The Siege of Vienna in 1529 was the first attempt by the Ottoman Empire, led by Suleiman the Magnificent, to capture the city of Vienna, Austria. The siege signalled the pinnacle of the Ottoman Empire's power and great rivalry with Europe as well as the maximum extent of Ottoman expansion in central Europe.
| Property | Value |
|---|
| dbpedia-owl:Event/date
| |
| dbpedia-owl:MilitaryConflict/causalties
|
- Unknown but presumably high civilian fatalities
|
| dbpedia-owl:MilitaryConflict/combatant
|
- Austria, with Czech,
German, and Spanish mercenaries
- Ottoman Empire
Moldavia
Serbs
|
| dbpedia-owl:MilitaryConflict/commander
| |
| dbpedia-owl:MilitaryConflict/partOf
| |
| dbpedia-owl:MilitaryConflict/place
| |
| dbpedia-owl:MilitaryConflict/result
| |
| dbpedia-owl:MilitaryConflict/strength
| |
| dbpedia-owl:causalties
|
- Unknown but presumably high civilian fatalities
|
| dbpedia-owl:combatant
|
- Austria, with Czech,
German, and Spanish mercenaries
- Ottoman Empire
Moldavia
Serbs
|
| dbpedia-owl:commander
| |
| dbpedia-owl:date
| |
| dbpedia-owl:partOf
| |
| dbpedia-owl:place
| |
| dbpedia-owl:result
| |
| dbpedia-owl:strength
| |
| dbpedia-owl:thumbnail
| |
| dbpprop:abstract
|
- The Siege of Vienna in 1529 was the first attempt by the Ottoman Empire, led by Suleiman the Magnificent, to capture the city of Vienna, Austria. The siege signalled the pinnacle of the Ottoman Empire's power and great rivalry with Europe as well as the maximum extent of Ottoman expansion in central Europe. Thereafter, 150 years of bitter military tension and reciprocal attacks ensued, culminating in the Battle of Vienna in 1683, marking the start of the Great Turkish War by European powers to remove the Ottoman presence within central Europe. The Ottoman failure to capture Vienna in 1529 turned the tide against almost a century of unchecked conquest throughout eastern and central Europe, which had previously claimed Southeastern Hungary as a vassal state in the wake of the Battle of Mohács. "The failure of the first [siege of Vienna] brought to a standstill the tide of Ottoman conquest which had been flooding up the Danube Valley for a century past. " Toynbee, p 119; "The expedition had been successful at least politically. Suleiman had driven Ferdinand out of Hungary and installed in his place an obedient vassal. But more significant was the fact that a Turkish army had been beaten back before the walls of Vienna by a force much inferior in numbers. Suleiman discovered that western artillery was equal to his own and that Austrian and Spanish foot soldiers with their harquebuses and long pikes, were, if anything, superior to his janissaries. " Stavrianos, p 77; "Sitting outside the Habsburg capital, with his army beset by seemingly insurmountable logistical problems, Suleiman was brought to conclude that the Ottoman Empire could expand no further into Europe, that Muslim expansionism in Eurasia had reached, indeed had probably extended beyond its destined territorial limits. " Sicker, p 1-2. </ref> There is speculation by some historians that Suleiman's main objective in 1529 was in actuality to reassert Ottoman control over Hungary, the western part of which still held out as an independent monarchy known as Royal Hungary. The decision to attack Vienna after such a long interval in Suleiman's European campaign is viewed as an opportunistic manoeuvre after his decisive victory in Hungary. Other scholars theorize that the suppression of Hungary simply marked the prologue to a later, premeditated invasion of Europe.
- Die erste Belagerung von Wien durch die Osmanen fand vom 27. September bis zum 14. Oktober 1529 unter dem Sultan Suleiman statt, wobei sich die Wiener zusammen mit den hinzugezogenen Truppen des Heiligen Römischen Reiches und seinen Verbündeten gegen die osmanischen Belagerer behaupten konnten. Die osmanische Expansion wurde zunächst gestoppt.
