About: Aloadae

An Entity of Type: agent, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

In Greek mythology, the Aloadae (/ˌæloʊˈeɪdiː/) or Aloads (Ancient Greek: Ἀλωάδαι Aloadai) were Otus or Otos (Ὦτος means "insatiate") and Ephialtes (Ἐφιάλτης "nightmare"), Thessalian sons of Princess Iphimedia, wife of Aloeus, by Poseidon, whom she induced to make her pregnant by going to the seashore and disporting herself in the surf or scooping seawater into her bosom. From Aloeus, sometimes their real father, they received their patronymic, the Aloadae. They had a sister who was renowned for her great beauty.

Property Value
dbo:abstract
  • Segons la mitologia grega, els Aloïdes (en grec antic Ἀλωάδαι Aloadai) van ser dos gegants bessons, anomenats Otis i Efialtes, que Posidó va tenir d'Ifimèdia, filla de Tríopas. El nom amb el qual són coneguts prové del seu pare putatiu, Aloeu, casat amb Ifimèdia, i fill també de Posidó i de Cànace. Ifimèdia, enamorada de Posidó, passejava per la platja agafant aigua amb la mà i vessant-la en el seu pit. Posidó va cedir al seu amor i va donar-li dos fills. Otis i Efialtes, cada any creixien un colze d'amplada i una braça d'alçada, i als 9 anys feien 9 colzes d'amplada (uns 4 metres) i nou braces d'alçada (uns 17 metres). Llavors van decidir declarar una guerra als déus. Protagonistes d'una gigantomàquia particular, intentaren arribar a l'Olimp posant unes muntanyes al damunt de les altres i amenaçant d'omplir el mar de muntanyes i desplaçar-lo on fins llavors hi havia hagut terra. Finalment van declarar el seu amor a dues deesses a les que volien raptar: Hera i Àrtemis. Irritats amb Ares, que havia mort Adonis en el curs d'una cacera, van tancar el déu en una gerra de bronze, on el tingueren tretze mesos fins que Hermes l'alliberà. Totes aquestes gestes van atreure sobre els germans la ira dels déus que segons la tradició van morir traspassats per les fletxes d'Apol·lo o, segons altres versions, pels llamps de Zeus, o bé es van matar l'un a l'altre quan volien capturar un cabirol enviat per Àrtemis. Un cop morts, van ser precipitats al Tàrtar. El càstig va continuar allà, ja que se'ls va lligar amb serps a una columna on una òliba els turmentava cridant sense parar. Se'ls atribueix la fundació de diverses ciutats, com Alòion a Tràcia, i Ascra a l'Helicó, on donaven culte a les Muses, que havien anat totes, el dia de la seva mort, a Naxos, on els gegants van ser enviats pel seu pare a buscar la seva mare i la seva germana Pàncratis, raptades pels pirates. (ca)
  • في الأساطير الإغريقية (الوعداء)، وتنطق (‎/‏ˌæloʊˈeɪdiː‎/‏) أو (العودس) في (الإغريقية القديمة: Ἀλωάδαι Aloadai) وتعني أوتيس أو أتوس (Ὦτος «النهم») و إفيالتس («كابوس»)، وهم أبناء Iفيميديا، زوجة ألويوس، وبواسطة بوسيدون، الذي استدرجته وحملت منه، وذلك عن طريق ذهابها إلى شاطئ البحر وعرض نفسها على سطحه أو من خلال سكب ماء البحر على صدرها. ومن الألوة تلقوا اسم الأب، الوعداء. ولقد كانوا عمالقة أقوياء وعدوانيين، وكانوا ينمون بطول تسعة أشبار كل شهر، ويبلغ طول قامة احدهم (9 فاثوم) في سن التاسعة، ويفوقهم أوريون في الجمال فقط. (ar)
