| dbpprop:abstract
|
- Buddhists are said to "take refuge" in, or to "go for refuge" to, the Three Jewels (aka the "Three Refuges"). This is often done formally in lay and monastic ordination ceremonies. The general signification of Three Jewels is: the Buddha; the Dharma, the teachings; the Sangha, the community of (at least partially) enlightened beings, often approximated to community of monks and nuns. In Vajrayana practice, the refuge tree is often visualized by practitioners, and to aid this interior viewing, the refuge tree is often found depicted on scroll paintings or murals.
- Zuflucht ist ein zentraler Begriff im Buddhismus. Durch die Zufluchtnahme zu den 3 Juwelen = Buddha, Dharma, Sangha erklärt man sich nach außen zur Buddhistin oder zum Buddhisten. Zufluchtnahme bedeutet, diese Drei Juwelen zu den wesentlichen Pfeilern der persönlichen Glaubens- und Lebenspraxis werden zu lassen, sich also am Buddha, seiner Lehre und der Gemeinschaft zu orientieren. Die Zufluchtnahme kann im Rahmen einer Zeremonie (im Rahmen einer buddhistischen Gemeinschaft) erfolgen und wird in der Regel mit einer Verpflichtung auf die so genannten, die sittlichen Übungsregeln, verknüpft. Nach der Zufluchtnahme zu Buddha, Dharma und Sangha soll man keine weitere Zuflucht zu unerleuchteten Wesen (Gott, Göttern) nehmen, da diese einem letztlich nicht dabei behilflich sind Samsara zu überwinden und Nirvana zu erlangen. Die Zufluchtnahme geschieht zu dem Buddha als Lehrer, dem Dharma als Richtschnur und der „erwachten“ Sangha als Vorbild.
- Buddhistické útočiště, je podle učení Buddhy zaměření své mysli na hodnoty, kterým lze důvěřovat. Přijetí buddhistického útočiště je prvním formálním krokem na cestě buddhismu. Člověk přijímá útočiště u: buddhy – původně přímo u Buddhy Gautamy, nyní chápáno jako hledání útočiště u nejvyššího buddhistického cíle, tj. stavu osvícení, dharmy – u (buddhistického) učení, tj. u duchovní cesty, sanghy – původně u společenství probuzených Buddhových žáků, nyní často chápáno jako útočiště u komunity praktikujících – přátel na cestě. Buddha, dharma a sangha se společně nazývají jako Tři klenoty a jsou útočištěm všech buddhistických směrů a škol. Praktikující vadžrajány přijímají dodatečně útočiště u Tří kořenů, nazývaných lama, jidam a ochránce. Ty jsou zdrojem požehnání, inspirace a ochrany na cestě. V tomto případě předat buddhistické útočiště může pouze zkušený lama, který žáka vede kroky této ceremonie. Součásti přijetí útočiště je předání buddhistického jména Dharmy. Přijetí útočiště:
