About: Carlism

An Entity of Type: political party, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Carlism (Basque: Karlismo; Catalan: Carlisme; Galician: Carlismo; Spanish: Carlismo) is a Traditionalist and Legitimist political movement in Spain aimed at establishing an alternative branch of the Bourbon dynasty – one descended from Don Carlos, Count of Molina (1788–1855) – on the Spanish throne. Carlism was a significant force in Spanish politics from 1833 until the end of the Francoist regime in 1975. In this capacity, it was the cause of the Carlist Wars of the 19th century and an important factor in the Spanish Civil War in the 1930s. Today, Carlists are a minor party.

Property Value
dbo:abstract
  • El carlisme, també anomenat tradicionalisme, legitimisme o jaumisme (entre 1909 i 1931), va ser —i tot i que molt reduït, encara és— un moviment polític ultraconservador d'Espanya, que pretenia entronitzar una branca alternativa de la dinastia borbònica espanyola. El carlisme va néixer el 1833 com un moviment tradicionalista en oposició al liberalisme. Els seus postulats ideològics es van resumir en el lema de Déu, pàtria, furs i rei. El suport social del carlisme provenia tradicionalment de les zones rurals, puix que molts pagesos veien amenaçada la seva forma tradicional de vida amb l'entrada dels principis econòmics liberals al camp, a causa de les successives desamortitzacions i als constants atacs per a privar-los dels drets comunals. El suport del baix clergat al primer moviment carlí també fou considerable, ja que defensava un catolicisme militant, atès que l'Església en aquella època no admetia la llibertat de culte ni la laïcitat de l'Estat. També s'oposava al centralisme, reivindicant la restauració dels furs bascos i navarresos, així com els de Catalunya i la corona d'Aragó, estenent el principi regionalista a tota Espanya. La vitalitat del carlisme a Catalunya encara al primer terç del segle xx es mostra en elements com la reorganització política finisecular, el manteniment de nombrosos diaris (destacant-ne El Correo Catalán a Barcelona), la creació del Requetè o la participació de carlins en els Sindicats Lliures. Tot i que el carlisme no va tenir cap participació activa en el naixement del catalanisme polític, posteriorment s'hi va sumar esporàdicament i forçat per l'ambient, segons l'historiador Pere Anguera. El 1930 el partit jaumista català va elaborar un projecte d'Estatut d'Autonomia per a Catalunya, fet que, segons Anguera, es contradiu amb la radical oposició carlina a l'Estatut de 1932, que va fer que alguns antics tradicionalistes fundessin la Unió Democràtica de Catalunya. Durant la dècada de 1930 fou decisiva la conspiració dels carlins amb els militars contra la Segona República que donà origen a la Guerra Civil espanyola. En la guerra més de 60.000 voluntaris van combatre en el Requetè repartits en 67 terços, entre els quals destacà el Terç de Requetès de la Mare de Déu de Montserrat, format exclusivament per catalans fugits de la zona republicana. (ca)
  • Karlismus je tradicionalistické a legitimistické politické hnutí ve Španělsku usilující o dosazení samostatné linie Bourbonů, počínaje Donem Carlosem, na španělský trůn. Hnutí posílilo po prohrané španělsko-americké válce v roce 1898, kdy Španělsko ztratilo své kolonie Kubu, Portoriko a Filipíny. Karlisté byli přívrženci a sympatizanti Dona Carlose, neúspěšného uchazeče o španělský královský trůn, a jeho potomků. Po smrti španělského krále Ferdinanda VII. roku 1833 se královnou stala jeho teprve tříletá dcera Isabela jako Isabela II. Její strýc Don Carlos (Carlos María Isidro de Borbón y Borbón-Parma) se rozhodl neuznat pragmatickou sankci svého zemřelého bratra a sám usiloval o získání trůnu. Téměř šest let zuřila ve Španělsku občanská válka mezi konzervativními karlisty a liberálně zaměřenými , podle Marie Kristiny, královny-vdovy, regentky Isabely II. Na stranu přívrženců Carlose se postavilo Rakousko, papežský stát, Prusko, Rusko, Sardinie a Sicílie. Isabelu II. uznala jen Velká Británie. S pomocí armády a za cenu řady ústupků, mezi něž patřila například ústava z roku 1837, se podařilo zajistit korunu pro Isabelu II., ale karlisté nadále bojovali za své kandidáty na trůn a v průběhu 19. a 20. století vyvolali celou řadu nepokojů a povstání. Karel Maria Isidor Bourbonský užíval královský titul a označoval se za krále Karla V. Jeho potomci usilovali o trůn až do roku 1936, kdy zemřel poslední karlistický pretendent trůnu . Karlisté se zúčastnili občanské války na straně povstalců. Karlismus pokračuje ve svém politickém úsilí dodnes, například španělská politická strana Partido Carlista. Reálným významem je tento směr na pokraji politického vlivu. (cs)
