About: Cao Cao

An Entity of Type: animal, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Cao Cao (Chinese: 曹操; pinyin: Cáo Cāo) , courtesy name Mengde (Chinese: 孟德), was a Chinese statesman, warlord and poet. He was the penultimate grand chancellor of the Eastern Han dynasty, and he amassed immense power in the dynasty's final years. As one of the central figures of the Three Kingdoms period, Cao Cao laid the foundations for what became the state of Cao Wei, and he was posthumously honoured as "Emperor Wu of Wei", despite the fact that he never officially proclaimed himself Emperor of China or Son of Heaven. Cao Cao remains a controversial historical figure—he is often portrayed as a cruel and merciless tyrant in literature, but he has also been praised as a brilliant ruler, military genius, and great poet possessing unrivalled charisma, who treated his

Property Value
dbo:abstract
  • تساو تساو (曹操) (عاش 155 للميلاد - 220 للميلاد) كان حاكماً فعلياً لشمال الصين (وكذلك حاكماً لمملكة واي) إبان بداية فترة الممالك الثلاث وعيّن نفسه مفوضاً إمبراطورياً عن سلالة الهان وإمبراطورها الإمبراطور شيان. كان تساو تساو حاكماً عبقرياً، واستراتيجياً وكذلك شاعراً، كان له من الأبناء خمسة وعشرين أنجبت له زوجته بيان الأربعة المشهورين وهم تساو بي و و (ar)
  • Cao Cao ( (?·pàg.); c; xinès: 曹操; vers el 155 – 15 de març de 220), nom de cortesia Mengde (xinès: 孟德), va ser un senyor de la guerra i poeta xinés. Va ser el penúltim de la Dinastia Han Oriental que va aconseguir gran poder al final de la mateixa. Com una de les figures centrals del període dels Tres Regnes, va establir les bases del que es convertiria en l'estat de Cao Wei i, en última instància, en la Dinastia Jin. A títol pòstum va ser honorat com "Emperador Wu de Wei", tot i que mai ho va estar durant la seua vida. Segueix sent una figura històrica controvertida, i sovint es retrata com un tirà cruel i despiadat en la literatura posterior; tanmateix, també ha estat lloat com un governant brillant i un geni militar amb un carisma inigualable que va tractar els seus subordinats com la seua família. Durant la caiguda de la Dinastia Han Oriental, Cao Cao va ser capaç de prendre el control del nord de la Xina - la part més poblada i desenvolupada del país. Cao Cao també va tindre un gran èxit restaurant l'ordre públic i reconstruir l'economia com a gran canceller; no obstant la seua manipulació de l'Emperador Xian, tenint-lo de titella i figurant, amb els afers estatals sent controlats efectivament per Cao Cao en lloc de pel mateix emperador, va ser molt criticada. L'oposició es va reunir al voltant dels senyors de la guerra Liu Bei i Sun Quan, que Cao Cao no va poder reblar. Cao Cao també va ser expert en , cal·ligrafia xinesa i arts marcials i va escriure molts diaris de guerra, incloent-hi comentaris de l'L'Art de la Guerra escrit Sun Tzu. (ca)
  • Cchao Cchao (čínsky pchin-jinem Cáo Cāo, znaky 曹操; 155–220) byl vojevůdce a ministr dynastie východní Chan, který se dostal k moci v závěru vlády dynastie. Byl jednou z nejdůležitějších osob období tří říší. Podílel se na potlačení rolnického . Od roku 196 vládl severní části říše Východní Chan. Snažil se o dobytí jižní Číny, ale byl poražen v říční svými rivaly a (což bylo zpracováno v moderním čínském velkofilmu Krvavé pobřeží). Cchao Cchao byl také básníkem, mnoho jeho básní se zachovalo dodnes a patří ke klasickému repertoáru čínské poezie. Se svými syny Cchao Pchim a Cchao Č’em založil nový styl poezie, zvaný . Cchao Pchej v roce 220 založil stát Wej a Cchao Cchao byl posmrtně jmenován jeho prvním císařem (posmrtné jméno císař Wu). (cs)
