο οποίο οφείλει το όνομά της. Σε αυτήν μετείχαν 215 (κατ'άλλες πηγές 227) επίσκοποι, προερχόμενοι όλοι από την Ανατολική Αυτοκρατορία. Προήδρευσε ο Πατριάρχης Παύλος Γ΄, ενώ ο επίσκοπος Γορτύνης Βασίλειος, που τότε άνηκε στο Ανατολικό Ιλλυρικό που υπαγόταν στον Πάπα Ρώμης, αυτοχρίστηκε εκπρόσωπός του, πράγμα που δεν επιβεβαιώνεται ρητώς από κάποια πηγή. (el)
  • Die (2.) Trullanische Synode (auch Concilium Trullanum, Quinisextum, in Trullo oder Penthekte) war eine im Jahr 691 oder 692 vom byzantinischen Kaiser Justinian II. einberufene Kirchenversammlung. Sie wird entweder nach dem Ort der Versammlung, dem Kuppelbau des Kaiserpalastes (gr. ὁ τροῦλλος), als „Trullanisches“ Konzil bezeichnet oder aufgrund ihrer engen Beziehung zum fünften und sechsten ökumenischen Konzil als „fünft-sechstes“ (gr. πενθέκτη, lat. quini-sextum) Konzil. Teilweise wird sie in griechischen wie lateinischen Quellen auch als sechste Synode bezeichnet, d. h. als verspätete Sitzung des sechsten ökumenischen Konzils von 681. Auch die Bezeichnung als „zweites“ Trullanum bezieht sich auf dieses Konzil, da dieses am gleichen Ort getagt hatte. (de)
  • Η εικονομαχική σύνοδος της Ιερείας ήταν μία χριστιανική σύνοδος του 754, που θεωρούσε τον εαυτό της ως Οικουμενική, αλλά αργότερα απορρίφθηκε από τη Ζ΄ Οικουμενική Σύνοδο στη Νίκαια (787) και από Καθολικές και Ορθόδοξες εκκλησίες, καθώς κανένας από τους πέντε μεγάλους πατριάρχες δεν εκπροσωπούνταν στην Ιερά. Η Σύνοδος της Ιερείας συγκλήθηκε από τον Ρωμαίο Αυτοκράτορα Κωνσταντίνο Ε΄ το 754 στο παλάτι της Ιερείας στη Χαλκηδόνα. Το συμβούλιο υποστήριξε την εικονομαχική θέση τού Αυτοκράτορα στη διαμάχη της Εικονομαχίας, καταδικάζοντας την πνευματική και λειτουργική χρήση της ως . Οι πολέμιοι του συμβουλίου την περιέγραψαν ως Ψευδή Σύνοδο της Κωνσταντινούπολης ή Ακέφαλο Συμβούλιο, επειδή δεν ήταν παρόντες πατριάρχες ή εκπρόσωποι των : η έδρα της Κωνσταντινούπολης ήταν κενή. Η , η Ιερουσαλήμ και η ήταν υπό ισλαμική κυριαρχία, ενώ η Ρώμη δεν κλήθηκε να συμμετάσχει. Οι αποφάσεις της αναθεματίστηκαν στη πριν ανατραπούν σχεδόν εξ ολοκλήρου από τη Ζ΄ Οικουμενική Σύνοδο της Νίκαιας το 787, η οποία υποστήριξε την Ορθοδοξία και ενέκρινε τη . (el)
  • La Kvinasesa Koncilio (latine Concilium quīnisextum, antikve-greke Πενθέκτη Σῠ́νοδος, Penthéktē Súnodos), aŭ Koncilio en Trulo (latine Concilium in Trullo; el la loko en kiu ĝi plenumiĝis, kiu estis la imperia palaco de Konstantinopolo) estis kristana koncilio en 692. La aprobitaj dekretoj de tiu koncilio estas taksataj, ĉe kristanoj ortodoksaj, ne kiel nova ekumena koncilio, sed kiel daŭriga komplemento de la dekretoj de la ekumenaj koncilioj de 553 kaj de 680-681, plenumitaj en Konstantinopolo. (eo)
  • "Concilio de Constantinopla V" es un nombre dado por algunos al Concilio de Hieria (754),​ y por otros al Concilio de Constantinopla sobre hesicasmo (1341 o 1351).​ El Concilio de Hieria o concilio de Hiereia fue un concilio convocado por el emperador bizantino Constantino V en el año 754, con el fin de condenar la iconodulia. También se conoce como el conciliábulo.​ Se desarrolló del 10 de febrero al 8 de agosto con la participación de 338 obispos presididos por el obispo de Éfeso (dado que el patriarca de Constantinopla había muerto poco antes y no se había nombrado todavía al nuevo). Sus conclusiones fueron condenadas por el Segundo Concilio de Nicea que reafirmó el culto a las imágenes, matizando el lenguaje empleado para referirse a tal veneración. (es)
  • El Concilio Quinisexto, también conocido como Concilio Trulano,​​​​ Concilio Trullano,​​ Segundo Concilio Trullano​ o Concilio in Trullo,​ fue un concilio convocado por el emperador Justiniano II el año 692, en Constantinopla. Se llamó quinisexto por ser un complemento de los anteriores concilios quinto y sexto: el II y III concilios de Constantinopla. La Iglesia católica no lo reconoce. «Trulla» significa «cúpula» y hace alusión al lugar donde tuvieron las reuniones: una sala cubierta con cúpula del palacio imperial de Constantinopla.​ (es)
