| dbpprop:abstract
|
- Sacramental bread, sometimes called the Lamb, Host or simply Communion Bread, is the bread which is used in the Christian ritual of the Eucharist.
- Der Ausdruck Hostie (lateinisch hostia = Opfertier, Schlachtopfer) bezeichnet in den Kirchen der katholischen Tradition des Westens und der armenisch-orthodoxen Kirche sowie in einigen evangelischen Kirchen das zur Eucharistie bzw. zum Abendmahl verwendete ungesäuerte Brot. Die nach der Wandlung konsekrierte Hostie ist nach dem Glauben der römisch-katholischen Kirche „Leib Christi“. In den meisten anderen Liturgien wird bei der Austeilung des Heiligen Mahles die Hostie ebenfalls als „Leib Christi“ gereicht, wobei zwischen den Konfessionen Uneinigkeit über Art und Dauer der Realpräsenz besteht. Ursprünglich handelte es sich dabei um Alltagsbrot, das von den Gläubigen zur Feier des Herrenmahls mitgebracht wurde. Schon früh wurde es in besonderer Form gebacken und symbolisch gestaltet. Aus Angst, während der Verteilung könnten Partikel verloren gehen, ging man im Mittelalter zur Form der Oblate (von lat. oblata „Opfergaben“) über, die durch Oblateneisen teilweise reich verziert wurden. Der Brauch, bei der Eucharistie Oblaten aus Weizenmehl und Wasser zu verwenden, entwickelte sich in der westlichen Kirche seit karolingischer Zeit (8./9. Jahrhundert) und wurde mit dem ungesäuerten Brot des jüdischen Paschamahls begründet. Dies löste den Azymenstreit mit der gesäuertes Brot verwendenden byzantinischen Kirche aus, der zu einem der Vorwände für das Große Morgenländische Schisma von 1054 wurde. In der katholischen Kirche werden konsekrierte Hostien streng von unkonsekrierten unterschieden und im Tabernakel aufbewahrt, vor allem für die Kommunion der Kranken und der Sterbenden, aber auch zur stillen Anbetung seitens der Gläubigen. Diese Form der Aufbewahrung ist Ausdruck der Auffassung, dass der gewandelten Hostie – als dem wahren Leib Christi – höchster Respekt entgegenzubringen sei. Die meisten Ostkirchen kennen gleichfalls eine solche Aufbewahrung, allerdings in der Regel in weniger aufwendiger Form als in den katholischen Kirchen. In der Selbständigen Evangelisch-Lutherischen Kirche werden übrig gebliebene Hostien vom Pfarrer am Altar oder in der Sakristei sofort verzehrt.
- Hostie (z lat. hostia oběť, obětní zvíře) označuje v křesťanské tradici chléb připravený ke slavení eucharistie. Většina liturgií pak označuje hostii po proměnění jako „tělo Kristovo“, mezi jednotlivými křesťanskými církvemi nepanuje shoda ohledně způsobu přítomnosti Krista při slavení eucharistie. Původně se ke slavení eucharistie, původně označovanému jako „lámání chleba“, užíval obyčejný chléb, který sebou věřící přinesli. Avšak již záhy dostává tento chléb ustálenou a symbolickou formu. Příprava chleba k eucharistii je v římské církvi svěřena jáhnům. Ve středověku se pak zřejmě z obavy, aby se neztratila jediná částečka proměněného chleba, vyvinula forma současné hostie, kterou lze jednoduše lámat a rozdělovat. Označení chleba pro eucharistii jako hostie má teologický význam – má zdůraznit, že podle nauky církví, které uznávají Ježíšovu reálnou přítomnost v eucharistii, je slavení eucharistie památkou jediné oběti, v níž Ježíš Kristus přinesl Bohu Otci na kříži svůj život a zemřel za spásu světa. Ve východní církvi se užívá chleba kvašeného, v západní církvi se zřejmě již od 7. století užívá chleba nekvašeného, čímž se symbolicky navázala souvislost s židovským slavením pesachové hostiny, z níž se křesťanské slavení eucharistie vyvinulo. Těsto na výrobu hostií se tedy vyrábí z pšeničné mouky a vody. Užívání nekvašeného chleba bylo jednou ze zvyklostí, které východní církev vytýkala církvi západní. Hostie má kruhový tvar, který je často vyzdoben křesťanskými symboly. Tradičně se hostie připravovaly na speciální formě, dnes je výroba hostií více mechanizovaná (jediná výrobna hostií v Česku se nachází v Bílé Vodě). Po skončení bohoslužby se hostie proměněné nevyhazují, ale ukládají se do tzv. svatostánku, který slouží k uchovávání proměněných hostií – ty se pak donášejí nemocným anebo se z nich podává svaté přijímání při některé z následujících bohoslužeb. Proměněný chléb uctívají katoličtí křesťané jako tělo Kristovo a nakládají s ním proto patřičně. Podobnou úctu v přítomnost Krista v proměněném chlebě i po skončení slavení eucharistie sdílejí i pravoslavní. V protestantismu a v některých alternativních katolických společenstvích se při slavení eucharistie nepoužívají hostie ale skutečný chléb, vzhledem k tomu, že vnější podoba hostií příliš neukazuje na symbol chleba.
