An Entity of Type: Thing, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Civil disobedience is the active, professed refusal of a citizen to obey certain laws, demands, orders or commands of a government (or any other authority). By some definitions, civil disobedience has to be nonviolent to be called "civil". Hence, civil disobedience is sometimes equated with peaceful protests or nonviolent resistance.

Property Value
dbo:abstract
  • Občanská neposlušnost je způsob chování spočívající v systematickém dlouhodobém vyhýbání se naplňování očekávání oficiálních autorit. Dalšími znaky občanské neposlušnosti jsou: * volní charakter jednání s politickou, náboženskou, filosofickou nebo jinou obdobnou motivací, kterou občan toto jednání zároveň ospravedlňuje, * úsilí o minimalizaci zásahu do cizích práv a zájmů, vzdání se násilí proti jiným nebo sobě (například demonstrativní veřejné sebemrzačení), případně úsilí o maximální legalitu jednání, * ochota přijímat následné sankce. (cs)
  • La desobediència civil és el refús actiu d'una persona o un grup de persones d'obeir certes lleis, demandes i ordres d'un govern, o d'un poder internacional d'ocupació. La desobediència civil es defineix sovint com a no-violenta per a ser anomenada desobediència civil. La desobediència civil és, de vegades, equiparada a la resistència no-violenta. Per bé que la desobediència civil es pot considerar una expressió de menyspreu envers la llei, Martin Luther King Jr considera que la desobediència civil era una mostra i una pràctica de reverència per la llei Puix que "Qualsevol que violi una llei que la consciència li diu que és injusta i accepti voluntàriament la pena de restar en presó a fi de despertar la consciència de la comunitat sobre la injustícia de la llei expressa aleshores el més gran respecte envers la llei." En una de les seves formes, a l'Índia, és coneguda com l'ahimsa o satyagraha i considerada com la compassió en forma de desacord respectuós. Una de les seves primeres manifestacions massives va ser duta a terme pels egipcians contra l'ocupació britànica a la revolució del 1919. La desobediència civil és una de les nombroses maneres amb les quals la gent s'ha rebel·lat contra les lleis injustes. Ha estat utilitzada en els moviments de resistència no-violenta, de manera molt ben documentada, pel moviment internacional de les sufragistes, en les campanyes per a la independència de l'Índia) i a Txecoslovàquia en la Revolució de Vellut i a Alemanya de l'Est per a abatre'n les dictadures comunistes, a Sud-àfrica en la lluita contra l'apartheid, en el moviment estatunidenc dels drets civils, en la Revolució Cantant, que va permetre als països bàltics d'independitzar-se de la Unió Soviètica, i recentment a la Revolució Taronja del 2004 i 2005, Revolució de les Roses, entre altres diferents moviments d'arreu del món. El 1549, Étienne de La Boétie és demanava perquè els pobles obeïen les normes en el famós Discurs de la servitud voluntària. Després de la matança de Peterloo de 1819, el poeta Percy Shelley escrigué el poema polític de La màscara d'Anarquia aquell mateix any, que comença amb les imatges colpidores de les formes injustes de l'autoritat del seu temps, per després imagina com podria ser una forma radicalment nova d'acció social. És potser la primera declaració moderna del principi de protesta no-violenta. Una versió va ser recollida per l'autor Henry David Thoreau en el seu assaig La desobediència civil, i més tard per Gandhi en la seva doctrina del Satyagraha. La resistència passiva de Gandhi va ser influenciada i inspirada per la no-violència de Shelley en la protestació i l'acció política. En particular, és sabut que Gandhi solia citar Masque of Anarchy de Shelley a un ampli públic durant la campanya per a una Índia lliure. En l'assaig de Thoreau del 1849 La desobediència civil, originalment titulat "Resistència al govern civil", la idea motriu n'era l'autosuficiència, així hom no necessàriament ha de lluitar físicament contra el govern per una injustícia que aquest comet, però està obligat a no prestar-li suport. Aquest assaig ha tingut una gran influència després en molts practicants de la desobediència civil. En l'assaig, Thoreau explica les seves raons per refusar de pagar impostos com un acte de protesta contra l'esclavitud i contra la guerra mexicana-estatunidenca. La militant Nina Paley creà el terme "desobediència intel·lectual" per a referir-se a una forma de la desobediència civil que consisteix en un comportament jurídic i econòmic contra les pràctiques reguladores de la propietat intel·lectual. (ca)