  • Le concile in Trullo, appelé parfois concile quinisexte ("Cinquième-sixième") ou sixième Concile œcuménique pour ceux qui considèrent les deux conciles (Constantinople III et le concile in Trullo) comme un ensemble, est un concile réuni de 691 à 692 à l'initiative de l'empereur Justinien II. Le Concile in Trullo s'ouvre à l'automne 691 dans une pièce du palais impérial de Constantinople nommée αίθουσα Τρούλου (« salle de Troullos », ou salle de la Coupole). Les premiers canons du Concile de Nicée II, en 787, approuvent les décisions du Concile in Trullo. (fr)
  • Le concile de Hiéreia est le premier concile iconoclaste convoqué du 10 février au 8 août 754 dans le palais suburbain de Hiéreia sur la rive asiatique du Bosphore ; l'empereur Constantin V y fit entériner la condamnation de la production et de la vénération des images (Iconoclasme). Il est également connu comme « Concile de Constantinople V », ou par ses opposants comme le « Conciliabule ». (fr)
  • The Quinisext Council (Latin: Concilium Quinisextum; Koine Greek: Πενθέκτη Σύνοδος, Penthékti Sýnodos), i.e. the Fifth-Sixth Council, often called the Council in Trullo, Trullan Council, or the Penthekte Synod, was a church council held in 692 at Constantinople under Justinian II. It is known as the "Council in Trullo" because, like the Sixth Ecumenical Council, it was held in a domed hall in the Imperial Palace (τρούλος [troulos] meaning a cup or dome). Both the Fifth and the Sixth Ecumenical Councils had omitted to draw up disciplinary canons, and as this council was intended to complete both in this respect, it took the name of Quinisext. It was attended by 215 bishops, mostly from the Eastern Roman Empire. Basil of Gortyna in Crete belonged to the Roman patriarchate and called himself papal legate, though no evidence is extant of his right to use that title. (en)
  • Konsili Quinisextum (Latin: Concilium Quinisextum, Yunani Koine: Πενθέκτη Σύνοδος, Penthékti Sýnodos), yaitu Konsili Kelima-enam, sering disebut pula Konsili dalam Trullo, atau Sinode Penthekte, merupakan sebuah konsili gereja yang diselenggarakan pada tahun 692 di kota Konstantinopel atas perintah Kaisar Yustinianus II. Konsili ini disebut sebagai "Konsili dalam Trullo" karena, seperti Konsili Oikumenis VI, diselenggarakan dalam aula berkubah di istana kekaisaran (τρούλος [troulos] yang berarti kubah ataupun mangkuk). Kedua konsili oikumenis, baik yang Kelima dan Keenam batal untuk menyusun hukum kanon yang disipliner, oleh karena itu Konsili ini bertujuan untuk memenuhi apa yang belum terselesaikan di dua konsili tersebut, maka konsili ini mengambil nama Quinisextum. Konsili ini dihadiri oleh 215 uskup yang semuanya berasal dari wilayah Kekaisaran Bizantium dan Basilius dari Gortyna di Pulau Kreta sebagai wakil paus dan patriarkat Roma yang diragukan kebenaran gelarnya. * l * * s * l * * s (in)
  • Il concilio in Trullo (dal luogo dove si svolse), detto anche Concilio Quinisesto (Quinisextum), si tenne a Costantinopoli nel 692. Le disposizioni approvate da questo concilio sono ritenute, dagli ortodossi, non come un nuovo concilio ecumenico, bensì come un completamento delle decisioni dei concili ecumenici di Costantinopoli del 553 e del 680-681. (it)
  • Il Concilio di Hierìa, svoltosi nella cittadina di Hierìa: situata sulla sponda asiatica del Bosforo, situata tra Crisopoli e Calcedonia, fu convocato nel 754 dall'imperatore bizantino Costantino V (741-775), in appoggio alla politica iconoclasta iniziata dal predecessore Leone III. I lavori del Concilio si svolsero dal 10 febbraio all'8 agosto, con la partecipazione di 338 vescovi orientali. Nessun patriarca era presente. Anastasio di Costantinopoli era morto poco prima e solo nell'ultima sessione del concilio, tenutasi nella chiesa di Santa Maria delle Blacherne a Costantinopoli, l'imperatore nominò come successore del primo Costantino II. Presiedeva l'assemblea Teodosio, vescovo di Efeso, convinto iconoclasta. Gli atti del concilio non sono stati conservati, ma il decreto finale si trova citato negli atti del Secondo Concilio di Nicea. In esso i vescovi di Hieria affermano che un'icona che rappresenta Cristo può essere considerata una raffigurazione o della natura divina ed umana fuse insieme (monofisismo) o unicamente della natura umana (nestorianesimo). La venerazione delle icone viene in tal modo condannata non solo come idolatria, ma come vera e propria eresia. Il Concilio si autoproclamò settimo concilio ecumenico, ma la denominazione fu respinta dal successivo concilio di Nicea II (787) congiuntamente dalla Chiesa cattolica e da quella Ortodossa. Il Concilio di Nicea si contrappose mettendo in chiaro l'atteggiamento della Chiesa riguardo alle icone. Fu respinta l'iconoclastia, attraverso una distinzione tra venerazione delle immagini e adorazione, quest'ultima assolutamente rifiutata perché solo Dio può essere adorato. Mise inoltre in chiaro la distinzione tra immagine concreta e rappresentazione, di fatto aprendo la strada alla raffigurazione artistica cristiana nei secoli a venire. (it)
