| dbpprop:abstract
|
- Shavuot is a Jewish holiday that occurs on the sixth day of the Hebrew month of Sivan (late May or early June). Shavuot commemorates the anniversary of the day God gave the Torah to Moses and the Israelites at Mount Sinai. It is one of the shalosh regalim, the three Biblical pilgrimage festivals. It marks the conclusion of the Counting of the Omer. The date of Shavuot is directly linked to that of Passover. The Torah mandates the seven-week Counting of the Omer, beginning on the second day of Passover and immediately followed by Shavuot. This counting of days and weeks is understood to express anticipation and desire for the Giving of the Torah. On Passover, the Jewish people were freed from their enslavement to Pharaoh; on Shavuot they were given the Torah and became a nation committed to serving God. In the Bible, Shavuot is called the Festival of Weeks; Festival of Reaping, and Day of the First Fruits. The Mishnah and Talmud refer to Shavuot as Atzeret, as it provides closure for the festival activities during and following the holiday of Passover. Since Shavuot occurs 50 days after Passover, Christians gave it the name Pentecost. According to Jewish tradition, Shavuot is celebrated in the Land of Israel for one day and in the diaspora (outside of Israel) for two days. Reform Jews celebrate only one day, even in the diaspora.
- Schawuot (hebr. שבועות für „Wochen“, Einzahl schawua „Woche“; jiddisch Schwu'ess, Schwuos oder Schwijess) ist das jüdische Wochenfest, das ca. sieben Wochen bzw. 50 Tage nach dem Pessachfest gefeiert wird. In der hebräischen Bibel hat das Fest mehrere Namen, zum einen חג השבועות Wochenfest (2. Buch Moses 34,22 und 5. Buch Moses 16,10), חג הקצי Fest der Ernte (2. Buch Moses 23,16), יום הבכורים Tag der Erstfrüchte (4. Buch Mose 28,26). Mischna und Talmud kennen das Fest auch als עצרת Atzeret feierliche Versammlung. Die vielen Namen spiegeln die verschiedenen Bedeutungen, die das Fest hat. So erinnern sich die Juden damit an den Empfang der zweiten Zehn Gebote am Berg Sinai. Die ersten zehn Gebote hat Mose, laut jüdischer und christlicher Überlieferung, zerschmettert, weil das Jüdische Volk das Goldene Kalb anbetete. Darauf ging Mose wieder auf die Spitze des Sinais, um die neuen zehn Gebote zu erbitten. Dieses Mal mussten die Juden die zehn Gebote erkaufen, indem sie die 50 Tage vom Pessachfest bis Schawuot beteten. Beim ersten mal wurden die zehn Gebote ihnen geschenkt. Es ist außerdem ein Erntedankfest, da zu dieser Zeit in Israel Weizen geerntet wird. Das Wochenfest wird jeweils am 6. Siwan gefeiert und bildet den Abschluss der Frühlingsfeste, zu denen Pessach und das Omer-Zählen gehören. Lesungen des Buches Rut und die Zehn Gebote stehen im Mittelpunkt des Gottesdienstes. Die Synagoge wird geschmückt, denn an diesem Tag symbolisiert sie den Sinai. Traditionell wird Milch getrunken und Honig gegessen, da die Tora mit Milch verglichen wird, die das Volk Israel wie ein unschuldiges Kind begierig trinkt. Viele Gläubige studieren die Nacht hindurch in der Synagoge die Tora und die Männer tragen ihren Tallit (Gebetsschal), und ihre Gebetsriemen mit dem Glaubensbekenntnis darin. Da die Herabkunft des Geistes auf die Jünger Jesu laut der biblischen Apostelgeschichte am jüdischen Wochenfest geschah, wurde im Christentum Schawuot zum Pfingstfest.
- Xavuot és una festa religiosa jueva que se celebra el 6 de Sivan a Israel i que la diàspora celebra els dies 6 i 7 del mateix mes. Xavuot és la segona de les tres grans festes de peregrinatge, sent les dues altres Sukkot i Pésah. Aquesta festa commemora, segons la tradició rabínica, el lliurament de la Torà i els Deu manaments al Mont Sinaí.