- La Hostia es un trozo de pan ácimo (sin levadura), de harina de trigo con forma circular que se ofrece en la Eucaristía o Misa cristiana y católica como ofrenda o sacrificio incruento.
- Öylätti (lat. oblatum, "eteen kannettu") tai hostia (lat. hostia, uhri, lahja) oli alkujaan leipä, jonka kristityt toivat yhteisiin aterioihin, agape-aterioihin tai ehtoollisiin. Nykyisissä jumalanpalveluksissa tätä "leivän esiinkantoa" voi esiintyä jumalanpalveluksessa edelleen sen offertorio-osassa, jossa kerätään myös kolehti. (Luterilaisessa messussa kolehtivirsi. ) Myöhemmin öylätillä on tarkoitettu happamattomasta vehnätaikinasta tehtyä ehtoollisleipää. Lännen kirkko siirtyi happamattoman leivän käyttöön 700-luvulla, ja ehtoollisleivän laatu oli yksi idän ja lännen kirkkoja erottavista perinteistä, sillä itäiset riitukset käyttävät hiivaa leivässä. Happamaton leipä viittaa juutalaisen happamattoman leivän juhlaan ja pääsiäis- eli seder-aterian Matsa-leipään. Se kuvaa symbolisesti myös taivaasta laskeutunutta mannaa.
- L'hostie, dans les rites liturgiques chrétiens, est du pain que l'officiant consacre pendant la célébration de l'Eucharistie en vue de la communion.
- L' Ostia è una cialda di pane azimo di forma circolare, fatta esclusivamente di frumento. Deriva il suo nome dal latino hostia usato per indicare la materia del sacrificio da farsi in onore di un dio. Questo anche presso gli Ebrei, soprattutto nella loro cena pasquale, memoriale della Pasqua di liberazione dall'Egitto (agnello). L'Ostia nella celebrazione eucaristica diventa - tramite un evento (consacrazione) definito teologicamente in modi diversi (nella Chiesa Cattolica prevalentemente transustanziazione, in altre comunità cristiane consustanziazione, impanazione ecc. ) - il corpo di Gesù Cristo, offerto in sacrificio per la redenzione dell'umanità. Il potere di consacrare è stato conferito agli apostoli e ai loro successori (vescovi e, in subordine, ai presbiteri) nell'ultima cena.
- Het woord hostie komt van het Latijnse hostia dat slachtoffer betekent. Hostie en het eucharistisch bloed in de miskelk worden volgens de katholieke opvatting tijdens de mis geofferd. In de rooms-katholieke Kerk breekt de priester tijdens de mis de hostie (materie van ongedesemd brood) in stukken, zoals Christus ook zijn lichaam deelde (om aan zijn leerlingen te geven), en deelt deze aan de parochianen (gemeenteleden) uit tijdens de communie. Katholieken geloven dat na de epiklese en de consecratie de hostie wezenlijk is veranderd in het Lichaam van Christus. Meer bepaald wordt de hostie ook aanbeden en cultisch gebruikt, omdat na de verrijzenis van Jezus Christus, diens lichaam niet meer gescheiden kan worden van bloed, ziel én godheid. De hostie wordt sinds het Tweede Vaticaans Concilie in Nederland, België en enkele andere landen gewoonlijk door de parochiaan aangepakt en naar de mond gebracht, maar in vroeger tijden mocht de parochiaan de hostie absoluut niet aanraken en legden uitsluitend de priesters de hostie op de tong van de parochiaan. In de meeste landen is dit nog steeds het geval. Een ouwel is de benaming voor een ongeconsacreerde hostie van ongedesemd brood, meestal gebruikt in de volksmond. Het verkleinend woord ouweltje wordt daarentegen vaak spottend gebruikt. De Oosters-katholieke en Orthodoxe kerken geloven hetzelfde als de katholieken (van de Latijnse ritus) inzake de werkelijke tegenwoordigheid tijdens en na de eucharistieviering, maar gebruiken evenals vele protestanten strikt gezuiverd, maar gedesemd (gerezen, d.w.z. "gewoon") brood, dat in stukjes op een kostbare gouden pateen gelegd wordt. De oosterse christenen ontvangen de hostie van de priester op de tong met behulp van een kostbaar lepeltje, nadat de priester de hostie in de kelk heeft ingedoopt (intinctie). Grote eerbied en plechtigheid kenmerkt hun omgang met de hostie. In protestantse