| dbpprop:abstract
|
- For an architectural feature, see Water table (architecture). The water table is the level at which the groundwater pressure is equal to atmospheric pressure. It may be conveniently visualized as the 'surface' of the groundwater in a given vicinity. It usually coincides approximately with the 'phreatic surface', but can be many feet above it. As water infiltrates through pore spaces in the soil, it first passes through the zone of aeration, where the soil is unsaturated. At increasing depths water fills in more spaces, until the zone of saturation is reached. The relatively horizontal plane atop this zone constitutes the water table. A sustainable amount of water within a unit of sediment or rock, below the water table, in the phreatic zone is called an aquifer. The ability of the aquifer to store groundwater is dependent on the primary and secondary porosity and permeability of the rock or soil.
- Der Grundwasserspiegel ist die Ausgleichsfläche zwischen dem Druck des Grundwassers und dem Druck der Atmosphäre. Sofern die obere Begrenzung eines Grundwasserleiters nicht durch undurchlässige Schichten begrenzt wird, herrschen ungespannte Verhältnisse vor. Ist die obere Grenze ein Grundwassernichtleiter, können gespannte Verhältnisse vorliegen. Das bedeutet, dass das sog. hydraulische Potenzial höher liegt als die tatsächliche Grundwasseroberfläche. Die Höhe des Grundwasserspiegels (GWS) wird in Grundwassermessstellen oder Brunnen mit einer Brunnenpfeife oder einem Lichtlot als Abstichmaß zwischen der Oberkante des Rohres und dem GWS gemessen. Die daraus errechnete Höhe wird in Bezug auf NN oder in Metern unter Geländeoberkante angegeben. Der Grundwasserspiegel folgt in etwa dem Verlauf der über ihm liegenden Erdoberfläche und steigt oder sinkt nach kräftigen Regenfällen beziehungsweise in Trockenperioden. Diese Schwankungen können zu großen Problemen im Tiefbau führen, da die Veränderung des Grundwasserstandes eine Veränderung des spezifischen Gewichts des Untergrundes zur Folge hat. Zudem treten auch korrosive Prozesse im Schwankungsbereich des Grundwasserspiegels verstärkt auf. Auch das Volllaufen von Kellern oder größeren Gebäudeteilen kann in vielen Fällen auf eine Erhöhung des Grundwasserspiegels zurückgeführt werden. Um dies zu verhindern, werden neue Gebäude heutzutage meistens in einer wasserundurchlässigen Wanne aus WU-Beton oder aus Beton mit zusätzlichen abdichtenden Materialien errichtet. Wenn der Grundwasserspiegel die Erdoberfläche erreicht, entstehen dort Quellen oder Grundwasserblänken. Spezialfälle sind Grundwasseraustritte im Meer, die allerdings immer in Küstennähe vorkommen. Natürlicherweise herrschen effluente Verhältnisse vor, weil der Grundwasserspiegel in Flussnähe absinkt und Grundwasser aus dem Grundwasserleiter in die Vorflut abfließt. Durch besondere Verhältnisse kann der Wasserspiegel eines offenen Gewässers höher als das hydraulische Potenzial des Grundwassers sein. Dann spricht man von influenten Verhältnissen, da Wasser in den Grundwasserleiter hineinfließt. Oberhalb des Grundwasserspiegels befindet sich der für das Pflanzenwachstum wichtige Kapillarsaum des Grundwassers. Durch Grundwasserförderung kommt es zur Absenkung des Grundwasserspiegels, es bildet sich ein unterirdischer Absenkungstrichter. Dieses geschieht durch Trinkwassergewinnung oder um Tagebau zu ermöglichen. Die Grundwasserabsenkung kann weitreichende Folgen für die Vegetation haben. Der Kapillarsaum verlagert sich in größere Tiefen. Bäume und Feldfrüchte verlieren den natürlichen Grundwasseranschluss, Waldsterben und großflächige Dürreschäden können auftreten.
