| dbpprop:abstract
|
- Vetus Latina is a collective name given to the Biblical texts in Latin that were translated before St Jerome's Vulgate Bible (382-405 AD) became the standard Bible for Latin-speaking Western Christians. The phrase Vetus Latina is Latin for Old Latin, and the Vetus Latina is sometimes known as the Old Latin Bible. It was, however, written in Classical Latin, not the early version of the Latin language known as Old Latin.
- Unter dem Begriff Vetus Latina oder Altlateinische Bibel (lat. vetus latina, dt. ‚alte lateinische‘), früher auch Itala, werden sämtliche Übersetzungen alt- und neutestamentlicher Texte der Bibel ins Lateinische zusammengefasst, die vor (und auch neben) der unter dem Namen Vulgata bekannten Neuübersetzung der biblischen Schriften beziehungsweise Revision bestehender Übersetzungen durch den heiligen Hieronymus (†420 n. Chr. ) in Gebrauch waren. Die zahlreichen frühen Bibelübersetzungen variierten in Umfang und Wortwahl. Sie sind uns vor allem in Zitaten bei Kirchenvätern zugänglich, aber auch in Fragmenten von Handschriften. Bruchstücke eines Vetus-Latina-Kodex aus dem 4. oder 5. Jahrhundert fanden sich zum Beispiel in Handschriftenbänden aus der Dombibliothek Konstanz, wo die alte Handschrift im 15. Jahrhundert zerschnitten und als Verstärkung von anderen Einbänden verwendet wurde. Die zahlreichen Textspuren werden seit 1945 systematisch unter der Leitung des Vetus-Latina-Instituts in der Erzabtei Beuron aufgearbeitet. Grundstock des Instituts ist eine Kartei mit rund einer Million altlateinischer Bibelzitate, die der Münchner Pfarrer Josef Denk (†1927) anlegte.
- La Vetus Llatina és el nom genèric que es dóna als textos bíblics escrits en Llatí anteriors a la Vulgata de Sant Jeroni avanç que aquesta versió es convertís en el estàndard de la Bíblia pels cristians llatins a occident. El nom Vetus Llatina significa Vell Llatí, i a vegades és coneguda com l'Antiga Bíblia Llatina.
- Vetus latina (lat. Versio vetus latina - starý latinský překlad) je nejstarší latinský překlad Bible do latiny. Jeho text je možné zrekonstruovat buď z rukopisů z doby, kdy byla Vetus latina nebo její části v užívání (nebo alespoň z jejich fragmentů či palimpsestů), nebo z citací některých církevních otců, zvlášť afrických. V případě biblických knih, které nebyly nahrazeny (alespoň zpočátku) verzí Vulgáty, se text nachází i v pozdějších středověkých kodexech. Vetus latina byla v užívání od cca. 2. století do 5. století, v některých případech až do 8. století, neboť ne všechny knihy byly nahrazeny Vulgátou. Vetus latina byla vytvořena z řečtiny, tj. z originálních verzí, nebo ze Septuaginty. Novozákonní text je tzv. západního typu, použitá verze Septuaginty je původně Lukianova. Vetus latina však není jednolitým překladem, ani není dílem jediného překladatele. Překlad různých knih vznikal nezávisle a v průběhu doby se měnil. Tento postupný vývoj je možné sledovat jak v použité slovní zásobě, tak v tom, že jednotlivé verze jsou revizemi latinského textu na základě různých předloh. V zásadě lze říct, že původní Lúkianova předloha byla zaměněna za velké unciální kodexy. V závislosti na změně slovní zásoby se rozlišuje několik typů Vetus latiny. Základní verze vznikla pravděpodobně v latinsky hovořící Africe (tzv. Afra), později byla pozměněna především v Itálii (tzv. Itala) a tato italská verze se dostala zpět do Afriky. Přesto změny ve slovní zásobě ukazují spíš na změnu v průběhu doby než na změnu závisející na geografii. Celkem se rozlišují následující verze překladu: stará Africká verze další africká verze italská verze další evropská verze Po této verzi se objevila Vulgáta, nebo alespoň její základní část, a ta autoritou papeže Damasa I. Vetus latinu vytlačila. Konečné vítězství Vulgáty nad Vetus latinou se datuje do doby karolinské reformy. Z hlediska textové kritiky je Vetus latina velmi důležitá jako jeden z nejstarších svědků řeckých předloh (LXX) v prvních staletích po Kristu.
- Vetus Latina es el nombre colectivo dado a los textos bíblicos en Latín que fueron traducidos antes que la Vulgata de san Jerónimo se convirtiera en el estándar de la Biblia para los cristianos latino-parlantes en occidente. La frase Vetus Latina significa Viejo Latín en latín, y la Vetus Latina a veces es conocida como la Antigua Biblia Latina.
