The Warsaw Uprising was a struggle by the Polish Home Army to liberate Warsaw from Nazi German occupation during World War II. The Uprising began on 1 August 1944, as part of a nationwide rebellion, Operation Tempest. It was intended to last for only a few days until the Soviet Army reached the city. The Soviet advance stopped short, however, while Polish resistance against the German forces continued for 63 days until the Polish surrendered on 3 October.

PropertyValue
dbpedia-owl:Event/date
  • 1944-10-03 (xsd:date)
dbpedia-owl:MilitaryConflict/causalties
  • 15,000 POW
  • 5,000 WIA
  • Berling 1st Army: 5,660 casualties
dbpedia-owl:MilitaryConflict/combatant
  • 23px Polish Underground
  • Germany
dbpedia-owl:MilitaryConflict/commander
dbpedia-owl:MilitaryConflict/partOf
dbpedia-owl:MilitaryConflict/place
dbpedia-owl:MilitaryConflict/result
  • German victory, strategic gains for the Soviet Union
dbpedia-owl:MilitaryConflict/strength
  • Range 13,000 to 25,000 (initially)
  • Range 20,000 to 49,000 (initially)
dbpedia-owl:causalties
  • 15,000 POW
  • 5,000 WIA
  • Berling 1st Army: 5,660 casualties
dbpedia-owl:combatant
  • 23px Polish Underground
  • Germany
dbpedia-owl:commander
dbpedia-owl:date
  • 1944-10-03 (xsd:date)
dbpedia-owl:partOf
dbpedia-owl:place
dbpedia-owl:result
  • German victory, strategic gains for the Soviet Union
dbpedia-owl:strength
  • Range 13,000 to 25,000 (initially)
  • Range 20,000 to 49,000 (initially)
dbpedia-owl:thumbnail
dbpprop:abstract
  • The Warsaw Uprising was a struggle by the Polish Home Army to liberate Warsaw from Nazi German occupation during World War II. The Uprising began on 1 August 1944, as part of a nationwide rebellion, Operation Tempest. It was intended to last for only a few days until the Soviet Army reached the city. The Soviet advance stopped short, however, while Polish resistance against the German forces continued for 63 days until the Polish surrendered on 3 October. The Uprising began as the Soviet Army approached Warsaw. The main Polish objectives were to drive the German occupiers from the city and help with the larger fight against Germany and the Axis powers. Secondary political objectives were to liberate Warsaw before the arrival of the Soviet Army, to underscore Polish sovereignty and to undo the division of Central Europe into spheres of influence by the Allied powers. The insurgents aimed to reinstate Polish authorities before the Soviet Polish Committee of National Liberation could assume control. Initially, the Poles seized substantial areas of the city, but the Soviets did not advance beyond the city's borders until mid-September. Inside the city, bitter fighting between the Germans and Poles continued. By 16 September, Soviet forces had reached a point a few hundred meters from the Polish positions, across the Vistula River, but they made no further headway during the Uprising, leading to allegations that the Soviet leader Joseph Stalin had wanted the insurrection to fail so that the Soviet occupation of Poland would be uncontested. Although the exact number of casualties remains unknown, it is estimated that about 16,000 Polish insurgents were killed and about 6,000 badly wounded. In addition, between 150,000 and 200,000 civilians died, mostly from mass murders conducted by troops fighting on the German side. German casualties totaled over 16,000 soldiers killed and 9,000 wounded. During the urban combat approximately 25% of Warsaw's buildings were destroyed. Following the surrender of Polish forces, German troops systematically leveled 35% of the city block by block. Together with earlier damage suffered in the invasion of Poland (1939) and the Warsaw Ghetto Uprising (1943), over 85% of the city was destroyed by January 1945, when the Soviets finally entered the city.