- Hladina podzemní vody tvoří rozhraní mezi saturovanou zónou a nesaturovanou zónou v horninovém prostředí. Pro hladinu podzemní vody platí, že vlhkost horninového prostředí w je rovna celkové pórovitosti a hodnota tlakové výšky z je rovna 0. Z geometrického a hydrogeologického hlediska rozlišujeme hladinu podzemní vody: volnou - geometrické místo bodů příslušejících dané zvodni v nichž je současně tlak odzemní vody roven tlaku atmosférickému. Je to plocha omezující shora volnou zvodeň. napjatou - svrchní hraniční plocha zvodně, charakterizovaná tlakem podzemní vody vyšším než je tlak atmosférický. Představuje horní ohraničení napjaté zvodně, výtlačnou - jedná se o piezometrickou hladinu napjaté zvodně. Z energetického hlediska definujeme piezometrickou hladinu zvodně (piezometrickou plochu) jako ideální plochu představující geometrické místo bodů, ve kterých je tlak podzemní vody určité zvodně roven atmosférickému tlaku, tedy místa piezometrických úrovní měřených nebo měřitelných vrty v dané zvodni. Piezometrická hladina napjaté zvodně se označuje jako výtlačná hladina (kladná v případě polohy nad terénem, záporná v případě polohy pod terénem) a leží vždy nad stropem zvodně. Rozdíl piezometrických hladin měřených mezi dvěma body dělený jejich vzdáleností se nazývá piezometrickým gradientem I_p. Platí: <math>I_p = \frac {h_1 - h_2}{L}</math> kde h_1, h_2 - piezometrické hladiny v pozorovacíchbodech 1 a 2 L - vzdálenost mezi pozorovacími body 1a 2 Z hlediska ovlivnění zásahem do zvodně se rozlišuje: statická (přírodní) hladina podzemní vody - hladina vody ve vrtu (studni) kdy její úroveň není ovlivněna žádným hydraulickým zásahem do zvodně (odběrem nebo doplňováním vody), dynamická hladina podzemní vody - hladina ve vrtu(studni) ovlivněná zásahem do zvodně v daném objektu. Podle ustálenosti v čase rozlišujeme: ustálenou hladinu jako statickou nebo dynamickou hladinu ve vrtu, která po předchozím narušení přestala vykazovat soustavný měřitelný vzestup nebo pokles z hlediska uvažovaného časového intervalu (může však vykazovat změny z hlediska režimních změn celého zvodněného systému) neustálenou hladinu t.j. hladinu, která po předchozím hydraulickém zásahu vykazuje soustavný měřitelný pokles nebo vzestup z hlediska uvažovaného časového intervalu. V místech, kde hladina podzemní vody protíná povrch terénu, dochází k odvodňování podzemní vody formou pramenních vývěrů nebo drenáže příronů do vodotečí.
- La nappe phréatique est l'aquifère souterrain que l'on rencontre à faible profondeur et qui alimente traditionnellement les puits et les sources en eau potable. C'est la nappe la plus exposée à la pollution en provenance de la surface. Par nappe, on entend la partie saturée du sol, c'est-à-dire celle où les interstices entre les grains solides sont entièrement remplis d'eau, ce qui permet à celle-ci de s'écouler. Au-dessus, on peut trouver des terrains non saturés, dans lesquels les interstices contiennent aussi de l'air. Cette couche est appelée la zone non saturée ou encore zone vadose. Il peut suffire d'un petit apport supplémentaire d'eau en provenance de la surface pour faire basculer la couche non saturée à l'état saturé. Si l'épaisseur de cette tranche de terrain est importante, et si la topographie des lieux s'y prête, ce mécanisme peut déclencher une inondation par remontée de la nappe phréatique. Ce phénomène a aggravé les crues de la Somme en 2001. La nappe est dite libre lorsque son niveau peut varier sans être bloqué par une couche imperméable. Si on crée un puits dans une telle nappe, le niveau de l'eau reste inchangé. Dans le cas contraire, on parle de nappe captive. Elle est « sous pression » et lorsque que l'on y ouvre un puits, l'eau s'élève jusqu'à un niveau d'équilibre supérieur. Il arrive même que la nappe jaillisse du sol; c'est le phénomène d'artésianisme. Il existe également les nappes semi-captives ou à drainance. Le toit ou le substratum (parfois les deux) de l'aquifère sont fréquemment constitués par des formations semi-perméables. Lorsque les conditions hydrodynamiques sont favorables, il peut y avoir échange d'eau avec l'aquifère superposé ou sous-jacent, c'est le phénomène de drainance. En France, la plus grande nappe est celle de Beauce dont la surface est de près de 9000 km² sur six départements. Ses réserves sont estimées à près de 20 milliards de mètres cubes. La plus grosse est la nappe de la Plaine du Rhin en Alsace qui s'étend sur un petit territoire mais où ses réserves sont estimées a 35 milliards de mètres cubes seulement sur la partie alsacienne. (source APRONA) Un forage permet de repérer le niveau supérieur de la nappe: c'est le niveau piézométrique. C'est le niveau au-dessus duquel les interstices de la roche ne sont pas saturés en eau. Les variations de ce niveau renseignent sur le degré de remplissage de la roche-réservoir
- Het freatisch vlak is de grondwaterspiegel, die voorkomt in de verzadigde zone en waar alle grondporiën met water gevuld zijn. Het water beneden de grondwaterspiegel wordt freatisch grondwater genoemd, de grond eronder is volledig verzadigd. Beneden het freatisch vlak is er geen wortelgroei mogelijk doordat er geen met lucht gevulde poriën aanwezig zijn en het aanwezige grondwater onvoldoende zuurstof bevat.
