| dbpprop:abstract
|
- The Varangians or Varyags, sometimes referred to as Variagians, were Vikings, Norsemen, who went eastwards and southwards through what is now Russia, Belarus and Ukraine mainly in the 9th and 10th centuries. However, according to some scholars (including those as famous as M. V. Lomonosov) the term "Varangians" was used to refer to any sea travellers, merchants and pirates irrespective of their origin. The term was used in relation to Vikings as well as to Slavic troops shuttling between major trade centres of the time and occasionally engaged in warfare. A similar term in the Russian language is "nemets" (немец), which was used with respect to almost all foreigners from European countries, but primarily with respect to Germans. In modern Russian this term has only one meaning - "a German". According to the Kievan Rus' Primary Chronicle, compiled in about 1113, groups of Varangians included Norsemen known as Rus, just as some were known as Swedes, Normans, Angles, Gotlanders and so on. However, due largely to geographic considerations, most of the Varangians who traveled and settled in the eastern Baltic, Russia and lands to the south came from the area of modern Sweden. Engaging in trade, piracy and mercenary activities, they roamed the river systems and portages of Gardariki, reaching the Caspian Sea and Constantinople.
- Der Begriff Waräger oder Rus ist nach heutigem allgemeinem Verständnis eine Bezeichnung für die Skandinavier bei den slawischen Völkern Osteuropas und im byzantinischen Reich. Die Waräger wurden zuerst in der Nestorchronik erwähnt. In der Geschichtswissenschaft ist es allerdings nicht unumstritten, ob der Begriff „Waräger“ sich ursprünglich auf normannische (also skandinavische) oder slawische Gruppen bezog. Hierzu schreibt Birgit Scholz in ihrer Dissertation: „Die Frage nach den slawischen oder normannischen Wurzeln des altrussischen Staates ist seit dem 18. Jahrhundert ein Politikum ersten Ranges in den Beziehungen zwischen der deutschen, skandinavischen und russischen Historiographie, stoßen hier doch Überlegenheitsgefühle auf der einen Seite und gewisse Minderwertigkeitskomplexe auf der anderen Seite zusammen. “ Als Waräger wurden insbesondere durch Eide und Schwüre sowie gemeinsame Handelsinteressen verbundene skandinavische bewaffnete Männerbünde bezeichnet, die zwischen dem 8. und 12. Jahrhundert im Baltikum und in Osteuropa aktiv waren. Sie nutzten die großen Flüsse wie Wolchow, Newa, Düna, Wolga, Dnepr und Don, um sich im osteuropäischen Tiefland fortzubewegen. Die Waräger traten als Händler, Krieger und Siedler auf. Bei ihren Handelsfahrten über das Schwarze Meer kamen sie bis nach Konstantinopel, wo sie zeitweise die Leibgarde des oströmischen Kaisers stellten. Über das Kaspische Meer kamen sie sogar bis ins weit entfernte Bagdad. Auch die Leibwachen der russischen Fürsten, die Drushinas, gehen auf warägische Schwurgemeinschaften zurück. Die Waräger waren an der Gründung des Reiches der Kiewer Rus beteiligt. Ab dem 9. Jahrhundert siedelten sie sich zunächst als Söldner, dann als Adels- und Anführerschicht unter den Ostslawen an. Diese in Russland ansässig gewordenen Skandinavier waren bis zum Ende des 10. Jahrhunderts vollständig slawisiert. Von nun an wurden sie nicht mehr als Waräger bezeichnet, denn das Wort „Waräger“ bezeichnete immer nur Fremde, niemals Einheimische bzw. Integrierte. Es kamen jedoch bis ins 13. Jahrhundert immer wieder neue Krieger aus Skandinavien, um in der Kiewer Rus eine Zeit lang als Söldner zu dienen. Diese fremden Skandinavier wurden weiterhin als Waräger bezeichnet, in Abgrenzung zu den einheimischen Rus.