  • 트룰로 공의회 또는 퀴니섹스툼 공의회(라틴어:Concilium Quinisextum, "제5-6회 보완 공의회")는 비잔티움 황제 유스티니아노스 2세가 692년 콘스탄티노폴리스 황궁의 원형 회의실인 트룰로 실(室)에서 소집한 기독교 공의회이다. 교리에 따른 규정을 결정하는 조정회의 성격을 지녔다. 이 공의회에서 102개 조항의 교회법을 공표하여 교회 행정 및 의식의 여러 문제들을 규정하였으며, 특히 일반 신자와 성직자들은 기독교 도덕을 장려하고 확고히 할 것을 강조하는 내용을 담고 있었다. (ko)
  • Sobór in Trullo (łac. Pod kopułą) lub Synod in Trullo – sobór chrześcijański Kościołów leżących na terenie Cesarstwa Bizantyńskiego, zwołany przez cesarza Justyniana II w Konstantynopolu na przełomie lat 691 i 692. (pl)
  • Sobór w Hierei – sobór zwołany w lutym 754 roku w miejscowości , niedaleko Chalcedonu, przez cesarza bizantyjskiego Konstantyna V. Główną ideą było usankcjonowanie ikonoklazmu jako obowiązującej doktryny Kościoła. W intencji uczestników miał mieć rangę soboru powszechnego, jednak jego nauczanie zostało odrzucone zarówno przez prawosławie, jak i Kościół rzymskokatolicki. Obrady soboru trwały sześć miesięcy, od 10 lutego do 8 sierpnia 754 roku, przewodniczył im metropolita Efezu Teodor. W spotkaniu uczestniczyło 332 biskupów. Ponieważ sobór odbywał się w czasie trwania wakatu na tronie patriarszym w Konstantynopolu po śmierci Anastazego, a w gronie zebranych zabrakło reprezentantów Kościoła Zachodniego i oficjalnego przedstawiciela któregokolwiek z pozostałych patriarchów wschodnich, sobór ten nie został nigdy uznany za powszechny i zyskał sobie miano akephalos „bez głowy”. Obradujący pod dyktando cesarza-ikonoklasty zebrani biskupi potępili kult obrazów jako przejaw bałwochwalstwa. Powołując się na autorytet pierwszych sześciu soborów powszechnych ogłoszono, iż sporządzanie wizerunków jest herezją: osoba portretująca Chrystusa albo przedstawia tylko jego człowieczeństwo oddzielone od boskości, przez co popada w nestorianizm, albo chce ukazując jego człowieczeństwo wyrazić w ten sposób i boskość, co sprawia iż jest monofizytą. Duchowieństwo opowiadające się za kultem ikon zgodnie z uchwałą soboru miało zostać zdjęte z urzędu i ekskomunikowane. Na zakończenie soboru, które miało miejsce na w Konstantynopolu, pośmiertnie obłożono anatemą obrońców kultu obrazów: patriarchę Germana I oraz Jana Damasceńskiego. Na zwołanym w kwietniu 769 roku przez papieża Stefana III na Lateranie synodzie postanowienia z Hierei zostały potępione. Akta soboru w Hierei zachowały się w formie cytatów w dokumentach drugiego soboru nicejskiego (787), na którym kult obrazów został uznany za prawowierny. (pl)
  • Het Concilie van Trullo is een concilie dat in 692 in Constantinopel plaatsvond onder het keizerschap van Justinianus II Rhinotmetos. Het wordt ook het Quinisextum (vijfde-zesde) genoemd omdat het de voortzetting was van de twee vorige oecumenische concilies; het vijfde in 553 en het zesde in 681. De naam trullo verwijst naar het kegelvormig dak van de zaal in het Keizerlijk Paleis waar het congres doorging. Het concilie werd bijgewoond door 215 bisschoppen, allen uit het Byzantijnse Rijk. Drie canons van het Quinisextum hebben betrekking op de gewijde kunst. Canon 73 verbiedt het afbeelden van het kruis op de grond.Canon 82 is de belangrijke omdat hij de kijk van de Kerk op de icoon verduidelijkt. Canon 95 heeft betrekking op de voorwaarden waaronder gelovigen van ketters geachte bewegingen als het arianisme en het valentinianisme toegelaten kunnen worden tot de orthodoxe kerk. (nl)