  • الكارلية هي حركة تقليدية وسياسية تشريعية في إسبانيا تسعى لإنشاء خط منفصل من عائلة بوربون على العرش الإسباني. ينحدر هذا الخط من إنفانتي كارلوس، كونت مولينا (1788-1855)، وتأسس بسبب الخلاف حول الخلافة على العرش الإسباني وعدم الرضا الواسع على الخط الألفونسي من عائلة بوربون. كانت الحركة في أوجها في ثلاثينيات القرن التاسع عشر ولكنها انتعشت في أعقاب هزيمة إسبانيا في الحرب الأمريكية الإسبانية في عام 1898، عندما خسرت إسبانيا آخر مستعمراتها الكبرى في كوبا وبورتوريكو والفلبين. (ar)
  • Ο Καρλισμός (βασκικά: Karlismo, καταλανικά: Carlisme, γαλικιανά: Carlismo, ισπανικά: Carlismo) είναι πολιτικό κίνημα στην Ισπανία, το οποίο επιδιώκει τη δημιουργία μιας ξεχωριστής γραμμής της δυναστείας των Βουρβόνων στον ισπανικό θρόνο. Αυτή η γραμμή προέρχεται από τον δον Κάρλος-Μαρία κόμη της Μολίνα (1788-1855) και ιδρύθηκε λόγω της διαφοράς που υπήρξε, όσον αφορά τους νόμους διαδοχής και την εκτεταμένη δυσαρέσκεια με τη γραμμή διαδοχής του Αλφόνσου του Οίκου των Βουρβόνων. Το κίνημα έφτασε στη μεγαλύτερη ακμή του τη δεκαετία του 1830, αλλά ανέκαμψε μετά την ήττα της Ισπανίας στον Ισπανοαμερικανικό Πόλεμο το 1898, όταν η Ισπανία έχασε τα τελευταία σημαντικά υπερπόντια εδάφη, την Κούβα, το Γκουάμ, τις Φιλιππίνες και το Πουέρτο Ρίκο από τις Ηνωμένες Πολιτείες. Υπήρξε το μοναδικό μαζικό πολιτικό κίνημα της Ισπανίας του 19ου αιώνα και αποτέλεσε σημαντική δύναμη στην ισπανική πολιτική, από το 1833 μέχρι το τέλος του καθεστώτος του Φράνκο το 1975. Ιστορικά διαμορφώθηκε μετά τη φιλοαπολυταρχική επανάσταση του 1820, που επανέφερε τον Φερδινάνδο Ζ΄ στην εξουσία και σταδιακά ρίζωσε στις ισπανικές περιοχές που χαρακτηρίζονταν από φιλομοναρχικά και φιλοθρησκευτικά συναισθήματα και προσκόλληση στις παραδόσεις. Έτσι, το τέως βασίλειο της Ναβάρρας και οι βασκικές επαρχίες μαζί με την ορεινή Καταλονία και Αραγόνα αποτέλεσαν τον παραδοσιακό καρλιστικό πυρήνα. Σταδιακά ο συντηρητισμός των Καρλιστών εξελίχθηκε σε μια απέχθεια προς την εκβιομηχανοποίηση των ανωτέρω περιοχών και τα σοσιαλιστικά κινήματα που προέκυπταν σε πόλεις όπως το Μπιλμπάο και τη Βαρκελώνη. Η ισχύς του κινήματος, ήταν η αιτία πολλών μεγάλων πολέμων κατά τον 19ο αιώνα και αποτέλεσε σημαντικό παράγοντα στον Ισπανικό Εμφύλιο Πόλεμο, τη δεκαετία του 1930. (el)
  • La Karlismo estis hispana movado, reprezentanto de la plej konservativaj kaj tradiciismaj politikaj tendencoj de la lando. Ĝi naskiĝis en 1833, kiam mortis la reĝo Fernando la 7-a kaj lia filino Izabela la 2-a iĝis la nova reĝino de Hispanujo.Tion ne akceptis la frato de la mortinta reĝo, Karlo Maria Isidro de Burbono (Carlos María Isidro), kiu estis la reprezentanto de la absolutistoj, kiuj ne akceptis virinon kiel reĝon de Hispanio kaj kontraŭis la politikajn moviĝojn. Tuj post ekis milito inter ambaŭ flankoj: la Unua Karlisma Milito. Post la malvenko de la karlistoj, ili estis integritaj denove en la reĝimo, sed ne forlasis siajn pretendojn, kaj komenciĝis propra sinsekvo de sin nomitaj reĝoj. Ankoraŭ estos du pliaj militoj dum la 19-a jarcento. La karlistoj defendis la malnovajn foruojn de la malnovaj regnoj, kaj ĉefe tiujn de Eŭskio kaj Navaro, pro kio ili havis plejan forton en tiuj regionoj. Samtempe ili estis integristoj en religio, kun forta influo de la Eklezio. Dum la Hispana Enlanda Milito de 1936-1939, la karlistoj estis unu el la apogoj de la flanko gvidata de Francisco Franco, formante la unuaojn konatajn kiel requetés, videblajn danke al ĝia karakteriza ruĝa bereto. Dum la milito la movado estis unuigita kun la Hispana Falango, por formi la ununuran partion de la reĝimo. Kelkaj movadanoj plu konservis la pretendon al monarĥia legitimeco de la descendantoj de la dinastio, kaj formis la Karlistan Partio, kiu poste evoluos al socialismaj ideoj. La partio plu ekzistas kvankam ĝi havas marĝenan influon en la nuna politika sistemo de Hispanio. (eo)