- Soubor:Loudspeaker. svg Šavu'ot je židovský svátek, který připadá na 6. a 7. den židovského měsíce sivan (konec května nebo začátek června). Připomíná den, kdy Hospodin daroval Mojžíšovi Tóru na hoře Sinaj. Jedná se o druhý ze tří poutních svátků . Značí konec počítání omeru. Datum konání svátku se přímo odvíjí od svátku Pesach. Tóra ukládá po sedm týdnů počítat omer, což začíná druhý den svátku Pesach a končí právě tímto svátkem (7 týdnů a 1 den). Toto počítání dnů a týdnů se chápe jako vyjádření přání a očekávání nad darováním Tóry. O Pesachu byl židovský národ osvobozen od svého zotročení faraonem a o Šavu'otu mu byla darována Tóra a stal se národem zavázaným službě Hospodinu. Šavu'ot má mnoho aspektů a jako důsledek je nazýván různými jmény. V Tóře je nazýván Svátek týdnů; Svátek sklizně či Den prvního ovoce . Mišna a Talmud zmiňují Šavu'ot jako Aceret . Jelikož se Šavu'ot koná 50 dní po Pesachu, získal od křesťanů označení Pentecost . Podle židovské tradice se Šavu'ot slaví v Izraeli pouze jeden den, zatímco v diaspoře (mimo Izrael) dva dny. Reformní Židé slaví svátek i mimo Izrael pouze jeden den.
- es una de las tres fiestas de peregrinaje del Judaísmo (Shalosh Regalim - שלוש רגלים). La festividad acaece exactamente 7 semanas después del segundo día de Pésaj. El nombre de la festividad tiene su origen en este hecho (Shavuot - שבועות - es uno de los plurales de Shavua - שבוע, semana. El otro plural es Shavuim que no lo relacionan con esta fiesta.). La festividad conmemora la entrega de la Torá por parte de Dios a Moisés, en el Monte Sinaí. La festividad también tiene un significado agrícola: corresponde a la época del año en la que - en Israel en particular y en el hemisferio norte en general - se recogen los primeros frutos. Es por esto que la festividad también es llamada la Fiesta de las Primicias. Antiguamente, la ofrenda que se llevaba al Templo de Jerusalén consistía justamente de las primicias. Durante la festividad se acostumbra a comer lácteos, acompañados por las siete especias características de Israel.
- Šavuot on yksi juutalaisten kolmesta pyhiinvaellusjuhlasta. Šavuot eli viikkojen juhla päättää pesahista alkaneen omer-laskennan, joka kestää 49 päivää eli seitsemän viikkoa. Šavuot on myös sadonkorjuujuhla ja kesän alkamisen juhla. Raamatussa juhlaan viitataan useilla nimillä: leikkuujuhla, viikkojuhla ja ensimmäisten hedelmien juhla . Uudessa testamentissa siitä käytetään nimitystä helluntai, ja kristillinen helluntai onkin suunnilleen samaan aikaan kuin juutalaisten Šavuot. Šavuotia vietetään sivan-kuun kuudentena päivänä. Monissa juutalaisyhteisöissä Israelin ulkopuolella sitä vietetään kahden päivän ajan. Šavuot on pesahin ja sukkotin ohella yksi Toorassa säädetyistä vuotuisista pyhiinvaellusjuhlista, šaloš regalim. Termin alkuperä on heprean sana regel, jalka. Kysymyksessä ovat kolme juhlaa, jolloin juutalaisten tulisi vaeltaa Jerusalemin temppeliin erityisiä juhlamenoja varten.
- Chavouot ou Shavouot est une fête religieuse juive célébrée le 6 (et le 7 pour les Juifs vivant en dehors de la Terre d'Israël) du mois juif de Sivan (MAI/JUIN). D'après la tradition rabbinique, mais sans aucune base biblique, Chavouot commémore le souvenir du don de la Torah et des Dix Commandements aux Hébreux arrivés au Mont Sinaï, sept semaines après avoir quitté l'esclavage en Égypte. Avec Souccot et Pessa'h, Chavouot est l'une des Trois Fêtes de pèlerinage marquant l'année juive. Chavouot est également le terme d'un jubilé, à la fin du décompte des 49 jours du Omer à partir du second soir de Pessa'h.
- A zsidó naptár szerint: sziván 6. A Gergely-naptár szerint: 5766: 2006. június 1. 5767: 2007. május 23. 5768: 2008. június 8. 5769: 2009. május 29. 5770: 2010. május 19. 5771: 2011. június 8. A Sávuót – a Hetek ünnepe (héberül שָׁבוּעוֹת šāvûʿôt hetek, askenáz kiejtéssel Sovúajsz) a Szináj hegyi törvényadás emléknapja, az új kenyér ünnepe. A keresztény kultúrában (más tartalommal) megfelelője a pünkösd.