  • O Concílio de Hieria foi um concílio ecuménico, mas que veio a ser rejeitado mais tarde pelas então ainda unidas Igrejas Ortodoxa e Católica. Foi convocado pelo imperador bizantino Constantino V em 754 no palácio de Hieria (atualmente Fenerbahçe, no distrito de Kadıköy), do outro lado do Bósforo, em frente a Constantinopla, mas a última sessão decorreu na Igreja de Santa Maria de Blaquerna. Ele durou de 10 de fevereiro até 8 de agosto. Estiveram presentes 388 bispos. Não compareceram, porém, nenhum dos cinco patriarcas nem quaisquer representantes seus. A sé de Constantinopla estava vaga desde a deposição de Anastácio no início daquele ano, enquanto que Antioquia, Jerusalém e Alexandria estavam sob o controlo dos sarracenos. O concílio assim reunido aprovou a política religiosa iconoclasta de Constantino e elegeu Constantino II como o novo patriarca. Intitulou-se o Sétimo Concílio Ecuménico, embora os seus detractores lhe chamassem Falso Sínodo de Constantinopla. As suas deliberações foram quase todas revogadas pelo Segundo Concílio de Niceia, em 787, o qual aprovou a veneração dos ícones. (pt)
  • Иконобо́рческий собо́р (Иерийский собор) — собрание высшего духовенства христианской церкви, состоявшееся в 754 году во дворце Иерии, на азиатском берегу Босфора, между Халкидоном и Хрисополем (Скутари) по инициативе императора Византии Константина V. На соборе были приняты решения, осуждавшие почитание икон. На соборе присутствовало 338 епископов христианской церкви на Востоке. Среди них иконопочитатели представлены не были, это были епископы-иконоборцы, которые заняли место смещённых иконопочитателей, или епископы, получившие специально созданные для них кафедры. Однако впоследствии на VII Вселенском Соборе многие из них отреклись от иконоборчества и с покаянием обратились к ортодоксальному христианству. Местом для собора был выбран императорский дворец в Иерии (пригород Константинополя на азиатском берегу Босфора); последнее заседание собора прошло во Влахернской церкви Пресвятой Богородицы, которая к тому времени лишилась своих иконописных украшений. В этой церкви собрались прибывшие епископы вместе с императором Константином V. Престол патриарха Константинопольского был вакантен после смерти Анастасия, председательствовал на соборе . Новым константинопольским патриархом по настоянию императора собор избрал епископа Силлейского из Пергской митрополии Константина. На соборе не были представлены церкви Рима, Александрии, Антиохии и Иерусалима. В работе собора приняло участие 338 епископов, основными его лидерами были , митрополит Пергии Памфильской и , митрополит Антиохии Писидийской. Заседания собора продолжались с 10 февраля по 8 августа. После долгих обсуждений император убедил всех епископов осудить иконопочитание. На соборе 754 года были утверждены следующие догматы: 1. * Иконы повелевалось почитать за идолов. 2. * Все поклоняющиеся иконам были преданы анафеме, включая патриарха Германа Константинопольского. При этом собор не высказался против почитания святых, а напротив, объявил анафему всем, кто «не просит молитв у них, как у имеющих дерзновение, согласно церковному преданию, ходатайствовать о мире». Орос собора был торжественно провозглашён 27 августа на константинопольском ипподроме, Константина V называли 13-м апостолом и провозглашали анафему защитникам икон: Герману Константинопольскому, Иоанну Дамаскину и . В оросе собора указывалось: * «Итак, будучи твердо наставлены из богодухновенных Писаний и отцов, а также утвердив свои ноги на камне божественного служения духом, мы все, облеченные саном священства, во имя Святой Троицы пришли к одному убеждению и единогласно определяем, что всякая икона, сделанная из какого угодно вещества, а равно и писаная красками при помощи нечестивого искусства живописцев, должна быть извергаема из христианских церквей. Она чужда им и заслуживает презрения» * «Никакой человек да не дерзает заниматься таким нечестивым и неблагоприличным делом. Если же кто-нибудь с этого времени дерзнет устроить икону, или поклоняться ей, или поставит её в церкви, или в собственном доме, или же скрывать её, таковой, если это будет епископ или пресвитер, или диакон, да будет низложен, а если монах или мирянин, то да будет предан анафеме, и да будет он виновен перед царскими законами, так как он противник Божьих предписаний и враг отеческих догматов» Своё решение участники собора обосновывали ссылками на Священное Писание (Иоан. 4:24, Иоан. 1:18, Иоан. 5:37, Иоан. 20:29, Втор. 5:8, Рим. 1:23, 24, Рим. 10:17, 2Кор. 5:16) и отцов церкви (в оросе есть ссылки на имена святых Епифания Кипрского, Григория Богослова, Иоанна Златоуста, Василия Великого, Афанасия Великого, Амфилохия Иконийского, Феодота Анкирского и Евсевия Кесарийского). Хотя собор 754 года претендовал на статус вселенского, его решения были отвергнуты Вторым Никейским собором. Постановления Иерийского собора сохранились в виде цитат в документах Второго Никейского собора. В русском переводе это 7 том «Деяния Вселенских Соборов». На шестом заседании Второго Никейского собора постановления Иерийского собора зачитывал епископ Неокесарийский Григорий по частям; диакон Великой церкви Иоанн, а затем диакон и кувуклисий (англ. kouboukleisios) Епифаний зачитывали после каждой части опровержение. (ru)
