| dbpprop:abstract
|
- The Second Peace of Thorn of 1466 was a peace treaty signed in the Hanseatic city of Thorn (Toruń) on 9 October 1466 between the Polish king on one side, and the Teutonic Knights on the other. The treaty concluded the Thirteen Years' War (1454-1466) which had begun in February 1454 with the revolt of the Prussian Confederation, led by the cities of Danzig (Gdańsk), Elbing (Elbląg), Kulm (Chełmno) and Thorn, and the Prussian gentry against the rule of the Teutonic Knights in the Monastic state. Both sides agreed to seek confirmation from Pope Paul III and Holy Roman Emperor Frederick III, but the Polish side stressed (and the Teutonic side agreed) that this confirmation would not be needed for validation of the treaty. In the treaty, the Teutonic Order ceded the territories of Pomerelia (Eastern Pomerania) with Danzig, Chełmno Land with Kulm and Thorn, the mouth of the Vistula with Elbing and Marienburg (Malbork), and the Bishopric of Warmia (Ermland) with Allenstein (Olsztyn). The Order also acknowledged the rights of the Polish Crown for Prussia's western half, subsequently known as Polish or Royal Prussia. As a consequence of the treaty, Warmia became an autonomous region ruled by bishop of Warmia. Eastern Prussia, later called Duchy of Prussia remained with the Teutonic Order until 1525 and the grandmaster was supposed to swear a personal oath to the king of Poland and to furnish him with military. In order to avoid giving the oath, the new Grand Masters made it simply their practice not to visit Prussia. The treaty stated that Royal Prussia became the exclusive property of Polish king and Polish kingdom. Later some disagreements arose concerning certain prerogatives that Royal Prussia and the cities held, like Danzig's privileges. While the Polish side considered it simply part of the kingdom, Royal Prussians insisted on and defended their guaranteed autonomy. The government differed from the Polish kingdom, they had privileges such as the minting of its own coins, its own Diet meetings, its own military, and its own administrative usage of the German language. Prussians were denied the right to name bishops in Royal Prussia and decided not to take the seats provided for them in the Sejm. This conflict eventually led to the War of the Priests (1467-79). Eventually, Royal Prussia would become increasingly integrated into the Polish-Lithuanian Commonwealth, but would retain some distinctive features until the partitions of Poland in the late 18th century. In 1525, the Order was ousted from Prussian territory by its own Hochmeister when Albert of Prussia adopted Lutheranism and assumed the title of duke as hereditary ruler under the overlordship of Poland in the Prussian Homage. The area became known as the Duchy of Prussia or Ducal Prussia, later East Prussia.
- Der Zweite Frieden von Thorn wurde am 19. Oktober 1466 zwischen dem Deutschen Orden und dem Königreich Polen unter der Führung von Kasimir dem Jagiellonen in Thorn, dem heutigen Toruń, geschlossen. Die daraus folgende Teilung Preußens hatte Auswirkungen, die noch im Zweiten Weltkrieg von Bedeutung waren.
- Druhý toruňský mír uzavřel 19. října roku 1466 tzv. třináctiletou válku mezi Polskem a řádem německých rytířů. Řádový stát v Prusku ohrožoval téměř od počátku své existence životní zájmy polského království. Porážka křižáků v roce 1466 znamenala pro polský stát podstatnou změnu k lepšímu. Kromě toho, že bylo velkou měrou odstraněno aktuální nebezpečí případné agrese, získalo Polsko navrácením Východního (Gdaňského) Pomoří a tzv. Královských Prus (s dosavadním sídelním městem Marienburgem) po půldruhém století opět přístup k Baltskému moři, který ztratilo roku 1308. Pod polskou svrchovanost se navrátilo také Chełmiňsko. Zbylé řádové území, tzv. Prusy křižácké (novou rezidencí se stal Königsberg), setrvaly pod vládou velmistra, který byl povinen složit polskému králi přísahu věrnosti, poskytovat mu válečnou výpomoc a účastnit se jednání královské rady. Formulace mírových podmínek připouští dokonce možnost, že se velmistr po vykonání přísahy stal leníkem polského krále a tato vazalská závislost se vztahovala na celé křižácké Prusy. Druhý toruňský mír způsobil postavení řádu německých rytířů v Prusku citelnou újmu. Ale ani z polské strany nebyla tato záležitost bez problémů, zvláště když představitelé řádu usilovali o anulování míru, který neuznali ani císaři Fridrich III. a později Maximilián I. ani papežská kurie. Neučinili však nic pro to, aby pozbyl platnosti. Proto byli řádoví velmistři nuceni skládat polskému králi přísahu, ale činili tak pod nátlakem a často až po dlouhém váhání.