  • Carlism (Basque: Karlismo; Catalan: Carlisme; Galician: Carlismo; Spanish: Carlismo) is a Traditionalist and Legitimist political movement in Spain aimed at establishing an alternative branch of the Bourbon dynasty – one descended from Don Carlos, Count of Molina (1788–1855) – on the Spanish throne. The movement was founded in consequence of a dispute over the succession laws and widespread dissatisfaction with the Alfonsine line of the House of Bourbon. It was at its strongest in the 1830s but experienced a revival following Spain's defeat in the Spanish–American War in 1898, when Spain lost its last remaining significant overseas territories of Cuba, Guam, the Philippines, and Puerto Rico to the United States. Carlism was a significant force in Spanish politics from 1833 until the end of the Francoist regime in 1975. In this capacity, it was the cause of the Carlist Wars of the 19th century and an important factor in the Spanish Civil War in the 1930s. Today, Carlists are a minor party. Objectively considered, Carlism appears as a political movement. It arose under the protection of a dynastic flag that proclaimed itself "legitimist", and that rose to the death of Ferdinand VII, in the year 1833, with enough echo and popular roots, [...] they distinguish in it three cardinal bases that define it:a) A dynastic flag: that of legitimacy.b) A historical continuity: that of Las Españas.c) And a legal-political doctrine: the traditionalist. — ¿Qué es el Carlismo? (en)
  • Der Carlismus (auch Karlismus) ist eine monarchistische politische Strömung in Spanien, deren Anhänger die Legitimität der Thronfolge der spanischen Königin Isabella II. (1833–1868) bestreiten und für das Thronrecht ihres Onkels Carlos María Isidro von Bourbon beziehungsweise der ihm nachfolgenden Thronprätendenten aus seiner dynastischen Seitenlinie eintraten, die mit Alfonso Carlos von Bourbon im männlichen Zweig 1936 ausstarb. Dies führte allerdings nicht zum Ende der carlistischen Bewegung. Seit 1952 favorisiert eine Mehrheit der Carlisten die Thronanwärter aus der auf Francisco Javier von Bourbon-Parma zurückgehenden Seitenlinie des Hauses Bourbon-Parma. Von diesen vordergründigen dynastischen Zielen abgesehen bildeten die Carlisten über lange Zeit eine der Hauptparteien in dem innerspanischen Kulturkampf, der sich von der napoleonischen Besatzung bis zum Spanischen Bürgerkrieg von 1936 hinzog und in immer neuen Bürgerkriegen ausgefochten wurde, von denen die sogenannten Carlistenkriege ein Teil waren. In diesem Kulturkampf standen die Carlisten mit ihrer reaktionär-absolutistischen, entschieden katholischen und auf die traditionellen partikularistischen Sonderrechte der spanischen Einzelreiche und Regionen bedachten Weltanschauung gegen die zentralistischen liberalen Ideen jener Kräfte, auf die sich die isabellinische Monarchie stützte. Die personellen, kulturellen und ideologischen Verbindungen zwischen der carlistischen Bewegung und weiteren konservativen politischen Strömungen in Spanien wie dem katholischen Integralismus, dem Franquismus und dem partikulären Nationalismus sind vielschichtig und nicht widerspruchsfrei. (de)
  • Karlismoa Espainian XIX. mendean sortutako mugimendu politiko legitimista antiliberal bat da, espainiar tronuan Borboien dinastiaren lerro alternatibo bat defendatzen zuena, Karlos Maria Isidroren aldekoa hasieran. Bere sorreran, Antzinako Erregimenera itzultzea aldarrikatzen zuen. Euskal Herrian, Nafarroa Garaian bereziki, indar handia izan zuen. XX. mendearen bigarren erdian, karlismoa bitan zatitu zen, alde batek —Karlista Alderdiak— sozialismo autogestionarioaren alde eginez (Euskal Herriko Karlista Alderdia, EKA, Euskal Herrian), eta beste batek tradizionalismo kontserbadorea defendatuz eta Comunión Tradicionalista Carlista (CTC) alderdia sortuz. (eu)