- Varjagové byli švédští Vikingové, kteří podnikali obchodně kořistnické výpravy do východní Evropy. Jejich zdejší slovanské označení Varjagové (v byzantských pramenech Varangoi) mělo původ ve vlastním skandinávském pojmenování Vaeringar nebo Vaeringjar, které označovalo člena družiny, jenž byl vázán přísahou (vár). První Varjagové se objevili ve východní Evropě již v 7. století. Přistáli na pobřeží Finského zálivu a poté začali pronikat do vnitrozemí. Jejich první cesta vedla po Něvě, Ladožském jezeře a proti proudu řeky Volchova do Ilmeňského jezera. V této oblasti si Varjagové vybudovali první opevněné základny. Jedna z nejstarších a nepochybně nejvýznamnější byl Aldeigjuborg, situovaná nedaleko ústí Volchova do Ladožského jezera. Odsud pronikli po vodních plochách a tocích od dále na Volhu po Kaspickém moři do vzdálených arabských zemí. Na této trase obchodovali s volžskými Bulhary, Chazary a Araby. Kromě této „arabské“ obchodní cesty se později, v polovině 9. století, ustálila druhá známější cesta vedoucí „od Varjagů k Řekům“, to znamená ze Švédska přes Baltské moře a po řekách Něvě a Volchovu nebo Západní Dvině a Lovati na Dněpr a dále do Černého moře a byzantské říše. Od těchto elitních oddílů ozbrojených dálkových kupců je třeba odlišit severské obyvatelstvo, které přicházelo do východní Evropy s úmyslem kolonizovat zdejší nepříliš hustě osídlené kraje a jemuž zřejmě náleželo finské pojmenování Ruotsi (dnes má toto slovo význam „Švédsko“). Na rozdíl od Varjagů byli skandinávští obyvatelé, kteří se usadili jižně od Finského zálivu, brzy asimilováni slovanským a zčásti i finským etnikem. Etnonymum Rus se však zachovalo a později se stalo pojmenováním pro území, na kterém vládla dynastie varjažského původu Rurikovci, i jeho slovanského obyvatelstva. Varjagové si budovali podél dlouhých obchodních cest opevněné základny - mezi nejstarší a nejznámější patří Aldeigiuborg - Stará Ladoga - nebo využívali zdejších již existujících opevněných měst. Později se v některých starých slovanských centrech zmocnili vlády a začali vybírat od místních obyvatel tribut v naturáliích, které byly následně využívány v dálkovém obchodu jako zboží. To bylo typické také pro první vládce Kyjevské Rusi. Později se Varjagové proslavili jako bojovníci ve službách významných panovníků. Varjažskou gardu měli například byzantští císaři. Její základ vytvořilo šest tisíc Varjagů z družiny velikého knížete kyjevského Vladimíra I. , které poslal na pomoc svému pozdějšímu švagrovi Basileiovi II.. Tito bojovníci již zůstali v císařových službách a vytvořili základ pro osobní panovníkovu gardu.
- Los varegos o varengos (del ruso Варяги, variagi) eran una tribu perteneciente al grupo escandinavo procedente del territorio que actualmente corresponde a Suecia y Dinamarca. Se dedicaban al comercio, a la piratería y a actividades mercenarias y solían actuar en los sistemas y puertos fluviales de lo que más tarde sería Rusia, llegando a alcanzar el Mar Caspio y Constantinopla. Según la opinión más extendida, su nombre proviene del nórdico antiguo Væringjar, una supuesta forma plural de várar: "promesa, palabra de honor". Los eslavos orientales y los bizantinos, sin embargo, no distinguían a los escandinavos de otros pueblos germánicos cuando utilizaban este término. En la Crónica de Néstor, también se usa para incluir a los daneses y los anglos.