- Le second traité de Thorn ou traité de Toruń, conclu un demi-siècle plus tard, confirme une victoire du roi Casimir IV sur les chevaliers teutoniques. Ce traité conclu le 19 octobre 1466 met fin à la guerre de Treize Ans. L'État teutonique cède au Royaume de Pologne : l'est de la Poméranie orientale (en bleu ciel), ainsi que les Voïvodies prussiens de : Elbląg (Elbling) (en jaune) Malbork (Marienburg) (en vert clair) Chełmno (Kulm) (en rose) Ces territoires constituèrent alors la Prusse royale. Le reste de la Prusse teutonique (en gris) resta cependant sous contrôle de l'Ordre, tout en reconnaissant la suzeraineté polonaise (elle sera par la suite transformée en un duché héréditaire en 1525).
- A Német Lovagrend és Lengyelország közt dúló tizenhárom éves háborút lezáró békeszerződés, közismertebb nevén második thorni béke 1466. október 9-én. Ebben a lovagok lemondtak teljes Kelet-Pomerániáról, Nyugat-Poroszországról, a kulmi és ermlandi püspökségekről, Danzig (Gdańsk), Thorn (Toruń), Neustadt Elbing, Michaelu városokról, a székhelyről Marienburgról, több várról és kikötőről, köztük Gdingenről, melyet 1309-ben foglalt el. Ezek mint királyi Poroszország kerültek a Lengyel Királysághoz. A Lovagrend ezentúl hűbéri esküt volt kénytelen tenni a lengyeleknek, flottájukat elvették, és külpolitikát már nem folytathattak, ennek tetejébe az eddig kizárólag németekből álló rend kénytelen volt lengyel nemzetiségűeket is felvenni. A 15. század végén a lovagrend a Német-római Birodalom területéről való választófejedelmeket, hercegeket és őrgrófokat tett meg nagymesternek, remélve, hogy támogatást nyernek a lengyel bekerítés ellen; köztük volt Brandenburgi Albert, teljes nevén Albrecht von Hohenzollern Brandenburg-Ansbach.
- Il Trattato di Toruń o Pace di Toruń fu un trattato di pace firmato nella città anseatica di Toruń (Thorn), in Polonia, il 19 ottobre 1466 dal re polacco, dalle città della Prussia e dal duca di Pomerania da un lato e dai Cavalieri Teutonici dall'altro. Il trattato pose fine alla Guerra dei tredici anni, condotta dal vittorioso Regno di Polonia contro i cavalieri sconfitti. La guerra dei tredici anni era iniziata nel febbraio 1454, con la rivolta della confederazione prussiana condotta dalle città di Danzica, Elbląg (Elbing), Chełmno (Kulm), Toruń, e la borghesia prussiana contro il dominio dei Cavalieri Teutonici. Entrambe le parti accondiscesero a cercare la conferma del Papa Paolo III e dell'Imperatore Federico III del Sacro Romano Impero, ma la parte polacca impose che anche la conferma da parte di questi ultimi non sarebbe stata necessaria per la firma del trattato. Con il trattato, l'Ordine Teutonico perse i territori della Pomerelia con Danzica, la Terra di Chełmno con Chełmno e Toruń, la foce della Vistola con Elbląg e Malbork e la Varmia (Ermland) con Stettino (Allenstein). L'Ordine riconobbe anche i diritti della corona polacca sulla metà occidentale della Prussia, in seguito conosciuta come Prussia Reale. La Varmia divenne un principato-vescovado autonomo; la Prussia orientale, in seguito chiamata Ducato di Prussia rimase con l'Ordine Teutonico fino al 1525 e il governatore doveva giurare fedeltà al Re di Polonia e garantirgli aiuto militare. La Prussia occidentale fu esplicitamente incorporata nel Regno di Polonia, anche se in seguito nacquero disaccordi riguardo ad alcuni diritti che la Prussia Reale continuava a mantenere. Mentre la parte polacca la considerava parte del regno, prendendo il trattato alla lettera, i prussiani reali insistevano e difendevano la loro autonomia, pur non negando di appartenere al Regno. Il governo era diverso da quello del Regno di Polonia, come anche diversa era la valuta, l'esercito e l'utilizzo della lingua tedesca in luogo di quella polacca. Ai prussiani era negato il diritto di nominare i vescovi della Prussia Reale e pertanto decisero di non usufruire dei seggi loro riservati nel Sejm (il Parlamento della Polonia). L'Ordine perse il territorio della Prussia orientale quando l'Hochmeister Alberto di Prussia adottò il luteranesimo nel 1525 e assunse il titolo di duca in maniera ereditaria. L'area divenne allora conosciuta come Ducato di Prussia, o Prussia Ducale. Il Sacro Romano Impero continuò a contestare quella sovranità e affidò pertanto la Prussia al successivo Hochmeister e, anche se il duca di Prussia Alberto del Brandeburgo fu bandito dall'imperatore nel 1535, continuò a governare fino alla sua morte avvenuta nel 1568.