- Obležení Vídně roku 1529, bylo nejzápadnějším pokusem Osmanské říše o postup do střední Evropy. Ze všech konfliktů mezi Osmanskou říší a Rakouskem byl právě tento rozhodným obratem v bojích a stal se historickou předehrou bitvy u Vídně roku 1683. Sulejmanovi II. Nádhernému nehrozily zásobovací problémy. Dovoz materiálu mu zajišťovalo na 800 lodí po Dunaji a na 20 000 zvířat. Turecká vojska postupovala Uhrami dopouštějíce se strašlivých násilností. Bylo to cílené. Šlo o to vyděsit protivníka natolik, aby v podstatě prohrával ještě dříve než se poprvé zkříží šavle. Brutalita dosáhla vrcholu pod Budapeští. Její posádka se vzdala výměnou za zachování životů... a byla pobita do posledního muže. Málokdy si uvědomujeme význam psychologie pro výsledky válečných střetnutí. Od této chvíle neexistoval žádný křesťanský voják, který by se jim dobrovolně vzdal. Od tohoto okamžiku Turci směřovali k porážce, nebo minimálně nevítězství. Z Čech k Vídni po mnoha průtazích vyráží (zhruba) na 2 500 vojáků. Je to 2 000 žoldnéřů. Ti byly zformováni do 4 praporců pod velením Viléma Zvířetického z Vartemberka, Petra Opity (někdy je též znám jako Peřina z Malečína), Petra Hada z Proseče a Jana z Hardeka (jízda). A dále pak šlo o dobrovolnické oddíly pod velením Melichara Krokvice, Jiřího Němce a Kašpara z Říčan. S jejich příchodem měli obránci k dispozici na 17 000 vojáků. Už 21. září počalo obléhání Vídně. 26. září už Turci na třech místech okolo Vídně blokovali brány Štubentor, Kernertor a Purktor. Vídeň se statečně bránila pod velením Mikuláše ze Salmu (bylo mu tehdy 71 let) a Viléma z Rogendorfu. Salm město uzavřel a své síly rozdělil tak, aby nepřetržitě a plně pokrývaly celý pás opevnění. Vytvořil sbory, sestávající z vojáků podle regionů jejich původu, a přidělil jim jednotlivé úseky takto: říšští Němci, pod velením falckraběte Philppa von der Pfalz, hájili bránu Stubentor; Dolnorakušané, pod velením Ecka von Reschach, hájili Korutanskou bránu Štýrští, pod velením plukovníka Abela von Hollenegg, Augustiniánský klášter Vídeňáci, pod velením Ulricha Leissera, císařský palác Dolnorakušané a vídeňská městská stráž, pod velením plk. Leonharda von Fel, bránu Schotentor Rakouští a španělští žoldnéři, pod velením Renprechta von Ebersdorf, zřejmě celé pásmo severní hradby Češi, pod velením plk. Hanse von Hardegg, bránu Rotenturmtor Určitým trumfem v rukách hraběte Salma byl pravděpodobně i systém včasné výstrahy. Tedy bubny položené na zem a hrách nasypaný na bubnech. Když turečtí minéři kopali pod hradbu v příslušném směru a dostali se do dostatečné blízkosti začal hrách na bubnu "nervózně" poskakovat . Obránci se pak mohli připravit nebo dokonce podniknouti protiopatření. "Válka je jen pokračováním politiky jinými prostředky. " Jenže ono to platí i opačně. Někdy je politika pokračováním války a v Turecku to stále byla velice krvavá záležitost. Sesazení mělo punc temné definitivnosti. Proto se Sulejman II. Nádherný vždy snažil o návrat s vojskem na Bospor do zimy. Nyní tedy i on ztrácel potřebný čas. Proto 14.10.1529 nařídil generální útok. Jako motivaci přislíbil 1 000 Asperů pro každého Janičáře (bylo to cca 20 Dk). Dále pak 3 000 Asperů pro 1. muže na hradbách a "Vídeňský pašalík" 1. důstojníku na hradbách. Minérům se navíc podařilo prorvat do hradeb několik vstupů. Ty ale byly jen cca 25 m široké a Turci tak nedokázali využiti své početní převahy. Střet se stal obdobou pouličního boje (bojem mezihradebním/mezistěnovým) a osmanské síly nakonec nedokázaly prorazit. O míře osobního nasazení svědčí i to, že v boji na 1. linii přišel hrabě Salm (tedy vrchní velitel) o nohu. 15. října dal Sulejman II. rozkaz k přerušení obležení. Vídeň se šťastně ubránila.
