| dbpprop:abstract
|
- Valdenští nebo Valdenství bylo středověké náboženské hnutí směřující k reformě křesťanského života založené Petrem Valdem. Zprvu se vyvíjelo v soutěži a v polemice s katarstvím a brzy se stalo územně nejrozšířenější herezí evropského středověku. Tito „Lyonští chudí“, jak bývají také někdy nazýváni, vystupují v poslední čtvrtině 12. století především jako potulní kazatelé. Získal je strhující příklad lyonského kupce Valdese. Valdes byl původně bohatý lyonský obchodník, ale vzdal se svého bohatství a světa, aby kázal chudobě a ctnostnému životu po vzoru Krista a prvních apoštolů. Kronikář píše, že když Valdes dal své manželce na vybranou mezi svým movitým a nemovitým majetkem, rozhodla se pro jeho statky a vody, lesy a louky, domy a vinice, pece a mlýny. Dala přednost životu v pohodlí a Valdes své peníze rozdal. Nechal si přeložit části Písma svatého a na jejich základě zahájil se svými přívrženci misijní činnost. Pro ni požadoval roku 1179 v Římě u papeže a koncilu schválení, zde se mu však vysmáli a nevzali jeho požadavek na vědomí. Mnich Walter Map, přítomný na koncilu, popsal Valdese a jeho druhy pohrdavě jako „lidi hloupé a nevzdělané“, jimž ke kazatelské činnosti chybí všechny předpoklady. Valdes ale dosáhl příštího roku alespoň podmínečného schválení a začal kázat. On i jeho žáci horlivě vyznávali jednotu Boha stvořitele a vykupitele a tím odmítali metafyzický dualismus katarů. Dohodou mezi papežem a císařem byli zařazeni mezi kacíře, třebaže ještě dalších dvacet let osvědčovali na veřejných disputacích, pořádaných v některých městech a hradech Provence, svou zásadní pravověrnost. Někteří radikálnější stoupenci hnutí přiznávali, na rozdíl od katarů, právo kázat i ženám. Jejich italští souputníci – „Lombardští chudí“, zvyklí na prostředí městských komun, dávali před pocestným kazatelstvím přednost usedlým, přísně organizovaným pracovním družinám. Mezi nimi a Valdesem došlo roku 1205 k rozladění. U lombardských vyostřily napětí protiklerikální postoje některých z nich. Z řad konzervativních valdenských se naopak podařilo vydrolit dvě církvi oddaná řádová bratrstva katolických chudých. V téže době vznikající dominikánský řád si osvojil propagandistický ráz valdenského kazatelství, ale v předvečer albigenské války roku 1209 se začal přiklánět k násilným opatřením proti kacířům. Odmítání násilí a oprávněnosti trestu smrti charakterizovalo valdenské ve 13. a 14. století, kdy z původních oblastí pronikli do zemí německých, českých, polských a do Uher. Jejich kazatelé plnili funkci cestujících zpovědníků a učitelů. Ve stanovených lhůtách navštěvovali pomocí rozvětvené sítě utajených útulků „přátele“ či „známé“, jejichž věrnost valdenským zásadám se po generace udržovala v rodinách a rodech. To živilo na jedné straně proticírkevní postoje, odpor ke kanonickému právu, hierarchickým strukturám a farnostní soustavě, odmítání úcty ke světcům a představy očistce, na druhé straně však i rozvoj opatření zajišťujících hnutí vlastnosti tajného spolku. Mnozí valdenští se navenek přizpůsobovali svátostnému životu v církevních farnostech. Od 14. do 15. století evropské valdenské zdecimovalo pronásledování v několika následných vlnách. Většinou byli donuceni vsáknout se do podzemí i v krajích, kde vytvořili ucelenější skupiny, jako např. v Pomořanech a v okolí Angermünde a Prenzlau a dále na východ u Štětína nebo na jihu v Dolním Rakousku. V kompaktním nahromadění se trvale udrželi románští valdenští na stráních a v údolích Kottických Alp a počátkem třicátých let 16. století se přiklonili k ženevské reformaci. Na valdenství dnes navazuje především největší italská protestantská církev: Valdenská evangelická církev (Chiesa evangelika valdese)
- Die Waldenser sind eine protestantische reformierte Kirche mit starker Verbreitung in Italien. Ursprünglich als Gemeinschaft religiöser Laien Ende des 12. Jahrhunderts durch den Lyoner Kaufmann Petrus Valdes in Südfrankreich gegründet, wurden die Waldenser während des Mittelalters von der römisch-katholischen Kirche als eine der bedeutendsten Gruppen sogenannter Häretiker durch die Inquisition verfolgt. Weltweit zählen die Waldenser heute etwa 98.000 Mitglieder, davon allein 47.500 in Italien, wo sie in enger Beziehung zur Evangelisch-methodistischen Kirche stehen.