  • العصيان المدني هو أحد الطرق التي ثار بها الناس على القوانين غير العادلة، وقد استخدم في حركات مقاومة سلمية عديدة موثقة؛ في الهند (مثل حملات غاندي من أجل العدالة الاجتماعية وحملاته من أجل استقلال الهند عن الإمبراطورية البريطانية)، وفي جنوب أفريقيا في مقاومة الفصل العنصري، وفي حركة الحقوق المدنية الأمريكية.وبالرغم من اشتراك العصيان المدني مع الإضراب (و خصوصا الإضراب العام) في كونهما وسيلتان تستخدمهما الجماهير للمطالبة برفع ظلم أصابها، إلا أن الإضراب متعلق بحقوق العمال في مواجهة صاحب العمل (والذي يمكن أن يكون هو الحكومة). تمثلت إحدى أكبر تطبيقات العصيان المدني وأوسعها نطاقا في لجوء المصريين إليه ضد الاحتلال البريطاني في ثورة 1919 السلمية. العصيان المدني هو رفض الخضوع لقانون أو لائحة أو تنظيم أو سلطة تعد في عين من ينتقدونها ظالمة. وينسب هذا المصطلح للأمريكي كان قد استخدمه في بحث له نشر عام 1849، في أعقاب رفضه دفع ضريبة مخصصة لتمويل الحرب ضد المكسيك، بعنوان «مقاومة الحكومة المدنية».وفي أوروبا، حتى وإن كان اللجوء إلى مفهوم العصيان المدني قد تأخر صياغته، فان فكرة مقاومة قانون جائر أو غير عادل كانت موجودة قبل القرن التاسع عشر. أما اليوم فقد اتسع هذا المفهوم ليشمل العديد من الأشخاص الذين يمارسون أفعالا تسعى للإحلال إعلاميا محل «الحركات المناهضة للدعاية».ولا يرى البعض في هذه الأفعال إلا نوعا من الإضرار بالممتلكات. أما البعض الآخر فيجدونها أفعالا مفيدة تهدف إلى تغيير سياسة السلطات. (ar)
  • Η πολιτική ανυπακοή είναι η άρνηση ενός ή περισσότερων ατόμων απέναντι στην τήρηση ορισμένων νόμων, απαιτήσεων και εντολών της κυβέρνησης, ή μιας δύναμης κατοχής, χωρίς να καταφεύγουν στη σωματική βία. Είναι πρωτοβάθμια τακτική της . Στην πιο έκφραση της (γνωστή στα σανσκριτικά ως ahimsa ή satyagraha) θα μπορούσε να πει κανείς ότι είναι συμπόνια, με τη μορφή του σεβασμού στη διαφωνία. Η πολιτική ανυπακοή είναι ένας από τους πολλούς τρόπους που οι άνθρωποι μπορούν να χρησιμοποιήσουν για να διαμαρτυρηθούν ή να εξεγερθούν κατά αθέμιτων νόμων. Έχει χρησιμοποιηθεί σε πολλά τεκμηριωμένα μη βίαια κινήματα αντίστασης όπως στην Ινδία (η εκστρατεία κοινωνικής πρόνοιας του Γκάντι και οι εκστρατείες για την από τη Βρετανική Αυτοκρατορία), στη Νότια Αφρική στον αγώνα κατά του απαρτχάιντ, στο και σε κινήματα ειρήνης παγκοσμίως. Μία από τις πρώτες μαζικές υλοποιήσεις της ήταν η των Αιγυπτίων εναντίον της βρετανικής κατοχής το 1919. Ο Αμερικανός συγγραφέας Χένρι Ντέιβιντ Θόρω (Henry David Thoreau) πρωτοστάτησε στη σύγχρονη θεωρία πίσω από αυτή την πρακτική με το δοκίμιο του 1849 «Περί Πολιτικής Ανυπακοής», που αρχικά είχε τον τίτλο «Αντίσταση στην Αστική Κυβέρνηση». Η ιδέα πίσω από το δοκίμιο ήταν αυτή της αυτονομίας, και το πώς αυτή είναι η ηθικότερη επιλογή, γιατί κανείς πρέπει να αποφύγει να πολεμήσει εναντίον της κυβέρνησης, αλλά δεν θα πρέπει να την υποστηρίξει αν δεν συμφωνεί με αυτή. Αυτή η έκθεση είχε αργότερα μεγάλη επίδραση σε πολλούς από αυτούς που εφάρμοσαν την πολιτική ανυπακοή. Στο δοκίμιο αυτό, ο Θορό επίσης εξηγεί τους λόγους που αρνήθηκε να πληρώσει φόρους ως πράξη διαμαρτυρίας κατά της δουλείας και κατά του . (el)
  • Ziviler Ungehorsam (aus lateinisch civilis ‚bürgerlich‘; deshalb auch bürgerlicher Ungehorsam) ist eine Form politischer Partizipation, deren Wurzeln bis in die Antike zurückreichen. Durch einen symbolischen, aus Gewissensgründen vollzogenen und damit bewussten Verstoß gegen rechtliche Normen zielt der handelnde Staatsbürger mit einem Akt zivilen Ungehorsams auf die Beseitigung einer Unrechtssituation und betont damit sein moralisches Recht auf Partizipation. Die Normen können sich durch Gesetze, Pflichten oder auch Befehle eines Staates oder einer Einheit in einem staatlichen Gefüge manifestieren. Durch den symbolischen Verstoß soll zur Beseitigung des Unrechts Einfluss auf die öffentliche Meinungsbildung genommen werden. Der Ungehorsame nimmt dabei bewusst in Kauf, auf Basis der geltenden Gesetze für seine Handlungen bestraft zu werden. Häufig beansprucht er ein Recht