- El primer sitio de Viena, en 1529, marcó el apogeo de la invasión otomana de Europa central por las tropas turcas mandadas por el sultán Süleiman I Kanuni. Las mal juzgadas demandas territoriales del archiduque Fernando de Austria, que había sido elegido rey de Hungría después de la muerte de su cuñado Luis II en la batalla de Mohács en 1526, provocaron una invasión turca en el otoño de 1529. El 27 de septiembre de ese año las tropas otomanas iniciaron el asedio de Viena, capital del Archiducado de Austria. Se desconoce con precisión el número de ellas, y las estimaciones van desde 90.000 hasta 120.000 hombres. Los defensores austriacos de la ciudad (entre 17.000 y 22.000) recibieron poca ayuda exterior, aunque a la postre fue relevante. Esta se componía de mercenarios venidos de distintos lugares de Europa, pero tenía su núcleo fuerte en 1.000 lanskenetes alemanes dirigidos por el conde Nicolás de Salm y 700 arcabuceros españoles enviados por la reina viuda María de Hungría, hermana de Fernando. Estos últimos destacaron en la defensa de la zona norte, impidiendo al enemigo establecerse en las vegas del Danubio junto a la ciudad. Por parte otomana, a pesar de su superioridad numérica, el ejército estaba mal equipado para un asedio y su tarea fue obstaculizada por la nieve y las inundaciones. Süleimán se retiró a mediados de octubre a Constantinopla. El sultán quiso intentar de nuevo la conquista de la ciudad en 1532, pero encontró a los defensores apoyados por un gran ejército bajo el mando del hermano de Fernando, el emperador Carlos V, y no pudo acercarse a ella. Aún se produciría un segundo sitio en Viena, durante el reinado del emperador Leopoldo I, en el año 1683.
- Wienin piiritys vuonna 1529 oli Osmanien valtakunnan sulttaanin Suleiman Suuren epäonnistunut yritys vallata Itävallan pääkaupunki Wien. Taistelu katkaisi ottomaanien menestyskulun ja lopetti heidän laajentumisensa keski-Eurooppaan, tosin piiritystä seurasi yli 150 vuotta vihollisuuksia ja uusi Wienin taistelu 1683.
- Le siège de Vienne de 1529, (à distinguer de la bataille de Vienne en 1683), représentait l’avance la plus à l’ouest de l’Empire ottoman, et de tous les affrontements entre les armées de la chrétienté et celles de l’islam. Il peut être signalé comme celui qui finalement bloqua les forces ottomanes malgré leur conquête de parties de la Hongrie tenues par l’Autriche.
- Bécs ostroma 1529. szeptember 27-től október 16-ig tartott. Az osztrák főváros ekkor szenvedte el az első török ostromot. I. Szulejmán török szultán már évekkel ezelőtt eltervezte, hogy Bécset meghódítja, de a vár védői megtartották a császárvárost, ám Szulejmán nem tett le később sem arról, hogy elfoglalhassa, annak ellenére, hogy ez első nagy külpolitikai kudarca volt. 1532-ben próbálkozott másodjára a császárváros ostromával, de I. Ferdinánd és V. Károly nagyszámú haderőt vont össze Bécs alatt. Épp ezért a szultán Kőszeget ostromolta, melynek két oka lehetett, vagy az, hogy elhúzza az időt, így ne kelljen a német haderővel megütköznie, vagy pedig Károlyt és Ferdinándot keletre akarta csalni. A külföldi források szerint a város ostromában hatezer magyar lovas is részt vett. Ez nem igaz, viszont nagyszámú magyar kísérő igen. Szapolyai Jánosnak nem volt ereje, hogy az ostromban közreműködjön, különösen, hogy kis seregével országát is kezében kellett tartani. Másrészről elég méltatlan lett volna ha csatlakozna a pogány törökökhöz, mert eleinte elég kelletlenül viselte a szultánnal való szövetséget. Szulejmán élete végén, 1566-ban újból eltökélte magát, hogy kitűzi a lófarkas zászlót Bécs ormára. Serege előtte megpróbálkozott Szigetvár ostromával, ahol a szultán halálát lelte. Nagy álmát életében soha nem sikerült megvalósítania, de a tervet az őt követő szultánok nem adták fel. A tizenöt éves háború alatt tettek nagyobb kísérleteket erre, majd 1663-64 során. 1683-ban a nagyvezír irányította az újabb válalkozást, s másodszor is ostromolni kezdte Bécset. A várost felmentették, s olyan súlyos vereséget szenvedett a birodalom, melynek velejárója nemcsak a magyarországi hódítások elvesztése, hanem gyorsuló ütemben induló hanyatlás is lett.