- Zwierciadło wód podziemnych (zwierciadło wód gruntowych) - granica stref aeracji (napowietrzenia) i saturacji (nasycenia). Zwierciadło wód podziemnych może być napięte, lub swobodne. Swobodne – pozostające pod ciśnieniem atmosferycznym, co oznacza, że nad zwierciadłem wody w tej samej warstwie przepuszczalnej występuje przestrzeń bez wody umożliwiająca jego podnoszenie się. Napięte – pozostające pod ciśnieniem wyższym od atmosferycznego. Jego położenie jest wymuszone przez wyżej leżące utwory nieprzepuszczalne, które uniemożliwiają wzrost poziomu zwierciadła wody. Występuje na granicy warstwy wodonośnej i warstwy nieprzepuszczalnej. W terminologii geologicznej funkcjonują ponadto pojęcia z.w.p. (z.w.g. ) nawierconego i ustalonego: nawiercone – oznacza poziom na którym stwierdzono z.w.g. w otworze wiertniczym. Z reguły jest to poziom spągu warstwy nieprzepuszczalnej czyli stropu warstwy wodonośnej i odpowiada poziomowi zwierciadła napiętego (który może być bardzo zróżnicowany zależnie od położenia w poziomie). ustalone (ustabilizowane) – poziom na którym zwierciadło ustabilizowało się. Najczęściej następuje to w ciągu niewielu minut lub godzin i poziom ten odpowiada zwierciadłu swobodnemu.
- Lençol freático (do grego phréar + atos, significa "reservatório de água", "cisterna") é o nome dado a superfície que delimita a zona de saturação da zona de aeração, abaixo da qual a água subterrânea preenche todos os espaços porosos e permeáveis das rochas ou dos solos ou ainda de ambos ao mesmo tempo. A ciência que estuda o escoamento subterrâneo e o escoamento superficial da água na natureza é a Hidrologia.
- Grundvattenyta är den vattenyta i marken som bildas i jämvikt med atmosfärstrycket. Vid grundvattenytan är tryckpotentialen = 0. Grundvattenytan är ingen fri vattenyta, men utgör ändå själva gränsen mellan grundvattnet och markvattnet. För att ta reda på grundvattenytans läge, kan man borra ett djupt hål eller gräva en djup grop i marken. Sedan får markvattnet ställa sig i jämvikt med atmosfären under något eller några dygn. Den vattenyta som då bildas i hålet/gropen är då själva grundvattenytan.
- Yeraltısuyu seviyesi veya yeraltısu tablası iki zon arasında atmosfer basıncı ile su basıncının eşit olduğu yüzeye denilmektedir. Yeryüzündeki su boşluklardan yeraltına doğru süzülerek öncelikle vadoz zon adı verilen bölgeye ulaşır. Vadoz zon (doymamış zon) gözenekleri sıvı fazdaki su ve gaz tarafından doldurulmuş olan yeraltı birimidir. Vadoz zonun altında gözenekleri tamamen yeraltı suyu ile doldurulmuş olan doygunluk zonu bulunmaktadır. Vadoz zonda atmosfer basıncı suyun basıncından azdır. Doygunluk zonunda ise yeraltısuyunun basıncı atmosfer basıncından fazladır.
- Рівень ґрунтових вод, дзеркало ґрунтових вод (рос. уровень грунтовых вод, англ. ground water level, water table; нім. Grundwasserstand m – верхня межа зони насичення, тобто верхня поверхня зони, нижче якої порожнини в гірських породах заповнені водою.
|
| rdfs:comment
|
- For an architectural feature, see Water table (architecture). The water table is the level at which the groundwater pressure is equal to atmospheric pressure. It may be conveniently visualized as the 'surface' of the groundwater in a given vicinity. It usually coincides approximately with the 'phreatic surface', but can be many feet above it. As water infiltrates through pore spaces in the soil, it first passes through the zone of aeration, where the soil is unsaturated.
