Social constructionism and social constructivism are sociological theories of knowledge that consider how social phenomena develop in social contexts. Within constructionist thought, a social construction (social construct) is a concept or practice that is the creation of a particular group. Social constructs are generally understood to be the by-products of countless human choices rather than laws resulting from divine will or nature.

PropertyValue
dbpprop:abstract
  • Social constructionism and social constructivism are sociological theories of knowledge that consider how social phenomena develop in social contexts. Within constructionist thought, a social construction (social construct) is a concept or practice that is the creation of a particular group. Social constructs are generally understood to be the by-products of countless human choices rather than laws resulting from divine will or nature. This is not usually taken to imply a radical anti-determinism, however. Social constructionism is usually opposed to essentialism, which defines specific phenomena instead in terms of transhistorical essences independent of conscious beings that determine the categorical structure of reality. A major focus of social constructionism is to uncover the ways in which individuals and groups participate in the creation of their perceived social reality. It involves looking at the ways social phenomena are created, institutionalized, and made into tradition by humans. Socially constructed reality is seen as an ongoing, dynamic process; reality is reproduced by people acting on their interpretations and their knowledge of it.
  • Sozialkonstruktivismus bezeichnet eine Metatheorie in der Soziologie, die auf dem 1966 erschienenen Buch Die gesellschaftliche Konstruktion der Wirklichkeit von Peter L. Berger und Thomas Luckmann basiert. Der Schwerpunkt des Sozialkonstruktivismus liegt darin, den Wegen nachzuspüren, wie die soziale Wirklichkeit und einzelne soziale Phänomene konstruiert werden. Die damit verbundene soziologische Methode untersucht, wie Menschen gesellschaftliche Phänomene erzeugen, institutionalisieren und diese durch die Weitergabe an neue Generationen in Traditionen überführen. Dabei geht es um die Beschreibung von Institutionen, um soziales Handeln usf. , weniger aber um die Suche nach Ursachen und Wirkungen. Soziale Wirklichkeit wird als etwas dynamisch Prozesshaftes angesehen, das ständig durch das Handeln von Menschen und durch deren darauf bezogene Interpretationen und ihr Weltwissen produziert und reproduziert wird. Viele spätere Forschungsrichtungen wie die Gender Studies und Cultural Studies beziehen sich auf Konzepte des Sozialkonstruktivismus.
  • Sociální konstruktivismus je skupina sociologických směrů, které tvrdí, že sociální realita není jedinci objektivně dána jako fakt, ale je neustále znovu konstruována v procesu sociální interakce a komunikace. Sociální konstruktivismus stojí v opozici k objektivistickým a naturalistickým směrům v sociologii. Mezi konstruktivistické směry patří např. symbolický interakcionismus, fenomenologická sociologie a etnometodologie. Při konstrukci sociálního světa hraje velkou roli jazyk, který svět nejen zobrazuje, ale i spoluvytváří. Významy nejsou v objektech předem a pevně dány, ale jsou na ně kladeny sociálními aktéry a mohou se měnit. Teorie sociálního konstruktivismu je z velké části založena na knize autorů Petera L. Bergera a Thomase Luckmanna Sociální konstrukce reality (The social construction of reality), která byla poprvé vydána v roce 1966. Dílo Bergera a Luckmanna je často spojováno s jejich slavnou větou: „Společnost je výtvorem člověka. Společnost je objektivní realitou. Člověk je výtvorem společnosti. “, který vyjadřuje základní myšlenku sociálního konstruktivismu. Stěžejním bodem sociálního konstruktivismu je odhalit, jakým způsobem je vytvářena sociální realita a jednotlivé sociální fenomény. Teorie sociálního konstruktivismu vychází z předpokladu, že realita není neměnná, ale je vytvářena prostřednictvím sociálních procesů. Berger a Luckmann tvrdí, že myšlenky, praktiky a přesvědčení získávají v procesu sociálních výměn postupně status reality. Teorie se zabývá procesem vytváření významů, jejich institucionalizací a jejich přenášením z generace na generaci prostřednictvím tradic a procesu socializace. Sociální konstruktivismus chápe významy a realitu jako sociální konstrukty, které nejsou stálé. Jsou to neustále se měnící, dynamické procesy, utvářené a závislé na lidském jednání, které jsou skrze mezilidské interakce a chápání světa neustále přetvářeny a předávány dál.