- Vetus Latina (vieille latine) est le nom collectif des anciennes versions latines des textes bibliques effectuées à partir des textes grecs. Les plus anciennes d'entre elles remontent au deuxième siècle. Ces traductions, faites à différents endroits par des traducteurs différents, sont fort diverses, pas toujours très précises, sans contrôle de la hiérarchie ecclésiastique. Ces versions ont précédé la traduction commencée par Jérôme de Stridon (382-405 AD), qui résulta en la collection appelée Vulgate (commune) latine. Celle-ci finit par évincer les anciennes versions dans l'usage des Églises chrétiennes latines. La Vetus Latina n'est conservée que très partiellement. Les versions provenant de l'Afrique portent le nom collectif Afra; celles de l'Europe Itala.
- Fájl:Old latin gospel. jpg A Vetus Latina egyik példánya: A Codex Vercellensis egy oldala, János evangéliumának részletével A Vetus Latina vagy Itala, a Biblia Vulgata előtti latin fordításainak neve. Ezek története az újszövetségi iratok születésével párhuzamosan vette kezdetét, helyi, egyházközségi használatra született a variánsok sokasága. Az Itala a 3-4. század környékén Itáliában készült egyik híresebb változat, ami teljes, ennek is több helyi variánsa alakult ki. Az egyházatyák idézetei tartották fenn a Vetus Latina-variánsok szövegeit (ez az úgynevezett „indirekt”, azaz nem szándékos hagyományozás). A Vetus Latina-variánsok között sok nem teljes, egyes könyvek szövegét tartalmazza csak, vagy csak szakaszokét. Az Ószövetségi változatokhoz a Septuagintát és Origenész Hexapláját használták többek között. Jeromos a Vulgata megalkotásakor a Vetus Latina-szöveghagyományt vette alapul, azt korrigálta és alkotta újra saját megoldásai alapján (így született például a Zsoltárok könyvének kétféle változata Jeromosnál). Néhány ószövetségi könyv főleg a Vetus Latina-anyagok beemelésével készült a Vulgatában. A római katolikus liturgiában használatos Psalterium Romanum szövege feltehetőleg a Vetus Latina zsoltárfordítását őrzi. A bencés rend benediktbeureni kolostorában külön a Vetus Latina hatalmas szöveghagyománya feldolgozásának szentelt intézet működik Vetus Latina Institut néven.
- Con vetus latina si intende un gruppo di diverse traduzioni bibliche, fatte da vari autori in vari ambiti, dal secondo al V secolo, sempre però dal testo greco. La loro qualità è perciò molto variabile. Si sa che Sant'Agostino sperimentò un vero disgusto a causa della loro rozzezza. Le versioni provenienti dall'Africa Latina ricevono il nome di Afra; quelle dell'Europa Itala. Il testo ricostruito a partire dai testi patristici e pochi manoscritti integrali viene editato dai monaci di Beuron dal 1954 in poi.
- 古ラテン語聖書（こらてんごせいしょ、Vetus Latina）とは、ヒエロニムスによるヴルガータ以前の、数々のラテン語訳聖書の総体を指す。従って、「古いラテン語」による聖書ではなく、ラテン語による「古い聖書」の意。かつてはこれを「イタラ」（Itala）と呼んでいたが、イタリア半島以外にも広く流布していたことが明らかとなり、現在では、この呼称は消えつつある。 ヴルガータの四福音書以外の新約文書は、これらの訳がそのまま用いられており、また、ヴルガータの四福音書も、ヒエロニムスは、古ラテン語訳を大いに参照して改訳・改訂したと考えられている。また、今日の新約聖書ギリシア語原典の本文批評においても、重要な役割を果たす。
- Vetus Latina is de verzamelnaam voor Latijnse Bijbelvertalingen die ontstaan zijn, voordat de Vulgaat, de Latijnse bijbelvertaling door Hiëronymus de standaard Bijbel werd voor de Latijn sprekende Westerse christenen. Vetus Latina betekent Oud Latijn. De Vetus Latina wordt ook wel de Oud-Latijnse Bijbel genoemd.