auf Widerstand für sich, das sich jedoch von einem verfassungsgemäß gegebenen Widerstandsrecht unterscheidet. Demjenigen, der zivilen Ungehorsam übt, geht es damit um die Durchsetzung von Bürger- und Menschenrechten innerhalb der bestehenden Ordnung, nicht um Widerstand, der auf die Ablösung einer bestehenden Herrschaftsstruktur gerichtet ist. Die Methoden und Aktionsformen von zivilem Ungehorsam und Widerstand gleichen sich jedoch in vielen Fällen. Als moderne Väter des Konzepts gelten Henry David Thoreau, Mohandas Karamchand Gandhi und Martin Luther King, Jr. Im philosophischen Diskurs nehmen seit der Veröffentlichung seines Artikels The Justification of Civil Disobedience John Rawls’ Überlegungen eine zentrale Stellung ein. (de)
  • La civila malobeo estas malakcepto obei leĝojn, kiuj ne estas justaj, sed sen perforto. Tio estis granda nova ideo de la (lasta fino de la 19-a kaj) 20-a jarcento. Inter aliaj, tio estis fortega batalilo kontraŭ rasismo en Usono kaj por la sendependeco de la koloniaj landoj. Malmultaj pensantoj studis, kiam la civila malobeo estas justa, ĉar tio estas granda teoria problemo de la civila malobeo. Famaj ekzemploj de civilaj malobeantoj estas Gandhi en Barato kaj Martin Luther King en Usono. La usona verkisto Henry David Thoreau pioniras la modernan teorion pri ĉi tiu ago en sia eseo el 1849 "Resistance to Civil Government", ["Rezistado al Civila Registraro"] poste retitolita al "Civil Disobedience" ["Civila Malobeo"]. En la eseo Thoreau priskribas siajn kialojn por ne pagi impostojn proteste kontraŭ sklaveco kaj la Meksika-Usona Milito. (eo)
  • Civil disobedience is the active, professed refusal of a citizen to obey certain laws, demands, orders or commands of a government (or any other authority). By some definitions, civil disobedience has to be nonviolent to be called "civil". Hence, civil disobedience is sometimes equated with peaceful protests or nonviolent resistance. Henry David Thoreau's essay Resistance to Civil Government, published posthumously as Civil Disobedience, popularized the term in the US, although the concept itself has been practiced longer before. It has inspired leaders such as Susan B. Anthony of the U.S. women's suffrage movement in the late 1800s, Saad Zaghloul in the 1910s culminating in Egyptian Revolution of 1919 against British Occupation, and Mahatma Gandhi in 1920s India in their protests for Indian independence against the British Raj. Martin Luther King Jr.'s and James Bevel's peaceful protests during the civil rights movement in the 1960s United States contained important aspects of civil disobedience. Although civil disobedience is rarely justifiable in court, King regarded civil disobedience to be a display and practice of reverence for law: "Any man who breaks a law that conscience tells him is unjust and willingly accepts the penalty by staying in jail to arouse the conscience of the community on the injustice of the law is at that moment expressing the very highest respect for the law." (en)
  • Desobedientzia zibila bortxakeriarik gabe, era publiko batez, jakinaren gainean burutzen den lege-urraketa, helburua lege-aldaketa edo gobernuaren politika eta erabakiak aldaraztea izanik . Hiritar edo hiritar multzoen aldetik legalitatearen zenbait gaien ezezko mota berezia, legalitate hori izatez, lehenengoz, obedientzia zorrotzaren merezitzailea. (eu)
  • La désobéissance civile est le refus assumé et public de se soumettre à une loi, un règlement, une organisation ou un pouvoir jugé inique par ceux qui le contestent, tout en faisant de ce refus une arme de combat pacifique. Le terme fut créé par l'Américain Henry David Thoreau dans son essai La Désobéissance civile, publié en 1849, à la suite de son refus de payer une taxe destinée à financer la guerre contre le Mexique. Si la désobéissance civile est une forme de révolte ou de résistance, elle se distingue pourtant de la révolte au sens classique. La révolte classique tend à opposer la violence à la violence. La désobéissance civile, plus subtile[Comment ?], refuse d'être complice d'un pouvoir jugé illégitime et de nourrir ce pouvoir par sa propre coopération. Le principe même du pouvoir politique pourrait rendre possible