- Waldensians, Waldenses or Vaudois are names for a Christian spiritual movement of the later Middle Ages, descendants of which still exist in various regions. Over time, the denomination joined the Genevan or Reformed branch of Protestantism. About the earlier history of the Waldenses considerable uncertainty exists because of a lack of extant source material. They were persecuted as heretical before the 16th century, endured near annihilation in the 17th century, and were then confronted with organized and generalized discrimination in centuries that followed. There are active congregations in Europe, South America, and North America. The contemporary and historic Waldensian spiritual heritage includes proclaiming the Gospel, serving the marginalized, promoting social justice, fostering inter-religious work, and advocating respect for religious diversity and freedom of conscience. Currently Waldensians are gathered in the Waldensian Evangelical Church.
- La Iglesia Valdense, surgida en el siglo XII, es actualmente considerada como una iglesia evangélica o protestante, movimiento al que se unió en el siglo XVI.
- Valdolaiset oli katolisen kirkon rinnalla vaikuttanut kristillinen yhteisö. Nimitys valdolaiset tulee ranskan ja italian kielen sanoista: "vaux" ja "vallis", eli laakso. Liikkeessä vaikutti myös lyonilainen kauppias Pierre Valdes (n. 1140-1218). Valdolaiset käänsivät Raamatun omalle kielelleen, kun taas kirkko käytti siihen aikaan latinankielistä Raamattua. Valdolaiset eivät tunnustaneet paavin valtaa ja vastustivat kuvien tekemistä Jumalasta. Valdolaiset pitivät tärkeänä Raamatun tutkimista ja parannuksen tekemistä. Syntien anteeksiannon uskottiin olevan totisilla uskovaisilla. Sakramentteja oli vain kolme: kaste, ehtoollinen ja rippi. Valdolaiset eivät hyväksyneet myöskään katolisen kirkon messu-uhrioppia. Katolinen kirkko julisti valdolaiset pannaan vuonna 1184. Katolinen kirkko vainosi ja tappoi heitä. Liike levisi Etelä-Ranskaan, Italiaan, Etelä-Saksaan, Unkariin, Puolaan, sekä Böömiin. Uskonpuhdistuksen alkaessa valdolaiset liittyivät bööminveljiin, hussilaisiin ja kalvinisteihin. Vuonna 1848 valdolaiset saivat takaisin uskonnonvapautensa. Sveitsin kalvinistien suojissa heitä säilyi jonkin verran ja nykyisin valdolaisia arvioidaan olevan noin 50 000 lähinnä Italiassa ja Sveitsissä, mutta myös Etelä-Amerikassa.
- Fájl:WaldoAtLutherDenkmal. JPG Vald Péter szobra a wormsi Luther-emlékművön A valdensek egy Provence-ban a 12. század végén kialakult pápaellenes vallásfelekezet volt, amely Európa-szerte elterjedt a középkorban.
- L’Église évangélique vaudoise (en italien Chiesa Evangelica Valdese) est la principale Église actuelle issue de la prédication de Pierre Valdo. Elle est présente principalement en Italie, avec des antennes en Amérique du Sud. Elle est adhérente de l'Alliance réformée mondiale et de la Conférence des Églises protestantes des pays latins d'Europe.