  • Als Warschauer Aufstand bezeichnet man die militärische Erhebung durch die Polnische Heimatarmee (Armia Krajowa oder AK) gegen die deutschen Besatzungstruppen im besetzten Warschau ab 1. August 1944. Er stellte die größte einzelne bewaffnete Erhebung im besetzten Europa während des Zweiten Weltkrieges dar. Die Widerständler kämpften 63 Tage gegen die deutschen Besatzungstruppen, bevor sie angesichts der aussichtslosen Situation kapitulierten. Die deutschen Truppen begingen Massenmorde unter der Zivilbevölkerung, und die Stadt wurde nach dem Aufstand fast vollständig zerstört. In Polen wurde eine Kontroverse um das Verhalten der verbündeten Roten Armee gegenüber dem Aufstand ausgetragen. Die Rote Armee habe nicht eingegriffen, obwohl sie dazu in der Lage gewesen sei. Dieser Aufstand ist nicht mit dem vorausgegangenen Aufstand im Warschauer Ghetto des Jahres 1943 zu verwechseln.
  • La sublevació de Varsòvia o insurrecció de Varsòvia (en polonès:Powstanie Warszawskie fou una lluita armada durant la Segona Guerra Mundial pel qual l'Exèrcit Polonés intentà alliberar Varsòvia de la ocupació nazi. Esclatà a l'inici de l'1 d'agost de 1944 com a part d'una revolta nacional anomenada Operació Tempesta. Les tropes poloneses resistiren a les forces alemanyes fins el 2 d'octubre de 1944, és a dir, durant 63 dies. Les pèrdues del bàndol polonès arribaren als 18.000 soldats morts, 25.000 ferits, i més de 250.000 civils morts, la majoria dels quals en execucions massives dutes a terme per tropes alemanys en avançament. Les pèrdues del costat alemany s'acosten als 17.000 soldats i 9.000 ferits. Es calcula que el 85% de la ciutat fou destruïda durant la guerrilla urbana i després de la fi de les hostilitats, quan les forces dels alemanys, sota ordres directes de Hitler, cremaren la ciutat edifici per edifici. La sublevació esclatà en un moment crucial de la guerra, en què l'exèrcit soviètic s'apropava cap a Varsòvia. Malgrat que l'exèrcit roig es trobava a pocs centenars de metres el dia 16 de setembre, mai hi hagué una relació entre el camp de batalla dels sublevats i el dels soviètics.
  • Varšavské povstání bylo ozbrojené povstání zorganizované Zemskou armádou v Němci okupované Varšavě. Propuklo 1. srpna a jeho účelem bylo osvobodit Varšavu pokud možno ještě před příchodem Rudé armády a existencí fungující legitimní státní správy tak znemožnit ustavení loutkové vlády dirigované Stalinem. Bylo součástí poslední fáze Akce Bouře (Akcja Burza), která zahrnovala povstání napříč celým Polskem. Povstání nemělo naději na dlouhodobý úspěšný boj bez pomoci zvenčí, protože povstalecké síly neměly dost lidí ani vybavení. Navíc se okupační síly dověděly o povstání hodinu předem a zavčas tak stihly uvést své jednotky do pohotovosti a zabezpečit některé klíčové posty, takže se nepodařilo ovládnout celou předpokládanou oblast ani získat všechen předpokládaný materiál. Když Rudá armáda zastavila svůj postup a dlouho odmítala byť jen poskytnout povstalcům přísun zbraní a munice, bylo rozhodnuto. Povstání bylo rozdrceno a utopeno v krvi. Heinrich Himmler nařídil již na počátku povstání zničení města a vyhlazení jeho obyvatelstva a tento rozkaz byl vzorně plněn. Německé jednotky od počátku masově vraždily válečné zajatce i nezúčastněné civilisty. Ušetřeny nezůstaly ani ošetřovatelky či nemluvňata. Takovýto přístup ovšem nutil povstalce bojovat až do úplného konce a jelikož přitom dokázali vzdorovat velmi houževnatě a způsobovali přitom německé straně těžké ztráty, místní němečtí velitelé tento postoj nakonec revidovali. 2. října bylo vyhlášeno příměří, 3. října v 5:00 vstoupila v platnost kapitulace povstalců, smluvená s podmínkou, že se zajatci bude zacházeno v souladu s Ženevskými konvencemi. Bezprostředně po kapitulaci byla dohoda (s mírným zpožděním v některých oblastech) zhruba respektována, později již pouze v některých případech. Důsledky porážky povstání byly pro Polsko strašlivé. Byla při něm zdecimována elita polského národa, resp. to, co z ní zbývalo po pěti letech nacistického a komunistického teroru. Celkem zemřelo 120-225 tisíc civilistů, přes 700 tisíc jich bylo vyhnáno z města a město samo bylo srovnáno se zemí. Mezi mrtvými civilisty i bojovníky měli značné zastoupení mladí lidé a inteligence, kteří tvořili většinu příslušníků bojových jednotek. Rozdrcení povstání zároveň znamenalo téměř úplné zničení centrálních struktur Polského podzemního státu a Zemské armády; tyto organizace tak v klíčovém okamžiku přestaly být konkurenceschopným oponentem nastupující komunistické moci.
