Praxeology is a framework for modeling human action. The term was coined and defined as "The science of human action" in 1890 by Alfred Espinas in the Revue Philosophique, but the most common use of the term is in connection with the work of Ludwig von Mises and the Austrian School of economics. In sociology, Pierre Bourdieu developed a "praxeology" that tries to get rid of the classic opposition between "subject" and "object".

PropertyValue
dbpprop:abstract
  • Praxeology is a framework for modeling human action. The term was coined and defined as "The science of human action" in 1890 by Alfred Espinas in the Revue Philosophique, but the most common use of the term is in connection with the work of Ludwig von Mises and the Austrian School of economics. In sociology, Pierre Bourdieu developed a "praxeology" that tries to get rid of the classic opposition between "subject" and "object".
  • Mit Praxeologie wird in Philosophie, Wirtschaftswissenschaft oder Soziologie eine allgemeine Theorie des menschlichen Handelns bezeichnet. Der Begriff wird auf Alfred Espinas zurückgeführt. In der Philosophie ist sie die Lehre von den Erfahrungsregeln und beschreibt, wie man bestimmte Handlungsweisen ausgestalten und ethisch rechtfertigen kann. In der Wirtschaftswissenschaft ist mit dem Begriff Praxeologie eine Auffassung von der reinen Theorie verknüpft, die wie im apriorischen Denkansatz von Ludwig von Mises denknotwendige, streng allgemeine Sätze aus den Begriffen des zweckrationalen Entscheidungshandelns logisch abzuleiten strebt. In der Soziologie bezieht sich man damit häufig auf den Ansatz von Pierre Bourdieu.
  • Praxeologie je věda o lidském jednání, či jinými slovy „logika lidského jednání“, jejíž součástí je i ekonomie. Můžeme však říci, že v podání rakouské školy je ekonomie praxeologií. Praxeologii vnesl do vědeckého světa Ludwig von Mises, který ji označil za teoretickou část věd o lidském jednání. Jejím protipólem je historie se svojí specifickou metodou zkoumání. Právě metoda zkoumání je výchozím bodem praxeologie. Murray Rothbard dokonce praxeologii označil za metodu zkoumání, zatímco Mises ji považoval za ucelený komplex teoretické vědy o lidském jednání. Můžeme říci, že praxeologie je jak metoda, tak teorie na ní vybudované. Praxeologie je axiomatickou-deduktivní vědou, jde o apriorní vědu, nikoli vědu empirickou, jakou jsou přírodní vědy. To plyne z objevu konceptu lidského jednání, který, jak ukázal Mises, nabývá hodnoty axiomu, protože je nevyvratitelný. Apriorismus praxeologie je však diametrálně odlišný od apriorismu matematiky. Matematika je založena na volbě určitých axiomů. Praxeologie je založena na jednom samozřejmém axiomu lidského jednání, který je nutně obsažen v každé lidské mysli. Tento axiom v sobě zahrnuje charakteristické rysy, tzv. kategorie, které jsou jeho nedílnou součástí. Jejich odhalování za pomocí deduktivní logiky je náplní praxeologie. Důsledkem toho je vytváření dalších tvrzení, které musejí být apriori pravdivé. Podstatou praxeologie je tak objevování kauzálních vztahů v teleologickém sledu událostí. Specifickou metodou praxeologie je metoda imaginárních konstrukcí. Jsou to dedukce z fundamentální kategorie jednání, kdy dochází k abstrahování od určitých okolností přítomných v reálném jednání. Tak například docházíme k objevu podstaty zisku a ztráty na základě modelu donekonečna se opakujících ekonomických procesů (evenly rotating economy), jehož podstatou je abstrahování