  • Le carlisme (en espagnol : carlismo) est un mouvement politique légitimiste espagnol apparu dans les années 1830 qui revendique le trône pour la branche aînée des Bourbons d'Espagne. Conservateur et anti-libéral, il est à l'origine de trois guerres civiles qui déchirent le XIXe siècle espagnol et marquent profondément le pays. Le carlisme naît lorsque le roi Ferdinand VII (1784-1833) décide de transmettre la couronne à sa fille aînée Isabelle, en dérogeant par la Pragmatique Sanction de 1830 à la loi salique établie par Philippe V en 1713. Les carlistes rejettent cette modification et jugent illégale la décision de modifier l'ordre de succession sans le concours des Cortes. Ils défendent la succession du frère cadet du roi, Charles de Bourbon (1788-1855), conformément à l'ordre en vigueur depuis un siècle. Ce dernier refuse de prêter serment à sa nièce et, à la mort de Ferdinand VII, se proclame « roi des Espagnes » sous le nom de Charles V, soutenu par une partie du peuple espagnol, qu'on appelle les « carlistes » (carlistas, en espagnol), c'est-à-dire les partisans de Charles (Carlos). Le carlisme est un courant traditionaliste, attaché à la défense de la religion catholique et au maintien des fors (fueros), les anciens privilèges juridiques locaux. Il défend à ses débuts le rétablissement de l'Ancien Régime et s'oppose alors aux cercles politiques plus libéraux et centralistes, dominants dans l'entourage des monarques. Tout au long des trois conflits qui en résultent (1833-1840, 1846-1849 et 1872-1876), malgré quelques succès militaires, les troupes carlistes ne réussissent pas à prendre le pouvoir à Madrid, qui reste aux mains de la fille aînée de Ferdinand VII, devenue Isabelle II (de 1833 à 1868), puis de son fils Alphonse XII (de 1874 à 1885), et enfin du fils de ce dernier, Alphonse XIII (de 1886 à 1931). Mouvement d'une grande longévité, le carlisme exerce une influence fondamentale dans la vie politique du pays depuis son apparition jusqu'à la fin du franquisme dans les années 1970 et constitue tout au long de son existence l'un des principaux acteurs des luttes de la monarchie et de l’Église contre le libéralisme et le modernisme. Plusieurs mouvements actuels se revendiquent encore comme ses héritiers (Parti carliste, communion traditionaliste carliste, carloctavisme, etc.), mais leur audience est extrêmement réduite. (fr)
  • El carlismo es un movimiento político español de carácter tradicionalista y derivado del realismo fernandino​ que surgió durante la primera mitad del siglo XIX en oposición al liberalismo, al parlamentarismo y al secularismo. Pretende el establecimiento de una rama alternativa de la dinastía de los Borbones en el trono español y el llamado reinado social de Jesucristo. En sus orígenes propugnaba la vuelta al Antiguo Régimen y posteriormente desarrolló una doctrina política inspirada en la tradición española y la Cristiandad medieval.​ A lo largo de su historia, la organización política del carlismo fue conocida como Partido Carlista, Comunión Católico-Monárquica, Partido Jaimista, Comunión Legitimista o Comunión Tradicionalista, entre otros nombres. Combatiendo el liberalismo, hizo bandera de la defensa de la religión católica, España y la monarquía tradicional resumida en su lema «Dios, Patria, Rey», con el añadido tardío de «Fueros».​ Como movimiento de extraordinaria prolongación en el tiempo, el carlismo fue una fuerza importante en la política y la prensa española desde 1833 hasta el final del régimen franquista en la década de 1970. Protagonizó numerosas guerras e intentonas en el siglo XIX, entre las que se destacan las guerras civiles de 1833-1840 y 1872-1876. Durante el Sexenio Revolucionario, la Restauración alfonsina y la Segunda República actuó en la política parlamentaria y tomó parte en la conspiración contra la República y en la guerra civil española de 1936-1939 con la milicia del Requeté. Tras el Decreto de Unificación de 1937, la Comunión Tradicionalista quedó oficialmente integrada en el partido único, Falange Española Tradicionalista y de las JONS, pero los carlistas siguieron actuando en semiclandestinidad, siendo considerados en ocasiones una de las «familias» del franquismo. A raíz de la expulsión de España