About: Agathon

An Entity of Type: person, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Agathon (/ˈæɡəθɒn/; Ancient Greek: Ἀγάθων; c. 448 – c. 400 BC) was an Athenian tragic poet whose works have been lost. He is best known for his appearance in Plato's Symposium, which describes the banquet given to celebrate his obtaining a prize for his first tragedy at the Lenaia in 416. He is also a prominent character in Aristophanes' comedy the Thesmophoriazusae.

Property Value
dbo:abstract
  • Agató (grec antic: Ἀγάθων, llatí: Agathon) fou un poeta tràgic atenenc nascut el 448 aC en una rica i respectable família. Per tant era contemporani de Sòcrates i Alcibíades i dels altres personatges de l'època a molts dels quals coneixia íntimament, entre els quals Eurípides. Va obtenir la seva primera victòria al concurs que se celebrava durant les Lenees del 416 aC, quan tenia 30 anys. Plató, que tenia 14 anys en aquell moment i va estar present en el lliurament del premi, el va introduir com un dels interlocutors a la seva obra El convit. Deu anys després, va visitar la cort del rei Arquelau de Macedònia (407 aC), on va trobar el seu amic Eurípides, que també era hoste del rei. Se suposa que va morir cap al 400 aC amb 47 anys. Segons Claudi Elià, els seus mèrits poètics eren considerables i les seves composicions, elegants i amb floritures, no destacaven gaire per la seva força. Utilitzava amb freqüència l'antítesi i la metàfora i expressava "pensaments alegres i imatges amables". Es deia que imitava en vers la prosa del filòsof Gòrgies. Quan Plató el fa parlar a El convit, posa a la seva boca paraules harmonioses i períodes suaus i agradables. En canvi, Aristòfanes el presenta a Les tesmofòries amb un estil afectat i efeminat. En aquesta obra, representada l'any 409 aC, surt acompanyat del seu amic Eurípides, i vestit amb roba de dona. També el fa sortir a Les granotes. Segons Aristòtil va introduir en els entreactes de les representacions teatrals uns cants corals que res tenien a veure amb l'obra i que s'anomenaven ἐμβόλιμα (intercalaris), o interludis musicals, que es van posar de moda, però van fer decaure la tragèdia, ja que feien perdre el fil. Aristòtil l'acusa també d'escriure temes massa extensos en les seves tragèdies. La seva obra és perduda i hom només en coneix els títols de quatre tragèdies (Thyestes, Telephus, Aerope i Alcmaeon). Hi ha autors que consideren que Les tesmofòries d'Aristòfanes contenen fragments o temes de les obres d'Agató. (ca)
  • Agathón, řecky Ἀγάθων (asi 448 př. n. l. –  asi 400 př. n. l.) byl starořecký básník, autor tragédií. Jeho díla (Aëropé, Alkmaión, Anthos, Thyestés, Dobytí Illia, Mysové, Telefos a snad i Achilleus) se nedochovala. Je hrdinou Platónova dialogu Symposion, kde má proslov o Erótu. Píše o něm též Aristotelés, Aristofanés se mu ve svých komediích často vysmívá, zejména jeho zženštilosti (stylové i vizuální). Narodil se v Athénách. Byl žákem rétora Gorgia z Leontín, jehož styl napodoboval ve svých hrách. Později Athény opustil a odebral se s na dvůr makedonského krále Archelaa do Pelly. V závěru života si byli blízcí s Euripidem. V Makedonii pravděpodobně zemřel. Filolog Václav Sládek roku 1888 v Ottově slovníku naučném jeho styl hodnotil poměrně kriticky: „Mimo uvedené ozdoby