- Varjagit eli varangit olivat viikinkejä, jotka tekivät matkoja idäntielle eli lähinnä Venäjälle ja Bysanttiin. Heidän retkensä ulottuivat aina Kaspianmerelle ja Konstantinopoliin saakka. Varjagien uskotaan yleensä olleen lähtöisin nykyisen Ruotsin alueelta. Nykyisessä kielenkäytössä varjageiksi kutsutaan usein kaikkia Venäjän jokireiteillä liikkuneita viikinkejä, joita kutsutaan myös ruseiksi. Alkuaan nimitys lienee kuitenkin tarkoittanut erityisesti 900-luvun lopun ja 1000-luvun alun soturijoukkoja, jotka asettuivat Venäjän alueen ruhtinaiden ja Bysantin palvelukseen. Bysantin valtakunnassa toimi varjagikaarti, joka oli Bysantin keisarin henkilökohtainen kaarti. Siinä palveli myös muitakin kun vain varjageja, kuten slaaveja ja anglosakseja. Varjagit-nimityksen yleisesti hyväksytty etymologia on skandinaavinen "valaliittolaista" merkitsevä sana väring. Termi on keskiajan venäläisten kronikoiden perua.
- Varègue, également appelés Rus, est le nom donné aux Vikings exerçant sur la route de l’Est. Les Varègues étaient des Danois et surtout des Suédois qui voyagèrent vers l’est depuis la Scandinavie. Vivant du commerce, de la piraterie et s'offrant comme mercenaires, ils écumèrent le réseau fluvial de ce qui sera plus tard la Russie, atteignant jusqu'à la mer Caspienne et Constantinople. Ils créèrent un ensemble de forts et de postes d’échanges, posant les bases du futur État russe. Les Slaves et les Byzantins ne distinguaient cependant pas les Scandinaves des Saxons parmi ces mercenaires. D'ailleurs, les gardes varègues de l'empire byzantin étaient le plus souvent des Saxons (voir ci-dessous). Dans la première chronique russe ce terme inclut aussi des Angles provenant de l'île de Bretagne.
- Con il nome Variaghi si identificano le genti normanne che migrarono dalla Svezia verso oriente. Praticando il commercio e la pirateria, e servendo come mercenari, essi vagarono per il complesso sistema dei fiumi della Russia europea giungendo fino al Mar Caspio e a Costantinopoli. Crearono un sistema di fortezze e di stazioni commerciali dando origine al primo stato russo, il Rus' di Kiev. Slavi e Bizantini, nelle loro cronache, usarono il termine Variaghi per indicare sia gli scandinavi che i gruppi germanici ad essi collegati. Nella più antica cronaca russa, il Manoscritto Nestoriano, anche gli abitanti dell'Inghilterra vengono identificati con questo nome.
- ヴァリャーグ（露：Варяг Varyag）あるいはヴァランジャン（英：Varangians）とは、スラブ語名によるヴァイキング（ヴィーキング）である。複数形はヴァリャーギ（Варяги Varyagi）。東スラヴ人による呼称でゲルマン人の一派を指す。一般的には、スウェーデン・ヴァイキング（ノルマン人）の事であると現代では解釈されている。
- Varjagen, Warjagen of Varangiërs is een benaming voor Vikingen of Noormannen die vanuit Scandinavië naar het oosten trokken om handel te drijven, om te dienen als huursoldaat of om zich er te vestigen. Zij hebben de Slavische staat Kiev-Roes gesticht. De Varjagen betekent niets anders dan 'Zwervers'. In de vroege Middeleeuwen zakten Zweedse Vikingen de Russische rivieren af en bouwden handelsnederzettingen langs de zogenaamde Handelsroute van de Varjagen naar de Grieken. Na verloop van tijd begonnen deze Vikingen een elite te vormen tussen de Slaven, en noemden zich Varjagen. Het verhaal ging dat zij eens verjaagd werden door een Slavische opstand. De Slaven zouden echter direct daarna zodanig onder elkaar zijn beginnen te vechten, dat ze de Varjagen vroegen of ze hen weer wilden leiden. Hoe het ook zij, de Varjaag Rurik wist in 860 een groot aantal van dergelijke nederzettingen in Noord-Rusland te verenigen, en viel Constantinopel zelfs aan. In de tweede helft van de 9e eeuw gingen de Varjagen op in de lokale bevolking en kon steeds meer van een echte Russische staat gesproken worden. De Oost-Slavische volkeren en Byzantijnen maakten geen onderscheid tussen Scandinaviërs en andere Germaanse volkeren. Met de term Varjagen werden in het Kievse Rijk tussen 850 en 1110 ook de Engelsen bedoeld.