  • Cáo Cāo (chinesisch 曹操, Pinyin Cáo Cāo, IPA (hochchinesisch) [ʦʰɑo̯˧˥ ʦʰɑo˥], W.-G. Ts'ao Ts'ao, Jyutping Cou4 Cou1, Großjährigkeitsname (Zi) Mèngdé 孟德, IPA (hochchinesisch) [mʌŋ˥˩ tɤ˧˥], * 155; † 15. März 220 in Luoyang) war ein chinesischer General, Stratege, Politiker, Dichter und Kriegsherr während der späten Han-Dynastie. Er errang die Herrschaft über ganz China nördlich des Jangtsekiang, übte großen Einfluss auf den Kaiser aus und legte den Grundstein für die Wei-Dynastie, die nach seinem Tod von seinem Sohn Cao Pi begründet wurde. Von diesem wurde er mit dem postumen Titel Kaiser Wu von Wei (魏武帝) und dem Tempelnamen Taizu (太祖) geehrt. Cao Cao wird in der Überlieferung als grausamer und gnadenloser Despot, aber auch als gewissenhafter Herrscher und militärisches Genie dargestellt. Immerhin gelang es ihm, viele seiner Widersacher auszuschalten: im Jahre 194 n. Chr. den Provinzgouverneur Tao Qian, 197 den Stadtkommandanten Zhang Xiu, 198 den Kriegsherrn Lü Bu, 200 (Schlacht von Guandu) bis 202 den Kriegsherrn Yuan Shao und 205 dessen Söhne. Erst die Schlacht von Chibi machte seinem Eroberungszug ein Ende und zementierte die Teilung Chinas (Zeit der Drei Reiche), die mehr als fünfzig Jahre dauerte. Auch innenpolitisch gab es niemanden, der seine Position gefährdete. Den Beamten Kong Rong etwa, der ihm seit 196 diente und versuchte, Cao Cao zu verdrängen, ließ er 208 hinrichten. Cao Cao galt als talentierter Dichter und verfasste auch Schriften über Kampfkunst und Kriegshandwerk. (de)
  • CAO Cao (ĉine 曹操) (naskiĝis en 155 Po-hsien, mortis en 220 Lo-yang) estis la plej grava armeestro fine de la Han-dinastio, ĉina ŝtatulo kaj samtempe bona poeto, grava en la du terenoj. Lia patro estis adoptita filo de la unua eŭnuĥo de la imperiestra kortego. Cao iĝis generalo el garnizonestro, kiam li superis la tiel nomatan flav-turbanan ribelon. baldaŭ la lando trionpartiĝis dum gvidado de po unu militara estro. Cao regis ĉirkaŭ Lo-yang kaj baldaŭ akiris ĉiun imperiestran antaŭjuron. Oni nomis lian ŝtaton Reĝlando Wei. Li estis bona taktikulo, ruza, kuraĝa, senatenta fiulo, laŭ la konfuceaj verkoj kaj popolaj legendoj. Tiel priskribas lin eĉ la granda historia romano el la 14-a jarcento, nome la romano de . Laŭ la hodiaŭa historiskribo, li estis bona armea estro kaj pragmata ŝtatulo. Post lia morto, la lasta Han-imperiestro abdikis pri la trono je favore al filo de Cao Cao, al Cao Pej, kiu iĝis tiel fondinto de la mallongviva Wei-dinastio (220–266). (eo)
  • Cao Cao (Chinese: 曹操; pinyin: Cáo Cāo) , courtesy name Mengde (Chinese: 孟德), was a Chinese statesman, warlord and poet. He was the penultimate grand chancellor of the Eastern Han dynasty, and he amassed immense power in the dynasty's final years. As one of the central figures of the Three Kingdoms period, Cao Cao laid the foundations for what became the state of Cao Wei, and he was posthumously honoured as "Emperor Wu of Wei", despite the fact that he never officially proclaimed himself Emperor of China or Son of Heaven. Cao Cao remains a controversial historical figure—he is often portrayed as a cruel and merciless tyrant in literature, but he has also been praised as a brilliant ruler, military genius, and great poet possessing unrivalled charisma, who treated his subordinates