kerkgenootschappen, waar men niet gelooft in de wezenlijke verandering van het brood in het Lichaam van Christus, breekt men meestal een gewoon brood tijdens het avondmaal. Zij ontvangen het avondmaalsbrood op de hand. Zij gebruiken de term hostie niet voor dit brood. Het protestantse brood is qua materie meestal eenvoudig consumptiebrood. Lutheranen en anglicanen gebruiken veelal ongedesemd avondmaalsbrood. File:Kelk en Hosties. jpg|Kelk en Hosties Afbeelding:Ciborie1. jpg|Een ciborie, het vaatwerk waarin de geconsecreerde hostie wordt bewaard Afbeelding:Procession with blessed sacrament 1. jpg|Processie met de geconsacreerde hostie, eucharistisch congres in Charlotte, 2005
- En nattverdsoblat (i Den katolske kirke kalt hostie) er en brødbit som brukes under nattverden. Tradisjonelt skal den bakes kun med hvetemel og vann. I en del reformerte kirker anses ikke ingrediensene å ha noen betydning. Nattverdsbrødet er i den vestlige kirke normalt usyret brød, det vil si brød hvor det ikke har foregått noen hevingsprosess. Av praktiske årsaker bruker man normalt individuelt utstansede skiver, et par millimeter tykke og med en diameter på 2-3 centimeter. I enkelte kirker er det vanlig at presten under konsekrasjonen bruker en større oblat. I de østlige kirker er det normalt å bruke syret brød; dette var et sentralt spørsmål under det store skisma 1054. Man bruker der også vanligvis et brød av mer konvensjonell form som brytes opp. I enkelte menigheter og kirker i de vestlige kirkene har det også blitt vanlig å bruke brød av konvensjonell form. Dette er da vanligvis usyret. I Den katolske kirke anser man at brødet gjennomgår en total og permanent forvandling til Kristi legeme, og derfor blir konsekrerte hostier behandlet med stor respekt. De oppbevares normalt i et tabernakel, og kan også utstilles for tilbedelse. Innen luthersk teologi anser man også at brødet under nattverden blir Kristi kropp, men ikke på en slik måte at det ikke fortsatt også er brød. Med fokuset på nattverdshandlingen tar man normalt ikke vare på nattverdselementene etter handlingen, men de skal etter kirkens ordninger behandles respektfullt. I Den Norske Kirke har alle nattverdsoblater blitt laget ved Diakonissehusets oblatbakeri siden 1888 - det produseres ca 1.5 millioner oblater per år ifølge Diakonissehuset Lovisenberg
- Hostia – w chrześcijaństwie to konsekrowany opłatek z mąki pszennej, w kształcie koła, nierzadko ozdabiany krzyżem lub motywami religijnymi, używany jako sakrament Eucharystii w celach liturgicznych podczas Mszy Świętej od połowy XII wieku. Zgodnie z dogmatami wiary katolickiej, od momentu konsekracji Hostia jest prawdziwym ciałem Chrystusa. Opłatek kilkukrotnie mniejszy służący do konsekracji i udzielania komunii wiernym to komunikant.
- Го́стия (хостия) — евхаристический хлеб в католицизме латинского обряда и англиканстве. Слово «гостия» происходит от латинского «hostia» (жертва). Используется во время литургии для таинства Евхаристии. В католических храмах уже освящённые гостии, ставшие Святыми Дарами, помещаются в дарохранительницу, располагаемую либо за алтарём, либо в боковом приделе храма. Гостии выпекаются из пресного теста, состоящего исключительно из муки и воды. Для их изготовления используются специальные формы с рельефными изображениями креста и других христианских символов, благодаря чему эти изображения отображаются на выпеченных гостиях. В католицизме часто, но не всегда, приготовлением гостий занимаются монахини женских монастырей. В восточных католических церквях, как и в православии, для таинства Евхаристии используется квасной хлеб. В некоторых российских некатолических источниках гостии называются облатками. Не следует путать гостии с традиционно выпекаемыми рождественскими хлебцами в Польше и других странах Восточной Европы, которые также называют облатками и которые не имеют никакого богослужебного использования.
