| dbpprop:abstract
|
- Asad ad-Din Shirkuh bin Shadhi (from Persian شیرکوه meaning lion of mountain, also Shirguh or Shêrko in Kurdish) (died 1169) was an important Muslim military commander, and uncle of Saladin. He was originally from a Kurdish village in Armenia near the town of Dvin. He was the son of Shadhi ibn Marwan, a Kurdish ruler, and was the brother of Najm ad-Din Ayyub, the ancestor of the Ayyubid dynasty. The family was closely connected to the Shaddadid dynasty, and when the last Shaddadid was deposed in Dvin in 1130, Shahdi moved the family first to Baghdad and then to Tikrit, where he was appointed governor by the regional administrator Bihruz. Ayyub succeeded his father as governor of Tikrit when Shahdi died soon after. When Shirkuh killed a Christian with whom he was quarrelling in Tikrit in 1138, the brothers were exiled (Shirkuh's nephew Yusuf, later known as Saladin, was supposedly born the night they left). They joined Zengi's army, and Shirkuh served under Nur ad-Din who succeeded Zengi in Mosul. Shirkuh was later given Homs as a vassal state of Mosul. Ayyub served as governor of Baalbek and later Damascus, and the two brothers negotiated the surrender of Damascus to Nur ad-Din in 1154. In 1163 he convinced Nur ad-Din to send him to Egypt in to settle a dispute between Shawar and Dirgham over the Fatimid vizierate. Saladin accompanied him as an advisor. Shawar was restored and Dirgham was killed, but after quarrelling with Shirkuh, Shawar allied with Amalric I of Jerusalem, who marched into Egypt in 1164 and besieged Shirkuh at Bilbeis. In response Nur ad-Din attacked the Crusader states and almost captured the Principality of Antioch. Shirkuh was sent back into Egypt in 1167, with Shawar once again allying with Amalric, who besieged Shirkuh in Alexandria until he agreed to leave; however, a Crusader garrison remained in Egypt and Amalric allied with the Byzantine Empire, planning to conquer it entirely. To destroy the garrison, Shawar switched alliances, from Amalric to Shirkuh. The Muslims fought a pitched battle with the Crusaders, who did not have the resources to conquer Egypt and were forced to retreat. In January of 1169 Shirkuh entered Cairo and had the untrustworthy Shawar executed. He set himself up as vizier, but died two months later on March 22; as Baha ad-Din describes, "it was the case that Asad ad-Din was a great eater, excessively given to partaking of rich meats. He suffered many bouts of indigestion and from quinsy, from which he would recover after putting up with great discomfort. He was taken severely ill, afflicted with a serious quinsy, which killed him on 22 Jumada II 564. " He was succeeded as vizier by his nephew Saladin, who had served with him on his campaigns in Egypt. Saladin eventually succeeded Nur ad-Din as well, uniting Egypt and Syria, which enabled him to almost completely drive out the crusaders from Syria and Palestine. Shirkuh is a Kurdish-Persian name which literally means "the lion (of the) mountain". His Arabic honorific Asad ad-Din similarly means "the lion of faith". In Latin, his name was rendered as "Siraconus"; William of Tyre, referring to the expedition of 1163, describes him as: "an able and energetic warrior, eager for glory and of wide experience in military affairs. Generous far beyond the resources of his patrimony, Shirkuh was beloved by his followers because of this munificence. He was small of stature, very stout and fat and already advanced in years. Though of lowly origin, he had become rich and risen by merit from his humble estate to the rank of prince. He was afflicted with cataract in one eye. He was a man of great endurance under hardships, one who bore hunger and thirst with an equanimity quite unusual for that time of life."