- Væring (norrønt væringjar, flertall av substantivet várar = løfte, ed) er en felles norrøn betegnelse på de menn som tjenestegjorde i vaktstyrken hos keiseren av Miklagard. Væringer var en form for leiesoldater på 900-tallet og 1000-tallet. Væringer som begrep er beslektet eller overlappende med begrepet varjager, «de edsvorne», som var de menn som drev handel østover og sørover på de russiske elvene, eller drev plyndring som vikinger. Arkeologiske funn på Gotland i form av utenlandske mynter tyder på et vestlig senter for denne handelen og at handelen var betydelig. Man kan den dag i dag se spor etter Væringer i Istanbul, ved å se Runer i Hagia Sofia.
- Waregowie, Wariagowie - nazwa pochodząca od staronordyckiego słowa var - ślub, tu używana w rozumieniu przysięgi. Inna teoria mówi o staroangielskim Værgenga, co oznacza obcy, szukający schronienia, a jeszcze inna o fińskim słowie vara/vartio, co oznacza straż albo vaara - wzgórze, niebezpieczeństwo. Waregami nazywamy skandynawskich wikingów którzy w VIII i IX wieku działali w rejonach obecnej Ukrainy i Rosji, tworząc tam w późniejszym okresie m. in. pierwszy organizm państwowy, nazwany później Rusią Kijowską. Pierwsi Wikingowie zaczęli docierać na te tereny w pierwszej połowie VIII wieku, spływając rzekami na południe. W odróżnieniu od relacji z państw Europy Zachodniej, nie mamy z ziem ruskich informacji o plądrowaniu tych terenów przez wyprawy łupieskie.
- Os varegues (em russo Варяги, Variágui) foram povos escandinavos que viajaram para o leste e para o sul, vindos principalmente das áreas da Dinamarca e Suécia. Vivendo do comércio, pirataria e atividades mercenárias, eles percorreram os rios e portos do que mais tarde viria a ser a Rússia, chegando até o Mar Cáspio e Constantinopla.
- Varegi este numele sub care erau cunoscute, de către slavii de răsărit, de bizantini şi de arabi, neamurile germanice care locuiau în Peninsula Scandinavă, Irlanda şi în insulele vecine. Sinonim: vikingi. În secolele al IX-lea şi al X-lea, varegii au migrat pe teritoriul actual al Rusiei.
- Файл:Nicholas Roerich, Guests from Overseas. jpg «Заморские гости», Николай Рерих, 1901, Третьяковская галерея Файл:Waringiers Byzantium Vinkhuijzen. jpg Варяжский отряд в Византии. Рисунок-реконструкция конца XIX века. Варя́ги — поселенцы из Балтийского региона (с Варяжского моря), представители которых присутствовали как наёмные воины или торговцы в Древнерусском государстве и Византии. Древнерусские летописи связывают с варягами-русью образование государства Русь. Вопрос о том, кого называли на Руси варягами, продолжает оставаться дискуссионным. Ряд источников сближают понятия «варяги» со скандинавскими викингами, с XII века на Руси лексема «варяги» заменяется псевдоэтнонимом «немцы». Из византийских источников известны варяги (варанги) как особый отряд на службе у византийских императоров с XI века, скандинавские источники сообщают только о варягах-скандинавах (вэрингах) на службе в Византии в XI веке.
- Varjager, av nordiska väringar "De edsvurna", allmänt namn på vikingatida skandinaver (norröner framförallt ruser hos de slaviska stammarna. På grekiska motsvarades detta namn av varangoi. Handelsvägen från varjagerna till grekerna omnämns i Nestorskrönikan som Путь «из варяг в греки», Put iz varyag v greki, och sträckte sig från Birka ner till Byzans.