  • Construccionismo social o socioconstruccionismo es una teoría sociológica y psicológica del conocimiento, que considera cómo los fenómenos sociales se desarrollan particularmente de contextos sociales. Dentro de pensamiento del construccionismo, una construcción social es un concepto o una práctica que pueden aparecer naturales y obvios a los que la acepten, pero en realidad es una invención o artefacto de una cultura o de una sociedad particular. Las construcciones sociales se entienden generalmente para ser los subproductos (a menudo involuntarios o inconscientes) de opciones humanas incontables algo que leyes resultando de voluntad. Esto no se toma generalmente para implicar un antirradical determinismo, sin embargo. El construccionismo social se opone generalmente al esencialismo, que define fenómenos específicos en lugar de otros términos transhistóricos independientes de las esencias de los seres conscientes que determinan la estructura categórica de la realidad. Un foco importante del construccionismo social es destapar las maneras en las cuales los individuos y los grupos participan en la creación de su percepción social de la realidad. Implica mirar las maneras como son creados, institucionalizados los fenómenos sociales, y hecho en tradiciones por los seres humanos. La realidad social construida se considera como en curso, proceso dinámico; la realidad es reproducida por la gente que actúa en sus interpretaciones y su conocimiento. El construccionismo llegó a ser prominente en los EE. UU. con el libro de Peter L. Berger y Thomas Luckmann, La construcción social de la realidad de 1966. Berger y Luckmann sostienen que todo el conocimiento, incluyendo el sentido común, el conocimiento más básico tenido por firme de la realidad diaria, se deriva y es mantenido por las interacciones sociales. Cuando la gente interactúa, comprendiendo que sus opiniones de la realidad están relacionadas, y como ella actúa sobre esta comprensión de su sentido común, la percepción de realidad se refuerza. Puesto que este conocimiento del sentido común es negociado por la gente; caracterizaciones humanas, significado e instituciones sociales se presentan como parte de una realidad objetiva. Es en este sentido que puede ser dicho que la realidad es construida socialmente.
  • Sosiaalinen konstruktionismi on yleisnimi erilaisille tutkimussuunnille, joiden taustaoletuksena on tiedon sosiaalinen rakentuminen. Sosiaalinen konstruktionismi tarkastelee sosiaalisen todellisuuden ja merkitysten rakentumista. Sosiaalisen konstruktionismin alkuteoksena pidetään yleensä Peter Bergerin ja Thomas Luckmannin kirjaa Todellisuuden sosiaalinen rakentuminen, joka julkaistiin 1966 ja suomennettiin 1994. Bergerin ja Luckmannin mukaan todellisuus on sosiaalisessa vuorovaikutuksessa rakennettu jaettu merkitysjärjestelmä, eikä "aidon todellisuuden" heijastuma. Mainittu teos on vieläkin tärkeä nykyiselle sosiaaliselle konstruktionismille, mutta muun muassa narratiivisuuden ja diskurssien tutkimus ovat jatkaneet perinteen kehittelyä.