de la familia Borbón-Parma en 1968 tras haber intentado ser reconocida como sucesora a la Corona de España por el general Franco,​ el carlismo se fue dividiendo en dos sectores claramente diferenciados: uno de ellos, minoritario​ y auspiciado por el príncipe Carlos Hugo de Borbón-Parma, su hermana María Teresa y una parte de la agrupación estudiantil carlista, alegó una renovación del movimiento, reivindicando las libertades democráticas, el federalismo y el socialismo autogestionario, y tomó por nombre Partido Carlista; el sector mayoritario,​ partidario de continuar con la doctrina tradicionalista, quedó en buena medida desmovilizado y atomizado en diversos grupos (algunos de los cuales se habían escindido anteriormente del javierismo) que constituirían los partidos Unión Nacional Española, Comunión Tradicionalista, Comunión Católico Monárquica y Unión Carlista, entre otros.​ El cambio ideológico protagonizado por Carlos Hugo,​ las divisiones de la década de 1970 y el fracaso electoral en las primeras elecciones democráticas en la Transición, supusieron que el carlismo entrase en decadencia.​ En la fragmentación del carlismo fue especialmente decisiva la actitud respecto a las nuevas ideas de pensamiento católico surgidas tras el Concilio Vaticano II, especialmente tras la declaración conciliar Dignitatis humanae a favor de la libertad religiosa.[cita requerida] (es)
  • 카를로스파(스페인어: Carlismo 카를리스모[*])는 스페인의 왕당파 중 (카를로스 4세의 차남)의 혈통을 옹립하려 한 전통주의, 정통주의 세력이다. 그리고 그 동조자들을 카를리스타(Carlista)라고 한다. 카를리스타는 이사벨 2세 (카를로스 4세의 장남인 페르난도 7세의 딸) 혈통이 왕위에 앉은 것을 불만시하였고, 스페인의 국력이 기울 때마다 그 원인을 이사벨 혈통으로 돌리며 준동했다. 카를로스파는 1830년대에 그 힘이 가장 강성했으며, 1898년 미서전쟁에서 스페인이 미국에 패배하여 대부분의 해외 식민지를 잃자 부활하여 여러 차례 카를로스파 전쟁을 일으키며 1936년의 스페인 내전에서도 주요 세력으로 참여했다. 카를리스타는 1833년부터 1975년까지 스페인 정계의 주요 세력으로 상존했었다. 하지만 1936년 카를로스계의 6번째 계승권자인 이 아들 없이 죽으면서 카를로스계는 단절되고 (1874년 아들을 낳았으나 출산 직후 사망함) 프랑코 정권의 붕괴 이후 왕위에는 이사벨계의 후안 카를로스 1세가 즉위했다. 이후 오늘날의 카를리스타의 영향력은 거의 미미하다. (ko)
  • Karlizm (hiszp. carlismo, bask. karlismo, katal. carlisme) – hiszpański ruch społeczno-polityczny. Karliści zmierzają do odtworzenia tradycjonalistycznej Hiszpanii poprzez reformy konserwatywne, prokatolickie, decentralizacyjne, antyabsolutystyczne, antydemokratyczne i antyliberalne w duchu legitymistycznym. Rzadko i wąskim znaczeniu termin "karlizm" funkcjonuje też na określenie różnych prądów politycznych w innych krajach. (pl)
  • Il Carlismo, nella storia della Spagna, è un movimento conservatore di stampo cattolico-tradizionalista che sorse per difendere il diritto al trono dei discendenti di Carlo Maria Isidoro di Borbone-Spagna, primo pretendente carlista al trono di Spagna.Il movimento svolse un ruolo determinante nella politica spagnola dal 1833 e nel XIX secolo, il movimento diede vita a diversi conflitti denominati guerre carliste. La storia del carlismo può essere divisa in tre fasi differenti: * (1833-1876): la conquista del potere è tentata principalmente attraverso i mezzi militari; * (1868-1936): il carlismo diviene un movimento politico tradizionalista; * (1936-1976): i carlisti parteciparono, tramite la milizia Requeté, alla guerra civile spagnola dalla parte dei nazionalisti di Francisco Franco, ma dopo la vittoria il caudillo decise di sostenere gli alfonsisti e scelse Juan Carlos come suo successore. Dopo il 1976 si può identificare solo una presenza carlista marginale nella scena politica iberica. (it)
  • Het carlisme is een traditionalistische beweging in Spanje die wordt geleid door een pretendent naar de Spaanse troon. (nl)