  • El Alzamiento o Levantamiento de Varsovia tuvo lugar durante la ocupación nazi de Varsovia durante la Segunda Guerra Mundial. Fue planificado por el Armia Krajowa o Ejército Territorial, que representaba al gobierno constitucional en el exilio. Formaba parte de la llamada Operación Tempestad, cuyo objetivo era liberar Polonia antes de que lo hiciera la Unión Soviética. Las tropas polacas sostuvieron durante 63 días el asedio alemán, pero ante la falta de apoyo aliado, finalmente fueron superadas por las mucho mejor equipadas tropas alemanas. El final de la contienda se saldó con 250.000 civiles de Varsovia muertos, la mayoría ejecutados, y más del 85% de los edificios de la ciudad destruidos. Cuando el Levantamiento empezó, el Ejército Rojo se encontraba a decenas de kilómetros de la capital y al llegar el 16 de septiembre, sólo debían cruzar el río Vístula para liberar Varsovia. Sin embargo, los soviéticos se detuvieron, lo que ha llevado a la mayoría de los historiadores a concluir que Stalin prefería que la sublevación fracasara, para poder gobernar Polonia con mayor facilidad durante los años de la Guerra Fría. Los soviéticos por su parte aseguraron que frenaron su avance por problemas de abastecimiento, ya que sus líneas de suministros estaban sobrextendidas desde la Operación Bagration.
  • Varsovan kansannousu alkoi natsien miehittämässä Varsovassa 1. elokuuta 1944 Puolan kotiarmeijan, Armia Krajowan organisoimana. Edellinen kansannousu Varsovan ghetossa oli tukahdutettu kolmessa viikossa huhti–toukokuussa 1943. Toisessa kansannousussa vastarintajoukot yrittivät vapauttaa pääkaupungin ja asettaa itsenäisen hallituksen ennen puna-armeijan saapumista. Puna-armeija olikin jo Veiksel-joen toisella puolella. Taisteluiden alussa 50 000 hengen kotiarmeija (joista 23 000 aseistettuja ja taisteluun soveltuvia) saavuttikin menestystä, kunnes paikalle lähetettiin SS-joukkoja ja sitä tulitettiin maasta ja ilmasta. Vastarintaa kesti 63 päivää päättyen 2. lokakuuta 1944, jolloin natsit tukahduttivat kansannousun ja sitä seuraavina kolmena kuukautena käytännössä hävittivät kaupungin maan tasalle. Puolalaisia sotilaita kuoli 18 000 ja haavoittui 25 000. Siviilejä menehtyi yli 250 000. Saksalaisia kuoli 17 000 ja haavoittui 9 000. Vasta 17. tammikuuta 1945 Puna-armeija ylitti joen ja vapautti Varsovan saksalaismiehityksestä.