od toku času. Tato teorie však nemůže být nikdy aplikována na realitu a slouží pouze k objasnění jednoho ekonomického problému. Je z podstaty nerealistická a umělá a byla vytvořena za konkrétním účelem. Tento fakt ekonom nikdy nesmí ztratit ze zřetele, jinak povede jeho zkoumání k zásadním omylům. Praxeologie se stala alternativou k metodologii, kterou používá ekonomie hlavního proudu. Tou je tzv. metodologický pozitivismus, jehož největším obhájcem je v ekonomii Milton Friedman. Pozitivismus je založen na konstruování hypotéz, které musejí být následně testovány na skutečných jevech. Praxeologie takové testování nezná, protože její tvrzení nabývají jinou pravdivostní hodnotu než výroky pozitivistické ekonomie. Výsledkem jednání různých jednotlivců jsou tzv. komplexní jevy. Z pouhého pozorování těchto jevů nemůžeme zjistit, které faktory je způsobily, protože jsou výsledkem působení mnoha různých faktorů. Lidé se chovají různě a stejný člověk se chová různě v různém časovém okamžiku. Ekonomie nedisponuje laboratorními pokusy, které by umožnily izolovat působení jiných faktorů a zjistit tak přínos jednotlivých faktorů na výsledný jev. Tím se vracíme ke specifické metodě praxeologie, metodě spekulativních konstrukcí. Ekonomie hlavního proudu tuto metodologii nepřijímá. Ani mezi „Rakušany“ nebyla tato metodologie vždy důsledně uplatňována a mnohými byla opuštěna, jako např. Hayekem nebo Reismanem, kteří se pokusili o jakousi syntézu rakouské ekonomie (praxeologie) a pozitivistické ekonomie (ekonomie hlavního proudu).
  • La praxeología es la ciencia que estudia la estructura lógica de la acción humana. El término fue acuñado en 1890 por Alfred Espinas en la Revue Philosophique, pero se usa comúnmente en relación con la obra del economista austríaco Ludwig von Mises y sus seguidores de la Escuela de Viena, también denominada Escuela psicológica de economía. La praxeología centra su atención en el individuo, en el impulso de quien efectivamente e indudablemente actúa (individualismo metodológico), sacando de este estudio unos axiomas o principios elementales, sólidos e inmutables, con los cuales entender y analizar el proceso del accionar humano. Su análisis parte de las apreciaciones y aspiraciones del consumidor, quien opera basándose en su propia y siempre mudable, escala de valores (homo agens), las cuales combinadas y entrelazadas generan el total de la oferta y la demanda (valoración subjetiva). La praxeología toma la ciencia económica como la aplicación de unos axiomas lógicos y psicológicos; y rechaza usar los métodos de las ciencias naturales para estudiar las ciencias sociales.
  • Prakseologia on ihmisen toiminnan tieteellistä tutkimusta. Termiä käytti Alfred Espinas vuonna 1890 (ks. aikakauskirjassa Revue philosophique julkaistu artikkeli Les Origines de la technologie, sivut 114-115 ja vuonna 1897 julkaistu samanniminen Espinasin kirja) mutta yleisemmin termi liitetään Ludwig von Misesiin ja häntä seuranneeseen Itävaltalaiseen taloustieteeseen. Mises yritti löytää taloustieteiden käsitteellisen lähtökohdan prakseologialla. Klassisen taloustieteen edustajien tavoin hän hylkäsi tarkkailun taloustieteellisen analyysin lähtökohtana, vedoten ihmisten toiminnan olevan liian monimutkaista minkäänlaiselle osiin jakamiselle ja liian itsetietoista, jottei yksistään tarkkailu vaikuttaisi toimintaan. Ihmisen toiminnan tarkkailu tai tilastollisten faktojen erottelu olisi aina ylimalkaista unohdettujen muuttujien