like family. During the fall of the Eastern Han dynasty, Cao Cao was able to secure most of northern China—which was at the time the most populated and developed part of China. Cao Cao was also very successful in restoring public order and rebuilding the economy as the grand chancellor. However, his manipulation of Emperor Xian as a puppet and figurehead was heavily criticised, as state affairs were effectively controlled by Cao Cao instead of the emperor himself. Opposition gathered around the warlords Liu Bei and Sun Quan, whom Cao Cao was unable to quell. Cao Cao was highly skilled in poetry, calligraphy, martial arts and military strategy. He wrote many war journals, including commentary on The Art of War by Sun Tzu. (en)
  • Cao Cao (en chino, 曹操; pinyin, Cáo Cāo, Wade-Giles: Ts'ao Ts'ao; n. 155 - 15 de marzo de 220) fue el último primer ministro de la dinastía Han de la antigua China. Como figura central del Período de los Tres Reinos, estableció los cimientos de lo que llegaría a ser el reino de Wei (también conocido como Cáo Wèi) y fue póstumamente nombrado Emperador Wu de Wei (魏武帝). Aunque en la cultura popular y en el Romance de los Tres Reinos se le retrata como un personaje cruel y sospechoso, el Cao Cao histórico brilló como gobernante, estratega y poeta. Entre los chinos la figura de Cao Cao es de gran importancia aún hoy en día. Por ejemplo, el dicho "hablando del rey de Roma, por la puerta asoma", que en castellano se dice cuando aparece de repente alguien a quien se acaba de mencionar, tiene en chino el equivalente de "habla de Cao Cao, y Cao Cao aparecerá" (en chino, 說曹操,曹操到; pinyin, shuō Cáo Cāo, Cáo Cāo dào).​ (es)
  • Cao Cao Han dinastiako azken garaietako jenerala izan zen. (eu)
  • Cao Cao (155 à Bozhou - 15 mars 220 à Luoyang) ou Ts’ao Ts’ao (chinois : 曹操 ; pinyin : Cáo Cāo), de son prénom social Mengde (孟德, Mèngdé), était un seigneur de guerre, écrivain et poète de la fin de la dynastie Han en Chine antique. Premier ministre du dernier empereur de la dynastie Han, Han Xiandi, il se rendit maître de tout le nord de la Chine et établit les fondations du royaume de Wei dont il recevra à titre posthume le nom d'Empereur Wu (魏武帝, Wèi Wǔdì). Surnommé le « Héros du chaos », il était l'auteur de nombreux livres portant sur la stratégie et la tactique militaire et est l'un des commentateurs traditionnels de L'Art de la guerre de Sun Zi. En tant que poète, il est avec ses fils Cao Pi et Cao Zhi la figure de proue du style dit jian'an (du nom de l'ère jian'an) ; ils sont surnommés les Trois Cao. À l'instar du Cardinal de Richelieu dans Les Trois Mousquetaires, le roman de Luo Guanzhong Les Trois Royaumes, ainsi que le théâtre et l'opéra chinois contribuèrent à déformer l'image de Cao Cao en faisant de lui, dans la tradition populaire, l'archétype du ministre félon et machiavélique. Cao Cao est connu au Japon sous le nom de Sōsō Mōtoku, en Corée sous le nom de Jojo Maengdeog, et au Viêt Nam sous celui de Tào Tháo Mạnh Đức. (fr)
  • Cao Cao (155-220) merupakan seorang tokoh Zaman Tiga Negara yang terkenal. Ia dikenal sebagai pemikir ulung, ahli strategi dan juga ahli perang. Ia bernama lengkap Cao Mengde, juga dipanggil sebagai Cao A Man yang merupakan nama kecilnya. Cao Cao dikenal di kalangan Tionghoa Indonesia sebagai Tsao-tsao, Tso-tso atau Cho Cho. (in)