  • O Concílio Quinissexto foi um concílio da igreja realizado em 692 d.C. em Constantinopla sob Justiniano II. Ele é também conhecido como Concílio de Trullo pois ele foi realizado na mesma sala com domo onde o Terceiro Concílio de Constantinopla (o sexto concílio ecumênico) tinha se realizado. Tanto o Segundo Concílio de Constantinopla (o quinto ecumênico) quanto Terceiro não emitiram nenhum cânone sobre a disciplina e este concílio teve como objetivo resolver esta questão, "completando" assim o trabalho de ambos. Por isso o nome "Quinissexto" (em latim: Concilium Quinisextum; Penthekte Synodos em grego koiné), ou seja, o "Concílio Quinto-Sexto". Compareceram 215 bispos, todos do oriente. , da Ilíria, porém, pertencia ao patriarcado de Roma e se intitulava um legado papal, embora não haja evidência hoje em dia de que ele tinha o direito de utilizar este título. (pt)
  • Тру́лльський собо́р, також П'я́то-шо́стий вселенський собо́р (грец. Πενθέκτη Σύνοδος) — собор Церкви в Константинополі у 691 – 692 роках; скликаний Імператором Юстиніаном II та патріархом Павлом III у 691 році. Його документи мають важливе значення як джерело внутрішнього церковного права як для православних Церков, так і для Східних Католицьких Церков, які розглядають їх як документи Шостого Вселенського собору. (uk)
  • Тру́лльский собо́р (греч. Σύνοδος ἐν τῶ τρούλλω τοῦ βασιλικού παλατίου), также Пято-шестой собор (греч. Πενθέκτη Σύνοδος) — собор Церкви в Константинополе в 691—692 годах; созван императором Юстинианом II в 691 году; его документы имеют исключительно важное значение как источник внутреннего церковного права для православных церквей, которые рассматривают их как документы Шестого Вселенского собора. (ru)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 923004 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 10421 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1108996275 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:acceptedBy
dbp:attendance
  • 215 (xsd:integer)
dbp:caption
  • A 16th-century Russian depiction of the council (en)
dbp:convokedBy
  • Emperor Justinian II (en)
dbp:councilDate
  • 692 (xsd:integer)
dbp:councilName
  • Council in Trullo (en)
dbp:documents
  • basis for Orthodox Canon law (en)
dbp:next
dbp:presidedBy
dbp:previous
dbp:topics
  • discipline (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
schema:sameAs
rdf:type
rdfs:comment
  • هييرية هي أحد ضواحي مدينة القسطنطينية إسطنبول حالياً في الزمن القديم، وتقع محلها اليوم ضاحية . كان مجمع هييرية لتحطيم الأيقونات مجمعاً مسيحياً عُقد في عام 754 للميلاد ورأى في نفسه مجمعاً مسكونياً، لكنه رُفض فيما بعد من قبل الكنيستين الأرثوذوكسية الشرقية والروم الكاثوليكية. تمت الدعوة إليه من قِبل الإمبراطور البيزنطي قسطنطين الخامس في 754م في قصر هييرية المقابل للقسطنطينية. قام المجمع بدعم موقف الإمبراطور المؤيد لتحطيم الأيقونات في بدعة تحطيم الأيقونات البيزنطية. (ar)
  • El concili de Trullo o concili in Trullo, pel lloc on es va celebrar, o Concili Quintisext (llatí: Concilium Quinisextum; grec antic: Πενθέκτη Σύνοδος, Penthékti Sýnodos) fou un concili que es va celebrar a Constantinoble el 692. Les disposicions aprovades per aquest concili es consideren, pels ortodoxos, no com un nou concili ecumènic, sinó com un complement a les decisions dels Concilis Ecumènics de Constantinoble de 553 i 680-681. (ca)
  • Koncil v Hiereii byl v roce 754 svolán ikonoklastickým císařem Konstantinem V. za účelem odsouzení uctívání ikon. Koncil zavrhl ikonodulii jako herezi a exkomunikoval Jana z Damašku a někdejšího konstantinopolského patriarchu Germana. Jeho závěry byly revidovány Druhým nikajským koncilem, uspořádaným roku 787, jímž bylo znovu povoleno uctívání obrazů. (cs)