slohové, na něž Agathon kladl nemalou váhu, liboval si v hojných reflexích bez značnější hloubky myšlénkové a jadrnosti výrazu. Dramata jeho oplývala hojností látky, čímž někdy i porušena jednota vnitřní. V částech chorových, jež pozbyvše u něho souvislosti s ostatním obsahem, klesly na pouhé vložky zpěvu, připouštěl Agathon ještě větší volnost než Euripidés. Také stránka hudební, v níž převahu měla tónina frygická a hojně se vyskytovala chromatická stupnice, jevila umělkované útvary a zženštilou lahodu vedlé všelikých novot v průvodu instrumentálním. Ve všem tom Agathon hověl vkusu doby pozdější, odcizené dřívější přísnosti a prostotě,“ uvádí Ottův slovník naučný. (cs)
  • Ο Αγάθων (περ. 448 π.Χ.- περ. 400 π.Χ.) ήταν αρχαίος Έλληνας τραγικός ποιητής, σύντροφος του Παυσανία, φίλος του Ευριπίδη,του Πλάτωνος και μαθητής του Σωκράτη. Οι τραγωδίες του δεν σώζονται πια σήμερα. (el)
  • Agathon (/ˈæɡəθɒn/; Ancient Greek: Ἀγάθων; c. 448 – c. 400 BC) was an Athenian tragic poet whose works have been lost. He is best known for his appearance in Plato's Symposium, which describes the banquet given to celebrate his obtaining a prize for his first tragedy at the Lenaia in 416. He is also a prominent character in Aristophanes' comedy the Thesmophoriazusae. (en)
  • Agathon von Athen (altgriechisch Ἀγάθων Agáthōn; * um 448 v. Chr.; † um 400 v. Chr.) war ein antiker griechischer Tragödiendichter. Agathons Vater war der reiche Athener Tisamenos. Der Dichter war ein Freund des Euripides und Platons. Platon verewigte das Gastmahl, mit dem Agathon seinen ersten dramatischen Sieg 417 feierte, durch sein Symposion. Mit Euripides zusammen hielt sich Agathon am Hof des Königs Archelaos I. von Makedonien auf. Dort ist er anscheinend um 402 gestorben. Agathon führte mancherlei rhythmische und musikalische Neuerungen ein. Er war auch der Erste, der in seiner Tragödie Anthos (Die Blume) den Stoff nicht aus der Mythengeschichte nahm, sondern Handlung und Personen zu erdichten wagte. In seinem Stil hatte er den Sophisten Gorgias zum Vorbild. Von seinem literarischen Werk sind lediglich wenige fragmentarische Verse erhalten. Erwähnt wird er als Preisträger eines Tragödienwettstreites während der Dionysosfeste in Athen in Platons Symposion. Wieland hat ihn zum Helden seines Romans Agathon gemacht. (de)
  • Agatón de Atenas (En griego antiguo:Ἀγάθων, ca. 448 – 400 a. C.) fue un poeta trágico ateniense, quizá el más importante después de Esquilo, Sófocles y Eurípides, célebre por su elegancia y su belleza física. Se conservan menos de 40 versos de su obra. Su primera victoria en las competiciones dramáticas la obtuvo en las Leneas, en el año 416 a. C., cuando todavía no había cumplido los 30 años. El banquete celebrado en su casa para celebrar el éxito sirve de marco escénico al diálogo de Platón titulado Simposio (El Banquete).​ En dicho banquete se hallaba presente también su amante, Pausanias, del que apenas se conoce nada fuera del Simposio. La primera mención de su relación se da en una reunión en casa de Protágoras, datada el 433 a. C. En el diálogo Protágoras de Platón, Agatón era por entonces un joven próximo a la veintena, de noble naturaleza y gran belleza; reclinado junto a Pausanias, claramente un hombre ya crecido, el narrador dice «no me sorprendería si resultara ser el novio de Pausanias». Durante el banquete que recoge el Simposio, quince años después, son ya reconocidos como amantes.