  • L'Insurrection de Varsovie (1 août au 2 octobre 1944) fut un soulèvement armé contre l'occupant allemand organisé par la résistance polonaise dans le cadre du plan militaire national "Action Tempête". Il s'accompagna de la sortie de la clandestinité des structures de la Résistance et de l'État clandestin ainsi que de l'établissement des institutions de l'État polonais sur le territoire de Varsovie libre. Côté militaire, le soulèvement a été dirigé contre les forces allemandes, mais le but de ce plan était l'ultime essai de préserver la souveraineté de la Pologne face à l'avancée de l'Armée rouge et la position ambiguë des Alliés occidentaux vis-à-vis des intentions de l'Union soviétique. Les armées soviétiques franchissent l'ancienne frontière polonaise le 13 juin. Dans cette situation la résistance polonaise est placée devant la décision de déclencher le soulèvement pour pouvoir accueillir les libérateurs en position de force. L'urgence d'une action spectaculaire devient claire après quelques tentatives de collaboration militaire avec l'Armée rouge dans la libération des villes polonaises. Par exemple à Wilno où après la prise de la ville, le NKVD qui suivait le front, emprisonna les résistants conviés à célébrer la victoire avec leurs frères d'armes, pour les exécuter sommairement ou pour les envoyer aux goulags. Les Soviétiques en avançant sur le territoire de la Pologne commencèrent à organiser les structures politiques en s'appuyant sur leurs vassaux, les communistes polonais qui avant la guerre n'étaient pas une force politique significative dans le pays. Suite à la découverte du charnier des officiers polonais massacrés par le NKVD à Katyn, le gouvernement polonais en exil n'a plus de relations diplomatiques avec Staline responsable de ce crime sur les prisonniers de guerre, il n'est donc pas partie dans les négociations entre les grands Alliés (cf. Yalta donnera raison à cette méfiance vis-à-vis de la position des Alliés britanniques et américains face à Staline).
  • Fájl:Flaga PPP. png A Honi Hadsereg zászlaja. A „PW” betűk a Polska walcząca (Harcoló Lengyelország) mottót jelképezik. 1944. augusztus 1-jén a lengyel fővárosban általános felkelés tört ki, melyet az Armia Krajowa irányított a németek ellen. A több hónapon át tartó fegyveres harcot 1944. október 2-ára a Wehrmacht a Waffen-SS egységeivel eggyütt leverte. A lengyel vesztesége mintegy 200 000 fő volt. Az Óvárostól kezdve a város alatt húzódó csatornákig mindenhol folyt a harc. A varsóiak bukásában több dolog is szerepet játszott: a szovjet csapatok elérték a Visztulát, a fővárostól 30 km-re azonban hadtesteik megálltak, és megvárták, hogy a lengyel egységek elvérezzenek. Mindezt azért, hogy a háború végén az általuk nagyban támogatott szovjetbarát kormány kerüljön hatalomra. A Vörös Hadsereg parancsnoksága azt sem engedélyezte, hogy a segélycsomagokat szállító szövetséges repülőgépek a visszaútra feltöltsék tartályaikat az orosz légiflotta repülőterein. Az élelem, lőszer kifogyásával három hónap után a lengyelek megadták magukat. Azok a védők, akik túlélték, koncentrációs táborokba kerültek. Egyvalamit a győztes németek is elismertek: a varsóiak bátorságát. Mikor a legyőzötteket elszállították, a német tisztek tisztelgéssel fejezték ki hódolatukat a lengyelek hihetetlen bátorsága és becsülete iránt. Ez azonban Hitlert nem hatotta meg. Német bombázók még az év végén lebombázták a főváros még ép részeit, így Varsó a földdel vált egyenlővé. 1944 telén a szovjetek elfoglalták a szinte teljesen kihalt szellemvárost, és létrehozták az Ideiglenes Kommunista Kormányt. Fájl:Polish Soldier's Grave Warsaw 1945. jpg Lengyel katona sírja a varsói felkelés idején. Fájl:Warsaw Uprising Hungarians. JPG A felkelés idején elesett Vonyik József honvédszázados és hat társának sírhelye a varsói Okęcie temetőben.
  • Con il nome di Rivolta di Varsavia si indica l'iniziativa insurrezionale dell'Esercito Nazionale Polacco che fra il primo agosto ed il 2 ottobre 1944 combatté contro le truppe tedesche di occupazione allo scopo di liberare la città di Varsavia prima che l'esercito sovietico, ormai alle porte, la attaccasse.
