| dbpprop:abstract
|
- Sacrifice is commonly known as the practice of offering food, objects (typically valuables), or the lives of animals or people to the gods as an act of propitiation or worship. The term is also used metaphorically to describe selfless good deeds for others or a short term loss in return for a greater gain, such as in a game of chess. Recently it has also come into use as meaning doing without something or giving something up. Sacrifice of human life Self sacrifice Martyrdom Killed in action Chronothusia - the sacrifice of people for the good of society Human sacrifice - ritual Conceptual sacrifice Selflessness Sacrifice play Animal sacrifice
- Ein Opfer, auch Opfergabe bezeichnet in der Religion und der Mythologie die Darbringung von verschiedenen Gegenständen jeglicher Art an eine dem Menschen übergeordnete metaphysische Macht. Diese Macht können Ahnen, Geister und Götter sein. Beim Opfern von Lebewesen war es oft der Fall, dass das Fleisch der Opfergemeinde bzw. dem für die Gemeinde handelnden Priester zum Mahl diente (und nicht oder nur teilweise verbrannt wird). Ein Opfer ist mit einem Ritual verbunden (Opferfest), bei dem Speisen und Getränke (Öl, Wasser, Wein), Weihrauch, Früchte, aber auch Standeszeichen und Waffen, Vieh oder Geld der Zehnte, in besonderen Fällen auch Menschen endgültig entäußert wurden. In schriftlicher Zeit wird zwischen Sühneopfer, Bittopfer, Dankopfer und Lobopfer unterschieden. Zu den ältesten Opfern gehört auch das Erstlings- und Totenopfer.
- El sacrifici (del llatí sacrum facere, "fer sagrat") és la mort ritual d'un ésser viu per honorar una divinitat. Per extensió, s'anomena sacrifici una pèrdua voluntària (com al joc dels escacs) per obtenir un benefici posterior. Al cristianisme es considera que Jesús es va sacrificar per rentar els pecats de la humanitat.
- Oběť je náboženský úkon spočívající v „odevzdání“ cenných předmětů, zvířat nebo lidí bohům, duchům mrtvých či jiným nadpřirozeným bytostem. Původně šlo o zničení předmětů (např. spálení potravin) popř. zabití obětních zvířat či lidí; postupně se u některých náboženství vyvinuly formy „nekrvavé oběti“, např. darování obětovaných předmětů nebo zasvěcení obětovaných osob duchovní službě. Motivací oběti bývá usmíření rozhněvaných bohů, jejich pocta nebo očekávání, že náhradou za obětované cennosti bohové obětníka vyslyší a splní jeho přání. Zvláštní kategorií jsou oběti mrtvým, které mohou být chápány i jako jejich hmotné vybavení na onen svět. Historie náboženské oběti je velice stará, archeologické důkazy obětní praxe existují z dob dávno před vznikem písma. V křesťanství má klíčový význam smrt Ježíše Krista, která je chápána jako oběť sebe sama na usmíření hříchů lidstva. Mše, která Ježíšovu smrt a zmrtvýchvstání připomíná a zpřítomňuje, se proto rovněž nazývá mešní obětí. Křesťané věří, že Ježíšova oběť je úplná a definitivní, a učinila tedy všechny náboženské oběti v tradičním smyslu zbytečnými. Ofěra věřících tak má již význam pouze sbírky darů na kostel nebo na dobročinné účely. V přeneseném smyslu se slovo oběť používá jednak tam, kde někdo nesobecky koná dobro pro druhé za cenu osobní ztráty, a jednak i ve smyslu zřeknutí se něčeho v očekávání budoucího většího zisku.
- Sacrificio, del latín: sacrificium, sacrum facere (hacer sagrado) es un concepto que, a nivel religioso, implica la ofrenda hecha a la deidad de un don perceptible por los sentidos, como manifestación externa de nuestra veneración, que tiene por objeto alcanzar la comunión con ella. La ofrenda no se convierte en sacrificio sino hasta que el don visible sufre una transformación como, por ejemplo, al ser muerto, o al derramar su sangre, al quemarlo, al derramarlo, etcétera.