- Vetus Latina, gammel latin, er en fellesbenevnelse for den store gruppen av latinske bibeloversettelser som hadde vært i bruk siden det 2. århundre fram til Hieronymus' standardiserte og autoriserte latinske oversettelse Vulgata kom i det 5. århundre. Med kristendommens utbredelse i Romerriket var det blitt mer og mer vanlig med latinske oversettelser i stedet for de greske som hittil hadde blitt benyttet. I Nordafrika, Spania, England, Gallia og Germania fantes derfor et utall av latinske bibeloversettelser, ofte af sterkt varierende karakter og kvalitet - og ofte oversettelser som var foretatt av de lokale lærde. Derfor var det også ofte uoverensstemmelser mellom de forskjellige oversettelsene. De eldste av disse latinske oversettelsene finner man ikke i Rom, som man ellers kunne forvente, men i de romerske provinsene i det nordlige Afrika hvor spesielt Cyprianus, biskop i Karthago, var med til å spre det latinske språk. I Rom var språket blant de kristne gresk helt opp til det 3. århundre. Paulus skrev f. eks. sine brev på gresk, og flertallet av de romerske biskopene snakket gresk. I Torino i Italia finnes i dag fragmenter av en kopi fra den bibelen Cyprianus benyttet. Den kalles Codex Bobbiensis, og inneholder bruddstykker av Markusevangeliet og Matteusevangeliet. I Paris finnes fragmenter av Johannes' åpenbaring og Apostlenes Gjerninger fra samme bibel. De kalles Codex Floriacensis. Endelig finnes det i Trento Codex Palatinus, et skrift fra det 5. århundre som også er av nordafrikansk opprinnelse. Et annet interessant vetus latina-skrift er Codex Colbertinus, som også bærer preg av den nordafrikanske innflytelsen. Disse afrikanske biblene er spennende. Dels kan de fortelle oss om den tidlige kristendommens utbredelse i Nordafrika, og dels kan de gi viktige opplysninger om de greske skriftene de er oversatt etter. De er, om enn indirekte, de tidligste øyenvitner til de originale greske skriftene, og dermed tettere på forfatterne enn de biblene som kom i kjølvannet av Vulgata. Ofte kan de tidsbestemmes meget nøyaktig, idet man har kjenskap til de biskoppene og kirkefedrene som benyttet dem. Mange av de senere greske og latinske oversettelsene mangler geografiske referanser og tilknytning til enkeltpersoner. I det 4. århundre og 5. århundre ser man de første europeiske latinske oversettelser, Codex Vercellensis og Codex Veronensis, fra henholdsvis Vercelli og Verona. To interessante bibler ut fra både historisk og religiøs betydning. Med Vulgata fikk man så i det 5. århundre et felles skrift, som hurtig bredte seg i den kristne verden, og som med tiden ble benyttet til oversettelser til lokale språk.
- Vetus latina to zbiorcza nazwa łacińskich przekładów Pisma Świętego, dokonanych przed opracowaniem przez św. Hieronima, na zlecenie papieża Damazego I, jednolitej wersji łacińskiej, czyli tzw. Wulgaty. Do Vetus Latina zaliczają się Afra i Itala. Vetus latina są nam znane głównie z cytatów w pismach Ojców Kościoła (np. św. Augustyna) oraz nielicznych zachowanych rękopisów. W 1945 roku w opactwie Beuron w Niemczech utworzono Vetus latina-Institut zajmujący się starołacińskimi przekładami Pisma Świętego.
- Vetus Latina foi o nome comumente dado aos textos bíblicos traduzidos para o latim antes da tradução de São Jerônimo, conhecida como Vulgata. Vetus Latina é uma expressão em latim que significa "Latim Antigo". Com a pregação do cristianismo por todo Império Romano, houve a necessidade de se traduzir os escritos bíblicos para os cristãos que não liam o grego ou o hebraico. Acredita-se que esta tradução dos escritos bíblicos seja do início do século I, e que foram realizadas por tradutores informais.
- Под названием Vetus Latina (старая латинская) понимают все переводы Библии на латинский язык, которые были в употреблении до появления Вульгаты. Многочисленные ранние переводы Библии различаются по объёму и стилю перевода. Они доступны прежде всего в цитатах отцов церкви, но сохранились также и фрагменты рукописей. Фрагменты кодекса IV или V века были найдены, например, в библиотеке при соборе города Констанц, когда в XV веке разрезали старые рукописи и использовали их для укрепления книжных переплётов.
|
| rdfs:comment
|
- Vetus Latina is a collective name given to the Biblical texts in Latin that were translated before St Jerome's Vulgate Bible (382-405 AD) became the standard Bible for Latin-speaking Western Christians. The phrase Vetus Latina is Latin for Old Latin, and the Vetus Latina is sometimes known as the Old Latin Bible. It was, however, written in Classical Latin, not the early version of the Latin language known as Old Latin.