- Shavuot, ("sette settimane") è una delle tre feste bibliche di pellegrinaggio. Tra le maggiori festività ebraiche, è anche conosciuta come festa delle settimane. Gli ebrei di lingua greca diedero il nome di pentecoste (πεντηκόστη) poiché cade 50 giorni dopo Pesach. Escludendo il giorno stesso di Pesach, la festa cade 49 giorni più tardi. Questa festa pone termine al Conteggio dell'Omer. Shavuot ha numerosi aspetti che ne hanno determinato i vari nomi con cui viene identificato. Nel Tanakh è chiamata "Festa della mietitura" (חג הקציר, "Hag ha-Katsir"; Esodo. 23;16) e "Festa delle settimane" (חג שבעות, "Hag Shavuot"; ib. 34;22; Deut. 16;10) ed ancora "Festa delle primizie" (יום הבכורים, "Yom ha-Bikkurim"; Num. 28;26).
- Sjavoeot, ook gespeld als Sjawoe'ot of Sjawoeoth, is het joodse Wekenfeest dat zeven weken na Pesach wordt gevierd. Het is tevens het einde van de omertelling. Oorspronkelijk was het het feest waarop de 'eerstelingen' van de oogst (datgene wat het eerst wordt geoogst) aan God werden geofferd (Sjavoeot is van oorsprong een oogstfeest), maar later werd dat de herdenking van het verkrijgen van de Thora (de wet, met name de Tien Geboden) op de Sinaïberg; dit wordt Matan Tora (geven van de Thora) genoemd. Volgens latere joodse verklaringen is het proces van het ontvangen van de Thora toen echter pas begonnen en is dat een continu doorlopend proces. Vanwege het centraal stellen van de Thora bestudeert men tijdens dit feest de Thora plus allerlei commentaren daarop. Het is gebruikelijk om op de eerste nacht van Sjavoeot de gehele nacht wakker te blijven en in de synagoge of beet midrasj te leren tot de ochtend en dan vroeg sjachariet te gaan bidden. Voor deze nacht is een speciaal leerprogramma beschikbaar dat elk jaar op die nacht wordt beoefend; het bestaat uit bepaalde selecties uit de Talmoed. Dit leerprogramma heet de 'orde van de nacht van Sjavoeot' (tikkun leil shavuot). Daarnaast is het gebruikelijk om melkproducten te nuttigen zoals kaas. Tijdens sjachariet worden extra gebeden gezegd waaronder het Aramese Akdamut en wordt er uit de Thora gelezen: op de eerste dag Exodus 19:1-20:23, en op de tweede dag Deuteronomium 14:22-16:17. De maftir leest op de eerste dag Numeri 28:26-31, en de haftara is op de eerste dag Ezechiël 1:1-18 en 3:12. Op de tweede dag leest de maftir hetzelfde als op de eerste dag, maar de haftara is dan Habakuk 2:20-3:19. Verder wordt het boek Ruth gelezen waarmee men ook de relatie met het oogstaspect van dit feest wil aangeven. Na Sjavoeot zijn huwelijken weer toegestaan, mogen mannen zich weer scheren en mag er weer naar instrumentale muziek worden geluisterd. Al deze activiteiten waren tijdens de omertelling die met Pesach begon verboden (met uitzondering van Lag BaOmer).
- Sjabuót (fra hebraisk שָׁבוּעוֹת, šābu‘ōt), også kalt ukefesten eller jødisk pinse, er en jødisk høytid som finner sted syv uker (49 dager) etter pesah. På det religiøse planet er sjabuót en feiring av at Moses tok imot Toráen fra Gud på Sinaifjellet — men sjabuót er også en innhøstingsfest for bl.a. hvete, og feires derfor når hveten er moden.
- Szawuot - żydowskie Święto Tygodni, zwane też Świętem Żniw lub Zielonymi Świątkami, obchodzone 6 dnia miesiąca siwan - w diasporze także przez dzień następny. Upamiętnia ono nadanie Tory Mojżeszowi na górze Synaj. Święto to wiąże się ponadto ze starożytnymi obyczajami rolniczymi. Podczas święta synagogi są przystrojone na zielono. Część ortodoksyjnych żydów całą noc spędza na studiowaniu Tory (Tikkun Leil Szawuot), aby być przygotowanym na jej ponowne przyjęcie. Tradycyjne pokarmy świąteczne to: dania z sera i mleka oraz specjalne bochenki z nowego zboża.