- Der Grundwasserspiegel ist die Ausgleichsfläche zwischen dem Druck des Grundwassers und dem Druck der Atmosphäre. Sofern die obere Begrenzung eines Grundwasserleiters nicht durch undurchlässige Schichten begrenzt wird, herrschen ungespannte Verhältnisse vor. Ist die obere Grenze ein Grundwassernichtleiter, können gespannte Verhältnisse vorliegen. Das bedeutet, dass das sog. hydraulische Potenzial höher liegt als die tatsächliche Grundwasseroberfläche.
- Hladina podzemní vody tvoří rozhraní mezi saturovanou zónou a nesaturovanou zónou v horninovém prostředí. Pro hladinu podzemní vody platí, že vlhkost horninového prostředí w je rovna celkové pórovitosti a hodnota tlakové výšky z je rovna 0. Z geometrického a hydrogeologického hlediska rozlišujeme hladinu podzemní vody: volnou - geometrické místo bodů příslušejících dané zvodni v nichž je současně tlak odzemní vody roven tlaku atmosférickému.
- La nappe phréatique est l'aquifère souterrain que l'on rencontre à faible profondeur et qui alimente traditionnellement les puits et les sources en eau potable. C'est la nappe la plus exposée à la pollution en provenance de la surface. Par nappe, on entend la partie saturée du sol, c'est-à-dire celle où les interstices entre les grains solides sont entièrement remplis d'eau, ce qui permet à celle-ci de s'écouler.
- Het freatisch vlak is de grondwaterspiegel, die voorkomt in de verzadigde zone en waar alle grondporiën met water gevuld zijn. Het water beneden de grondwaterspiegel wordt freatisch grondwater genoemd, de grond eronder is volledig verzadigd. Beneden het freatisch vlak is er geen wortelgroei mogelijk doordat er geen met lucht gevulde poriën aanwezig zijn en het aanwezige grondwater onvoldoende zuurstof bevat.
- Zwierciadło wód podziemnych (zwierciadło wód gruntowych) - granica stref aeracji (napowietrzenia) i saturacji (nasycenia). Zwierciadło wód podziemnych może być napięte, lub swobodne. Swobodne – pozostające pod ciśnieniem atmosferycznym, co oznacza, że nad zwierciadłem wody w tej samej warstwie przepuszczalnej występuje przestrzeń bez wody umożliwiająca jego podnoszenie się. Napięte – pozostające pod ciśnieniem wyższym od atmosferycznego.
- Lençol freático (do grego phréar + atos, significa "reservatório de água", "cisterna") é o nome dado a superfície que delimita a zona de saturação da zona de aeração, abaixo da qual a água subterrânea preenche todos os espaços porosos e permeáveis das rochas ou dos solos ou ainda de ambos ao mesmo tempo. A ciência que estuda o escoamento subterrâneo e o escoamento superficial da água na natureza é a Hidrologia.
- Grundvattenyta är den vattenyta i marken som bildas i jämvikt med atmosfärstrycket. Vid grundvattenytan är tryckpotentialen = 0. Grundvattenytan är ingen fri vattenyta, men utgör ändå själva gränsen mellan grundvattnet och markvattnet. För att ta reda på grundvattenytans läge, kan man borra ett djupt hål eller gräva en djup grop i marken. Sedan får markvattnet ställa sig i jämvikt med atmosfären under något eller några dygn.
- Yeraltısuyu seviyesi veya yeraltısu tablası iki zon arasında atmosfer basıncı ile su basıncının eşit olduğu yüzeye denilmektedir. Yeryüzündeki su boşluklardan yeraltına doğru süzülerek öncelikle vadoz zon adı verilen bölgeye ulaşır. Vadoz zon (doymamış zon) gözenekleri sıvı fazdaki su ve gaz tarafından doldurulmuş olan yeraltı birimidir. Vadoz zonun altında gözenekleri tamamen yeraltı suyu ile doldurulmuş olan doygunluk zonu bulunmaktadır.
- Рівень ґрунтових вод, дзеркало ґрунтових вод (рос. уровень грунтовых вод, англ. ground water level, water table; нім. Grundwasserstand m – верхня межа зони насичення, тобто верхня поверхня зони, нижче якої порожнини в гірських породах заповнені водою.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