- L' assedio di Vienna nel 1529, come evento bellico distinto dalla Battaglia di Vienna del 1683, costituì il primo tentativo dei musulmani dell'Impero Ottomano, guidato dal Sultano Solimano il Magnifico, di conquistare la città di Vienna. L'assedio segnò il punto più elevato raggiunto dall'Impero di Istanbul e la fine della sua espansione nell'Europa centrale, malgrado ad esso seguirono 150 anni di tensione e di incursioni, culminati nella battaglia di Vienna del 1683. Alcuni storici credono che l'obiettivo principale di Solimano nel 1529 fosse quello di ristabilire il controllo ottomano sull'Ungheria, e che la decisione di attaccare Vienna così tardi nella stagione fosse opportunistica.
- 第一次ウィーン包囲（だいいちじウィーンほうい:Erste Wiener Türkenbelagerung）とは、1529年、スレイマン1世率いるオスマン帝国軍が、2ヶ月近くに渡って神聖ローマ帝国皇帝にしてハプスブルグ家の当主、オーストリア大公であるカール5世の本拠地ウィーンを取り囲んだ包囲戦。オーストリア軍の頑強な抵抗によりウィーンの陥落だけは免れた。 概要を説明すれば以上であるが、ここに至るまでの当時の国際関係は非常に複雑である。この戦い自体は1494年から続けられていたイタリア戦争の一環として、またそのハイライトとして行われた戦いである。またドイツ国内での宗教改革も複雑に絡んでいた。 歴史的に見れば、この包囲戦の結果、オスマン帝国のバルカン半島の領有が確定し、その支配は17世紀終わりまで続く。ハンガリー王国はその領土の大部分を削られ、その国土の回復は18世紀まで待たねばならなかった。またイスラームの脅威を広くヨーロッパ全土に知らしめる事にもなった。
- Oblężenie Wiednia (1529) - trwające od 27 września do 14 października 1529 r. oblężenie Wiednia przez armię Turków osmańskich, zakończone jej odstąpieniem od miasta.
- O cerco de Viena de 1529, distinto da Batalha de Viena, em 1683, representa o extremo ocidental do avanço do Império Otomano pela Europa Central e, dentre todos os conflitos entre os exércitos da Cristandade e os do Islão, pode ser considerado a batalha que finalmente deteve as forças turcas, antes tidas como imbatíveis.
- Asediul Vienei de către turci a durat din data de 27 septembrie până la data de 14 octombrie 1529 când Soliman I s-a retras cu pierderi însemnate. Cifra pierderilor este încă controversată, ea variind între 20.000 şi 40.000 de soldaţi turci căzuţi în luptă. Asediul Vienei
- Оса́да Ве́ны 1529 го́да (не путать с Венской битвой 1683) была первой попыткой Османской империи захватить столицу Австрии Вену. Проваленная турками осада Вены ознаменовала конец стремительной экспансии Османской империи в Центральную Европу; тем не менее, ещё целых 150 лет продолжались ожесточённые столкновения, достигшие своего апогея в 1683 году, когда произошла Венская битва.
- Belägringen av Wien var Osmanska rikets belägring av den österrikiska huvudstaden Wien från september till oktober år 1529. Den är inte att förväxla med slaget om Wien år 1683. Osmanska riket hade under Süleyman I uppnått sin kulmen. Hela Balkanhalvön var osmanskt efter den turkiska segern i slaget vid Mohács 1526. Wien var den stad som stod i vägen för fortsatt osmansk expansion in i Centraleuropa. Sultanen kunde med en armé på över 325 000 man och med 500 tunga artilleripjäser tränga fram längs med Donau upp mot Wien. Då man nådde staden hade man kvar omkring 120 000 man, varav 12 000 janitsjarer, och 500 artilleripjäser. Habsburgarna, under militär ledning av Niklas Graf Salm, kunde mobilisera 25 000 man, däribland böhmiska, tyska och spanska legosoldater, samt 75 artilleripjäser. Süleymans armé drabbades dock av dåligt väder; gyttja sinkade artilleriet och medförde dålig moral. På grund av väderproblemen, hårdare motståndsvilja hos wienarna än väntat samt rädsla för att fienden skulle få förstärkningar innan belägringen var över var sultanen tvungen att häva belägringen och vända tillbaka den 14 oktober. Dock hade endast 20 000-25 000 stupat under slaget. Tre år senare var sultanen tillbaka, ej heller då med framgång. Se även slaget vid Wien 1683.
