| dbpprop:abstract
|
- Sancho II, nicknamed "the Pious" and "the Caped" or "the Capuched", (8 September 1209, Coimbra- 4 January 1248, Toledo), fourth King of Portugal, was the eldest son of Afonso II of Portugal by his wife, Infanta Urraca of Castile. Sancho became king in 1223 and was succeeded by his brother, King Afonso III in 1247. By the time of his accession to the throne, in 1223, Portugal was embroiled in a difficult diplomatic conflict with the Catholic church. His father, Afonso II, had been excommunicated by Pope Honorius III, for his attempts at reducing the Church's power within the country. A treaty of 10 articles was signed between the Pope and Sancho II, but the king paid little attention to its fulfillment. His priority was the Reconquista, the reconquest of the southern Iberian Peninsula from the Moors. From 1236 onwards, Sancho II conquered several cities in the Algarve and Alentejo, securing the Portuguese position in the region. Sancho II proved a capable commander but, with regard to equally important administrative issues, he was less competent. With his total attention focused on military campaigns, the ground was open for internal disputes. The nobility was displeased by the king's conduct and started to conspire against him. Moreover, the middle class of merchants quarrelled frequently with the clergy, without any intervention from the king. As a result, the Archbishop of Porto made a formal complaint to the Pope about this state of affairs. Since the Church was the super power of the 13th century, the Pope felt free to issue a Bull ordering the Portuguese to choose a new king to replace the so-called heretic. In 1246 recalcitrant nobles invited Sancho's brother Afonso, then living in France as Consort Count of Boulogne, to take the throne. Afonso immediately abdicated from his French possessions and marched into Portugal. Sancho II was removed from the throne in 1247 and fled in exile to Toledo where he died on 4 January 1248.
- Sancho II. , genannt der Mönch (Dom Sancho II oder O Pio, O Piedoso) war der vierte König von Portugal aus dem Hause Burgund.
- Sanç II de Portugal el Capel o el Piadós,, rei de Portugal.
- Sancho II. Mnich byl čtvrtým portugalský král z dynastie burgundské. Po smrti svého otce Alfonse II. se v roce 1223 stal portugalským králem, v té době bylo Portugalské království v konfliktu s Katolickou církví a nad Portugalskem byl vyhlášen Interdikt. Alfons II. druhý byl papežem Honoriem III. exkomunikován pro své snahy snížit moc církve v království. Mladý král Sancho II. povolil návrat arcibiskupa z Bragy, kterého otec vykázal ze země. Dále se soustředil na snahy "osvobodit" království od Maurů. V letech 1226 až 1239 dobyl Algarve a Alentejo a dále území až k Taviru (1238) a Ayamonte (1239). Vynikající voják a velitel ale nebyl schopným vládcem a země se dostala do vnitřních sporů. Nespokojenost šlechty a královy spory s biskupy lisabonským a portským, kteří našli oporu u papeže Řehoře IX. , vedli k jeho exkomunikaci v roce 1238. V roce 1239 se Sancho oženil s leónskou šlechtičnou Mécií Lopes de Haro, nemanželskou dcerou leónského krále Alfonse IX. (Sanchova teta královna Berenguela Veliká byla manželkou Alfonse IX.). Manželství bylo, pro neudělení papežského dispensu, v roce 1245 rozvedeno. Čímž zabránili narození legitimního následníka trůnu. Šlechta se spojila s církví a pokusila se na trůn dosadit Sanchova bratra Alfonse. V březnu 1245 obžaloval papež Inocenc IV. v Bule Inter alia desiderabilia krále z nejhorších zločinů, označil jej za "zbytečného krále" (rex inutilis) a jeho bratra Alfonse za "správce a ochránce" království, čímž Sancha defakto sesadil. Sancho opustil zemi a 4. ledna 1248 v Toledu zemřel.