- Shavuot é o nome da festa judaica também conhecida como Festa das Colheitas ou Festa das Prímicias, celebrado no quinquagésimo dia do Sefirat Haômer. Devido a esta contagem, a festa é também chamada de Pentecostes.
- Şavuot este o sărbătoare evreiască care cade în ziua a şasea a lunii Sivan (sfârşitul lunii mai- începutul lunii iunie). Ea eternizează momentul cînd Legea divină Tora a fost dată poporului evreu pe muntele Sinai. Este una din aşa-numitele "şaloş regalim", adică cele trei evenimente festivalice când evreii făceau pelerinaj la Ierusalim. Celebrarea Şavuotului este direct legată de ziua Pesahului (Paştelui). Tora porunceşte să se numere şapte săptămâni numite "Omer", începând cu a doua zi a Paştelui, până la data marcată ca Şavuot. Această numărare a zilelor ar exprima ahtierea poporului după cuvântul divinităţii exprimat în Tora. La sărbătoarea Pesah, evreii serbează eliberarea din robia faraonului, iar la Şavuot - primirea Legii (Tora) care i-a consacrat, după tradiţia iudaică antică, într-un popor dedicat slujirii lui Dumnezeu. Sărbătoarea Şavuot este legată de mai multe aspecte ale vieţii evreieşti. mai ales din timpul practicării agriculturii în Palestina antică, (Ţara lui Israel,Ţara Sfântă) şi de aceea poartă în Biblie mai multe denumiri: Sărbătoarea săptămânilor(חג השבועות Hag haŞavuot), Festivalul secerişului(חג הקציר Hag haKaţir), Ziua primelor roade(יום הבכורים Iom haBikurim). Talmudul se referă la acestă sărbătoare ca Aţeret, deoarece reprezintă o desăvârşire a activităţilor din timpul şi de după zilele de Pesah. Deoarece Şavuot se sărbătoreşte după 50 de zile de la Paşte, creştinii îl numesc Pentecostul. Pe lângă semnificaţia dăruirii Torei pe muntele Sinai, Şavuot este legat de sezonul recoltei grânelor, care dura şapte săptămîni şi era un timp al bucuriei. Acest sezon începea cu recolta orzului la Pesah şi se termina cu recolta grâului la Şavuot. În perioada cînd exista Templul din Ierusalim, se ofereau două pâini de grâu ca jertfă. De sărbătoarea Şavuot evreii antici aduceau ca jertfă primele roade ale anului. Aceste roade (bikurim) erau luate din şapte specii pentru care era slăvit pământul Israelului: grâul, orzul, smochinele, strugurii, rodiile, măslinele şi curmalele. Fiind o societate agrară, fiecare ţăran lega o panglică de fiecare fruct copt. Apoi primele fructe coapte erau culese şi aduse în Ierusalim ca ofrandă lui Dumnezeu. Celebrarea sărbătorii Şavuot se deosebeşte de celelalte pentru că ea nu are un set de porunci (miţvot) direct prescrise în Tora altele decît abţinerea de la muncă, serviciile de rugăciuni speciale şi mîncărurile festive. Oricum, şi la această sărbătoare sunt păstrate numeroase obiceiuri tradiţionale, care în cercurile evreieşti ortodoxe au valoare de lege. Aceste tradiţii sunt: אקדמות – Akdamut, lectura unui poem liturgic în timpul Şavuot la rugăciunea de dimineaţă; חלב – Halav (lapte), consumarea laptelui şi a produselor lactate; רות – Rut, lectura cărţii „Rut” din Biblie la serviciul religios de dimineaţă; ירק – Yerek, decorarea casei şi a sinagogii cu fructe şi legume; תורה – Tora, studiul nocturn al Torei. Akdamut este un poem liturgic scris în limba arameică,care preamăreşte însemnătatea lui Dumnezeu, a Torei şi a Israelului. Este recitat public în sinagogă în prima zi a sărbătorii de Şavuot. A fost compus de Rabi Meir din Worms, al cărui fiu a fost omorât în timpul Cruciadei din 1096. Rabi Meir şi-a apărat credinţa într-o dispută cu preoţii locali, după ce a scris poemul într-un acrostih în care fiecare vers se termină cu silaba "ta" (תא), conţinând ultima şi prima literă a alfabetului ebraic şi simbolizând astfel infinitatea Torei. Melodia care însoţeşte de obicei acest poem are un caracter de grandoare şi triumf. Comunităţile sefarde nu recită acest poem dar includ în serviciul divin de seară o enumerare a celor 613 porunci ale Torei. În Evul Mediu exista o tradiţie de a impune copiilor să lingă mierea de pe o scândură având inscripţia unor fragmente din Tora. Tradiţia de a consuma produsele lactate are câteva explicaţii tradiţionale, una fiind amintirea cuvintelor lui David despre Tora ca fiind ca "lapte şi miere sub limbă". O altă explicaţie este că înaintea dăruirii Torei evreii nu cunoşteau încă legile dietetice de alimentaţie şi pe cele ale tăierii rituale a animalelor după noua lege religioasă, şi de aceea au consumat într-o perioadă numai lactate. Lectura cărţii Rut aminteşte de sărbătoarea secerişului şi de dorinţa ei de a deveni cu trup şi suflet membră a poporului evreu prin acceptarea Torei. În secolul al XII-lea în Franţa a apărut obiceiul de a dedica noaptea de Şavuot lecturii şi studiului Torei. Cabaliştii din evul mediu au stabilit o listă de texte religioase care sunt citite de această sărbătoare.