- De Tweede Vrede van Thorn werd getekend te Thorn (Toruń) op 19 oktober 1466 tussen de Duitse Orde en Polen waarmee een einde kwam aan de Dertienjarige Oorlog (1453-1466). In deze oorlog verloor de Duitse Orde Ermland, Pommerellen en het Kulmerland met Danzig (Gdańsk) en Mariënburg (Malbork) aan Polen.
- II pokój toruński – traktat zawarty w Toruniu 19 października 1466 między Polską, a Krzyżakami, kończący wojnę trzynastoletnią, trwającą w latach 1454-1466. Oryginał dokumentu przechowywany jest na zamku w Lidzbarku Warmińskim.
- O Segundo Tratado de Toruń ou o Segundo Tratado de Thorn, foi um tratado de paz assinado na cidade hanseática de Toruń (Thorn) em 19 de outubro de 1466 entre o Rei da Polônia, as cidades da Prússia e o duque da Pomerânia de um lado, e os Cavaleiros Teutônicos do outro. O tratado terminava com a Guerra dos Treze Anos (1454-1466), travada entre o vitorioso Reino da Polônia e a derrotada Ordem Teutônica. A Guerra dos Treze Anos tinha se iniciado em fevereiro de 1454 com a revolta da Confederação Prussiana, comandada pelas cidades de Gdańsk (Danzig), Elbląg (Elbing), Chełmno (Kulm) e Toruń, e membros da baixa nobreza prussiana contra o governo dos Cavaleiros Teutônicos. Os dois lados concordaram em buscar a ratificação do Papa Paulo III e do Imperador Frederico III, mas o lado polonês achou (e o lado teutônico concordou) que esta confirmação não seria necessária para a validação do tratado. No tratado, a Ordem Teutônica cedia os territórios da Pomerélia (Pomerânia Oriental) com Gdańsk, a Terra de Chełmno com Chełmno e Toruń, a foz do rio Vístula com Elbląg e Malbork (Marienburg) e a Vármia (Ermland) com Olsztyn (Allenstein). A Ordem também reconhecia o direito da Coroa do Reino da Polônia à metade ocidental da Prússia, posteriormente conhecida por Prússia Polonesa ou Prússia Real. A Vármia tornou-se um príncipe-bispado autônomo. A Prússia Oriental, mais tarde chamada de Ducado da Prússia, permaneceu com a Ordem Teutônica até 1525 e o grão-mestre foi obrigado a fazer a juramento pessoal ao rei da Polônia e a fornecer lhe ajuda militar. A fim de não ter que prestar o juramento, os grão-mestres simplesmente deixaram de visitar a Prússia. A Prússia Ocidental foi explicitamente incorporada ao Reino da Polônia, porém surgiram mais tarde algumas discordâncias quanto a certos privilégios mantidos pela Prússia Real. Enquanto o lado polonês a considerava parte do reino, seguindo literalmente o que estava escrito no tratado, a Prússia Real insistia em defender a sua garantida autonomia, mesmo concordando em fazer parte do reino. O governo queria, contrariando o reino polonês, continuar emitindo a sua própria moeda, fazer reuniões com seus próprios estados, ter seu próprio exército e utilizar na administração o idioma alemão. Aos prussianos era negado o direito de nomear bispos na Prússia Real e decidiu não ocupar os lugares a ela reservados no Sejm. Esse conflito acabou levando à Guerra dos Padres (1467-79). A Ordem Teutônica perdeu o território oriental da Prússia, quando o Hochmeister Alberto da Prússia adotou o luteranismo em 1525 e assumiu o título de duque com governo hereditário sob a suserania da Polônia no Tributo da Prússia. A área ficou conhecida como Ducado da Prússia, ou Prússia Ducal, mais tarde Leste-Prússia. O Sacro Império Romano-Germânico continuou a reivindicar suprema soberania sobre a região e garantiu a Prússia ao próximo Hochmeister, Walter von Cronberg e a todos os Hochmeisters subseqüentes e embora o duque da Prússia Alberto de Brandemburgo tenha sido banido pelo imperador em 1535, ele continuou a governar até sua morte em 1568. Lista de tratados Fotocópia do tratado
- Второй Торуньский мир 1466 (нем. Zweiter Friede von Thorn, польск. Drugi Pokój Toruński) подписан 19 октября в г. Торунь (Toruń). Завершил Тринадцатилетнюю войну 1454—66 между Тевтонским орденом и Польским королевством. По Торуньскому миру к Польше отошла западная часть владений ордена — Гданьское Поморье, земли Хелминьская и Михаловская, Мальборк, Эльблонг и епископство Вармия. Орден, столицей которого после потери Мальборка стал Кёнигсберг, признал себя вассалом польского короля.