  • Carlismo é a designação dada ao movimento político tradicionalista e legitimista de caráter antiliberal, anti-revolucionário e antimaçónico, surgido na Espanha em 1836 que apoiava Carlos como legítimo rei da Espanha Surgiu a partir de 1830, quando Fernando VII de Espanha declarou a sua filha Isabel como sua sucessora, contra as pretensões do irmão Carlos Maria de Bourbon, príncipe das Astúrias. Depois da morte de Fernando VII, Carlos de Bourbon proclama-se Carlos V, dando origem às guerras civis de 1833-1840, 1846-1849 e 1872-1876. El-Rei D. Miguel, que tinha ajudado o seu primo Carlos enquanto este esteve exilado no Reino de Portugal, recebe depois o apoio dos carlistas nas lutas entre liberais e conservadores que provocaram a divisão nas Casas Reais de Bragança e Bourbon, dando origem a um conjunto de conspirações e tentativas de levantamento de uma guerrilha carlo-miguelista em Portugal, sobretudo na III Guerra Carlista entre os anos de 1872 e 1876. No século XX, o carlismo foi dividido em dois grupos, o que promoveu o socialismo autogestionário, chamado de , e o partidário do conservadorismo, chamado . Ambos os movimentos têm, atualmente, um apoio eleitoral residual. A designação de carlismo, como a sua correspondente portuguesa de miguelismo, deriva do nome do infante Carlos de Bourbon que encabeçou a contestação absolutista e legitimista na fase inicial do movimento. (pt)
  • Карли́сты (исп. carlistas) или апостолики — монархическая политическая партия в Испании, в XIX веке принявшая активное участие в трёх гражданских войнах (называемых карлистскими). Карлизм был активен на протяжении полутора веков, с 1830-х до 1970-х годов. Карлисты существуют и в современной Испании, хотя уже не играют серьёзной роли в политике. (ru)
  • Carlism (även karlism) var en värdekonservativ, antikapitalistisk, katolsk och monarkistisk folkrörelse i Spanien vars syfte var att sätta en alternativ linje till huset Bourbon på den spanska tronen. Rörelsen uppstod när infanten Don Carlos, hertig av Molina (1788-1855) genom den pragmatiska sanktionen 1830 berövades arvsrätten till den spanska tronen till förmån för broderns, kung Ferdinand VII:s dotter, sedermera drottning Isabella II. (sv)
  • 卡洛斯主义(西班牙語:Carlismo;巴斯克語:Karlismo;加泰隆尼亞語:Carlisme;加利西亞語:Carlismo)或卡洛斯派、卡洛斯党,是西班牙的政治运动之一,拥戴波旁王朝唐·卡洛斯王子支系为西班牙波旁王朝的正统世系。 由于其支持者大多为旧封建贵族和教会保守派,卡洛斯主义的意识形态主要为极右的反动主义和保守主义,反对世俗主义、个人主义、平等主义和理性主义等启蒙思想。其格言为“上帝,祖国,法律,国王”(Dios, Patria, Fueros, Rey)。“上帝”代表其坚定拥护天主教信仰,认为应在政治层面上保障其支配地位;“祖国”代表其爱国主义意识形态;“法律”意在限制王权,而主张地方的封建自治;“国王”则表示其认为王权高于现代国家主权。 (zh)
  • Карлісти (ісп. carlistas) або апостоліки — політична партія в Іспанії, що у XIX столітті брала активну участь у трьох громадянських війнах (мають назву карлістських). Карлізм був активним упродовж півтора століття, від 1830-х до 1970-х років. Карлісти існують і в сучасній Іспанії, хоч уже не відіграють серйозну роль у політиці. (uk)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 293530 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 82983 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1124343885 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:bot
  • InternetArchiveBot (en)
dbp:date
  • 2010-12-27 (xsd:date)
  • November 2016 (en)
dbp:fixAttempted
  • yes (en)
dbp:url
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • الكارلية هي حركة تقليدية وسياسية تشريعية في إسبانيا تسعى لإنشاء خط منفصل من عائلة بوربون على العرش الإسباني. ينحدر هذا الخط من إنفانتي كارلوس، كونت مولينا (1788-1855)، وتأسس بسبب الخلاف حول الخلافة على العرش الإسباني وعدم الرضا الواسع على الخط الألفونسي من عائلة بوربون. كانت الحركة في أوجها في ثلاثينيات القرن التاسع عشر ولكنها انتعشت في أعقاب هزيمة إسبانيا في الحرب الأمريكية الإسبانية في عام 1898، عندما خسرت إسبانيا آخر مستعمراتها الكبرى في كوبا وبورتوريكو والفلبين. (ar)
  • 카를로스파(스페인어: Carlismo 카를리스모[*])는 스페인의 왕당파 중 (카를로스 4세의 차남)의 혈통을 옹립하려 한 전통주의, 정통주의 세력이다. 그리고 그 동조자들을 카를리스타(Carlista)라고 한다. 카를리스타는 이사벨 2세 (카를로스 4세의 장남인 페르난도 7세의 딸) 혈통이 왕위에 앉은 것을 불만시하였고, 스페인의 국력이 기울 때마다 그 원인을 이사벨 혈통으로 돌리며 준동했다. 카를로스파는 1830년대에 그 힘이 가장 강성했으며, 1898년 미서전쟁에서 스페인이 미국에 패배하여 대부분의 해외 식민지를 잃자 부활하여 여러 차례 카를로스파 전쟁을 일으키며 1936년의 스페인 내전에서도 주요 세력으로 참여했다. 카를리스타는 1833년부터 1975년까지 스페인 정계의 주요 세력으로 상존했었다. 하지만 1936년 카를로스계의 6번째 계승권자인 이 아들 없이 죽으면서 카를로스계는 단절되고 (1874년 아들을 낳았으나 출산 직후 사망함) 프랑코 정권의 붕괴 이후 왕위에는 이사벨계의 후안 카를로스 1세가 즉위했다. 이후 오늘날의 카를리스타의 영향력은 거의 미미하다. (ko)
  • Karlizm (hiszp. carlismo, bask. karlismo, katal. carlisme) – hiszpański ruch społeczno-polityczny. Karliści zmierzają do odtworzenia tradycjonalistycznej Hiszpanii poprzez reformy konserwatywne, prokatolickie, decentralizacyjne, antyabsolutystyczne, antydemokratyczne i antyliberalne w duchu legitymistycznym. Rzadko i wąskim znaczeniu termin "karlizm" funkcjonuje też na określenie różnych prądów politycznych w innych krajach. (pl)