- Sancho II de Borgoña (apodado el Capelo o el Piadoso), cuarto rey de Portugal, nació el 8 de septiembre de 1207 en Coímbra. Era el hijo mayor del rey Alfonso II el Gordo y de su esposa, la infanta castellana Urraca de Borgoña. Sancho ascendió al trono en 1223 y fue sucedido por su hermano Alfonso de Boulogne en 1247. En la época en que ascendió al trono, Portugal estaba envuelta en un conflicto diplomático con la Santa Sede. Su padre, Alfonso II, había sido excomulgado por el Papa Honorio III por sus intentos de reducir el poder de la iglesia en el país. Sancho II firmó un tratado de 10 puntos con el Papa, pero el Rey prestó poca atención a su cumplimiento. Su prioridad fue la Reconquista de la parte sur de la Península Ibérica a los musulmanes. A partir de 1236, Sancho II conquistó diversas ciudades en el Algarve y en Alentejo, asegurando la posición portuguesa en la zona. Sancho II fue un buen militar pero no demostró las mismas capacidades en la administración. Con su atención centrada en los asuntos militares, se facilitaron las disputas internas. La nobleza estaba descontenta con la conducta del Rey e inició una conspiración en su contra. Además, la clase media de los mercaderes se enfrentaba con frecuencia con el clero sin que el Rey interviniera. Como resultado, el arzobispo de Oporto realizó una queja formal al Papa, explicándole la situación. Gracias al poder de la iglesia en el siglo XIII, el Papa influyó en los portugueses para que eligieran a un nuevo rey para que remplazara al que denominó "hereje". En 1246, un grupo de nobles invitó al hermano de Sancho, Alfonso, que en esos momentos residía en Francia como conde de Boulogne, a tomar el trono. Alfonso abdicó de sus posesiones francesas y se dirigió a Portugal. Sancho II fue separado del trono en 1247 y huyó hacía el exilio en Toledo, ciudad en la que murió el 4 de enero de 1248.
- Sancho II (1209–1248) oli Portugalin kuningas vuodesta 1223 vuoteen 1247. Hän keskittyi hallituskaudellaan Reconquistan eli ajamaan muslimeita pois Iberian niemimaalta.
- Sanche II de Portugal, dit le Pieux est le quatrième roi de Portugal (et troisième des Algarves). Il est fils du roi Alphonse II de Portugal et de la reine Urraque de Castille. Il monta sur le trône en 1223 et son frère Alphonse III lui succéda. Déjà lors de son couronnement, le Portugal était engagé dans un sérieux conflit diplomatique avec l'Église catholique. Son père, le roi Alphonse II, avaient été excommunié par le pape Honorius III à cause de ses tentatives pour réduire le pouvoir de l'église. Sanche signa un traité en 10 points avec le pape, mais ne mit pas beaucoup de zèle à le mettre en pratique. Il s'intéressait plus à la reconquête de la péninsule Ibérique sur les Maures. Il reprit ainsi diverses villes dans l'Algarve et l'Alentejo. Sanche a prouvé qu'il était un général capable et efficace mais, sur le plan administratif, il n'était pas doué. Le roi s'intéressait avant tout aux affaires militaires de son royaume et, ainsi, s'exposait aux disputes internes et aux intrigues de la noblesse. Comme la situation de l'Église était très difficile, l'archevêque de Porto se plaignit formellement au pape qui, au XIII siècle, avait le pouvoir de donner et de retirer les couronnes selon ses intérêts. Le pape Innocent IV excommunia Sanche II et publia une bulle où il ordonnait aux Portugais de choisir un nouveau roi pour remplacer l'hérétique. En 1246, le frère cadet de Sanche, Alphonse, qui vivait en France comme comte de Boulogne, fut invité à occuper le trône. Alphonse abdiqua immédiatement de ses terres françaises et marcha sur le Portugal. Sanche fut forcé d'abdiquer en 1247 et s'exila à Tolède où il mourut le 4 janvier 1248. Sanche avait épousé Mecia Lopez de Haro, une noble de Castille, mais n'eut pas d'enfants légitimes.
- Fájl:SanchoII-P. jpg II. Sancho király II. Sancho Portugália királya a Burgundi-házból.