  • Alóeovci (latinsky Aloeidae) jsou v řecké mytologii jsou dva bratři obrovitého vzrůstu. Jejich původ je uváděn nejméně ve dvou verzích: jsou syny Giganta a jeho manželky. Nebo jejich otcem byl bůh moří Poseidón. Prý se Ífimedeia do Poseidóna zamilovala,toužebně ho vyhlížela z mořských břehů. Nabírala vodu mořských vln, lila si ji do klína a po nějakém čase otěhotněla. Teprve poté se provdala za Alóea. Porodila dva syny jménem Ótos a Efialtés. Ti od malička kvapem rostli, každý rok o loket do šířky a sáh do výšky, takže v devíti letech byli devět loktů širocí a devět sáhů vysocí. Navíc věštbou jim bylo dáno, že žádný z lidí ani bohů je nemůže zabít. Tito bratři - věkem děti, vzrůstem obři a odhodláním posíleným příznivou věštbou, ve své zuřivosti vyhlásili válku Olympu. Jejich cílem bylo Olymp zničit a zmocnit se bohyně Héry pro Efialta a bohyně Artemis pro Óta. Nejprve však se rozhodli zajmout boha války Área a tento krok se jim podařil. Zajali ho v Thrákii, odzbrojili, svázali a uvěznili ho v mosazné nádobě, kterou ukryli v domě své nevlastní matky. Poté začalo vlastní obléhání Olympu. Oba bratři se zuřivou silou vystavěli val pro útok, poté přemísťovali jednu horu na druhou, vyhrožovali, že všechny jednotlivé hory naházejí do moře, až vyschne. Tomuto řádění udělal přítrž bůh Apollón, který prý je zastřelil šípem ze svého luku. Dokonce prý mu v boji pomáhal hrdina Héraklés. Jiná verze však uvádí, že Apollón poradil bohyni Artemis, aby přemluvila Óta k ukončení obléhání. Že v tom případě za ním přijde a bude mu po vůli. To rozzlobilo Efialta, jemuž Héra neslíbila nic a oba bratři se rozhádali. To už ale se objevila Artemis v podobě bílé laně. Bratři zaujali postavení proti sobě, každý v ruce oštěp. Když laň mezi nimi rychle proběhla, bratři oba zároveň vymrštili oštěpy, laň však už byla pryč a bratři probodli jeden druhého skrz naskrz. Tak se vyplnila i věštba - ani smrtelník ani bůh je nemohl zabít, jen oni sebe navzájem. Když tím skončilo obléhání Olympu, posel bohů Hermés se vydal hledat zajatého boha války Área a donutil jeho strážkyni, aby Área po třinácti měsících vysvobodila polomrtvého z měděného sudu. Oba mrtví bratři byli pohřbeni v Bojótii. Jsou prý ještě stále uctíváni na Naxu jako největší hrdinové. Jejich duše však putovaly do Tartaru. Tam byli přivázáni zády k sobě ke sloupu, provazy prý byly ze živých zmijí. Prý je tam mučí sova. (cs)
  • Στην ελληνική μυθολογία με το γενικό όνομα Αλωάδες (Αλωάδαι ή Αλωίδαι) είναι γνωστοί οι δύο γιοί του Αλωέα και της Ιφιμεδείας (κόρης του αδελφού του Αλωέα, του Τρίοπα): ο Εφιάλτης και ο Ώτος. Αυτό σύμφωνα με την Ιλιάδα (ραψωδία Ε, στίχος 385) και άλλες πηγές. Ωστόσο, ο Υγίνος (Fabulae 25) και η Οδύσσεια (λ 305-319) αναφέρουν τους Αλωάδες ως γιους του θεού Ποσειδώνα και της Ιφιμεδείας, καθώς η Ιφιμέδεια είχε ερωτευθεί σφοδρά τον θεό της θάλασσας και πηγαίνοντας στην ακροθαλασσιά έπαιρνε νερό και το έχυνε στον κόλπο της για να μείνει έγκυος. Σε κάθε περίπτωση ο Ποσειδώνας ήταν πρόγονος των Αλωαδών, αφού ο Αλωέας ήταν γιος του Ποσειδώνα. Σύμφωνα με όλες τις πηγές πάντως, οι Αλωάδες ανατράφηκαν από τον Αλωέα σαν δικά του παιδιά. Οι δύο Αλωάδες αναφέρονται ως τεράστιοι γίγαντες και ήρωες: τα υπερφυσικά αυτά όντα μεγάλωναν κάθε χρόνο μια οργιά στο ύψος και έναν στο πλάτος: σε ηλικία 9 ετών είχαν ύψος 9 οργιές (δηλαδή πάνω από 15 μέτρα) και πλάτος 9 πήχεις. Η δύναμή τους ήταν τόση, ώστε κάποτε έδεσαν και κράτησαν επί 13 μήνες αιχμάλωτο τον ίδιο τον θεό του πολέμου, τον `Αρη, μέσα σε ένα μεγάλο χάλκινο δοχείο: «και τότε ο πολεμόδιψος ο `Αρης θα εχανόταν, / η μητρυιά του αν του Ερμή δεν το 'λεγεν, η ωραία / Ηεριβοίη. Κι έκλεψεν αυτός τον `Αρη, οπόταν / εκόντευε ο σκληρός δεσμός να πάρει την πνοήν του.» (Ιλιάδα, Ε 388-391). (el)