- Uhraaminen on moniin uskontoihin liittyvä toimitus, jossa ihminen antaa lahjan jumalalle, jumalille tai henkiolennolle väärien tekojensa sovitukseksi tai jumalien kiittämiseksi. Uhrausta harjoitetaan, koska jumalan uskotaan tuomitsevan ihmisen väärät teot taikka kiitokseksi jumalalta saaduista hyvistä asioista. Yleensä uhraamiseen liittyy uhrilahjan jättäminen, hajottaminen, tappaminen, upottaminen, pudottaminen tai polttaminen. Uhratun asian täytyy tavallaan kadota ihmisten maailmasta ja lakata olemasta hyödyksi ihmisille, että se voisi tulla jumalan maailmaan ja olla jumalan hyödyksi. Uhrilahja voi olla luonnonesine kuten kukka, hyötyesine, eläin tai ihminen. Jumala pystyi usein ottamaan uhrin parhaiten vastaan tietyillä uhripaikoilla, jonka vuoksi uhraaminen keskittyi niihin. Ihmisuhrausta on harjoitettu niin Euroopassa kuin muuallakin, ja satunnaisista tapauksista kerrotaan edelleen. Ihmisuhri oli kalleinta, mitä jumalille voitiin antaa. Julmista ja verisistä uhrimenoistaan kuuluisat asteekit saattoivat kertomusten mukaan uhrata kerralla jopa 20 000 ihmistä. Viikingeillä oli uhrilehtoja, joiden puihin laitettiin roikkumaan kerralla jopa kymmeniä uhrattuja ihmisiä ja eläimiä. Pakanallisten muinaissuomalaisten tiedetään uhranneen ruokaa, rahaa, koruja, työkaluja, aseita ja kukkia. Eräs uhraamisen rinnakkaismuoto on institutionaalinen pidättäytyminen elämän iloista, kuten seksistä jumalan vuoksi. Inkoilla oli temppelialueelle lukittuja auringon neitsyitä, joiden puhtaus miellytti jumalia. Kristityillä vastaava tapa on luostarilaitos.
- Sacrifice, étymologiquement « fait de rendre sacré » (du latin sacrificium, de sacer facere). Le sacrifice retranche du monde des hommes l'objet, l'être vivant, ou la partie du corps, concerné. Cette chose passe dans le monde des choses divines, dont les hommes ne doivent pas toucher, se servir. Ce passage se traduit le plus généralement par une destruction au sens commun, une dématérialisation : la mort, l'incinération, l'inhumation ou l'envoi sous l'eau, la clôture (pour les zones), le renversement (pour les liquides), la diffusion (pour les fumées, les matières odorantes), etc. Étymologiquement, le terme de sacrifice s'emploie pour une grande variété d'actes. Habituellement, on l'utilise surtout pour les sacrifices sanglants. Dans le cas d'offrandes de nourriture ou de liquide, on parle de sacrifice non sanglant ou libation, et, dans le cas d'une portion du sol, d'inauguration. Le terme est également passé dans le langage courant pour désigner le fait de détruire ou laisser détruire stratégiquement une partie d'un ensemble en vue d'un objectif global jugé plus important : sacrifier un pion au jeu d'échecs, sacrifier une escouade afin de gagner une bataille ou une guerre, etc.
- Az áldozat, vagy áldozatbemutatás az istentisztelet legnagyobb cselekménye, amellyel egy áldozati tárgyat teljes egészében Istennek ad az ember. Gyökere az a fölismerés, amellyel az ember az önmagára eszmélésben megéli végességét, függését, bűnösségét, és vele transzcendens igényeit, sőt azt is, hogy az istenség hívja, megszólítja, felelősségre vonja. Ugyanakkor tudja, hogy az istenséggel való kapcsolatnak, párbeszédnek kifejezést kell adnia, és ezt csak emberi tettekkel és jelképekkel teheti. A vallástörténet által föltárt áldozatok ennek az alapvető élménynek a kifejezései. Az ajándékot meghatározott szertartás viszi át a profánból a szent világába.
- Un sacrificio (dal latino sacrificium, sacer + facere, rendere sacro) è comunemente noto come rinuncia ad un bene (cibo o animali), da parte di una comunità, in favore di una o più entità sovrumane, come atto propiziatorio o di adorazione. Nel lessico comune ha perso quest'accezione religiosa per intendere in generale uno sforzo, la rinuncia a qualcosa in vista di un fine.
- 生贄（いけにえ）とは、神への供物として生きた動物を供えること、またその動物のことである。供えた後に殺すもの、殺してすぐに供えるもののほか、殺さずに神域（神社）内で飼う場合もある。 『旧約聖書』『レビ記』にある贖罪の日に捧げられるヤギは、「スケープゴート」の語源となった。 動物だけでなく、人間を生贄として供える慣習もかつてはあり、これは特に「人身御供」と呼ぶ。 日本では 、『日本書紀』の「皇極天皇元年」、すなわち642年に牛馬を生贄にしたと言う記録があり、実際に6世紀末～7世紀頃の遺跡からは考古学的資料として牛の頭骨が出土する事がある（道教呪術儀礼の影響による）。これは雨乞い儀式の一環であり、農耕にとって重要かつ貴重な労働力（存在）たる牛馬を殺し、それを神に奉げる事によって雨を降らそうとしたものである（河伯信仰ともかかわってくる）。
- Een offer (ook wel offerande), afgeleid van het Latijnse offerre ‘aanbieden’, is een geschenk, meestal aan een god, godin, of goden, maar ook aan andere machten zoals een fetisj of de doden. Het doel is te bedanken, goede gezindheid te krijgen, reiniging, hulp krijgen, vergiffenis vragen, enz. Het achterliggende principe wordt wel aangeduid met de Latijnse woorden do ut des: ‘ik geef opdat u (iets terug)geeft’.