- Sancho divenne Re il 25 marzo 1223 dopo la morte del padre Alfonso II ed ottenne che fosse subito rimossa l'interdizione del papa Onorio III, che gravava sul reame. Nello stesso anno, mise fine alla contesa che aveva portato il regno in una guerra civile, che continuava strisciante anche dopo la vittoria di suo padre del 1217, concedendo alle tre zie, Teresa, Sancha e Mafalda, le rendite connesse ai castelli ed alle città che avevano ricevuto in eredità dal loro padre (nonno di Sancho II), Sancho I, mantenendone però il controllo politico-amministrativo. Dato che gli strascichi di oltre dieci anni di guerra civile continuavano, il re pensò bene di intensificare la crociata contro i Musulmani. Nel 1226, in collaborazione con suo cugino, il re del León, Alfonso IX, riuscì a conquistare la città di Elvas, che, dopo essere stata persa, fu definitivamente riconquistata, verso il 1230, assieme al castello di Juromenha. nel periodo tra il 1232 ed il 1234, seguirono altre vittorie con la conquista delle città di Moura, Serpa e Aljustrel. Nonostante le vittorie militari il regno però si stava avviando verso l'anarchia, dove i nobili combattevano contro altri nobili ed i templari contro gli ospitalieri, mentre il clero, contravvenendo alla legge emanata dalle cortes, al tempo di suo padre, continuava ad accrescere le sue proprietà. Pur in mezzo a tali contese, Sancho continuò la guerra Santa, che lo portò, tra il 1238 ed il 1240, ad assogettare alcuni castelli nel sud dell'Alentejo e tutta la parte occidentale dell'Algarve, affidando parte delle conquiste fatte all'Ordine di Santiago, per ripagarlo dell'aiuto prestatogli. Nel 1239, Sancho sposò Mencía López de Haro, vedova di Alvaro Pérez de Castro e figlia di Lope Díaz II de Haro e di Urraca Alfonso, figlia illegittima del re Alfonso IX del León. Degli anni successivi mancano notizie precise, ma di sicuro il disordine pubblico continuò ed il vescovo di Oporto, Martino Rodrigues fece al papa Gregorio IX un rapporto molto negativo in cui si diceva che aveva lasciato andare in rovina alcuni castelli e fallito nella difesa delle frontiere, per cui si dichiarava chiaramente l'incapacità di Sancho a governare e quindi la necessità di deporlo e, in quanto essendo privo di discendenza, sostituirlo col fratello, Alfonso, conte di Boulogne. Gregorio IX, che stimava Sancho, non prese alcuna iniziatva e dopo la sua morte, il suo successore, papa Celestino IV, visse solo 17 giorni. Solo con l'elezione al soglio pontificio del genovese Sinibaldo Fieschi, papa Innocenzo IV, dopo 19 mesi di sede vacante, nel giugno del 1243, il partito della destituzione cominciò ad offrire ad Alfonso la corona e proporsi come salvatore della patria. Alfonso si mosse solo dopo il concilio di Lione, del 1245, in cui, secondo i vescovi di Oporto e di Coimbra, Sancho si rifiutava di ripare le offese fatte e persisteva nel suo atteggiamento; il papa Innocenzo IV allora proclamò Alfonso tutore del reame ed invitò tutte le autorità ad obbedirgli, pur lasciando a Sanzio il titolo di re. Nel settembre dello stesso anno, Alfonso, a Parigi, accettò le condizioni dell'arcivescovo di Braga e, all'inizio del 1246, marciò su Lisbona, che gli aprì le porte. Sancho si difese ed accettò l'aiuto del re di Castiglia e León Ferdinando III, che gli inviò delle truppe al comando del figlio Alfonso; ma alla fine dovette soccombere e nel corso del 1247, andò in esilio a Toledo, dove morì l'anno dopo. Alla sua morte, nel 1248, gli successe il fratello Alfonso III.
- ファイル:SanchoII-P. jpg サンシュ2世(Sancho II, 1207年9月8日 - 1248年11月4日)は、第4代ポルトガル王(在位:1223年 - 1248年)。アフォンソ2世と王妃ウラッカ・デ・カスティーリャの長男。 1238年、アレンテージョ全土とアルガルヴェの東部海岸を征服した。一方で王権の強化を目指したが、教会と貴族の間の紛争に巻き込まれ、内政を乱す結果となった。これを理由に、高位聖職者たちはローマ教皇イノケンティウス4世に王の廃位を申請した。1245年、教皇はアフォンソ1世の「封建申請書」と国土寄進をたてに教勅書を出し、王位を王弟アフォンソ王子に譲ることを命じた。王はトレドに亡命し、死去した。
- Sancho II was koning van Portugal van 1223 tot 1247. Sancho II was een zoon van koning Alfons II van Portugal en Urraca van Castilië.
- Sancho II był czwartym królem Portugalii od 1223 do 1248. Sancho był najstarszym synem króla Portugalii, Alfonsa II i jego żony, infantki Urraki Kastylijskiej. Jako monarcha, Sancho, zajęty rekonkwistą, zaniedbał sprawy wewnętrzne kraju. Dodatkowo, narastał kryzys w stosunkach z Kościołem. Sancho zignorował zagrożenie, co doprowadziło do spisku szlachty, kupców i kleru. Papież ogłosił króla heretykiem i zezwolił jego poddanym wybrać nowego króla. Nowym królem został jego brat, Alfons. Sancho został wygnany i niespełna rok później umarł na wygnaniu w Toledo. Sancho około 1245 poślubił kastylijską damę - Mécię Lopes de Haro, wdowę po Alvaro Peres de Castro (córkę Lope Díaza II z Haro, i Urraki Alfonsy z Leónu - nieślubnej córki króla Alfonsa IX z Leonu). Para nie miała jednak upragnionych synów.