  • Cáo Cāo (曹操; Bozhou, 155 – Luoyang, 15 marzo 220) è stato un funzionario, poeta e generale cinese, ultimo primo ministro della Dinastia Han, più precisamente degli Han Orientali o Han Posteriori. Nel periodo di disordini che segnarono la fine della Dinastia, si appropriò del dominio della Cina settentrionale. Divenne quindi una delle figure più importanti del periodo dei Tre Regni e noto con il nome postumo di Imperatore Wu di Wei. In realtà, pur avendo posto Cáo Cāo le basi necessarie alla fondazione della dinastia, fu suo figlio Cao Pi 曹丕 (187-226) ad accettare l'abdicazione dell'ultimo imperatore della dinastia Han, fondando quindi la dinastia Wei, meglio nota come Cao Wei 曹魏 (220-264). Durante il suo regno, nel 215 d.C. venne ufficialmente riconosciuta la Chiesa taoista dei Maestri Celesti (Tiānshī 天師). Fu noto come letterato e come stratega, ma divenne anche il protagonista di numerose opere letterarie. (it)
  • ( 다른 뜻에 대해서는 조조 (동음이의) 문서를 참고하십시오.) 조위 태조 무황제 조조(曹魏 太祖 武皇帝 曹操, 155년, 안휘성 박주시~220년 음력 1월 23일)는 중국 후한 말기의 정치가이자, 무장이며 시인이다. 자는 맹덕(孟德)이다. 어릴 때 이름은 길리(吉利), 소자(小字)는 아만(阿瞞)이다. 고향은 패국(沛國) 초현(譙縣)이다. 사후 위가 건국된 후 추증된 묘호는 태조(太祖), 시호는 무황제(武皇帝)이다. 위나라의 초대 황제는 조조의 아들 조비지만 실질적으로 위 건국의 기틀을 마련한 것은 조비의 아버지 조조이다. 후한이 그 힘을 잃어가던 시기에 비상하고 탁월한 재능으로 두각을 드러내, 여러 제후를 연달아 격파하고 중국 대륙의 대부분을 통일하여, 위나라가 세워질 수 있는 기틀을 닦았다. 조조는 삼국지의 영웅들 가운데 패자(覇者)로 우뚝 솟은 초세지걸(超世之傑)이라는 평가와 후한을 멸망시킨 난세의 간웅(奸雄)이자 민간인과 포로를 무자비하게 학살한 폭군이라는 상반된 평가를 받는다. (ko)
  • 曹 操(そう そう、拼音:Cáo Cāo、永寿元年(155年) - 建安25年1月23日(220年3月15日))は、後漢末期の武将・政治家。詩人・兵法家としても業績を残した。字は孟徳(もうとく)、幼名は阿瞞、また吉利。豫州沛国譙県(現・安徽省亳州市譙城区)の出身。 後漢の丞相・魏王で、三国時代の魏の基礎を作った。廟号は太祖、諡号は武皇帝。後世では魏の武帝、魏武とも呼ばれる。 羅貫中の小説『三国志演義』では敵役・悪役として設定される。 (ja)
  • Cáo Cāo (曹操), uitgesproken als "Tsau Tsau", (ook wel Mengde) (ca. 155–220) was een Chinese generaal na de Han-dynastie ten tijde van de Drie Koninkrijken, later eerste minister van Han. Zijn vader Cao Song was de adoptiefzoon van de eunuch . Cao Cao werd de vader van Cao Pi en Cao Chong. Hij legde het fundament voor wat later het Koninkrijk Wei zou worden.Ook was hij dichter. (nl)
  • Cao Cao (ur. 155 w Bozhou, zm. 15 marca 220 w Luoyang) – chiński polityk, wojskowy i poeta. (pl)
  • Cáo Cāo pronúncia Ts'au Ts'au) foi um chefe militar regional e penúltimo Chanceler da Dinastia Han Oriental, que adquiriu grande poder durante os seus últimos anos na China antiga. Como uma das figuras centrais do período dos Três Reinos, ele lançou as bases para o que estava a tornar-se o Reino de Wei (também conhecido como Cáo Wèi) e foi postumamente intitulado Imperador Wu de Wei. Embora muitas vezes retratado como um cruel e impiedoso tirano, Cao Cao também foi elogiado como um brilhante governante e gênio militar que tratou os seus oficiais como membros da sua família. Ele também foi hábil na poesia e nas artes marciais e escreveu muitos artigos sobre guerra. Morreu devido a uma doença desconhecida no ano de 220. (pt)
  • Cao Cao (曹操; pinyin: Cáo Cāo), född 155 i dagens i Bozhou i Anhui, död 220 i Luoyang, var en berömd kinesisk krigsherre, författare och poet, som under de tre kungadömenas tid lade grunden för det nordkinesiska kungadömet Wei. Cao Cao hade en känd son som var poet, Cao Zhi 曹植. (sv)