  • In Greek mythology, the Aloadae (/ˌæloʊˈeɪdiː/) or Aloads (Ancient Greek: Ἀλωάδαι Aloadai) were Otus or Otos (Ὦτος means "insatiate") and Ephialtes (Ἐφιάλτης "nightmare"), Thessalian sons of Princess Iphimedia, wife of Aloeus, by Poseidon, whom she induced to make her pregnant by going to the seashore and disporting herself in the surf or scooping seawater into her bosom. From Aloeus, sometimes their real father, they received their patronymic, the Aloadae. They had a sister who was renowned for her great beauty. (en)
  • Aloeoidoj - (helene Ἀλωάδαι, latine Aloeidae) estis en la helena mitologio du fratoj de giganta staturo. (eo)
  • Die Aloaden (altgriechisch Ἀλοάδαι Aloádai) oder Aloiden (Ἀλοεῖδαι Aloeídai, lateinisch Aloïdae) sind ein Brüderpaar der griechischen Mythologie. Sie heißen Otos und Ephialtes und sind Söhne des Poseidon und der Iphimedeia. Der Name kommt von Aloeus, dem Gemahl ihrer Mutter, der nach einer anderen Überlieferung auch ihr Vater war. Bei Hyginus Mythographus und Apollodor werden beide, wie die anderen Giganten, als Kinder der Gaia bezeichnet. Als Väter werden Tartaros oder indirekt Uranos genannt. Bei Apollodor nahm allerdings nur Ephialtes an der Gigantomachie teil und starb durch die Pfeile von Apollon und Herakles. Ob es sich bei den Aloiden und den Giganten um das gleiche Brüderpaar handelt, ist unklar. Die beiden wuchsen schon im Kindesalter zu Riesen heran. Mit 9 Jahren bezwangen sie den Kriegsgott Ares und sperrten ihn 13 Monate in ein ehernes Fass. Sie stülpten den Ossa und den Pelion auf den Olymp, um auf dieser Leiter in den Himmel zu steigen und die Götter zu entthronen. Doch Apollon tötete sie mit seinen Pfeilen, „ehe ihnen der Bart keimte“. Nach einem anderen Bericht ließ Artemis eine Hirschkuh zwischen den beiden laufen. Die Brüder warfen ihre Speere nach dem Tier, trafen sich dabei aber gegenseitig. Im Tartaros wurden sie für ihr respektloses Verhalten bestraft, indem sie Rücken an Rücken mit Schlangen an eine Säule gefesselt wurden. Angebliche Gräber der Aloaden gab es in in Boiotien sowie auf Naxos und Kreta. (de)
  • En la mitología griega, los Alóadas (Ἀλωάδαι / Alôadai; o Ἀλωεῖδαι / Alôedai) eran dos gemelos llamados Oto​ y Efialtes,​ hijos de Poseidón e Ifimedea, esposa de Aloeo, personaje este último por el que son llamados así. Eran gigantes fuertes y agresivos, que ya medían seis codos y medio de alto a los doce años de edad. Poseidón sedujo a la mortal Ifimedea mezclándose con el río Enipeo. O bien ella, enamorada de la deidad marina, concibió a esos dos gigantes echándose agua del mar en el regazo. Los Alóadas quisieron en un momento dado asaltar el monte Olimpo, para lo cual apilaron el monte Osa sobre el Pelión (los cuales miden 1550 y 1650 metros). Como prueba más de su atrevimiento, se cuenta que Efialtes tenía interés amoroso por Hera y Oto por Artemisa.​ Lograron secuestrar a Ares y le mantuvieron preso en una vasija de bronce encadenado durante trece meses.​​ Solo fue liberado cuando Hermes robó la vasija. Después, Artemisa se transformó en cierva y huyó saltando entre ellos. Los Alóadas, que no querían dejarla escapar, arrojaron flechas y así cada uno mató al otro. En otra versión, es Apolo quien envía la cierva.​​ Se decía que los Alóadas sufrían un castigo en los Infiernos: permanecer atados con serpientes a una columna sobre la que había posada una lechuza dándose siempre la espalda.​ (es)