- Varegler Ortaçağ'da Doğu Avrupa'da yaşamış bir halktır. Varegler de Normanlar gibi Vikinglerin bir türevidir. İsveç kökenli oldukları için, Norveç kökenli Normanların aksine batıya değil doğuya doğru yayılabildiler.
- Варяги — (від старо-північн. -герм. — væringjar, нім. — Waräger, грецьк. — Βάραγγοι а Βαριάγοι, стар. -слав. — Вар`яже, Вар`язі) — у широкому тлумаченні цього терміну — нормани, мандрівники, воїни-пірати та купці з північної Європи — Скандинавії; германо-мовні племена, що населяли західне узберіжжя Балтійського моря до утворення держав Данія, Швеція та Норвегія. Етнонім «варяги» вживався у Східній Європі та Візантії, в Західній Європі ці ж племена одержали назву «вікінги». У більш вузькому тлумаченні (що походить з візантійських джерел) варяги — це норманські воїни, що наймалися служити охоронцями до двору візантійських імператорів.
|
| rdfs:comment
|
- The Varangians or Varyags, sometimes referred to as Variagians, were Vikings, Norsemen, who went eastwards and southwards through what is now Russia, Belarus and Ukraine mainly in the 9th and 10th centuries. However, according to some scholars (including those as famous as M. V. Lomonosov) the term "Varangians" was used to refer to any sea travellers, merchants and pirates irrespective of their origin.
- Der Begriff Waräger oder Rus ist nach heutigem allgemeinem Verständnis eine Bezeichnung für die Skandinavier bei den slawischen Völkern Osteuropas und im byzantinischen Reich. Die Waräger wurden zuerst in der Nestorchronik erwähnt. In der Geschichtswissenschaft ist es allerdings nicht unumstritten, ob der Begriff „Waräger“ sich ursprünglich auf normannische (also skandinavische) oder slawische Gruppen bezog.
- Varjagové byli švédští Vikingové, kteří podnikali obchodně kořistnické výpravy do východní Evropy. Jejich zdejší slovanské označení Varjagové (v byzantských pramenech Varangoi) mělo původ ve vlastním skandinávském pojmenování Vaeringar nebo Vaeringjar, které označovalo člena družiny, jenž byl vázán přísahou (vár). První Varjagové se objevili ve východní Evropě již v 7. století.
- Los varegos o varengos (del ruso Варяги, variagi) eran una tribu perteneciente al grupo escandinavo procedente del territorio que actualmente corresponde a Suecia y Dinamarca. Se dedicaban al comercio, a la piratería y a actividades mercenarias y solían actuar en los sistemas y puertos fluviales de lo que más tarde sería Rusia, llegando a alcanzar el Mar Caspio y Constantinopla.
- Varjagit eli varangit olivat viikinkejä, jotka tekivät matkoja idäntielle eli lähinnä Venäjälle ja Bysanttiin. Heidän retkensä ulottuivat aina Kaspianmerelle ja Konstantinopoliin saakka. Varjagien uskotaan yleensä olleen lähtöisin nykyisen Ruotsin alueelta. Nykyisessä kielenkäytössä varjageiksi kutsutaan usein kaikkia Venäjän jokireiteillä liikkuneita viikinkejä, joita kutsutaan myös ruseiksi.
- Varègue, également appelés Rus, est le nom donné aux Vikings exerçant sur la route de l’Est. Les Varègues étaient des Danois et surtout des Suédois qui voyagèrent vers l’est depuis la Scandinavie. Vivant du commerce, de la piraterie et s'offrant comme mercenaires, ils écumèrent le réseau fluvial de ce qui sera plus tard la Russie, atteignant jusqu'à la mer Caspienne et Constantinople.
- Con il nome Variaghi si identificano le genti normanne che migrarono dalla Svezia verso oriente. Praticando il commercio e la pirateria, e servendo come mercenari, essi vagarono per il complesso sistema dei fiumi della Russia europea giungendo fino al Mar Caspio e a Costantinopoli. Crearono un sistema di fortezze e di stazioni commerciali dando origine al primo stato russo, il Rus' di Kiev.