  • ファイル:Lokajski - Powstancy w Śródmieściu (1944). jpg ドイツ軍に占領されたビルを銃撃する国内軍兵士 ワルシャワ蜂起 (- ほうき、Warsaw Uprising) は、第二次世界大戦中ナチス・ドイツ占領下のワルシャワで起こった武装蜂起である。
  • De Opstand van Warschau (Powstanie Warszawskie, Warsaw Uprising) was een gewapende opstand tijdens de Tweede Wereldoorlog uitgevoerd door het Poolse verzetsleger Armia Krajowa met het doel om Warschau te bevrijden van de Nazi-Duitsers. De opstand begon op 1 augustus 1944, als onderdeel van een landelijke opstand (Operatie Storm). Gedurende 63 dagen, tot 2 oktober, verzetten de opstandelingen zich tegen Duitse en Duitsgeleide troepen. Aan Poolse kant sneuvelden 18.000 opstandelingen, met 25.000 gewonden en kwamen minimaal 150.000 burgers om, deels in massa-executies uitgevoerd door de nazi's. De Duitse verliezen bedroegen meer dan 17.000 gesneuvelden en 9000 gewonden. Zowel tijdens de opstand als na de opstand, werd naar schatting 85% van de stad verwoest. De opstand begon op een cruciaal moment in de oorlog, toen het Sovjetleger Warschau naderde. Op 16 september bereikt het Rode Leger de oostoever van de Weichsel, maar onderneemt geen verdere actie om de opstandelingen aan de andere kant van de rivier te helpen, waardoor de Duitsers uiteindelijk de opstand kunnen neerslaan. Deze opstand wordt vaak verward met de Opstand in het getto van Warschau van 1943. Hoewel de vijand in beide gevallen dezelfde was, verschilden de opstanden in omvang, duur en doelstelling.
  • Warszawaoppstanden var en væpnet kamp under andre verdenskrig, ledet av den polske Hjemmearmeen (Armia Krajowa), for å frigjøre Warszawa fra den tyske okkupasjonen og det nasjonalsosialistiske styret. Det var det største opprøret i det okkuperte Europa under krigen. Opprøret begynte 1. august 1944, som del av en landsomfattende oppstand, Operasjon Burza. De polske troppene motstod de tyske styrkene frem til 2. oktober (63 dager til sammen). Tapene på polsk side utgjorde 18 000 drepte og 25 000 sårede soldater, og over 250 000 drepte sivile, for det meste i massehenrettelser utført av fremrykkende tyske tropper. Tapene på tysk side utgjorde over 17 000 drepte og 9000 sårede soldater. Under den urbane krigføringen – og etter opprørets fall, da tyske styrker etter Hitlers ordre satte byen systematisk i brann, kvartal for kvartal – ble 85 % av byen jevnet med jorden. Etter opprøret ble hele den gjenværende sivilbefolkningen fordrevet, og sendt til tyske konsentrasjonsleirer eller arbeidsleirer i Tyskland. Oppstanden begynte i et avgjørende øyeblikk under krigen, da den røde armé nærmet seg Warszawa. Den 16. september 1944 nådde armeen et punkt innen fem hundre meters avstand fra byen, på den andre siden av elven Wisła, men rykket ikke videre frem, og opprørerne ventet forgjeves på hjelp.
  • Powstanie warszawskie – wystąpienie zbrojne przeciwko okupującym Warszawę wojskom niemieckim zorganizowane przez Armię Krajową w ramach akcji "Burza", połączone z ujawnieniem się i oficjalną działalnością najwyższych struktur Polskiego Państwa Podziemnego.
  • A revolta, levantamento ou insurreição de Varsóvia (em polaco Powstanie warszawskie) foi uma luta armada durante a Segunda Guerra Mundial na qual o Exército Clandestino Polaco tentou libertar Varsóvia da ocupação do exércico da Alemanha Nazi. Teve início em 1 de Agosto de 1944, às 17 horas, como parte de uma revolta nacional, a "Operação Tempestade". As tropas polacas resistiram às forças alemãs até 2 de Outubro de 1944 (um total de 63 dias). As perdas no lado polaco atingiram os 18 mil soldados, 25 mil ficaram feridos e mais de 250 mil civis foram mortos, a maioria deles em execuções em massa conduzidas pelas tropas alemãs em avanço. As perdas do lado alemão montam os 17 mil soldados e nove mil feridos. Estima-se que 85% da cidade foi destruída durante a guerrilha urbana e após o fim das hostilidades, quando as forças alemãs, sob ordem de Hitler, incendiaram a cidade bloco por bloco. Massacre de Katyń Revolta do Gueto de Varsóvia Witold Pilecki
  • Варша́вское восста́ние — антинацистское восстание в Варшаве 1 августа — 2 октября 1944 года, организованное командованием Армии крайовой и представительством польского правительства в изгнании. Не получило помощи от советских войск и, несмотря на отчаянное сопротивление польских повстанцев, было подавлено.