  • Dans la mythologie grecque, les Aloades ou Aloïdes (en grec ancien Ἀλωάδαι / Alôádai ou Ἀλωεῖδαι / Alôeîdai) sont des frères jumeaux, nommés Otos et Éphialtès, ou Éphialte (Ὦτος καὶ Ἐφιάλτης / Ỗtos kaì Ephiáltês, « Oiseau de nuit et Cauchemar »). (fr)
  • Dalam mitologi Yunani, Aloadai adalah Otos dan Efialtes (atau Efialtis), anak dari dan Poseidon. Mereka adalah raksasa yang kuat dan agresif. Badan mereka tumbuh sepanjang sembilan jari setiap satu bulan. Mereka memiliki tinggi sembilan depa pada usia sembilan tahun. (in)
  • Gli Aloadi (in greco antico: Ἀλωάδαι) sono due personaggi della mitologia greca, figli di Poseidone ed Ifimedia, poi adottati da Aloeo. (it)
  • アローアダイ(古希: Ἀλωάδαι, Alōadai)、あるいはアローエイダイ(古希: Ἀλωεῖδαι, Alōeidai)は、ギリシア神話の双子の人物、あるいは巨人である。長母音を省略してアロアダイ、アロエイダイとも表記される。 アローエイダイはアローエウスの妻イーピメデイアとポセイドーンとの間に生まれた双子オートス(古希: Ὦτος, Ōtos)とエピアルテース(古希: Ἐφιάλτης, Ephialtēs)のことで、アローエウスとイーピメデイアの子とも言われ、アローエウスにちなんでアローアダイと呼ばれる。アローアダイは恐るべき怪力の持主だったが、幼くしてオリュンポスの神々に戦いを挑み、滅ぼされた。 (ja)
  • Aloadzi (gr. Ἀλωάδαι Alōádai, łac. Aloidae, Aloadae) – w mitologii greckiej dwaj bracia, i Otos, synowie Posejdona i , żony . Bracia byli olbrzymami, już w wieku 9 lat mierzyli 9 sążni, czyli około 17 metrów. W swojej pysze postanowili wypowiedzieć wojnę bogom. Chcieli porwać Herę dla Efialtesa i Artemidę dla Otosa. Aresa zamknęli w brązowej beczce, z której po 13 miesiącach uwolnił go Hermes. Spiętrzyli góry, na Olimp nałożyli Ossę, a na tę znów Pelion. Ich koniec mity opowiadają w trzech wersjach. W pierwszej Apollon przebił obu strzałami, w drugiej Artemida pod postacią łani wbiegła pomiędzy nich a ci rzuciwszy oszczepami trafili w siebie wzajemnie, w trzeciej wersji Zeus razi ich gromem. W Tartarze przywiązani wężami do słupa, dręczeni są krzykami sów. Wprowadzili do Grecji kult Muz, były wówczas tylko trzy: Aoede (Pieśń), Melete (Ćwiczenie, nauka, praca), Mneme (Pamięć). Aloadzi złożyli im ofiarę na Helikonie. (pl)
  • Otus en Ephialtes zijn een boosaardige tweeling in de Griekse mythologie. Vóór hun geboorte werd de komst van de tweelingen al voorspeld. Zij waren de zonen van Poseidon en konden niet door een god of een mens worden gedood. De bliksemslagen van Zeus waren nutteloos, net zoals de kracht van Heracles. Toen de jongens opgroeiden tot reuzen leerden ze arrogantie en de woede die uit onkwetsbaarheid komt. Ephialtes besloot dat hij de godin Hera wilde overheersen en aanranden. Otus verkoos Artemis, de maagdelijk godin van de jacht, voor zijn verkrachtingsonderwerp. Hij zou doen wat geen ander kon. De tweeling voorzag terecht de brute sterkte van de goden. Ze waren mannen, en zagen alleen mannelijke kracht als een bedreiging. De vrouwelijke kracht - die van verstand - werd nooit overwogen. Zo vertrokken Otus en Ephialtes naar de Olympus, met het plan om de goden te verpletteren en de nieuwe heersers van de wereld te worden. Tijdens hun belegering sloten ze Ares voor 13 maanden op in een kleine bronzen kruik. Snel hadden ze de Olympus overgenomen, en er scheen geen hoop te zijn voor de Olympianen. Tijdens een pauze in de slag vroegen Otus en Ephialtes herhaaldelijk om Hera en Artemis. Telkens weer werden ze afgewezen, tot uiteindelijk de godinnen in stemden. Eigenlijk stemde alleen Artemis hiermee in, want Hera weigerde nog steeds fel. Artemis ging naar Otus, en zei dat als hij Ares uit de kruik zou laten, hij mocht wat hij met haar wilde. Otus was extatisch, maar Ephialtes was niet al te blij. De broers