- Il Valdismo, i cui fedeli sono chiamati Valdesi, è una confessione protestante. La maggior parte dei valdesi, cioè quelli presenti in Italia, in Uruguay e Argentina sono riuniti nella Chiesa Evangelica Valdese.
- ワルドー派 (Waldensians)は、ヴァルド派ともいい、12世紀の中世ヨーロッパで発生したキリスト教の教派の1つである。教理的に間違っているわけではなかったが、後述する理由で、カタリ派と並べて中世ヨーロッパを代表する異端グループとして扱われた。 もともとはピーター・ワルドーによってはじめられた信徒宣教運動で、清貧を追求し、禁欲的な生活をすることをテーマとした。自らを「リヨンの貧者」あるいは「ロンバルディアの貧者」と呼んだワルドー派運動は1173年ごろ創始された。彼らの特徴は清貧の強調と、信徒による説教、聖書の（ラテン語からの）翻訳であった。当時のカトリック教会によって異端宣告を受け、迫害されることになった。
- Valdenserne begynte som et religiøst samfunn i 1170-årene under ledelse av kjøpmannen Petrus Valdés fra Lyon. De første valdensere bredte seg over Frankrike, Italia, Sveits og Sør-Tyskland, overalt utsatt for forfølgelser. Valdenserne sluttet seg senere til reformasjonen. Valdenserne er i vår tid en forholdsvis lite trossamfunn, som har sitt sentrum i Piemonte i Italia - i alpedalene vest for Torino. Gjennom utvandring fra Italia er det også oppstått Valdensiske menigheter i Sør-Amerika, i Uruguay og Argentina er det i dag ca 15.000 valdensere. Valdés var høyt ansett som kjøpmann i byen. En dag han var sammen med sine venner, ble en av dem truffet av lynet, og døde momentant. Dette rystet ham, og han begynte å søke Gud. Nå begynte han å dele ut sin formue til de fattige i byen. Valdés sørget for at evangeliene og salmene ble oversatt til folkets språk, provencalsk. Utstyrt med disse bega han seg ut på vandring for å forkynne evangeliet for alle han møtte og kom til. Han fikk en tillatelse fra Den katolske kirke til å forkynne, bare det han sa ikke var i strid med prestenes ønsker. Ganske snart ble det tydelig at han ikke oppfylte dette kravet. Han ble offisielt ekskommunisert fra kirken i 1184. Valdés og hans medarbeidere gav seg ikke, og de opplevde stor interesse. Da de til sist ble forvist fra området, drog de til Alpene. Derfra kom læren deres til å bre seg ut over store deler av Europa. Valdés drog til slutt til Böhmen, der han ble til sin død. Fordi flere skrifter ble brent under forfølgelsen er kunnskapen om deres tro og livsførsel lite kjent. Men deres lære vakte stor interesse, og noen steder ble hele landsbyer interessert i deres forkynnelse. Valdenserne møttes ofte i låver eller på annen måte under enkle forhold. De deltok ikke i krigføring. De la vekt på bibellesning og bibelkunnskap, på forkynnelse om den Hellige Ånd, Jesu gjenkomst og Guds rene ord. De forkastet de fleste av katolikkenes sakramenter. Noen kilder opplyser at de praktiserte bønn og salving til fordel for syke, og at noen av dem holdt sabbaten. De skal også ha praktisert troendes dåp. Senere utviklet de seg allikevel bort fra sine opprinnelige særegenheter. Noen av dem begynte på nytt å praktisere flere katolske riter. Forfølgelsen fra den katolske kirke vedble. Presset mot dem ble forsterket i og med opprettelsen av inkvisisjonen i 1231. Likevel fortsatte de å eksistere opp igjennom tiden frem til reformasjonen. På et tidspunkt bosatte mange valdensere og protestantiske immigranter seg i Provence. Dette førte til Mérindom-ediktet og en grusom massaker av innbyggerne i flere landsbyer i 1548. Etterhvert hadde mange av dem knyttet forbindelser med reformasjonskirkene i Sveits og Frankrike. På en synode 1532 vedtok de en bekjennelse og kirkeordning av kalvinsk type. Det ble dannet kirker hvorav flere eksisterer den dag i dag. Noen av de mest kjente kirkene fins i Italia, der de driver en teologiskole i Firenze.