  • El Concili de Hièria fou un concili convocat per l'emperador romà d'Orient Constantí V l'any 754 dC per condemnar l'iconodulisme. Tingué lloc del 10 de febrer al 8 d'agost, i hi participaren 338 bisbes presidits pel bisbe d'Efes, atès que el patriarca de Constantinoble havia mort poc abans i no se n'havia nomenat cap de nou. Les seves conclusions foren condemnades pel Segon Concili de Nicea, que reafirmà el culte a les imatges, matisant el llenguatge emprat per referir-se a tal veneració. (ca)
  • Die (2.) Trullanische Synode (auch Concilium Trullanum, Quinisextum, in Trullo oder Penthekte) war eine im Jahr 691 oder 692 vom byzantinischen Kaiser Justinian II. einberufene Kirchenversammlung. Sie wird entweder nach dem Ort der Versammlung, dem Kuppelbau des Kaiserpalastes (gr. ὁ τροῦλλος), als „Trullanisches“ Konzil bezeichnet oder aufgrund ihrer engen Beziehung zum fünften und sechsten ökumenischen Konzil als „fünft-sechstes“ (gr. πενθέκτη, lat. quini-sextum) Konzil. Teilweise wird sie in griechischen wie lateinischen Quellen auch als sechste Synode bezeichnet, d. h. als verspätete Sitzung des sechsten ökumenischen Konzils von 681. Auch die Bezeichnung als „zweites“ Trullanum bezieht sich auf dieses Konzil, da dieses am gleichen Ort getagt hatte. (de)
  • La Kvinasesa Koncilio (latine Concilium quīnisextum, antikve-greke Πενθέκτη Σῠ́νοδος, Penthéktē Súnodos), aŭ Koncilio en Trulo (latine Concilium in Trullo; el la loko en kiu ĝi plenumiĝis, kiu estis la imperia palaco de Konstantinopolo) estis kristana koncilio en 692. La aprobitaj dekretoj de tiu koncilio estas taksataj, ĉe kristanoj ortodoksaj, ne kiel nova ekumena koncilio, sed kiel daŭriga komplemento de la dekretoj de la ekumenaj koncilioj de 553 kaj de 680-681, plenumitaj en Konstantinopolo. (eo)
  • El Concilio Quinisexto, también conocido como Concilio Trulano,​​​​ Concilio Trullano,​​ Segundo Concilio Trullano​ o Concilio in Trullo,​ fue un concilio convocado por el emperador Justiniano II el año 692, en Constantinopla. Se llamó quinisexto por ser un complemento de los anteriores concilios quinto y sexto: el II y III concilios de Constantinopla. La Iglesia católica no lo reconoce. «Trulla» significa «cúpula» y hace alusión al lugar donde tuvieron las reuniones: una sala cubierta con cúpula del palacio imperial de Constantinopla.​ (es)
  • Le concile in Trullo, appelé parfois concile quinisexte ("Cinquième-sixième") ou sixième Concile œcuménique pour ceux qui considèrent les deux conciles (Constantinople III et le concile in Trullo) comme un ensemble, est un concile réuni de 691 à 692 à l'initiative de l'empereur Justinien II. Le Concile in Trullo s'ouvre à l'automne 691 dans une pièce du palais impérial de Constantinople nommée αίθουσα Τρούλου (« salle de Troullos », ou salle de la Coupole). Les premiers canons du Concile de Nicée II, en 787, approuvent les décisions du Concile in Trullo. (fr)
  • Le concile de Hiéreia est le premier concile iconoclaste convoqué du 10 février au 8 août 754 dans le palais suburbain de Hiéreia sur la rive asiatique du Bosphore ; l'empereur Constantin V y fit entériner la condamnation de la production et de la vénération des images (Iconoclasme). Il est également connu comme « Concile de Constantinople V », ou par ses opposants comme le « Conciliabule ». (fr)
  • Il concilio in Trullo (dal luogo dove si svolse), detto anche Concilio Quinisesto (Quinisextum), si tenne a Costantinopoli nel 692. Le disposizioni approvate da questo concilio sono ritenute, dagli ortodossi, non come un nuovo concilio ecumenico, bensì come un completamento delle decisioni dei concili ecumenici di Costantinopoli del 553 e del 680-681. (it)
  • 트룰로 공의회 또는 퀴니섹스툼 공의회(라틴어:Concilium Quinisextum, "제5-6회 보완 공의회")는 비잔티움 황제 유스티니아노스 2세가 692년 콘스탄티노폴리스 황궁의 원형 회의실인 트룰로 실(室)에서 소집한 기독교 공의회이다. 교리에 따른 규정을 결정하는 조정회의 성격을 지녔다. 이 공의회에서 102개 조항의 교회법을 공표하여 교회 행정 및 의식의 여러 문제들을 규정하였으며, 특히 일반 신자와 성직자들은 기독교 도덕을 장려하고 확고히 할 것을 강조하는 내용을 담고 있었다. (ko)
  • Sobór in Trullo (łac. Pod kopułą) lub Synod in Trullo – sobór chrześcijański Kościołów leżących na terenie Cesarstwa Bizantyńskiego, zwołany przez cesarza Justyniana II w Konstantynopolu na przełomie lat 691 i 692. (pl)