l'efficacité de cette action. L'idée de la résistance à une loi injuste a existé bien avant le XIXe siècle. On peut la faire remonter à la jus resistendi (« droit de résistance ») du droit romain et, dès les XVIe et XVIIe siècles, à l’œuvre de philosophes comme Francisco Suárez ou Étienne de La Boétie. Ce dernier montre dans le Discours de la servitude volontaire que le pouvoir d'un État repose entièrement sur la coopération de la population. Ainsi, dès l'instant où la population refuse d'obéir, l'État n'a plus de pouvoir. Un peuple peut donc résister sans violence par la désobéissance et provoquer l'effondrement d'un État illégitime, car, disait-il, le pouvoir le plus féroce tire toute sa puissance de son peuple. Encore faut-il une prise de conscience générale et le courage des premiers militants pour que ce principe puisse être efficace. C'est principalement Gandhi en Inde, Martin Luther King aux États-Unis, Mandela en Afrique du Sud, les Grands-Mères de la Place de Mai en Argentine et la contestation du pouvoir soviétique dans les années 1980 qui en ont montré l'efficacité. Le principe est utilisé aujourd'hui au sein des démocraties pour lutter contre certaines lois lorsque les militants estiment que la légalité, qui dépend de la majorité et / ou d'une certaine inertie, ne parviendra pas à modifier ces lois. La désobéissance est illégale par définition, mais est en principe non violente. Cependant, certaines actions en France ont revendiqué la dégradation de biens privés (par exemple les faucheurs volontaires). Certains ne voient dans ces actions que la dégradation de biens ou la résistance d'individus ou de groupes isolés, mais d'autres y voient un acte salutaire d'action directe de désobéissance civile visant à faire modifier la politique des autorités. (fr)
  • Se conoce como Desobediencia o desobediencia civil al acto de desacatar una norma de la que se tiene obligación de cumplimiento. La norma que debería obedecerse es, por lo general, una norma jurídica, o en todo caso cualquier norma que el grupo en el poder considera investida de autoridad en el sentido de que su transgresión acarreara inevitablemente un castigo.​ La desobediencia puede ser activa o pasiva. El término "civil" hace referencia a los deberes generales que todo ciudadano debe reconocer, legitimando así el orden legal vigente. En otras palabras, "civil" indica que el objetivo principal de la desobediencia es traer cambios en el orden social o político que afectarían la libertad de los ciudadanos. La desobediencia civil puede definirse como "cualquier acto o proceso de oposición pública a una ley o una política adoptada por un gobierno establecido, cuando el autor tiene conciencia de que sus actos son ilegales o de discutible legalidad, y es llevada a cabo y mantenida para conseguir unos fines sociales concretos". Para que un acto se clasifique como de desobediencia civil, se necesita que la acción se haga públicamente, que sea ilegal o que así lo clasifique el poder y que al mismo tiempo quien cometa el supuesto delito sea consciente de sus acciones y motivos. (es)
  • Pembangkangan sipil adalah penolakan untuk mematuhi hukum tertentu, tuntutan, dan perintah dari suatu pemerintah, atau kekuatan kekuasaan internasional, yang ditegaskan dan aktif. Pembangkangan sipil merupakan suatu pelanggaran hukum secara simbolis atau bersifat ritual, daripada sebuah penolakan sistem secara keseluruhan. Pembangkangan sipil kadang-kadang, meskipun tidak selalu, didefinisikan sebagai perlawanan tanpa kekerasan. (in)
  • La disobbedienza civile è una forma di lotta politica, attuata da un singolo individuo o più spesso da un gruppo di persone, che comporta la consapevole violazione di una precisa norma di legge, considerata particolarmente ingiusta, violazione che però si svolge pubblicamente, in modo da rendere evidenti a tutti e immediatamente operative le sanzioni previste dalla legge stessa. (it)
  • 시민 불복종(市民不服從, 영어: civil disobedience)은 국가의 법이나 정부 내지 지배 권력의 명령 등이 부당하다고 판단했을 때, 이를 공개적으로 거부하는 행위를 말한다. 대개 비폭력 수단을 사용한 저항이지만 꼭 그렇지 않을 수도 있다. 시민불복종을 할 때에는 법에 따른 처벌과 희생을 반드시 감수하여야 한다. 인도의 비폭력 저항 운동(모한다스 카람찬드 간디의 사회 복지 운동, 영국으로부터의 독립 운동)과 남아프리카 공화국의 인종차별 반대 투쟁, 미국의 공민권 운동 등이 대표적인 예이며, 소크라테스의 유명한 재판이 시민 불복종의 철학적 토대를 마련한 사건으로 간주된다. 우리나라에서 1980년대에 행해졌던 방송 시청료 납부 거부 운동도 이에 해당된다. 시민불복종이 정당화되기 위한 조건에는 되도록이면 비폭력적이여야 함, 최후의 수단이 되어야 함, 처벌을 감수해야 함, 목적이 정당해야 함이 있다. 이때, 정부는 시민의 권리를 지켜주어야 한다. 이러한 시민 불복종 행위는 기본권과 헌법의 기본 질서를 보호하기 위한 행위이기도 하다. (ko)