  • Ца́о Ца́о (кит. упр. 曹操, пиньинь Cáo Cāo; 155 — 220) — китайский полководец, автор сочинений по военному делу и поэт, главный министр империи Хань. Фактический правитель империи Хань в начале III века, не вполне заслуженно вошедший в историю как её могильщик. Цао Цао выведен в романе «Троецарствие» как наиболее колоритный злодей своего времени. Для китайцев он является одной из самых ярких и узнаваемых фигур национальной истории. В его распоряжении находились самые многочисленные армии древности — числом до миллиона воинов. После победы при Гуанду он стоял на пороге объединения Китая под своим скипетром, но уступил инициативу Сунь Цюаню и Лю Бэю в результате сокрушительного поражения в битве у Красной Скалы. (ru)
  • 曹操(公元155年-220年3月15日),字孟德,小名吉利,小字阿瞞,沛國譙縣(今安徽亳州)人。東漢末年著名的權臣、軍事家、政治家、文學家和詩人,三国时代曹魏奠基者。曹操於建安年間權傾天下,在世时官至司空、大將軍,自任丞相,爵至魏王,谥号武王。曹魏建立後其子曹丕追尊其為武皇帝,廟號太祖。 (zh)
  • Цао Цао (кит. 曹操, піньїнь: Cáo Cāo; друге ім'я — Мен-де; відомий також як Вей У-ді; 155 — 15 березня 220) — китайський поет, полководець і державний діяч, провінційний володар і передостанній канцлер Східної династії Хань. Одна із центральних фігур епохи Тридержавності в Китаї. Батько Цао Пі та Цао Чжи.Заклав основи династії Вей і був посмертно проголошений її імператором-засновником У-ді (魏武帝). (uk)
dbo:activeYearsEndYear
  • 0220-01-01 (xsd:gYear)
dbo:activeYearsStartYear
  • 0216-01-01 (xsd:gYear)
dbo:child
dbo:parent
dbo:spouse
dbo:successor
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 241636 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 73887 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1119645441 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:after
  • Himself (en)
dbp:align
  • right (en)
dbp:as
  • Chancellor of State (en)
  • Duke of Wei (en)
  • King of Wei (en)
dbp:b
  • no (en)
dbp:before
  • Himself (en)
dbp:birthDate
  • 155 (xsd:integer)
dbp:birthPlace
dbp:c
  • 曹操 (en)
dbp:caption
  • A Ming dynasty illustration of Cao Cao in the Sancai Tuhui. (en)
dbp:commons
  • 曹操 (en)
dbp:dateOfBurial
  • 0220-04-11 (xsd:date)
dbp:deathDate
  • 0220-03-15 (xsd:date)
dbp:deathPlace
dbp:direction
  • horizontal (en)
dbp:dynasty
dbp:father
dbp:footer
  • An Eastern Han glazed ceramic statue of a horse with bridle and halter headgear, from Sichuan, late 2nd century to early 3rd century AD (en)
dbp:footerAlign
  • left (en)
dbp:fullName
  • (en)
  • Courtesy name: Mèngdé (en)
  • Family name: Cáo (en)
  • Given name: Cāo (en)
  • Jílì (en)
  • Nicknames: (en)
  • Āmán (en)
dbp:headerAlign
  • left/right/center (en)
dbp:house
dbp:image
  • Sichuan, han orientali, cavallo con ciuffo e criniera corta, seconda metà II-inizio III sec. 02.JPG (en)
  • Sichuan, han orientali, cavallo con ciuffo e criniera corta, seconda metà II-inizio III sec. 03.JPG (en)
dbp:issue
dbp:issuePipe
  • (en)
dbp:j
  • Cou4 Cou1 (en)
dbp:last
dbp:mother
  • Lady Ding (en)
dbp:n
  • no (en)
dbp:name
  • Cao Cao (en)
dbp:occupation
  • Poet, statesman, warlord (en)
dbp:p
  • Cáo Cāo (en)
  • shuō Cáo Cāo, Cáo Cāo dào (en)
dbp:pic
  • Cao Cao .svg (en)
dbp:piccap
  • Cao Cao's name in regular Chinese characters (en)
dbp:picupright
  • 0.400000 (xsd:double)
dbp:placeOfBurial
dbp:poj
  • Chô Chhò (en)
dbp:posthumousName
  • Emperor Wu (en)
dbp:q
  • Cao Cao (en)
dbp:reign
  • 196 (xsd:integer)
  • 0001-05-29 (xsd:gMonthDay)
  • 0001-06-16 (xsd:gMonthDay)
  • 0001-07-09 (xsd:gMonthDay)
dbp:reignType
  • Tenure (en)
dbp:religion
dbp:s
  • Author:Cao Cao (en)
  • 说曹操,曹操到 (en)
dbp:sname
  • Cao Cao (en)
dbp:sopt
  • t (en)
dbp:spouse
  • dbr:Empress_Dowager_Bian
  • Lady Sun (en)
  • Consort Ding (en)
  • Consort Du (en)
  • Consort Huan (en)
  • Consort Liu (en)
  • Consort Qin (en)
  • Consort Yin (en)
  • Lady Chen (en)
  • Lady Li (en)
  • Lady Liu (en)
  • Lady Song (en)