begonnen ruzie te maken, en ze zagen niet dat Artemis zich in een hert veranderde. Toen het gevecht een piek bereikte, sprong ze tussen hen in. Beide mannen stopten met vechten en wierpen hun speren op het hert, maar ze waren zo afgeleid, en zij was zo snel, dat de speren misten. Ze misten haar niet alleen, maar Artemis had ze zo neergezet dat toen ze gooiden, zij elkaar aan hun speren spietsten. Otus en Ephialtes deden wat geen van de goden kon, ze doodden elkaar. Artemis keerde terug naar Olympus als een heldin en Hera behield haar waardigheid. Ares zat nog in de kruik, totdat uiteindelijk de god Hermes hem eruit bevrijdde. (nl)
  • Na mitologia grega, os Aloídas (ou Aloíades) eram dois irmãos gêmeos, Oto e Efialtes, gigantes filhos de Poseidon e Ifimedia, esposa de Aloeu (em outra versão eram filhos de Oceano e Tétis). Embora considerados gigantes, são posteriores aos filhos de Gaia e não têm nenhuma relação com eles. Segundo a descrição de Homero, distinguiam-se por uma grande beleza. Conta a lenda que Ifimedia, apaixonada por Poseidon, costumava passear à beira do mar, pegando água das ondas em suas mãos e derramando-a em seu peito. Posídon acabou cedendo ao seu amor e lhe deu dois filhos, Oto e Efialtes. Como seu esposo se chamava Aloeu, seus filhos passaram a ser conhecidos como Aloídas. Eram gigantes fortes e agressivos, com um crescimento extraordinário: cada ano, cresciam cerca de 50 cm em largura e cerca de 150 cm em altura. Aos nove anos, com 13 metros de altura e 4,5 de largura, decidiram fazer guerra aos deuses. Para isso, colocaram o monte Ossa sobre o monte Olimpo, e o em cima dos outros dois, ameaçando escalar o céu. Depois anunciaram que lançariam as montanhas sobre o mar para secá-lo, e colocariam o mar onde, até então, era a terra. Aprisionaram Ares num vaso de bronze e o deixaram assim treze meses até que Hermes conseguisse libertá-lo, num estado de esgotamento extremo. Puseram-se em seguida a fazer a corte às deusas. Oto queria raptar Hera, enquanto Efialtes perseguia Ártemis. Todas essas façanhas exageradas acabaram atraindo para os dois irmãos o castigo dos deuses. Ártemis, seguindo conselho de seu irmão Apolo, conseguiu enganar os gigantes, transformando-se em corça e saltando entre eles. Na ânsia de caçar o esplêndido animal, atiraram suas lanças um contra o outro, matando-se. Segundo outra versão, foram eliminados por Apolo, quando este descobriu o plano deles. Outra versão, ainda, diz que foram fulminados por Zeus e precipitados nos Infernos, conhecendo um suplício sem fim. Amarrados a uma coluna cercada por serpentes, são torturados perpetuamente por uma coruja que grita sem parar, há ainda outra versão onde foram aprisionados no Tátaro onde ficariam aprisionados por toda a eternidade por castigo de Zeus. Árvore genealógica baseada em Pseudo-Apolodoro, com filha de Aloeu baseada em Diodoro Sículo (linhas pontilhadas): (pt)
  • Алоади (грец. Ἀλωάδαι) — міфічні велетні брати-близнюки От і Ефіальт, сини Іфімедії й Посейдона (варіант: сини Алоея, онуки Посейдона), вирізнялися незвичайною силою. Перша згадка про них міститься в "Іліаді" Гомера, де розповідається про те, що вони помістили бога війни Ареса у бочку та тримали в полоні більше року. (uk)