  • Het carlisme is een traditionalistische beweging in Spanje die wordt geleid door een pretendent naar de Spaanse troon. (nl)
  • Карли́сты (исп. carlistas) или апостолики — монархическая политическая партия в Испании, в XIX веке принявшая активное участие в трёх гражданских войнах (называемых карлистскими). Карлизм был активен на протяжении полутора веков, с 1830-х до 1970-х годов. Карлисты существуют и в современной Испании, хотя уже не играют серьёзной роли в политике. (ru)
  • Carlism (även karlism) var en värdekonservativ, antikapitalistisk, katolsk och monarkistisk folkrörelse i Spanien vars syfte var att sätta en alternativ linje till huset Bourbon på den spanska tronen. Rörelsen uppstod när infanten Don Carlos, hertig av Molina (1788-1855) genom den pragmatiska sanktionen 1830 berövades arvsrätten till den spanska tronen till förmån för broderns, kung Ferdinand VII:s dotter, sedermera drottning Isabella II. (sv)
  • 卡洛斯主义(西班牙語:Carlismo;巴斯克語:Karlismo;加泰隆尼亞語:Carlisme;加利西亞語:Carlismo)或卡洛斯派、卡洛斯党,是西班牙的政治运动之一,拥戴波旁王朝唐·卡洛斯王子支系为西班牙波旁王朝的正统世系。 由于其支持者大多为旧封建贵族和教会保守派,卡洛斯主义的意识形态主要为极右的反动主义和保守主义,反对世俗主义、个人主义、平等主义和理性主义等启蒙思想。其格言为“上帝,祖国,法律,国王”(Dios, Patria, Fueros, Rey)。“上帝”代表其坚定拥护天主教信仰,认为应在政治层面上保障其支配地位;“祖国”代表其爱国主义意识形态;“法律”意在限制王权,而主张地方的封建自治;“国王”则表示其认为王权高于现代国家主权。 (zh)
  • Карлісти (ісп. carlistas) або апостоліки — політична партія в Іспанії, що у XIX столітті брала активну участь у трьох громадянських війнах (мають назву карлістських). Карлізм був активним упродовж півтора століття, від 1830-х до 1970-х років. Карлісти існують і в сучасній Іспанії, хоч уже не відіграють серйозну роль у політиці. (uk)
  • El carlisme, també anomenat tradicionalisme, legitimisme o jaumisme (entre 1909 i 1931), va ser —i tot i que molt reduït, encara és— un moviment polític ultraconservador d'Espanya, que pretenia entronitzar una branca alternativa de la dinastia borbònica espanyola. El carlisme va néixer el 1833 com un moviment tradicionalista en oposició al liberalisme. Els seus postulats ideològics es van resumir en el lema de Déu, pàtria, furs i rei. (ca)
  • Karlismus je tradicionalistické a legitimistické politické hnutí ve Španělsku usilující o dosazení samostatné linie Bourbonů, počínaje Donem Carlosem, na španělský trůn. Hnutí posílilo po prohrané španělsko-americké válce v roce 1898, kdy Španělsko ztratilo své kolonie Kubu, Portoriko a Filipíny. Karlismus pokračuje ve svém politickém úsilí dodnes, například španělská politická strana Partido Carlista. Reálným významem je tento směr na pokraji politického vlivu. (cs)
  • Ο Καρλισμός (βασκικά: Karlismo, καταλανικά: Carlisme, γαλικιανά: Carlismo, ισπανικά: Carlismo) είναι πολιτικό κίνημα στην Ισπανία, το οποίο επιδιώκει τη δημιουργία μιας ξεχωριστής γραμμής της δυναστείας των Βουρβόνων στον ισπανικό θρόνο. Αυτή η γραμμή προέρχεται από τον δον Κάρλος-Μαρία κόμη της Μολίνα (1788-1855) και ιδρύθηκε λόγω της διαφοράς που υπήρξε, όσον αφορά τους νόμους διαδοχής και την εκτεταμένη δυσαρέσκεια με τη γραμμή διαδοχής του Αλφόνσου του Οίκου των Βουρβόνων. Το κίνημα έφτασε στη μεγαλύτερη ακμή του τη δεκαετία του 1830, αλλά ανέκαμψε μετά την ήττα της Ισπανίας στον Ισπανοαμερικανικό Πόλεμο το 1898, όταν η Ισπανία έχασε τα τελευταία σημαντικά υπερπόντια εδάφη, την Κούβα, το Γκουάμ, τις Φιλιππίνες και το Πουέρτο Ρίκο από τις Ηνωμένες Πολιτείες. (el)
  • Carlism (Basque: Karlismo; Catalan: Carlisme; Galician: Carlismo; Spanish: Carlismo) is a Traditionalist and Legitimist political movement in Spain aimed at establishing an alternative branch of the Bourbon dynasty – one descended from Don Carlos, Count of Molina (1788–1855) – on the Spanish throne. Carlism was a significant force in Spanish politics from 1833 until the end of the Francoist regime in 1975. In this capacity, it was the cause of the Carlist Wars of the 19th century and an important factor in the Spanish Civil War in the 1930s. Today, Carlists are a minor party. (en)