  • Lady Zhao (en)
  • Lady Zhou (en)
dbp:spouseType
  • Consorts (en)
dbp:succession
dbp:successor
dbp:suz
  • Záu Tshǎu (en)
dbp:t
  • 說曹操,曹操到 (en)
dbp:templeName
  • Taizu (en)
dbp:title
dbp:tl
  • Tsô Tshau (en)
dbp:v
  • Romance of the Three Kingdoms (en)
dbp:voy
  • no (en)
dbp:w
  • Ts'ao2 Ts'ao1 (en)
dbp:width
  • 130 (xsd:integer)
  • 263 (xsd:integer)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbp:wikt
  • 曹操 (en)
dbp:y
  • Chòuh Chōu (en)
dbp:years
  • 208 (xsd:integer)
  • 213 (xsd:integer)
  • 216 (xsd:integer)
dcterms:subject
gold:hypernym
schema:sameAs
rdf:type
rdfs:comment
  • تساو تساو (曹操) (عاش 155 للميلاد - 220 للميلاد) كان حاكماً فعلياً لشمال الصين (وكذلك حاكماً لمملكة واي) إبان بداية فترة الممالك الثلاث وعيّن نفسه مفوضاً إمبراطورياً عن سلالة الهان وإمبراطورها الإمبراطور شيان. كان تساو تساو حاكماً عبقرياً، واستراتيجياً وكذلك شاعراً، كان له من الأبناء خمسة وعشرين أنجبت له زوجته بيان الأربعة المشهورين وهم تساو بي و و (ar)
  • Cao Cao Han dinastiako azken garaietako jenerala izan zen. (eu)
  • Cao Cao (155-220) merupakan seorang tokoh Zaman Tiga Negara yang terkenal. Ia dikenal sebagai pemikir ulung, ahli strategi dan juga ahli perang. Ia bernama lengkap Cao Mengde, juga dipanggil sebagai Cao A Man yang merupakan nama kecilnya. Cao Cao dikenal di kalangan Tionghoa Indonesia sebagai Tsao-tsao, Tso-tso atau Cho Cho. (in)
  • ( 다른 뜻에 대해서는 조조 (동음이의) 문서를 참고하십시오.) 조위 태조 무황제 조조(曹魏 太祖 武皇帝 曹操, 155년, 안휘성 박주시~220년 음력 1월 23일)는 중국 후한 말기의 정치가이자, 무장이며 시인이다. 자는 맹덕(孟德)이다. 어릴 때 이름은 길리(吉利), 소자(小字)는 아만(阿瞞)이다. 고향은 패국(沛國) 초현(譙縣)이다. 사후 위가 건국된 후 추증된 묘호는 태조(太祖), 시호는 무황제(武皇帝)이다. 위나라의 초대 황제는 조조의 아들 조비지만 실질적으로 위 건국의 기틀을 마련한 것은 조비의 아버지 조조이다. 후한이 그 힘을 잃어가던 시기에 비상하고 탁월한 재능으로 두각을 드러내, 여러 제후를 연달아 격파하고 중국 대륙의 대부분을 통일하여, 위나라가 세워질 수 있는 기틀을 닦았다. 조조는 삼국지의 영웅들 가운데 패자(覇者)로 우뚝 솟은 초세지걸(超世之傑)이라는 평가와 후한을 멸망시킨 난세의 간웅(奸雄)이자 민간인과 포로를 무자비하게 학살한 폭군이라는 상반된 평가를 받는다. (ko)
  • 曹 操(そう そう、拼音:Cáo Cāo、永寿元年(155年) - 建安25年1月23日(220年3月15日))は、後漢末期の武将・政治家。詩人・兵法家としても業績を残した。字は孟徳(もうとく)、幼名は阿瞞、また吉利。豫州沛国譙県(現・安徽省亳州市譙城区)の出身。 後漢の丞相・魏王で、三国時代の魏の基礎を作った。廟号は太祖、諡号は武皇帝。後世では魏の武帝、魏武とも呼ばれる。 羅貫中の小説『三国志演義』では敵役・悪役として設定される。 (ja)
  • Cáo Cāo (曹操), uitgesproken als "Tsau Tsau", (ook wel Mengde) (ca. 155–220) was een Chinese generaal na de Han-dynastie ten tijde van de Drie Koninkrijken, later eerste minister van Han. Zijn vader Cao Song was de adoptiefzoon van de eunuch . Cao Cao werd de vader van Cao Pi en Cao Chong. Hij legde het fundament voor wat later het Koninkrijk Wei zou worden.Ook was hij dichter. (nl)
  • Cao Cao (ur. 155 w Bozhou, zm. 15 marca 220 w Luoyang) – chiński polityk, wojskowy i poeta. (pl)
  • Cáo Cāo pronúncia Ts'au Ts'au) foi um chefe militar regional e penúltimo Chanceler da Dinastia Han Oriental, que adquiriu grande poder durante os seus últimos anos na China antiga. Como uma das figuras centrais do período dos Três Reinos, ele lançou as bases para o que estava a tornar-se o Reino de Wei (também conhecido como Cáo Wèi) e foi postumamente intitulado Imperador Wu de Wei. Embora muitas vezes retratado como um cruel e impiedoso tirano, Cao Cao também foi elogiado como um brilhante governante e gênio militar que tratou os seus oficiais como membros da sua família. Ele também foi hábil na poesia e nas artes marciais e escreveu muitos artigos sobre guerra. Morreu devido a uma doença desconhecida no ano de 220. (pt)