​ De hecho, en el Simposio Aristófanes se refiere a ellos como un posible ejemplo de aquellas parejas homosexuales que, en su mito, resultan de la bisección de una criatura original hombre-hombre.​ Agatón fue un innovador, siendo el primero en crear una tragedia basada en un tema irreal, con personajes imaginarios, sin tomarlos del mito griego. Bajo la influencia del sofista Gorgias, desarrolló un estilo poético florido, como refleja Platón en el encomio del amor que le atribuye en el Simposio. En Las Tesmoforias (411 a. C.), Aristófanes parodia su estilo literario, e incluso le hace aparecer disfrazado (la tradición describe a Agatón como afeminado y sexualmente pasivo) y se dice que está fácilmente disponible para ser sodomizado.​ Entre 411 y 405 a. C. Agatón, con unos cuarenta años de edad, se estableció con su amante Pausanias en Macedonia, bajo el reinado de Arquelao I, un destacado patrón de las artes. También residía allí Eurípides, que tenía por entonces setenta y dos años y desarrolló un cierto interés erótico por Agatón. Al haberlo besado en un banquete, siendo Agatón un hombre ya maduro, el rey se lo reprochó. Eurípides respondió que, tratándose de hombres apuestos, «el otoño es tan agradable como la primavera».​ (es)
  • Agathon d'Athènes (en grec ancien : Ἀγάθων / Agáthôn) est un poète tragique grec de la fin du Ve siècle av. J.-C. (fr)
  • Agathon (/ˈæɡəˌθɒn/; bahasa Yunani: Ἀγάθων, gen.: Ἀγάθωνος; skt. 448-400 SM) merupakan seorang penyair tragedi Athena yang karya-karyanya telah hilang. Ia terkenal karena penampilannya di Simposium Plato, yang menggambarkan perjamuan yang diberikan untuk merayakan hadiahnya mendapatkan Tragedi pertamanya di pada tahun 416. Ia juga adalah tokoh terkemuka di dalam komedi , Aristofanes. (in)
  • Agatone (in greco antico: Ἀγάθων, Agáthōn, in latino: Agăthon; Atene, 448 a.C. – Pella, 401 a.C. circa) è stato un poeta e drammaturgo greco antico, amico di Euripide e di Platone. (it)
  • アガトーン(古希: Ἀγάθων, Agathōn, 紀元前448年頃 - 紀元前400年)は、古代ギリシアの悲劇詩人である。長母音を省略してアガトンとも表記される。エウリピデスやプラトンの友人だった。 アガトーンの作品は断片が僅かに残っているだけだが、アリストパネスの『女だけの祭』(Thesmophoriazusae)や、プラトンの『饗宴』に登場人物として出てくることで有名である。『饗宴』の舞台は、アガトーンが最初の悲劇の優勝(紀元前416年)を祝して催された饗宴である。アガトーンはまた、『饗宴』と『プロタゴラス』に登場する(Pausanias (Athenian))の長年(10年から15年)の愛人(、Eromenos)であった。そのパウサニアスとともにアガトーンは後に、劇作家を募っていたマケドニア王国のアルケラオス1世(Archelaus I)の王宮に移り、おそらくそこで亡くなったものと思われる。 アガトーンはギリシア演劇にいろいろな革新をもたらした。アリストテレスが伝えるところによれば、当時の演劇は一般にギリシア神話を題材とすることが普通だったのに、アガトーンの『アンテウス(Antho)』のプロットは全くのオリジナルで、また、テーマに関係のないコロスの歌をドラマの中に任意に挿入した最初の人物もアガトーンだと述べている。 プラトンは『饗宴』の中でアガトーンを、身なりの良い、洗練されたマナーを身につけた美青年として描いている。さらに、アガトーンのエロース讃美の演説に対して、ソクラテスにゴルギアスの演説によく似ていると指摘させている。アリストパネスの喜劇『女だけの祭』はアガトーンのスタイルを茶化したもので、アガトーン自身も登場する。アリストパネスと同時代人の喜劇作家(Plato (comic poet))も『恋人たちの唇』という題のエピグラム(警句)でアガトーンのことを歌っている。 (ja)
  • Agaton (stgr. Ἀγάθων Agathon; ur. 447, zm. 401 p.n.e.) – tragediopisarz grecki, uważany przez Ateńczyków za czwartego wielkiego tragika obok Ajschylosa, Sofoklesa i Eurypidesa; kochanek . (pl)
  • Agatão ou Agaton (em grego: Ἀγάθων; romaniz.: Agaton; Atenas, ca. 448 a.C. – Pela, ca. 401 a.C.) foi um poeta trágico ateniense. (pt)