  • Warszawaupproret var ett uppror av den polska motståndsrörelsen i Warszawa under andra världskriget mellan 1 augusti och 2 oktober 1944 med mål att befria staden från den tyska ockupationsmakten. Upproret leddes av general Tadeusz Bór-Komorowski och slutade med att tyskarna praktiskt taget jämnade staden med marken och flera hundra tusen människor dödades. För en lista över deltagande förband se Deltagande förband i Warszawaupproret. Warszawaupproret ska inte sammanblandas med gettoupproret i Warszawa 1943.
  • Файл:Warszawa Powstanie 1944-08-04. jpg Терени, опановані повстанцями на 4 серпня 1944 - максимальна територія поширення повстання Варшавське повстання 1944 року — Повстання, організоване Армією Крайовою у Варшаві проти Третього Райху, що тривало від першого серпня до другого жовтня 1944 року. Метою повстання було звільнення Варшави, й відновлення некомуністичної Польщі. Повстанці розраховували на допомогу СРСР, але СРСР не зробив цього, бо не хотів відновлення некомуністичної Польщі, до ліквідації якої був сам причетний.
  • 華沙起義是第二次世界大戰中波蘭地下軍反抗德國佔領軍的戰役。這場戰役是在1944年8月1日開始的。波蘭地下軍的目的是想在蘇聯紅軍到達華沙前解放德國的佔領，以避免受到蘇聯的控制。50,000波蘭地下軍採用了游擊戰對抗25,000德軍，整个起義持续了63日，直到1944年10月2日，波兰军队方才向德軍投降。在波蘭方面有大約18,000名軍人和超過250,000名平民死亡，另有大约25,000人受傷。德軍方面有大約17,000人死亡和9,000人受傷。 雖然華沙起義和華沙猶太人居住區起義經常被人混淆，但是這兩個事件是沒有關係的。華沙猶太人居住區起義是在1943年4月19日爆發，比華沙起義早一年。而且，這兩個事件的目的也是不同的。華沙的猶太人的目的是寧願死在華沙，而不去集中營，所以他們在還有能力時抵抗納粹德國。 在整個華沙起義，波蘭地下軍沒有得到盟军的任何援助。雖然蘇聯紅軍早在1944年7月29日就已經達到维斯瓦河的東岸，但他们沒有向波蘭地下軍提供任何帮助。直到1945年1月17日苏军才進入華沙。波蘭地下軍投降後，希特勒命令德軍將華沙夷為平地。結果85%的地方都被毀壞。
dbpprop:caption
  • Polish Home Army positions, outlined in red, on day 4 (4 August 1944)
dbpprop:casualties
  • '''Berling 1st Army''': 5,660 casualties
    '''Polish insurgents''':
    15,200 KIA/ MIA
    5,000 WIA
    15,000 POW
  • 150,000–200,000 civilians killed,Borowiec, p. 179. 700,000 expelled from the city.
  • 16,000 KIA/MIA 9,000 WIA 310 tanks and armored vehicles, 340 trucks and cars, 22 artillery pieces, one aircraft
dbpprop:combatant
dbpprop:commander
dbpprop:commonsProperty
  • Category:Warsaw Uprising
  • Warsaw Uprising
dbpprop:conflict
  • Warsaw Uprising
dbpprop:date
  • 1 August – 3 October 1944
dbpprop:hasPhotoCollection
dbpprop:partof
dbpprop:place
dbpprop:reference
dbpprop:result
  • German victory, strategic gains for the Soviet Union
dbpprop:strength
dbpprop:wikiPageUsesTemplate
dbpprop:wordnet_type
rdf:type
rdfs:comment
  • The Warsaw Uprising was a struggle by the Polish Home Army to liberate Warsaw from Nazi German occupation during World War II. The Uprising began on 1 August 1944, as part of a nationwide rebellion, Operation Tempest. It was intended to last for only a few days until the Soviet Army reached the city. The Soviet advance stopped short, however, while Polish resistance against the German forces continued for 63 days until the Polish surrendered on 3 October.