- D. Sancho II de Portugal (cognominado O Capelo por haver usado um enquanto criança; alternativamente conhecido como O Pio ou O Piedoso), quarto rei de Portugal, nasceu em Coimbra em mês e ano incertos, crê-se que em 1210, filho do rei Afonso II de Portugal e de D. Urraca de Castela.
- Sancho al II-lea al Portugaliei, supranumit Piosul, a fost cel de-al patrulea rege al Portugaliei, fiul cel mare al lui Afonso al II-lea al Portugaliei cu soţia sa, Prinţesa Urraca de Castilia. Sancho a devenit rege in 1233 şi a fost urmat de fratele său, Afonso al III-lea, în 1247. A murit în exil la Toledo, pe 4 ianuarie 1248. Pe vremea ascederii sale la tron, în 1233, Portugalia se afla într-un conflict diplomatic cu Biserica Catolică. Afonso II-lea, tatăl său, fusese excomunicat de Papa Honorius al III-lea, din cauza încercarilor sale de a reduce puterea Bisericii în ţară. Un tratat de 10 articole a fost semnat între Papă şi Sancho II-lea, dar regele nu a acordat atenţie conţinutului actului. Prioritatea sa era Reconquista, cucerirea sudului Peninsulei Iberice. Din 1236, Sancho II-lea a cucerit câteva oraşe în Algarve şi Alentejo, întărind poziţia portugheză din regiune. Sancho al II-lea s-a dovedit a fi un comandant capabil, dar în problemele administrative era mai puţin competent. Toată atenţia sa era concentrată pe campaniile militare, deci terenul era liber pentru dispute interne. Nobilimea era dezgustată de comportamentul regelui şi a inceput să conspire. Mai mult, clasa comercianţilor se certa frecvent cu clerul, fără nicio intervenţie din partea regelui. Ca rezultat, arhiepiscopul de Porto a depus o plângere formală la Papă, în legătură cu statutul afacerilor. Deoarece Biserica avea o putere deosebită în secolul XIII, Papa nu a ezitat să elibereze un act ordonând portughezilor să-şi aleagă un nou rege, înlocuindu-l pe aşa-zisul „eretic”. În 1264, nobilii recalcitranţi l-au invitat pe fratele lui Sancho, Afonso, care locuia în Franţa în calitate de Conte de Boulogne, să ocupe tronul. Afonso a renunţat imediat la posesiile sale din Franţa şi a plecat spre Portugalia. Sancho al II-lea a fost îndepărtat de la tron în 1247 şi a ajuns să trăiască în exil la Toledo, unde a murit la 4 ianuarie 1248. Sancho s-a însurat cu Mecia Lopez de Haro, o nobilă din Castilia, dar nu a avut fii legitimi.
- Саншу II Португальский, Благочестивый — четвёртый король Португалии, родился 8 сентября 1207 г. в г. Коимбре. Он был старшим сыном Афонсу II и его супруги Урраки Кастильской. Саншу вступил на престол в 1233 г. и передал его своему брату, королю Афонсу III в 1247 г. Умер Саншу в изгнании в Толедо 4 января 1248 г. К моменту его вступления на трон в 1233 г. Португалия была вовлечена в сложный дипломатический конфликт с римско-католической церковью. Афонсу II, его отец, был отлучен от церкви Папой Гонорием III за попытки снизить её влияние в стране. Между Саншу II и Папой было подписано соглашение из 10 пунктов, но король впоследствии мало уделял внимание его исполнению. Его приоритетом была Реконкиста, отвоевание юга Пиренейского полуострова у мавров. Начиная с 1236 г. , Саншу II захватил несколько городов в Алгарве и Алентежу, укрепляя Португальские позиции в регионе. Саншу II был способным командующим, но в столь же важных для государства административных вопросах показал себя менее компетентным. Пока все его внимание было сосредоточено на военных кампаниях, возникла почва для внутренних разногласий. Знать была недовольна курсом короля, и готовился заговор. Более того, средний класс торговцев часто ссорился с духовенством, что король оставлял без вмешательства. В результате Архиепископ Порто направил формальную жалобу Папе о бедственном положении, и, поскольку Церковь была верховной властью в XIII в. , Папа издалл буллу, приказав португальцам избрать себе нового короля, объявив Саншу еретиком. В 1246 г. мятежная знать пригласила на престол Афонсу, младшего брата Саншу, жившего во Франции в качестве графа Булонского. Афонсу немедленно отказался от всех своих французских владений и выступил в Португалию. Саншу был удален в 1247 г. , и бежал в Толедо, где вскоре умер.
|
| rdfs:comment
|
- Sancho II, nicknamed "the Pious" and "the Caped" or "the Capuched", (8 September 1209, Coimbra- 4 January 1248, Toledo), fourth King of Portugal, was the eldest son of Afonso II of Portugal by his wife, Infanta Urraca of Castile. Sancho became king in 1223 and was succeeded by his brother, King Afonso III in 1247. By the time of his accession to the throne, in 1223, Portugal was embroiled in a difficult diplomatic conflict with the Catholic church.