- Unter dem Begriff Vetus Latina oder Altlateinische Bibel (lat. vetus latina, dt. ‚alte lateinische‘), früher auch Itala, werden sämtliche Übersetzungen alt- und neutestamentlicher Texte der Bibel ins Lateinische zusammengefasst, die vor (und auch neben) der unter dem Namen Vulgata bekannten Neuübersetzung der biblischen Schriften beziehungsweise Revision bestehender Übersetzungen durch den heiligen Hieronymus (†420 n. Chr. ) in Gebrauch waren.
- La Vetus Llatina és el nom genèric que es dóna als textos bíblics escrits en Llatí anteriors a la Vulgata de Sant Jeroni avanç que aquesta versió es convertís en el estàndard de la Bíblia pels cristians llatins a occident. El nom Vetus Llatina significa Vell Llatí, i a vegades és coneguda com l'Antiga Bíblia Llatina.
- Vetus latina (lat. Versio vetus latina - starý latinský překlad) je nejstarší latinský překlad Bible do latiny. Jeho text je možné zrekonstruovat buď z rukopisů z doby, kdy byla Vetus latina nebo její části v užívání (nebo alespoň z jejich fragmentů či palimpsestů), nebo z citací některých církevních otců, zvlášť afrických.
- Vetus Latina es el nombre colectivo dado a los textos bíblicos en Latín que fueron traducidos antes que la Vulgata de san Jerónimo se convirtiera en el estándar de la Biblia para los cristianos latino-parlantes en occidente. La frase Vetus Latina significa Viejo Latín en latín, y la Vetus Latina a veces es conocida como la Antigua Biblia Latina.
- Vetus Latina (vieille latine) est le nom collectif des anciennes versions latines des textes bibliques effectuées à partir des textes grecs. Les plus anciennes d'entre elles remontent au deuxième siècle. Ces traductions, faites à différents endroits par des traducteurs différents, sont fort diverses, pas toujours très précises, sans contrôle de la hiérarchie ecclésiastique.
- Fájl:Old latin gospel. jpg A Vetus Latina egyik példánya: A Codex Vercellensis egy oldala, János evangéliumának részletével A Vetus Latina vagy Itala, a Biblia Vulgata előtti latin fordításainak neve. Ezek története az újszövetségi iratok születésével párhuzamosan vette kezdetét, helyi, egyházközségi használatra született a variánsok sokasága. Az Itala a 3-4.
- Con vetus latina si intende un gruppo di diverse traduzioni bibliche, fatte da vari autori in vari ambiti, dal secondo al V secolo, sempre però dal testo greco. La loro qualità è perciò molto variabile. Si sa che Sant'Agostino sperimentò un vero disgusto a causa della loro rozzezza. Le versioni provenienti dall'Africa Latina ricevono il nome di Afra; quelle dell'Europa Itala.
- Vetus Latina is de verzamelnaam voor Latijnse Bijbelvertalingen die ontstaan zijn, voordat de Vulgaat, de Latijnse bijbelvertaling door Hiëronymus de standaard Bijbel werd voor de Latijn sprekende Westerse christenen. Vetus Latina betekent Oud Latijn. De Vetus Latina wordt ook wel de Oud-Latijnse Bijbel genoemd.
- Vetus Latina, gammel latin, er en fellesbenevnelse for den store gruppen av latinske bibeloversettelser som hadde vært i bruk siden det 2. århundre fram til Hieronymus' standardiserte og autoriserte latinske oversettelse Vulgata kom i det 5. århundre. Med kristendommens utbredelse i Romerriket var det blitt mer og mer vanlig med latinske oversettelser i stedet for de greske som hittil hadde blitt benyttet.
- Vetus latina to zbiorcza nazwa łacińskich przekładów Pisma Świętego, dokonanych przed opracowaniem przez św. Hieronima, na zlecenie papieża Damazego I, jednolitej wersji łacińskiej, czyli tzw. Wulgaty. Do Vetus Latina zaliczają się Afra i Itala. Vetus latina są nam znane głównie z cytatów w pismach Ojców Kościoła (np. św. Augustyna) oraz nielicznych zachowanych rękopisów.
- Vetus Latina foi o nome comumente dado aos textos bíblicos traduzidos para o latim antes da tradução de São Jerônimo, conhecida como Vulgata. Vetus Latina é uma expressão em latim que significa "Latim Antigo". Com a pregação do cristianismo por todo Império Romano, houve a necessidade de se traduzir os escritos bíblicos para os cristãos que não liam o grego ou o hebraico.
- Под названием Vetus Latina (старая латинская) понимают все переводы Библии на латинский язык, которые были в употреблении до появления Вульгаты. Многочисленные ранние переводы Библии различаются по объёму и стилю перевода.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