  • Als Warschauer Aufstand bezeichnet man die militärische Erhebung durch die Polnische Heimatarmee (Armia Krajowa oder AK) gegen die deutschen Besatzungstruppen im besetzten Warschau ab 1. August 1944. Er stellte die größte einzelne bewaffnete Erhebung im besetzten Europa während des Zweiten Weltkrieges dar. Die Widerständler kämpften 63 Tage gegen die deutschen Besatzungstruppen, bevor sie angesichts der aussichtslosen Situation kapitulierten.
  • La sublevació de Varsòvia o insurrecció de Varsòvia (en polonès:Powstanie Warszawskie fou una lluita armada durant la Segona Guerra Mundial pel qual l'Exèrcit Polonés intentà alliberar Varsòvia de la ocupació nazi. Esclatà a l'inici de l'1 d'agost de 1944 com a part d'una revolta nacional anomenada Operació Tempesta. Les tropes poloneses resistiren a les forces alemanyes fins el 2 d'octubre de 1944, és a dir, durant 63 dies.
  • Varšavské povstání bylo ozbrojené povstání zorganizované Zemskou armádou v Němci okupované Varšavě. Propuklo 1. srpna a jeho účelem bylo osvobodit Varšavu pokud možno ještě před příchodem Rudé armády a existencí fungující legitimní státní správy tak znemožnit ustavení loutkové vlády dirigované Stalinem. Bylo součástí poslední fáze Akce Bouře (Akcja Burza), která zahrnovala povstání napříč celým Polskem.
  • El Alzamiento o Levantamiento de Varsovia tuvo lugar durante la ocupación nazi de Varsovia durante la Segunda Guerra Mundial. Fue planificado por el Armia Krajowa o Ejército Territorial, que representaba al gobierno constitucional en el exilio. Formaba parte de la llamada Operación Tempestad, cuyo objetivo era liberar Polonia antes de que lo hiciera la Unión Soviética.
  • Varsovan kansannousu alkoi natsien miehittämässä Varsovassa 1. elokuuta 1944 Puolan kotiarmeijan, Armia Krajowan organisoimana. Edellinen kansannousu Varsovan ghetossa oli tukahdutettu kolmessa viikossa huhti–toukokuussa 1943. Toisessa kansannousussa vastarintajoukot yrittivät vapauttaa pääkaupungin ja asettaa itsenäisen hallituksen ennen puna-armeijan saapumista. Puna-armeija olikin jo Veiksel-joen toisella puolella.
  • L'Insurrection de Varsovie (1 août au 2 octobre 1944) fut un soulèvement armé contre l'occupant allemand organisé par la résistance polonaise dans le cadre du plan militaire national "Action Tempête". Il s'accompagna de la sortie de la clandestinité des structures de la Résistance et de l'État clandestin ainsi que de l'établissement des institutions de l'État polonais sur le territoire de Varsovie libre.
  • Fájl:Flaga PPP. png A Honi Hadsereg zászlaja. A „PW” betűk a Polska walcząca (Harcoló Lengyelország) mottót jelképezik. 1944. augusztus 1-jén a lengyel fővárosban általános felkelés tört ki, melyet az Armia Krajowa irányított a németek ellen. A több hónapon át tartó fegyveres harcot 1944. október 2-ára a Wehrmacht a Waffen-SS egységeivel eggyütt leverte. A lengyel vesztesége mintegy 200 000 fő volt.
  • Con il nome di Rivolta di Varsavia si indica l'iniziativa insurrezionale dell'Esercito Nazionale Polacco che fra il primo agosto ed il 2 ottobre 1944 combatté contro le truppe tedesche di occupazione allo scopo di liberare la città di Varsavia prima che l'esercito sovietico, ormai alle porte, la attaccasse.