  • Тру́лльський собо́р, також П'я́то-шо́стий вселенський собо́р (грец. Πενθέκτη Σύνοδος) — собор Церкви в Константинополі у 691 – 692 роках; скликаний Імператором Юстиніаном II та патріархом Павлом III у 691 році. Його документи мають важливе значення як джерело внутрішнього церковного права як для православних Церков, так і для Східних Католицьких Церков, які розглядають їх як документи Шостого Вселенського собору. (uk)
  • Тру́лльский собо́р (греч. Σύνοδος ἐν τῶ τρούλλω τοῦ βασιλικού παλατίου), также Пято-шестой собор (греч. Πενθέκτη Σύνοδος) — собор Церкви в Константинополе в 691—692 годах; созван императором Юстинианом II в 691 году; его документы имеют исключительно важное значение как источник внутреннего церковного права для православных церквей, которые рассматривают их как документы Шестого Вселенского собора. (ru)
  • Trullská synoda, zvaná též quinisext, byla synoda, kterou svolal císař Justinián II. do klenutého zasedacího sálu (in trullo) císařského paláce v Konstantinopoli v roce 692. Důvodem svolání byla skutečnost, že Druhý a Třetí konstantinopolský koncil (který se sešel v témže sále jako trullská synoda) nedokázaly vytvořit závazné normy církevní discipliny. Pravoslaví uznává trullskou synodu (coby součást či dovršení 5. a 6. ekumenického koncilu) za ekumenický koncil. Západní církev nikdy tuto synodu jako ekumenickou neuznala. (cs)
  • Η εικονομαχική σύνοδος της Ιερείας ήταν μία χριστιανική σύνοδος του 754, που θεωρούσε τον εαυτό της ως Οικουμενική, αλλά αργότερα απορρίφθηκε από τη Ζ΄ Οικουμενική Σύνοδο στη Νίκαια (787) και από Καθολικές και Ορθόδοξες εκκλησίες, καθώς κανένας από τους πέντε μεγάλους πατριάρχες δεν εκπροσωπούνταν στην Ιερά. Η Σύνοδος της Ιερείας συγκλήθηκε από τον Ρωμαίο Αυτοκράτορα Κωνσταντίνο Ε΄ το 754 στο παλάτι της Ιερείας στη Χαλκηδόνα. Το συμβούλιο υποστήριξε την εικονομαχική θέση τού Αυτοκράτορα στη διαμάχη της Εικονομαχίας, καταδικάζοντας την πνευματική και λειτουργική χρήση της ως . (el)
  • Πενθέκτη Οικουμενική ονομάζεται η Σύνοδος επισκόπων που συνεκλήθη το 692 στην Κωνσταντινούπολη από τον αυτοκράτορα Ιουστινιανό Β', ο οποίος επευφημήθηκε από τη σύνοδο ως «αρχιερέας βασιλιάς». Είναι γνωστή επίσης ως Εν Τρούλω Σύνοδος, γιατί συνεκλήθη στην ειδική αίθουσα που έφερε θολωτή στέγη καλούμενη «αίθουσα Τρούλου», στο Ιερό Παλάτι. (el)
  • Das Konzil von Hiereia wurde von Kaiser Konstantin V. im Jahr 754 in Hiereia (heute Fenerbahçe/Istanbul) bei Konstantinopel einberufen. Das Konzil unter dem Vorsitz des Metropoliten von Ephesos, Theodosios (ein Sohn Kaiser Tiberios’ II.), verurteilte die Bilderverehrung und exkommunizierte Johannes von Damaskus und Germanus von Konstantinopel. Das Zweite Konzil von Nicäa verwarf das Konzil von Hiereia 33 Jahre später als „Pseudosynode“. (de)
  • "Concilio de Constantinopla V" es un nombre dado por algunos al Concilio de Hieria (754),​ y por otros al Concilio de Constantinopla sobre hesicasmo (1341 o 1351).​ El Concilio de Hieria o concilio de Hiereia fue un concilio convocado por el emperador bizantino Constantino V en el año 754, con el fin de condenar la iconodulia. También se conoce como el conciliábulo.​ (es)
  • The Quinisext Council (Latin: Concilium Quinisextum; Koine Greek: Πενθέκτη Σύνοδος, Penthékti Sýnodos), i.e. the Fifth-Sixth Council, often called the Council in Trullo, Trullan Council, or the Penthekte Synod, was a church council held in 692 at Constantinople under Justinian II. It is known as the "Council in Trullo" because, like the Sixth Ecumenical Council, it was held in a domed hall in the Imperial Palace (τρούλος [troulos] meaning a cup or dome). Both the Fifth and the Sixth Ecumenical Councils had omitted to draw up disciplinary canons, and as this council was intended to complete both in this respect, it took the name of Quinisext. It was attended by 215 bishops, mostly from the Eastern Roman Empire. Basil of Gortyna in Crete belonged to the Roman patriarchate and called himself (en)
  • Konsili Quinisextum (Latin: Concilium Quinisextum, Yunani Koine: Πενθέκτη Σύνοδος, Penthékti Sýnodos), yaitu Konsili Kelima-enam, sering disebut pula Konsili dalam Trullo, atau Sinode Penthekte, merupakan sebuah konsili gereja yang diselenggarakan pada tahun 692 di kota Konstantinopel atas perintah Kaisar Yustinianus II. Konsili ini disebut sebagai "Konsili dalam Trullo" karena, seperti Konsili Oikumenis VI, diselenggarakan dalam aula berkubah di istana kekaisaran (τρούλος [troulos] yang berarti kubah ataupun mangkuk). Kedua konsili oikumenis, baik yang Kelima dan Keenam batal untuk menyusun hukum kanon yang disipliner, oleh karena itu Konsili ini bertujuan untuk memenuhi apa yang belum terselesaikan di dua konsili tersebut, maka konsili ini mengambil nama Quinisextum. Konsili ini dihadiri (in)