- Sancho II. , genannt der Mönch (Dom Sancho II oder O Pio, O Piedoso) war der vierte König von Portugal aus dem Hause Burgund.
- Sanç II de Portugal el Capel o el Piadós,, rei de Portugal.
- Sancho II. Mnich byl čtvrtým portugalský král z dynastie burgundské. Po smrti svého otce Alfonse II. se v roce 1223 stal portugalským králem, v té době bylo Portugalské království v konfliktu s Katolickou církví a nad Portugalskem byl vyhlášen Interdikt. Alfons II. druhý byl papežem Honoriem III. exkomunikován pro své snahy snížit moc církve v království. Mladý král Sancho II. povolil návrat arcibiskupa z Bragy, kterého otec vykázal ze země.
- Sancho II de Borgoña (apodado el Capelo o el Piadoso), cuarto rey de Portugal, nació el 8 de septiembre de 1207 en Coímbra. Era el hijo mayor del rey Alfonso II el Gordo y de su esposa, la infanta castellana Urraca de Borgoña. Sancho ascendió al trono en 1223 y fue sucedido por su hermano Alfonso de Boulogne en 1247. En la época en que ascendió al trono, Portugal estaba envuelta en un conflicto diplomático con la Santa Sede.
- Sancho II (1209–1248) oli Portugalin kuningas vuodesta 1223 vuoteen 1247. Hän keskittyi hallituskaudellaan Reconquistan eli ajamaan muslimeita pois Iberian niemimaalta.
- Sanche II de Portugal, dit le Pieux est le quatrième roi de Portugal (et troisième des Algarves). Il est fils du roi Alphonse II de Portugal et de la reine Urraque de Castille. Il monta sur le trône en 1223 et son frère Alphonse III lui succéda. Déjà lors de son couronnement, le Portugal était engagé dans un sérieux conflit diplomatique avec l'Église catholique.
- Fájl:SanchoII-P. jpg II. Sancho király II. Sancho Portugália királya a Burgundi-házból.
- Sancho divenne Re il 25 marzo 1223 dopo la morte del padre Alfonso II ed ottenne che fosse subito rimossa l'interdizione del papa Onorio III, che gravava sul reame.
- ファイル:SanchoII-P.
- Sancho II was koning van Portugal van 1223 tot 1247. Sancho II was een zoon van koning Alfons II van Portugal en Urraca van Castilië.
- Sancho II był czwartym królem Portugalii od 1223 do 1248. Sancho był najstarszym synem króla Portugalii, Alfonsa II i jego żony, infantki Urraki Kastylijskiej. Jako monarcha, Sancho, zajęty rekonkwistą, zaniedbał sprawy wewnętrzne kraju. Dodatkowo, narastał kryzys w stosunkach z Kościołem. Sancho zignorował zagrożenie, co doprowadziło do spisku szlachty, kupców i kleru. Papież ogłosił króla heretykiem i zezwolił jego poddanym wybrać nowego króla.
- D. Sancho II de Portugal (cognominado O Capelo por haver usado um enquanto criança; alternativamente conhecido como O Pio ou O Piedoso), quarto rei de Portugal, nasceu em Coimbra em mês e ano incertos, crê-se que em 1210, filho do rei Afonso II de Portugal e de D. Urraca de Castela.
- Sancho al II-lea al Portugaliei, supranumit Piosul, a fost cel de-al patrulea rege al Portugaliei, fiul cel mare al lui Afonso al II-lea al Portugaliei cu soţia sa, Prinţesa Urraca de Castilia. Sancho a devenit rege in 1233 şi a fost urmat de fratele său, Afonso al III-lea, în 1247. A murit în exil la Toledo, pe 4 ianuarie 1248. Pe vremea ascederii sale la tron, în 1233, Portugalia se afla într-un conflict diplomatic cu Biserica Catolică.
- Саншу II Португальский, Благочестивый — четвёртый король Португалии, родился 8 сентября 1207 г. в г. Коимбре. Он был старшим сыном Афонсу II и его супруги Урраки Кастильской. Саншу вступил на престол в 1233 г. и передал его своему брату, королю Афонсу III в 1247 г.
|