  • Le constructivisme social (parfois nommé constructionnisme social ou socioconstructivisme) désigne un courant de la sociologie contemporaine lancé par Peter L. Berger et Thomas Luckmann dans leur livre The Social Construction of Reality. Cette approche, à l'instar de la conception constructiviste développée en épistémologie, envisage la réalité sociale et les phénomènes sociaux comme étant « construits », c'est-à-dire créés, institutionnalisés et, par la suite, transformés en traditions. Le constructivisme social se concentre sur la description des institutions, des actions en s'interrogeant sur la manière dont ils construisent la réalité. La « réalité socialement construite » est vue comme un processus dynamique : la réalité est « re-produite » par les personnes qui agissent en fonction de leur interprétation et de leur connaissance (qu'elle soit consciente ou non) de celle-ci. Chez Berger et Luckmann, la réalité est comprise d'un point de vue subjectif plutôt qu'objectif, c'est-à-dire telle que nous pouvons la percevoir plutôt que séparée de nos perceptions (sur ce point, leur constructivisme social s'inspire de l'approche phénoménologique, en particulier celle d'Alfred Schutz qu'ils rapprochent du projet de la sociologie de la connaissance). En sociologie des sciences, des auteurs comme Karin Knorr Cetina ou Bruno Latour s'inscrivent également dans le courant du constructivisme social bien qu'ils s'en soient distanciés par la suite. Leurs travaux visent à ouvrir en quelque sorte la « boîte noire » de la production scientifique, à montrer comment les faits scientifiques sont eux-mêmes les produits de la dynamique de dispositifs institutionnels particuliers, et non le reflet d'un quelconque « monde des Idées » d'où ils pourraient être tirés. Selon cette perspective, parfois qualifiée de relativiste, la vérité elle-même des connaissances scientifiques doit être rapportée à un contexte institutionnel et historique particulier, et n'a aucune valeur absolue. Aux États-Unis, le constructivisme social a souvent été associé au postmodernisme et aux Cultural Studies.
  • 社会構築主義(社会的構築主義、社会構成主義、social constructionism or social constructivismとは、現実(reality)、つまり現実の社会現象や、社会に存在する事実や実態、意味とは、すべて人々の頭の中で(感情や意識の中で)作り上げられたものであり、それを離れては存在しないとする、社会学の立場である。これはヘーゲルの理論を基礎にして、デュルケームによって発展され、ピーター・L・バーガーとトーマス・ルックマンによる1966年の著書『現実の社会的構成』によりアメリカで有名になった。シュッツ、バーガー、ルックマンらの現象学的社会学、ハロルド・ガーフィンケルらのエスノメソドロジー、グラムシのヘゲモニー論やフーコーの権力理論などに想を受けた最近の社会学流派のことを一括してこう呼ぶ。
  • Społeczny konstrukcjonizm lub społeczny konstruktywizm to teoria socjologiczna rozwinięta przez Petera L. Bergera i Thomasa Luckmanna w 1966 w książce The Social Construction of Reality (Społeczne tworzenie rzeczywistości). Podstawowym założeniem społecznego konstrukcjonizmu jest to, że świat zawsze postrzegany jest w sposób subiektywny (przykładowo, zupełnie czymś innym jest sztucer dla dziecka, dla myśliwego, czy dla żołnierza). Postrzeganie fenomenów społecznych jest zinstytucjonalizowane przez interakcje między ludźmi. Rzeczywistość społeczna jest kreowana w procesie jej bezustannej interpretacji. Gdy ludzie wchodzą między sobą w interakcje, wymieniają się swoimi wizjami rzeczywistości i działają w oparciu o pewien konsensus. To, co istnieje, a co nie istnieje w uznaniu członków społeczności, jest ściśle zdeterminowane przez przekonania jednostkowe dzielone w kontaktach z innymi. Badacze z nurtu konstrukcjonizmu społecznego interesują się szczególnie odkrywaniem społecznych artefaktów, konstrukcji społecznych, które traktowane są jako oczywistości, coś naturalnego. W uznaniu badaczy z tego podejścia (w przeciwieństwie do esencjalizmu) nie ma pojęć i kategorii niezależnych od społeczności (przykładowo, pojęcie "człowieka" w dużym stopniu zależy od kultury danej społeczności, kiedyś za pełnoprawnych ludzi nie byli uważani czarnoskórzy i fakt ich odmienności był powszechnie akceptowany). Pogląd ten zbliżony jest do fenomenalizmu w filozofii. Do najbardziej znanych naukowców z nurtu konstrukcjonizmu społecznego zalicza się m. in. Karina Knorr-Cetina, Bruno Latour, Steve Woolgar, Barbara Czarniawska, Karl Weick.