- De Waldenzen, ook armen van Lyon genoemd, waren een Middeleeuwse religieuze beweging. Zij wilden dicht bij de bijbel blijven, welke zij beschouwden als de enige geloofsautoriteit. Mannen en vrouwen dienden hun leven op de bijbel te baseren. Ze beleden geen dualisme zoals de albigenzen. De groep ontstond in 1175 ten oosten van de Franse stad Albi. De Lyonese koopman, Petrus Valdez (of Waldus, ook Waldo) las in het evangelie volgens Mattheus 19:21 dat Jezus een rijke jongeman opdraagt al zijn bezit te verkopen ten bate van de armen. Valdez raakte hiervan zo onder de indruk dat hij besloot dit voorbeeld te volgen. Hij gaf zijn bezit aan de armen en ging prediken. Het evangelie liet hij vertalen in het Occitaans, de streektaal van Zuid-Frankrijk, waardoor het ook voor de gewone mensen goed te begrijpen was. Petrus en zijn volgelingen trokken rond om hun kennis van de bijbel te verspreiden. Zij brachten daarbij kritiek uit op de levenswijze van de rijke geestelijken. In het begin greep de kerk niet in, maar in 1184 werd de beweging door paus Lucius III veroordeeld en werden de volgelingen geëxcommuniceerd. Toch nam hun aantal toe in Zuid-Frankrijk en Noord-Italië. Ze werden gesteund door de Zuid-Franse adel, die zich op deze wijze los wilde maken van de koning van Frankrijk. Maar de koning sloot zich aan bij de paus en de Waldenzen werden hevig vervolgd. De Waldenzen verwierpen de eed, de wapendracht en allerlei kathaarse theorieën, later verwierpen ze ook kerkelijke gewoonten zoals aflaatpraktijken en het opdragen van missen voor de overledenen. Het vierde Lateraans concilie in 1215 bracht hun groep onder bij de haeretii . Ze werden door de inquisitie vervolgd. In 1488 werd een kruistocht tegen hen gericht; ze verborgen zich echter in de dalen van de Alpen, ten zuidwesten van Turijn. Tijdens de periode van de reformatie (zestiende eeuw) sloot een deel van de Waldenzen zich aan bij de Zwitserse protestanten. Waldenzen werd de naam voor protestanten in Noord-Italië. Degenen die zich niet integreerden, bleven gediscrimineerd. Pas in 1848 kregen ze hun burgerrechten terug. Tegenwoordig leven de meeste Waldenzen in Italië (circa 22.000) en in Uruguay (circa 15.000). Het hoofdkwartier is gevestigd te Rome.
- Waldensi – ugrupowanie chrześcijańskie, zawiązane w południowej Francji ok. 1170 r. jako tzw. "ubodzy z Lyonu".
- Os valdenses são uma denominação cristã que teve sua origem entre os seguidores de Pedro Valdo, morto em 1217. Ele era um comerciante de Lyon; criou sua religião por volta de 1174. Ele decidiu encomendar uma tradução da Bíblia para a linguagem popular e começou a pregá-la ao povo sem ser sacerdote. Ao mesmo tempo, renunciou a sua atividade e aos bens, que repartiu entre os pobres. Desde o início, os valdenses afirmavam o direito de cada fiel de ter a Bíblia em sua própria língua, sendo esta Bíblia a fonte de toda autoridade eclesiástica. Os valdenses reuniam-se em casas de família ou mesmo em grutas, clandestinamente, devido à perseguição da Igreja Católica. Celebravam a Santa Ceia uma vez por ano. São considerados como uma igreja pré-reformada. Negavam a supremacia de Roma, rejeitavam o culto às imagens como idolatria. Foram duramente perseguidos na França e na Itália, instalando-se com maior concentração nos vales alpinos de Piemonte, norte da Itália.