- ヴァリャーグ（露：Варяг Varyag）あるいはヴァランジャン（英：Varangians）とは、スラブ語名によるヴァイキング（ヴィーキング）である。複数形はヴァリャーギ（Варяги Varyagi）。東スラヴ人による呼称でゲルマン人の一派を指す。一般的には、スウェーデン・ヴァイキング（ノルマン人）の事であると現代では解釈されている。
- Varjagen, Warjagen of Varangiërs is een benaming voor Vikingen of Noormannen die vanuit Scandinavië naar het oosten trokken om handel te drijven, om te dienen als huursoldaat of om zich er te vestigen. Zij hebben de Slavische staat Kiev-Roes gesticht. De Varjagen betekent niets anders dan 'Zwervers'. In de vroege Middeleeuwen zakten Zweedse Vikingen de Russische rivieren af en bouwden handelsnederzettingen langs de zogenaamde Handelsroute van de Varjagen naar de Grieken.
- Væring (norrønt væringjar, flertall av substantivet várar = løfte, ed) er en felles norrøn betegnelse på de menn som tjenestegjorde i vaktstyrken hos keiseren av Miklagard. Væringer var en form for leiesoldater på 900-tallet og 1000-tallet. Væringer som begrep er beslektet eller overlappende med begrepet varjager, «de edsvorne», som var de menn som drev handel østover og sørover på de russiske elvene, eller drev plyndring som vikinger.
- Waregowie, Wariagowie - nazwa pochodząca od staronordyckiego słowa var - ślub, tu używana w rozumieniu przysięgi. Inna teoria mówi o staroangielskim Værgenga, co oznacza obcy, szukający schronienia, a jeszcze inna o fińskim słowie vara/vartio, co oznacza straż albo vaara - wzgórze, niebezpieczeństwo. Waregami nazywamy skandynawskich wikingów którzy w VIII i IX wieku działali w rejonach obecnej Ukrainy i Rosji, tworząc tam w późniejszym okresie m. in.
- Os varegues (em russo Варяги, Variágui) foram povos escandinavos que viajaram para o leste e para o sul, vindos principalmente das áreas da Dinamarca e Suécia. Vivendo do comércio, pirataria e atividades mercenárias, eles percorreram os rios e portos do que mais tarde viria a ser a Rússia, chegando até o Mar Cáspio e Constantinopla.
- Varegi este numele sub care erau cunoscute, de către slavii de răsărit, de bizantini şi de arabi, neamurile germanice care locuiau în Peninsula Scandinavă, Irlanda şi în insulele vecine. Sinonim: vikingi. În secolele al IX-lea şi al X-lea, varegii au migrat pe teritoriul actual al Rusiei.
- Файл:Nicholas Roerich, Guests from Overseas. jpg «Заморские гости», Николай Рерих, 1901, Третьяковская галерея Файл:Waringiers Byzantium Vinkhuijzen. jpg Варяжский отряд в Византии. Рисунок-реконструкция конца XIX века.
- Varjager, av nordiska väringar "De edsvurna", allmänt namn på vikingatida skandinaver (norröner framförallt ruser hos de slaviska stammarna. På grekiska motsvarades detta namn av varangoi. Handelsvägen från varjagerna till grekerna omnämns i Nestorskrönikan som Путь «из варяг в греки», Put iz varyag v greki, och sträckte sig från Birka ner till Byzans.
- Varegler Ortaçağ'da Doğu Avrupa'da yaşamış bir halktır. Varegler de Normanlar gibi Vikinglerin bir türevidir. İsveç kökenli oldukları için, Norveç kökenli Normanların aksine batıya değil doğuya doğru yayılabildiler.
- Варяги — (від старо-північн. -герм. — væringjar, нім. — Waräger, грецьк. — Βάραγγοι а Βαριάγοι, стар. -слав.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