  • Il Concilio di Hierìa, svoltosi nella cittadina di Hierìa: situata sulla sponda asiatica del Bosforo, situata tra Crisopoli e Calcedonia, fu convocato nel 754 dall'imperatore bizantino Costantino V (741-775), in appoggio alla politica iconoclasta iniziata dal predecessore Leone III. (it)
  • Het Concilie van Trullo is een concilie dat in 692 in Constantinopel plaatsvond onder het keizerschap van Justinianus II Rhinotmetos. Het wordt ook het Quinisextum (vijfde-zesde) genoemd omdat het de voortzetting was van de twee vorige oecumenische concilies; het vijfde in 553 en het zesde in 681. De naam trullo verwijst naar het kegelvormig dak van de zaal in het Keizerlijk Paleis waar het congres doorging. Canon 95 heeft betrekking op de voorwaarden waaronder gelovigen van ketters geachte bewegingen als het arianisme en het valentinianisme toegelaten kunnen worden tot de orthodoxe kerk. (nl)
  • Sobór w Hierei – sobór zwołany w lutym 754 roku w miejscowości , niedaleko Chalcedonu, przez cesarza bizantyjskiego Konstantyna V. Główną ideą było usankcjonowanie ikonoklazmu jako obowiązującej doktryny Kościoła. W intencji uczestników miał mieć rangę soboru powszechnego, jednak jego nauczanie zostało odrzucone zarówno przez prawosławie, jak i Kościół rzymskokatolicki. (pl)
  • O Concílio de Hieria foi um concílio ecuménico, mas que veio a ser rejeitado mais tarde pelas então ainda unidas Igrejas Ortodoxa e Católica. Foi convocado pelo imperador bizantino Constantino V em 754 no palácio de Hieria (atualmente Fenerbahçe, no distrito de Kadıköy), do outro lado do Bósforo, em frente a Constantinopla, mas a última sessão decorreu na Igreja de Santa Maria de Blaquerna. Ele durou de 10 de fevereiro até 8 de agosto. (pt)
  • Иконобо́рческий собо́р (Иерийский собор) — собрание высшего духовенства христианской церкви, состоявшееся в 754 году во дворце Иерии, на азиатском берегу Босфора, между Халкидоном и Хрисополем (Скутари) по инициативе императора Византии Константина V. На соборе были приняты решения, осуждавшие почитание икон. Заседания собора продолжались с 10 февраля по 8 августа. После долгих обсуждений император убедил всех епископов осудить иконопочитание. На соборе 754 года были утверждены следующие догматы: (ru)
  • O Concílio Quinissexto foi um concílio da igreja realizado em 692 d.C. em Constantinopla sob Justiniano II. Ele é também conhecido como Concílio de Trullo pois ele foi realizado na mesma sala com domo onde o Terceiro Concílio de Constantinopla (o sexto concílio ecumênico) tinha se realizado. Tanto o Segundo Concílio de Constantinopla (o quinto ecumênico) quanto Terceiro não emitiram nenhum cânone sobre a disciplina e este concílio teve como objetivo resolver esta questão, "completando" assim o trabalho de ambos. Por isso o nome "Quinissexto" (em latim: Concilium Quinisextum; Penthekte Synodos em grego koiné), ou seja, o "Concílio Quinto-Sexto". Compareceram 215 bispos, todos do oriente. , da Ilíria, porém, pertencia ao patriarcado de Roma e se intitulava um legado papal, embora não haja ev (pt)
rdfs:label
  • Quinisext Council (en)
  • مجمع هييرية (ar)
  • Concili de Trullo (ca)
  • Concili de Hièria (ca)
  • Trullská synoda (cs)
  • Koncil v Hiereii (cs)
  • Konzil von Hiereia (de)
  • Trullanische Synode (de)
  • Πενθέκτη Οικουμενική Σύνοδος (el)
  • Σύνοδος της Ιερείας (el)
  • Koncilio kvinasesa (eo)
  • Concilio Quinisexto (es)
  • Concilio de Hieria (es)
  • Konsili Quinisextum (in)
  • Concile de Hiéreia (fr)
  • Concile in Trullo (fr)
  • Concilio in Trullo (it)
  • Concilio di Hieria (it)
  • 트룰로 공의회 (ko)
  • Concilie van Trullo (nl)
  • Sobór in Trullo (pl)
  • Sobór w Hierei (pl)
  • Concílio de Hieria (pt)
  • Concílio Quinissexto (pt)
  • Трулльский собор (ru)
  • Иконоборческий собор (ru)
  • Трулльський собор (uk)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is rdfs:seeAlso of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License