- Шавуо́т (ивр. שבועות, в ашкеназском произношении Шву́эс или Шви́ес), Пятидесятница — еврейский праздник, отмечаемый 6 сивана, на 50 день омера. Основной религиозный смысл праздника — дарование евреям Торы на горе Синай при Исходе из Египта. За пределами Эрец Исраэль праздник отмечается 2 дня.
- Shavuot, veckofesten, firas sju veckor efter pesach och varar under två dagar. Shavuot betyder just veckor. Ursprungligen var shavuot en skördefest men har under årens lopp fått en djupare mening som en helg som firas till minnet av den dagen då Israels folk fick Toran av Gud vid berget Sinai. Shavout är grunden till kristendomens pingst.
|
| rdfs:comment
|
- Shavuot is a Jewish holiday that occurs on the sixth day of the Hebrew month of Sivan (late May or early June). Shavuot commemorates the anniversary of the day God gave the Torah to Moses and the Israelites at Mount Sinai. It is one of the shalosh regalim, the three Biblical pilgrimage festivals. It marks the conclusion of the Counting of the Omer. The date of Shavuot is directly linked to that of Passover.
- Schawuot (hebr. שבועות für „Wochen“, Einzahl schawua „Woche“; jiddisch Schwu'ess, Schwuos oder Schwijess) ist das jüdische Wochenfest, das ca. sieben Wochen bzw. 50 Tage nach dem Pessachfest gefeiert wird. In der hebräischen Bibel hat das Fest mehrere Namen, zum einen חג השבועות Wochenfest (2. Buch Moses 34,22 und 5. Buch Moses 16,10), חג הקצי Fest der Ernte (2. Buch Moses 23,16), יום הבכורים Tag der Erstfrüchte (4. Buch Mose 28,26).
- Xavuot és una festa religiosa jueva que se celebra el 6 de Sivan a Israel i que la diàspora celebra els dies 6 i 7 del mateix mes. Xavuot és la segona de les tres grans festes de peregrinatge, sent les dues altres Sukkot i Pésah. Aquesta festa commemora, segons la tradició rabínica, el lliurament de la Torà i els Deu manaments al Mont Sinaí.
- Soubor:Loudspeaker. svg Šavu'ot je židovský svátek, který připadá na 6. a 7. den židovského měsíce sivan (konec května nebo začátek června). Připomíná den, kdy Hospodin daroval Mojžíšovi Tóru na hoře Sinaj. Jedná se o druhý ze tří poutních svátků . Značí konec počítání omeru. Datum konání svátku se přímo odvíjí od svátku Pesach.
- es una de las tres fiestas de peregrinaje del Judaísmo (Shalosh Regalim - שלוש רגלים). La festividad acaece exactamente 7 semanas después del segundo día de Pésaj. El nombre de la festividad tiene su origen en este hecho (Shavuot - שבועות - es uno de los plurales de Shavua - שבוע, semana. El otro plural es Shavuim que no lo relacionan con esta fiesta.). La festividad conmemora la entrega de la Torá por parte de Dios a Moisés, en el Monte Sinaí.