- Вальде́нсы — религиозное движение в западном христианстве, определяемое как религиозная деноминация или секта, которой в настоящее время приписывают двоякое происхождение: с одной стороны, это были «долинные люди» (Vaudois) Дофинэ и Пьемонта, с другой — последователи богатого лионского купца Петера (Пьера) Вальдо (Вальдуса), жившего во второй половине XII века. Обращаясь к идеалам раннего христианства, вальденсы ратовали за ликвидацию частной собственности, апостолическую бедность и взаимопомощь, а также мирскую проповедь и свободу чтения Библии. Одновременно с вальденсами на юге Франции в XII и XIII вв. существовала дуалистическая секта альбигойцев со сходными мировоззренческими представлениями; вместе с тем, отождествлять альбигойцев (катаров) и вальденсов ошибочно.
- Valdenser var en medeltida katolsk oppositionsrörelse, grundad ca 1173 i Lyon av köpmannen Petrus Valdes. Hans program låg nära fransicanernas. Under 1500-talet gick valdenserna med i reformationsrörelsen. De är i dag den största icke-katolska kyrkan i Italien, Chiesa Evangelica Valdese. Valdenserna förklarades 1184 som kättare av påven Lucius III.
- Вальде́нси — послідовники єретичного вчення ліонського купця П'єра Вальдо, які, закликаючи до «євангельської бідності», вважали, що розбещена багатством римська церква втратила святість і її таїнства не мають сили. Вальденси стверджували, що будь-який мирянин, який, за заповідями Христа, веде жебрацьке життя, позбавлений постійного притулку, а інколи взагалі даху над головою, може здійснювати таїнства; проповідували аскетизм, відмову служителів церкви від власності, проведення богослужінь не латиною, а рідною мовою. Вчення вальденсів було засуджено як єресь на Третьому Латеранському соборі. і надалі переслідувалися католицькою церквою. Їх вчення взяли за основу альбігойці.
- 瓦勒度福音教會 (Waldensian Evangelical Church) ，屬於瓦勒度派 (Waldensians、Waldenses 或作 Vaudois) ，也譯作韋爾多派、瓦爾多派、華爾多派、瓦燈派，是約從中世紀興起的基督教教派。在教義上接近歸正宗 (Calvinists) ，以上帝的聖言為信仰和生活的唯一準則。它被當時的羅馬天主教會視為異端，也因此受到大迫害；現在被新教視為宗教改革的先聲。
|
| rdfs:comment
|
- Valdenští nebo Valdenství bylo středověké náboženské hnutí směřující k reformě křesťanského života založené Petrem Valdem. Zprvu se vyvíjelo v soutěži a v polemice s katarstvím a brzy se stalo územně nejrozšířenější herezí evropského středověku. Tito „Lyonští chudí“, jak bývají také někdy nazýváni, vystupují v poslední čtvrtině 12. století především jako potulní kazatelé. Získal je strhující příklad lyonského kupce Valdese.
- Die Waldenser sind eine protestantische reformierte Kirche mit starker Verbreitung in Italien. Ursprünglich als Gemeinschaft religiöser Laien Ende des 12. Jahrhunderts durch den Lyoner Kaufmann Petrus Valdes in Südfrankreich gegründet, wurden die Waldenser während des Mittelalters von der römisch-katholischen Kirche als eine der bedeutendsten Gruppen sogenannter Häretiker durch die Inquisition verfolgt.
- La Iglesia Valdense, surgida en el siglo XII, es actualmente considerada como una iglesia evangélica o protestante, movimiento al que se unió en el siglo XVI.
- Valdolaiset oli katolisen kirkon rinnalla vaikuttanut kristillinen yhteisö. Nimitys valdolaiset tulee ranskan ja italian kielen sanoista: "vaux" ja "vallis", eli laakso. Liikkeessä vaikutti myös lyonilainen kauppias Pierre Valdes (n. 1140-1218). Valdolaiset käänsivät Raamatun omalle kielelleen, kun taas kirkko käytti siihen aikaan latinankielistä Raamattua. Valdolaiset eivät tunnustaneet paavin valtaa ja vastustivat kuvien tekemistä Jumalasta.