  • Социальный конструктивизм — социологическая теория познания, развитая Питером Бергером и Томасом Лукманом в их книге «Социальное конструирование реальности». Целью социального конструктивизма является выявление путей с помощью которых индивидуумы и группы людей принимают участие в создании воспринимаемой ими реальности. Эта теория рассматривает пути создания людьми социальных феноменов, которые институционализируются и превращаются в традиции. Социальноконструируемая реальность — постоянно идущий, динамический процесс; реальность перевоспроизводится людьми под влиянием её интерпретации и знаний о ней. Бергер и Лукман приводят доводы в пользу того, что любое знание, включая базовое, как восприятие реальности исходя из здравого смысла, происходит и поддерживается за счёт социальных взаимоотношений. Когда люди общаются между собой, они делают это исходя из уверенности в том, что их восприятие реальности схоже; и действуя в согласии с этим убеждением их восприятие этого как истины повседневной жизни только закрепляется. Так как повседневные знания являются продуктом договорённости людей, то, в результате, любые человеческие типологии, системы ценностей и социальные образования представляются людям как часть объективной реальности. Таким образом, можно сказать, что реальность конструируется самим обществом. Согласно социальному конструктивизму, социальный конструкт является идеей, которая воспринимается как естественная и очевидная теми, кто принимает её, при этом она остаётся изобретением или искусственно созданным культурным артефактом, принадлежащим определённой культуре или общности. Подразумевается, что человек проявляет избирательность по отношению к социальным конструктам, принимая одни, и отвергая другие. Социальные конструкты, в свою очередь, не являются законами ниспосланными свыше или законами природы. Однако, подобный подход, обычно, не предполагает радикального анти-детерминизма. Социальный конструктивизм диалектически противопоставляется эссенциализму - учению о том, что транс-исторические сущности не зависят от сознания людей, определяющего категориальную структуру реальности.
  • İnşacı yaklaşım ya da inşacılık (constructionism), sosyoloji ve psikoloji'de belli toplumsal bağlamlar altında toplumsal fenomenlerin nasıl oluştuğuyla ilgilenen bir bilgi teorisidir. Bu yaklaşımı kabul edenler, bireylerin kendilerinden önce mevcut bir dünyaya uymaktan başka, bu dünyanın oluşumuna sürekli ve aktif bir biçimde katkıda bulunduklarını savunur.
  • 社会建构主义是由20世纪著名的思想家米歇尔·福柯(Michel Foucault,1926年┄1984年)在其《性史》第一卷中提出的。 社会建构主义认为,性并不是一种独立于外界条件的观念,而是文化建构的结果,而这种建构会随着时代和社会的改变而不同。福柯认为,我们现在所说的同性恋和异性恋,只是在近代才被建构起来的概念。 社会建构主义相信,之所以会有同性恋和异性恋之分,是被历史和文化创造出来的,而不是由生理和心理上的自然属性决定的。19世纪,同性恋这个群体,在文化及环境的影响下,被创造而“变成”了一种人。从根本上来说,社会建构倾向于同性恋后天说和境遇说,即倾向于认为同性恋是受环境的影响而产生的。 福柯有关性倾向与社会建构的思想受到同性恋活动分子的强烈反对,因为社会建构主义只强调外界与文化的作用,而否定了人之内心的首要感受。 但福柯认为同性恋和异性恋同属社会建构,并无必要判定孰对孰错,而且同性恋解放也不必以同性恋的先天性为基础。相反,他认为社会建构对同性恋运动有着积极意义:“反方向的表达也在同时形成:当医学界创立某种语汇把同性恋者划分为劣种时,同性恋者也开始利用同样的语汇来为自己说话,要求他们的‘自然性’得到承认。”
dbpprop:hasPhotoCollection
dbpprop:reference
rdf:type
rdfs:comment
  • Social constructionism and social constructivism are sociological theories of knowledge that consider how social phenomena develop in social contexts. Within constructionist thought, a social construction (social construct) is a concept or practice that is the creation of a particular group. Social constructs are generally understood to be the by-products of countless human choices rather than laws resulting from divine will or nature.