  • ファイル:Lokajski - Powstancy w Śródmieściu (1944). jpg ドイツ軍に占領されたビルを銃撃する国内軍兵士 ワルシャワ蜂起 (- ほうき、Warsaw Uprising) は、第二次世界大戦中ナチス・ドイツ占領下のワルシャワで起こった武装蜂起である。
  • De Opstand van Warschau (Powstanie Warszawskie, Warsaw Uprising) was een gewapende opstand tijdens de Tweede Wereldoorlog uitgevoerd door het Poolse verzetsleger Armia Krajowa met het doel om Warschau te bevrijden van de Nazi-Duitsers. De opstand begon op 1 augustus 1944, als onderdeel van een landelijke opstand (Operatie Storm). Gedurende 63 dagen, tot 2 oktober, verzetten de opstandelingen zich tegen Duitse en Duitsgeleide troepen.
  • Warszawaoppstanden var en væpnet kamp under andre verdenskrig, ledet av den polske Hjemmearmeen (Armia Krajowa), for å frigjøre Warszawa fra den tyske okkupasjonen og det nasjonalsosialistiske styret. Det var det største opprøret i det okkuperte Europa under krigen. Opprøret begynte 1. august 1944, som del av en landsomfattende oppstand, Operasjon Burza. De polske troppene motstod de tyske styrkene frem til 2. oktober (63 dager til sammen).
  • Powstanie warszawskie – wystąpienie zbrojne przeciwko okupującym Warszawę wojskom niemieckim zorganizowane przez Armię Krajową w ramach akcji "Burza", połączone z ujawnieniem się i oficjalną działalnością najwyższych struktur Polskiego Państwa Podziemnego.
  • A revolta, levantamento ou insurreição de Varsóvia (em polaco Powstanie warszawskie) foi uma luta armada durante a Segunda Guerra Mundial na qual o Exército Clandestino Polaco tentou libertar Varsóvia da ocupação do exércico da Alemanha Nazi. Teve início em 1 de Agosto de 1944, às 17 horas, como parte de uma revolta nacional, a "Operação Tempestade". As tropas polacas resistiram às forças alemãs até 2 de Outubro de 1944 (um total de 63 dias).
  • Варша́вское восста́ние — антинацистское восстание в Варшаве 1 августа — 2 октября 1944 года, организованное командованием Армии крайовой и представительством польского правительства в изгнании.
  • Warszawaupproret var ett uppror av den polska motståndsrörelsen i Warszawa under andra världskriget mellan 1 augusti och 2 oktober 1944 med mål att befria staden från den tyska ockupationsmakten. Upproret leddes av general Tadeusz Bór-Komorowski och slutade med att tyskarna praktiskt taget jämnade staden med marken och flera hundra tusen människor dödades. För en lista över deltagande förband se Deltagande förband i Warszawaupproret.
  • Файл:Warszawa Powstanie 1944-08-04.
rdfs:label
  • Warsaw Uprising
  • Warschauer Aufstand
  • Sublevació de Varsòvia
  • Varšavské povstání
  • Alzamiento de Varsovia
  • Varsovan kansannousu
  • Insurrection de Varsovie
  • Varsói felkelés
  • Rivolta di Varsavia
  • ワルシャワ蜂起
  • Opstand van Warschau
  • Warszawaoppstanden
  • Powstanie warszawskie
  • Revolta de Varsóvia
  • Варшавское восстание (1944)
  • Warszawaupproret
  • Варшавське повстання 1944 року
  • 华沙起义
owl:sameAs
skos:subject
foaf:depiction
foaf:name
  • Warsaw Uprising
foaf:page
is dbpedia-owl:MilitaryPerson/battles of
is dbpedia-owl:MilitaryUnit/battle of
is dbpedia-owl:MilitaryUnit/patron of
is dbpedia-owl:Person/knownFor of
is dbpedia-owl:battle of
is dbpedia-owl:battles of
is dbpedia-owl:knownFor of
is dbpedia-owl:patron of
is dbpprop:battles of
is dbpprop:disambiguates of
is dbpprop:patron of
is dbpprop:redirect of
is dbpprop:units of
is owl:sameAs of