  • Алоады (др.-греч. Ἀλωάδαι) — в древнегреческой мифологии братья-близнецы От (Ὦτος) и Эфиальт (Ἐφιάλτης), сыновья Посейдона или его сына Алоея и Ифимедии, которые славились нечеловеческой силой и буйным нравом. Первое упоминание Алоадов содержится в «Илиаде» Гомера, где говорится о том, что они заключили бога войны Ареса в бочку и держали в плену больше года. Бросили вызов олимпийским богам. Взгромоздили на Олимп гору Оса, а на неё Пелион. После стали угрожать, что заберутся по ним на небо и засыпят горами море, сделав последнее сушей, а сушу морем. Убили сами себя копьями, когда Артемида, превратившись в лань, пробежала между ними. От с Эфиальтом бросили копья в оленя, а попали друг в друга. По другим версиям мифа, убиты олимпийскими богами. В мифах об Алоадах антиковеды видят пережитки мифологии Древней Эллады до формирования культа олимпийских богов. Один из братьев Алоадов Эфиальт является персонажем «Божественной комедии» Данте Алигьери. (ru)
  • 在希臘神話中,阿洛伊代(希臘語:Αλοαδαι,英語:Aloadae)為波塞冬和生育的巨人双胞胎。那兩人為(Οτος)和(Επηιαλτες),他们曾想摧毁奥林匹斯山。而厄菲阿尔忒斯被阿波罗用箭射死。 (zh)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 78535 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 12748 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1124653247 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:abode
  • Thessaly (en)
dbp:deityOf
  • Twin giants of Thessaly (en)
dbp:memberOf
  • the Thessalian Royal Family (en)
dbp:name
  • Aloadae (en)
dbp:otherNames
  • Aloads includes: (en)
  • Otus and Ephialtes (en)
dbp:parents
  • Iphimedeia and Aloeus (en)
  • Iphimedeia and Poseidon or (en)
dbp:siblings
  • Pancratis (en)
dbp:type
  • Greek (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • في الأساطير الإغريقية (الوعداء)، وتنطق (‎/‏ˌæloʊˈeɪdiː‎/‏) أو (العودس) في (الإغريقية القديمة: Ἀλωάδαι Aloadai) وتعني أوتيس أو أتوس (Ὦτος «النهم») و إفيالتس («كابوس»)، وهم أبناء Iفيميديا، زوجة ألويوس، وبواسطة بوسيدون، الذي استدرجته وحملت منه، وذلك عن طريق ذهابها إلى شاطئ البحر وعرض نفسها على سطحه أو من خلال سكب ماء البحر على صدرها. ومن الألوة تلقوا اسم الأب، الوعداء. ولقد كانوا عمالقة أقوياء وعدوانيين، وكانوا ينمون بطول تسعة أشبار كل شهر، ويبلغ طول قامة احدهم (9 فاثوم) في سن التاسعة، ويفوقهم أوريون في الجمال فقط. (ar)
  • In Greek mythology, the Aloadae (/ˌæloʊˈeɪdiː/) or Aloads (Ancient Greek: Ἀλωάδαι Aloadai) were Otus or Otos (Ὦτος means "insatiate") and Ephialtes (Ἐφιάλτης "nightmare"), Thessalian sons of Princess Iphimedia, wife of Aloeus, by Poseidon, whom she induced to make her pregnant by going to the seashore and disporting herself in the surf or scooping seawater into her bosom. From Aloeus, sometimes their real father, they received their patronymic, the Aloadae. They had a sister who was renowned for her great beauty. (en)
  • Aloeoidoj - (helene Ἀλωάδαι, latine Aloeidae) estis en la helena mitologio du fratoj de giganta staturo. (eo)
  • Dans la mythologie grecque, les Aloades ou Aloïdes (en grec ancien Ἀλωάδαι / Alôádai ou Ἀλωεῖδαι / Alôeîdai) sont des frères jumeaux, nommés Otos et Éphialtès, ou Éphialte (Ὦτος καὶ Ἐφιάλτης / Ỗtos kaì Ephiáltês, « Oiseau de nuit et Cauchemar »). (fr)
  • Dalam mitologi Yunani, Aloadai adalah Otos dan Efialtes (atau Efialtis), anak dari dan Poseidon. Mereka adalah raksasa yang kuat dan agresif. Badan mereka tumbuh sepanjang sembilan jari setiap satu bulan. Mereka memiliki tinggi sembilan depa pada usia sembilan tahun. (in)
  • Gli Aloadi (in greco antico: Ἀλωάδαι) sono due personaggi della mitologia greca, figli di Poseidone ed Ifimedia, poi adottati da Aloeo. (it)