|
| rdfs:comment
|
- The Second Peace of Thorn of 1466 was a peace treaty signed in the Hanseatic city of Thorn (Toruń) on 9 October 1466 between the Polish king on one side, and the Teutonic Knights on the other.
- Der Zweite Frieden von Thorn wurde am 19. Oktober 1466 zwischen dem Deutschen Orden und dem Königreich Polen unter der Führung von Kasimir dem Jagiellonen in Thorn, dem heutigen Toruń, geschlossen. Die daraus folgende Teilung Preußens hatte Auswirkungen, die noch im Zweiten Weltkrieg von Bedeutung waren.
- Druhý toruňský mír uzavřel 19. října roku 1466 tzv. třináctiletou válku mezi Polskem a řádem německých rytířů. Řádový stát v Prusku ohrožoval téměř od počátku své existence životní zájmy polského království. Porážka křižáků v roce 1466 znamenala pro polský stát podstatnou změnu k lepšímu. Kromě toho, že bylo velkou měrou odstraněno aktuální nebezpečí případné agrese, získalo Polsko navrácením Východního (Gdaňského) Pomoří a tzv.
- Le second traité de Thorn ou traité de Toruń, conclu un demi-siècle plus tard, confirme une victoire du roi Casimir IV sur les chevaliers teutoniques. Ce traité conclu le 19 octobre 1466 met fin à la guerre de Treize Ans.
- A Német Lovagrend és Lengyelország közt dúló tizenhárom éves háborút lezáró békeszerződés, közismertebb nevén második thorni béke 1466. október 9-én. Ebben a lovagok lemondtak teljes Kelet-Pomerániáról, Nyugat-Poroszországról, a kulmi és ermlandi püspökségekről, Danzig (Gdańsk), Thorn (Toruń), Neustadt Elbing, Michaelu városokról, a székhelyről Marienburgról, több várról és kikötőről, köztük Gdingenről, melyet 1309-ben foglalt el.
- Il Trattato di Toruń o Pace di Toruń fu un trattato di pace firmato nella città anseatica di Toruń (Thorn), in Polonia, il 19 ottobre 1466 dal re polacco, dalle città della Prussia e dal duca di Pomerania da un lato e dai Cavalieri Teutonici dall'altro. Il trattato pose fine alla Guerra dei tredici anni, condotta dal vittorioso Regno di Polonia contro i cavalieri sconfitti.
- De Tweede Vrede van Thorn werd getekend te Thorn (Toruń) op 19 oktober 1466 tussen de Duitse Orde en Polen waarmee een einde kwam aan de Dertienjarige Oorlog (1453-1466). In deze oorlog verloor de Duitse Orde Ermland, Pommerellen en het Kulmerland met Danzig (Gdańsk) en Mariënburg (Malbork) aan Polen.
- II pokój toruński – traktat zawarty w Toruniu 19 października 1466 między Polską, a Krzyżakami, kończący wojnę trzynastoletnią, trwającą w latach 1454-1466. Oryginał dokumentu przechowywany jest na zamku w Lidzbarku Warmińskim.
- O Segundo Tratado de Toruń ou o Segundo Tratado de Thorn, foi um tratado de paz assinado na cidade hanseática de Toruń (Thorn) em 19 de outubro de 1466 entre o Rei da Polônia, as cidades da Prússia e o duque da Pomerânia de um lado, e os Cavaleiros Teutônicos do outro. O tratado terminava com a Guerra dos Treze Anos (1454-1466), travada entre o vitorioso Reino da Polônia e a derrotada Ordem Teutônica.
- Второй Торуньский мир 1466 (нем. Zweiter Friede von Thorn, польск. Drugi Pokój Toruński) подписан 19 октября в г. Торунь (Toruń). Завершил Тринадцатилетнюю войну 1454—66 между Тевтонским орденом и Польским королевством.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