- Hostia är den vanliga beteckningen för nattvardsbrödet i den romersk-katolska kyrkan. I Svenska kyrkan används även ordet oblat. I många frikyrkosamfund firar man nattvard med vanligt bröd, och då kallar man det helt enkelt för bröd.
|
| rdfs:comment
|
- Sacramental bread, sometimes called the Lamb, Host or simply Communion Bread, is the bread which is used in the Christian ritual of the Eucharist.
- Der Ausdruck Hostie (lateinisch hostia = Opfertier, Schlachtopfer) bezeichnet in den Kirchen der katholischen Tradition des Westens und der armenisch-orthodoxen Kirche sowie in einigen evangelischen Kirchen das zur Eucharistie bzw. zum Abendmahl verwendete ungesäuerte Brot. Die nach der Wandlung konsekrierte Hostie ist nach dem Glauben der römisch-katholischen Kirche „Leib Christi“.
- Hostie (z lat. hostia oběť, obětní zvíře) označuje v křesťanské tradici chléb připravený ke slavení eucharistie. Většina liturgií pak označuje hostii po proměnění jako „tělo Kristovo“, mezi jednotlivými křesťanskými církvemi nepanuje shoda ohledně způsobu přítomnosti Krista při slavení eucharistie. Původně se ke slavení eucharistie, původně označovanému jako „lámání chleba“, užíval obyčejný chléb, který sebou věřící přinesli.
- La Hostia es un trozo de pan ácimo (sin levadura), de harina de trigo con forma circular que se ofrece en la Eucaristía o Misa cristiana y católica como ofrenda o sacrificio incruento.
- Öylätti (lat. oblatum, "eteen kannettu") tai hostia (lat. hostia, uhri, lahja) oli alkujaan leipä, jonka kristityt toivat yhteisiin aterioihin, agape-aterioihin tai ehtoollisiin. Nykyisissä jumalanpalveluksissa tätä "leivän esiinkantoa" voi esiintyä jumalanpalveluksessa edelleen sen offertorio-osassa, jossa kerätään myös kolehti. (Luterilaisessa messussa kolehtivirsi. ) Myöhemmin öylätillä on tarkoitettu happamattomasta vehnätaikinasta tehtyä ehtoollisleipää.
- L'hostie, dans les rites liturgiques chrétiens, est du pain que l'officiant consacre pendant la célébration de l'Eucharistie en vue de la communion.
- L' Ostia è una cialda di pane azimo di forma circolare, fatta esclusivamente di frumento. Deriva il suo nome dal latino hostia usato per indicare la materia del sacrificio da farsi in onore di un dio. Questo anche presso gli Ebrei, soprattutto nella loro cena pasquale, memoriale della Pasqua di liberazione dall'Egitto (agnello).
- Het woord hostie komt van het Latijnse hostia dat slachtoffer betekent. Hostie en het eucharistisch bloed in de miskelk worden volgens de katholieke opvatting tijdens de mis geofferd. In de rooms-katholieke Kerk breekt de priester tijdens de mis de hostie (materie van ongedesemd brood) in stukken, zoals Christus ook zijn lichaam deelde (om aan zijn leerlingen te geven), en deelt deze aan de parochianen (gemeenteleden) uit tijdens de communie.
- En nattverdsoblat (i Den katolske kirke kalt hostie) er en brødbit som brukes under nattverden. Tradisjonelt skal den bakes kun med hvetemel og vann. I en del reformerte kirker anses ikke ingrediensene å ha noen betydning. Nattverdsbrødet er i den vestlige kirke normalt usyret brød, det vil si brød hvor det ikke har foregått noen hevingsprosess. Av praktiske årsaker bruker man normalt individuelt utstansede skiver, et par millimeter tykke og med en diameter på 2-3 centimeter.
- Hostia – w chrześcijaństwie to konsekrowany opłatek z mąki pszennej, w kształcie koła, nierzadko ozdabiany krzyżem lub motywami religijnymi, używany jako sakrament Eucharystii w celach liturgicznych podczas Mszy Świętej od połowy XII wieku. Zgodnie z dogmatami wiary katolickiej, od momentu konsekracji Hostia jest prawdziwym ciałem Chrystusa. Opłatek kilkukrotnie mniejszy służący do konsekracji i udzielania komunii wiernym to komunikant.
- Го́стия (хостия) — евхаристический хлеб в католицизме латинского обряда и англиканстве. Слово «гостия» происходит от латинского «hostia» (жертва). Используется во время литургии для таинства Евхаристии.
- Hostia är den vanliga beteckningen för nattvardsbrödet i den romersk-katolska kyrkan. I Svenska kyrkan används även ordet oblat. I många frikyrkosamfund firar man nattvard med vanligt bröd, och då kallar man det helt enkelt för bröd.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