- Waldensians, Waldenses or Vaudois are names for a Christian spiritual movement of the later Middle Ages, descendants of which still exist in various regions. Over time, the denomination joined the Genevan or Reformed branch of Protestantism. About the earlier history of the Waldenses considerable uncertainty exists because of a lack of extant source material.
- Fájl:WaldoAtLutherDenkmal. JPG Vald Péter szobra a wormsi Luther-emlékművön A valdensek egy Provence-ban a 12. század végén kialakult pápaellenes vallásfelekezet volt, amely Európa-szerte elterjedt a középkorban.
- L’Église évangélique vaudoise (en italien Chiesa Evangelica Valdese) est la principale Église actuelle issue de la prédication de Pierre Valdo. Elle est présente principalement en Italie, avec des antennes en Amérique du Sud. Elle est adhérente de l'Alliance réformée mondiale et de la Conférence des Églises protestantes des pays latins d'Europe.
- Il Valdismo, i cui fedeli sono chiamati Valdesi, è una confessione protestante. La maggior parte dei valdesi, cioè quelli presenti in Italia, in Uruguay e Argentina sono riuniti nella Chiesa Evangelica Valdese.
- De Waldenzen, ook armen van Lyon genoemd, waren een Middeleeuwse religieuze beweging. Zij wilden dicht bij de bijbel blijven, welke zij beschouwden als de enige geloofsautoriteit. Mannen en vrouwen dienden hun leven op de bijbel te baseren. Ze beleden geen dualisme zoals de albigenzen. De groep ontstond in 1175 ten oosten van de Franse stad Albi.
- Valdenserne begynte som et religiøst samfunn i 1170-årene under ledelse av kjøpmannen Petrus Valdés fra Lyon. De første valdensere bredte seg over Frankrike, Italia, Sveits og Sør-Tyskland, overalt utsatt for forfølgelser. Valdenserne sluttet seg senere til reformasjonen. Valdenserne er i vår tid en forholdsvis lite trossamfunn, som har sitt sentrum i Piemonte i Italia - i alpedalene vest for Torino.
- Waldensi – ugrupowanie chrześcijańskie, zawiązane w południowej Francji ok. 1170 r. jako tzw. "ubodzy z Lyonu".
- Os valdenses são uma denominação cristã que teve sua origem entre os seguidores de Pedro Valdo, morto em 1217. Ele era um comerciante de Lyon; criou sua religião por volta de 1174. Ele decidiu encomendar uma tradução da Bíblia para a linguagem popular e começou a pregá-la ao povo sem ser sacerdote. Ao mesmo tempo, renunciou a sua atividade e aos bens, que repartiu entre os pobres.
- Valdenser var en medeltida katolsk oppositionsrörelse, grundad ca 1173 i Lyon av köpmannen Petrus Valdes. Hans program låg nära fransicanernas. Under 1500-talet gick valdenserna med i reformationsrörelsen. De är i dag den största icke-katolska kyrkan i Italien, Chiesa Evangelica Valdese. Valdenserna förklarades 1184 som kättare av påven Lucius III.
- Вальде́нси — послідовники єретичного вчення ліонського купця П'єра Вальдо, які, закликаючи до «євангельської бідності», вважали, що розбещена багатством римська церква втратила святість і її таїнства не мають сили.
- 瓦勒度福音教會 (Waldensian Evangelical Church) ，屬於瓦勒度派 (Waldensians、Waldenses 或作 Vaudois) ，也譯作韋爾多派、瓦爾多派、華爾多派、瓦燈派，是約從中世紀興起的基督教教派。在教義上接近歸正宗 (Calvinists) ，以上帝的聖言為信仰和生活的唯一準則。它被當時的羅馬天主教會視為異端，也因此受到大迫害；現在被新教視為宗教改革的先聲。
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