takia, toisin kuin luonnontieteissä. Jotta välttyisimme historiallisen ja tilastollisen analyysin subjektiiviselta luonteelta, Mises ehdottaa, että keskittyisimme ihmisen toiminnan logiikkaan. Koko argumentti liittyy laajempaan kiistaan, ks. methodenstreit. Prakseologiasta Mises päättelee, että kaikki ihmisen tietoinen toiminta tähtää hänen tyytyväisyytensä parantamiseen. Eritoten hän painotti, ettei prakseologiaa kiinnosta henkilön subjektiivinen näkemys toivotusta lopputuloksesta, vaan toimenpiteet joihin hän ryhtyy. Henkilö parantaa tyytyväisyyttään poistamalla epäonnellisuuden lähteen. Koska tulevaisuus on epävarma, jokainen toimenpide on spekulatiivinen. Toimivaksi henkilöksi prakseologia kelpuuttaa kenet tahansa, kuka kykenee loogiseen päättelyyn. Muutoin prakseologia palaisi behavioristiseen ihmiskuvaan, jossa organismi reagoi ärsykkeisiin vaistonvaraisesti. Yhtä lailla henkilön tulee uskoa, että hänellä on jonkinlainen epäonnellisuuden lähde, jonka hän voi poistaa, jotta hän toimii. "Action is will put into operation and transformed into an agency, is aiming at ends and goals, is the ego's meaningful response to stimuli and to the conditions of its environment, is a person's conscious adjustment to the state of the universe that determines his life. " Mises tuli myös lopputulokseen, että ihminen tekee päätöksiä järjestelmällisesti sarjassa. Mieli pystyy käsittelemään tehtäviä vain yksi kerrallaan. Vaikka se kykenisikin ratkomaan tehtäviä nopeasti, se ratkoo niitä peräkkäin. Ihminen aloittaa siis polttavimmasta tarpeestaan ja jatkaa vähemmän tärkeisiin. Ratkaistuaan tärkeimmän ongelmansa henkilö jatkaa toisiksi tärkeimpään, ja niin edespäin. Tosiasiassa toisiksi tärkein tehtävä on aina vähemmän tärkeä kuin tärkein, joten tehtävä tehtävältä hyöty laskee. Tämä on laskevan rajahyödyn käsite. Ihmisyhteisössä suuri osa toiminnasta on vapaaehtoisia vaihtokauppoja, joissa henkilö pitää toisen henkilön omistusta omaansa arvokkaampana, ja päinvastoin. Tämä prakseologian osa-alue on nimeltään katallaktiikka, ja liittyy käytännönläheisemmin markkinatalouteen ja taloustieteisiin.
  • La praxéologie (de praxis) est une discipline qui se donne pour objet l'analyse de l'action humaine. Mais le terme a pris des sens différents depuis qu'il a été introduit par Alfred Espinas en 1890 et ses objectifs ont varié selon les théoriciens (la réflexion peut être orientée en vue d'intervenir sur des domaines d'action réelles ou elle peut être destinée à constituer une approche analytique ou une science de l'action). Ainsi, il a été revendiqué plus tard, notamment, par l'économiste autrichien Ludwig von Mises et le philosophe polonais Tadeusz Kotarbinski. Le philosophe français Éric Weil et le sociologue Pierre Bourdieu ont également employé le mot au sens d'une « théorie de la pratique ». Plus récemment, des approches psycho-sociologiques (Victor Alexandre) ou auto-pédagogique (Alexandre Lhotellier) ont privilégié une approche individuelle de la praxéologie. Le philosophe norvégien Gunnar Skirbekk a également proposé une approche nouvelle de la praxéologie inspirée des derniers écrits de Ludwig Wittgenstein.
  • Praxeologie is de wetenschap die zich bezig houdt met het menselijk handelen. Alfred Espinas was de eerste persoon die deze term opperde in een artikel "Les origines de la technologie" voor het blad Revue Philosophique in 1890, alhoewel de latere betekenis gevormd werd door Ludwig von Mises en zijn aanhangers.