- Asad ad-Din Schirkuh bin Schahdi war ein islamischer Militärkommandeur aus der Dynastie der Ayyubiden. Er stammte aus einem kurdischen Ort in der Nähe von Dvin in Armenien. Schirkuh ist Kurdisch und bedeutet Berglöwe (Kurdisch Şêrko). In christlichen Quellen wurde er Siraconus genannt. Sein Vater war Schahdi, ein kurdischer Herrscher, sein Bruder Nadschmuddin Ayyub, der Namensgeber der Dynastie; sein Neffe war Saladin. Als Ayyub 1138 Tikrit verlor, traten er und Schirkuh Zengis Armee bei. Schirkuh diente unter Nur ad-Din, dem Nachfolger Zengis in Mosul. Zengi gab ihm später die Stadt Homs als Vasallenstaat Mosuls. 1163 überzeugte er Nur ad-Din, ihn nach Ägypten zu schicken, um einen Streit zwischen Schawar und Dirgham über das fatimidische Wesirat zu schlichten. Schawar wurde wieder eingesetzt und Dirgham getötet, der Streit aber dadurch nicht beendet, sondern zwischen Schawar und Schirkuh fortgeführt. Schawar verbündete sich mit Amalrich I. , den König von Jerusalem, der 1164 in Ägypten einmarschierte und Schirkuh in Bilbeis belagerte. Im Gegenzug griff Nur ad-Din die Kreuzfahrerstaaten an und eroberte fast das Fürstentum Antiochia. Schirkuh wurde 1167 erneut nach Ägypten geschickt, als Schawar sich erneut mit Amalrich zusammentat. Amalrich belagerte ihn in Alexandria, bis er einem Abzug zustimmte; eine Garnison der Kreuzritter blieb in Ägypten, und Amalrich verbündete sich mit dem Byzantinischen Reich, um es ganz zu erobern. Jetzt suchte Schawar um Hilfe bei Schirkuh nach, der eine offene Feldschlacht mit den Kreuzrittern vermied, die allerdings auch nicht die Mittel hatten, Ägypten zu unterwerfen und schließlich abziehen mussten. Im Januar 1169 ging Schirkuh nach Kairo und ließ Schawar hinrichten. Er setzte sich selbst zum Wesir ein, starb aber bereits zwei Monate später an den Folgen eines vollen Mahles. Sein Neffe Saladin, der ihn bei seinen ägyptischen Feldzügen begleitet hatte, trat an seine Stelle. Zuerst war er in Kairo begraben, aber wurde er 1175 zusammen mit der Leiche seines Bruder Nadschmuddin Ayyub von Saladin nach Medina gebracht und dort beigesetzt. Der Erzbischof und Historiker von Jerusalem Wilhelm von Tyrus schrieb über Schirkuh, dass er von kleiner Statur, fett und korpulent, aber voller Ruhmbegierde alle Anstrengungen, auch Hunger und Durst, ohne weiteres ertragend, sehr freigebig und von seinen Truppen geliebt, nicht nur waffentüchtig und kriegserfahren, sondern auch gebildet und redegewandt sei.
- Asad ad-Dín Šírkúh bin Šádhí byl kurdský válečník a významný vojevůdce ve službách sultána Núr ad-Dína a strýc slavného sultána Saladina. Šírkúh pocházel z kurdské vesnice v Arménii nedaleko města Dvin. Jeho otcem byl Šándhí bin Marwan a bratr Nadžm ad-Dín Ajjúb, následník ajjúbovské dynastie. Rodina byla blízce spřízněna s rodem Šaddadovců, a když byl poslední Šaddadovec roku 1130 ve Dvinu sesazen, Šándhí odešel s rodinou do Bagdádu a později do Tikrítu, kde byl místním správcem Bihruzem jmenován guvernérem. Když Šándhí nedlouho poté zemřel, Ajjúb se stal jeho nástupcem ve funkci guvernéra Tikrítu. Když Šírkúh zabil roku 1138 jednoho křesťana, se kterým měl spory, byl Šírkúh a jeho bratr Ajjúb donuceni uprchnout. Později Šírkúh se připojil k armádě Zengího, atabega z Mosulu a později, po jeho smrti, vstoupil do služeb Zengího syna Núr ad-Dína, který vládl v Aleppu. Núr ad-Dín poté svěřil Šírkúhovi město Homs, čímž se Šírkúh stal Núr ad-Dínovým vazalem. Bratr Ajjúb zatím spravoval město Baalbek a později i Damašek, když roku 1154 Ajjúb a Šírkúh vyjednali kapitulaci města ve prospěch svého pána Núr ad-Dína. Roku 1163 přesvědčil Šírkúh Núr ad-Dína, aby vyhověl žádosti sesazeného egyptského vezíra Šávara, který jej žádal o vojenskou pomoc. Šírkúh následně i se Šávarem vstoupil do fátimovského Egypta a Šávara dosadil zpět do úřadu vezíra. Šávar se však chtěl nyní Šírkúha zbavit, aby neohrožoval jeho suverenitu, spojil se proto s jeruzalémským králem Amaurym I. , který Šírkúhovu armádu oblehl v pevnosti Bilbajs. Núr ad-Dín však na křižáky zaútočil v severní Sýrii a Amaury se musel stáhnout. Šírkúh poté spěšně odtáhl zpět do Damašku. Roku 1167 se Šírkúh, se svolením Núr ad-Dína do Egypta vrátili a Šávar se opět proti němu spojil s jeruzalémským králem. Šírkúh obsadil Alexandrii, kde ho křižáci a Egypťané obklíčili. Nakonec se obě strany dohodly a Šírkúh s Turky odešel z Egypta. Na podzim roku 1168 napadli křižáci Egypt a tentokrát vezír Šávar žádal o pomoc Núr ad-Dína. Ten opět neváhal a vyslal Šírkúha, který obsadil Káhiru. křižáky se mu podařilo odrazit a tentokrát se rozhodl, nenechat se z Egypta vypudit. nechal proto Šávara popravit sám se prohlásil vezírem. Ale již v březnu 1169 na následky přejedení Šírkúh zemřel. Jeho nástupcem ve funkci egyptského vezíra se stal syn jeho bratra Ajjúba Saladin.