- I. Viyana Kuşatması, 27 Eylül-16 Ekim 1529 tarihlerinde Avusturya Arşidüklüğü'nün başkenti Viyana'nın Kanuni Sultan Süleyman komutasındaki Osmanlı ordusu tarafından kuşatılmasıdır. Başarısız olan kuşatma sonucunda kale alınamamış ve Osmanlı ordusu İstanbul'a geri dönmüştür.
- 1529年的维也纳之围与1683年的维也纳之战不同，是苏丹苏莱曼一世所率领的鄂图曼帝国穆斯林，第一次尝试夺取维也纳，但是失败告终。这一战是鄂图曼帝国第一次侵略中欧，此战之后的150年奥地利和鄂图曼帝国互相争夺中欧，直至维也纳之战为止。 一些历史学家认为苏莱曼一世这次进攻中欧的主要目的是要重新确立鄂图曼帝国在匈牙利的统治，而这次进攻维也纳只是一个偶然的机会。
|
| dbpprop:caption
|
- Engraving of clashes between the Austrians and Ottomans outside Vienna, 1529.
|
| dbpprop:casualties
|
- 14,000Turnbull, Stephen. The Ottoman Empire 1326 - 1699. New York: Osprey, 2003. pg 51
- Unknown but presumably high civilian fatalities
|
| dbpprop:combatant
| |
| dbpprop:commander
| |
| dbpprop:conflict
| |
| dbpprop:date
|
- 27 September-October 14, 1529
|
| dbpprop:hasPhotoCollection
| |
| dbpprop:partof
| |
| dbpprop:place
| |
| dbpprop:reference
| |
| dbpprop:result
| |
| dbpprop:strength
|
- c. 120,000 Turnbull suggests Suleiman had "perhaps 120,000" troops when he reached Osijek on 6 August. The Ottoman Empire, p 50; Christopher Duffy suggests "Suleiman led an army of 125,000 Turks". Siege Warfare: Fortresses in the Early Modern World 1494-1660, p 201. For higher estimates, see further note on Suleiman's troops.
- c. 23,000
|
| dbpprop:wikiPageUsesTemplate
| |
| dbpprop:wordnet_type
| |
| rdf:type
| |
| rdfs:comment
|
- The Siege of Vienna in 1529 was the first attempt by the Ottoman Empire, led by Suleiman the Magnificent, to capture the city of Vienna, Austria. The siege signalled the pinnacle of the Ottoman Empire's power and great rivalry with Europe as well as the maximum extent of Ottoman expansion in central Europe.
- Die erste Belagerung von Wien durch die Osmanen fand vom 27. September bis zum 14. Oktober 1529 unter dem Sultan Suleiman statt, wobei sich die Wiener zusammen mit den hinzugezogenen Truppen des Heiligen Römischen Reiches und seinen Verbündeten gegen die osmanischen Belagerer behaupten konnten. Die osmanische Expansion wurde zunächst gestoppt.
- Obležení Vídně roku 1529, bylo nejzápadnějším pokusem Osmanské říše o postup do střední Evropy. Ze všech konfliktů mezi Osmanskou říší a Rakouskem byl právě tento rozhodným obratem v bojích a stal se historickou předehrou bitvy u Vídně roku 1683. Sulejmanovi II. Nádhernému nehrozily zásobovací problémy. Dovoz materiálu mu zajišťovalo na 800 lodí po Dunaji a na 20 000 zvířat. Turecká vojska postupovala Uhrami dopouštějíce se strašlivých násilností.
- El primer sitio de Viena, en 1529, marcó el apogeo de la invasión otomana de Europa central por las tropas turcas mandadas por el sultán Süleiman I Kanuni. Las mal juzgadas demandas territoriales del archiduque Fernando de Austria, que había sido elegido rey de Hungría después de la muerte de su cuñado Luis II en la batalla de Mohács en 1526, provocaron una invasión turca en el otoño de 1529.