- Sacrifice er det trettende studioalbumet til heavy metal-bandet Motörhead.
- Ofiara - podstawowy, obok modlitwy, akt kultu religijnego, występujący we wszystkich religiach, począwszy od pierwotnych do najbardziej rozwiniętych. Polega na składaniu darów bóstwu. Często łączony z ucztą religijną. Celem ofiary jest wykonanie zobowiązania wobec bóstwa, przebłaganie i zapewnienie sobie przychylności, pomocy lub złagodzenie gniewu. Przedmiot ofiary był uzależniony od trybu życia ludności. W kulturze myśliwskiej i hodowlanej składano w ofierze przeważnie zwierzęta. W kulturze rolniczej obok zwierząt ofiarowano płody ziemi, jak zboże, mąkę, placki, oliwę, wino, owoce, kwiaty. W wierzeniach Słowian zwana obiatą, trzebą lub żertwą. Ofiarę z człowieka - formę mordu rytualnego praktykowano w wielu starożytnych kulturach, zwłaszcza w Mezoameryce i na Bliskim Wschodzie. W religii chrześcijańskiej składanie ofiar zostało zastąpione przez jednorazową doskonałą ofiarę Jezusa Chrystusa, który umarł na krzyżu za grzechy ludzkości. W katolicyzmie i prawosławiu ofiara Chrystusa jest sakramentalnie uobecniana podczas Eucharystii. Zobacz też: Baranek Boży
- Sacrifício é a prática de oferecer como alimento a vida de animais, humanos ou não, aos deuses, como acto de propiciação ou culto. O termo é usado também metaforicamente para descrever atos de altruísmo, abnegação e renúncia em favor de outrem.
- Жертвоприноше́ние — форма религиозного культа, существующая в той или иной степени в большинстве религий; преследует цель установления или укрепления связи личности или общины с богами или другими сверхъестественными существами путем принесения им в дар предметов, обладающих реальной или символической ценностью для жертвователя.
- Offer kan vara ett slags förskottsbetalning eller muta till en Gud för att få fördelar eller slippa straff. Offer finns i många religioner som ett sätt att blidka högre makter som Gud/gudarna, förfäder eller andar av olika slag. Inom judendomen i Gamla Testamentet fanns det olika sorters offer som tackoffer o.a. men det viktigaste var nog syndoffret som överskylde människornas synder så att de undvek Guds straff. Inom kristendomen finns offertanken kvar i viss mån men här är det mest ekonomiska medel som "offras", se kollekt. Inom kristendomen offrar Jesus sig själv. Det är den centrala händelsen i kristendomen. Ordet offer kommer från franskan, "att göra heligt". Termen används även metaforiskt för att beskriva osjälviska handlingar, att göra gott för andra utan tanke på sig själv. Eller kort och gott, liten förlust för större vinning.
- 牺牲是指为了正义或者其他的利益而舍弃自己的利益甚至生命，是一种无私的作为。牺牲的原意为宗教祭祀仪式上所宰杀献上的牲畜，也有一些是用活人作為牺牲，例如亞伯拉罕諸教中亞伯拉罕想殺死自己的兒子以撒獻給耶和華、古代的殉葬等。牲畜方面通常是牛、马及羊，之后引申为个人为了正义而作出的奉献，甚至是生命。
|
| rdfs:comment
|
- Sacrifice is commonly known as the practice of offering food, objects (typically valuables), or the lives of animals or people to the gods as an act of propitiation or worship. The term is also used metaphorically to describe selfless good deeds for others or a short term loss in return for a greater gain, such as in a game of chess. Recently it has also come into use as meaning doing without something or giving something up.
- Ein Opfer, auch Opfergabe bezeichnet in der Religion und der Mythologie die Darbringung von verschiedenen Gegenständen jeglicher Art an eine dem Menschen übergeordnete metaphysische Macht. Diese Macht können Ahnen, Geister und Götter sein. Beim Opfern von Lebewesen war es oft der Fall, dass das Fleisch der Opfergemeinde bzw. dem für die Gemeinde handelnden Priester zum Mahl diente (und nicht oder nur teilweise verbrannt wird).
- El sacrifici (del llatí sacrum facere, "fer sagrat") és la mort ritual d'un ésser viu per honorar una divinitat. Per extensió, s'anomena sacrifici una pèrdua voluntària (com al joc dels escacs) per obtenir un benefici posterior. Al cristianisme es considera que Jesús es va sacrificar per rentar els pecats de la humanitat.