  • 市民的不服従(しみんてきふふくじゅう、英語: civil disobedience)は、良心にもとづき従うことができないと考えた特定の法律や命令に非暴力的手段で公然と違反する行為である。個人的になされることも集団的になされることもあり、後者の場合は特に市民的不服従運動(英語: civil disobedience movement、英略称: CDM)あるいは市民不服従運動と呼ばれる。通常は特定の法律・政策に絞って行われる。 (ja)
  • Obywatelskie nieposłuszeństwo (ang. civil disobedience) – celowe działanie łamiące konkretne przepisy prawne w imię przekonania, że owe regulacje rażąco naruszają wartości istotne dla stosującego nieposłuszeństwo obywatelskie (połączone ze świadomością możliwości poniesienia konsekwencji prawnych). (pl)
  • Burgerlijke ongehoorzaamheid is het opzettelijk overtreden van de wet of het negeren van bevelen van de overheid met een politiek doel. De meeste denkers en activisten die zich ermee bezig hebben gehouden stellen dat burgerlijke ongehoorzaamheid per definitie geweldloos is en nooit plaatsvindt uit louter eigenbelang. Als inspiratiebronnen voor burgerlijke ongehoorzaamheid en/of worden vaak genoemd: Rosa Parks, Mahatma Gandhi, Martin Luther King, Leo Tolstoj en Henry David Thoreau. (nl)
  • Desobediência civil é uma forma de protesto político feito pacificamente e que se opõe a alguma ordem que possui um comportamento de injustiça ou contra um governo visto como opressor pelos desobedientes. É um conceito formulado originalmente por Henry David Thoreau e aplicado com sucesso por Mahatma Gandhi no processo de independência da Índia e do Paquistão e por Martin Luther King na luta pelos direitos civis e o fim da segregação racial nos Estados Unidos.Na eventualidade de um governo vigente não satisfazer as exigências de sua população, esta tem o direito de desobedecê-lo. (pt)
  • Civil olydnad är en metod för samhällsförändring. Det är en form av aktivism som går ut på att öppet och utan våld bryta mot en lag eller vägra att följa vissa myndighetsbeslut samt att vara beredd att ta konsekvenserna av handlingen. Kända företrädare för variationer av civil olydnad är bland andra Mahatma Gandhi, Henry David Thoreau, Martin Luther King, Barbara Deming, Philip Berrigan och Rosa Parks. Gemensamt för dessa personer är att icke-våld är en del av hur de praktiserar civil olydnad. (sv)
  • Громадя́нська непоко́ра — умисна протизаконна дія політичного характеру, вчинена з метою залучення громадськості до проблеми та вимоги до законодавчих органів щодо внесення змін у законодавстві. Являє собою форму протестної акції. (uk)
  • Гражданское неповиновение — это форма политического участия, корни которой уходят в античность. Посредством символического нарушения правовых норм, осуществляемого по соображениям совести, а значит, сознательно, действующий гражданин стремится к устранению ситуацию несправедливости актом гражданского неповиновения, тем самым подчёркивая своё моральное право на участие. Нормы права могут проявляться в виде законов, обязанностей или даже приказов государства либо организаций в структуре государства. Символическое нарушение призвано повлиять на формирование общественного мнения с целью устранения несправедливости. При этом нарушитель сознательно соглашается понести наказание за свои действия в соответствии с действующим законодательством. Часто он заявляет о своём праве на сопротивление, которое, однако, отличается от конституционно закреплённого права на сопротивление. Таким образом, те, кто практикует гражданское неповиновение, озабочены соблюдением гражданских прав и прав человека в рамках существующего порядка, а не сопротивлением, направленным на замену существующей структуры управления. Однако методы и формы действий гражданского неповиновения и сопротивления во многих случаях схожи. Современными отцами этой концепции являются Генри Дэвид Торо, Махатма Ганди и Мартин Лютер Кинг — младший. С момента публикации статьи «Оправдание гражданского неповиновения» размышления Джона Ролза занимают центральное место в философском дискурсе. (ru)