  • Prakseologia - teoria sprawnego działania. Jest dziedziną badań naukowych dotyczących wszelkiego celowego działania ludzkiego. Inicjatorem prakseologii jako koncepcji tak w zakresie nazwy, jak i odrębnej dyscypliny badań był Alfred Espinas, który w 1890 roku na łamach czasopisma Revue Philosophique de la France et de l'Etranger w artykule pt. Les orgines de la technologie pisał m. in. : i otóż słowo "praktyka" nasuwa termin "prakseologia" dla oznaczenia nauki "o formach najogólniejszych i zasadach najwyższych działania w świecie stworów żywych". Zadaniem prakseologii jest poszukiwanie najszerszych uogólnień odnoszących się do wszelkich form świadomego i celowego działania rozpatrywanego ze względu na sprawność; konstruowanie i uzasadnianie dyrektyw praktycznych, tj. nakazów i zakazów oraz zaleceń i przestróg dotyczących wzmagania sprawności i unikania niesprawności w działaniu; wypracowywanie systemu pojęć niezbędnych lub swoiście przydatnych dla tych konstrukcji; zmierzanie do ujęcia ich w system dedukcyjny i do sformalizowania twierdzeń. Zadaniem prakseologii jest m. in. naukowe badanie warunków sprawności działań. W związku z tym zajmuje się ona typologią działań, połączoną z dociekaniem przyczyn ich powodzeń i niepowodzeń. Na konieczność stosowania prakseologii jako metody nauki ekonomii wskazywał Ludwik von Mises w swoim dziele Ludzkie działanie. Ważny wkład w rozwój prakseologii miał polski uczony i filozof Tadeusz Kotarbiński, autor Traktatu o dobrej robocie (1955).
  • A praxeologia é uma forma de entender as ações humanas. O termo foi criado e definido como "a ciência da ação humana" em 1980 por Alfred Espinas, porém o termo ficou conhecido através das obras do economista da Escola Austríaca, Ludwig von Mises.
  • Праксиоло́гия (реже праксеоло́гия; от др. -греч. πράξις — деятельность, и λογία — наука, учение) — учение о человеческой деятельности, о реализации человеческих ценностей в реальной жизни. Область социологических и экономических исследований, которая рассматривает различные действия или совокупности действий с точки зрения установления их эффективности. Термин впервые использован в 1890 году Альфредом Эспинасом. Развитие праксиологии было продолжено Людвигом фон Мизесом. Наиболее разработанным разделом праксиологии является экономическая теория в её «австрийском» варианте. Определенные аспекты праксиологии развивались польским ученым Т. Котарбиньским.
  • Praxeologi är vetenskapen om mänskliga handlingar, där att handla betyder att använda knappa medel för att uppnå specifika mål, eller, "purposeful behaviour". Termen förknippas oftast med nationalekonomen Ludwig von Mises och dennes efterföljare inom den österrikiska skolan. Dessa ekonomer menar att hela nationalekonomin kan härledas ur studiet av individens handlingar. Till exempel anser de att marginalnyttan och tidspreferens kan förklaras och bevisas med absolut säkerhet utifrån praxeologin.
  • 人類行為學(Praxeology)是一種研究人類行為的學科。這一詞最先在1890年被Alfred Espinas提出,但真正為人所知的則是奧地利經濟學派學者路德維希·馮·米塞斯稍後所提出的理論。
dbpprop:hasPhotoCollection
dbpprop:reference
rdf:type
rdfs:comment
  • Praxeology is a framework for modeling human action. The term was coined and defined as "The science of human action" in 1890 by Alfred Espinas in the Revue Philosophique, but the most common use of the term is in connection with the work of Ludwig von Mises and the Austrian School of economics. In sociology, Pierre Bourdieu developed a "praxeology" that tries to get rid of the classic opposition between "subject" and "object".
  • Mit Praxeologie wird in Philosophie, Wirtschaftswissenschaft oder Soziologie eine allgemeine Theorie des menschlichen Handelns bezeichnet. Der Begriff wird auf Alfred Espinas zurückgeführt. In der Philosophie ist sie die Lehre von den Erfahrungsregeln und beschreibt, wie man bestimmte Handlungsweisen ausgestalten und ethisch rechtfertigen kann.