  • Cao Cao (曹操; pinyin: Cáo Cāo), född 155 i dagens i Bozhou i Anhui, död 220 i Luoyang, var en berömd kinesisk krigsherre, författare och poet, som under de tre kungadömenas tid lade grunden för det nordkinesiska kungadömet Wei. Cao Cao hade en känd son som var poet, Cao Zhi 曹植. (sv)
  • 曹操(公元155年-220年3月15日),字孟德,小名吉利,小字阿瞞,沛國譙縣(今安徽亳州)人。東漢末年著名的權臣、軍事家、政治家、文學家和詩人,三国时代曹魏奠基者。曹操於建安年間權傾天下,在世时官至司空、大將軍,自任丞相,爵至魏王,谥号武王。曹魏建立後其子曹丕追尊其為武皇帝,廟號太祖。 (zh)
  • Цао Цао (кит. 曹操, піньїнь: Cáo Cāo; друге ім'я — Мен-де; відомий також як Вей У-ді; 155 — 15 березня 220) — китайський поет, полководець і державний діяч, провінційний володар і передостанній канцлер Східної династії Хань. Одна із центральних фігур епохи Тридержавності в Китаї. Батько Цао Пі та Цао Чжи.Заклав основи династії Вей і був посмертно проголошений її імператором-засновником У-ді (魏武帝). (uk)
  • Cao Cao ( (?·pàg.); c; xinès: 曹操; vers el 155 – 15 de març de 220), nom de cortesia Mengde (xinès: 孟德), va ser un senyor de la guerra i poeta xinés. Va ser el penúltim de la Dinastia Han Oriental que va aconseguir gran poder al final de la mateixa. Com una de les figures centrals del període dels Tres Regnes, va establir les bases del que es convertiria en l'estat de Cao Wei i, en última instància, en la Dinastia Jin. A títol pòstum va ser honorat com "Emperador Wu de Wei", tot i que mai ho va estar durant la seua vida. Segueix sent una figura històrica controvertida, i sovint es retrata com un tirà cruel i despiadat en la literatura posterior; tanmateix, també ha estat lloat com un governant brillant i un geni militar amb un carisma inigualable que va tractar els seus subordinats com la (ca)
  • Cchao Cchao (čínsky pchin-jinem Cáo Cāo, znaky 曹操; 155–220) byl vojevůdce a ministr dynastie východní Chan, který se dostal k moci v závěru vlády dynastie. Byl jednou z nejdůležitějších osob období tří říší. Podílel se na potlačení rolnického . Od roku 196 vládl severní části říše Východní Chan. Snažil se o dobytí jižní Číny, ale byl poražen v říční svými rivaly a (což bylo zpracováno v moderním čínském velkofilmu Krvavé pobřeží). (cs)
  • CAO Cao (ĉine 曹操) (naskiĝis en 155 Po-hsien, mortis en 220 Lo-yang) estis la plej grava armeestro fine de la Han-dinastio, ĉina ŝtatulo kaj samtempe bona poeto, grava en la du terenoj. Lia patro estis adoptita filo de la unua eŭnuĥo de la imperiestra kortego. Cao iĝis generalo el garnizonestro, kiam li superis la tiel nomatan flav-turbanan ribelon. baldaŭ la lando trionpartiĝis dum gvidado de po unu militara estro. Cao regis ĉirkaŭ Lo-yang kaj baldaŭ akiris ĉiun imperiestran antaŭjuron. Oni nomis lian ŝtaton Reĝlando Wei. (eo)
  • Cao Cao (Chinese: 曹操; pinyin: Cáo Cāo) , courtesy name Mengde (Chinese: 孟德), was a Chinese statesman, warlord and poet. He was the penultimate grand chancellor of the Eastern Han dynasty, and he amassed immense power in the dynasty's final years. As one of the central figures of the Three Kingdoms period, Cao Cao laid the foundations for what became the state of Cao Wei, and he was posthumously honoured as "Emperor Wu of Wei", despite the fact that he never officially proclaimed himself Emperor of China or Son of Heaven. Cao Cao remains a controversial historical figure—he is often portrayed as a cruel and merciless tyrant in literature, but he has also been praised as a brilliant ruler, military genius, and great poet possessing unrivalled charisma, who treated his (en)