- Wienin piiritys vuonna 1529 oli Osmanien valtakunnan sulttaanin Suleiman Suuren epäonnistunut yritys vallata Itävallan pääkaupunki Wien. Taistelu katkaisi ottomaanien menestyskulun ja lopetti heidän laajentumisensa keski-Eurooppaan, tosin piiritystä seurasi yli 150 vuotta vihollisuuksia ja uusi Wienin taistelu 1683.
- Le siège de Vienne de 1529, (à distinguer de la bataille de Vienne en 1683), représentait l’avance la plus à l’ouest de l’Empire ottoman, et de tous les affrontements entre les armées de la chrétienté et celles de l’islam. Il peut être signalé comme celui qui finalement bloqua les forces ottomanes malgré leur conquête de parties de la Hongrie tenues par l’Autriche.
- Bécs ostroma 1529. szeptember 27-től október 16-ig tartott. Az osztrák főváros ekkor szenvedte el az első török ostromot. I. Szulejmán török szultán már évekkel ezelőtt eltervezte, hogy Bécset meghódítja, de a vár védői megtartották a császárvárost, ám Szulejmán nem tett le később sem arról, hogy elfoglalhassa, annak ellenére, hogy ez első nagy külpolitikai kudarca volt. 1532-ben próbálkozott másodjára a császárváros ostromával, de I. Ferdinánd és V.
- L' assedio di Vienna nel 1529, come evento bellico distinto dalla Battaglia di Vienna del 1683, costituì il primo tentativo dei musulmani dell'Impero Ottomano, guidato dal Sultano Solimano il Magnifico, di conquistare la città di Vienna. L'assedio segnò il punto più elevato raggiunto dall'Impero di Istanbul e la fine della sua espansione nell'Europa centrale, malgrado ad esso seguirono 150 anni di tensione e di incursioni, culminati nella battaglia di Vienna del 1683.
- Oblężenie Wiednia (1529) - trwające od 27 września do 14 października 1529 r. oblężenie Wiednia przez armię Turków osmańskich, zakończone jej odstąpieniem od miasta.
- O cerco de Viena de 1529, distinto da Batalha de Viena, em 1683, representa o extremo ocidental do avanço do Império Otomano pela Europa Central e, dentre todos os conflitos entre os exércitos da Cristandade e os do Islão, pode ser considerado a batalha que finalmente deteve as forças turcas, antes tidas como imbatíveis.
- Оса́да Ве́ны 1529 го́да (не путать с Венской битвой 1683) была первой попыткой Османской империи захватить столицу Австрии Вену.
- Belägringen av Wien var Osmanska rikets belägring av den österrikiska huvudstaden Wien från september till oktober år 1529. Den är inte att förväxla med slaget om Wien år 1683. Osmanska riket hade under Süleyman I uppnått sin kulmen. Hela Balkanhalvön var osmanskt efter den turkiska segern i slaget vid Mohács 1526. Wien var den stad som stod i vägen för fortsatt osmansk expansion in i Centraleuropa.
- I. Viyana Kuşatması, 27 Eylül-16 Ekim 1529 tarihlerinde Avusturya Arşidüklüğü'nün başkenti Viyana'nın Kanuni Sultan Süleyman komutasındaki Osmanlı ordusu tarafından kuşatılmasıdır. Başarısız olan kuşatma sonucunda kale alınamamış ve Osmanlı ordusu İstanbul'a geri dönmüştür.
|
| rdfs:label
|
- Siege of Vienna
- Erste Wiener Türkenbelagerung
- Obléhání Vídně
- Sitio de Viena
- Wienin piiritys
- Siège de Vienne
- Bécs ostroma (1529)
- Assedio di Vienna
- 第一次ウィーン包囲
- Oblężenie Wiednia (1529)
- Cerco de Viena
- Primul Asediu al Vienei
- Осада Вены
- Belägringen av Wien
- I. Viyana Kuşatması
- 维也纳之围
|
| owl:sameAs
| |
| skos:subject
| |
| foaf:depiction
| |
| foaf:name
| |
| foaf:page
| |
| is dbpprop:battles
of | |
| is dbpprop:redirect
of | |
| is owl:sameAs
of | |
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