  • 公民不服從,或稱公民抗命,是一種政治參與形式。是指公民透過象徵性的、自覺违反法律、规范或政府律令的手段,以消除不公正的局面,從而強調他的道德參與權。規範可以透過國家或國家結構中的一個單位的法律、義務甚至命令來體現。象徵性的違犯意在影響輿論的形成,以消除不公。不服從者自覺接受根據適用法律對其行為進行懲罰。參與者常聲稱擁有抵抗權,然而,這與某些憲法賦予的抵抗權不同。那些實行公民不服從的人關心的是在現有秩序內執行公民權利和人權,而不是旨在取代現有統治結構的抵抗。但是,公民不服從和抵抗的行動方法和形式在許多情況下是相同的。有时,公民不服从也被定义为和平抗议或非暴力抵抗。 公民不服从的概念来自亨利·大衛·梭羅的遗作《公民抗命论》,但事实上这种行为本身早已得到实践。19世纪晚期女性参政权运动的领导者苏珊·安东尼、1919年埃及革命领导人萨德·扎格卢勒、印度独立运动领袖莫罕达斯·甘地、20世纪60年代美国民权运动领袖小馬丁·路德·金都受到了公民不服从理念的影响。尽管该行为很少在法庭上被认为正当,但小馬丁·路德·金曾表示,公民不服从是对法律的尊敬:“一个人违反了法律,因为他的良心告诉他这是不公正的。但他仍愿被送入监狱接受惩罚,以试图唤起社会的良心,让他人意识到法律的不公正。这事实上表达出了对法律的最高敬意。” (zh)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 37073 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 60112 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1124527281 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:commons
  • yes (en)
dbp:commonsSearch
  • Category:Civil disobedience (en)
dbp:d
  • yes (en)
dbp:dSearch
  • Q47217 (en)
dbp:date
  • July 2019 (en)
dbp:q
  • yes (en)
dbp:reason
  • what do you mean? (en)
  • which? citations? (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • Občanská neposlušnost je způsob chování spočívající v systematickém dlouhodobém vyhýbání se naplňování očekávání oficiálních autorit. Dalšími znaky občanské neposlušnosti jsou: * volní charakter jednání s politickou, náboženskou, filosofickou nebo jinou obdobnou motivací, kterou občan toto jednání zároveň ospravedlňuje, * úsilí o minimalizaci zásahu do cizích práv a zájmů, vzdání se násilí proti jiným nebo sobě (například demonstrativní veřejné sebemrzačení), případně úsilí o maximální legalitu jednání, * ochota přijímat následné sankce. (cs)
  • Desobedientzia zibila bortxakeriarik gabe, era publiko batez, jakinaren gainean burutzen den lege-urraketa, helburua lege-aldaketa edo gobernuaren politika eta erabakiak aldaraztea izanik . Hiritar edo hiritar multzoen aldetik legalitatearen zenbait gaien ezezko mota berezia, legalitate hori izatez, lehenengoz, obedientzia zorrotzaren merezitzailea. (eu)
  • Pembangkangan sipil adalah penolakan untuk mematuhi hukum tertentu, tuntutan, dan perintah dari suatu pemerintah, atau kekuatan kekuasaan internasional, yang ditegaskan dan aktif. Pembangkangan sipil merupakan suatu pelanggaran hukum secara simbolis atau bersifat ritual, daripada sebuah penolakan sistem secara keseluruhan. Pembangkangan sipil kadang-kadang, meskipun tidak selalu, didefinisikan sebagai perlawanan tanpa kekerasan. (in)
  • La disobbedienza civile è una forma di lotta politica, attuata da un singolo individuo o più spesso da un gruppo di persone, che comporta la consapevole violazione di una precisa norma di legge, considerata particolarmente ingiusta, violazione che però si svolge pubblicamente, in modo da rendere evidenti a tutti e immediatamente operative le sanzioni previste dalla legge stessa. (it)
  • 시민 불복종(市民不服從, 영어: civil disobedience)은 국가의 법이나 정부 내지 지배 권력의 명령 등이 부당하다고 판단했을 때, 이를 공개적으로 거부하는 행위를 말한다. 대개 비폭력 수단을 사용한 저항이지만 꼭 그렇지 않을 수도 있다. 시민불복종을 할 때에는 법에 따른 처벌과 희생을 반드시 감수하여야 한다. 인도의 비폭력 저항 운동(모한다스 카람찬드 간디의 사회 복지 운동, 영국으로부터의 독립 운동)과 남아프리카 공화국의 인종차별 반대 투쟁, 미국의 공민권 운동 등이 대표적인 예이며, 소크라테스의 유명한 재판이 시민 불복종의 철학적 토대를 마련한 사건으로 간주된다. 우리나라에서 1980년대에 행해졌던 방송 시청료 납부 거부 운동도 이에 해당된다. 시민불복종이 정당화되기 위한 조건에는 되도록이면 비폭력적이여야 함, 최후의 수단이 되어야 함, 처벌을 감수해야 함, 목적이 정당해야 함이 있다. 이때, 정부는 시민의 권리를 지켜주어야 한다. 이러한 시민 불복종 행위는 기본권과 헌법의 기본 질서를 보호하기 위한 행위이기도 하다. (ko)
  • 市民的不服従(しみんてきふふくじゅう、英語: civil disobedience)は、良心にもとづき従うことができないと考えた特定の法律や命令に非暴力的手段で公然と違反する行為である。個人的になされることも集団的になされることもあり、後者の場合は特に市民的不服従運動(英語: civil disobedience movement、英略称: CDM)あるいは市民不服従運動と呼ばれる。通常は特定の法律・政策に絞って行われる。 (ja)
  • Obywatelskie nieposłuszeństwo (ang. civil disobedience) – celowe działanie łamiące konkretne przepisy prawne w imię przekonania, że owe regulacje rażąco naruszają wartości istotne dla stosującego nieposłuszeństwo obywatelskie (połączone ze świadomością możliwości poniesienia konsekwencji prawnych). (pl)
  • Burgerlijke ongehoorzaamheid is het opzettelijk overtreden van de wet of het negeren van bevelen van de overheid met een politiek doel. De meeste denkers en activisten die zich ermee bezig hebben gehouden stellen dat burgerlijke ongehoorzaamheid per definitie geweldloos is en nooit plaatsvindt uit louter eigenbelang. Als inspiratiebronnen voor burgerlijke ongehoorzaamheid en/of worden vaak genoemd: Rosa Parks, Mahatma Gandhi, Martin Luther King, Leo Tolstoj en Henry David Thoreau. (nl)