- Oběť je náboženský úkon spočívající v „odevzdání“ cenných předmětů, zvířat nebo lidí bohům, duchům mrtvých či jiným nadpřirozeným bytostem. Původně šlo o zničení předmětů (např. spálení potravin) popř. zabití obětních zvířat či lidí; postupně se u některých náboženství vyvinuly formy „nekrvavé oběti“, např. darování obětovaných předmětů nebo zasvěcení obětovaných osob duchovní službě.
- Sacrificio, del latín: sacrificium, sacrum facere (hacer sagrado) es un concepto que, a nivel religioso, implica la ofrenda hecha a la deidad de un don perceptible por los sentidos, como manifestación externa de nuestra veneración, que tiene por objeto alcanzar la comunión con ella. La ofrenda no se convierte en sacrificio sino hasta que el don visible sufre una transformación como, por ejemplo, al ser muerto, o al derramar su sangre, al quemarlo, al derramarlo, etcétera.
- Uhraaminen on moniin uskontoihin liittyvä toimitus, jossa ihminen antaa lahjan jumalalle, jumalille tai henkiolennolle väärien tekojensa sovitukseksi tai jumalien kiittämiseksi. Uhrausta harjoitetaan, koska jumalan uskotaan tuomitsevan ihmisen väärät teot taikka kiitokseksi jumalalta saaduista hyvistä asioista. Yleensä uhraamiseen liittyy uhrilahjan jättäminen, hajottaminen, tappaminen, upottaminen, pudottaminen tai polttaminen.
- Sacrifice, étymologiquement « fait de rendre sacré » (du latin sacrificium, de sacer facere). Le sacrifice retranche du monde des hommes l'objet, l'être vivant, ou la partie du corps, concerné. Cette chose passe dans le monde des choses divines, dont les hommes ne doivent pas toucher, se servir.
- Az áldozat, vagy áldozatbemutatás az istentisztelet legnagyobb cselekménye, amellyel egy áldozati tárgyat teljes egészében Istennek ad az ember. Gyökere az a fölismerés, amellyel az ember az önmagára eszmélésben megéli végességét, függését, bűnösségét, és vele transzcendens igényeit, sőt azt is, hogy az istenség hívja, megszólítja, felelősségre vonja.
- Un sacrificio (dal latino sacrificium, sacer + facere, rendere sacro) è comunemente noto come rinuncia ad un bene (cibo o animali), da parte di una comunità, in favore di una o più entità sovrumane, come atto propiziatorio o di adorazione. Nel lessico comune ha perso quest'accezione religiosa per intendere in generale uno sforzo, la rinuncia a qualcosa in vista di un fine.
- Een offer (ook wel offerande), afgeleid van het Latijnse offerre ‘aanbieden’, is een geschenk, meestal aan een god, godin, of goden, maar ook aan andere machten zoals een fetisj of de doden. Het doel is te bedanken, goede gezindheid te krijgen, reiniging, hulp krijgen, vergiffenis vragen, enz. Het achterliggende principe wordt wel aangeduid met de Latijnse woorden do ut des: ‘ik geef opdat u (iets terug)geeft’.
- Sacrifice er det trettende studioalbumet til heavy metal-bandet Motörhead.
- Ofiara - podstawowy, obok modlitwy, akt kultu religijnego, występujący we wszystkich religiach, począwszy od pierwotnych do najbardziej rozwiniętych. Polega na składaniu darów bóstwu. Często łączony z ucztą religijną. Celem ofiary jest wykonanie zobowiązania wobec bóstwa, przebłaganie i zapewnienie sobie przychylności, pomocy lub złagodzenie gniewu. Przedmiot ofiary był uzależniony od trybu życia ludności.
- Sacrifício é a prática de oferecer como alimento a vida de animais, humanos ou não, aos deuses, como acto de propiciação ou culto. O termo é usado também metaforicamente para descrever atos de altruísmo, abnegação e renúncia em favor de outrem.
- Offer kan vara ett slags förskottsbetalning eller muta till en Gud för att få fördelar eller slippa straff. Offer finns i många religioner som ett sätt att blidka högre makter som Gud/gudarna, förfäder eller andar av olika slag. Inom judendomen i Gamla Testamentet fanns det olika sorters offer som tackoffer o.a. men det viktigaste var nog syndoffret som överskylde människornas synder så att de undvek Guds straff.
- 牺牲是指为了正义或者其他的利益而舍弃自己的利益甚至生命，是一种无私的作为。牺牲的原意为宗教祭祀仪式上所宰杀献上的牲畜，也有一些是用活人作為牺牲，例如亞伯拉罕諸教中亞伯拉罕想殺死自己的兒子以撒獻給耶和華、古代的殉葬等。牲畜方面通常是牛、马及羊，之后引申为个人为了正义而作出的奉献，甚至是生命。
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