  • Агато́н (иногда Агафо́н) (447—401 год до н. э.) — афинский трагик, младший современник Еврипида, пытавшийся реформировать трагедию. Его попытки выражались в отказе от традиционных мифологических сюжетов и превращении партий хора во вставные номера, не связанные с сюжетом трагедии. Язык Агатона приближался к дифирамбическому. От его произведений сохранились лишь незначительные отрывки. Его пьесу упоминает Аристотель в «Поэтике» как пример трагедии, в котором сюжет сочинён автором, а не основан на мифологии или реальных событиях; это единственная известная древнегреческая трагедия с таким сюжетом. Родился в 446 году до н. э., переселился 408 году до н. э. в Пеллу, где царствовал Архелай. Отличался красотой, богатством и изяществом манер (утончённым нравом), был лучшим греческим трагиком после Эсхила, Софокла и Еврипида. Пир, данный Агатоном в 416 год до н. э. после одержанной победы, послужил Платону темой для одного из его центральных диалогов — «Пир» (Symposion). Виланд сделал его первым героем романа «Агатон» (Geschichte des Agathon, 1766), положившего начало жанру немецкого романа воспитания. (ru)
  • Agathon (grekiska Ἀγάθων, Agathon, latin Agathon), grekisk tragediförfattare i senare hälften av femte århundradet f.Kr (cirka 448-400 f.Kr.). Agathon omtalas som framstående av både Platon och Aristoteles. I hans sorgespel "Blomman" var både handling och personer skaldens egen uppfinning och icke lånade från hjältesagan eller någon verklig tilldragelse. Agathon avskaffade körsångerna och ersatte dem med musikaliska mellanspel. Till Agathons hus i Aten förlägger Platon den berömda dialogen "Gästabudet". (sv)
  • 阿伽颂(英語:Agathon,希臘語:Ἀγάθων,前447年-前400年)。古希腊悲剧作家之一,他是首位通过想象人物构成虚拟主题的作家。此外,他还擅常于音乐,前416年他在雅典的的戏剧比赛中第一次获得胜利。前407年的伯罗奔尼撒战争后期,他离开雅典到达马其顿并至终老。柏拉图与阿里斯多芬均对其有所叙述。 (zh)
  • Агато́н, також Агафо́н (грец. Αγάθων, 446-401 до н. е.) — афінський трагічний поет, молодший сучасник Евріпіда. Хорові партії трагедії він перетворив на вокальні інтермедії, не пов'язані зі змістом твору — свого роду музичний дивертисмент між окремими актами драми. Намагався звільнити трагедію від зв'язку з міфологією, пишучи п'єси на вигадані сюжети з вигаданими особами. Від творів Агатона збереглись лише незначні уривки. Народився в 446 р. до н. е., переселився 408 г. в Пеллу, де царював Архелай. Відрізнявся красою, багатством та вишуканістю манер, був найкращим грецьким трагіком після Есхіла, Софокла та Евріпіда. зробив його першим героєм роману «Агатон» (Geschichte des Agathon, 1766), започаткувавши тим самим жанр німецького роману виховання. (uk)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 1549 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 8006 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1103553630 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:source
  • Marcus Aurelius, Meditations, IV.18 (en)
  • Aristotle, Nicomachean Ethics, Book VI, sect. 2, 1139b (en)
dbp:text
  • ἀγένητα ποιεῖν ἅσσ᾽ ἂν ᾖ πεπραγμένα. (en)
  • Look not round at the depraved morals of others, but run straight along the line without deviating from it. (en)
  • Even God cannot change the past. (en)
  • μόνου γὰρ αὐτοῦ καὶ θεὸς στερίσκεται, (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
schema:sameAs
rdf:type
rdfs:comment
