| dbpprop:abstract
|
- Taṇhā or tṛṣṇā literally means "thirst," figuratively denotes "desire" or "craving," and is traditionally juxtaposed with "peace of mind". Synonyms: 愛 Cn: ài; Jp: ai; Vi: ái Tibetan: sred. pa The most basic of these meanings (the literal meaning) is "thirst"; however, in Buddhism it has a technical meaning that is much broader. In part due to the variety of possible translations, taṇhā is sometimes used as an untranslated technical term by authors writing about Buddhism. In the framework of the Four Noble Truths, the second truth identifies taṇhā as the origin (samudaya) of suffering. This is elaborated upon more fully in the Twelve Nidanas of Dependent Origination in which taṇhā is the eighth link (see diagram to the right).
- Tanhā, kann mit Begehren, Verlangen, Durst oder Wollen übersetzt werden und ist nach buddhistischer Auffassung die Hauptursache für das Leid und den Kreislauf der Wiedergeburten. Mit Tanha sind alle Formen der Begierde gemeint, ob sie sich auf Nahrung, Leben, Sex, oder irgendein anderes Objekt richten. Als Nährboden für Tanha gilt die Illusion eines festen Wesenskerns, erst wer diese Illusion überwunden hat, kann auch Tanha überwinden. Die Definition von Tanha geht über die Begierde nach materiellen Objekten oder sinnlichen Freuden hinaus. Sie beinhaltet ebenso die Gier nach Leben, nach Ruhm, nach Schlaf, nach emotionalen Zuständen (Freude, Begeisterung, Liebe,... ) unabhängig von der jeweiligen Intensität der Gier. Die buddhistische Lehre beschreibt mit Tanha das Verlangen nach angenehmen Sinneseindrücken. Tanha ist das achte Glied in der zwölfgliederigen Kette des bedingten Entstehens (Pratitya-samutpada). Tanha ist ebenso ein Bestandteil von Samudaya, der zweiten der Vier Edlen Wahrheiten. Gemäß den buddhistischen Schriften entspringt Begierde der Auffassung, dass ihre Erfüllung zu dauerhaften Glück oder Frieden führen könnte. Da jedoch der Lehre entsprechend alle Dinge sowohl leidvoll, unbeständig als auch leer sind, kann es zu keiner dauerhaften Befriedigung kommen. Daher entstehen immer wieder neue Begierden, deren Erfüllung wiederum illusorisch ein dauerhaftes Glück herbeiführen sollen. Dies wird im Lebensrad graphisch dargestellt: Das wiederholte Kreisen durch mentale und weltliche Zustände, getrieben durch Begierde und seine ständigen Begleiter, Hass und Verblendung. Die buddhistische Antwort auf das Problem von Tanha ist die dritte der Vier Edlen Wahrheiten, Nirodha, das Aufhören des Leidens durch den Achtfachen Pfad und die Verwirklichung der Paramitas. Besonders durch das Üben von Großzügigkeit kann Tanha verringert und überwunden werden. In klassischen buddhistischen Schriften wird Tanha auf verschiedene Weise weiter differenziert: Grundsätzlich: Sinnliches Begehren - kāma-tanhā Gier nach Existenz - bhava-tanhā Gier nach Nichtexistenz - vibhava-tanhā In Bezug auf die Sinnesobjekte: Formen - rūpa-tanhā Töne - saddha-tanhā Gerüche - gandha-tanhā Geschmäcker - rasa-tanhā Körperempfindungen - potthabba-tanhā Geistesobjekte - dhamma-tanhā In Bezug auf das Begehren nach Existenz: Sinnliches Begehren - kama-tanhā Begehren nach feinkörperlichem Dasein - rūpa-tanhā Begehren nach unkörperlichen Dasein - arūpa-tanhā
- Tanhá, je buddhistický termín, který se překládá jako touha, žádostivost, žízeň. Jako i jiné buddhistické pojmy nemá v češtině přímý ekvivalent, a proto se používá několik různých překladů. Tanhá je jedním z 12 článků řetězu podmíněného vznikání. Tanhá je také tématem Druhé vznešené pravdy, ve které se praví, že touha je základní příčinou veškerého utrpení. Buddhistické spisy ji popisují jako touhu po smyslových objektech, které jsou spojeny s příjemnými pocity, nebo jako touhu po smyslových potěšeních. Tanhá je termín jak pro „touhu mít (získat) …“, tak pro „touhu nemít (zbavit se)…“. Můžeme toužit po přítomnosti příjemných pocitů i po nepřítomnosti nepříjemných pocitů. Touha či žádostivost pramení z mylného konceptu existence „já“, přesněji řečeno z mylného přesvědčení, že pokud „má“ přání budou splněna, povede to k „mému“ trvalému štěstí. Takovéto mylné domněnky obyčejně mají za následek další a další touhy a opakovanou snahu dosáhnout žádaného výsledku. Pro žádostivost existuje ještě jeden odlišný buddhistický termín lobha. Tanhá představuje spíše abstraktní pohled na žádostivost jako na příčinu znovuzrozování, zatímco lobha je žádostivost jako jedna z příčin konkrétního karmicky neprospěšného jednání, mluvení a myšlení. Tanhá nezahrnuje jen touhu po materiálních objektech či smyslových potěšeních, ale i touhu po (dalším) životě nebo smrti (pokud si někdo přeje spáchat sebevraždu), touhu po slávě (nebo po zapomenutí), touhu po různých mentálních nebo emočních stavech (štěstí, radosti, lásce). Tanhá zahrnuje všechno toužení, všechny žádosti a každé chtění, nezávisle na jejich intenzitě. Bližší pohled odhalí, že světské touhy nemohou být plně uspokojeny, vinou pomíjivosti všech podmíněných věcí. Buddhistickým řešením problému žádostivosti je snaha o její úplné vyhasnutí a zničení sledováním ušlechtilé osmidílné stezky a kultivací Ctností.