- Asad al-Dîn Shîrkûh (Chirkouh, ou Şêrko en kurde)(اسد الدين شيركوه)(mort en 1169), est un général kurde de Nur ad-Din, atabeg d’Alep et de Damas. Il est également devenu vizir d'Égypte en 1169. Il est membre de la famille des Ayyoubides et oncle de Saladin qui lui a succédé en Égypte.
- Asad al-Dīn Shīrkūh, arabo: اسد الدين شيركوه, Şêrko in curdo (? - 1169), è stato un generale curdo di Norandino, atabeg d’Aleppo e di Damasco. Divenne anche vizir dell'Egitto fatimide nel 1169. Era membro della famiglia degli Ayyubidi ed era zio paterno di Saladino, che gli succedette in Egitto, dove era giunto al seguito dello zio per volere dello stesso Nūr al-Dīn.
- 谢尔库赫（Asad ad-Din Shirkuh bin Shadhi，？—1169年），中古時期穆斯林軍事家，萨拉丁的叔父，曾任埃及总督。謝爾庫赫是庫德族人，出生於現在的亞美尼亞境內的村落，其父親為庫德人領袖（Shadi）。1163年他被摩蘇爾地區的君主Nur ad-Din派到埃及去解決當地的內戰，後與當地領袖Shirkuh Shawar發生衝突。1969年打敗了Shirkuh Shawar，進入開羅成為當地統治者，但兩個月後去世，其勢力由薩拉丁所繼承。
|
| rdfs:comment
|
- Asad ad-Din Shirkuh bin Shadhi (from Persian شیرکوه meaning lion of mountain, also Shirguh or Shêrko in Kurdish) (died 1169) was an important Muslim military commander, and uncle of Saladin. He was originally from a Kurdish village in Armenia near the town of Dvin. He was the son of Shadhi ibn Marwan, a Kurdish ruler, and was the brother of Najm ad-Din Ayyub, the ancestor of the Ayyubid dynasty.
- Asad ad-Din Schirkuh bin Schahdi war ein islamischer Militärkommandeur aus der Dynastie der Ayyubiden. Er stammte aus einem kurdischen Ort in der Nähe von Dvin in Armenien. Schirkuh ist Kurdisch und bedeutet Berglöwe (Kurdisch Şêrko). In christlichen Quellen wurde er Siraconus genannt. Sein Vater war Schahdi, ein kurdischer Herrscher, sein Bruder Nadschmuddin Ayyub, der Namensgeber der Dynastie; sein Neffe war Saladin. Als Ayyub 1138 Tikrit verlor, traten er und Schirkuh Zengis Armee bei.
- Asad ad-Dín Šírkúh bin Šádhí byl kurdský válečník a významný vojevůdce ve službách sultána Núr ad-Dína a strýc slavného sultána Saladina. Šírkúh pocházel z kurdské vesnice v Arménii nedaleko města Dvin. Jeho otcem byl Šándhí bin Marwan a bratr Nadžm ad-Dín Ajjúb, následník ajjúbovské dynastie.
- Asad al-Dîn Shîrkûh (Chirkouh, ou Şêrko en kurde)(اسد الدين شيركوه)(mort en 1169), est un général kurde de Nur ad-Din, atabeg d’Alep et de Damas. Il est également devenu vizir d'Égypte en 1169. Il est membre de la famille des Ayyoubides et oncle de Saladin qui lui a succédé en Égypte.
- Asad al-Dīn Shīrkūh, arabo: اسد الدين شيركوه, Şêrko in curdo (? - 1169), è stato un generale curdo di Norandino, atabeg d’Aleppo e di Damasco. Divenne anche vizir dell'Egitto fatimide nel 1169. Era membro della famiglia degli Ayyubidi ed era zio paterno di Saladino, che gli succedette in Egitto, dove era giunto al seguito dello zio per volere dello stesso Nūr al-Dīn.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