  • Ο Αγάθων (περ. 448 π.Χ.- περ. 400 π.Χ.) ήταν αρχαίος Έλληνας τραγικός ποιητής, σύντροφος του Παυσανία, φίλος του Ευριπίδη,του Πλάτωνος και μαθητής του Σωκράτη. Οι τραγωδίες του δεν σώζονται πια σήμερα. (el)
  • Agathon (/ˈæɡəθɒn/; Ancient Greek: Ἀγάθων; c. 448 – c. 400 BC) was an Athenian tragic poet whose works have been lost. He is best known for his appearance in Plato's Symposium, which describes the banquet given to celebrate his obtaining a prize for his first tragedy at the Lenaia in 416. He is also a prominent character in Aristophanes' comedy the Thesmophoriazusae. (en)
  • Agathon d'Athènes (en grec ancien : Ἀγάθων / Agáthôn) est un poète tragique grec de la fin du Ve siècle av. J.-C. (fr)
  • Agathon (/ˈæɡəˌθɒn/; bahasa Yunani: Ἀγάθων, gen.: Ἀγάθωνος; skt. 448-400 SM) merupakan seorang penyair tragedi Athena yang karya-karyanya telah hilang. Ia terkenal karena penampilannya di Simposium Plato, yang menggambarkan perjamuan yang diberikan untuk merayakan hadiahnya mendapatkan Tragedi pertamanya di pada tahun 416. Ia juga adalah tokoh terkemuka di dalam komedi , Aristofanes. (in)
  • Agatone (in greco antico: Ἀγάθων, Agáthōn, in latino: Agăthon; Atene, 448 a.C. – Pella, 401 a.C. circa) è stato un poeta e drammaturgo greco antico, amico di Euripide e di Platone. (it)
  • Agaton (stgr. Ἀγάθων Agathon; ur. 447, zm. 401 p.n.e.) – tragediopisarz grecki, uważany przez Ateńczyków za czwartego wielkiego tragika obok Ajschylosa, Sofoklesa i Eurypidesa; kochanek . (pl)
  • Agatão ou Agaton (em grego: Ἀγάθων; romaniz.: Agaton; Atenas, ca. 448 a.C. – Pela, ca. 401 a.C.) foi um poeta trágico ateniense. (pt)
  • Agathon (grekiska Ἀγάθων, Agathon, latin Agathon), grekisk tragediförfattare i senare hälften av femte århundradet f.Kr (cirka 448-400 f.Kr.). Agathon omtalas som framstående av både Platon och Aristoteles. I hans sorgespel "Blomman" var både handling och personer skaldens egen uppfinning och icke lånade från hjältesagan eller någon verklig tilldragelse. Agathon avskaffade körsångerna och ersatte dem med musikaliska mellanspel. Till Agathons hus i Aten förlägger Platon den berömda dialogen "Gästabudet". (sv)
  • 阿伽颂(英語:Agathon,希臘語:Ἀγάθων,前447年-前400年)。古希腊悲剧作家之一,他是首位通过想象人物构成虚拟主题的作家。此外,他还擅常于音乐,前416年他在雅典的的戏剧比赛中第一次获得胜利。前407年的伯罗奔尼撒战争后期,他离开雅典到达马其顿并至终老。柏拉图与阿里斯多芬均对其有所叙述。 (zh)
  • Agató (grec antic: Ἀγάθων, llatí: Agathon) fou un poeta tràgic atenenc nascut el 448 aC en una rica i respectable família. Per tant era contemporani de Sòcrates i Alcibíades i dels altres personatges de l'època a molts dels quals coneixia íntimament, entre els quals Eurípides. La seva obra és perduda i hom només en coneix els títols de quatre tragèdies (Thyestes, Telephus, Aerope i Alcmaeon). Hi ha autors que consideren que Les tesmofòries d'Aristòfanes contenen fragments o temes de les obres d'Agató. (ca)
  • Agathón, řecky Ἀγάθων (asi 448 př. n. l. –  asi 400 př. n. l.) byl starořecký básník, autor tragédií. Jeho díla (Aëropé, Alkmaión, Anthos, Thyestés, Dobytí Illia, Mysové, Telefos a snad i Achilleus) se nedochovala. Je hrdinou Platónova dialogu Symposion, kde má proslov o Erótu. Píše o něm též Aristotelés, Aristofanés se mu ve svých komediích často vysmívá, zejména jeho zženštilosti (stylové i vizuální). (cs)