  • Sozialkonstruktivismus bezeichnet eine Metatheorie in der Soziologie, die auf dem 1966 erschienenen Buch Die gesellschaftliche Konstruktion der Wirklichkeit von Peter L. Berger und Thomas Luckmann basiert. Der Schwerpunkt des Sozialkonstruktivismus liegt darin, den Wegen nachzuspüren, wie die soziale Wirklichkeit und einzelne soziale Phänomene konstruiert werden.
  • Sociální konstruktivismus je skupina sociologických směrů, které tvrdí, že sociální realita není jedinci objektivně dána jako fakt, ale je neustále znovu konstruována v procesu sociální interakce a komunikace. Sociální konstruktivismus stojí v opozici k objektivistickým a naturalistickým směrům v sociologii. Mezi konstruktivistické směry patří např. symbolický interakcionismus, fenomenologická sociologie a etnometodologie.
  • Construccionismo social o socioconstruccionismo es una teoría sociológica y psicológica del conocimiento, que considera cómo los fenómenos sociales se desarrollan particularmente de contextos sociales. Dentro de pensamiento del construccionismo, una construcción social es un concepto o una práctica que pueden aparecer naturales y obvios a los que la acepten, pero en realidad es una invención o artefacto de una cultura o de una sociedad particular.
  • Sosiaalinen konstruktionismi on yleisnimi erilaisille tutkimussuunnille, joiden taustaoletuksena on tiedon sosiaalinen rakentuminen. Sosiaalinen konstruktionismi tarkastelee sosiaalisen todellisuuden ja merkitysten rakentumista. Sosiaalisen konstruktionismin alkuteoksena pidetään yleensä Peter Bergerin ja Thomas Luckmannin kirjaa Todellisuuden sosiaalinen rakentuminen, joka julkaistiin 1966 ja suomennettiin 1994.
  • Le constructivisme social (parfois nommé constructionnisme social ou socioconstructivisme) désigne un courant de la sociologie contemporaine lancé par Peter L. Berger et Thomas Luckmann dans leur livre The Social Construction of Reality.
  • Społeczny konstrukcjonizm lub społeczny konstruktywizm to teoria socjologiczna rozwinięta przez Petera L. Bergera i Thomasa Luckmanna w 1966 w książce The Social Construction of Reality (Społeczne tworzenie rzeczywistości). Podstawowym założeniem społecznego konstrukcjonizmu jest to, że świat zawsze postrzegany jest w sposób subiektywny (przykładowo, zupełnie czymś innym jest sztucer dla dziecka, dla myśliwego, czy dla żołnierza).
  • Социальный конструктивизм — социологическая теория познания, развитая Питером Бергером и Томасом Лукманом в их книге «Социальное конструирование реальности».
  • İnşacı yaklaşım ya da inşacılık (constructionism), sosyoloji ve psikoloji'de belli toplumsal bağlamlar altında toplumsal fenomenlerin nasıl oluştuğuyla ilgilenen bir bilgi teorisidir. Bu yaklaşımı kabul edenler, bireylerin kendilerinden önce mevcut bir dünyaya uymaktan başka, bu dünyanın oluşumuna sürekli ve aktif bir biçimde katkıda bulunduklarını savunur.
rdfs:label
  • Social constructionism
  • Sozialkonstruktivismus
  • Sociální konstruktivismus
  • Construccionismo social
  • Sosiaalinen konstruktionismi
  • Constructivisme social
  • 社会構築主義
  • Konstrukcjonizm społeczny
  • Социальный конструктивизм
  • İnşacılık
  • 社会建构主义
owl:sameAs
skos:subject
foaf:page
is dbpprop:disambiguates of
is dbpprop:redirect of
is owl:sameAs of