  • アローアダイ(古希: Ἀλωάδαι, Alōadai)、あるいはアローエイダイ(古希: Ἀλωεῖδαι, Alōeidai)は、ギリシア神話の双子の人物、あるいは巨人である。長母音を省略してアロアダイ、アロエイダイとも表記される。 アローエイダイはアローエウスの妻イーピメデイアとポセイドーンとの間に生まれた双子オートス(古希: Ὦτος, Ōtos)とエピアルテース(古希: Ἐφιάλτης, Ephialtēs)のことで、アローエウスとイーピメデイアの子とも言われ、アローエウスにちなんでアローアダイと呼ばれる。アローアダイは恐るべき怪力の持主だったが、幼くしてオリュンポスの神々に戦いを挑み、滅ぼされた。 (ja)
  • Алоади (грец. Ἀλωάδαι) — міфічні велетні брати-близнюки От і Ефіальт, сини Іфімедії й Посейдона (варіант: сини Алоея, онуки Посейдона), вирізнялися незвичайною силою. Перша згадка про них міститься в "Іліаді" Гомера, де розповідається про те, що вони помістили бога війни Ареса у бочку та тримали в полоні більше року. (uk)
  • 在希臘神話中,阿洛伊代(希臘語:Αλοαδαι,英語:Aloadae)為波塞冬和生育的巨人双胞胎。那兩人為(Οτος)和(Επηιαλτες),他们曾想摧毁奥林匹斯山。而厄菲阿尔忒斯被阿波罗用箭射死。 (zh)
  • Segons la mitologia grega, els Aloïdes (en grec antic Ἀλωάδαι Aloadai) van ser dos gegants bessons, anomenats Otis i Efialtes, que Posidó va tenir d'Ifimèdia, filla de Tríopas. El nom amb el qual són coneguts prové del seu pare putatiu, Aloeu, casat amb Ifimèdia, i fill també de Posidó i de Cànace. Se'ls atribueix la fundació de diverses ciutats, com Alòion a Tràcia, i Ascra a l'Helicó, on donaven culte a les Muses, que havien anat totes, el dia de la seva mort, a Naxos, on els gegants van ser enviats pel seu pare a buscar la seva mare i la seva germana Pàncratis, raptades pels pirates. (ca)
  • Alóeovci (latinsky Aloeidae) jsou v řecké mytologii jsou dva bratři obrovitého vzrůstu. Jejich původ je uváděn nejméně ve dvou verzích: jsou syny Giganta a jeho manželky. Nebo jejich otcem byl bůh moří Poseidón. Prý se Ífimedeia do Poseidóna zamilovala,toužebně ho vyhlížela z mořských břehů. Nabírala vodu mořských vln, lila si ji do klína a po nějakém čase otěhotněla. Teprve poté se provdala za Alóea. Zajali ho v Thrákii, odzbrojili, svázali a uvěznili ho v mosazné nádobě, kterou ukryli v domě své nevlastní matky. (cs)
  • Στην ελληνική μυθολογία με το γενικό όνομα Αλωάδες (Αλωάδαι ή Αλωίδαι) είναι γνωστοί οι δύο γιοί του Αλωέα και της Ιφιμεδείας (κόρης του αδελφού του Αλωέα, του Τρίοπα): ο Εφιάλτης και ο Ώτος. Αυτό σύμφωνα με την Ιλιάδα (ραψωδία Ε, στίχος 385) και άλλες πηγές. Ωστόσο, ο Υγίνος (Fabulae 25) και η Οδύσσεια (λ 305-319) αναφέρουν τους Αλωάδες ως γιους του θεού Ποσειδώνα και της Ιφιμεδείας, καθώς η Ιφιμέδεια είχε ερωτευθεί σφοδρά τον θεό της θάλασσας και πηγαίνοντας στην ακροθαλασσιά έπαιρνε νερό και το έχυνε στον κόλπο της για να μείνει έγκυος. Σε κάθε περίπτωση ο Ποσειδώνας ήταν πρόγονος των Αλωαδών, αφού ο Αλωέας ήταν γιος του Ποσειδώνα. Σύμφωνα με όλες τις πηγές πάντως, οι Αλωάδες ανατράφηκαν από τον Αλωέα σαν δικά του παιδιά. (el)
  • Die Aloaden (altgriechisch Ἀλοάδαι Aloádai) oder Aloiden (Ἀλοεῖδαι Aloeídai, lateinisch Aloïdae) sind ein Brüderpaar der griechischen Mythologie. Sie heißen Otos und Ephialtes und sind Söhne des Poseidon und der Iphimedeia. Der Name kommt von Aloeus, dem Gemahl ihrer Mutter, der nach einer anderen Überlieferung auch ihr Vater war. Bei Hyginus Mythographus und Apollodor werden beide, wie die anderen Giganten, als Kinder der Gaia bezeichnet. Als Väter werden Tartaros oder indirekt Uranos genannt. Bei Apollodor nahm allerdings nur Ephialtes an der Gigantomachie teil und starb durch die Pfeile von Apollon und Herakles. Ob es sich bei den Aloiden und den Giganten um das gleiche Brüderpaar handelt, ist unklar. (de)