  • Desobediência civil é uma forma de protesto político feito pacificamente e que se opõe a alguma ordem que possui um comportamento de injustiça ou contra um governo visto como opressor pelos desobedientes. É um conceito formulado originalmente por Henry David Thoreau e aplicado com sucesso por Mahatma Gandhi no processo de independência da Índia e do Paquistão e por Martin Luther King na luta pelos direitos civis e o fim da segregação racial nos Estados Unidos.Na eventualidade de um governo vigente não satisfazer as exigências de sua população, esta tem o direito de desobedecê-lo. (pt)
  • Civil olydnad är en metod för samhällsförändring. Det är en form av aktivism som går ut på att öppet och utan våld bryta mot en lag eller vägra att följa vissa myndighetsbeslut samt att vara beredd att ta konsekvenserna av handlingen. Kända företrädare för variationer av civil olydnad är bland andra Mahatma Gandhi, Henry David Thoreau, Martin Luther King, Barbara Deming, Philip Berrigan och Rosa Parks. Gemensamt för dessa personer är att icke-våld är en del av hur de praktiserar civil olydnad. (sv)
  • Громадя́нська непоко́ра — умисна протизаконна дія політичного характеру, вчинена з метою залучення громадськості до проблеми та вимоги до законодавчих органів щодо внесення змін у законодавстві. Являє собою форму протестної акції. (uk)
  • 公民不服從,或稱公民抗命,是一種政治參與形式。是指公民透過象徵性的、自覺违反法律、规范或政府律令的手段,以消除不公正的局面,從而強調他的道德參與權。規範可以透過國家或國家結構中的一個單位的法律、義務甚至命令來體現。象徵性的違犯意在影響輿論的形成,以消除不公。不服從者自覺接受根據適用法律對其行為進行懲罰。參與者常聲稱擁有抵抗權,然而,這與某些憲法賦予的抵抗權不同。那些實行公民不服從的人關心的是在現有秩序內執行公民權利和人權,而不是旨在取代現有統治結構的抵抗。但是,公民不服從和抵抗的行動方法和形式在許多情況下是相同的。有时,公民不服从也被定义为和平抗议或非暴力抵抗。 公民不服从的概念来自亨利·大衛·梭羅的遗作《公民抗命论》,但事实上这种行为本身早已得到实践。19世纪晚期女性参政权运动的领导者苏珊·安东尼、1919年埃及革命领导人萨德·扎格卢勒、印度独立运动领袖莫罕达斯·甘地、20世纪60年代美国民权运动领袖小馬丁·路德·金都受到了公民不服从理念的影响。尽管该行为很少在法庭上被认为正当,但小馬丁·路德·金曾表示,公民不服从是对法律的尊敬:“一个人违反了法律,因为他的良心告诉他这是不公正的。但他仍愿被送入监狱接受惩罚,以试图唤起社会的良心,让他人意识到法律的不公正。这事实上表达出了对法律的最高敬意。” (zh)
  • العصيان المدني هو أحد الطرق التي ثار بها الناس على القوانين غير العادلة، وقد استخدم في حركات مقاومة سلمية عديدة موثقة؛ في الهند (مثل حملات غاندي من أجل العدالة الاجتماعية وحملاته من أجل استقلال الهند عن الإمبراطورية البريطانية)، وفي جنوب أفريقيا في مقاومة الفصل العنصري، وفي حركة الحقوق المدنية الأمريكية.وبالرغم من اشتراك العصيان المدني مع الإضراب (و خصوصا الإضراب العام) في كونهما وسيلتان تستخدمهما الجماهير للمطالبة برفع ظلم أصابها، إلا أن الإضراب متعلق بحقوق العمال في مواجهة صاحب العمل (والذي يمكن أن يكون هو الحكومة). (ar)
  • La desobediència civil és el refús actiu d'una persona o un grup de persones d'obeir certes lleis, demandes i ordres d'un govern, o d'un poder internacional d'ocupació. La desobediència civil es defineix sovint com a no-violenta per a ser anomenada desobediència civil. La desobediència civil és, de vegades, equiparada a la resistència no-violenta. La militant Nina Paley creà el terme "desobediència intel·lectual" per a referir-se a una forma de la desobediència civil que consisteix en un comportament jurídic i econòmic contra les pràctiques reguladores de la propietat intel·lectual. (ca)
  • Η πολιτική ανυπακοή είναι η άρνηση ενός ή περισσότερων ατόμων απέναντι στην τήρηση ορισμένων νόμων, απαιτήσεων και εντολών της κυβέρνησης, ή μιας δύναμης κατοχής, χωρίς να καταφεύγουν στη σωματική βία. Είναι πρωτοβάθμια τακτική της . Στην πιο έκφραση της (γνωστή στα σανσκριτικά ως ahimsa ή satyagraha) θα μπορούσε να πει κανείς ότι είναι συμπόνια, με τη μορφή του σεβασμού στη διαφωνία. (el)
  • La civila malobeo estas malakcepto obei leĝojn, kiuj ne estas justaj, sed sen perforto. Tio estis granda nova ideo de la (lasta fino de la 19-a kaj) 20-a jarcento. Inter aliaj, tio estis fortega batalilo kontraŭ rasismo en Usono kaj por la sendependeco de la koloniaj landoj. Malmultaj pensantoj studis, kiam la civila malobeo estas justa, ĉar tio estas granda teoria problemo de la civila malobeo. Famaj ekzemploj de civilaj malobeantoj estas Gandhi en Barato kaj Martin Luther King en Usono. (eo)
  • Civil disobedience is the active, professed refusal of a citizen to obey certain laws, demands, orders or commands of a government (or any other authority). By some definitions, civil disobedience has to be nonviolent to be called "civil". Hence, civil disobedience is sometimes equated with peaceful protests or nonviolent resistance. (en)