- 帰依（きえ、Skt：zaraNa、pl：SaraNa）とは、仏教用語で、拠り所にするという意味。「三宝」に「帰依」、つまり仏教徒になるという意味で最も多く使われる。アブラハム系のキリスト教、ユダヤ教、イスラム教における「信仰」と区別される。 サンスクリットの「zaraNa शरण」は、保護所・避難所という意味である。中国語には「依帰」という言葉が『書経 』に出てくる。これは「頼りにする」という程度の意味である。 大乗の一部の宗派では帰依は、勝れたものに対して自己の身心を帰投して依伏信奉することをいう。上座部仏教でいまだに釈迦の原語に近いパーリ語を使用していることともあり帰依は元々の意味でその内容が説かれ盲信との区別が特に強調される。「自帰依自灯明、法帰依法灯明」（パーリ語：attadiipo attasaraNo dhammadiipo dhammasaraNo）という場合の「帰依」は、「我は（仏）法を拠り所にする」という意味である。信じるという言葉はパーリ・サンスクリット語では別。 空海は「仏法の殊妙を聞かば、必ずよく帰依し信受すべし」と『十住心論 』に述べている。 仏法僧の三宝に帰依することを、三帰依（さんきえ、パーリ語：tisarana、サンスクリット語：tri-'sara. na）といい、これは仏道に入る儀式にも用いられ、しばしば音楽法要にも使われる。 南無帰依仏 南無帰依法 南無帰依僧 また、『華厳経』浄行品第7にある、以下の経文を「三帰礼拝文」とする場合もある。 自帰於仏 当願衆生 体解大道 発無上意 自帰於法 当願衆生 深入経蔵 智慧如海 自帰於僧 当願衆生 統理大衆 一切無碍 なお南方仏教では、パーリ語で仏法僧の三宝を3度繰り返して帰依を表す（以下参照）。 一度目の帰依 BuddhaM saraNaM gacchaami（ブッダン・サラナン・ガチャーミー） DhammaM saraNaM gacchaami（ダンマン・サラナン・ガチャーミー） SamghaM saraNaM gacchaami（サンカン・サラナン・ガチャーミー） 二度目の帰依 Dutiyampi BuddhaM saraNaM gacchaami（ドゥティヤンピ・ブッダン・サラナン・ガチャーミー） Dutiyampi DhammaM saraNaM gacchaami（ドゥティヤンピ・ダンマン・サラナン・ガチャーミー） Dutiyampi SamghaM saraNaM gacchaami（ドゥティヤンピ・サンカン・サラナン・ガチャーミー） 三度目の帰依 Tatiyampi BuddhaM saraNaM gacchaami（タティヤンピ・ブッダン・サラナン・ガチャーミー） Tatiyampi DhammaM saraNaM gacchaami（タティヤンピ・ダンマン・サラナン・ガチャーミー） Tatiyampi SamghaM saraNaM gacchaami（タティヤンピ・サンカン・サラナン・ガチャーミー）
- Het 'nemen van toevlucht' wordt gebruikt als belangrijkste criterium van het boeddhist zijn. Boeddhisten nemen namelijk toevlucht tot de zogenaamde Drie Juwelen; de Boeddha, zijn leer Dharma en de spirituele gemeenschap Sangha.
- 皈依，又作「歸依」，佛教用语，意為「皈依三宝」，因而也称“三皈依”。接受三皈依與五戒的男、女居士，稱為終身優婆塞、終身優婆夷，也稱為近事男、近事女，也就是親近三寶、承事三寶的男女居士。受過八關齋戒的，稱為一日一夜優婆塞、一日一夜優婆夷，又叫做近住男、近住女。 在巴利文中，三皈依（Tisaranena）的字根，是由三（ti）與庇護所（saranena）所組成，意為「由佛、法、僧構成的一個三重庇護所」。歸依（saranam gacchami）則是由動詞gacchami（到達、前往）與名詞saranam（庇護所）組成。在《阿毘達磨俱舍論》卷十四，解釋皈依的意義時說：「如是，歸依以何為義？救濟為義。由彼為依，能永解脫一切苦故。如世尊言，眾人怖所逼，多歸依諸山，園苑及叢林，孤樹制多等。此歸依非勝，此歸依非尊，不因此歸依，能解脫眾苦。諸有歸依佛，及歸依法僧，於四聖諦中，恒以慧觀察。知苦知苦集，知永超眾苦，知八支聖道，趣安隱涅槃。必因此歸依，能解脫眾苦。」因此，皈依的意含，也代表了，只有了解四聖諦，遵從八聖道，才是達到涅盤，得到真正安穩的方法。
|
| rdfs:comment
|
- Buddhists are said to "take refuge" in, or to "go for refuge" to, the Three Jewels (aka the "Three Refuges"). This is often done formally in lay and monastic ordination ceremonies. The general signification of Three Jewels is: the Buddha; the Dharma, the teachings; the Sangha, the community of (at least partially) enlightened beings, often approximated to community of monks and nuns.
- Zuflucht ist ein zentraler Begriff im Buddhismus. Durch die Zufluchtnahme zu den 3 Juwelen = Buddha, Dharma, Sangha erklärt man sich nach außen zur Buddhistin oder zum Buddhisten. Zufluchtnahme bedeutet, diese Drei Juwelen zu den wesentlichen Pfeilern der persönlichen Glaubens- und Lebenspraxis werden zu lassen, sich also am Buddha, seiner Lehre und der Gemeinschaft zu orientieren.
- Buddhistické útočiště, je podle učení Buddhy zaměření své mysli na hodnoty, kterým lze důvěřovat. Přijetí buddhistického útočiště je prvním formálním krokem na cestě buddhismu. Člověk přijímá útočiště u: buddhy – původně přímo u Buddhy Gautamy, nyní chápáno jako hledání útočiště u nejvyššího buddhistického cíle, tj. stavu osvícení, dharmy – u (buddhistického) učení, tj.
- Het 'nemen van toevlucht' wordt gebruikt als belangrijkste criterium van het boeddhist zijn. Boeddhisten nemen namelijk toevlucht tot de zogenaamde Drie Juwelen; de Boeddha, zijn leer Dharma en de spirituele gemeenschap Sangha.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