- Šavuot on yksi juutalaisten kolmesta pyhiinvaellusjuhlasta. Šavuot eli viikkojen juhla päättää pesahista alkaneen omer-laskennan, joka kestää 49 päivää eli seitsemän viikkoa. Šavuot on myös sadonkorjuujuhla ja kesän alkamisen juhla. Raamatussa juhlaan viitataan useilla nimillä: leikkuujuhla, viikkojuhla ja ensimmäisten hedelmien juhla .
- Chavouot ou Shavouot est une fête religieuse juive célébrée le 6 (et le 7 pour les Juifs vivant en dehors de la Terre d'Israël) du mois juif de Sivan (MAI/JUIN). D'après la tradition rabbinique, mais sans aucune base biblique, Chavouot commémore le souvenir du don de la Torah et des Dix Commandements aux Hébreux arrivés au Mont Sinaï, sept semaines après avoir quitté l'esclavage en Égypte.
- A zsidó naptár szerint: sziván 6. A Gergely-naptár szerint: 5766: 2006. június 1. 5767: 2007. május 23. 5768: 2008. június 8. 5769: 2009. május 29. 5770: 2010. május 19. 5771: 2011. június 8. A Sávuót – a Hetek ünnepe (héberül שָׁבוּעוֹת šāvûʿôt hetek, askenáz kiejtéssel Sovúajsz) a Szináj hegyi törvényadás emléknapja, az új kenyér ünnepe. A keresztény kultúrában (más tartalommal) megfelelője a pünkösd.
- Shavuot, ("sette settimane") è una delle tre feste bibliche di pellegrinaggio. Tra le maggiori festività ebraiche, è anche conosciuta come festa delle settimane. Gli ebrei di lingua greca diedero il nome di pentecoste (πεντηκόστη) poiché cade 50 giorni dopo Pesach. Escludendo il giorno stesso di Pesach, la festa cade 49 giorni più tardi. Questa festa pone termine al Conteggio dell'Omer. Shavuot ha numerosi aspetti che ne hanno determinato i vari nomi con cui viene identificato.
- Sjavoeot, ook gespeld als Sjawoe'ot of Sjawoeoth, is het joodse Wekenfeest dat zeven weken na Pesach wordt gevierd. Het is tevens het einde van de omertelling.
- Sjabuót (fra hebraisk שָׁבוּעוֹת, šābu‘ōt), også kalt ukefesten eller jødisk pinse, er en jødisk høytid som finner sted syv uker (49 dager) etter pesah. På det religiøse planet er sjabuót en feiring av at Moses tok imot Toráen fra Gud på Sinaifjellet — men sjabuót er også en innhøstingsfest for bl.a. hvete, og feires derfor når hveten er moden.
- Szawuot - żydowskie Święto Tygodni, zwane też Świętem Żniw lub Zielonymi Świątkami, obchodzone 6 dnia miesiąca siwan - w diasporze także przez dzień następny. Upamiętnia ono nadanie Tory Mojżeszowi na górze Synaj. Święto to wiąże się ponadto ze starożytnymi obyczajami rolniczymi. Podczas święta synagogi są przystrojone na zielono.
- Shavuot é o nome da festa judaica também conhecida como Festa das Colheitas ou Festa das Prímicias, celebrado no quinquagésimo dia do Sefirat Haômer. Devido a esta contagem, a festa é também chamada de Pentecostes.
- Şavuot este o sărbătoare evreiască care cade în ziua a şasea a lunii Sivan (sfârşitul lunii mai- începutul lunii iunie). Ea eternizează momentul cînd Legea divină Tora a fost dată poporului evreu pe muntele Sinai. Este una din aşa-numitele "şaloş regalim", adică cele trei evenimente festivalice când evreii făceau pelerinaj la Ierusalim. Celebrarea Şavuotului este direct legată de ziua Pesahului (Paştelui).
- Шавуо́т (ивр. שבועות, в ашкеназском произношении Шву́эс или Шви́ес), Пятидесятница — еврейский праздник, отмечаемый 6 сивана, на 50 день омера. Основной религиозный смысл праздника — дарование евреям Торы на горе Синай при Исходе из Египта.
- Shavuot, veckofesten, firas sju veckor efter pesach och varar under två dagar. Shavuot betyder just veckor. Ursprungligen var shavuot en skördefest men har under årens lopp fått en djupare mening som en helg som firas till minnet av den dagen då Israels folk fick Toran av Gud vid berget Sinai. Shavout är grunden till kristendomens pingst.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