- Taṇhā, Tṛṣṇā Posibles traducciones son "sed, deseo, anhelo, querer, ansia, añoranza, avaricia".
- Le terme palî taṇhā (sanskrit Tṛṣna) signifie soif, avidité, sécheresse, faim pour, excitation. Deux synonymes en sont rāga et lobha. L'équivalent japonais est aiyoku. Il s'agit de la fièvre de la convoitise insatisfaite, par opposition à la paix de l’esprit (upekhā, santi). La soif est précisément le désir de posséder, afin de devenir encore et encore. Taṇhā recouvre les désirs brûlants (concupiscence, convoitise), « mais également le prurit spéculatif de l’insatiable mental qui fomente les apories métaphysiques ».. La soif s'empare de l'objet, l'assume et s'y attache. Lui succède donc l'appropriation (upādāna). La soif est associée à la complaisance (nandï), à l'attachement (rāga) et à l'habitude récurrente (upasevanà). Cette soif est soif de plaisir, d'existence, d'inexistence, mais également soif à l'égard des mondes de la forme, du sans forme (les extases), ainsi que le désir de l'arrêt (nirodha) du devenir. Voici l'origine de taṇhā : en raison des organes sensoriels se produit un contact entre le sens et l'objet et de ce contact dépend une impression agréable ou désagréable (vedanā). Parce que ce contact est contaminé d'ignorance la sensation engendre la soif. Le Dhammapada (§ 203) fait de la soif le constructeur de la durée : elle est à l'origine du temps psychologique. En ce sens, il s'agit d'une force de coordination temporelle consistant dans le projet d'une pensée organisatrice et prévoyante qui dresse ses plans, par projection (tension vers l'avenir) ou souci (projection, préoccupation à l'égard du passé). Voici comment la soif construit la durée : de l'élaboration d’un certain choix, d’une décision et d’une organisation procède l’intention de faire (un acte de mérite ou de démérite); l’assumant, la conscience se tend vers le mérite, puis achève l’acte, ce qui revient à prendre un objet sous l'impulsion de la soif : donc elle se l’approprie, i.e. le prend comme point d’appui, et s’y établit comme en une résidence, y subsiste, et se développe. Il n’y a donc pas d’interruption de la série, la durée de la pensée consistant en soif : la conscience, conditionnée par les activités mentales, produit l’impression d’un moi permanent, et de là une tension, une progression vers un aller et venir, d’où résultent le devenir et dukkha. La soif est l'un des trois poisons. La soif est également un chaînon de la coproduction conditionnée. Elle est conditionnée par la sensation, vedana, et conditionne à son tour l'attachement, upadana.
- Tanha är buddhismens beteckning på begäret som är orsaken till allt lidande. Tanha fjättrar människan vid återfödelsens kretslopp, samsara.
|
| rdfs:comment
|
- Taṇhā or tṛṣṇā literally means "thirst," figuratively denotes "desire" or "craving," and is traditionally juxtaposed with "peace of mind". Synonyms: 愛 Cn: ài; Jp: ai; Vi: ái Tibetan: sred. pa The most basic of these meanings (the literal meaning) is "thirst"; however, in Buddhism it has a technical meaning that is much broader. In part due to the variety of possible translations, taṇhā is sometimes used as an untranslated technical term by authors writing about Buddhism.
- Tanhā, kann mit Begehren, Verlangen, Durst oder Wollen übersetzt werden und ist nach buddhistischer Auffassung die Hauptursache für das Leid und den Kreislauf der Wiedergeburten. Mit Tanha sind alle Formen der Begierde gemeint, ob sie sich auf Nahrung, Leben, Sex, oder irgendein anderes Objekt richten. Als Nährboden für Tanha gilt die Illusion eines festen Wesenskerns, erst wer diese Illusion überwunden hat, kann auch Tanha überwinden.
- Tanhá, je buddhistický termín, který se překládá jako touha, žádostivost, žízeň. Jako i jiné buddhistické pojmy nemá v češtině přímý ekvivalent, a proto se používá několik různých překladů. Tanhá je jedním z 12 článků řetězu podmíněného vznikání. Tanhá je také tématem Druhé vznešené pravdy, ve které se praví, že touha je základní příčinou veškerého utrpení.
- Taṇhā, Tṛṣṇā Posibles traducciones son "sed, deseo, anhelo, querer, ansia, añoranza, avaricia".
- Le terme palî taṇhā (sanskrit Tṛṣna) signifie soif, avidité, sécheresse, faim pour, excitation. Deux synonymes en sont rāga et lobha. L'équivalent japonais est aiyoku. Il s'agit de la fièvre de la convoitise insatisfaite, par opposition à la paix de l’esprit (upekhā, santi). La soif est précisément le désir de posséder, afin de devenir encore et encore.
- Tanha är buddhismens beteckning på begäret som är orsaken till allt lidande. Tanha fjättrar människan vid återfödelsens kretslopp, samsara.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