  • La Karlismo estis hispana movado, reprezentanto de la plej konservativaj kaj tradiciismaj politikaj tendencoj de la lando. Ĝi naskiĝis en 1833, kiam mortis la reĝo Fernando la 7-a kaj lia filino Izabela la 2-a iĝis la nova reĝino de Hispanujo.Tion ne akceptis la frato de la mortinta reĝo, Karlo Maria Isidro de Burbono (Carlos María Isidro), kiu estis la reprezentanto de la absolutistoj, kiuj ne akceptis virinon kiel reĝon de Hispanio kaj kontraŭis la politikajn moviĝojn. (eo)
  • El carlismo es un movimiento político español de carácter tradicionalista y derivado del realismo fernandino​ que surgió durante la primera mitad del siglo XIX en oposición al liberalismo, al parlamentarismo y al secularismo. Pretende el establecimiento de una rama alternativa de la dinastía de los Borbones en el trono español y el llamado reinado social de Jesucristo. En sus orígenes propugnaba la vuelta al Antiguo Régimen y posteriormente desarrolló una doctrina política inspirada en la tradición española y la Cristiandad medieval.​ (es)
  • Der Carlismus (auch Karlismus) ist eine monarchistische politische Strömung in Spanien, deren Anhänger die Legitimität der Thronfolge der spanischen Königin Isabella II. (1833–1868) bestreiten und für das Thronrecht ihres Onkels Carlos María Isidro von Bourbon beziehungsweise der ihm nachfolgenden Thronprätendenten aus seiner dynastischen Seitenlinie eintraten, die mit Alfonso Carlos von Bourbon im männlichen Zweig 1936 ausstarb. Dies führte allerdings nicht zum Ende der carlistischen Bewegung. Seit 1952 favorisiert eine Mehrheit der Carlisten die Thronanwärter aus der auf Francisco Javier von Bourbon-Parma zurückgehenden Seitenlinie des Hauses Bourbon-Parma. (de)
  • Karlismoa Espainian XIX. mendean sortutako mugimendu politiko legitimista antiliberal bat da, espainiar tronuan Borboien dinastiaren lerro alternatibo bat defendatzen zuena, Karlos Maria Isidroren aldekoa hasieran. Bere sorreran, Antzinako Erregimenera itzultzea aldarrikatzen zuen. Euskal Herrian, Nafarroa Garaian bereziki, indar handia izan zuen. (eu)
  • Le carlisme (en espagnol : carlismo) est un mouvement politique légitimiste espagnol apparu dans les années 1830 qui revendique le trône pour la branche aînée des Bourbons d'Espagne. Conservateur et anti-libéral, il est à l'origine de trois guerres civiles qui déchirent le XIXe siècle espagnol et marquent profondément le pays. (fr)
  • Il Carlismo, nella storia della Spagna, è un movimento conservatore di stampo cattolico-tradizionalista che sorse per difendere il diritto al trono dei discendenti di Carlo Maria Isidoro di Borbone-Spagna, primo pretendente carlista al trono di Spagna.Il movimento svolse un ruolo determinante nella politica spagnola dal 1833 e nel XIX secolo, il movimento diede vita a diversi conflitti denominati guerre carliste. La storia del carlismo può essere divisa in tre fasi differenti: Dopo il 1976 si può identificare solo una presenza carlista marginale nella scena politica iberica. (it)
  • Carlismo é a designação dada ao movimento político tradicionalista e legitimista de caráter antiliberal, anti-revolucionário e antimaçónico, surgido na Espanha em 1836 que apoiava Carlos como legítimo rei da Espanha Surgiu a partir de 1830, quando Fernando VII de Espanha declarou a sua filha Isabel como sua sucessora, contra as pretensões do irmão Carlos Maria de Bourbon, príncipe das Astúrias. Depois da morte de Fernando VII, Carlos de Bourbon proclama-se Carlos V, dando origem às guerras civis de 1833-1840, 1846-1849 e 1872-1876. (pt)
rdfs:label
  • Carlism (en)
  • كارلية (ar)
  • Carlisme (ca)
  • Karlismus (cs)
  • Carlismus (de)
  • Καρλισμός (el)
  • Karlismo (eo)
  • Carlismo (es)
  • Karlismo (eu)
  • Carlisme (Espagne) (fr)
  • Carlismo (it)
  • 카를로스파 (ko)
  • Carlisme (nl)
  • Karlizm (pl)
  • Carlismo (pt)
  • Карлисты (ru)
  • Carlism (sv)
  • 卡洛斯主义 (zh)
  • Карлісти (uk)
rdfs:seeAlso
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:homepage
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:country of
is dbo:ideology of
is dbo:party of
is dbo:philosophicalSchool of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:combatant of
is dbp:ideology of
is dbp:line of
is dbp:merger of
is dbp:party of
is dbp:schoolTradition of
is dbp:succession of
is dbp:title of
is rdfs:seeAlso of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License