  • Ziviler Ungehorsam (aus lateinisch civilis ‚bürgerlich‘; deshalb auch bürgerlicher Ungehorsam) ist eine Form politischer Partizipation, deren Wurzeln bis in die Antike zurückreichen. Durch einen symbolischen, aus Gewissensgründen vollzogenen und damit bewussten Verstoß gegen rechtliche Normen zielt der handelnde Staatsbürger mit einem Akt zivilen Ungehorsams auf die Beseitigung einer Unrechtssituation und betont damit sein moralisches Recht auf Partizipation. Die Normen können sich durch Gesetze, Pflichten oder auch Befehle eines Staates oder einer Einheit in einem staatlichen Gefüge manifestieren. Durch den symbolischen Verstoß soll zur Beseitigung des Unrechts Einfluss auf die öffentliche Meinungsbildung genommen werden. Der Ungehorsame nimmt dabei bewusst in Kauf, auf Basis der geltende (de)
  • La désobéissance civile est le refus assumé et public de se soumettre à une loi, un règlement, une organisation ou un pouvoir jugé inique par ceux qui le contestent, tout en faisant de ce refus une arme de combat pacifique. Le terme fut créé par l'Américain Henry David Thoreau dans son essai La Désobéissance civile, publié en 1849, à la suite de son refus de payer une taxe destinée à financer la guerre contre le Mexique. Si la désobéissance civile est une forme de révolte ou de résistance, elle se distingue pourtant de la révolte au sens classique. La révolte classique tend à opposer la violence à la violence. La désobéissance civile, plus subtile[Comment ?], refuse d'être complice d'un pouvoir jugé illégitime et de nourrir ce pouvoir par sa propre coopération. Le principe même du pouvoir (fr)
  • Se conoce como Desobediencia o desobediencia civil al acto de desacatar una norma de la que se tiene obligación de cumplimiento. La norma que debería obedecerse es, por lo general, una norma jurídica, o en todo caso cualquier norma que el grupo en el poder considera investida de autoridad en el sentido de que su transgresión acarreara inevitablemente un castigo.​ La desobediencia puede ser activa o pasiva. El término "civil" hace referencia a los deberes generales que todo ciudadano debe reconocer, legitimando así el orden legal vigente. En otras palabras, "civil" indica que el objetivo principal de la desobediencia es traer cambios en el orden social o político que afectarían la libertad de los ciudadanos. (es)
  • Гражданское неповиновение — это форма политического участия, корни которой уходят в античность. Посредством символического нарушения правовых норм, осуществляемого по соображениям совести, а значит, сознательно, действующий гражданин стремится к устранению ситуацию несправедливости актом гражданского неповиновения, тем самым подчёркивая своё моральное право на участие. Нормы права могут проявляться в виде законов, обязанностей или даже приказов государства либо организаций в структуре государства. Символическое нарушение призвано повлиять на формирование общественного мнения с целью устранения несправедливости. При этом нарушитель сознательно соглашается понести наказание за свои действия в соответствии с действующим законодательством. Часто он заявляет о своём праве на сопротивление, кото (ru)
rdfs:label
  • Civil disobedience (en)
  • عصيان مدني (ar)
  • Desobediència civil (ca)
  • Občanská neposlušnost (cs)
  • Ziviler Ungehorsam (de)
  • Πολιτική ανυπακοή (el)
  • Civila malobeo (eo)
  • Desobediencia civil (es)
  • Desobedientzia zibil (eu)
  • Désobéissance civile (fr)
  • Pembangkangan sipil (in)
  • Disobbedienza civile (it)
  • 시민 불복종 (ko)
  • 市民的不服従 (ja)
  • Burgerlijke ongehoorzaamheid (nl)
  • Obywatelskie nieposłuszeństwo (pl)
  • Desobediência civil (pt)
  • Гражданское неповиновение (ru)
  • 公民不服從 (zh)
  • Civil olydnad (sv)
  • Громадянська непокора (uk)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:knownFor of
is dbo:mainInterest of
is dbo:notableIdea of
is dbo:product of
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:method of
is dbp:methods of
is dbp:notableIdeas of
is dbp:products of
is dbp:purpose of
is rdfs:seeAlso of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License