  • Cáo Cāo (chinesisch 曹操, Pinyin Cáo Cāo, IPA (hochchinesisch) [ʦʰɑo̯˧˥ ʦʰɑo˥], W.-G. Ts'ao Ts'ao, Jyutping Cou4 Cou1, Großjährigkeitsname (Zi) Mèngdé 孟德, IPA (hochchinesisch) [mʌŋ˥˩ tɤ˧˥], * 155; † 15. März 220 in Luoyang) war ein chinesischer General, Stratege, Politiker, Dichter und Kriegsherr während der späten Han-Dynastie. Er errang die Herrschaft über ganz China nördlich des Jangtsekiang, übte großen Einfluss auf den Kaiser aus und legte den Grundstein für die Wei-Dynastie, die nach seinem Tod von seinem Sohn Cao Pi begründet wurde. Von diesem wurde er mit dem postumen Titel Kaiser Wu von Wei (魏武帝) und dem Tempelnamen Taizu (太祖) geehrt. (de)
  • Cao Cao (en chino, 曹操; pinyin, Cáo Cāo, Wade-Giles: Ts'ao Ts'ao; n. 155 - 15 de marzo de 220) fue el último primer ministro de la dinastía Han de la antigua China. Como figura central del Período de los Tres Reinos, estableció los cimientos de lo que llegaría a ser el reino de Wei (también conocido como Cáo Wèi) y fue póstumamente nombrado Emperador Wu de Wei (魏武帝). (es)
  • Cáo Cāo (曹操; Bozhou, 155 – Luoyang, 15 marzo 220) è stato un funzionario, poeta e generale cinese, ultimo primo ministro della Dinastia Han, più precisamente degli Han Orientali o Han Posteriori. Nel periodo di disordini che segnarono la fine della Dinastia, si appropriò del dominio della Cina settentrionale. Divenne quindi una delle figure più importanti del periodo dei Tre Regni e noto con il nome postumo di Imperatore Wu di Wei. In realtà, pur avendo posto Cáo Cāo le basi necessarie alla fondazione della dinastia, fu suo figlio Cao Pi 曹丕 (187-226) ad accettare l'abdicazione dell'ultimo imperatore della dinastia Han, fondando quindi la dinastia Wei, meglio nota come Cao Wei 曹魏 (220-264). Durante il suo regno, nel 215 d.C. venne ufficialmente riconosciuta la Chiesa taoista dei Maestri Cel (it)
  • Cao Cao (155 à Bozhou - 15 mars 220 à Luoyang) ou Ts’ao Ts’ao (chinois : 曹操 ; pinyin : Cáo Cāo), de son prénom social Mengde (孟德, Mèngdé), était un seigneur de guerre, écrivain et poète de la fin de la dynastie Han en Chine antique. À l'instar du Cardinal de Richelieu dans Les Trois Mousquetaires, le roman de Luo Guanzhong Les Trois Royaumes, ainsi que le théâtre et l'opéra chinois contribuèrent à déformer l'image de Cao Cao en faisant de lui, dans la tradition populaire, l'archétype du ministre félon et machiavélique. (fr)
  • Ца́о Ца́о (кит. упр. 曹操, пиньинь Cáo Cāo; 155 — 220) — китайский полководец, автор сочинений по военному делу и поэт, главный министр империи Хань. Фактический правитель империи Хань в начале III века, не вполне заслуженно вошедший в историю как её могильщик. (ru)
rdfs:label
  • Cao Cao (en)
  • تساو تساو (ar)
  • Cao Cao (ca)
  • Cchao Cchao (cs)
  • Cao Cao (de)
  • Cao Cao (eo)
  • Cao Cao (es)
  • Cao Cao (eu)
  • Cao Cao (in)
  • Cao Cao (fr)
  • Cáo Cāo (it)
  • 曹操 (ja)
  • 조조 (ko)
  • Cao Cao (nl)
  • Cao Cao (pl)
  • Cao Cao (pt)
  • Цао Цао (ru)
  • Cao Cao (sv)
  • 曹操 (zh)
  • Цао Цао (uk)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
foaf:name
  • Cao Cao (en)
is dbo:chancellor of
is dbo:child of
is dbo:commander of
is dbo:influenced of
is dbo:parent of
is dbo:predecessor of
is dbo:relation of
is dbo:spouse of
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:after of
is dbp:allegiance of
is dbp:chancellor of
is dbp:children of
is dbp:combatant of
is dbp:commander of
is dbp:deputy of
is dbp:father of
is dbp:predecessor of
is dbp:regent of
is dbp:relatives of
is dbp:spouse of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License