  • Agathon von Athen (altgriechisch Ἀγάθων Agáthōn; * um 448 v. Chr.; † um 400 v. Chr.) war ein antiker griechischer Tragödiendichter. Agathons Vater war der reiche Athener Tisamenos. Der Dichter war ein Freund des Euripides und Platons. Platon verewigte das Gastmahl, mit dem Agathon seinen ersten dramatischen Sieg 417 feierte, durch sein Symposion. Mit Euripides zusammen hielt sich Agathon am Hof des Königs Archelaos I. von Makedonien auf. Dort ist er anscheinend um 402 gestorben. Wieland hat ihn zum Helden seines Romans Agathon gemacht. (de)
  • Agatón de Atenas (En griego antiguo:Ἀγάθων, ca. 448 – 400 a. C.) fue un poeta trágico ateniense, quizá el más importante después de Esquilo, Sófocles y Eurípides, célebre por su elegancia y su belleza física. Se conservan menos de 40 versos de su obra. Su primera victoria en las competiciones dramáticas la obtuvo en las Leneas, en el año 416 a. C., cuando todavía no había cumplido los 30 años. El banquete celebrado en su casa para celebrar el éxito sirve de marco escénico al diálogo de Platón titulado Simposio (El Banquete).​ (es)
  • アガトーン(古希: Ἀγάθων, Agathōn, 紀元前448年頃 - 紀元前400年)は、古代ギリシアの悲劇詩人である。長母音を省略してアガトンとも表記される。エウリピデスやプラトンの友人だった。 アガトーンの作品は断片が僅かに残っているだけだが、アリストパネスの『女だけの祭』(Thesmophoriazusae)や、プラトンの『饗宴』に登場人物として出てくることで有名である。『饗宴』の舞台は、アガトーンが最初の悲劇の優勝(紀元前416年)を祝して催された饗宴である。アガトーンはまた、『饗宴』と『プロタゴラス』に登場する(Pausanias (Athenian))の長年(10年から15年)の愛人(、Eromenos)であった。そのパウサニアスとともにアガトーンは後に、劇作家を募っていたマケドニア王国のアルケラオス1世(Archelaus I)の王宮に移り、おそらくそこで亡くなったものと思われる。 アガトーンはギリシア演劇にいろいろな革新をもたらした。アリストテレスが伝えるところによれば、当時の演劇は一般にギリシア神話を題材とすることが普通だったのに、アガトーンの『アンテウス(Antho)』のプロットは全くのオリジナルで、また、テーマに関係のないコロスの歌をドラマの中に任意に挿入した最初の人物もアガトーンだと述べている。 (ja)
  • Агато́н (иногда Агафо́н) (447—401 год до н. э.) — афинский трагик, младший современник Еврипида, пытавшийся реформировать трагедию. Его попытки выражались в отказе от традиционных мифологических сюжетов и превращении партий хора во вставные номера, не связанные с сюжетом трагедии. Язык Агатона приближался к дифирамбическому. От его произведений сохранились лишь незначительные отрывки. Его пьесу упоминает Аристотель в «Поэтике» как пример трагедии, в котором сюжет сочинён автором, а не основан на мифологии или реальных событиях; это единственная известная древнегреческая трагедия с таким сюжетом. (ru)
  • Агато́н, також Агафо́н (грец. Αγάθων, 446-401 до н. е.) — афінський трагічний поет, молодший сучасник Евріпіда. Хорові партії трагедії він перетворив на вокальні інтермедії, не пов'язані зі змістом твору — свого роду музичний дивертисмент між окремими актами драми. Намагався звільнити трагедію від зв'язку з міфологією, пишучи п'єси на вигадані сюжети з вигаданими особами. Від творів Агатона збереглись лише незначні уривки. зробив його першим героєм роману «Агатон» (Geschichte des Agathon, 1766), започаткувавши тим самим жанр німецького роману виховання. (uk)
rdfs:label
  • Agathon (en)
  • Agató d'Atenes (ca)
  • Agathón (cs)
  • Agathon von Athen (de)
  • Αγάθων (el)
  • Agatón de Atenas (es)
  • Agathon (in)
  • Agathon (poète) (fr)
  • Agatone (it)
  • アガトーン (ja)
  • Agaton (tragediopisarz) (pl)
  • Agatão (pt)
  • Агатон (ru)
  • Agathon (sv)
  • Агафон (uk)
  • 阿伽颂 (zh)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:author of
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:writer of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License