  • En la mitología griega, los Alóadas (Ἀλωάδαι / Alôadai; o Ἀλωεῖδαι / Alôedai) eran dos gemelos llamados Oto​ y Efialtes,​ hijos de Poseidón e Ifimedea, esposa de Aloeo, personaje este último por el que son llamados así. Eran gigantes fuertes y agresivos, que ya medían seis codos y medio de alto a los doce años de edad. Poseidón sedujo a la mortal Ifimedea mezclándose con el río Enipeo. O bien ella, enamorada de la deidad marina, concibió a esos dos gigantes echándose agua del mar en el regazo. (es)
  • Otus en Ephialtes zijn een boosaardige tweeling in de Griekse mythologie. Vóór hun geboorte werd de komst van de tweelingen al voorspeld. Zij waren de zonen van Poseidon en konden niet door een god of een mens worden gedood. De bliksemslagen van Zeus waren nutteloos, net zoals de kracht van Heracles. Toen de jongens opgroeiden tot reuzen leerden ze arrogantie en de woede die uit onkwetsbaarheid komt. Artemis keerde terug naar Olympus als een heldin en Hera behield haar waardigheid. Ares zat nog in de kruik, totdat uiteindelijk de god Hermes hem eruit bevrijdde. (nl)
  • Aloadzi (gr. Ἀλωάδαι Alōádai, łac. Aloidae, Aloadae) – w mitologii greckiej dwaj bracia, i Otos, synowie Posejdona i , żony . Bracia byli olbrzymami, już w wieku 9 lat mierzyli 9 sążni, czyli około 17 metrów. W swojej pysze postanowili wypowiedzieć wojnę bogom. Chcieli porwać Herę dla Efialtesa i Artemidę dla Otosa. Aresa zamknęli w brązowej beczce, z której po 13 miesiącach uwolnił go Hermes. Spiętrzyli góry, na Olimp nałożyli Ossę, a na tę znów Pelion. Ich koniec mity opowiadają w trzech wersjach. W pierwszej Apollon przebił obu strzałami, w drugiej Artemida pod postacią łani wbiegła pomiędzy nich a ci rzuciwszy oszczepami trafili w siebie wzajemnie, w trzeciej wersji Zeus razi ich gromem. W Tartarze przywiązani wężami do słupa, dręczeni są krzykami sów. Wprowadzili do Grecji kult Muz, (pl)
  • Алоады (др.-греч. Ἀλωάδαι) — в древнегреческой мифологии братья-близнецы От (Ὦτος) и Эфиальт (Ἐφιάλτης), сыновья Посейдона или его сына Алоея и Ифимедии, которые славились нечеловеческой силой и буйным нравом. Первое упоминание Алоадов содержится в «Илиаде» Гомера, где говорится о том, что они заключили бога войны Ареса в бочку и держали в плену больше года. В мифах об Алоадах антиковеды видят пережитки мифологии Древней Эллады до формирования культа олимпийских богов. Один из братьев Алоадов Эфиальт является персонажем «Божественной комедии» Данте Алигьери. (ru)
  • Na mitologia grega, os Aloídas (ou Aloíades) eram dois irmãos gêmeos, Oto e Efialtes, gigantes filhos de Poseidon e Ifimedia, esposa de Aloeu (em outra versão eram filhos de Oceano e Tétis). Embora considerados gigantes, são posteriores aos filhos de Gaia e não têm nenhuma relação com eles. Segundo a descrição de Homero, distinguiam-se por uma grande beleza. Eram gigantes fortes e agressivos, com um crescimento extraordinário: cada ano, cresciam cerca de 50 cm em largura e cerca de 150 cm em altura. Aos nove anos, com 13 metros de altura e 4,5 de largura, decidiram fazer guerra aos deuses. (pt)
rdfs:label
  • Aloadae (en)
  • الوعداء (ar)
  • Aloïdes (ca)
  • Alóeovci (cs)
  • Aloiden (de)
  • Αλωάδες (el)
  • Aloeidoj (eo)
  • Alóadas (es)
  • Aloadai (in)
  • Aloades (fr)
  • Aloadi (it)
  • アローアダイ (ja)
  • 알로아다이 (ko)
  • Otus en Ephialtes (nl)
  • Aloadzi (pl)
  • Алоады (ru)
  • Aloídas (pt)
  • 阿洛伊代 (zh)
  • Алоади (uk)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
foaf:name
  • Aloadae (en)
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License