  • Praxeologie je věda o lidském jednání, či jinými slovy „logika lidského jednání“, jejíž součástí je i ekonomie. Můžeme však říci, že v podání rakouské školy je ekonomie praxeologií. Praxeologii vnesl do vědeckého světa Ludwig von Mises, který ji označil za teoretickou část věd o lidském jednání. Jejím protipólem je historie se svojí specifickou metodou zkoumání. Právě metoda zkoumání je výchozím bodem praxeologie.
  • La praxeología es la ciencia que estudia la estructura lógica de la acción humana. El término fue acuñado en 1890 por Alfred Espinas en la Revue Philosophique, pero se usa comúnmente en relación con la obra del economista austríaco Ludwig von Mises y sus seguidores de la Escuela de Viena, también denominada Escuela psicológica de economía.
  • Prakseologia on ihmisen toiminnan tieteellistä tutkimusta. Termiä käytti Alfred Espinas vuonna 1890 (ks. aikakauskirjassa Revue philosophique julkaistu artikkeli Les Origines de la technologie, sivut 114-115 ja vuonna 1897 julkaistu samanniminen Espinasin kirja) mutta yleisemmin termi liitetään Ludwig von Misesiin ja häntä seuranneeseen Itävaltalaiseen taloustieteeseen. Mises yritti löytää taloustieteiden käsitteellisen lähtökohdan prakseologialla.
  • La praxéologie (de praxis) est une discipline qui se donne pour objet l'analyse de l'action humaine. Mais le terme a pris des sens différents depuis qu'il a été introduit par Alfred Espinas en 1890 et ses objectifs ont varié selon les théoriciens (la réflexion peut être orientée en vue d'intervenir sur des domaines d'action réelles ou elle peut être destinée à constituer une approche analytique ou une science de l'action).
  • Praxeologie is de wetenschap die zich bezig houdt met het menselijk handelen. Alfred Espinas was de eerste persoon die deze term opperde in een artikel "Les origines de la technologie" voor het blad Revue Philosophique in 1890, alhoewel de latere betekenis gevormd werd door Ludwig von Mises en zijn aanhangers.
  • Prakseologia - teoria sprawnego działania. Jest dziedziną badań naukowych dotyczących wszelkiego celowego działania ludzkiego. Inicjatorem prakseologii jako koncepcji tak w zakresie nazwy, jak i odrębnej dyscypliny badań był Alfred Espinas, który w 1890 roku na łamach czasopisma Revue Philosophique de la France et de l'Etranger w artykule pt. Les orgines de la technologie pisał m. in.
  • A praxeologia é uma forma de entender as ações humanas. O termo foi criado e definido como "a ciência da ação humana" em 1980 por Alfred Espinas, porém o termo ficou conhecido através das obras do economista da Escola Austríaca, Ludwig von Mises.
  • Праксиоло́гия (реже праксеоло́гия; от др. -греч. πράξις — деятельность, и λογία — наука, учение) — учение о человеческой деятельности, о реализации человеческих ценностей в реальной жизни.
  • Praxeologi är vetenskapen om mänskliga handlingar, där att handla betyder att använda knappa medel för att uppnå specifika mål, eller, "purposeful behaviour". Termen förknippas oftast med nationalekonomen Ludwig von Mises och dennes efterföljare inom den österrikiska skolan. Dessa ekonomer menar att hela nationalekonomin kan härledas ur studiet av individens handlingar.
  • 人類行為學(Praxeology)是一種研究人類行為的學科。這一詞最先在1890年被Alfred Espinas提出,但真正為人所知的則是奧地利經濟學派學者路德維希·馮·米塞斯稍後所提出的理論。
rdfs:label
  • Praxeology
  • Praxeologie
  • Praxeologie
  • Praxeología
  • Prakseologia
  • Praxéologie
  • Praxeologie
  • Prakseologia
  • Praxeologia
  • Праксиология
  • Praxeologi
  • 人類行為學
owl:sameAs
skos:subject
foaf:page
is dbpprop:mainInterests of
is dbpprop:notableIdeas of
is dbpprop:redirect of
is owl:sameAs of